Array ( [0] => 15482224 [id] => 15482224 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Poezie [uri] => Poezie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Rafael - El Parnaso (Estancia del Sello, Roma, 1511).jpg|náhled|''Parnas'' ([[Raffael Santi|Rafaelova]] freska)]] [1] => '''Poezie''' (z řeckého ''poiésis'' – tvorba) je básnictví. Poezie je vedle [[próza|prózy]] druhou formou [[literatura|literatury]]. Autor tohoto druhu umění je označován za básníka, resp. básnířku. Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků ([[rým]], rytmus, [[metrum]], obraznost nebo [[symbol]]ika). [2] => [3] => Ve [[starověk]]u toto slovo znamenalo veškerou literární tvorbu, někdy v období [[klasicismus|klasicismu]] získal tento termín nový význam, který označoval dobré dílo – bez ohledu na to, zda bylo psáno [[verš]]em či nikoli. Teprve později získal tento termín dnešní význam. Dnes nepovažujeme za poezii všechna díla, která splňují popsané znaky (např. rituální texty, středověké vědecké texty, některá staroasijská díla, [[reklama|reklamní]] [[slogan]]y atd.). Zrovna tak ale existují díla, která nesplňují některé, nebo dokonce i žádné tyto znaky, přesto jsou označována jako poezie – jedná se především o [[báseň v próze]]. Přívlastek „poetický“ není jen [[synonymum]] pro básnický, ale označuje rovněž povznášející náladu, synonymum pro romantický atd. [4] => [5] => Do středověku neexistovalo prakticky dílo psané jinou než veršovanou formou, teprve s rozvojem vzdělanosti začal rozvoj [[próza|prózy]], který vedl k oslabení poezie. Tento trend byl posílen vynálezem [[knihtisk]]u v 16. století. Přesto až do [[18. století]] byla poezie převažujícím žánrem, teprve v [[19. století]] se poměr mezi poezií a prózou vyrovnal a ve [[20. století]] získala próza převahu. [6] => [7] => == Vývoj poezie == [8] => [[Soubor:GilgameshTablet.jpg|náhled|202x202pixelů|Tabulka s částí [[Epos o Gilgamešovi|Eposu o Gilgamešovi]] psaná v [[Akkadština|akkadštině]]]] [9] => Poezie má dlouhou historii. Podle některých badatelů dokonce předchází písmo a tedy literaturu (lovecká poezie v Africe). Nejranější psané básně byly nalezeny ve [[Starověký Egypt|staroegyptských]] [[Pyramida|pyramidách]] a vznikly ve 25. století před naším letopočtem. Egypťané si osvojili i [[Epika|epiku]], jak je vidět v ''[[Povídka o Sinuhetovi|Povídce o Sinuhetovi]]''.{{Citace periodika [10] => | příjmení = Foster [11] => | jméno = John L. [12] => | titul = Sinuhe: The Ancient Egyptian Genre of Narrative Verse [13] => | periodikum = Journal of Near Eastern Studies [14] => | datum vydání = 1980 [15] => | ročník = 39 [16] => | číslo = 2 [17] => | strany = 89–117 [18] => | issn = 0022-2968 [19] => | url = https://www.jstor.org/stable/545120 [20] => | datum přístupu = 2021-09-20 [21] => }} Nejstarší známá epická poezie, ''[[Epos o Gilgamešovi]]'', však byla napsána [[Sumerština|sumersky]] a byla dílem [[Sumer|sumerské civilizace]].{{Citace elektronického periodika [22] => | příjmení = Novák [23] => | jméno = Ondřej [24] => | titul = Gilgameš smrti neutekl, ale v příbězích žije už přes 4 tisíce let [25] => | periodikum = Plus [26] => | vydavatel = Český rozhlas [27] => | url = https://plus.rozhlas.cz/gilgames-smrti-neutekl-ale-v-pribezich-zije-uz-pres-4-tisice-let-8263386 [28] => | datum vydání = 2020-08-01 [29] => | jazyk = cs [30] => | datum přístupu = 2021-09-20 [31] => }} Vznikla okolo roku 2000 př. n. l. Sumeřanům je připisována i nejstarší milostná poezie, báseň o sňatku krále a bohyně [[Inanna|Innany]].