Array ( [0] => 15513695 [id] => 15513695 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polynésie [uri] => Polynésie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pacific Culture Areas-cs.png|náhled|upright=1.3|vpravo|Polynésie, [[Melanésie]] a [[Mikronésie (region)|Mikronésie]], tři subregiony [[Oceánie]]]] [1] => {{Různé významy|druhý=zámořském území Francie|stránka=Francouzská Polynésie}} [2] => [3] => '''Polynésie''' (z [[Starořečtina|řeckého]] πολύ ''poly'' „mnoho“ a νῆσοι ''nésoi'' „ostrovy“) je [[Geografie|geografický]] a [[Kultura|kulturní]] [[subregion]] v [[Oceánie|Oceánii]], tvořený více než tisícovkou [[ostrov]]ů středního a jižního [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Pokrývá téměř 50 milionů [[Kilometr čtvereční|čtverečních kilometrů]] oceánu, z toho asi 294 000 km2 zabírá ostrovní [[pevnina]]. [4] => [5] => Mezi četné ostrovy a souostroví Polynésie se řadí například [[Havajské ostrovy|Havaj]], [[Nový Zéland]], [[Samoa]], [[Tonga]] nebo [[Společenské ostrovy]]. [6] => [7] => V Polynésii žije na 6 milionů lidí, z toho asi milion tvoří potomci původní obyvatel. Ti se nazývají [[Polynésané]], patří do rozsáhlé rodiny [[Austronésané|Austronésanů]] a i přes roztroušenost po velkém území sdílejí příbuzné [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]], [[Kultura|kulturu]] i [[náboženství]]. Jde také o velmi zručné [[Mořeplavec|mořeplavce]], kteří již v dávné době využívali účinné techniky [[navigace]], například [[Astronomie|astronomii]] a znalost [[Mořský proud|mořských proudů]]. [8] => [9] => Dalšími dvěma významnými subregiony Oceánie, sousedícími s Polynésií na západě, jsou [[Mikronésie (region)|Mikronésie]] a [[Melanésie]]. [10] => [[Soubor:Mokoliʻi Insel.jpg|náhled|upright=1.3|Ostrov Mokoliʻi poblíž [[Oahu]], [[Havajské ostrovy]]]] [11] => [[Soubor:Moorea baie cook.JPG|náhled|upright=1.3|''[[James Cook|Cookova]] zátoka'' na ostrově [[Moorea]], [[Francouzská Polynésie|Francouzská Polynésie]]]] [12] => [13] => == Etymologie == [14] => Slovo ''Polynésie'' ([[Starořečtina|řecky]] "mnoho [[ostrov]]ů") použil jako první [[Charles de Brosses]], [[Francie|francouzský]] spisovatel a [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|encyklopedista]], v roce [[1756]], tímto výrazem však původně označil všechny ostrovy [[Tichomoří]]. S návrhem na užší vymezení tzv. [[Polynéský trojúhelník|polynéského trojúhelníku]] přišel až roku [[1831]] do geografického spolku v [[Paříž]]i [[mořeplavec]] a objevitel [[Jules Dumont d'Urville]], přičemž načrtl i termíny [[Mikronésie (region)|Mikronésie]] (řecky "malé ostrovy") a [[Melanésie]] ("černé ostrovy"). Toto rozdělení [[Oceánie]], založené na [[Kultura|kulturních]], [[Etnikum|etnických]] i [[Jazyk (lingvistika)|jazykových]] odlišnostech jednotlivých oblastí, se používá dodnes. [15] => [[Soubor:Polynesia-triangle.png|náhled|[[Polynéský trojúhelník]] na [[Glóbus|glóbu]]. Rohy oblasti tvoří [[Havajské ostrovy|Havaj]] (1), [[Nový Zéland]] (2) a [[Velikonoční ostrov]] (3). Uvnitř trojúhelníku leží mimo jiné [[Samoa]] (4) nebo [[Tahiti]] (5).]] [16] => [17] => == Geografie == [18] => Polynésie je obecně definována jako ostrovy uvnitř tzv. [[Polynéský trojúhelník|polynéského trojúhelníku]], tedy oblasti rozkládající se mezi [[Havajské ostrovy|Havajskými ostrovy]] na severu, [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] na jihozápadě a [[Velikonoční ostrov|Velikonočním ostrovem]] na jihovýchodě. Mezi další významné skupiny ostrovů uvnitř patří například [[Samoa]], [[Tonga]], [[Cookovy ostrovy]], [[Tuvalu]], [[Tokelau]], [[Niue]], [[Wallis a Futuna]], [[Společenské ostrovy]], [[Markézy]] či [[Tuamotu]]. [19] => [20] => Některé ostrovy obývané obyvatelstvem polynéského původu ovšem leží i mimo toto ohraničení. Malá polynéská osídlení se nacházejí i na [[Vanuatu]], [[Karolíny|Karolínách]], [[Šalomounovy ostrovy|Šalomounových ostrovech]] a dokonce na [[Nová Guinea|Nové Guineji]]. Jiným místem je [[Rotuma]] na severu [[Melanésie|melanéského]] [[Fidži]]; zdejší obyvatelstvo dodržuje mnohé polynéské zvyky a obyčeje, ač nemluví [[Polynéské jazyky|polynéským jazykem]]. Dále některé ostrovy [[Lau (souostroví)|Lau]] na jihozápadě Fidži jsou historicky a kulturně úzce spjaty s [[Tonga|Tongou]]. [21] => [22] => Polynésie se rozkládá na více než 50 milionech [[Kilometr čtvereční|čtverečních kilometrů]] [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], jednotlivá souostroví jsou tak od sebe vzdálena často na tisíce kilometrů. Samotné ostrovy bývají poměrně malých rozměrů; výjimkou je [[Nový Zéland]], jemuž náleží 270 534 km2 z celkových zhruba 294 000 km2 polynéské [[pevnina|pevniny]]. Příkladem většího ostrova může být s rozlohou 10 458 km2 také [[Havaj (ostrov)|Havaj]] ve [[Havajské ostrovy|stejnojmenném souostroví]]; většina ostrovů však měří jen několik stovek čtverečních kilometrů, a v oblasti se nachází i spousta maličkých [[atol]]ů, z nichž mnohé nemají ani 10 km2. [23] => [24] => Polynésie je jedním ze tří subregionů [[Oceánie]], zbylými dvěma jsou [[Mikronésie (region)|Mikronésie]] a [[Melanésie]]. Studie [[DNA]] dokázaly, že původní obyvatelé [[Tichomoří]] připluli před tisíci let z [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]] a posléze se rozdělili