Array ( [0] => 15480461 [id] => 15480461 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plyn [uri] => Plyn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Kinetic theory of gases.svg|náhled|Schéma kinetické teorie plynů]] [2] => '''Plyn''' neboli plynná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka|látek]], při kterém jsou [[částice]] relativně daleko od sebe, pohybují se v celém [[objem]]u a prakticky na sebe nepůsobí [[gravitace|přitažlivou silou]]. V [[Chemická rovnice|chemických rovnicích]] se plyn podle potřeby označuje písmenem g (''gas''). [3] => [4] => [[Kinetická energie]] částic je mnohem větší než [[potenciální energie]], která odpovídá přitažlivým silám. V důsledku toho se částice po vzájemné [[srážka částic|srážce]] rychle vymaní z dosahu přitažlivých sil a v objemu látky se pohybují téměř volně. [5] => Vzájemné vazby mezi částicemi lze tedy téměř zanedbat. U řídkých plynů (např. ve vysokých vrstvách [[Atmosféra Země|atmosféry]]) je možné jednotlivé částice považovat za volné. [6] => [7] => == Vlastnosti plynů == [8] => * [[Plynné těleso|plynná tělesa]] nemají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby [9] => * plynná tělesa nemají vlastní [[objem]], ale vyplňují vždy celý objem nádoby [10] => * plynná tělesa nemají volný povrch ([[hladina|hladinu]]) [11] => * plyny jsou [[stlačitelnost|stlačitelné]] [12] => * plyny vedou [[elektrický proud]] jen za určitých speciálních podmínek [13] => * [[teplo]] se v plynech může šířit [[proudění tepla|prouděním]] [14] => * celkový [[tlak]] plynu ve směsi vzájemně [[chemie|chemicky]] neinteragujících plynů je dán [[Daltonův zákon|Daltonovým zákonem]] [15] => [16] => Výše zmíněná pravidla platí, pokud zanedbáme [[gravitace|gravitaci]] (což pro pokusy v malém měřítku lze). [17] => [18] => Plyn může být také držen pohromadě gravitací, a tvořit tak [[Atmosféra|atmosféru]] planety nebo [[planeta|planetu]] samou. [19] => [20] => === Objem plynu === [21] => Objem jednoho [[mol (jednotka)|molu]] plynu za normálních podmínek (0 °C, 101 325 Pa) je 0,022414 m3, tedy 22,414 litru. Nezáleží přitom na složení tohoto plynu: stejný objem tedy zaujímá 1 mol plynného [[vodík]]u H2 (vážící 2,015 g) stejně jako 1 mol [[chlor]]u Cl2 (vážící 70,906 g). [22] => [23] => V tomto objemu je obsaženo 6,022×1023 částic (atomů nebo molekul) látky – tzv. [[Avogadrova konstanta]]. Za podmínek podle [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] (0 °C, 100 000 Pa) je objem 1 molu přibližně 22,71 litru. [24] => [25] => == Ideální a reálný plyn == [26] => {{Podrobně|Ideální plyn}} [27] => Pro zjednodušené zkoumání vlastností plynů se zavádí pojem [[ideální plyn|ideální (dokonalý) plyn]], což je dokonale [[stlačitelnost|stlačitelný]] plyn bez [[vnitřní tření|vnitřního tření]]. [28] => [29] => Skutečný (reálný) plyn má na rozdíl od [[Ideální plyn|ideálního plynu]] také [[viskozita|viskozitu]] (neboli [[vnitřní tření]]) a nedá se dokonale stlačit. [30] => [31] => Při zkoumání plynu jakožto souboru velkého množství částic se využívá [[kinetická teorie látek]]. Její aplikací získáme kinetickou teorii plynů. [32] => [33] => == Mezihvězdný nebo vesmírný plyn == [34] => Plyn ve vesmírném prostoru se obvykle označuje jako [[mezihvězdné mračno]] nebo mezihvězdný oblak. Je složen prakticky jen z [[Vodík|vodíku]]; podle způsobu vzniku však může obsahovat i malé množství [[Helium|hélia]] nebo jiných látek. [35] => U plynu nacházejícího se mimo gravitaci [[galaxie|galaxií]] se používá pojem mezigalaktické mračno. [36] => [37] => Mezihvězdné mračno, které je viditelné ze Země a má určitý tvar, se i z historických důvodů označuje jako [[mlhovina]]. [38] => [39] => Je-li v mezihvězdném mračnu obsažen i [[prach]], označuje se jako pracho-plynné mračno. Pokud tento plyn rotuje kolem vznikající [[hvězda|hvězdy]], se nazývá pracho-plynný disk nebo [[protoplanetární disk]]. [40] => [41] => == Mez výbušnosti == [42] => [[File:Gas fuel for home use No. 13.jpg|thumb|Spalování plynů – zde [[zemní plyn]]]] [43] => '''Spodní mez výbušnosti''' je nejnižší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, ve které se už vyskytuje dostatek kyslíku na to, aby byla směs schopná po dodání iniciační energie (např. jiskrou, plamenem, tlakem) [[Hoření|hořet]], resp. [[Deflagrace|deflagrovat]] či [[Detonace|detonovat]]. [44] => [45] => '''Horní mez výbušnosti''' je nejvyšší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, ve které se ještě vyskytuje dostatek kyslíku na to, aby byla směs schopná po dodání iniciační energie [[Hoření|hořet]], resp. [[Deflagrace|deflagrovat]] či [[Detonace|detonovat]]. [46] => [47] => Například u [[zemní plyn|zemního plynu]] je spodní mez výbušnosti 4,3 % a horní 15 %. [48] => Nejlepší koncentrace pro výbuch je tedy mezi těmito hodnotami. [49] => [50] => == Odkazy == [51] => === Související články === [52] => * [[Skupenství]] [53] => * [[Plynovod]] [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{Commonscat}} [57] => * {{Wikislovník|heslo=plyn}} [58] => * {{Otto}} [59] => {{Autoritní data}} [60] => [61] => [[Kategorie:Hmota]] [62] => [[Kategorie:Plyny| ]] [] => )
good wiki

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a prakticky na sebe nepůsobí přitažlivou silou. V chemických rovnicích se plyn podle potřeby označuje písmenem g (gas).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'objem','Deflagrace','gravitace','stlačitelnost','Detonace','Hoření','vnitřní tření','Plynné těleso','proudění tepla','prach','Daltonův zákon','chemie'

Chemie

Deflagrace

Detonace

Gravitace

Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy.

Hoření

Objem

Prach

Stlačitelnost