{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = The World's Oldest Love Poem [33] => | periodikum = World History Encyclopedia [34] => | url = https://www.worldhistory.org/article/750/the-worlds-oldest-love-poem/ [35] => | jazyk = en [36] => | datum přístupu = 2021-09-20 [37] => }} Zajímavé je, že báseň má ženského vypravěče. Není jisté, zda byl napsána ženou, autor je neznámý, nicméně ze starého Sumeru pochází i nejstarší básník (a spisovatel) lidských dějin, jehož známe jménem, a jde také o ženu: [[Enheduanna|Enheduannu]].{{Citace elektronického periodika [38] => | příjmení = Vašků [39] => | jméno = Kateřina [40] => | titul = Kdo byl prvním doloženým literárním autorem? [41] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [42] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-byl-prvnim-dolozenym-literarnim-autorem [43] => | datum vydání = 2016-09-01 [44] => | jazyk = en [45] => | datum přístupu = 2021-09-20 [46] => }} Psala zejména náboženské [[chvalozpěv]]y. V 11. století př. n. l. má kořeny nejstarší sbírka čínské poezie, ''[[Š’-ťing]]'', založená na lidových písních.{{Citace periodika [47] => | příjmení = Hsieh [48] => | jméno = Daniel [49] => | titul = Final Particles and Rhyming in the "Shih-Ching" [50] => | periodikum = Oriens [51] => | datum vydání = 1996 [52] => | ročník = 35 [53] => | strany = 259–280 [54] => | issn = 0078-6527 [55] => | doi = 10.2307/1580551 [56] => | url = https://www.jstor.org/stable/1580551 [57] => | datum přístupu = 2021-09-20 [58] => }} Jejím legendárním kompilátorem je [[Konfucius]].{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Š,-ťing {{!}} Vševěd.cz [60] => | periodikum = encyklopedie.vseved.cz [61] => | url = https://encyklopedie.vseved.cz/%C5%A0,-%C5%A5ing [62] => | datum přístupu = 2021-09-20 [63] => }} [[Zarathuštra|Zarathuštrovy]] jsou zase připisovány verše v nejstarší částí [[Avesta|''Avesty'']] zvané ''[[Gáthy]]''.{{Citace periodika [64] => | příjmení = Gershevitch [65] => | jméno = Ilya [66] => | titul = Approaches to Zoroaster's Gathas [67] => | periodikum = Iran [68] => | datum vydání = 1995 [69] => | ročník = 33 [70] => | strany = 1–29 [71] => | issn = 0578-6967 [72] => | doi = 10.2307/4299921 [73] => | url = https://www.jstor.org/stable/4299921 [74] => | datum přístupu = 2021-09-20 [75] => }} Veršované epické pasáže mají i indické ''[[Védy]]'', později vznikly eposy ''[[Rámájana]]'' a ''[[Mahábhárata]]''.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Rámájana [77] => | periodikum = leporelo.info [78] => | url = https://leporelo.info/ramajana [79] => | datum přístupu = 2021-09-20 [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210920212718/https://leporelo.info/ramajana [81] => | datum archivace = 2021-09-20 [82] => }}{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Mahábhárata [84] => | periodikum = leporelo.info [85] => | url = https://leporelo.info/mahabharata [86] => | datum přístupu = 2021-09-20 [87] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210920212547/https://leporelo.info/mahabharata [88] => | datum archivace = 2021-09-20 [89] => }} Evropskou poezii založil [[Homér]], svými eposy ''[[Ilias]]'' a ''[[Odysseia]]''. [[Sapfó]] založila evropskou poezii milostnou, jakkoli [[Lesba|lesbickou]]. [[Starověké Řecko|Staří Řekové]] byli rovněž první, kdo se pokusili definovat teorii poezie, například [[Aristotelés]] ve své ''[[Poetika (Aristotelés)|Poetice]]''. [[Starověká římská literatura|Římská literatura]] však měla větší dosah, neboť její jazyk, [[latina]], přežil pád [[Římská říše|římského impéria]] a stal se jazykem vzdělanců [[středověk]]é Evropy. O tom, jak má vypadat poezie, se tudíž Evropané ještě po staletí učili u hvězd římské literatury, jakými byli [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]], [[Publius Ovidius Naso|Ovidius]] či [[Quintus Horatius Flaccus|Horatius]]. [90] => [[Soubor:Mort de Roland.