do zmíněných tří kulturně odlišných skupin. [25] => [26] => === Geologie === [27] => [[Soubor:Pahoeoe fountain edit2.jpg|náhled|upright=1.3|Výtrysk [[Láva|lávy]] u [[Havajské ostrovy|havajské]] [[Sopka|sopky]] Kahaualea]] [28] => Valná většina polynéských ostrovů a souostroví, včetně např. [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] nebo [[Samoa|Samoy]], je [[Vulkanismus|sopečného]] původu. Naopak [[Nový Zéland]], [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]] a [[Ouvéa]] jsou nadmořskými částmi ponořeného kontinentu [[Zélandie]] a odtrhly se před miliony let od [[Antarktida|Antarktidy]]. Nejstarší [[Hornina|horniny]] nalezené na Novém Zélandu jsou staré zhruba 510 milionů let, mimo Zélandii jsou nejstarší minerály ty havajské, vzniklé asi před 80 miliony let. [29] => [30] => Polynésie je hojná na [[Korálový útes|korálové útesy]] a [[atol]]y. Ty vznikají často pouhých pár [[metr]]ů nad hladinou moře, jejich obyvatelnost je proto omezena a zvláště v poslední době ohrožována díky [[Globální oteplování|globálnímu oteplování]] a stoupání hladiny světových vod. Dalším nebezpečím pro nízké polynéské ostrůvky je [[Kontaminace půdy|kontaminace]] a znehodnocení půd [[Mořská voda|slanou vodou]], jež se do vnitrozemí dostává zejména při [[bouře (meteorologie)|bouřích]]. Jsou proto namístě obavy, že v nedaleké budoucnosti budou některé z těchto atolů opuštěny, protože tamní podmínky už nebudou vhodné pro lidské osídlení. [31] => [32] => I mnohé větší polynéské ostrovy vznikly – podobně jako [[atol]]y – na podmořských sopkách, ponořených často velmi hluboko. Známá je vyhaslá sopka [[Mauna Kea]], nejvyšší hora [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]], která sice ční pouze 4025 [[metr|m]] nad hladinu, vyrůstá však ze dna 6 km hlubokého oceánu, a i s podvodní částí je tak vysoká přes 10 000 m, což z ní činí [[de facto]] nejvyšší horu na Zemi, která při měření od samotné báze překonává i [[Mount Everest]]. [33] => [34] => === Mořské proudy === [35] => [[Soubor:Corrientes-oceanicas-en.svg|upright=1.3|náhled|Rovníkové proudy a protiproudy]] [36] => Polynésii protíná takzvaný [[rovníkový protiproud]], plynoucí od [[západ]]u na [[východ]] zhruba po [[rovník]]u. Vzniká přibližně na 130° [[Zeměpisná délka|východní zeměpisné délky]] a směřuje až ke [[Galapágy|Galapágám]], kde se střetává s proudem [[Peruánský proud|Peruánským]]. O něco dále na sever a na jih od protiproudu protékají Polynésii dva další "rovníkové" proudy, ty však tečou opačným směrem, od [[Amerika|Ameriky]] k břehům [[Asie]]. [[Severní rovníkový proud]] vzniká z proudu [[Kalifornský proud|Kalifornského]], omývá [[Havajské ostrovy]] a pak se u pobřeží [[Filipíny|Filipín]] stáčí severním směrem a dosahuje k [[Japonsko|Japonsku]]. [[Jižní rovníkový proud]] vzniká z proudu Peruánského a západně od Polynésie se rozděluje do několika ramen, z nichž největší uhýbá okolo východního pobřeží [[Austrálie]] k jihu a jiná se dostávají mezi ostrovy [[jihozápadní Asie]]. [37] => [38] => [[Polynésané]] se naučili využívat mořských proudů k účinnější [[Mořeplavba|mořeplavbě]] a znalost proudů patřila mezi základy jejich bezpřístrojové [[navigace]] (viz [[#Mořeplavba a navigace|níže]]). [39] => [40] => === Seznam ostrovních skupin === [41] => Následuje výčet ostrovů a souostroví (ať už samostatných států, nebo závislých území), na kterých je rozšířena polynéská kultura, nebo alespoň v minulosti prokazatelně byla.Mezi ostrovy, jež byly sice neobydlené při příchodu [[Evropa]]nů, ovšem [[Archeologie|archeologický]] výzkum dokázal přítomnost Polynésanů v minulosti, patří [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]], [[Pitcairnovy ostrovy|Pitcairnovo souostroví]], [[Kermadekovy ostrovy]] a několik menších [[atol]]ů v oblasti [[Havajské ostrovy|Havaje]]. [42] => [43] => ==== V Polynéském trojúhelníku ==== [44] => [[Soubor:Oceania ISO 3166-1.svg|náhled|upright=1.5|Politické dělení [[Oceánie]]]] [45] => {| class="wikitable sortable" style="font-size: 95%" width="50%" align= [46] => |- [47] => ! Ostrov nebo souostroví !! Politický stav [48] => |- [49] => | {{flagicon|American Samoa}} [[Americká Samoa]] [50] => | [[Nezačleněné území Spojených států amerických|nezačleněné území]] [[Spojené státy americké|USA]] [51] => |- [52] => | {{flagicon|Cook Islands}} [[Cookovy ostrovy]] [53] => | samosprávný stát [[Přidružený stát|přidružený]] k [[Nový Zéland|Novému Zélandu]] [54] => |- [55] => | {{flagicon|French Polynesia}} [[Francouzská Polynésie]]Politický celek [[Francouzská Polynésie]] zahrnuje souostroví [[Markézy]], [[Tuamotu]] a [[Společenské ostrovy|Společenské]], [[Gambierovy ostrovy|Gambierovy]] a [[Australové ostrovy]]. [56] => | součást [[Francie|francouzského]] [[Zámořské společenství|zámořského společenství]] [57] => |- [58] => | {{flagicon|Hawaii}} [[Havaj]] [59] => | [[Administrativní dělení Spojených států amerických|stát USA]] [60] => |- [61] => | {{flagicon|Kiribati}} [[Liniové ostrovy]] [62] => | součást [[Kiribati]] [63] => |- [64] => | {{Vlajka a název|Niue}} [65] => | samosprávný stát [[Přidružený stát|přidružený]] k [[Nový Zéland|Novému Zélandu]] [66] => |- [67] => | {{flagicon|Norfolk Island}} [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]] [68] => | vnější