Array ( [0] => 15483023 [id] => 15483023 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polymer [uri] => Polymer [3] => Single Polymer Chains AFM.jpg [img] => Single Polymer Chains AFM.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Polymer''' je [[makromolekula]] sestavená z [[molekula|molekul]] jednoho nebo více druhů [[atom]]ů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek. To, co odlišuje polymery od jiných materiálů, je řetězcová struktura jejich molekul, tj. dlouhá lineární řada vzájemně spojených atomů nebo skupin atomů představuje převažující strukturní motiv, který může (ale nemusí) být občas přerušen místy větvení (např. u větvených nebo roubovaných polymerů, případně u polymerních sítí). Z tohoto důvodu neřadíme k polymerům krystal diamantu nebo vrstvičku grafenu, i když jejich molekulové hmotnosti jsou rovněž vysoké. Polymery obvykle vznikají [[Polymerizace|polymerizací]], [[polyadice|polyadicí]] nebo [[polykondenzace|polykondenzací]]. [1] => [2] => Dříve se za polymery označovaly výhradně makromolekulární látky složené z [[molekula|molekul]] o obecném vzorci ''Xn'' (kde ''X'' značí strukturní jednotku, která se v molekule ''n''-krát opakuje). Dnes se běžně mluví o polymerech také u látek, jako jsou [[Bílkovina|proteiny]] a [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], neboť jejich molekuly obsahují velký počet vzájemně si podobných, na sebe napojených strukturních jednotek. [3] => [4] => Polymery biologického původu nazýváme [[biologická makromolekula|biopolymery]] nebo biomakromolekulární látky. Například molekula [[Celulóza|celulosy]] se skládá z velkého počtu (kolem 1 000) [[Glukóza|glukosových]] jednotek, proto má vysokou [[Relativní molekulová hmotnost|relativní molekulovou hmotnost]] (přibližně 200 000). [5] => [6] => == Příklady == [7] => Typickým příkladem jednoduchého polymeru může být [[Polyethylen|polyetylen]], jehož vzorec lze zapsat [8] => [9] => :H−[−CH2−]''n''−H [10] => [11] => nebo [12] => [13] => :H−[−CH2−CH2−]''n''−H [14] => [15] => (druhý ze vzorců používáme tehdy, chceme-li zdůraznit vznik této sloučeniny polymerací [[ethen|ethenu (ethylenu)]]). [16] => [17] => Jiným příkladem uhlovodíkového polymeru může být [[polybutadien]] (nejstarší umělý [[kaučuk]]) [18] => [19] => :H−[−CH2−CH=CH−CH2−]''n''−H, [20] => [21] => resp. polybutadien ukončený hydroxylovou skupinou (HTPB) [22] => [23] => :HO−[−CH2−CH=CH−CH2−]''n''−OH, [24] => [25] => jehož řetězce jsou místo vodíkového atomu zakončeny hydroxylovou skupinou. [26] => [27] => Příkladem složitějšího polymeru může být [[polyvinylchlorid|polyvinylchlorid (PVC)]] [28] => [29] => :H−[−CH2−CHCl−]''n''−H. [30] => [31] => == Struktura == [32] => Polymery, uvedené v předchozích příkladech, mají přímé, nerozvětvené řetězce. Jednoduchým příkladem polymeru s rozvětveným řetězcem může být přírodní kaučuk, jehož monomerní jednotkou je uhlovodík [[isopren]] nebo syntetický [[polystyren]]. Polymerní látky nemusí vytvářet pouze lineární řetězce. Mezi jednotlivými řetězci monomerních jednotek mohou vznikat vzájemné chemické vazby, vytvářející plošnou, nebo i prostorovou strukturu molekul polymerů. [33] => [34] => Polymery mohou také vznikat ze směsi dvou nebo více monomerů; pak hovoříme o [[kopolymerace|kopolymeraci]] a vzniklou látku obvykle označujeme jako ''[[kopolymer]]''. Vzniklé molekuly se mohou vyznačovat pravidelným nebo nepravidelným střídáním monomerních jednotek. V tomto smyslu můžeme i proteiny a nukleové kyseliny považovat za [[kopolymer]]y. [35] => [36] => == Související články == [37] => * [[amorfní látka]] [38] => * [[monomer]] [39] => * [[oligomer]] [40] => * [[vodivý polymer]] [41] => [42] => == Literatura == [43] => * {{Citace elektronické monografie [44] => | příjmení = Ducháček Vratislav [45] => | titul = Polymery - výroba, vlastnosti, zpracování, použití, 2. vydání [46] => | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-617-6/pages-img/ [47] => | datum vydání = 2006 [48] => | isbn = 80-7080-617-6 [49] => | vydavatel = VŠCHT v Praze [50] => }} [51] => [52] => == Externí odkazy == [53] => * {{Commonscat}} [54] => [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Polymery| ]] [58] => [[Kategorie:Makromolekulární chemie]] [] => )
good wiki

Polymer

Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek. To, co odlišuje polymery od jiných materiálů, je řetězcová struktura jejich molekul, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'molekula','kopolymer','Kategorie:Polymery','oligomer','amorfní látka','kopolymerace','nukleová kyselina','polystyren','polyvinylchlorid','atom','Polymerizace','polyadice'

Atom

Kategorie:Polymery

Kopolymer

Molekula

Oligomer

Polyadice

Polymerizace

Polystyren

Polyvinylchlorid

Polyvinylchlorid (PVC) je druh umělého plastu, který je vyráběn z monomeru vinylchloridu.