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Ilustrace k ''[[Píseň o Rolandovi|Písni o Rolandovi]]'']] [91] => Evropská středověká poezie se také ponejprv soustředila na epiku, ve Francii se rozvinul významný žánr zvaný ''[[Chansons de geste]]'' (zejm. ''[[Píseň o Rolandovi]]'').{{Citace periodika [92] => | příjmení = Pope [93] => | jméno = Mildred K. [94] => | titul = Four "Chansons de Geste": A Study in Old French Epic Versification [95] => | periodikum = The Modern Language Review [96] => | datum vydání = 1915 [97] => | ročník = 10 [98] => | číslo = 3 [99] => | strany = 310–319 [100] => | issn = 0026-7937 [101] => | doi = 10.2307/3712622 [102] => | url = https://www.jstor.org/stable/3712622 [103] => | datum přístupu = 2021-09-20 [104] => }} Na něj navazoval [[rytířský román]] (např. ''[[Román o růži]]'').{{Citace elektronického periodika [105] => | příjmení = Wills [106] => | jméno = Matthew [107] => | titul = Chivalric Romance, Meet Gunpowder Reality [108] => | periodikum = JSTOR Daily [109] => | url = https://daily.jstor.org/chivalric-romance-meet-gunpowder-reality/ [110] => | datum vydání = 2021-05-03 [111] => | jazyk = en-US [112] => | datum přístupu = 2021-09-20 [113] => }} Variace těchto žánrů vznikly i v Británii (''[[Beowulf]]''). Tyto dva kulturní prostory byly původně v silné interakci, kupříkladu francouzský rytířský epos ''[[Tristan a Isolda]]'' zpracovával ostrovní, [[Keltové|keltskou]] legendu, stejně tak si Francouzi oblíbili ostrovní [[artušovské legendy]], zejména [[Chrétien de Troyes]].{{Citace elektronického periodika [114] => | titul = The Complete Story of the Grail: Chrétien de Troyes' Perceval and its continuations on JSTOR [115] => | periodikum = www.jstor.org [116] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.7722/j.ctt9qdmk7 [117] => | doi = 10.7722/j.ctt9qdmk7 [118] => | jazyk = en [119] => | datum přístupu = 2021-09-20 [120] => }} Hrdinský epos měl projevy i v jiných evropských literaturách, například ''[[Píseň o Cidovi]]'' položila základy [[Španělská literatura|literatury španělské]], podobnou roli v Německu sehrála ''[[Píseň o Nibelunzích]]''.{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení = [122] => | titul = Píseň o Cidovi [123] => | periodikum = www.cojeco.cz [124] => | url = https://www.cojeco.cz/pisen-o-cidovi [125] => | jazyk = cs [126] => | datum přístupu = 2021-09-20 [127] => }}{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Nibelungenlied: A Literary Analysis on JSTOR [129] => | periodikum = www.jstor.org [130] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.3138/j.ctt15jjfs4 [131] => | doi = 10.3138/j.ctt15jjfs4 [132] => | jazyk = en [133] => | datum přístupu = 2021-09-20 [134] => }} Do stejného žánru lze zařadit i severské [[Sága|ságy]] (''[[Poetická Edda]]'').{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = A History of Old Norse Poetry and Poetics on JSTOR [136] => | periodikum = www.jstor.org [137] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.7722/j.ctt14brv80 [138] => | doi = 10.7722/j.ctt14brv80 [139] => | jazyk = en [140] => | datum přístupu = 2021-09-20 [141] => }} Ohlas nacházíme i v [[Česká literatura|české literatuře]], v podobě veršovaného eposu ''[[Alexandreis]]''.{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Alexandreis {{!}} ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [143] => | periodikum = www.encyklopedie.c-budejovice.cz [144] => | url = http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/alexandreis [145] => | datum přístupu = 2021-09-20 [146] => }} Oblíbené byly ve středověku i veršované kroniky. [147] => [[Soubor:LiBai-Kalligraphie.jpg|náhled|200x200pixelů|Ukázka rukopisu [[Li Po]]]] [148] => [[Lyrická poezie|Lyrika]] byla dlouho výsadou [[Čínská literatura|čínské literatury]], především [[Li Po]] a [[Tu Fu]] s ní vstoupili do světového literárního kánonu.