součást [[Austrálie]] [69] => |- [70] => | {{flagicon|New Zealand}} [[Nový Zéland]] [71] => | nezávislý stát [72] => |- [73] => | {{flagicon|Kiribati}} [[Phoenixské ostrovy]] [74] => | součást [[Kiribati]] [75] => |- [76] => | {{flagicon|Pitcairn Islands}} [[Pitcairnovy ostrovy]] [77] => | [[Zámořské území Spojeného království|zámořské území]] [[Spojené království|Spojeného království]] [78] => |- [79] => | {{Vlajka a název|Samoa}} [80] => | nezávislý stát [81] => |- [82] => | {{Vlajka a název|Tokelau}} [83] => | zámořská država [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] [84] => |- [85] => | {{Vlajka a název|Tonga}} [86] => | nezávislý stát [87] => |- [88] => | {{Vlajka a název|Tuvalu}} [89] => | nezávislý stát [90] => |- [91] => | {{Vlajka a název|Velikonoční ostrov}} [92] => | součást [[Chile]] [93] => |- [94] => | {{flagicon|Wallis and Futuna}} [[Wallis a Futuna]] [95] => | součást [[Francie|francouzského]] [[Zámořské společenství|zámořského společenství]] [96] => |- [97] => |} [98] => [99] => ==== Mimo Trojúhelník ==== [100] => {| class="wikitable sortable" style="font-size: 95%" width="50%" align= [101] => |- [102] => ! Ostrov nebo souostroví !! Stát [103] => |- [104] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[Anuta]] [105] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [106] => |- [107] => | {{flagicon|Vanuatu}} [[Emae]] [108] => | [[Vanuatu]] [109] => |- [110] => | {{flagicon|Vanuatu}} [[Futuna (Vanuatu)|Futuna]] [111] => | [[Vanuatu]] [112] => |- [113] => | {{flagicon|Mikronésie}} [[Kapingamarangi]] [114] => | [[Federativní státy Mikronésie]] [115] => |- [116] => | {{flagicon|Vanuatu}} [[Mele]] [117] => | [[Vanuatu]] [118] => |- [119] => | {{flagicon|Papua Nová Guinea}} [[Nuguria]] [120] => | [[Papua Nová Guinea]] [121] => |- [122] => | {{flagicon|Papua Nová Guinea}} [[Nukumanu]] [123] => | [[Papua Nová Guinea]] [124] => |- [125] => | {{flagicon|Mikronésie}} [[Nukuoro]] [126] => | [[Federativní státy Mikronésie]] [127] => |- [128] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[Ontong Java]] [129] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [130] => |- [131] => | {{flagicon|Nová Kaledonie}} [[Ouvéa]] [132] => | [[Nová Kaledonie]] [133] => |- [134] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[Pileni]] [135] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [136] => |- [137] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[East Rennel|Rennel]] [138] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [139] => |- [140] => | {{flagicon|Fidži}} [[Rotuma]] [141] => | [[Fidži]], se zvláštními výhradami [142] => |- [143] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[Sikaiana]] [144] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [145] => |- [146] => | {{flagicon|Papua Nová Guinea}} [[Takuu]] [147] => | [[Papua Nová Guinea]] [148] => |- [149] => | {{flagicon|Šalomounovy ostrovy}} [[Tikopia]] [150] => | [[Šalomounovy ostrovy]] [151] => |- [152] => |} [153] => [154] => Dále sem patří některé [[menší odlehlé ostrovy Spojených států amerických]]Mezi državy [[Spojené státy americké|USA]] v Oceánii patří ostrovy [[Bakerův ostrov|Bakerův]], [[Howlandův ostrov|Howlandův]], [[Jarvisův ostrov|Jarvisův]], [[Johnstonův atol|Johnstonův]], [[Kingmanův útes|Kingmanův]], [[Midway]] a [[Palmyra (atol)|Palmyra]]. a [[Aucklandovy ostrovy]], jež jsou vůbec nejjižnějším místem, které Polynésané (konkrétně národ [[Moriorové|Moriori]]) osídlili.O'CONNOR, Tom. ''Polynesians in the Southern Ocean: Occupation of the Auckland Islands in Prehistory''. New Zealand Geographic, číslo 69 (září–říjen 2004). S. 6–8. [155] => [156] => == Fauna a flóra == [157] => [[Soubor:Rainforest Fatu Hiva.jpg|náhled|upright=1.2|[[Tropický deštný les]] ([[Fatu Hiva]], [[Markézy]])]] [158] => Polynéská [[vegetace]] má stejně jako obyvatelstvo původ v oblasti [[Jihovýchodní Asie]]; [[Semeno|semena]] asijských rostlin jako [[Kokosovník ořechoplodý|kokosovníku]] nebo [[přesličník]]u se na daleké ostrovy Tichomoří rozšířila po moři díky [[Vítr|větru]] a [[Ptáci|ptactvu]]. Spousty druhů však do Polynésie přinesli až lidští osadníci (viz níže). [159] => [160] => Na rozmanitost vegetace má velký vliv velikost a převýšení konkrétních ostrovů a atolů. Na rozlehlých členitých ostrovech vznikají v údolích i rozsáhlé [[Tropický deštný les|deštné lesy]], ovšem na nízkých ostrovech se daří pouze odolným rostlinám jako [[Kokosovník ořechoplodý|kokosovníkům]] a [[Pandánovité|pandánům]], na některých maličkých [[atol]]ech pak chudá půda a nepříznivé podmínky často neumožňují rozšíření více než několika desítek rostlinných druhů. [161] => [162] => V [[Laguna|lagunách]] mnoha polynéských ostrovů se také vyskytují [[mangrovy]]. [163] => [164] => Stejně jako rostlinstvo, i živočichové Polynésie pocházejí z Asie. Nejvíce se na ostrovech daří [[Ptáci|ptákům]], pozemní fauna je mnohem chudší a tvoří ji především [[plazi]] a dále četné [[hmyz]]í druhy. [165] => [166] => [[Soubor:Pacific_rat.jpg|náhled|vlevo|upright=1.2|''Rattus exulans'', [[krysa ostrovní]]]] [167] => === Vliv člověka === [168] => Za rozšíření mnohých rostlin i živočišných druhů vděčí polynéská příroda lidským osadníkům – ti si s sebou na cesty přes moře brávali domácí plodiny a uměle