Array ( [0] => 15481346 [id] => 15481346 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plzeň [uri] => Plzeň [3] => Plzeň Montage I.png [img] => Plzeň Montage I.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje. Nachází se ve středozápadní části České republiky, přibližně 90 kilometrů jihozápadně od Prahy. Sídlí zde také významný pivovar Plzeňský Prazdroj, který je znám pro své pivo Pilsner Urquell. Město Plzeň je bohaté na historii a architekturu. Mezi nejvýznamnější památky patří Plzeňský hrad, Katedrála svatého Bartoloměje a Velká synagoga. V historickém centru města se také nachází náměstí Republiky s radnicí a Plzeňským divadlem, které jsou příkladem české secesní architektury. Plzeň je také kulturním a sportovním centrem. Má mnoho muzeí, galerií a divadel, stejně jako sportovní stadiony a haly. Každoročně se zde také koná velmi oblíbený pivní festival Plzeňský Prazdroj. V současné době je Plzeň moderním průmyslovým a obchodním centrem, které nabízí mnoho příležitostí pro podnikání a zaměstnanost. Město také usiluje o udržitelný rozvoj a zlepšení kvality života jeho obyvatel. [oai] => Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje. Nachází se ve středozápadní části České republiky, přibližně 90 kilometrů jihozápadně od Prahy. Sídlí zde také významný pivovar Plzeňský Prazdroj, který je znám pro své pivo Pilsner Urquell. Město Plzeň je bohaté na historii a architekturu. Mezi nejvýznamnější památky patří Plzeňský hrad, Katedrála svatého Bartoloměje a Velká synagoga. V historickém centru města se také nachází náměstí Republiky s radnicí a Plzeňským divadlem, které jsou příkladem české secesní architektury. Plzeň je také kulturním a sportovním centrem. Má mnoho muzeí, galerií a divadel, stejně jako sportovní stadiony a haly. Každoročně se zde také koná velmi oblíbený pivní festival Plzeňský Prazdroj. V současné době je Plzeň moderním průmyslovým a obchodním centrem, které nabízí mnoho příležitostí pro podnikání a zaměstnanost. Město také usiluje o udržitelný rozvoj a zlepšení kvality života jeho obyvatel. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Plzeň je živé a dynamické město v západních Čechách, které se může pyšnit bohatou historií, pestrou kulturou a významným hospodářským rozvojem. Je známé jako město pilsneru, což je světoznámý typ světlého ležáku, jehož tradice sahá až do roku 1842. Plzeňský Prazdroj, jedna z nejstarších a nejznámějších pivovarů na světě, přitahuje milovníky piva z celého světa a ztvárňuje tak místní zvyky a kulturu. Historické centrum Plzně, které je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO, nabízí kombinaci architektonických stylů, kde se prolínají gotické, renesanční a barokní prvky. Dominantou města je nádherná katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v České republice, která je symbolem plzeňské hrdosti a uměleckého řemesla. Plzeň je také významným centrem vzdělání a technického pokroku; nachází se zde Západočeská univerzita, která se zaměřuje na technické a přírodní vědy a přispívá k inovativnímu myšlení a vzdělanosti regionu. Město se pyšní různými kulturními a uměleckými akcemi, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Festivaly, koncerty, výstavy a divadelní představení se konají po celý rok a ukazují rozmanitost místního umění. Plzeňská komunitní atmosféra je přívětivá a pohostinná. Místní lidé se aktivně zapojují do různých projektů a organizací, které podporují rozvoj města a zvyšují kvalitu života. Plzeň je také místem s velkými parky a zelenými plochami, které poskytují obyvatelům i turistům prostor pro odpočinek a rekreaci. Město má před sebou skvělou budoucnost a nabízí množství příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. Tímto způsobem Plzeň nadále vzkvétá jako město, které spojuje tradici s moderním pokrokem a inspiruje k dalšímu pozitivnímu rozvoji. [oai_cs_optimisticky] => Plzeň je živé a dynamické město v západních Čechách, které se může pyšnit bohatou historií, pestrou kulturou a významným hospodářským rozvojem. Je známé jako město pilsneru, což je světoznámý typ světlého ležáku, jehož tradice sahá až do roku 1842. Plzeňský Prazdroj, jedna z nejstarších a nejznámějších pivovarů na světě, přitahuje milovníky piva z celého světa a ztvárňuje tak místní zvyky a kulturu. Historické centrum Plzně, které je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO, nabízí kombinaci architektonických stylů, kde se prolínají gotické, renesanční a barokní prvky. Dominantou města je nádherná katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v České republice, která je symbolem plzeňské hrdosti a uměleckého řemesla. Plzeň je také významným centrem vzdělání a technického pokroku; nachází se zde Západočeská univerzita, která se zaměřuje na technické a přírodní vědy a přispívá k inovativnímu myšlení a vzdělanosti regionu. Město se pyšní různými kulturními a uměleckými akcemi, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Festivaly, koncerty, výstavy a divadelní představení se konají po celý rok a ukazují rozmanitost místního umění. Plzeňská komunitní atmosféra je přívětivá a pohostinná. Místní lidé se aktivně zapojují do různých projektů a organizací, které podporují rozvoj města a zvyšují kvalitu života. Plzeň je také místem s velkými parky a zelenými plochami, které poskytují obyvatelům i turistům prostor pro odpočinek a rekreaci. Město má před sebou skvělou budoucnost a nabízí množství příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. Tímto způsobem Plzeň nadále vzkvétá jako město, které spojuje tradici s moderním pokrokem a inspiruje k dalšímu pozitivnímu rozvoji. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=západočeském městě}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => |název = Plzeň [3] => |logo = Logo of Pilsen.svg [4] => |obrázek = Plzeň Montage I.png [5] => |popisek = odshora: [[Náměstí Republiky (Plzeň)|náměstí Republiky]], [[katedrála svatého Bartoloměje]], [[plzeňská radnice]], [[Velká synagoga v Plzni|Velká synagoga]], science center [[Techmania]], [[Lochotínský park]] s pomníkem [[Martin Kopecký|Martina Kopeckého]], [[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]], jubilejní brána plzeňského pivovaru, [[Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj|vodárenská věž pivovaru]] [6] => |článek o znaku = Znak města Plzně [7] => |kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [8] => |okres = Plzeň-město [9] => |obec s rozšířenou působností = Plzeň [10] => |pověřená obec = Plzeň [11] => |země = [[Čechy]] [12] => |NUTS3 = CZ032 [13] => |rozpočtové výdaje = 6 312,04 [14] => |rozpočtové výdaje aktuální k = 2015 [15] => |PSČ = 301 00 [16] => |počet částí obce = 25 [17] => |počet katastrálních území = 23 [18] => |počet ZSJ = 104 [19] => |počet městských obvodů = 10 [20] => |adresa = Magistrát města Plzně
nám. Republiky 1/1
306 32 Plzeň [21] => |web = www.plzen.eu [22] => |e-mail = posta@plzen.eu [23] => |primátor = {{Nowrap|[[Roman Zarzycký]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [24] => |primátor aktuální k = 2022 [25] => |status = statutární město [26] => }} [27] => '''Plzeň''' (v [[Němčina|němčině]] a dalších jazycích ''Pilsen'') je [[statutární město]] na západě [[Čechy|Čech]] a metropole [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]. Leží na soutoku řek [[Mže]], [[Radbuza]], [[Úhlava]] a [[Úslava]], z nichž vzniká řeka [[Berounka]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a je tak [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|čtvrtým největším městem v Česku]]. V plzeňské [[Aglomerace|aglomeraci]] žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje. [28] => [29] => Plzeň je známá jako [[Průmysl|průmyslové]] a [[pivovar]]nické město. Společnost [[Škoda Transportation]] a další firmy pokračují v tradici [[Strojírenství|strojírenského]] podniku [[Škoda (podnik)|Škoda]], na druhé straně krajské metropole jsou pak v jednom závodě situovány pivovary [[Prazdroj|Plzeňský Prazdroj]], ve kterém byla 5. října 1842 uvařena první várka plzeňského světlého spodně kvašeného ležáku a který dal vzniknout všem pivům typu Pils, Pilsner a Pilsener, a [[Gambrinus]]. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla. Ve městě sídlí také biskupství [[diecéze plzeňská|plzeňské diecéze]]. Vysoké školství zastupují [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]] a [[Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy|Lékařská fakulta Univerzity Karlovy]]. V roce 2015 byla Plzeň (společně s [[Belgie|belgickým]] [[Mons]]em) [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]]. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým [[náměstí Republiky (Plzeň)|náměstím Republiky]] uprostřed (139 × 193 m), jemuž vévodí [[katedrála svatého Bartoloměje|katedrála sv. Bartoloměje]] s nejvyšší kostelní věží v Česku. [30] => [31] => == Název == [32] => Nově založené královské [[středověké město]] bylo původně nazváno ''Nová Plzeň''. Název byl převzat od staršího hradiště s aglomerací v jeho podhradí, které se nyní nazývají [[Hůrka (hradiště)|Hůrka]] a [[Starý Plzenec]]. Název Plzeň je pro ně doloženo již v 10. století v latinském přepisu ''Pilisin'' a ''Plizen''. Jeho původ není jistý. Podle jedné teorie pochází z osobního jména (ovšem jinak nedoloženého) a znamenalo „Plznův hrad“ ([[hradiště]]), další teorie předpokládá souvislost s ruským slovem ''opoľzeň'' a význam „[[Svahový pohyb|půdní sesuv]]“, „sesunutá hora“ s odkazem na charakter terénu.Lutterer, I., Kropáček, L., Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta 1976, heslo Plzeň [33] => [34] => == Historie == [35] => {{Viz též|Dějiny Plzně|Znak města Plzně}} [36] => === Středověk === [37] => První zmínky o Plzni (dnešním [[Starý Plzenec|Starém Plzenci]]) pocházejí z roku [[976]], kdy u tohoto [[Přemyslovci|přemyslovského]] [[hradiště]] kníže [[Boleslav II.]] porazil vojsko německého krále [[Ota II.|Oty II.]] V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi [[Roudná (Plzeň)|Malice]]) přenesl město pod názvem ''Nová Plzeň'' král [[Václav II.]] roku [[1295]] jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do [[Bavorsko|Bavorska]]. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.{{Doplňte zdroj}} [38] => [39] => Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V této době byly také vystavěny [[Katedrála svatého Bartoloměje|kostel sv. Bartoloměje]] ve středu náměstí, [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánský klášter]] na jihovýchodě při [[Městské opevnění (Plzeň)|hradbách]], nedochovaný [[Dominikánský klášter (Plzeň)|dominikánský klášter]] na severozápadě, [[špitál]]ní kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = Plzeňský kraj [41] => | periodikum = www.plzensky-kraj.cz [42] => | url = https://www.plzensky-kraj.cz/detail-pamatky?ID_Detail=963197 [43] => | datum přístupu = 2023-04-14 [44] => }} [45] => [46] => Na samém počátku [[Husitské války|husitských válek]] měli husité díky radikálnímu knězi [[Václav Koranda starší|Václavu Korandovi]] ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s [[Jan Žižka|Janem Žižkou]] odejít do [[Tábor]]a a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát [[Prokop Holý|Prokopem Holým]], a podílela se na odporu proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Od roku 1467 sídlila v Plzni [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražská kapitula]], která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem [[Římskokatolická církev|římsko-katolické církve]] v Čechách. [[Administrátor (církev)|Administrátor]] arcibiskupství v té době byl [[Hilarius Litoměřický]], který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou ''Historii města Plzně''. Plzeň je také kolébkou českého [[knihtisk]]u, nejstarším tiskem je zřejmě ''[[Statuta Arnošta z Pardubic]]'' z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha ''[[Kronika trojánská]]'' už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Bedřicha Smetany a Bezručova do roku 1533.