Array ( [0] => 15482761 [id] => 15482761 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Platón [uri] => Platón [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - filosof [1] => | celé jméno = Platón [2] => | obrázek = Plato Silanion Musei Capitolini MC1377.jpg [3] => | popisek = Kopie Platónovy busty od [[Silanion]]a [4] => | region = [[západní filozofie]] [5] => | období = [[antická filozofie]] [6] => | datum narození = [[428 př. n. l.|428]] nebo [[427 př. n. l.]] [7] => | místo narození = [[Athény]] [8] => | místo úmrtí = [[Athény]] [9] => | škola = [[platonismus]] [10] => | díla = ''[[Obrana Sókratova]]'', ''[[Ústava]]''. ''[[Symposion]]'', ''[[Gorgiás]]'', [[Zákony (Platón)|''Zákony'']] [11] => | zájmy = [[rétorika]], [[umění]], [[literatura]], [[právo]], [[politika]], [[vzdělání]], [[rodina]], [[Epistemologie|gnozeologie]], [[ctnost]], [[vojenství]] [12] => | ideje = teorie idejí [13] => | ovlivněný = [[Sókratés]], [[Homér]], [[Hésiodos]], [[Aristofanés]], [[Ezop]], [[Parmenidés]], [[Pythagoras]] [14] => | ovlivnil = [[Aristotelés]], [[novoplatonismus]], [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], [[Plútarchos]], [[Svatý Augustin]] [15] => }} [16] => '''Platón''' ([[Řečtina|řecky]] {{cj|el|Πλάτων}}, [[Latina|latinsky]] Plato, [[428 př. n. l.|428]] nebo [[427 př. n. l.]] – [[347 př. n. l.]], též '''Platon''') byl [[Řecko|řecký]] [[filozof]], [[Učitel|pedagog]] a [[matematik]]. Jméno Platón je pouze obecně rozšířený pseudonym tohoto filozofa, jeho původní jméno bylo Aristoklés, syn Aristóna a Periktiony. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec; britský filozof [[Alfred North Whitehead|A. N. Whitehead]] napsal, že celá západní filozofie je jen komentář k Platónovi. Platón založil athénskou [[Platónská akademie|Akademii]], jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. Své spisy psal většinou formou rozprav mezi svým učitelem [[Sókratés|Sókratem]] a dalšími osobami, kterým Sókratés svými otázkami pomáhá vyvrátit jejich předsudečné a nezralé názory a dospět k lepšímu poznání. [17] => [18] => Platón spolu se Sókratem obrátili pozornost filozofů od úvah o povaze a původu světa k otázkám člověka a lidské společnosti. Ústředními tématy pro ně jsou: [19] => * rozdíl mezi pravým [[poznání]]m a pouhým míněním; [20] => * [[ctnost]] a možnost výchovy ke ctnosti; [21] => * [[Spravedlnost|spravedlivé]], a přitom trvalé uspořádání obce; [22] => * [[dobro]] jako konečný cíl člověka i obce. [23] => [24] => Je po něm pojmenován měsíční kráter [[Plato (kráter)|Plato]]. [25] => [26] => == Život == [27] => [[Soubor:Plato Silanio Louvre Ma3654.jpg|náhled|Platón, busta v [[Louvre|Louvru]]]] [28] => Platón se narodil roku [[428 př. n. l.|428]] nebo [[427 př. n. l.]] v jedné z předních [[Athény|athénských]] rodin. Jeho otec Aristón prý odvozoval svůj původ od athénského krále Kodra, matka Periktioné pocházela z rodu slavného [[Básník|básníka]] a zákonodárce [[Solón]]a a její bratři [[Charmidés]] a [[Kritiás]] se podíleli na [[třicet tyranů|vládě třiceti]] na konci [[peloponéská válka|peloponéské války]]. Platónovi bratři Adeimantos a Glaukón také vystupují v jeho dialozích a sestra Pótóné byla matkou filozofa Speusippa, který po Platónově smrti vedl [[Platónská akademie|Akademii]]. Aristón patrně brzy zemřel a Periktioné si vzala svého strýce Pyrilampa, diplomata a přítele [[Periklés|Perikleova]]. S ním měla syna Antifóna, který vystupuje v dialogu ''Parmenidés''. Platón, který o sobě téměř nepíše, dává všem vystupovat v sókratovských dialozích. Podle [[Díogenés Laertios|Diogena Laertia]] dostal jméno Aristoklés po svém dědovi, přezdívku Platón (široký, mohutný) mu prý dal jeho zápasnický trenér; jiní