je zaváděli na nové ostrovy, které osídlili. Například na [[Havajské ostrovy]] přivezli plodiny jako [[Kolokázie jedlá|taro]], [[chlebovník]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[banán]]y či [[Cukrová třtina|cukrovou třtinu]]. Celkově je dosud známo na 72 rostlin, které se do Polynésie rozšířily vlivem člověka. [169] => [170] => Ke změnám v původní vegetaci ostrovů patří i mohutné [[odlesňování]], které osadníci prováděli pro získání zemědělské půdy a [[Dřevo|dřeva]]. Extrémním případem bylo [[Velikonoční ostrov|Rapa Nui]], jehož obyvatelům se kolem roku 1600 podařilo úplně vymýtit veškeré [[strom]]y na ostrově, což vedlo k rozsáhlé [[Eroze|erozi]] a spolu s jinými faktory také k [[hladomor]]u a celkovému kolapsu zdejší civilizace. [171] => [172] => Osadníci také ovlivnili polynéskou faunu – přivezli hospodářská zvířata [[Kur domácí|slepice]], [[Prase domácí|prasata]] a [[Pes domácí|psy]] a také [[Krysa|krysy]], v [[Maorština|maorštině]] zvané ''kiore'', díky kterým však na ostrovech vymřelo několik konkurenčních původních druhů. V průběhu dějin pak vyhubili Polynésané různá zvířata nadměrným lovem – především se jednalo o [[Běžci|nelétavé ptáky]], ale někdy i velké [[plazi|plazy]], například na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]] vymřel krátce po příchodu lidí (tedy asi před 4000 lety) [[krokodýl]]í druh ''[[Mekosuchus inexpectatus]]''. Velmi špatně dopadl i již zmiňovaný [[Velikonoční ostrov]], kde byly během několika století po připlutí prvních osadníků vybity úplně všechny druhy pozemních ptáků i několik dalších živočišných druhů, například [[Hlemýžďovití|hlemýždi]]. [173] => [174] => == Dějiny == [175] => [[Soubor:Migraciones austronesias.png|náhled|upright=1.3|Mapa [[Austronésané|austronéských]] expanzí]] [176] => [[Soubor:AhuTongariki.jpg|náhled|upright=1.2|Sochy [[moai]] na [[ahu Tongariki]], [[Velikonoční ostrov]]]] [177] => === Osídlení === [178] => [[Polynésané]] jsou pro své [[Polynéské jazyky|jazyky]] a [[Genetika|genetiku]] považováni za potomky [[Austronésané|Austronésanů]]. Původním domovem této rozsáhlé rodiny je ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], na nějž dorazili první osadníci zhruba před 8000 lety z jižní [[Čína|Číny]]. (Nebyli to ovšem [[Chanové]], ti se stali hlavní kulturou ostrova až v [[17. století]] – šlo o vzdálené příbuzné [[Austrálci|Austrálců]].) Mezi léty 3000 a 1000 př. n. l. se obyvatelé tohoto ostrova začali rozšiřovat po moři – přes [[Filipíny]] se dostali do oblasti [[Malajsie]] a [[Indonésie]] a odtud oceánem daleko na západ (až k ostrovu [[Madagaskar]]) i na východ (do [[Oceánie]]). [179] => [180] => Přesný průběhu a časová posloupnost oceánské migrace není znám. O tom, jak přesně probíhalo osídlování Melanésie, Mikronésie a Polynésie, pojednává mnoho teorií, založených především na [[Lingvistika|lingvistických]] a [[Genetika|genetických]] důkazech.{{citace periodika | příjmení = Kayser | jméno = M. | spoluautoři = a kol. | rok = 2000 | titul = Melanesian origin of Polynesian Y chromosomes | periodikum = Current Biology | pmid=11069104 | číslo = 10 | strany =1237–1246 |doi=10.1016/S0960-9822(00)00734-X }} [181] => [182] => Předpokládá se, že okolo roku 1400 př. n. l. se na [[Bismarckovo souostroví|Bismarckově souostroví]] v severozápadní Melanésii vyvinula z austronéského základu tzv. [[lapitská kultura]].{{citace monografie | příjmení = Kirch | jméno = P. V. | rok = 2000 | titul = On the road of the wings: an archaeological history of the Pacific Islands before European contact | url = https://archive.org/details/onroadofwindsarc0000kirc | místo = London | vydavatel = University of California Press | pages = | isbn = 0520234618}} Ta se již přizpůsobila novým podmínkám, které se od těch na Tchaj-wanu značně lišily. Lidé se například vzdali pěstování [[rýže]] a začali kultivovat [[chlebovník]] z [[Nová Guinea|Nové Guineje]], který byl pro tropické podnebí vhodnější. Mořeplavci lapitské kultury dosáhli během pouhých čtyř nebo pěti století vzdálenosti až 6000 kilometrů na východ, a tak asi okolo roku 1000 př. n. l. osídlili [[Fidži]], [[Tonga|Tongu]] a [[Samoa|Samou]], jak se usuzuje ze zdejších nálezů lapitské [[Keramika|keramiky]].{{citace monografie | příjmení = Bellwood | jméno = Peter | titul = The Polynesians – Prehistory of an Island People | url = https://archive.org/details/polynesiansprehi00unse | rok = 1987 | vydavatel = Thames and Hudson | strany = [https://archive.org/details/polynesiansprehi00unse/page/45 45]–65 | isbn=0500274509}} [183] => [184] => Na východ od Fidži, tedy na Tonze a Samoi, se pak začala pomalu vyvíjet nová, odlišná kultura. Ta se rychle rozšířila do celé západní Polynésie, ovšem k objevování a osídlování východnějších souostroví ([[Společenské ostrovy|Společenských ostrovů]] a odtud později i [[Havajské ostrovy|Havaje]] či [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]) docházelo mnohem později, již v době našeho letopočtu. O přesných datech osídlení jednotlivých souostroví se stále vedou spekulace. Nejnovější [[metaanalýza]] z roku [[2010]] naznačila, že kolonizace východní Polynésie probíhala ve dvou vlnách, a sice zhruba v letech 1025–1120 a později 1190–1290 n. l., přičemž například [[Velikonoční ostrov]] měl být osídlen asi roku 1200.