{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = Plzeň – Encyklopedie knihy [48] => | periodikum = www.encyklopedieknihy.cz [49] => | url = https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Plze%C5%88 [50] => | datum přístupu = 2023-04-14 [51] => }} [52] => [53] => === Raný novověk === [54] => [[Soubor:Siege of Pilsen.jpg|náhled|vlevo|Dobytí Plzně roku 1618]] [55] => [[Soubor:Wenceslas Hollar - Bohemian views 8.jpg|náhled|vlevo|Plzeň na [[Veduta|vedutě]] [[Václav Hollar|Václava Hollara]] z poloviny 17. století]] [56] => Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Loupeživý rytíř Jan Bavůrek ze Švamberka byl popraven na plzeňském náměstí 4. února 1507, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se stala Plzeň hlavním městem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], když sem císař [[Rudolf II.]] uprchl před [[mor|morovou epidemií]]. Sídlil v tzv. [[Císařský dům (Plzeň)|Císařském domě]] vedle dnešní budovy [[Plzeňská radnice|plzeňské radnice.]]{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = náměstí Republiky 41/290, Císařský dům [58] => | periodikum = encyklopedie.plzen.eu [59] => | url = https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_domu&load=25 [60] => | datum přístupu = 2023-04-14 [61] => }}{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = městský dům Císařský - Památkový Katalog [63] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [64] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-cisarsky-15036590 [65] => | datum přístupu = 2023-04-14 [66] => }} [67] => [68] => Roku 1618 byla [[Obléhání Plzně (1618)|Plzeň poprvé dobyta]], a to vojskem českých stavů pod velením [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta II. Mansfelda]]. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] hospodářství i kultura upadaly. Švédská obléhání v letech 1637 i 1648 byla neúspěšná. Dne 8. ledna 1683 byl v Plzni dekretem [[Leopold I.|Leopolda I.]] založen [[35. pěší pluk]]. V roce 1695 byl v Plzni popraven [[Jan Kozina|Jan Sladký Kozina]], vůdce [[Chodské povstání|chodského povstání]] proti vrchnosti.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Sladký Jan Kozina [70] => | periodikum = Chodsko.net [71] => | url = http://chodsko.net/beta/www/chodskem/celeb-detail/1065 [72] => | jazyk = cs [73] => | datum přístupu = 2022-09-13 [74] => }} [75] => [76] => Roku 1799, v dobách [[Napoleonské války|napoleonských válek]], prošla městem ruská vojska. Ve dnech 16.–18. prosince zde pobýval maršál [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]].{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Pamětní deska A. V. Suvorov {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa [78] => | periodikum = www.vets.cz [79] => | url = https://www.vets.cz/vpm/5515-pametni-deska-a-v-suvorov/ [80] => | datum přístupu = 2023-04-07 [81] => }}{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Chronologická historie Plzně [83] => | periodikum = web.zcu.cz [84] => | url = https://web.zcu.cz/plzen/history/index-cz.html [85] => | datum přístupu = 2023-04-14 [86] => }} [87] => [88] => === Průmyslový rozvoj === [89] => {{Podrobně|Průmysl v Plzni do druhé světové války}} [90] => [[Soubor:Königl. Kreisstadt Pilsen nach Georg Döbler gemahlt von Johann Venuto 1816.jpg|náhled|Veduta Plzně, [[Jan Antonín Venuto|Johann Venuto]], 1816]] [91] => [[Soubor:Pilsner Badhaus Pilsen 1834.jpg|náhled|alt=Akcie společnosti Actien-Gesellschaft des Pilsner Badhauses (Akcijní společnost plzeňských lázních) na 10 zlatých, vydaná v Plzni, dne 6. prosince 1834. Lázeňský dvoukřídlý dům (dnes Lochotínský pavilón) vyobrazený na akcii, původně sloužil pro pitné kúry a bahenní a vodní koupele.|Akcie společnosti Actien-Gesellschaft des Pilsner Badhauses (Akcijní společnost plzeňských lázních) na 10 zlatých, vydaná v Plzni, dne 6. prosince 1834. Lázeňský dvoukřídlý dům (dnes Lochotínský pavilón) vyobrazený na akcii, původně sloužil pro pitné kúry a bahenní a vodní koupele.]] [92] => V 19. století nechal [[purkmistr]] [[Martin Kopecký]] (1828–1850) zbourat [[Městské opevnění (Plzeň)|hradby]] a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako [[Sady Pětatřicátníků]], Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení [[Plzeňský Prazdroj|Měšťanského pivovaru]] (''Bürgerliches Brauhaus'', později ''Prazdroj'') a 5. října 1842 v něm bavorský sládek [[Josef Groll]] uvařil první várku piva. V roce 1859 založil v Plzni hrabě [[Kristián Vincenc z Valdštejna-Vartenberka|Kristián Valdštejn-Wartenberg]] pobočku svých sléváren a strojíren. Továrna, kterou v roce 1869 odkoupil její vrchní inženýr [[Emil Škoda]], se stala základem budoucích [[Škoda (podnik)|Škodových závodů]]. V roce 1866 založil [[František Belani]] spolu s bratrem Josefem železářskou a strojní továrnu se slévárnou. [[Pivovar Gambrinus Plzeň|První plzeňský akciový pivovar v Plzni]] (později ''Gambrinus'') byl založen v roce 1869. V letech 1869 až 1871 vybudoval [[Eduard Bartelmus]] závod na výrobu smaltovaného nádobí. Karel Tuschner a Richard Hirsch zahájili v roce 1872, v nové továrně v dnešní Cvokařské ulici, výrobu drátu a drátěných hřebíků.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = KODA - karta komína: LT46/Ub Býv. Hirschova továrna na drát, Cvokařská, Plzeň - Letná (#0373) [94] => | periodikum = koda.kominari.cz [95] => | url = http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=0373 [96] => | datum přístupu = 2024-02-01 [97] => }} Papírnu akciové společnosti v Praze, postavenou na břehu Radbuzy, koupil v roce 1878 Ludvík Piette a v následujících letech ji kompletně zmodernizoval.{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = bývalá papírna Piette - Památkový Katalog [99] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [100] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/byvala-papirna-piette-18419231 [101] => | datum přístupu = 2024-01-06 [102] => }} V roce 1882 zde získal [[František Křižík]] patent na svůj vynález [[oblouková lampa|obloukové lampy]] a v dalších letech v Plzni realizoval zakázky na modernizaci veřejného osvětlení a na vybudování pouliční elektrické dráhy (zprovozněna 1899). Na konci 19. století se Plzeň stala [[Secesní architektura v Plzni|kolébkou české secese]].{{Doplňte zdroj}} [103] => [104] => [[Soubor:Pilsen (CZ), Tschechien - Bürgerliches Brauhaus (Zeno Ansichtskarten).jpg|náhled|Městský pivovar, pohlednice z roku 1910]] [105] => Už od poloviny 19. století byla Plzeň druhým největším městem v Čechách a třetím v rámci všech českých zemí (před vznikem [[Velká Praha|Velké Prahy]] ji krátce též předstihly [[Královské Vinohrady]]), ke konci 20. století už ale byla čtvrtým v Česku, když byla předstižena [[Ostrava|Ostravou]]. Jako západočeská metropole nicméně prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města, roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak „Velká Plzeň“, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici (do té doby se vlastní Plzeň členila na [[Vnitřní Město (Plzeň)|Vnitřní Město]], východní [[Východní Předměstí|Pražské Předměstí]], jižní [[Jižní Předměstí|Říšské Předměstí]] a severní [[Severní Předměstí|Saské Předměstí]]). Starostou města byl v letech 1919–1938 [[Luděk Pik]]. Na [[Náměstí T. G. Masaryka (Plzeň)|náměstí T. G. Masaryka]] byl vybudován památník Národního osvobození s dominující bronzovou sochou T. G. Masaryka, který byl slavnostně odhalen 28. října 1928, jako dík prezidentovi za založení a desetileté fungování republiky.{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Mapa - TGM [107] => | periodikum = tg-masaryk.cz [108] => | url = http://tg-masaryk.cz/mapa/index.jsp?id=248&misto=Pomnik-Narodniho-osvobozeni-se-sochou-T.-G.-Masaryka [109] => | datum přístupu = 2023-04-14 [110] => }}{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = cokolivokoli.cz - Památník národního osvobození a socha T. G. Masaryka na náměstí T. G. Masaryka v Plzni [112] => | periodikum = cokolivokoli.cz [113] => | url = https://www.cokolivokoli.cz/77154-pamatnik-narodniho-osvobozeni-a-socha-t-g-masaryka-na-namesti-t-g-masaryka-v-plzni/ [114] => | jazyk = cs [115] => | datum přístupu = 2023-04-14 [116] => }} [117] => [118] => === Druhá světová válka === [119] => {{Podrobně|Letecké útoky na Plzeň}} [120] => V roce 1938 [[První republika|Československá republika]] odstoupila svá pohraniční území [[Nacistické Německo|Německu]]. Většinově česká Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici a byla ze tří stran obklopena Německem. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Vládním nařízením byla Plzeň k 1. květnu 1942 rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se [[statutární město|statutárním městem]]{{Citace právního předpisu [121] => | typ = Vládní nařízení [122] => | číslo = 142/1942 Sb. [123] => | název = jímž se prohlašuje Plzeň za město se zvláštním statutem [124] => | url = http://ftp.aspi.cz/opispdf/1942/060-1942.pdf [125] => | datum přístupu = 2018-12-23 [126] => | url2 = https://cs.wikisource.org/wiki/Vl%C3%A1dn%C3%AD_na%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_%C4%8D._142/1942_Sb._ze_dne_30._b%C5%99ezna_1942,_j%C3%ADm%C5%BE_se_prohla%C5%A1uje_Plze%C5%88_za_m%C4%9Bsto_se_zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%ADm_statutem [127] => }} se 130 tisíci obyvateli. Škodovy závody byly v této době významnou zbrojovkou zásobující německou armádu. I přesto Plzeň delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až [[Letecký útok na Plzeň 20. prosince 1944|20. prosince 1944]], při něm byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, [[Letecký útok na Plzeň 25. dubna 1945|náletem 25. dubna 1945]], kdy Spojenci před náletem varovali prostřednictvím stanice [[BBC]], aby minimalizovali civilní oběti. Celkem bylo za celou dobu války [[Letecké útoky na Plzeň|náletů jedenáct]], vyžádaly si 926 obětí{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Před 75 lety zasadil plzeňské Škodovce těžkou ránu americký nálet [129] => | periodikum = Plzeň [130] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/pred-75-lety-zasadil-plzenske-skodovce-tezkou-ranu-americky-nalet-8190279 [131] => | datum vydání = 2020-04-25 [132] => | jazyk = cs [133] => | datum přístupu = 2023-04-14 [134] => }}{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = Bombardovaní Plzně a Drážďan [136] => | periodikum = www.lietadla.com [137] => | url = http://www.lietadla.com/historia/plzen.htm [138] => | datum přístupu = 2023-04-14 [139] => }}. Útoky způsobily citelné zásahy nacistům, došlo ale i na omyly, jejichž civilní oběti se staly vděčným soustem propagandy – té nacistické, i pozdější komunistické. [140] => [141] => === Poválečná éra === [142] => [[Soubor:Plzeň, pomník osvobození U Práce.JPG|náhled|vlevo|Pomník osvobození americkou armádou na začátku Americké ulice]] [143] => Plzeň byla osvobozena americkými jednotkami vedenými [[George S. Patton|generálem Pattonem]] 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Dnes na osvobození Plzně upomíná [[Patton Memorial Pilsen]] – ''Památník americké armády 1945'' provedený jako stálé muzeum. Po [[Únor 1948|únoru 1948]] při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.{{Doplňte zdroj}} [144] => [145] => Dne 1. června 1953 došlo v Plzni k prvním [[Plzeňské povstání (1953)|protikomunistickým masovým nepokojům]] v souvislosti s tehdy probíhající [[Československá měnová reforma (1953)|měnovou reformou]] se střelbou do demonstrujících.{{Citace elektronické monografie [146] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [147] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/plzen-pametni-deska-prvnimu-povstani-1953/ [148] => | datum přístupu = 2023-02-23 [149] => | jazyk = cs [150] => }}{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Místa Paměti národa [152] => | periodikum = Místa Paměti národa [153] => | url = http://www.mistapametinaroda.cz/ [154] => | datum přístupu = 2023-04-09 [155] => }} Odvetou komunistického režimu bylo kromě represí proti demonstrantům, převážně dělníkům Škodovky, také zbourání Masarykova pomníku, symbolu nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku.{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Dotyk {{!}} Před 65 lety se vzbouřili dělníci v plzeňské Škodovce. Začalo utajené povstání [157] => | periodikum = www.dotyk.cz [158] => | url = https://www.dotyk.cz/publicistika/napred-nastal-run-na-obchody-pak-vypuklo-povstani-20180601.html [159] => | jazyk = cs [160] => | datum přístupu = 2023-04-09 [161] => }} [162] => [163] => [[Soubor:Doubravka - panoramio - avu-edm.jpg|náhled|Panelová výstavba v části [[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]]]] [164] => Na konci 50. let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby v podobě budování sídlišť. Převážně se jednalo o panelové domy z panelů, které dodávala [[Prefa Přeštice]]. První rozsáhlý areál vznikl na [[Plzeň 2-Slovany|Slovanech]], následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak [[Bory (Plzeň)|Bory]]. Dne 20. ledna 1969 se na [[Náměstí T. G. Masaryka (Plzeň)|náměstí T. G. Masaryka]] upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník [[Josef Hlavatý]]. Výstavba se v 70. a 80. letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před [[Sametová revoluce|sametovou revolucí]] se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice. V roce 2003 se k Plzni připojily obce Malesice a Lhota, jako devátý a desátý městský obvod. [165] => [166] => Výstavba [[Vodní nádrž České Údolí|vodní nádrže České Údolí]] na řece Radbuze byla dokončena v roce 1973. S plochou 110,54 hektarů je 36. [[Seznam přehradních nádrží v Česku|největší přehradní nádrží]] v České republice. V 90. letech byla k Plzni postavena i [[dálnice D5]], která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhlo až do prvního desetiletí 21. století.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = České dálnice {{!}} Dálnice D5 [168] => | periodikum = www.ceskedalnice.cz [169] => | url = https://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d5/ [170] => | datum přístupu = 2023-04-14 [171] => }}{{Citace elektronického periodika [172] => | titul = Z Prahy do Mnichova i za tři hodiny [173] => | periodikum = Radio Prague International [174] => | url = https://cesky.radio.cz/z-prahy-do-mnichova-i-za-tri-hodiny-8615013 [175] => | datum vydání = 2006-10-09 [176] => | jazyk = cs [177] => | datum přístupu = 2023-04-14 [178] => }} [179] => [180] => ==== Evropské hlavní město kultury 2015 ==== [181] => [[Soubor:DEPO2015.jpg|náhled|vlevo|zóna [[Depo2015|DEPO2015]]]] [182] => V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul [[Evropské hlavní město kultury]] roku [[2015]]. Ve finále dostala Plzeň přednost před [[Ostrava|Ostravou]]. V rámci projektu bylo vybudováno [[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]] a ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum. Na [[Pivovar Světovar|Světovaru]] měl v areálu bývalého pivovaru vzniknout komplex budov s ateliéry a byty pro umělce, tento projekt byl ale koncem roku 2014 zrušen. Jeho místo zaujalo bývalé depo dopravních podniků, nově [[Depo2015|DEPO2015]]. Z něj vznikla tzv. kreativní zóna. V DEPO2015 se pořádají koncerty, výstavy, přednášky, konference. Jeho součástí je otevřená díla Makerspace DEPO2015, otevřená kancelář Coworking, vzdělávací program pro kreativní průmysly, program umělců na rezidenci Open A.i.R. či komunitní zahrada. V roce 2015 se zde uskutečnil také festival Rock for People Europe, o dva měsíce později tu končilo divadelní představení Obří loutky v Plzni,{{Citace elektronického periodika [183] => | titul = Centrem Plzně pochodovaly dvacetimetrové obří loutky [184] => | periodikum = Novinky.cz [185] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [186] => | vydavatel = Borgis [187] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-centrem-plzne-pochodovaly-dvacetimetrove-obri-loutky-323296 [188] => | jazyk = cs [189] => | datum přístupu = 2023-04-14 [190] => }} které podle organizátorů vidělo několik desítek tisíc lidí.{{Citace elektronické monografie [191] => | titul = OBŘÍ LOUTKY V PLZNI STÁLY ZA PODÍVANOU! [192] => | url = http://sihelska.stribro.cz/2015/08/obri-loutky-plzni-staly-podivanou/ [193] => | datum vydání = 2015-08-29 [194] => | datum přístupu = 2023-04-14 [195] => | jazyk = cs [196] => }} [197] => [198] => Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri, kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti. Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5 milionu [[Euro|eur]].{{Citace elektronického periodika [199] => | příjmení = ČTK [200] => | titul = Plzeň 2015 získala evropskou dotaci. 40 milionů použije zřejmě na program [201] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [202] => | url = https://art.hn.cz/c1-62882750-plzen-2015-dotace [203] => | datum vydání = 2014-09-30 [204] => | jazyk = cs [205] => | datum přístupu = 2023-04-14 [206] => }} [207] => [208] => Podle organizace Plzeň–Turismus navštívilo město za „kulturní“ rok 2015 necelých 3,4 milionu návštěvníků. Z toho více než 2,8 milionu bylo jednodenních. Přibližně 540 tisíc turistů zde strávilo minimálně jednu noc. Čtvrtinu jednodenních návštěvníků tvořili hosté ze zahraničí, z nichž celá polovina přijela z Německa. Čísla ukázala analýza signálních dat mobilních operátorů. [209] => [210] => [211] => == Obyvatelstvo == [212] => Vývoj počtu obyvatel Plzně byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19. století poměrně výrazný. Největšího počtu, 175 229 obyvatel, dosáhla v roce [[1986]]. Od té doby ale vlivem [[suburbanizace]] jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku [[2016]] měla Plzeň 169 858 obyvatel. Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [213] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [214] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [215] => | vydavatel = Český statistický úřad [216] => | datum_vydání = 2013-12-16 [217] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [218] => }} Plzeňská [[aglomerace]] má rozlohu 1323 km², tvoří ji celkem 108 obcí a k roku 2019 v ní žilo 308 707 obyvatel. [219] => [220] => {| class="wikitable" [221] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle [[sčítání lidu]] [222] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [223] => |- [224] => | 23 681 || 38 883 || 50 221 || 68 079 || 80 445 || 88 416 || 114 704 || 124 339 || 132 799 || 148 021 || 170 701 || 173 008 || 166 118 || 170 322 || 174 007 [225] => |} [226] => [227] => {| class="wikitable" [228] => |+ Vývoj počtu domů [229] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [230] => |- [231] => | 2 062 || 2 964 || 3 467 || 4 346 || 5 078 || 6 116 || 9 296 || 12 121 || 12 638 || 13 036 || 13 708 || 14 476 || 15 000 || 17 865 || 19 215 [232] => |} [233] => [234] => === Složení obyvatelstva === [235] => Podle sčítání [[1921]] zde žilo v 3 284 domech 88 416 obyvatel, z nichž bylo 43 057 žen. 79 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 6 757 k německé a 701 k židovské. Žilo zde 52 514 římských katolíků, 5 763 evangelíků, 4 427 příslušníků Církve československé husitské a 3 094 židů. Podle sčítání [[1930]] zde žilo v 6 451 domech 114 704 obyvatel. 105 731 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 782 k německé. Žilo zde 61 344 římských katolíků, 10 891 evangelíků, 6 803 příslušníků Církve československé husitské a 2 773 židů. [236] => [237] => V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k [[Češi|české]] národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou [[Slováci|slovenská]] (3 086), [[Ukrajinci|ukrajinská]] (2 080) a [[Vietnamci|vietnamská]] (965).{{Citace elektronické monografie [238] => | příjmení = [239] => | jméno = [240] => | titul = Plzeň, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika [241] => | url = http://www.kurzy.cz/obec/plzen/stats-PU-SLDB-4-stranka/ [242] => | vydavatel = [243] => | místo = [244] => | datum vydání = [245] => | datum přístupu = 2017-11-18 [246] => }} [247] => [248] => [249] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Plzeň roku 2011 [250] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Plzeň roku 2011 [251] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Plzeň roku 2011 [252] => [253] => [254] => == Obecní správa a politika == [255] => === Územní členění === [256] => [[Soubor:PM mapa.png|náhled|Městské obvody a katastrální území Plzně]] [257] => Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce [[Plzeň 10-Lhota|Lhota]] a [[Malesice]], které se zároveň staly novými [[Městská část a městský obvod|městskými obvody]]. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.{{Doplňte zdroj}} [258] => [259] => # [[Plzeň 1]]: katastrální území [[Bolevec]] a část katastrálního území Plzeň [260] => # [[Plzeň 2-Slovany]]: katastrální území [[Božkov (Plzeň)|Božkov]], [[Bručná]], [[Hradiště (Plzeň)|Hradiště u Plzně]], [[Koterov]] a část katastrálního území Plzeň [261] => # [[Plzeň 3]]: katastrální území [[Doudlevce]], [[Radobyčice]], [[Skvrňany]], [[Valcha (Plzeň)|Valcha]] a část katastrálního území Plzeň [262] => # [[Plzeň 4]]: katastrální území [[Bukovec (Plzeň)|Bukovec]], [[Červený Hrádek (Plzeň)|Červený Hrádek u Plzně]], [[Doubravka (Plzeň)|Doubravka]], [[Lobzy (Plzeň)|Lobzy]], Plzeň 4 a [[Újezd (Plzeň)|Újezd]] [263] => # [[Plzeň 5-Křimice]]: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně [264] => # [[Plzeň 6-Litice]]: katastrální území Litice u Plzně [265] => # [[Plzeň 7-Radčice]]: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice [266] => # [[Plzeň 8-Černice]]: katastrální území Černice [267] => # [[Plzeň 9-Malesice]]: katastrální území [[Malesice]] a [[Dolní Vlkýš]] [268] => # [[Plzeň 10-Lhota]]: katastrální území Lhota u Dobřan [269] => [270] => Devět městských obvodů při volbách do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] tvoří [[Senátní obvod č. 9 – Plzeň-město|volební obvod č. 9]], jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do [[Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město|volebního obvodu č. 7]]. Soudní obvod [[Okresní soud Plzeň-město|Okresního soudu Plzeň-město]] zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli [[okres Plzeň-město]] zahrnuje i další obce.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Charakteristika okresu Plzeň-město {{!}} ČSÚ v Plzni [272] => | periodikum = www.czso.cz [273] => | url = https://www.czso.cz/csu/xp/charakteristika_okresu_plzen_mesto [274] => | datum přístupu = 2023-04-14 [275] => }} [276] => [277] => === Instituce === [278] => Plzeň je centrem [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]], proto zde kromě různých krajských institucí sídlí především [[Krajský hejtman|hejtman]] s [[Rada kraje|krajskou radou]], [[Zastupitelstvo Plzeňského kraje|zastupitelstvo kraje]] i [[krajský úřad]]. Soudnictví zde zastupují hned tři okresní soudy, [[Okresní soud Plzeň-město|Plzeň-město]], [[Okresní soud Plzeň-jih|Plzeň-jih]] a [[Okresní soud Plzeň-sever|Plzeň-sever]], jejichž odvolacím soudem je [[Krajský soud v Plzni]], všechny s příslušnými [[státní zastupitelství|státními zastupitelstvími]]. Pro celý obvod krajského soudu, který stále ještě zahrnuje celý původní [[Západočeský kraj]], je zde zřízena [[notářská komora]]. Působí zde dále krajské a městské ředitelství [[Policie České republiky]] i vlastní [[Obecní policie|městská policie]]. Ve městě je [[Věznice Plzeň|věznice Bory]]. [279] => [280] => Ve městě sídlí biskup [[Diecéze plzeňská|římskokatolické diecéze]] ([[vikariát Plzeň-město]]), Plzeň je též sídlem biskupa [[Plzeňská diecéze Církve československé husitské|diecéze Církve československé husitské]] a [[Západočeský seniorát|západočeského seniorátu Českobratrské církve evangelické]]. Lékařskou péči o obyvatele nejen Plzně, ale i jejího širokého okolí zajišťuje především [[Fakultní nemocnice Plzeň]], která má pracoviště na Borech a v Lochotíně. V Plzni se dále např. nachází [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně]]{{Citace elektronického periodika [281] => | příjmení = [282] => | jméno = [283] => | titul = Zoo Plzeň [284] => | periodikum = www.zooplzen.cz [285] => | url = https://www.zooplzen.cz/ [286] => | jazyk = cs [287] => | datum přístupu = 2022-09-13 [288] => }} nebo [[Arboretum Sofronka]].