ji odvozovali od jeho nezvykle širokého čela. V mládí dostal vynikající vzdělání v gramatice, hudbě a gymnastice a s filozofií jej seznámil [[Kratylos]], žák [[Hérakleitos|Hérakleitův]]. [29] => [30] => Podle tradice se ve dvaceti letech setkal se [[Sókratés|Sókratem]] a osm let mu naslouchal jako jeho nejvěrnější žák. Platón sám to ovšem v dialozích nikde výslovně neříká a podle dialogu ''Faidón'' nebyl při Sókratově smrti, protože byl nemocen.''Faidón'' 59b. Poté, co byl jeho učitel roku [[399 př. n. l.]] odsouzen a popraven, odešel snad Platón z Athén do [[Megara|Megary]] a cestoval do [[Itálie]], na Sicílii, do [[Egypt]]a a do [[Kyrenaika|Kyrény]]. O cestách na Sicílii a o svých zkušenostech s tamními vládci Diónem a Dionýsem píše v ''Sedmém listu'', jediném zachovaném autobiografickém textu. [31] => [32] => Ve věku 40 let (tedy snad roku 387 př. n. l.) se vrátil do Athén a v „Akadémově háji“ založil slavnou [[Platónská akademie|Akademii]], která trvala až do roku [[529]], kdy ji zrušil císař [[Justinián I.]] Jedním z nejvýznamnějších žáků Akademie byl [[Aristotelés]], po Platónově smrti však Akademii převzal jeho synovec [[Speusippos]]. Platón zemřel v Athénách ve vysokém věku 80 let. [33] => [34] => == Sókratés a Platón == [35] => Soudě podle jeho spisů měl Platón k Sókratovi velice blízko a téměř všechno, co o Sókratovi víme, víme od Platóna. Ironické líčení [[Aristofanés|Aristofanovo]]Aristofanés, ''Oblaka''. k tomu mnoho nepřidává. Ve svých dialozích se Platón tváří jako pouhý tlumočník myšlenek Sókratových (který, jak známo, nic nenapsal) a v ''Sedmém listu'' dokonce říká, že o svých vlastních myšlenkách nikdy nic nenapsal a nenapíše,''Sedmý list'' 341c; Platón, ''Listy''. Praha: Oikúmené 1996, str. 54. protože filozofie se musí vyučovat ústně, v rozhovoru a ve společném „úsilí myšlení“. Na druhé straně se Sókratovy názory a postoje v těchto dialozích mění a s jedinou výjimkou ''Obrany'' Platón nikde netvrdí, že by je byl slyšel z první ruky. Je tedy otázka, nakolik je máme připisovat spíše Platónovi. [36] => [37] => V některých dialozích (např. ''Menón, Faidros, Kritón'') není přítomen vypravěč, jinde hovoří Sókratés v první osobě (''Lysis, Charmidés, [[Ústava (Platón)|Ústava]]''), v ''Prótagorovi'' Sókratés vypráví o své předchozí rozpravě s Prótagorou. Dialogy ''Faidón, Symposion'' a ''Theaitétos'' vyprávějí Sókratovi žáci, patrně po mnoha letech, a Platón (kromě ''Theaitéta'') nijak nenaznačuje, jak k nim vůbec přišel. Při porovnání biografií jednotlivých postav vyjdou najevo značné nesrovnalosti. Tak v ''Prótagorovi'' jsou Alkibiadés a Agathón mladíci, kdežto Apollodóros a Glaukón by mohli být jejich otci; v ''Symposiu'' je to právě naopak. Tyto nesrovnalosti patrně nejsou nahodilé a Platón tedy nepíše jako historik. Dialogy se naopak podobají dobovému divadlu, neboť na scéně vystupují nejvýše tři postavy, které mají „sbor“ mlčících posluchačů. [38] => [39] => == Sókratovo odsouzení == [40] => Sókratův proces a smrt jsou přímo tématem tří dialogů (''Obrana, Kritón'' a ''Faidón''), které se také nejčastěji čtou. V pěti dalších se objevují narážky a varování: v ''Theaitétovi'' a v ''Euthyfrónovi'' mluví Sókratés o pomluvách a obvinění z korupce; v ''Menónovi'' ho varuje Anytos, v ''Gorgiovi'' a v ''Ústavě'' Sókratés vysvětluje, proč k tomu musí dojít.''Gorgias'' 521e – 522a; ''Ústava'' 7., 517e. Jiné dialogy spojují osoby, jež se však představují pokaždé jinak. Tak v ''Obraně'' si Sókratés stěžuje, že ho Aristofanés zostudil a způsobil jeho soud,''Obrana'' 19b-c. kdežto v ''Symposiu'' spolu s ním a s dalšími přáteli hodují. V ''Kratylu'' Sókratés chválí Euthyfrónovu moudrost, kdežto v ''Euthyfrónovi'' jej