{{Citace periodika [149] => | příjmení = Gracie [150] => | jméno = Carrie [151] => | titul = Li Bai and Du Fu: China's drunken superstar poets [152] => | periodikum = BBC News [153] => | datum vydání = 2012-10-10 [154] => | jazyk = en-GB [155] => | url = https://www.bbc.com/news/magazine-19884020 [156] => | datum přístupu = 2021-09-20 [157] => }} Podobné to bylo v [[Japonská literatura|japonské literatuře]], která nakonec lyrickou formu dobrousila ve středověku do forem zvaných [[tanka]] a [[renga]]. Z nich se později vyvinulo [[haiku]]. Za nejvýznamnějšího tvůrce haiku je považován [[Macuo Bašó]].{{Citace periodika [158] => | příjmení = Ueda [159] => | jméno = Makoto [160] => | titul = Bashō and the Poetics of "Haiku" [161] => | periodikum = The Journal of Aesthetics and Art Criticism [162] => | datum vydání = 1963 [163] => | ročník = 21 [164] => | číslo = 4 [165] => | strany = 423–431 [166] => | issn = 0021-8529 [167] => | doi = 10.2307/427098 [168] => | url = https://www.jstor.org/stable/427098 [169] => | datum přístupu = 2021-09-20 [170] => }} Jinak ovšem v jiných mimoevropských prostorech převládala epika, jak dokazuje [[Firdausí]]ho ''[[Šáhnáme]]'' z 11. století{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = The Shahnameh: The Persian Epic as World Literature on JSTOR [172] => | periodikum = www.jstor.org [173] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.7312/daba18344 [174] => | doi = 10.7312/daba18344 [175] => | jazyk = en [176] => | datum přístupu = 2021-09-20 [177] => }}, [[tibet]]ský ''Epos o králi Gesarovi'', nejdelší známý epos vůbec, snad z 12. století{{Citace periodika [178] => | příjmení = Thurston [179] => | jméno = Timothy [180] => | titul = The Tibetan Gesar Epic beyond Its Bards: An Ecosystem of Genres on the Roof of the World [181] => | periodikum = The Journal of American Folklore [182] => | datum vydání = 2019 [183] => | ročník = 132 [184] => | číslo = 524 [185] => | strany = 115–136 [186] => | issn = 0021-8715 [187] => | doi = 10.5406/jamerfolk.132.524.0115 [188] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.5406/jamerfolk.132.524.0115 [189] => | datum přístupu = 2021-09-20 [190] => }}{{Citace periodika [191] => | příjmení = Fedotov [192] => | jméno = Alexander [193] => | titul = Versification in the Epic of Gesar of Ling [194] => | periodikum = The Tibet Journal [195] => | datum vydání = 1994 [196] => | ročník = 19 [197] => | číslo = 1 [198] => | strany = 17–23 [199] => | issn = 0970-5368 [200] => | url = https://www.jstor.org/stable/43302261 [201] => | datum přístupu = 2021-09-20 [202] => }}, nebo [[mali]]jský ''Epos o Sundžátovi'', který byl sice zapsán až později, ale kořeny má zřejmě ve 14. nebo 15. století a byl předáván tzv. [[griot]]y, lidovými vypravěči.{{Citace periodika [203] => | příjmení = Conrad [204] => | jméno = David C. [205] => | titul = Searching for History in the Sunjata Epic: The Case of Fakoli [206] => | periodikum = History in Africa [207] => | datum vydání = 1992 [208] => | ročník = 19 [209] => | strany = 147–200 [210] => | issn = 0361-5413 [211] => | doi = 10.2307/3171998 [212] => | url = https://www.jstor.org/stable/3171998 [213] => | datum přístupu = 2021-09-20 [214] => }} [215] => [[Soubor:DANTE.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Dante Alighieri]]]] [216] => Prvními, kdo evropskou literaturu „osvobodili od hrdinných rytířů“ byli [[Dante Alighieri]] se svou ''[[Božská komedie|Božskou komedií]]'' (1308–1320) a [[Geoffrey Chaucer]] a jeho veršované ''[[Canterburské povídky]]'' (1387).