{{citace monografie | vydavatel = Free Press | isbn = 1-4391-5031-1 | příjmení = Hunt | jméno = Terry | příjmení2 = Lipo | jméno2 = Carl | titul = The Statues that Walked: Unraveling the Mystery of Easter Island | url = https://archive.org/details/statuesthatwalke0000hunt | rok = 2011}} Různé starší archeologické výzkumy z minulých desetiletí ovšem odhadovaly dobu osídlení tohoto ostrova na léta 300, 500 nebo 800 n. l. (poslední údaj podporoval například americký vědec [[Jared Diamond]]), a podobné nejasnosti lze najít u mnoha ostrovů. [185] => [186] => Norský [[Etnologie|etnolog]] a [[Archeologie|archeolog]] [[Thor Heyerdahl]] vyslovil názor, že Polynésie byla dost možná osídlena z východu, z [[Amerika|Ameriky]].SHARP, Andrew. ''Ancient Voyagers in Polynesia'', Longman Paul Ltd. S. 122–128. 1963.FINNEY, Ben R. "New, Non-Armchair Research". In Ben R. Finney, ''Pacific Navigation and Voyaging'', The Polynesian Society Inc. S. 5. 1976. Případní mořeplavci mohli využít [[Peruánský proud|Humboldtova proudu]], který plyne Tichým oceánem podél západních břehů Jižní Ameriky a na západ k Oceánii. V roce [[1947]] uskutečnil Heyerdahl úspěšnou [[experiment]]ální plavbu z Ameriky do Polynésie na dobovém člunu, svou teorii však nepodložil žádnými [[Antropologie|antropologickými]] nebo [[Genetika|genetickými]] důkazy, proto je většina vědců k jeho názorům skeptická. Vážněji se ale spekuluje o tom, že kontakt mohl proběhnout opačně, tedy že Polynésané z [[Velikonoční ostrov|Velikonočního ostrova]] mohli doplout do Ameriky (viz níže). [187] => [188] => [[Soubor:Kamehamehaportrait.jpg|náhled|upright|[[Kamehameha I.]], sjednotitel [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]]]] [189] => === Politická historie === [190] => Polynésie nikdy nevytvořila jednotný stát, existovala pouze menší království zahrnující nanejvýš několik blízkých souostroví. Výjimkou byla [[Tuʻi Tonžská říše]], která po dlouho dobu zaujímala roli [[Hegemonie|hegemona]] západní Polynésie i částí [[Melanésie]] a [[Mikronésie (region)|Mikronésie]]. Na svém vrcholu v [[12. století|12.]] až [[15. století]]m měl tento státní útvar vliv sahající až k dalekým ostrovům [[Niue]] na východě a [[Tikopia]] u [[Santa Cruz (souostroví)|Santa Cruz]] na západě. [191] => [192] => Ovšem souostroví východní Polynésie zpravidla neměly jediného vládce, nýbrž několik soupeřích [[klan]]ů, jako tomu bylo na [[Tahiti]], [[Havajské ostrovy|Havaji]], [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] nebo [[Velikonoční ostrov|Velikonočním ostrově]]. K vytvoření centralizované vlády docházelo obvykle až v době příchodu [[Evropané|Evropanů]], tedy teprve koncem [[18. století]], jako na zmiňovaném Tahiti, kde onou dobou sjednotil náčelník [[Pomaré I.|Pomaré]] lokální kmeny a založil [[Dynastie|dynastii]], která nakonec ovládla celé [[Společenské ostrovy]], [[Australové ostrovy]] i [[Tuamotu]]. Do stejného období spadá i sjednocování [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]], které jeden po druhém dobyl na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] náčelník [[Kamehameha I.|Kamehameha]] a založil [[Havajské království]]. To vydrželo až do roku [[1894]], kdy byla vyhlášena [[Havajská republika|republika]], začleněná o čtyři později jakožto 50. stát do [[Spojené státy americké|USA]]. [193] => [194] => === Kontakt s původními Američany === [195] => [[Soubor:Expedition Kon-Tiki 1947. Across the Pacific. (8765728430).jpg|náhled|upright=1.2|[[Thor Heyerdahl|Heyerdahlův]] člun [[Kon-Tiki]]]] [196] => Když Evropané začali prozkoumávat [[Tichý oceán]], našli na ostrovech sladké brambory neboli [[Povijnice batátová|batáty]], v [[Maorština|maorštině]] zvané ''kūmara''. Ty jsou ovšem původní plodinou [[Amerika|Ameriky]]. [[Radiokarbonová metoda datování|Radiokarbonový]] rozbor zbytků brambor nalezených na [[Cookovy ostrovy|Cookových ostrovech]] ukázal, že tato rostlina mohla být do Polynésie zavezena již v roce 700 n. l. Je tedy pravděpodobné, že polynéští mořeplavci dopluli až do Jižní Ameriky, kde plodinu získali, a vrátili se s ní zpět.{{citace monografie | příjmení = Van Tilburg | jméno = Jo Anne | rok = 1994 | titul = Easter Island: Archaeology, Ecology and Culture | url = https://archive.org/details/easterislandarch0000joan | místo = Washington, D.C. | vydavatel = Smithsonian Institution Press}} Tuto teorii podporují i [[Lingvistika|lingvistické]] důkazy: polynéské slovo ''kumara'' (v různých [[Polynéské jazyky|polynéských jazycích]] lehce zkomolené) se totiž nápadně podobá výrazům ''k’umar'' a ''k’umara'' z [[Kečuánština|kečuánštiny]] a [[Ajmarština|ajmarštiny]], jazyků užívaných původními obyvateli Jižní Ameriky, kteří sladké brambory pěstovali. Výraz pro batáty ovšem není jediným jazykovým prvkem, které američtí indiáni a jejich možní hosté z Polynésie sdílejí; slovo ''toki'', výraz pro [[Sekera|sekeru]], se totiž užívá jak na [[Velikonoční ostrov|Rapa Nui]], tak v jazyce [[Mapučové|Mapučů]]. [197] => [198] => V [[Araukánie|Araukánii]] v [[Chile]], kde zmiňovaní Mapučové žijí, byly dokonce nalezeny [[Kur domácí|kuřecí]] kosti. Kur ovšem nepatří do původní americké fauny, musel být dovezen. Vědci datovali kosti zhruba mezi léta 1300–1420, ovšem [[Španělé]] se do oblasti dostali až v [[16. století]], takže je nasnadě, že prvními návštěvníky z cizího kontinentu byli opravdu Polynésané.