zesměšňuje a karikuje. [41] => [42] => Sókratův soud je na pozadí toho, co o dobových Athénách víme, těžko pochopitelný. Bezbožnost a ateismus nebyly v pátém století v Athénách zločinem, Aristofanovy komedie, kde si ze ctitelů božstev dělá legraci, dostávaly ceny a není známo, že by někdy čelil nějakému obvinění. Naopak Sókratés se pro své filozofické poslání odvolává na Apollóna, jednoho z předních athénských bohů. [43] => [44] => == Dílo == [45] => {{Podrobně|Platónova nauka}} [46] => Platónova díla mají vesměs formu dialogu (rozhovoru), kde většinou vystupuje Sókratés jako hlavní postava. Jedinou výjimku představuje dochovaný soubor Platónových ''Listů'', kde zejména ''Sedmý list'' vrhá na Platónův život i jeho vlastní pojetí filozofie jiné světlo: filozofii nelze sepsat jako systém ani učit, nýbrž musí se dobývat vlastním myšlenkovým úsilím. O pravosti ''Sedmého listu'' mnozí badatelé pochybovali, v současném bádání se však stává naopak klíčem k pochopení Platónova díla. [47] => [48] => Platónova díla se citují s uvedením stránky a sloupce či úseku ve vydání francouzského tiskaře H. Étienne (Stephanus). Celkem 36 dialogů, které se dochovaly pod Platónovým jménem, se už od starověku řadí do čtveřic, tzv. tetralogií; šest z nich, o jejichž autorství se vážně pochybuje, je označeno křížkem (+). Názvy dialogů užíváme podle překladu [[František Novotný (filolog)|F. Novotného]]: [49] => [[Soubor:Socrates and Plato.jpg|náhled|Sókratés a Platón očima středověkého písaře]] [50] => [51] => === Tetralogie === [52] => * I. ''Euthyfrón'', ''[[Obrana Sókratova]]'' (také ''Apologie''), ''[[Kritón]]'', ''[[Faidón]]'' [53] => * II. ''Kratylos'', ''Theaitétos'', ''Sofistés'', ''Politikos'' (také ''Státník'') [54] => * III. ''Parmenidés'', ''Filébos'', [[Symposion (Platón)|''Symposion'']] (také ''Hostina''), ''Faidros'' [55] => * IV. ''Alkibiadés I.'', ''+Alkibiadés II.'', ''+Hipparchos'', ''+Milovníci'' [56] => * V. ''+Theagés'', [[Charmides|''Charmidés'']], [[Lachés (dialog)|''Lachés'']], ''[[Lysis]]'' [57] => * VI. ''Euthydémos'', ''Prótagorás'', [[Gorgias (Platón)|''Gorgiás'']], ''Menón'' [58] => * VII. ''[[Hippias Větší]]'', ''[[Hippias Menší]]'', ''[[Ión]]'', ''Menexenos'' [59] => * VIII. ''Kleitofón'', [[Ústava (Platón)|''Ústava'']] (také ''Republika''), ''Tímaios'', ''Kritiás'' [60] => * IX. ''+Minós'', [[Zákony (Platón)|''Zákony'']], ''+Epinomis'', ''Listy'' [61] => [62] => Kromě toho se pod Platónovým jménem tradovala řada dalších [[apokryf]]ních spisů, o jejichž autorství se pochybovalo už ve starověku, a proto nejsou v tetralogiích zahrnuty: [63] => ''+Axiochos'', ''+Definice'', ''+Démodokos'', ''+Epigramy'', ''+Eryxiás'', ''+Halkyón'', ''+O spravedlnosti'', ''+O ctnosti'', ''+Sisyfos''. [64] => [65] => === Chronologie dialogů === [66] => Časové pořadí vzniku jednotlivých dialogů neznáme a nevíme ani, zda byly dodatečně redigovány. První pokus o časové uspořádání udělal významný německý teolog a filozof [[Friedrich Schleiermacher]], a to podle Platónova domnělého myšlenkového vývoje. Moderní bádání zde používá zejména exaktních srovnávacích metod jazyka a slohu, z nichž plyne, že můžeme rozlišit zhruba tři skupiny textů, které k sobě mají blízko. O jednotlivostech se stále diskutuje, o zásadním rozlišení tří skupin je však do značné míry shoda. [67] => [68] => [[Soubor:Platon altes Museum2.jpg|náhled|Platón, antická busta]] [69] => [70] => ==== Rané dialogy ==== [71] => Pokládají se za nejbližší historickému Sókratovi, který obvykle diskutuje o určité otázce (přátelství, zbožnost) s někým, kdo se pokládá za odborníka, a ukazuje, že tento odborník věci nerozumí. Je ponecháno na čtenáři, aby spor rozsoudil. Patří sem i dialogy o