{{Citace elektronického periodika [289] => | titul = Arboretum Sofronka Plzeň [290] => | periodikum = www.sofronka.cz [291] => | url = https://www.sofronka.cz/ [292] => | datum přístupu = 2022-09-13 [293] => }} [294] => [295] => === Vedení města Plzně === [296] => {{Viz též|Seznam představitelů Plzně|Rada města Plzně|Seznam starostů městských obvodů v Plzni}} [297] => Samotné statutární město je řízeno [[magistrát]]em, občané města každé čtyři roky volí 47členné [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvo města]], z něhož poté vychází [[Městská rada|rada města]] a [[primátor]]. Také každý z deseti [[Městská část a městský obvod|městských obvodů]] má vlastní zastupitelstvo, radu a místního starostu.{{Doplňte zdroj}} [298] => [299] => Současným primátorem je [[Roman Zarzycký]] a radniční koalici tvoří [[ANO 2011|ANO]], [[Česká pirátská strana]], [[Starostové a nezávislí|STAN]] a [[PRO PLZEŇ]].{{Citace elektronického periodika [300] => | titul = ANO, Piráti a STAN se dohodli s PRO Plzeň. Koalice s podporou SPD nebude [301] => | periodikum = iROZHLAS [302] => | url = https://www.irozhlas.cz/volby/komunalni-volby-2022-plzen-koalice-spd_2209260716_ako [303] => | jazyk = cs [304] => | datum přístupu = 2023-04-14 [305] => }} [306] => [307] => == Doprava == [308] => {{Podrobně|Doprava v Plzni}} [309] => [[Soubor:Plzen main station 2019-09-12 01.jpg|náhled|Hlavní nádraží]] [310] => [[Soubor:EVO2 v Plzni 20190910.jpg|náhled|Plzeňská [[tramvaj]]]] [311] => [[Soubor:Plzen doprava.PNG|náhled|Mapa plzeňského uzlu]] [312] => [313] => === Silniční === [314] => Plzeň je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes [[dálnice D5]] mezi [[Praha|Prahou]] a [[Norimberk]]em s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do [[Písek (město)|Písku]], do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a [[Klatovy|Klatov]] [315] => [316] => === Železniční uzel === [317] => [[Plzeň hlavní nádraží|Plzeňské hlavní nádraží]] je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na [[Praha|Prahu]] ([[Železniční trať Praha–Plzeň|trať 170]]), [[České Budějovice]] ([[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|trať 190]]), [[Klatovy]] ([[Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda|trať 183]]), [[Domažlice]] ([[Železniční trať Plzeň – Furth im Wald|trať 180]]), [[Cheb]] ([[Železniční trať Plzeň–Cheb|trať 178]]) a [[Žatec]] ([[Železniční trať Plzeň–Žatec|trať 160]]). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného [[Třetí železniční koridor|III. železničního koridoru]], tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na této trati, v části města Doubravka, leží vjezd do 4150 metrů dlouhého [[Ejpovický tunel|Ejpovického tunelu]], jenž je nejdelším železničním tunelem v České republice. Na území města se nachází též železniční stanice '' [[Plzeň-Křimice (nádraží)|Plzeň-Křimice]], [[Plzeň-Orlík (železniční zastávka)|Plzeň-Orlík]], [[Plzeň-Doubravka (železniční zastávka)|Plzeň-Doubravka]], [[Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží)|Plzeň-Jižní Předměstí]], Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Slovany, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha''.{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Stanice a zastávky – OPLZNI.EU [319] => | periodikum = www.oplzni.eu [320] => | url = https://www.oplzni.eu/?cat=117 [321] => | datum přístupu = 2023-04-14 [322] => }} [323] => [324] => === Městská === [325] => Samozřejmostí je i hustá síť městské hromadné dopravy s [[tramvaj]]emi, [[trolejbus]]y a [[autobus]]y. [[Tramvajová doprava v Plzni|Tramvajovou dopravu]] zajišťují tři linky. Linka č. 1 spojuje Bolevec a Slovany, linka č. 2 Světovar a Skvrňany a nejvytíženější linka č. 4 Košutku a [[kampus]] [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity]] na Borských polích. Přestože jsou linky pouze 3, zajišťují kvalitní spojení velké části Plzně - nejkratší interval se pohybuje pod 2 minuty. [[Trolejbusová doprava v Plzni]] doplňuje síť tramvají. V provozu je celkem 9 trolejbusových linek. [[Městská autobusová doprava v Plzni|Městské autobusy]] zajišťují hlavně spojení velmi vzdálených částí města a jako příměstské spoje zajíždí i do některých obcí mimo město.{{Citace elektronické monografie [326] => | příjmení = ntalk.cz [327] => | titul = PMDP, a.s. [328] => | url = https://www.zelene-mesto.eu/zapojene-subjekty/pmdp-a-s/ [329] => | datum přístupu = 2023-04-14 [330] => | jazyk = cs [331] => }} [332] => [333] => === Letecká === [334] => Veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní [[letiště Plzeň-Líně]] se nachází 11 km jihozápadně od Plzně v obci [[Líně]].{{Citace elektronického periodika [335] => | příjmení = [336] => | titul = Letiště Líně [337] => | periodikum = www.airport-plzen.com [338] => | url = https://www.airport-plzen.com/home/ [339] => | jazyk = cs [340] => | datum přístupu = 2022-09-13 [341] => }} [342] => [343] => === Geografie === [344] => Větší města v okolí Plzně: [345] => [346] => {{Geografické okolí [347] => |Střed = Plzeň [348] => |Východ = {{flagicon|Česko}} [[Rokycany]] (~18,4 km) [349] => |Jihovýchod = {{flagicon|Česko}} [[Strakonice]] (~77,8 km) [350] => |Jih = {{flagicon|Česko}} [[Klatovy]] (~42,9 km) [351] => |Jihozápad = {{flagicon|Česko}} [[Domažlice]] (~54,4 km) [352] => |Západ = {{flagicon|Česko}} [[Tachov]] (~62 km) [353] => |Severozápad = {{flagicon|Česko}} [[Karlovy Vary]] (~82,8 km) [354] => |Sever = {{flagicon|Česko}} [[Žatec]] (~82,4 km) [355] => |Severovýchod = {{flagicon|Česko}} [[Praha]] (~92,2 km) [356] => }} [357] => [358] => == Společnost == [359] => === Školství === [360] => [[Soubor:Fakulta právnická ZČU.jpg|náhled|[[Fakulta právnická Západočeské univerzity|Fakulta právnická]] Západočeské univerzity v sadech Pětatřicátníků]] [361] => [[Soubor:Nové technologie - výzkumné centrum - ZČU.jpg|náhled|[[Nové technologie – výzkumné centrum Západočeské univerzity]]]] [362] => Plzeň je krajské město s více než 180 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních, vyšších odborných a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.{{Doplňte zdroj}} [363] => [364] => ==== Základní školství ==== [365] => {{Viz též|Seznam základních škol v Plzni}} [366] => V Plzni se nachází celkově 40 základních škol. Mají různé zřizovatele a zaměření.{{Citace elektronického periodika [367] => | příjmení = Plzeň 1 [368] => | jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31 [369] => | titul = Základní školy [370] => | periodikum = www.plzen.eu [371] => | url = https://www.plzen.eu/vzdelavani/zakladni-skoly/zakladni-skoly.aspx [372] => | jazyk = cs [373] => | datum přístupu = 2021-12-15 [374] => }} [375] => [376] => ==== Střední školství ==== [377] => {{viz též|Seznam středních škol v Plzni}} [378] => [[Soubor:Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23.jpg|náhled|Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí]] [379] => V Plzni se nachází řada [[střední odborná škola|středních odborných škol]] a [[střední odborné učiliště|učilišť]], jakož i 6 [[gymnázium|gymnázií]]: [380] => * Veřejné školy [381] => ** [[Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23|Gymnázium Plzeň (Mikulášské gymnázium)]] ([http://www.mikulasske.cz/ web]) [382] => ** [[Masarykovo gymnázium Plzeň|Masarykovo gymnázium]] ([http://www.mgplzen.cz/ web]) [383] => ** [[Gymnázium Luďka Pika]] ([http://www.gop.pilsedu.cz/ web]) [384] => ** Sportovní gymnázium ([http://www.sgpilsen.cz/ web]) [385] => ** [[Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň, Nerudova 33|SOŠ obchodu, užitého umění a designu]] ([http://www.nerudovka.cz/ web]) [386] => ** Integrovaná střední škola živnostenská ([http://www.issziv.cz/ web]) [387] => ** Odborná škola výroby a služeb ([https://web.archive.org/web/20150316053701/http://www.inter.osvsplzen.cz/sunlight/index.php web]) [388] => ** Střední škola informatiky a finančních služeb ([https://infis.cz/ web]) [389] => ** SOU elektrotechnické ([http://www.souepl.cz/ web]) [390] => ** [[Konzervatoř Plzeň]] ([http://www.konzervatorplzen.cz/ web]) [391] => ** Obchodní akademie Plzeň ([https://oaplzen.cz web]) [392] => ** Hotelová škola Plzeň ([http://www.hsplzen.cz/ web]) [393] => ** SOU stavební ([http://www.souplzen.cz/ web]) [394] => ** SPŠ elektrotechnická ([http://www.spseplzen.cz web] {{Wayback|url=http://www.spseplzen.cz/ |date=20150319231628 }}) [395] => ** SPŠ stavební ([http://www.spsstav.cz/ web]) [396] => ** SPŠ dopravní ([http://www.dopskopl.cz/ web]) [397] => ** SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara ([http://www.spstrplz.cz/ web]) [398] => * Církevní škola [399] => ** [[Církevní gymnázium Plzeň|Církevní gymnázium]] ([http://www.cirkevni-gymnazium.cz/ web]) [400] => * Soukromé školy [401] => ** Gymnázium Františka Křižíka ([http://www.krizik.eu/ web]) [402] => ** Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček ([http://www.zamecek.cz/ web]) [403] => ** Plzeňská obchodní akademie ([http://poaplzen.cz/ web]) [404] => ** Hotelová škola Plzeň – Akademie hotelnictví a cestovního ruchu ([http://www.hotelova-skola-plzen.cz/ web]) [405] => ** Bezpečnostně právní akademie Plzeň ([http://www.bezpecnostnepravniskola.cz/ web]) [406] => ** Sportovní a podnikatelská střední škola ([http://www.sapss-plzen.cz/ web]) [407] => [408] => ==== Vyšší odborné školství ==== [409] => * VOŠ a SPŠ elektrotechnická ([http://www.spseplzen.cz/ web] {{Wayback|url=http://www.spseplzen.cz/ |date=20150319231628 }}) [410] => * Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická ([https://www.zdravka-plzen.cz/ web]) [411] => * Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s.r.o ([http://www.vosplzen.cz/ web]) [412] => [413] => ==== Vysoké školství ==== [414] => * [[Západočeská univerzita v Plzni]] ([http://www.zcu.cz/ web]) [415] => * [[Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy]] ([http://www.lfp.cuni.cz/ web]) [416] => * [[Metropolitní univerzita Praha]] ([http://www.mup.cz/ web]) [417] => [418] => === Kultura === [419] => ==== Divadla ==== [420] => [[Soubor:Pilseno, Teatro Josef Kajetán Tyl, 13.jpg|vlevo|náhled|Velké divadlo]] [421] => Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.{{Citace elektronického periodika [422] => | titul = Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě [423] => | periodikum = www.theatre-architecture.eu [424] => | url = https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=966 [425] => | datum přístupu = 2023-04-14 [426] => }} [427] => [428] => Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla]]. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory – opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. Má dvě stálé scény: [[Velké divadlo (Plzeň)|Velké divadlo]] v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897–1902 a [[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]] v moderní budově dostavěné roku 2014.{{Citace elektronického periodika [429] => | příjmení = Plzeň 1 [430] => | jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31 [431] => | titul = Divadla [432] => | periodikum = www.plzen.eu [433] => | url = https://www.plzen.eu/volny-cas/kam-za-kulturou/divadla/divadla.aspx [434] => | jazyk = cs [435] => | datum přístupu = 2023-04-12 [436] => }} [437] => [438] => V Plzni má velkou tradici [[loutkové divadlo]], působili zde známí loutkáři [[Gustav Nosek]], [[Josef Skupa]] a [[Jiří Trnka]]. Právě zde vznikly loutky [[Spejbl]]a a [[Hurvínek|Hurvínka]]. Na tuto tradici dnes navazuje [[Divadlo Alfa]]. V Zábělské ulici hraje pro děti [[Loutkové divadlo Špalíček]] {{Citace elektronické monografie [439] => | titul = Špalíček Plzeň {{!