{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení = Molnár [218] => | jméno = Ondřej [219] => | titul = Alighieri, Dante: Komedie [220] => | periodikum = www.iliteratura.cz [221] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/23571/alighieri-dante-komedie [222] => | datum vydání = 26. 12. 2008 [223] => | datum přístupu = 2021-09-20 [224] => }}{{Citace periodika [225] => | příjmení = Owen [226] => | jméno = Charles A. [227] => | titul = The Development of the "Canterbury Tales" [228] => | periodikum = The Journal of English and Germanic Philology [229] => | datum vydání = 1958 [230] => | ročník = 57 [231] => | číslo = 3 [232] => | strany = 449–476 [233] => | issn = 0363-6941 [234] => | url = https://www.jstor.org/stable/27707123 [235] => | datum přístupu = 2021-09-20 [236] => }} [[Francesco Petrarca]] pak vybrousil poetický žánr zvaný [[sonet]], který se pro vývoj evropské poezie stal zcela zásadním.{{Citace periodika [237] => | příjmení = Stageberg [238] => | jméno = Norman C. [239] => | titul = The Aesthetic of the Petrarchan Sonnet [240] => | periodikum = The Journal of Aesthetics and Art Criticism [241] => | datum vydání = 1948 [242] => | ročník = 7 [243] => | číslo = 2 [244] => | strany = 132–137 [245] => | issn = 0021-8529 [246] => | doi = 10.2307/425809 [247] => | url = https://www.jstor.org/stable/425809 [248] => | datum přístupu = 2021-09-20 [249] => }} Přispěl k němu i [[William Shakespeare]].{{Citace periodika [250] => | příjmení = Sarkar [251] => | jméno = Malabika [252] => | titul = The magic of Shakespeare's sonnets [253] => | periodikum = Renaissance Studies [254] => | datum vydání = 1998 [255] => | ročník = 12 [256] => | číslo = 2 [257] => | strany = 251–260 [258] => | issn = 0269-1213 [259] => | url = https://www.jstor.org/stable/24412540 [260] => | datum přístupu = 2021-09-20 [261] => }} Revoluci způsobil [[François Villon]], když v 15. století spojil postupy dvorské a [[trubadúr]]ské poezie s poezií lidovou, s protestem, ironií, ba i vulgaritou.{{Citace periodika [262] => | příjmení = Uitti [263] => | jméno = Karl D. [264] => | titul = Villon's "Le Grand Testament" and the Poetics of Marginality [265] => | periodikum = Modern Philology [266] => | datum vydání = 1995 [267] => | ročník = 93 [268] => | číslo = 2 [269] => | strany = 139–160 [270] => | issn = 0026-8232 [271] => | url = https://www.jstor.org/stable/438503 [272] => | datum přístupu = 2021-09-20 [273] => }} Epika se přesto stále nevzdávala, až do 17. století, jak dokazuje [[John Milton|Miltonův]] ''[[Ztracený ráj]]'' (1667).{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = Inside "Paradise Lost": Reading the Designs of Milton's Epic on JSTOR [275] => | periodikum = www.jstor.org [276] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt5hhnv4 [277] => | jazyk = en [278] => | datum přístupu = 2021-09-20 [279] => }} Na konci 18. století však došlo k [[Romantismus (literatura)|romantické]] revoluci, která evropskou poezii zcela proměnila a prolomila se i k mnohem větší lyričnosti.{{Citace periodika [280] => | příjmení = Kovavisarach [281] => | jméno = Mine [282] => | titul = Of Liberty and Revolutions: How Did the Romantics Change Poetry? [283] => | periodikum = The Keats-Shelley Review [284] => | datum vydání = 2019-01-02 [285] => | ročník = 33 [286] => | číslo = 1 [287] => | strany = 130–133 [288] => | issn = 0952-4142 [289] => | doi = 10.1080/09524142.2019.1611284 [290] => | url = https://doi.org/10.1080/09524142.2019.1611284 [291] => | datum přístupu = 2021-09-20 [292] => }} Romantická vlna zasáhla všechny evropské