Sókratově soudu a smrti. [72] => [73] => * ''[[Obrana Sókratova]]'' [74] => * ''[[Kritón]]'' [75] => * [[Charmides|''Charmidés'']] [76] => * [[Lachés (dialog)|''Lachés'']] [77] => * ''[[Lysis]]'' [78] => * ''Euthyfrón'' [79] => * ''Menexenos'' [80] => * ''[[Hippias Menší|Hippiás Menší]]'' [81] => * ''[[Ión]]'' [82] => [83] => Za přechod k následující skupině se pokládají: [84] => * [[Gorgias (Platón)|''Gorgiás'']] [85] => * ''Prótagorás'' [86] => * ''Menón'' [87] => [88] => ==== Střední dialogy ==== [89] => Už v raných dialozích dává někdy Sókratés odpovědi a představuje pozitivní, a tedy patrně Platónovy názory. Zde se také objevuje myšlenka, že poznání spočívá v chápání neměnných forem či idejí, myšlenka nesmrtelné duše a učení o spravedlnosti, pravdě a kráse. Jádrem středního období je ''Symposion'' a ''Ústava''. [90] => * ''Euthydémos'' [91] => * ''Kratylos'' [92] => * ''[[Faidón]]'' [93] => * ''Faidros'' [94] => * [[Symposion (Platón)|''Symposion'']] či ''Hostina'' [95] => * [[Ústava (Platón)|''Ústava'']] či ''Republika'' [96] => * ''Theaitétos'' [97] => * ''Parmenidés'' [98] => [99] => [[Soubor:Plato-raphael.jpg|náhled|Platón na [[Raffael Santi|Raffaelově]] fresce ve [[Vatikán]]u (patrně portrét [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]])]] [100] => [101] => ==== Pozdní dialogy ==== [102] => V dialogu ''Parmenidés'' se objevují kritiky myšlenky forem či idejí, což se často chápe jako známka, že ji Platón opouští. Sókratés v dialozích chybí nebo hraje jen menší roli. Pozdní dialogy jsou střízlivější a logičtější než předchozí, ale slibují i řešení otázek položených dříve. Zde se asi nejspíš dá hledat zralé Platónovo myšlení. [103] => * ''Sofistés'' [104] => * ''Politikos'' [105] => * ''Filébos'' [106] => * ''Tímaios'' [107] => * ''Krítiás'' [108] => * [[Zákony (Platón)|''Zákony'']] [109] => [110] => == Význam a působení == [111] => Platónův vliv na celou západní filozofii je nedozírný. Ve starověku na něj navázal střední a nový [[platonismus]], prostřednictvím [[Svatý Augustin|Augustinovým]] ovlivnil křesťanské myšlení a znovu ve vrcholném středověku prostřednictvím [[Proklos|Prokla]] a [[Pseudo-Dionýsios Areopagita|Dionysia Areopagity]]. I renesanční myšlení se živí zejména Platónem, jehož pilně čtou i myslitelé novověku. [112] => [113] => == Reference == [114] => [115] => [116] => == Literatura == [117] => * Platónovy spisy v překladu F. Novotného (Oikumené) [118] => * A. Graeser, ''Řecká filosofie klasického období''. Praha 2000 [119] => * F. Novotný, ''O Platónovi I–IV''. Praha 1948, 1970 [120] => * J. Patočka, ''Negativní platonismus''. Praha 1990 [121] => * J. Patočka, ''Platón. Přednášky z antické filosofie''. Praha 1992 [122] => * G. Reale, ''Platón. Pokus o novou interpretaci velkých Platónových dialogů ve světle nepsané nauky''. Praha 2005 [123] => * A. Rodziewicz, ''IDEA I FORMA. ΙΔΕΑ ΚΑΙ ΕΙΔΟΣ. O fundamentach filozofii Platona i presokratyków (IDEA AND FORM. ΙΔΕΑ ΚΑΙ ΕΙΔΟΣ. On the Foundations of the Philosophy of Plato and the Presocratics)''. Wroclaw 2012 [124] => * E. A. Wyller, ''Pozdní Platón''. Praha 1996 [125] => * Luciano De Crescenzo,'' Příběhy řecké filozofie ''–'' Sokrates a ti druzí, Praha 2004'' [126] => [127] => == Související články == [128] => * [[Platónská akademie]] [129] => * [[Platonismus]] [130] => * [[Platónovo pojetí demokracie]] [131] => * [[Platónova nauka]] [132] => * [[Platónské těleso]] [133] => * [[Realismus a nominalismus]] [134] => * [[Podobenství o jeskyni]] [135] => [136] => == Externí odkazy == [137] => * {{Otto|heslo=Platón}} [138] => * {{Commonscat}} [139] => * {{Wikizdroje|autor=Platón}} [140] => * {{Wikicitáty|osoba=Platón}} [141] => * {{NK