}} [440] => | url = https://www.spalicekplzen.cz/ [441] => | datum přístupu = 2024-02-01 [442] => | jazyk = cs [443] => }}a v Macháčkově ulici pak [[Loutkové divadlo V Boudě (Plzeň)|Loutkové divadlo]] [[Loutkové divadlo V Boudě (Plzeň)|V Boudě]]. [444] => [445] => [[Soubor:Nové divadlo v Plzni 02.JPG|náhled|Nové divadlo]] [446] => K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří [[Divadlo Dialog]] s třinácti soubory, které hrají ve Smetanových sadech. V Masarykově ulici se nachází [[c. k. Divadlo PLUTO]], výhradně zaměřené na komediální žánry.{{Citace elektronického periodika [447] => | titul = DIVADLO PLUTO PLZEŇ - Plzeňsko - Kultura - Divadla - InfoČesko [448] => | periodikum = www.infocesko.cz [449] => | url = https://www.infocesko.cz/content/plzensko-kultura-divadla-divadlo-pluto-plzen.aspx [450] => | datum přístupu = 2023-04-13 [451] => }} Komorní scénou je [[Divadélko JoNáš]] v Měšťanské besedě.{{Citace elektronické monografie [452] => | titul = Divadélko JoNáš – Měšťanská Beseda [453] => | url = https://mestanskabeseda.cz/saly/divadelko-jonas/ [454] => | datum přístupu = 2023-04-13 [455] => | jazyk = cs [456] => }} Jedním z nejstarších souborů je amatérský [[Divadelní spolek Jezírko]].{{Citace elektronického periodika [457] => | titul = DIVADLO JEZÍRKO V PLZNI - Plzeňsko - Kultura - Divadla - InfoČesko [458] => | periodikum = www.infocesko.cz [459] => | url = https://www.infocesko.cz/content/plzensko-kultura-divadla-divadlo-jezirko-v-plzni.aspx [460] => | datum přístupu = 2023-04-14 [461] => }} [462] => [463] => ==== Kina ==== [464] => V dobách komunismu měla téměř každá plzeňská část svoje kino, další kina pak působila v centru – například kino Hvězda v Pražské ulici, kino Alfa a kino Moskva (později Elektra) na Americké třídě, kino Eden v Rejskově ulici za hlavním vlakovým nádražím, kino Mír na [[Lochotín]]ě či kino Leningrad v [[Doubravka (Plzeň)|Doubravce]]. Všechna tato kina ale po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] roku 1989 dříve či později zanikla.{{Citace periodika [465] => | příjmení = Tolarová [466] => | jméno = Miroslava [467] => | titul = Plzeň byla rájem kinosálů. Co se s nimi stalo? [468] => | periodikum = Plzeňský deník [469] => | datum vydání = 2016-04-03 [470] => | jazyk = cs [471] => | url = https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-byla-rajem-kinosalu-co-se-s-nimi-stalo-20160403.html [472] => | datum přístupu = 2023-04-14 [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Po plzeňských kinech se slehla zem. Je to škoda? [475] => | periodikum = Plzeň [476] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/po-plzenskych-kinech-se-slehla-zem-je-skoda-7664940 [477] => | datum vydání = 2018-10-29 [478] => | jazyk = cs [479] => | datum přístupu = 2023-04-14 [480] => }} [481] => [482] => V současnosti mají filmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina, [[Cinema City]] v obchodním centru Plaza v prostorách bývalého výstaviště a [[Cinestar|CineStar]] v obchodním centru Olympia u výpadovky na Nepomuk. Pravidelná představení se také konají v [[Kino Beseda (Plzeň)|Kině Beseda]] působícím v historické budově [[Měšťanská beseda (Plzeň)|Měšťanské besedy]]. V letních měsících jsou pořádána představení v [[Amfiteátr Lochotín|lochotínském amfiteátru]].{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = Plzeň 1 [484] => | jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31 [485] => | titul = Kina [486] => | periodikum = www.plzen.eu [487] => | url = https://www.plzen.eu/volny-cas/kam-za-kulturou/kina/kina.aspx [488] => | jazyk = cs [489] => | datum přístupu = 2023-04-12 [490] => }} [491] => [492] => ==== Rozhlas a televize ==== [493] => Ve městě sídlí [[Český rozhlas Plzeň]], regionální studio [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], a to v památkově chráněné budově (od roku 2002) na náměstí Míru, která byla speciálně pro potřeby rozhlasového vysílání postavena v letech 1947 až 1956.{{Citace elektronického periodika [494] => | titul = Budova Československého rozhlasu {{!}} Objekty {{!}} Plzeňský architektonický manuál [495] => | periodikum = pam.plzne.cz [496] => | url = https://pam.plzne.cz/objekt/c3-2363-budova-ceskoslovenskeho-rozhlasu [497] => | datum přístupu = 2023-03-29 [498] => }} V září 2019 ve městě zřídila své regionální studio [[Česká televize]].[https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2925302-ceska-televize-otevira-studia-v-plzni-a-v-usti-nad-labem-chce-prinest-vice Česká televize otevírá studia v Plzni a v Ústí nad Labem. Chce přinést více regionálních témat] [499] => [500] => ==== Muzea ==== [501] => [[Soubor:Plzeň, Západočeské muzeum, 15.jpeg|náhled|Západočeské muzeum]] [502] => V Kopeckého sadech sídlí [[Západočeské muzeum v Plzni]]. V hlavní budově v novorenesančním stylu z let 1896–1899 lze navštívit zejména expozici městské zbrojnice, míšeňského porcelánu a výstavy přibližující historii regionu. Pobočkami jsou [[Národopisné muzeum Plzeňska]], [[Muzeum církevního umění plzeňské diecéze v Plzni|Muzeum církevního umění plzeňské diecéze]] ve [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánském klášteře]] a [[Muzeum loutek (Plzeň)|Muzeum loutek]] na náměstí Republiky. Plzeňský Prazdroj provozuje vlastní [[Pivovarské muzeum]], ze kterého je možné vstoupit i do prohlídkového okruhu [[Plzeňské historické podzemí|plzeňského historického podzemí]]. Na náměstí Republiky se v podzemí hotelu Central nachází [[Muzeum strašidel (Plzeň)|Muzeum strašidel]]. Osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 je věnováno muzeum [[Patton Memorial Pilsen]]. Tematické expozice věnované vědě a technice nabízí [[Techmania|Techmania Science Center]] v zrekonstruovaných historických budovách v areálu Škody. V nově opravené [[Stará synagoga v Plzni|Staré synagoze]] je stálá expozice „Židovské tradice a zvyky“.{{Citace elektronického periodika [503] => | příjmení = Plzeň 1 [504] => | jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31 [505] => | titul = Muzea a galerie [506] => | periodikum = www.plzen.eu [507] => | url = https://www.plzen.eu/volny-cas/kam-za-kulturou/muzea-a-galerie/muzea-a-galerie.aspx [508] => | jazyk = cs [509] => | datum přístupu = 2023-04-12 [510] => }} [511] => [512] => ==== Galerie ==== [513] => V Pražské ulici v prostorách Masných krámů a ve výstavní síni „13“ sídlí [[Západočeská galerie v Plzni]]. Na náměstí Republiky se nachází [[Galerie města Plzně]]{{Citace elektronické monografie [514] => | titul = Galerie města Plzně [515] => | url = https://www.visitplzen.eu/lokalita/galerie-mesta-plzne/ [516] => | datum přístupu = 2024-02-01 [517] => | jazyk = cs [518] => }} a [[Galerie Jiřího Trnky v Plzni]].{{Citace elektronické monografie [519] => | titul = Galerie Jiřího Trnky [520] => | url = https://www.visitplzen.eu/lokalita/galerie-jiriho-trnky/ [521] => | datum přístupu = 2024-02-01 [522] => | jazyk = cs [523] => }} Na současný design a užité umění je zaměřena univerzitní [[Galerie Ladislava Sutnara]] v Riegrově ulici.{{Citace elektronického periodika [524] => | titul = Galerie L. Sutnara [525] => | periodikum = www.fdu.zcu.cz [526] => | url = https://www.fdu.zcu.cz/cs/Exhibitions/LadislavSutnarGallery.html [527] => | datum přístupu = 2024-02-01 [528] => }} [[Mázhauz plzeňské radnice]] poskytuje výstavní prostor pro neziskové organizace, školy a organizace pracující s dětmi a mládeží, s menšinami nebo seniory. Výstavy se tematicky vztahují k Plzni. Dětskému výtvarnému projevu se věnuje [[Galerie Paletka]] se sídlem v Husově ulici. [529] => [530] => ==== Knihovny ==== [531] => V roce 1876 byla založena [[Knihovna města Plzně]], která má dnes kromě ústřední budovy 9 knihoven s celotýdenním provozem a 12 malých poboček. V Plzni sídlí [[Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje]]. Mezi další knihovny patří [[Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni|Univerzitní knihovna Západočeské univerzity]] a knihovna [[Západočeské muzeum v Plzni|Západočeského muzea v Plzni]].{{Citace elektronického periodika [532] => | příjmení = Plzeň 1 [533] => | jméno = Správa informačních technologií města Plzně {{!}} Dominikánská 4 {{!}} 306 31 [534] => | titul = Knihovny [535] => | periodikum = www.plzen.eu [536] => | url = https://www.plzen.eu/doprava-1/plzen-bez-barier/knihovny/knihovny.aspx [537] => | jazyk = cs [538] => | datum přístupu = 2023-04-12 [539] => }} [540] => [541] => ==== Významné kulturní akce ==== [542] => [[Soubor:Pilseno, urba futbala stadiono, 13.jpeg|náhled|upright=1.2|[[Stadion města Plzně]] (Doosan Arena), domácí stadion FC Viktoria Plzeň]] [543] => * [[Smetanovské dny]] – festival klasické hudby spojený s pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav a sympózií; obvyklým termínem konání je březen{{Doplňte zdroj}} [544] => * [[Finále Plzeň]] – filmový festival českých filmů, koná se obvykle koncem dubna{{Doplňte zdroj}} [545] => * Plzeňský [[Majáles]] – studentské oslavy, tradičně pořádané koncem dubna{{Doplňte zdroj}} [546] => * [[Metalfest Open Air]] – mezinárodní metalový festival konající se v lochotínském amfiteátru každoročně na přelomu května a června{{Doplňte zdroj}} [547] => * [[Slavnosti svobody]] – slavnosti osvobození Plzně americkou armádou (v roce 1945), konané začátkem května; tradiční součástí slavností je konvoj historických vojenských vozidel (Convoy of Liberty) s účastí amerických a belgických válečných veteránů{{Doplňte zdroj}} [548] => * [[Skupova Plzeň]] – festival loutkového divadla, koná se v červnu{{Doplňte zdroj}} [549] => * [[Mezinárodní festival Divadlo]] – mezinárodní divadelní festival, koná se v září{{Doplňte zdroj}} [550] => * [[Pilsner Fest]] – slavnosti plzeňského piva a pivovarnictví, konají se v říjnu{{Doplňte zdroj}} [551] => * [[Jazz bez hranic]] – mezinárodní festival jazzu, koná se v listopadu{{Doplňte zdroj}} [552] => [553] => === Sport === [554] => Fotbalový klub [[FC Viktoria Plzeň]] je několikanásobným mistrem České republiky. Hokejový klub [[HC Škoda Plzeň]] hraje nejvyšší hokejovou soutěž. Futsalový klub [[SK Interobal Plzeň]] hraje 1. futsalovou ligu. Nejvyšší soutěže v házené se účastní házenkářský klub [[SSK Talent M.A.T. Plzeň|Talent Plzeň]] a v druhé nejvyšší basketbalové soutěži hraje [[BK Lokomotiva Plzeň]]. V [[1. florbalová liga mužů|1. florbalové lize mužů]] a [[1. florbalová liga žen|1. lize žen]] působí klub [[FBŠ Slavia Plzeň]]. Oddíl pozemního hokeje [[TJ Plzeň-Litice (pozemní hokej)|TJ Plzeň–Litice]] soutěží v Extralize mužů i žen. Muži jsou trojnásobní mistři České republiky. Ještě úspěšnější jsou v dorosteneckých a žákovských soutěžích. TJ Plzeň–Litice hraje též II. ligu národní házené. Dalším klubem jenž soutěží v národní házené, a to v [[1. liga národní házené mužů|1.]] [[1. liga národní házené mužů|lize]] je [[TJ Plzeň-Újezd|TJ Plzeň–Újezd]]. Muži jsou pětinásobní mistři České republiky. Účastník Extraligy mužů i žen, atletický klub [[AK Škoda Plzeň]] má k dispozici atletický stadion ve Skvrňanech.{{Citace elektronického periodika [555] => | titul = AK Škoda PLZEŇ (Atletický stadion města Plzně) {{!}} Sportovní Plzeň [556] => | periodikum = sport.plzen.cz [557] => | url = https://sport.plzen.cz/Sportoviste/d/ak_skoda_plzen_atleticky_stadion_mesta_plzne [558] => | jazyk = cs [559] => | datum přístupu = 2023-04-13 [560] => }}{{Citace elektronického periodika [561] => | titul = Atletický stadion města Plzně {{!}} TicketLIVE - Naživo je to nejlepší [562] => | periodikum = www.ticketlive.cz [563] => | url = https://www.ticketlive.cz/cs/venue/atleticky-stadion-mesta-plzne [564] => | datum přístupu = 2023-07-31 [565] => }} Sportovní střelci klubu [[SSK Dukla Plzeň]] trénují a závodí na armádní střelnici v Lobzích.{{Citace elektronického periodika [566] => | titul = Střelecký areál SSK Dukla Plzeň {{!