literatury a měla oživující charakter. V Německu ji zosobňovali [[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Friedrich Schiller]] a [[Heinrich Heine]], v Anglii [[George Gordon Byron]] a [[Percy Bysshe Shelley]], ve Francii [[Victor Hugo]] a [[Charles Baudelaire]], v Rusku [[Alexandr Sergejevič Puškin]] a [[Michail Jurjevič Lermontov]], v Polsku [[Adam Mickiewicz]], v Česku [[Karel Hynek Mácha]], v Maďarsku [[Sándor Petőfi]], v Rumunsku [[Mihai Eminescu]], na Ukrajině [[Taras Ševčenko]] atp. [293] => [[Soubor:VerlaineWitsen1892-1.gif|náhled|200x200pixelů|[[Paul Verlaine]]]] [294] => Romantici vytvořili vzor toho, jak má poezie vypadat, a další moderní autoři, hledající nové cesty, na ně reagovali, ať už spíše navazovali, jako [[Novoromantismus|novoromantici]] ([[José Martí]]) či [[Symbolismus (literatura)|symbolisté]] ([[Paul Verlaine]], [[Arthur Rimbaud]], [[Stéphane Mallarmé]]) nebo byli spíše vzpurní jako [[Civilismus|civilisté]]. Jejich vzpoura sebou přinesla i [[volný verš]], v němž se básníci osvobodili od rýmu a metrik ve prospěch nespoutané imaginace. Obvykle se uvádí, že první básně ve volném verši vytvořil [[Walt Whitman]].{{Citace elektronického periodika [295] => | příjmení = Allot [296] => | jméno = Daniel [297] => | titul = Walt Whitman Built Free Verse And Freedom Into His Poetry [298] => | periodikum = Investor's Business Daily [299] => | url = https://www.investors.com/gdpr-agreement/?back_url=https://www.investors.com/news/management/leaders-and-success/walt-whitman-built-democracy-into-his-poetry/ [300] => | datum vydání = 21. 3. 2016 [301] => | datum přístupu = 2021-09-20 [302] => }} Taková vzpoura však na začátku 20. století mnohým přestala stačit, vzniklo spektrum [[Avantgarda (literatura)|avantgardních]] směrů: [[surrealismus]] ([[André Breton]]), [[dadaismus]] ([[Tristan Tzara]]), [[Futurismus (literatura)|futurismus]] ([[Filippo Tommaso Marinetti]], [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimir Majakovskij]], [[Boris Leonidovič Pasternak|Boris Pasternak]]), [[kubismus]] ([[Guillaume Apollinaire]]), [[Expresionismus (literatura)|expresionismus]] ([[Rainer Maria Rilke]], [[Thomas Stearns Eliot]], [[Federico García Lorca]]) nebo český [[poetismus]]. Experimenty avantgardistů programově bouraly staré formy, provokovaly, a to až tak, že čtenáři jen obtížně drželi krok a pozornost. [303] => [304] => Po avantgardní revoluci a [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] mnozí cítili, že experimentálnost a hledání novosti narazilo na jistou mez. Často se z lůna avantgardy vrátili k poezii klasičtější, zpěvnější, jednodušší. Příkladem jsou [[Jacques Prévert]], [[Paul Éluard]], [[Louis Aragon]] nebo [[Pablo Neruda]] (v české literatuře například [[Jaroslav Seifert]]). Mnozí zdůraznili, že vzpoura nemá být ve formě, ale v obsahu a v poezii jakožto životním stylu, k takovým patřili zejména [[Beat generation|beatnici]] ([[Jack Kerouac]], [[Allen Ginsberg|Allan Ginsberg]]). Poezie se vrátila ke kořenům přiblížením k hudbě (zejm. [[folk]]ové, [[rock]]ové nebo [[Hip hop|hip hipové]]), což reflektovaly i organizátoři [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]], když jako prvnímu „pouhému textaři“ udělili tuto cenu [[Bob Dylan|Bobu Dylanovi]].{{Citace elektronického periodika [305] => | příjmení = [306] => | jméno = [307] => | titul = Písně jsou také literatura. Bob Dylan dostal Nobelovu cenu [308] => | periodikum = ČT24 [309] => | vydavatel = Česká televize [310] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1935516-pisne-jsou-take-literatura-bob-dylan-dostal-nobelovu-cenu [311] => | datum vydání = 13. 10. 