Array ( [0] => 15624793 [id] => 15624793 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plutonium-239 [uri] => Plutonium-239 [3] => Plutonium ring.jpg [img] => Plutonium ring.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Plutonium 239''' (239Pu) je [[izotop]] [[plutonium|plutonia]] s [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] 24 110 let.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=94&n=145 |datum přístupu=2018-09-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170220072612/http://www.nndc.bnl.gov/chart/reCenter.jsp?z=94&n=145 |datum archivace=2017-02-20 |nedostupné=ano }} Jedná se o hlavní štěpitelný [[nuklid]] používaný v [[jaderná zbraň|jaderných zbraních]], [[uran-235|235U]] se používá méně často. 239Pu je rovněž, spolu s [[uran-233|233U]] a 235U, jedním ze tří hlavních nuklidů použitelných v tepelných spektrálních [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]]. [1] => [2] => == Jaderné vlastnosti == [3] => Jaderné vlastnosti plutonia 239, stejně jako možnost vyrábět velmi čisté 239Pu mnohem levněji, než vysoce obohacený 235U, vedly k jeho využití v jaderných zbraních a [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]]. Při [[štěpná jaderná reakce|štěpení]] uranu-235 tepelnými neutrony se uvolní dva nebo tři neutrony, které mohou být [[absorpce záření|absorbovány]] [[uran-238|uranem-238]] za vzniku uranu-239, který se dvěma [[přeměna beta minus|beta minus přeměnami]] změní na plutonium-239 a to se v reaktoru může štěpit společně s uranem-235. [4] => [5] => Plutonium-239 má ze všech běžnějších jaderných paliv nejmenší [[kritické množství|kritickou hmotnost]], přibližně 11 kg,[https://fas.org/nuke/intro/nuke/design.htm FAS Nuclear Weapons Design FAQ] {{Wayback|url=https://fas.org/nuke/intro/nuke/design.htm |date=20081226000000 }}, Accessed 2010-9-2 což odpovídá kouli o průměru 10,2 cm. Vhodnými postupy lze toto kritické množství snížit více než dvojnásobně. [6] => [7] => Rozštěpením jednoho jádra 239Pu se uvolní 207,1 M[[elektronvolt|eV]] (3,318×10−11 J) energie, tedy přibližně 19,98 TJ na mol nebo 83,61 TJ na kilogram.{{Cite web |url=http://www.kayelaby.npl.co.uk/atomic_and_nuclear_physics/4_7/4_7_1.html |title=Table of Physical and Chemical Constants, Sec 4.7.1: Nuclear Fission |publisher=Kaye & Laby Online |access-date=2018-09-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100305114800/http://www.kayelaby.npl.co.uk/atomic_and_nuclear_physics/4_7/4_7_1.html |archive-date=2010-03-05 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2018-09-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100305114800/http://www.kayelaby.npl.co.uk/atomic_and_nuclear_physics/4_7/4_7_1.html |datum archivace=2010-03-05 }} [8] => [9] =>
[10] => {| class="wikitable" align="center" [11] => !zdroj záření (tepelné štěpení 239Pu) !!průměrná uvolněná energie [MeV] [12] => |- [13] => |Kinetická energie jader vzniklých štěpením || style="background:#e0ffe0" align=center | 175,8 [14] => |- [15] => |Kinetická energie okamžitých neutronů || style="background:#e0ffe0" align=center|     5,9 [16] => |- [17] => |Energie okamžitých γ fotonů || style="background:#e0ffe0" align=center|     7,8 [18] => |- [19] => |style="background:#8989f9" | Celková energie || style="background:#8989f9" align=center | 189,5 [20] => |- [21] => |Energie částic β− || style="background:#e0ffe0" align=center |     5,3 [22] => |- [23] => |Energie antineutrin || align=center |     7,1 [24] => |- [25] => |Energie opožděných γ fotonů || style="background:#e0ffe0" align=center |     5,2 [26] => |- [27] => |style="background:#8989f9" | Celková energie rozpadajících se produktů štěpení || style="background:#8989f9" align=center |   17,6 [28] => |- [29] => |Energie uvolněná záchytem okamžitých neutronů || style="background:#e0ffe0" align=center |   11,5 [30] => |- [31] => |style="background:#60c060" | Celkové teplo uvolněné v tepelně-spektrálním reaktoru (mimo antineutrina) || style="background:#60c060" align=center | 211,5 [32] => |} [33] =>
[34] => [35] => == Výroba == [36] => Plutonium-239 se vyrábí z uranu, obvykle v jaderných reaktorech přeměnou jednotlivých atomů jednoho z izotopů uranu přítomného v palivových tyčích. Pokud je atom uranu-238 vystaven [[neutronové záření|neutronovému záření]], tak některá jeho jádra absorbují [[neutron]] za vzniku uranu-239. Tato přeměna je snazší při použití neutronů s nízkou kinetickou energií ([[aktivační energie]] štěpení jádra 238U je 6,6 MeV). Uran-239 se následně rychle dvěma beta minus přeměnami změní nejprve na neptunium-239 a následně na plutonium-239: [37] => [38] => {{Su|p=238|b=92|a=r|s=0}}U + {{Su|p=1|b=0|a=r|s=0}}n → {{Su|p=239|b=92|a=r|s=0}}U → {{Su|p=239|b=93|a=r|s=0}}Np → {{Su|p=239|b=94|a=r|s=0}}Pu [39] => [40] => Ke štěpení zde dochází jen výjimečně, a takto vyrobené plutonium stále obsahuje velké množství 238U a dalších izotopů uranu, [[kyslík]], ostatní složky