{{citace periodika | url=http://www.nytimes.com/2007/06/05/science/05chic.html | titul = First Chickens in Americas Were Brought From Polynesia | jméno = John Noble | příjmení = Wilford | periodikum = New York Times | datum = 2007-6-5}}{{citace periodika | titul = Radiocarbon and DNA evidence for a pre-Columbian introduction of Polynesian chickens to Chile | příjmení = Storey | jméno = Alice A. | spoluautoři = a kol. | periodikum = PNAS | rok = 2007 | pmid = 17556540 | pmc = 1965514 | doi = 10.1073/pnas.0703993104 | číslo = 104}} [199] => [200] => [[Genetika|Genetik]] Erik Thorsby a kol. zveřejnili ve vědeckém časopise ''Tissue Antigens'' dvě studie, které poukazovaly na stopy [[Indiáni|indiánských]] genů v populaci Velikonočního ostrova, a naznačili, že k tomuto obohacení původního polynéského [[DNA]] zřejmě došlo ještě před příchodem Evropanů.{{citace periodika | doi = 10.1111/j.1399-0039.2006.00717.x | titul = Molecular genetic studies of natives on Easter Island: evidence of an early European and Amerindian contribution to the Polynesian gene pool | rok = 2007 | jméno = Erik | příjmení = Thorsby | spoluautoři = a kol. | periodikum = Tissue Antigens | číslo = 69 | strana = 10}}{{citace periodika | doi = 10.1111/j.1399-0039.2009.01233.x | titul = Further evidence of an Amerindian contribution to the Polynesian gene pool on Easter Island | rok = 2009 | příjmení = Thorsby | jméno = Erik | spoluautoři = a kol. | journal = Tissue Antigens | periodikum = Tissue Antigens | číslo = 73 | strany = 582–5 | pmid = 19493235}} [201] => [202] => V prosinci [[2007]] bylo na ostrově [[Mocha (ostrov)|Mocha]] v Jižní Americe dokonce nalezeno několik starých [[Lebka|lebek]]. Dnešními obyvateli ostrova jsou Mapučové, ovšem profesorka Lisa Matisoo-Smith z [[University of Otago|otažské univerzity]] a José Miguel Ramírez Aliagas z univerzity ve [[Valparaíso|Valparaísu]] uvedli, že nalezené lebky vykazují polynéské rysy. [203] => [204] => Zastáncem teorií o styku původních Polynésanů s [[Indiáni|Indiány]] byl i norský [[Experimentální archeologie|experimentální archeolog]] [[Thor Heyerdahl]]. Poukazoval zejména na fakt, že případní mořeplavci mohli využít [[Mořský proud|mořských proudů]] a díky nim překonat i bez [[Kryštof Kolumbus|kolumbovských]] navigačních přístrojů a složitě konstruovaných plavidel obrovské vzdálenosti. V roce [[1947]] uskutečnil Heyerdahl úspěšnou plavbu z Ameriky do Polynésie na replice [[Incká říše|inckého]] [[vor]]u z [[balsa|balzového dřeva]] ''[[Kon-Tiki]]''; za 101 dní se dostal z [[Peru]] až na 6880 km vzdálený polynéský atol [[Raroia]] v souostroví [[Tuamotu]]. [205] => [206] => == Obyvatelstvo == [207] => {{Viz též|Polynésané}} [208] => Dnešní žije v Polynésii okolo šesti [[milion]]ů lidí, z nichž ovšem pouhý milion tvoří potomci původních obyvatel. V rámci [[Evropa|evropské]] a [[Spojené státy americké|americké]] [[kolonizace]] polynéských krajin v [[19. století|19.]] a počátkem [[20. století]] došlo k velkém přílivu zahraničních osadníků, migrujících dělníků i [[Otroctví|otroků]] z mnoha různých zemí, což vedlo k dnešnímu velmi rozmanitému složení populace. Na některých místech je podíl původního obyvatelstva až extrémně nízký – například na [[Havaj]]i tvoří Polynésané jen 6,5 % – ovšem na mnoha ostrovech si prvotní obyvatelé stále zachovávají většinu – třeba na [[Tonga|Tonze]] tvoří 98 % populace. Většina příchozích obyvatel pochází z [[Asie]] ([[Čína|Číny]], [[Japonsko|Japonska]], [[Indie]], [[Filipíny|Filipín]] aj.), zbytek je především evropského a amerického původu. [209] => [210] => [[Soubor:Carrefour at Puna'auia, French Polynesia.jpg|náhled|Moderní [[Francouzská Polynésie]]]] [211] => == Ekonomika == [212] => S výjimkou [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] čerpá většina nezávislých států Polynésie své příjmy ze zahraniční pomoci a převodů peněz obyvatel cizích zemí. Někde, například na [[Velikonoční ostrov|Velikonočním ostrově]], tvoří nemalou část příjmů [[cestovní ruch]]. Zajímavý doplněk zisku má [[Tuvalu]], které vytěžilo z prodeje své [[Internetová doména|internetové domény]] [[.tv]], nebo [[Cookovy ostrovy]], jež vydělávaly na prodeji [[Poštovní známka|známek]]. [213] => [214] => == Kultura == [215] => [[Soubor:Paul Gauguin 056.jpg|270px|[[Paul Gauguin]]: ''Tahitské ženy na pláži'', [[Musée d'Orsay|Muzeum Orsay]]|náhled]] [216] => Přestože některé ostrovy Polynésie jsou od sebe vzdáleny na tisíce kilometrů a vzájemný kontakt mezi nimi byl často přerušen na celá staletí, na všech polynéských ostrovech najdeme do jisté míry příbuznou kulturu; všude lze vystopovat společný základ pro vývoj [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]], [[náboženství]], ale i podobnosti v praktikách [[zemědělství]], [[Řemeslo|řemesel]], [[Architektura|architektury]], lodní [[Doprava|dopravy]] apod. přece jen se však jednotlivé ostrovní skupiny po určité době více či méně odchýlily od původní společné kultury. K prohloubení rozdílů v rozvoji jednotlivých oblastí docházelo jednak přirozeně postupem času, pro roztroušenost ostrovů po rozsáhlém území, ale i díky příchodu [[Evropa]]nů v [[18. století|18.]] a [[19. století]] a následné [[Kolonizace|kolonizaci]]. Dnes můžeme v Polynésii najít jak vysoce vyspělé regiony, které z velké části převzaly [[Západní kultura|západní]] kulturní, [[Ekonomika|hospodářský]] a [[Vzdělání|vzdělávací]] systém, tak i zaostalejší oblasti, kde se dosud udržují [[Společnost|společenské]] praktiky staré stovky i tisíce let. Každopádně v poslední době dochází v celé Polynésii – stejně jako na mnoha jiných místech v minulosti kolonizovaných cizí civilizací – ke snaze o obrození a oživení původní kultury a návratu k původním hodnotám a způsobu myšlení, který byl mnohdy pod vlivem cizí nadvlády a [[náboženství]] vykořeňován. [217] => [218] => Nejzákladnějším rozdělením na dvě odlišné historické kulturní skupiny je rozdělení na Polynésii ''západní'' a ''východní''. V kultuře západní Polynésie, která zahrnuje především [[Tonga|Tongu]], [[Niue]], [[Samoa|Samou]] a atoly [[Tuvalu]], se odráží vysoký počet [[obyvatelstvo|obyvatel]] – díky hustší populaci je zde rozvinutější [[právo]], systém [[Svatba|sňatků]], [[Peníze|peněžnictví]] i [[obchod]]u. Naproti tomu kultura východní Polynésie, kam patří například [[Cookovy ostrovy]], [[Tahiti]], [[Tuamotu]], [[Markézy]], [[Havaj]] či [[Velikonoční ostrov|Rapa Nui]], je přizpůsobena menším rozměrům ostrůvků a atolů. [[Nový Zéland]], ačkoliv se zeměpisně nachází na samém západním okraji [[Polynéský trojúhelník|polynéského trojúhelníku]], se též řadí k východní kultuře, neboť byl [[Kolonizace|kolonizován]] osadníky z východní Polynésie. Kultura zdejšího národa [[Maorové|Maorů]] je však dosti specifická, uzpůsobená zdejším ostrovům, které jsou mnohem rozsáhlejší než jakákoli jiná pevnina v jádru Polynésie a také nemají [[Tropický pás|tropické podnebí]]. [219] => [220] => === Společnost === [221] => Obyvatelstvo bylo v Polynésii roztříděno do pevných [[Sociální třída|sociálních tříd]]. Ben R. Finney a Erik M. Jones napsali: ''"Na Tahiti žilo v době příjezdu [[Evropané|Evropanů]] na 35 000 lidí, a ti byli rozděleni na dvě skupiny: na ty s vysokým postavením, jež měli plný přístup k [[Potravina|potravinám]] i jiným zdrojům, a na ty nízko postavené, s pravomocemi značně omezenými."''{{citace monografie | příjmení = Finney | jméno = Ben R. | příjmení2 = Jones | jméno2 = Eric M. | rok = 1986 | url = http://books.google.com/books?id=iKnaLbRtQasC&pg=PA176 | titul = Interstellar Migration and the Human Experience | vydavatel = University of California Press | strany = 176 | místo = Oakland | isbn =0-520-05898-4}} Dělení na vrstvy podporovala zejména v západní Polynésii i dosti přísná [[Svatba|sňatková]] politika, naopak v řidčeji obydlené východní Polynésii býval společenský systém o něco volnější a propustnější. [222] => [[Soubor:Urville-Tahiti-tomb.jpg|náhled|vlevo|Hrob krále [[Pomaré II.]], expedice [[Jules Dumont d'Urville|Julese Dumonta d'Urville]], [[1842]]]] [223] => Polynéská společnost měla velmi bojovný charakter, často docházelo k [[Válka|válkám]], vedeným zpravidla s velkou krutostí. Výjimkou nebyly [[Lidská oběť|lidské oběti]] ani [[kanibalismus]]. [224] => [225] => Na vrcholu každé polynéské společnosti stála šlechta. Právě ta určovala [[Kmenový náčelník|náčelníka]] popř. [[král]]e. Nároky šlechticů na [[moc]] vycházely z jejich původu; nejvýše stáli v hierarchii nějakého ostrova často přímí potomci prvních vůdců a osadníků, kteří ostrov kolonizovali. Šlechtici byli dokonce považováni za potomky [[Bůh|bohů]], neboť dávní objevitelé nových ostrovů byli pozdějším obyvatelstvem posmrtně uctíváni a prohlašováni za bohy. [[Genealogie]] vůbec hrála v sociálním uspořádání velkou roli a mnozí se proto snažili přiženit nebo být adoptováni do urozené rodiny. Polynésané si však cenili i opravdových lidských skutků, a i prostý neurozený válečník nebo námořník si tak mohl vybudovat silné společenské postavení, prokázal-li svou odvahu, zručnost či moudrost velikým činem. [226] => [227] => Typy vlád se v různých kulturách lišily, ale obecně to byla právě skupina urozených šlechticů, kdo organizoval celé společenství, rozhodoval o využití [[občina (sociologie)|občiny]] a začínal a ukončoval [[Válka|války]]. [228] => [229] => Role prostých lidí se též lišila od ostrova k ostrovu. Zatímco někde měli nezcizitelná práva a mohli dokonce mluvit do vedení společnosti a stěžovat si, jinde, například na [[Havajské ostrovy|Havaji]], neměl obyčejný člověk takřka žádný hlas. Musel se podřídit příkazům šlechty, jinak byl krutě potrestán, a vykonával podle potřeby různé jednoduché práce pod dohledem nadřízených odborníků – obdělával pole, pomáhal na stavbách či tvořil posádku [[kánoe]] při [[rybolov]]u. V některých polynéských společnostech existovaly i nižší sociální třídy než prostý lid, práva takových skupin pak někdy hraničila až s [[otroctví]]m; obvykle se jednalo o válečné zajatce a potomky cizích, podmaněných kmenů. [230] => [231] => [[Soubor:3 Samoan girls-1902.jpg|náhled|Dívky ze [[Samoa|Samoy]], [[1902]]]] [232] => ==== Role žen ==== [233] => Polynéská společnost měla ostře [[Patriarchát|patriarchální]] rysy, jasně zde dominovali [[muž]]i. Ženy měly jen malá práva; u mnoha kmenů jim byl zakázáno jíst některé potraviny (např. [[maso]]), stejně tak mnohdy nemohly navštěvovat určitá posvátná místa, nesměly