}} Sportovní Plzeň [567] => | periodikum = sport.plzen.cz [568] => | url = https://sport.plzen.cz/Sportoviste/d/strelecky-areal-ssk-dukla-plzen [569] => | jazyk = cs [570] => | datum přístupu = 2023-04-14 [571] => }} Roku 1959 byl uveden do provozu [[Velodrom Plzeň|cyklistický klopený ovál]] na Slovanech.SK Petřín Plzeň. Historie. Pavel Křikava, 18.2.2017. [cit. 2019-11-24]. [http://www.dynamoplzen.cz/historiezce Dostupné online] {{Wayback|url=http://www.dynamoplzen.cz/historiezce |date=20220124105105 }}. [572] => [573] => == Pamětihodnosti == [574] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Plzni}} [575] => [[Soubor:Frantiskansky klaster v Plzni.JPG|náhled|Františkánský klášter]] [576] => Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako [[městská památková rezervace]]. Na území města jsou ještě tři [[Vesnická památková rezervace|vesnické památkové rezervace]] (Božkov, Černice, Koterov){{Citace elektronického periodika [577] => | titul = Lidov� architektura �ech, Moravy a Slezka [578] => | periodikum = old.lidova-architektura.cz [579] => | url = https://old.lidova-architektura.cz/ochrana-pamatky/obce/plzensky-kraj-vpr.htm [580] => | datum přístupu = 2023-04-16 [581] => }}{{Citace elektronické monografie [582] => | příjmení = buresovas [583] => | titul = Vesnické procházky ve městě [584] => | url = https://www.visitplzen.eu/vesnicke-prochazky-ve-meste/ [585] => | datum vydání = 2022-01-01 [586] => | datum přístupu = 2023-04-16 [587] => | jazyk = cs [588] => }}{{Citace elektronického periodika [589] => | titul = Plzeň 2 - Koterov - Památkový Katalog [590] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [591] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/plzen-2-koterov-7663822 [592] => | datum přístupu = 2023-12-09 [593] => }}a také dvě městské (Plzeň–Bezovka,{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = Plzeň - Bezovka - Památkový Katalog [595] => | periodikum = www.pamatkovykatalog.cz [596] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/plzen-bezovka-888616967 [597] => | datum přístupu = 2023-04-16 [598] => }}{{Citace elektronického periodika [599] => | titul = Mapy.cz [600] => | periodikum = Mapy.cz [601] => | url = https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=2219971&x=13.3663461&y=49.7333376&z=16 [602] => | datum přístupu = 2023-04-21 [603] => }} Plzeň–Lochotín{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = Mapy.cz [605] => | periodikum = Mapy.cz [606] => | url = https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2219974&x=13.3669710&y=49.7622823&z=16 [607] => | datum přístupu = 2023-04-16 [608] => }}) a deset vesnických [[Památková zóna (Česko)|památkových zón]].{{Citace elektronického periodika [609] => | titul = Vesnická památková zóna Bolevec: Nově otevřené stavení U Matoušů [610] => | periodikum = www.tourismato.cz [611] => | url = https://www.tourismato.cz/vesnicka-pamatkova-zona-bolevec-nove-otevrene-staveni-u-matousu-p146336 [612] => | datum přístupu = 2023-04-16 [613] => }}{{Citace elektronického periodika [614] => | titul = Mapy.cz [615] => | periodikum = Mapy.cz [616] => | url = https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2219975&x=13.4261218&y=49.7323857&z=17 [617] => | datum přístupu = 2023-12-09 [618] => }}{{Citace elektronického periodika [619] => | příjmení = a.s [620] => | jméno = Economia [621] => | titul = Památkové zóny vesnického typu [622] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [623] => | url = https://hn.cz/c1-904879-pamatkove-zony-vesnickeho-typu [624] => | datum vydání = 1997-01-14 [625] => | jazyk = cs [626] => | datum přístupu = 2023-04-16 [627] => }} [628] => [629] => Dominantou města a [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] je gotická [[katedrála svatého Bartoloměje]], budovaná od 14. století. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý [[Františkánský klášter (Plzeň)|františkánský klášter]] s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova [[Klášter dominikánek v Plzni|kláštera dominikánek]] s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, kde je dnes umístěna [[Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje]]. Nad městskou zástavbou také ční věže [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Plzeň)|kostela svatého Jana Nepomuckého]] na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří [[Kostel svatého Jiří (Plzeň)|kostel sv. Jiří]] na soutoku [[Úslava|Úslavy]] a [[Berounka|Berounky]] v Plzni-Doubravce.{{Citace elektronického periodika [630] => | titul = Kostel sv. Jiří {{!}} farnost.sdbplzen.cz [631] => | periodikum = farnost.sdbplzen.cz [632] => | url = https://farnost.sdbplzen.cz/kostel-sv-jiri [633] => | datum přístupu = 2023-04-14 [634] => }}{{Citace elektronického periodika [635] => | titul = kostel sv. Jiří - Památkový Katalog [636] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [637] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jiri-18649895 [638] => | datum přístupu = 2023-04-14 [639] => }} [640] => [641] => Národní kulturní památkou je od prosince 2023 také [[plzeňská radnice]].{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky {{!}} ČeskéNoviny.cz [643] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [644] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2449912 [645] => | jazyk = cs [646] => | datum přístupu = 2023-12-09 [647] => }} [648] => [649] => [[Soubor:Synagogue Plzen 087.JPG|náhled|vlevo|upright|Velká synagoga]] [650] => Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] v Plzni žila početná židovská komunita. Nepřehlédnutelná je [[Velká synagoga v Plzni|Velká synagoga]], která je druhou největší synagogou v Evropě. Mezi další památky židovské kultury patří [[Stará synagoga v Plzni|Stará synagoga]] s pozůstatky [[Pomocná synagoga v Plzni|pomocné synagogy]]{{Citace elektronického periodika [651] => | příjmení = Beran [652] => | jméno = Ing Pavel [653] => | titul = Zaniklé obce po roce 1945 [654] => | periodikum = www.zanikleobce.cz [655] => | url = http://www.zanikleobce.cz/ [656] => | datum vydání = 2006-27-02 [657] => | datum přístupu = 2023-04-13 [658] => }} nebo [[Nový židovský hřbitov v Plzni|Nový židovský hřbitov]] s památníkem obětem holocaustu.{{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Pomník obětem holokaustu » Křížky a vetřelci [660] => | url = http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1425/ [661] => | datum přístupu = 2023-04-14 [662] => | jazyk = cs [663] => }} [664] => [665] => [[Soubor:CZ-Plz-nam-republ-01 crop.jpg|náhled|Domy a mariánský sloup na náměstí Republiky]] [666] => V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční [[plzeňská radnice]] ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba [[Biskupská rezidence v Plzni|biskupská rezidence]] nebo [[Mariánský sloup (Plzeň)|mariánský sloup]] a tři novodobé [[Kašny na náměstí Republiky v Plzni|kašny]]. Mezi významné památky dále patří [[Měšťanská beseda (Plzeň)|Měšťanská beseda]], budova [[Velké divadlo (Plzeň)|Velkého divadla]], masné krámy, v nichž sídlí [[Západočeská galerie v Plzni|Západočeská galerie]], nebo [[plzeňské historické podzemí]]. Nachází se zde také řada domů zdobených [[freska]]mi a [[Sgrafito|sgrafity]] malíře [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]], například [[Dům U Bílého jednorožce (Plzeň)|U Bílého jednorožce]] nebo [[Dům U Červeného srdce (Plzeň)|U Červeného srdce]]. Známé jsou též bytové interiéry od architekta [[Adolf Loos|Adolfa Loose]], zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv. [[Mrakodrap (Plzeň)|Mrakodrap]]. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v [[Božkov (Plzeň)|Božkově]], [[Koterov]]ě, [[Černice (Plzeň)|Černicích]] nebo [[Radobyčice|Radobyčicích]]. [667] => [668] => Mezi významné technické památky na území Plzně patří například [[Tyršův most (Plzeň)|Tyršův most]] – první zcela svařovaný obloukový most na světě, [[Vodárenská věž (Plzeň)|vodárenská věž]] v Pražské ulici se zbytky původního zařízení nebo zbytky opevnění po obvodu historického jádra. Unikátní technickou památkou je též [[Kolomazná pec]] v lese v katastrálním území [[Bolevec]]. Jedná se o jednu z nejzachovalejších pecí tohoto druhu ve střední Evropě.{{Citace elektronického periodika [669] => | titul = Kolomazná pec - Památkový Katalog [670] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [671] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/kolomazna-pec-15036692 [672] => | datum přístupu = 2023-04-14 [673] => }} [674] => [675] => V Plzni se nachází několik památných stromů a menších chráněných území: [[duby u Velkého rybníka]], [[Koterovská lípa]], [[Körnerův dub (Plzeň)|Körnerův dub]], [[lípy u Mže]], [[smrk – Troják v Lánech]] a alej [[Kilometrovka]]. Významnou památkou je taktéž pozdně středověká [[Bolevecké rybníky|bolevecká rybniční soustava]] na severním okraji města či [[Památník obětem zla]], resp. meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích. [676] => [677] => [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně]], jejíž zoo část byla založena již v roce 1926, je druhou nejstarší v České republice. V novém areálu na Lochotíně, budovaném od roku 1963, chová na ploše 21 hektarů téměř 1200 druhů živočichů (nejvíce ze všech zoo v ČR) zastoupených asi 7000 exempláři. V Česku je 4. nejnavštěvovanější zoo a v Plzeňském kraji je nejnavštěvovanějším turistickým objektem. V letech 2007 až 2023 se roční počet návštěvníků pohyboval mezi 400 tisíci a půl milionem. [678] => [679] => == Osobnosti == [680] => === Rodáci === [681] => * [[Karel Balík]] (1903–1946), československý válečný letec, příslušník RAF [682] => * [[Oskar Baum]] (1883–1941), spisovatel a hudební kritik [683] => * [[Jaroslav Beneš (fotograf)|Jaroslav Beneš]] (* 1946), fotograf [684] => * [[Josef Beran|Josef kardinál Beran]] (1888–1969), arcibiskup pražský [685] => * [[Hugo Boettinger]] (1880–1934), malíř, grafik [686] => * [[Blanka Bohdanová]] (1930–2021), herečka, malířka, divadelní pedagožka [687] => * [[Lubomír Brabec]] (* 1953), kytarový virtuóz [688] => * [[Felix le Breux]] (1918–1974), herec [689] => * [[Rudolf Cortés]] (1921–1986), herec a zpěvák [690] => * [[Petr Čech]] (* 1982), fotbalový brankář [691] => * [[Jaroslav Čechura]] (* 1952), historik, profesor, archivář [692] => * [[Jaroslav Černý (egyptolog)|Jaroslav Černý]] (1898–1970), egyptolog [693] => * [[Karel Černý (scénograf)|Karel Černý]] (1922–2014), scénograf [694] => * [[Kateřina Emmons]] (* 1983), trojnásobná olympijská medailistka ve střelbě (bronz 2004, zlato a stříbro 2008) [695] => * [[Karla Erbová]] (* 1933), básnířka, spisovatelka, novinářka [696] => * [[Pavel Francouz]] (* 1990), hokejista [697] => * [[Alexander Josef Fryček]] (1895 Plzeň–?), [[Československé legie|československý legionář]], během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] příslušník československé armády v zahraničí [698] => * [[Jiřina Fuchsová]] (* 1943), spisovatelka, básnířka, překladatelka [699] => * [[Gertrud Fussenegger]] (1912–2009), rakouská spisovatelka [700] => * [[Karel Gott]] (1939–2019), zpěvák [701] => * [[Peter Grünberg]] (1939–2018), německý fyzik, nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]] [702] => * [[František Harant]] (1925–1985), matematik a geometr, profesor ČVUT [703] => * [[Miroslav Hauner]] (*1950), fotograf, nakladatel [704] => * [[Vilém Heckel]] (1918–1970), fotograf a horolezec [705] => * [[Jaroslav Hofrichter]] (1920–2016), střelec, palubní inženýr [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. bombardovací perutě RAF]] [706] => * [[Miroslav Horníček]] (1918–2003), herec, dramatik, režisér, spisovatel, výtvarník, fotograf, divadelní teoretik [707] => * [[Jitka Hosprová]] (*1975), violová virtuoska [708] => *[[Jaroslav Hruška (sochař)|Jaroslav Hruška]] (1890–1954), sochař [709] => * [[Luboš Hruška]] (1927–2007), politický vězeň komunistického režimu a tvůrce [[Památník obětem zla|Meditační zahrady v Plzni]] [710] => * [[Karel Chochola]] (1893–1942), architekt, urbanista, nábytkář [711] => * [[Karel