původního materiálu a štěpné produkty. Pokud je palivo vystaveno neutronům v reaktoru několik dnů, tak lze oddělit 239Pu pomocí chemických metod a získat tak velmi čisté 239Pu. [41] => [42] => 239Pu má větší pravděpodobnost štěpení než 235U a větší počet uvolněných neutronů při štěpení, a tak i menší kritickou hmotnost. Čisté plutonium-239 také méně uvolňuje neutrony kvůli [[spontánní štěpení|spontánnímu štěpení]] (asi 10 štěpení za sekundu na kilogram) a díky tomu lze shromáždit výrazně nadkritické množství tohoto izotopu, aniž by došlo k výbuchu kvůli [[řetězová reakce|řetězové reakci]]. [43] => [44] => V praxi obsahuje plutonium vyrobené v reaktoru nezanedbatelný podíl [[plutonium-240|240Pu]] kvůli tendenci 239Pu pohltit během procesu další neutron. U plutonia-240 je úroveň spontánního štěpení mnohem vyšší (415 000 štěpení·s−1.kg−1), kvůli čemuž je nežádoucí příměsí. Plutonium s velkým podílem 240Pu tak není příliš vhodné k použití v jaderných zbraních; vyzařuje neutronové záření, což ztěžuje skladování, a může vést k menšímu výbuchu, při kterém se zbraň poškodí, ale nedojde k rozštěpení většího množství paliva (u moderních jaderných zbraní využívajících k zahájení fúze tvorbu dalších neutronů, není tento jev problémem). Kvůli tomuto omezení musí být jaderné zbraně využívající plutonium implozního typu. 239Pu a 240Pu od sebe nelze chemicky odlišit, a k jejich oddělení je tedy potřeba náročná a nákladná [[izotopová separace]]. [45] => [46] => == Použití v jaderných reaktorech == [47] => V jakémkoliv fungujícím reaktoru obsahujícím uran-238 se vytváří určité množství plutonia-239.{{Cite book |title=Radioactivity, Ionizing Radiation, and Nuclear Energy |last=Hala |first=Jiri |author2=James D. Navratil|year=2003 |publisher=Konvoj |location=Brno |isbn=80-7302-053-X |page=102}} Komerční reaktory na rozdíl od reaktorů používaných k výrobě plutonia pro jaderné zbraně obvykle pracují s vyšší spotřebou, což umožňuje, aby v ozářeném palivu vzniklo významné množství plutonia. Plutonium-239 se vyskytuje jak v reaktorovém jádru během provozu, tak i v použitém palivu. Použité palivo obvykle obsahuje kolem 0,8 % 239Pu. [48] => [49] => Plutonium-239 přítomné v reaktorovém palivu může absorbovat neutrony a štěpit se podobně jako uran-235. Jelikož se v reaktorovém jádru během provozu 239Pu tvoří neustále, tak může k jeho využívání jako jaderného paliva docházet, aniž by se palivo [[přepracované jaderné palivo|přepracováválo]]; plutonium-239 se štěpí v palivových tyčích, ve kterých vzniká. Štěpením plutonia-239 se uvolňuje kolem třetiny veškeré energie obvykle získané v jaderné elektrárně. Pokud část 239Pu není neustále „spalována“, tak může jeho obsah v palivu vzrůst výrazně nad 0,8 %. [50] => [51] => Do nového jaderného paliva lze přidat malý podíl 239Pu. Přidání tohoto nuklidu omezuje nutnost použití [[obohacený uran|obohaceného uranu]]. [52] => [53] => == Bezpečnost == [54] => Plutonium-239 vyzařuje [[částice alfa]] za vzniku uranu-235. Jako alfa zářič není příliš nebezpečné jako vnější zdroj ionizujícího záření, ovšem při vdechnutí nebo požití je vysoce toxické a [[karcinogen]]ní.{{Cite book|title=The Nuclear Energy Option|year=1990|publisher=Plenum Press|isbn=978-0306435676|url=https://archive.org/details/nuclearenergyopt0000cohe|author=Bernard Leonard Cohen|chapter=Chapter 13, Plutonium and bombs|deadurl=no|url-access=registration}} Požité plutonium je však mnohem méně nebezpečné a jen malá část se vstřebává v žaludku a střevech.{{Cite book|title=The Nuclear Energy Option|year=1990|publisher=Plenum Press|isbn=978-0306435676|url=https://archive.org/details/nuclearenergyopt0000cohe|author=Bernard Leonard Cohen|chapter=Chapter 11, HAZARDS OF HIGH-LEVEL RADIOACTIVE WASTE — THE GREAT MYTH|deadurl=no|url-access=registration}}{{Harvnb|Emsley|2001|pp=324–329}} [55] => [56] => == Reference == [57] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Plutonium-239|revize=859091879}} [58] => [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{Commonscat}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => {{Portály|Chemie}} [65] => [66] => [[Kategorie:Izotopy plutonia|239]] [67] => [[Kategorie:Štěpné materiály]] [] => )
good wiki

Plutonium-239

Plutonium 239 (239Pu) je izotop plutonia s poločasem přeměny 24 110 let. Jedná se o hlavní štěpitelný nuklid používaný v jaderných zbraních, 235U se používá méně často.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'izotop','štěpná jaderná reakce','Kategorie:Izotopy plutonia','částice alfa','přepracované jaderné palivo','plutonium-240','spontánní štěpení','aktivační energie','neutronové záření','elektronvolt','kritické množství','přeměna beta minus'

Elektronvolt

Elektronvolt (značka eV nebo keV pro kiloelektronvolt) je jednotka energie ve fyzice, která se používá především v částicové fyzice, jaderné fyzice a v obecné fyzice.

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Plutonium-240