2016 [312] => | jazyk = cs [313] => | datum přístupu = 2021-09-20 [314] => }} Podobnou roli jako on v Rusku sehrál [[Vladimir Vysockij|Vladimír Vysockij]] nebo [[Bulat Okudžava]]. Jinak po roce 1945 získaly Nobelovu cenu z básníků: [[Louise Glücková]], [[Tomas Tranströmer]], [[Wisława Szymborská|Wisława Szymborska]], [[Seamus Heaney]], [[Derek Walcott]], [[Octavio Paz]], [[Josif Brodskij]], [[Jaroslav Seifert]], [[Czesław Miłosz]], [[Odysseas Elytis]], [[Vicente Aleixandre]], [[Eugenio Montale]], [[Harry Martinson]], [[Pablo Neruda]], [[Nelly Sachsová]], [[Jorgos Seferis]], [[Saint-John Perse]], [[Salvatore Quasimodo]], [[Juan Ramón Jiménez]], [[Pär Lagerkvist]], [[Thomas Stearns Eliot]] a [[Gabriela Mistralová]]. Velkou roli začaly hrát [[Umělecká improvizace|improvizace]] a [[Happening|performance]] ([[slam poetry]]).{{Citace elektronického periodika [315] => | příjmení = Kůs [316] => | jméno = Tomáš [317] => | titul = Živel jménem slam poetry [318] => | periodikum = Czechlit.cz [319] => | url = https://www.czechlit.cz/cz/feature/zivel-jmenem-slam-poetry/ [320] => | datum přístupu = 2021-09-20 [321] => }}{{Citace elektronického periodika [322] => | příjmení = Bajnok [323] => | jméno = Michal [324] => | titul = Slam poetry: Poezie je mrtvá, ať žije poezie! [325] => | periodikum = Reflex.cz [326] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/kultura/83597/slam-poetry-poezie-je-mrtva-at-zije-poezie.html [327] => | jazyk = cs [328] => | datum přístupu = 2021-09-20 [329] => }} [330] => [331] => == Dělení poezie == [332] => Za nejzákladnější poezie lze považovat dělení podle (ne)přítomnosti děje, ve smyslu stěžejního tématu procházejícího celým dílem: [333] => * [[epická poezie]] – má děj, např. rytířská poezie, [334] => * [[lyrická poezie]] – nemá děj, snaží se vystihnout náladu, motivy, atp., [335] => * [[lyricko-epická poezie]] – děj je potlačen, přesto většinou patrný. [336] => * [[Volný verš|poezie volného verše]] – bez rýmu a verše, s důrazem na sdělení [337] => [338] => Další možná dělení vycházejí z národních literatur, tematických celků atp., ale tato dělení jsou užívána velmi zřídka. [339] => [340] => == Odkazy == [341] => [342] => === Reference === [343] => [344] => [345] => === Související články === [346] => * [[Próza]] [347] => * [[Sonet]] [348] => * [[Rým]] [349] => * [[Haiku]] [350] => * [[Hudba]] [351] => [352] => === Externí odkazy === [353] => * {{Commonscat}} [354] => * {{Wikislovník|heslo=poezie}} [355] => * {{Otto|heslo=Poesie}} [356] => * {{Wikizdroje|kategorie=Poezie}} [357] => * {{Wikicitáty|téma=Poezie}} [358] => * [http://cek.ucl.cas.cz Česká elektronická knihovna] – básnické texty 19. a první poloviny 20. století (k prohlížení je nutná registrace) [359] => * [http://www.bardie.cz Literární portál Bardie] – Prostor pro začínající i zkušené autory poezie a prózy na prezentaci své tvorby [360] => * [http://www.basnicky.eu Básničky] – Básnické texty současných amatérských autorů [361] => * [http://rymovac.cz Rýmovač.cz – nástroj na rýmování vlastních básní a na jejich sdílení s ostatními] [362] => [363] => {{Autoritní data}} [364] => {{Portály|Literatura}} [365] => [366] => [[Kategorie:Poezie| ]] [367] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [368] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Poezie

Rafaelova freska) Poezie (z řeckého poiésis - tvorba) je básnictví. Poezie je vedle prózy druhou formou literatury.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'próza','Jaroslav Seifert','Thomas Stearns Eliot','Pablo Neruda','John Milton','Pyramida','Alexandr Sergejevič Puškin','Expresionismus (literatura)','Šáhnáme','slogan','Vladimir Vladimirovič Majakovskij','Arthur Rimbaud'

Próza

Pyramida

Šáhnáme

Slogan