Janovický]] (* 1930), hudební skladatel, klavírista [712] => * [[Filip Jícha]] (* 1982), házenkář, nejlepší házenkář světa za rok 2010, dvojnásobný vítěz házenkářské Ligy mistrů (s [[THW Kiel]]) [713] => * [[Milan Kajkl]] (1950–2014), hokejista, mistr světa 1976 a 1977 [714] => * [[Karel Hugo Kepka]] (1869–1924), architekt [715] => * [[Milan Knížák]] (* 1940), výtvarník [716] => * [[Bohumil Konečný]] (1918–1990), malíř, kreslíř, ilustrátor [717] => * [[Jiří Kovařík (malíř)|Jiří Kovařík]] (1932–1994), akademický malíř [718] => * [[Jana Kovaříková]] (1890–1960), herečka [719] => * [[František Kovářík]] (1886–1984), herec, dabér [720] => * [[Milan Kraft]] (* 1980), hokejista [721] => * [[Kamil Krofta]] (1876–1945), historik, diplomat, politik [722] => * [[Richard Krofta]] (1873−1958), právník, předseda správní rady Měšťanského pivovaru [723] => * [[František Krásný]] (1865–1947), architekt [724] => * [[František Kreuzmann starší]] (1895–1960), herec [725] => * [[Jiří Kučera]] (* 1966), hokejista [726] => * [[Jiří Langmajer]] (* 1966), herec, držitel [[Cena Thálie|Ceny Thálie]] pro umělce do 33 let v roce 1999 [727] => * [[Gottfried Lindauer]] (Bohumír Lindauer) (1839–1926), novozélandský malíř [728] => * [[Josef Mandl]] (1874–1933), malíř [729] => * [[Matouš Mandl]] (1865–1948), právník a purkmistr města [730] => * [[Antonín Matzner]] (1944–2017), publicista, spisovatel, producent, hudební režisér a dramaturg [731] => * [[Leo Meisl]] (1901–1944), architekt [732] => * [[Gustav Nosek]] (1887–1974), loutkář [733] => * [[Jarmila Nygrýnová]] (1953–1999), atletka, medailistka z mistrovství Evropy – 2x zlato, 3x stříbro, 2x bronz [734] => * [[Karel Paleček]] (1896–1962), legionář, voják a zakladatel výsadkových jednotek Československé armády [735] => * [[Václav Pech mladší]] (* 1976), rallyový jezdec, pětinásobný mistr České republiky a dvojnásobný mistr Slovenska [736] => * [[Jindřich Plachta]] (1899–1951), herec, spisovatel [737] => * [[Ignác František Platzer]] (1717–1787), sochař a řezbář [738] => * [[Stanislav Plzák]] (1914–1941), válečný letec ([[letecké eso]]), plukovník československé armády [[in memoriam]] [739] => * [[Marie Poppeová]] (1856–1938), pedagožka, spisovatelka a překladatelka [740] => *[[Karel Pošta]] (1914–1961), pilot [[312. československá stíhací peruť RAF|312. československé stíhací perutě RAF]] [741] => * [[Adolf Pytlík]] (1839 – 1908), český sládek a průmyslník, vážený měšťan a čestný občan města Plzně [742] => * [[Jan Reš]] (1896–1942), československý legionář a protinacistický odbojář [743] => * [[Marie Rosůlková]] (1901–1993), herečka [744] => * [[Zuzana Růžičková]] (1927–2017), cembalistka, klavíristka a hudební pedagožka [745] => * [[Pavel Samiec]] (* 1984), akordeonista a hudební skladatel [746] => * [[Andrea Sestini Hlaváčková]] (*1986), tenistka, vítězka [[French Open 2011 – ženská čtyřhra|French Open 2011]] a [[US Open 2013 – ženská čtyřhra|US Open 2013]], olympijská medailistka (stříbro 2012), 2x vítězka Fed Cupu [747] => * [[Jaroslav Skála]] (1916–2007), lékař–psychiatr, zakladatel první [[záchytka|záchytné stanice]] [748] => * [[Václav Smil]] (* 1943), česko-kanadský vědec [749] => * [[Jan Soukup (architekt)|Jan Soukup]] (* 1946), architekt, projektant [750] => * [[Vít Starý]] (* 1989), zpěvák, kytarista, textař [751] => * [[Martin Straka (lední hokejista)|Martin Straka]] (* 1972), hokejista, olympijský vítěz 1998 a mistr světa 2005 [752] => * [[Barbora Strýcová]] (* 1986), tenistka, vítězka [[Wimbledon 2019 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2019]] a [[Wimbledon 2023 – ženská čtyřhra|2023]], olympijská medailistka (bronz 2016), 5x vítězka Fed Cupu [753] => * [[Jiří Suchý]] (* 1931), zpěvák, herec, režisér, divadelník, hudebník, skladatel, textař a básník [754] => * [[Ladislav Sutnar]] (1897–1976), designér, typograf [755] => * [[Petr Sýkora (1976)|Petr Sýkora]] (* 1976), hokejista, mistr světa 1999 a 2005, vítěz [[Stanley Cup]]u 1999/2000 a 2008/2009 [756] => * [[Fritz von Scholz]] (1896–1944), generálporučík [[Waffen-SS]] [757] => * [[Eva Šenková]] (1923–2004), herečka a zpěvačka [758] => * [[Vladimír Šindler]] (* 1971), hokejový rozhodčí [759] => * [[Lenka Šindelářová]] (* 1955), herečka a zpěvačka [760] => * [[Vojtěch Šíp]] (1885–1931), sochař [761] => * [[Emil Škoda]] (1839–1900), technik, průmyslník, zakladatel podniku [[Škoda (podnik)|Škoda]] [762] => * [[Růžena Šlemrová]] (1886–1962), herečka [763] => * [[Karel Šrom]] (1904–1981), hudební skladatel a publicista [764] => * [[Alois Terš]] (1910–1987), český pedagog, výtvarník a vlastivědný pracovník [765] => * [[Jan Trávníček]] (* 1976), horolezec a cestovatel [766] => * [[Vlastislav Toman]] (1929–2022), český novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů [767] => * [[Jiří Trnka]] (1912–1969), loutkář, výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů [768] => * [[Václav Trojan]] (1907–1983), hudební skladatel a hudební pedagog [769] => * [[Ota Ulč]] (1930–2022), český exilový spisovatel, právník, profesor politologie [770] => * [[Josef Větrovec]] (1922–2002), herec, dabér [771] => * [[Jaroslav Vogel]] (1894–1970), dirigent a hudební skladatel [772] => * [[Karel Votlučka]] (1896–1963), malíř, grafik, ilustrátor [773] => * [[Barbora Votíková]] (* 1996), fotbalová brankářka a youtuberka [774] => * [[Marek Wollner]] (* 1967), novinář, spisovatel [775] => * [[Miroslav Zikmund]] (1919–2021), cestovatel a spisovatel [776] => [777] => [[Soubor:Plzeň - documentary, part 1.webm|náhled|Historie Plzně – dokument, 1. část]] [778] => [[Soubor:Plzeň - documentary, part 2.webm|náhled|Historie Plzně – dokument, 2. část]] [779] => [780] => === Studenti === [781] => * [[Josef Linda]] (1789–1834), pravděpodobný autor [[Rukopis královédvorský|Rukopisu královédvorského]] a [[Rukopis zelenohorský|Zelenohorského]] [782] => * [[Pavel Nedvěd]] (* 1972), fotbalista [783] => * [[Bedřich Smetana]] (1824–1884), hudební skladatel [784] => [785] => === Ostatní osobnosti Plzně === [786] => * [[Jakub Auguston]] (1668?–1735), barokní architekt a stavitel [787] => * [[Eduard Bartelmus]] (1805–1877), chemik, podnikatel, vynálezce [788] => * [[František Belani]] (1815–1882), český hutní a strojní inženýr italského původu, podnikatel [789] => * [[Bohuslav Ebermann]] (* 1948), hokejista, mistr světa 1977 [790] => * [[František Hlaváček (pivovarník)|František Hlaváček]] (1893–1967), ředitel podniku Plzeňské akciové pivovary (dnešní [[Pivovar Gambrinus Plzeň|Gambrinus]]) [791] => * [[Ivo Hlaváček]] (1926–2008), sládek, ředitel podniku Západočeské pivovary (dnešní [[Plzeňský Prazdroj]]) [792] => * [[Karel Klostermann]] (1848–1923), česky píšící spisovatel německé národnosti, překladatel [793] => * [[Martin Kopecký]] (1777–1854), purkmistr královského města Plzně v letech 1828–1850 [794] => * [[Antonín Kotěra]] (1844–1909), zakladatel a v letech 1886–1907 ředitel první české obchodní školy [795] => * [[Josef Krofta (politik)|Josef Krofta]] (1845–1892), advokát, politik, starosta Plzně [796] => * [[František Křižík]] (1847–1941), vynálezce a podnikatel [797] => * [[Adolf Loos]] (1870–1933), rakousko–český architekt, teoretik architektury [798] => * [[Pavel Mutinský]] (* 1957), filmař, grafik a malíř, autor grafického řešení na pomníku Díky, Ameriko! v Plzni [799] => * [[Luděk Pik]] (1876–1948), československý politik, poslanec Národního shromáždění, starosta Plzně [800] => * [[Heliodor Píka]] (1897–1949), legionář, československý generál, odbojář, oběť komunistického režimu [801] => * [[Helena Růžičková]] (1936–2004), herečka [802] => * [[Regina Řeháková]] (1892–1953), hudební pedagožka a skladatelka, působila na Městské hudební škole Bedřicha Smetany [803] => * [[František Schwarz (1840–1906)|František Schwarz]] (1840–1906), český politik, novinář, propagátor české kultury a školství, autor publikací o veřejné správě [804] => * [[Josef Skupa]] (1892–1957), loutkoherec, autor [[Spejbl a Hurvínek|Spejbla a Hurvínka]] [805] => * [[Martin Stelzer]] (1815–1894), plzeňský stavitel ([[Plzeňský Prazdroj|Měšťanský pivovar]], [[Velká synagoga v Plzni|Velká synagoga]], Saský/Rooseveltův most) [806] => * [[Radomír Šimůnek]] starší (1962–2010), cyklokrosař [807] => * [[Josef Kajetán Tyl]] (1808–1856), herec, divadelník, dramatik, režisér, spisovatel, překladatel, novinář [808] => * [[Jan Vlachý]] (1895–1943), velitel krajského velitelství odbojové organizace [[Obrana národa]] v Plzni [809] => * [[Hanuš Zápal]] (1885–1964), architekt [810] => [811] => Na [[Ústřední hřbitov (Plzeň)|plzeňském Ústředním hřbitově]] jsou pochováni například [[Jiří Trnka]], [[Josef Skupa]], [[Karel Klostermann]] či [[Augustin Němejc]]. V dřívějších dobách se však plzeňská elita nechávala pohřbívat také na [[Mikulášský hřbitov|Mikulášském hřbitově]], kam byli pohřbeni [[Emil Škoda]], [[Martin Stelzer]], [[Eduard Bartelmus|Eduard]] [[Eduard Bartelmus|Bartelmus]], [[Josef Kajetán Tyl]] nebo purkmistr [[Martin Kopecký]]. [812] => [813] => == Partnerská města == [814] => Plzeň má následující partnerská města: [815] => * {{vlajka|USA}} [[Birmingham (Alabama)|Birmingham]], USA [816] => * {{vlajka|FRA}} [[Limoges]], Francie [817] => * {{vlajka|BEL}} [[Lutych]], Belgie [818] => * {{vlajka|GER}} [[Řezno]], Německo [819] => * {{vlajka|JPN}} [[Takasaki]], Japonsko [820] => * {{vlajka|SUI}} [[Winterthur]], Švýcarsko [821] => * {{vlajka|SVK}} [[Žilina]], Slovensko [822] => [823] => == Galerie == [824] => [825] => Soubor:Plzeň, chrám sv. Bartoloměje.jpg|Náměstí Republiky s [[Katedrála svatého Bartoloměje|chrámem sv. Bartoloměje]] [826] => Soubor:Plzeň, náměstí Republiky při západu slunce.jpg|Náměstí Republiky, severní strana [827] => Soubor:Plzeň, náměstí Republiky.jpg|Náměstí Republiky, východní strana [828] => Soubor:Plzeň, Západočeské muzeum (1).jpg|[[Západočeské muzeum v Plzni|Západočeské muzeum]] a [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Plzeň)|klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [829] => Soubor:Plzeň, Mlýnská strouha.jpg|Mlýnská strouha a [[Vodárenská věž (Plzeň)|Černá věž]] [830] => Soubor:Plzeň, Veleslavínova ulice.jpg|Veleslavínova ulice uprostřed s domem č.p. 10 [831] => Soubor:Plzeň, krajský úřad.jpg|Krajský úřad ve Škroupově ulici (Rašínův dům, 1923–1927) [832] => Soubor:Plzeň, kostel sv. Mikuláše.jpg|[[Chrám svatého Mikuláše (Plzeň)|kostel sv. Mikuláše]] se starým městským hřbitovem [833] => Soubor:Plzeň, církevní gymnázium.jpg|[[Církevní gymnázium Plzeň|Církevní gymnázium]] na Mikulášském náměstí [834] => Soubor:Plzeň, pomník J. K. Tyla.jpg|Pomník [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tyla]] na Mikulášském náměstí [835] => Soubor:Plzeň, pivovar.jpg|Areál [[Plzeňský Prazdroj|pivovaru Prazdroj]] za hlavní vstupní branou [836] => Soubor:Plzeň, náměstí T. G. Masaryka.jpg|Náměstí T. G. Masaryka s obchodní akademií a památníkem Osvobození [837] => Soubor:Plzeň, Nové divadlo.jpg|[[Nové divadlo (Plzeň)|Nové divadlo]] (2012–2014) na Palackého náměstí [838] => Soubor:Plzeň, pohled z věže.jpg|Pohled z věže [[Katedrála svatého Bartoloměje|chrámu sv. Bartoloměje]] [839] => Soubor:Plzeň, okresní soud.jpg|Budova [[Okresní soud Plzeň-město|okresního soudu]] v Nádražní ulici z 19. století [840] => Soubor:Plzeň, Měšťanská beseda (1).jpg|Detail fasády [[Měšťanská beseda (Plzeň)|Měšťanské besedy]] z Kopeckého sadů [841] => Soubor:Plzeň, Kopeckého sady.jpg|Plastika Matka s dítětem v Kopeckého sadech [842] => Soubor:Plzeň, busta Miroslava Horníčka.jpg|Busta [[Miroslav Horníček|Miroslava Horníčka]] v parčíku za [[Velká synagoga v Plzni|Velkou synagogou]] [843] => Soubor:Hrobka Emila Škody.jpg|Hrobka [[Emil Škoda|Emila Škody]] na starém městském hřbitově u [[Chrám svatého Mikuláše (Plzeň)|kostela sv. Mikuláše]] [844] => Soubor:Plzeň, sokolovna.jpg|[[Sokolovna (Plzeň)|Sokolovna]] (1892–1896), Štruncovy sady [845] => Soubor:Pilseno, Blokdoma Centro Bohemia, 5.jpeg|Výšková budova [[Business Centre Bohemia]] na [[Anglické nábřeží (Plzeň)|Anglickém nábřeží]] [846] => [847] => [848] => == Odkazy == [849] => === Reference === [850] => [851] => {{Citace elektronické monografie | titul = Rozpočet města Plzně na rok 2015 | url = http://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/rozpocet/ | datum vydání = 2014-12-30 | datum přístupu = 2015-03-24 | vydavatel = Město Plzeň}} [852] => {{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 402|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd2.pdf|svazek = II}} [853] => Kárník, Zdeněk. ''České země v éře první republiky (1918–1938)''. Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. {{ISBN|80-7277-119-1}}. S. 112. [854] => {{Citace elektronického periodika | příjmení = Vojtášek | jméno = Filip | titul = Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2015-04-25 | datum přístupu = | url = http://technet.idnes.cz/plzen-skoda-bombardovani-0hd-/vojenstvi.aspx?c=A150424_122045_vojenstvi_kuz}} [855] => {{Citace elektronického periodika | příjmení = Wirnitzer | jméno = Jan | titul = Bomby na protektorát zkrátily válku. Zneužila je hnědá i rudá propaganda | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2015-05-14 | datum přístupu = | url = http://zpravy.idnes.cz/bomby-na-protektorat-nalety-a-propaganda-fpc-/domaci.aspx?c=A150513_153553_domaci_jw}} [856] => {{Citace elektronického periodika | titul = Hlavní město kultury: Plzeň vyřešila problémy, Brusel ji chválí | periodikum = Týden | datum vydání = 2014-04-26 | datum přístupu = 2015-03-24 | url = http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hlavni-mesto-kultury-plzen-vyresila-problemy-brusel-ji-chvali_305177.html}} [857] => {{Citace elektronické monografie|příjmení=Prokopová|jméno=Helena|titul=Do Plzně v roce 2015 zavítalo necelých 3,4 milionu návštěvníků|url=https://www.plzen.eu/turista/b2b/novinky/aktuality/do-plzne-v-roce-2015-zavitalo-necelych-3-4-milionu-navstevniku-1.aspx|vydavatel=Statutární město Plzeň|datum přístupu=2016-05-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20160624235304/https://www.plzen.eu/turista/b2b/novinky/aktuality/do-plzne-v-roce-2015-zavitalo-necelych-3-4-milionu-navstevniku-1.aspx|datum archivace=2016-06-24|nedostupné=ano}} [858] => {{Citace elektronické monografie [859] => | titul = Databáze demografických údajů za obce ČR. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971–2015) [860] => | url = https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/pohyb/cz0323.xlsx [861] => | datum aktualizace = 2016-04-29 [862] => | datum přístupu = 2016-12-18 [863] => | vydavatel = Český statistický úřad [864] => }} [865] => {{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-04-29 | vydavatel = Český statistický úřad | strany = 45}} [866] => {{Citace elektronické monografie [867] => | příjmení = Ouředníček [868] => | jméno = Martin [869] => | příjmení2 = Nemeškal [870] => | jméno2 = Jiří [871] => | příjmení3 = Pospíšilová [872] => | jméno3 = Lucie [873] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [874] => | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf [875] => | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [876] => | datum vydání = březen 2020 [877] => | datum přístupu = 2021-05-12 [878] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [879] => | strany = 31–33 [880] => }} [881] => {{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 51–54|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf|svazek = I}} [882] => {{Citace elektronické monografie | titul = [883] => Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/otevrena_data_pro_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011_-sldb_2011- | datum aktualizace = 2015-04-14 | datum přístupu = 2016-06-19 | vydavatel = Český statistický úřad}} [884] => {{Citace monografie [885] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [886] => | svazek = I. Země Česká [887] => | typ svazku = díl [888] => | vydavatel = Orbis [889] => | místo = Praha [890] => | rok = 1924 [891] => | strany = 294 [892] => | počet stran = 598 [893] => }} [894] => {{Citace monografie [895] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [896] => | svazek = I. Země Česká [897] => | typ svazku = díl [898] => | vydavatel = Orbis [899] => | místo = Praha [900] => | rok = 1934 [901] => | strany = 261 [902] => | počet stran = 613 [903] => }} [904] => {{Citace elektronické monografie | titul = Statut města Plzně (čl. 3 a příloha č. 8) | url = http://www.plzen.eu/obcan/urad/verejne-dokumenty/statut-mesta/statut-mesta-plzne.aspx | datum vydání = 2015-01-06 | datum přístupu = 2015-03-24 | vydavatel = Město Plzeň}} [905] => [http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/plzensky-kraj/plzen-mesto/ www.stredniskoly.cz], seznam naposledy aktualizován 16. 3. 2015. [906] => [907] => [908] => === Literatura === [909] => * {{Citace monografie [910] => | příjmení = Hruška [911] => | jméno = Martin [912] => | titul = Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870 [913] => | vydavatel = Nákladem dědiců Hruškových [914] => | místo = Praha [915] => | rok = 1883 [916] => | počet stran = 1125 [917] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:98437a20-69e1-11dd-8cbb-000d606f5dc6 [918] => }} [919] => * {{Citace monografie [920] => | autor = Kolektiv autorů [921] => | titul = Dějiny města Plzně [922] => | vydání = 1 [923] => | vydavatel = Statutární město Plzeň [924] => | místo = Plzeň [925] => | rok = 2014, 2016 a 2018 [926] => | počet svazků = 3 [927] => | počet stran = 884, 913 a 158 [928] => | isbn = 978-80-87911-01-3 [929] => }} [930] => * {{Citace monografie [931] => | autor = Kolektiv autorů [932] => | titul = Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti [933] => | vydání = 1 [934] => | vydavatel = Nava [935] => | místo = Plzeň [936] => | rok = 2013 [937] => | počet stran = 335 [938] => | isbn = 978-80-7211-433-7 [939] => }} [940] => * {{Citace monografie [941] => | příjmení = Mazný [942] => | jméno = Petr [943] => | příjmení2 = Liška [944] => | jméno2 = Miroslav [945] => | příjmení3 = Bernhardt [946] => | jméno3 = Tomáš [947] => | příjmení4 = Orna [948] => | jméno4 = Jiří [949] => | příjmení5 = Vogeltanz [950] => | jméno5 = Jaroslav [951] => | titul = Plzeň krok za krokem. I., Historické jádro [952] => | url = [953] => | vydavatel = Starý most [954] => | místo = Plzeň [955] => | rok vydání = 2015 [956] => | vydání = 1 [957] => | počet stran = 360 [958] => | isbn = 978-80-87338-57-5 [959] => }} [960] => * {{Citace monografie [961] => | příjmení = Malivánková Wasková [962] => | jméno = Marie [963] => | spoluautoři = et al. [964] => | titul = Příběhy plzeňských domů I. [965] => | url = [966] => | vydavatel = Starý most [967] => | místo = Plzeň [968] => | rok vydání = 2012 [969] => | vydání = 1 [970] => | počet stran = 217 [971] => | isbn = 978-80-87338-21-6 [972] => }} [973] => * {{Citace monografie [974] => | příjmení = Hostičková [975] => | jméno = Anna [976] => | spoluautoři = et al. [977] => | titul = Příběhy plzeňských domů II. [978] => | url = [979] => | vydavatel = Starý most [980] => | místo = Plzeň [981] => | rok vydání = 2013 [982] => | vydání = 1 [983] => | počet stran = 205 [984] => | isbn = 978-80-87338-30-8 [985] => }} [986] => * {{Citace monografie [987] => | příjmení = Silovský [988] => | jméno = Ladislav [989] => | titul = Slavné plzeňské firmy a podnikatelé [990] => | url = [991] => | vydavatel = Starý most [992] => | místo = Plzeň [993] => | rok vydání = 2019 [994] => | vydání = 1 [995] => | počet stran = 159 [996] => | isbn = 978-80-7640-002-3 [997] => }} [998] => [999] => === Externí odkazy === [1000] => * {{Commons}} [1001] => * {{Wikislovník|heslo=Plzeň}} [1002] => * {{Otto|heslo=Plzeň}} [1003] => * {{Wikicitáty|téma=Plzeň}} [1004] => * {{Commonscat}} [1005] => * {{RÚIAN}} [1006] => * {{Oficiální stránky}} [1007] => * [https://mapy.plzen.eu// Mapový portál města Plzně] {{Wayback|url=https://mapy.plzen.eu// |date=20210513094604 }} [1008] => * [https://www.plzen.cz/ Neoficiální stránky o Plzni] [1009] => * [https://www.regionplzen.cz/ RegionPlzen.cz – zpravodajský portál] [1010] => * [http://www.virtualtravel.cz/plzen.html Virtuální prohlídky města Plzeň] [1011] => * [http://www.plzen2015.cz/cs/uvod Plzeň 2015 hlavní město kultury] {{Wayback|url=http://www.plzen2015.cz/cs/uvod |date=20210507001849 }} [1012] => [1013] => {{Město Plzeň}} [1014] => {{Okres Plzeň-město}} [1015] => {{Statutární města v Česku}} [1016] => {{Primátoři Plzně}} [1017] => {{Administrativní dělení Česka}} [1018] => {{Autoritní data}} [1019] => {{Portály|Plzeň}} [1020] => [1021] => [[Kategorie:Plzeň| ]] [1022] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1023] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-město]] [1024] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [1025] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [1026] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [1027] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1028] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1029] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [1030] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [1031] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [1032] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27]] [1033] => [[Kategorie:Města v okrese Plzeň-město]] [1034] => [[Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině]] [1035] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [1036] => [[Kategorie:Sídla na Berounce]] [1037] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Plzeňském kraji]] [1038] => [[Kategorie:Sídla na Úhlavě]] [1039] => [[Kategorie:Sídla na Radbuze]] [1040] => [[Kategorie:Sídla na Mži]] [1041] => [[Kategorie:Sídla na Úslavě]] [] => )
good wiki

Plzeň

Plzeň je živé a dynamické město v západních Čechách, které se může pyšnit bohatou historií, pestrou kulturou a významným hospodářským rozvojem. Je známé jako město pilsneru, což je světoznámý typ světlého ležáku, jehož tradice sahá až do roku 1842.

More about us

About

Je známé jako město pilsneru, což je světoznámý typ světlého ležáku, jehož tradice sahá až do roku 1842. Plzeňský Prazdroj, jedna z nejstarších a nejznámějších pivovarů na světě, přitahuje milovníky piva z celého světa a ztvárňuje tak místní zvyky a kulturu. Historické centrum Plzně, které je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO, nabízí kombinaci architektonických stylů, kde se prolínají gotické, renesanční a barokní prvky. Dominantou města je nádherná katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v České republice, která je symbolem plzeňské hrdosti a uměleckého řemesla. Plzeň je také významným centrem vzdělání a technického pokroku; nachází se zde Západočeská univerzita, která se zaměřuje na technické a přírodní vědy a přispívá k inovativnímu myšlení a vzdělanosti regionu. Město se pyšní různými kulturními a uměleckými akcemi, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Festivaly, koncerty, výstavy a divadelní představení se konají po celý rok a ukazují rozmanitost místního umění. Plzeňská komunitní atmosféra je přívětivá a pohostinná. Místní lidé se aktivně zapojují do různých projektů a organizací, které podporují rozvoj města a zvyšují kvalitu života. Plzeň je také místem s velkými parky a zelenými plochami, které poskytují obyvatelům i turistům prostor pro odpočinek a rekreaci. Město má před sebou skvělou budoucnost a nabízí množství příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. Tímto způsobem Plzeň nadále vzkvétá jako město, které spojuje tradici s moderním pokrokem a inspiruje k dalšímu pozitivnímu rozvoji.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Eduard Bartelmus','Velká synagoga v Plzni','Emil Škoda','Nové divadlo (Plzeň)','Plzeňský Prazdroj','Martin Kopecký','Plzeňský kraj','Praha','Jiří Trnka','Josef Kajetán Tyl','Františkánský klášter (Plzeň)','Katedrála svatého Bartoloměje'

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.