ČR}} [142] => * [http://kramerius5.nkp.cz/search?accessibility=public&sort=alphabetical&authors=Plat%C3%B3n '''Překlady Platónových děl'''] v digitální knihovně [[Kramerius (digitální knihovna)|Kramerius]] NK ČR. [143] => * '''Texty''': [144] => ** [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/searchresults?q=plato Souborné Platónovo dílo v řečtině (a angličtině)] [145] => ** [http://www.gutenberg.org/author/Plato Platón – en] [146] => ** [https://web.archive.org/web/20070819095547/http://oll.libertyfund.org/ToC/0131.php Platon – en (Jowett, 1892)] [147] => ** [http://www.ellopos.net/elpenor/greek-texts/ancient-greece/plato/default.asp Sebrané spisy na ELPENOR – en] [148] => ** [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=24784&author= Dialogy Laches a Kriton, česky] [149] => * '''Hesla ve Stanford Encyclopedia of Philosophy''': [150] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato/ Plato] [151] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato-ethics/ Plato's Ethics] [152] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato-friendship/ Friendship and Eros] [153] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato-metaphysics/ Middle Period Metaphysics and Epistemology] [154] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato-utopia/ Plato on Utopia] [155] => ** [http://plato.stanford.edu/entries/plato-rhetoric/ Rhetoric and Poetry] [156] => * '''Články''': [157] => ** [http://www.ellopos.net/elpenor/greek-texts/ancient-greece/guthrie-plato.asp W. K. C. Guthrie, ''A History of Greek Philosophy, vol. IV, Plato: The Man and His Dialogues, Earlier Period'', Cambridge University Press, 1989, pp. 8–38] [158] => ** [http://plato-dialogues.org/plato.htm Portál Plato and His Works: Plato and His Dialogues by Bernard Suzanne] [159] => ** [https://web.archive.org/web/20070927035223/http://journal.ilovephilosophy.com/Article/Are-there-really-Platonic-forms-/53 Are There Really Platonic Forms?] [160] => ** [http://www.worldfuturefund.org/wffmaster/Reading/Quotes/plato.htm „Plato and Totalitarianism: A Documentary Study“] [161] => ** [https://web.archive.org/web/20131223140610/http://platogeek.com/ Plato Bibliography at PlatoGeek] [162] => * '''Bibliografie''': [163] => ** [http://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón — překlady do češtiny] [164] => ** [http://comenius-bibl.wz.cz/Platono/bibl.html Platón — přehled řeckých vydání] [165] => [166] => {{Starořecká filozofie}} [167] => {{Autoritní data}} [168] => {{Portály|Filozofie|Lidé}} [169] => [170] => [[Kategorie:Platón| ]] [171] => [[Kategorie:Antičtí filozofové]] [172] => [[Kategorie:Řečtí filozofové]] [173] => [[Kategorie:Političtí filozofové]] [174] => [[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] [175] => [[Kategorie:Platonismus]] [176] => [[Kategorie:Starověcí řečtí fyzici]] [177] => [[Kategorie:Aforisté]] [178] => [[Kategorie:Kritické myšlení]] [179] => [[Kategorie:Kulturní kritici]] [180] => [[Kategorie:Logici]] [181] => [[Kategorie:Právničtí filozofové]] [182] => [[Kategorie:Západní kultura]] [183] => [[Kategorie:Filozofové]] [184] => [[Kategorie:Narození v 5. století př. n. l.]] [185] => [[Kategorie:Narození v Athénách]] [186] => [[Kategorie:Úmrtí ve 4. století př. n. l.]] [187] => [[Kategorie:Úmrtí v Athénách]] [188] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Platón

Platón (řecky , latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Platónská akademie','428 př. n. l.','Zákony (Platón)','Sókratés','Ústava (Platón)','427 př. n. l.','Athény','Obrana Sókratova','Faidón','Svatý Augustin','Gorgias (Platón)','Symposion (Platón)'

Athény

Athény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Faidón

Sókratés