posedávat u jídla spolu s muži, často nesměly vstoupit na palubu [[Loď|lodě]] a někdy je dokonce za porušování zákonů stíhaly krutější tresty než muže. Ženy se ale i těšily veliké úctě jakožto specialistky na určitá [[Řemeslo|řemesla]], například [[tkaní]] a barvení látek, a také hrály významnou roli v řízení [[domácnost]]i. [234] => [235] => Dost odlišná od [[Západní kultura|západních]] zvyků byla polynéská [[Svatba|sňatková politika]]. Mužům bylo (v závislosti na jejich vlastním sociálním postavení) povoleno mít více [[Choť|manželek]], jiným způsobem se ovšem nahlíželo i na další související problémy – například předmanželský [[Pohlavní styk|sex]] se nebral jako nic pohoršujícího, bylo dokonce obvyklé, že muž a žena měli před sňatkem oba i několik jiných sexuálních partnerů, a přípustné byly i [[Levoboček|nemanželské děti]]. [236] => [237] => ==== Kāhuna ==== [238] => Důležitou roli hráli v polynéské společnosti "odborníci", v [[Havajština|havajštině]] zvaní ''kāhuna'' ([[Jednotné číslo|singulár]] ''kahuna''), [[Maorština|maorsky]] ''tohunga''. Obvykle to byli rádci šlechticů a šlo o velmi vzdělané muže, kteří se dobře vyznali v [[náboženství]], [[lékařství]], [[Řemeslo|řemeslech]] i [[umění]]. Váženými kahuny byli zkušení [[Kněz|kněží]], [[Mořeplavba|mořeplavci]], stavitelé [[Loď|lodí]], stavitelé [[Dům|domů]], [[léčitel]]é, jednoduše lidé, kteří dosáhli v nějaké činnosti mistrovství. Polynésané však neznali žádný jednotný [[Vzdělání|vzdělávací]] systém, veškeré znalosti se předávaly ústně, od mistrů k učedníkům. A jelikož hlubokým znalostem jakéhokoli oboru se přisuzovala veliká cena, mohli se u mistrů učit jen žáci z dobrých rodin nebo s mimořádným [[nadání]]m. [239] => [240] => Pro existenci mnoha různých oborů byli kahunové tříděni do různých kategorií. Například na [[Havajské ostrovy|Havaji]] se dělili v zásadě na dvě části; na "řemeslníky", kterými byl např. ''kālai waʻa'' (odborník na stavbu [[Kánoe|kánoí]]) nebo ''hoʻokele'' (odborník na [[Mořeplavba|mořeplavbu]]), a na "kouzelníky". Těch bylo asi deset druhů, například ''kilokilo'' (ten, kdo dokáže předvídat budoucí události, [[prorok]]), ''nānāuli'' (ten, kdo zkoumá projevy přírody, jako [[Oblak|mraky]], [[déšť]] a [[vítr]]), ale i třeba ''hoʻounāunā'' (který na někoho pošle zlé duchy, kteří způsobí [[nemoc]]) nebo ''hoʻopiʻopiʻo'' (který se dotýká vlastního těla a jinému člověku tak na stejných částech těla způsobuje zranění – podobný koncept jako v [[Haiti|haitském]] [[vúdú]]). [241] => [242] => Je pravdou, že respekt mnohých polynéských šamanů se zakládal spíše na víře v jejich schopnost škodit než pomáhat. Cestovatel [[Jan Havlasa]] v roce [[1915]] o těch [[Tahiti|tahitských]] poznamenal:{{Citace monografie | příjmení = Havlasa | jméno = Jan | titul = Cesta kolem světa | vydavatel = Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského | místo = Praha | rok = 1915 | počet stran = 416 | strany = 66 | poznámka = [dále jen Havlasa]}} ''"Na oné pověrčivosti někdejších Tahiťanů spočívala též nadvláda pohanských kněží před příchodem Evropanů. Dovedli oni namluviti věřícím, cokoli se jim zlíbilo; a když někoho stihli svou kletbou, prokletý obyčejně uchřadl prapouhou hrůzou."'' [243] => [244] => Na Havaji se člověk, který dosáhl mistrovství ve všech kouzelnických oborech, nazýval ''Kahuna Nui'' ("Velký kahuna"). Takovými se obklopovali významní náčelníci, vlastního osobního Kahunu Nui měl například i [[Kamehameha I.]] [245] => [246] => To, v jakém oboru je člověk mistrem, se v mnoha společnostech dávalo najevo specifickým [[tetování]]m. [247] => [248] => === Životní styl === [249] => [[Soubor:Puamau on Hiva Oa, Marquesas Islands, French Polynesia.jpg|náhled|Vesnice Puamau ([[Hiva Oa]], [[Markézy]])]] [250] => ==== Bydlení ==== [251] => Polynésané žili buďto v maličkých osadách o několika staveních, nebo ve větších vesnicích s až třiceti budovami. To, zda byli obyvatelé ostrova soustředěni spíše na jednom místě v jedné vesnici, nebo roztroušeni v osadách po větších plochách, záviselo na velikosti a typu ostrova. Například velké [[Sopka|sopečné]] ostrovy měly rozsáhlé lány úrodné půdy a lidé tedy žili rozprostřeni na mnoha místech, aby pokryli co největší [[Zemědělství|zemědělskou]] plochu. Každá z osad, které se skládaly ze čtyř nebo pěti domů se [[zahrada]]mi, pak měla vymezenu určitou část země. Naopak shlukování mnoha obyvatel do velkých vesnic, které už často mívaly obranné [[val (opevnění)|valy]] a [[Palisáda|palisády]] ze dřeva a kamene, bylo výhodné pouze na pobřeží menších ostrovů.[[Encyclopædia Britannica]], 1995 [252] => [253] => [[Nový Zéland]] se tomuto obvyklému uspořádání vymykal; i ve vulkanickém vnitrozemí zde vznikaly lidnaté vesnice, obvykle položené na kopcích a obehnané palisádou a obrannými [[terasa (stavba)|terasami]]. V [[Maorština|maorštině]] se tato sídla nazývají ''[[pā]]'' a jejich zbytky lze na Novém Zélandu nalézt dodnes. [254] => [255] => ==== Stravování ==== [256] => Polynéský jídelníček tvořily četné ostrovní [[rostliny]] a také [[ryby]], jež byly hlavním zdrojem [[Bílkovina|bílkovin]]. Kultivované rostliny si s sebou Polynésané brali na cesty a uměle je tak rozšiřovali do nových prostředí – například na netknuté [[Havajské ostrovy]] si pro svou obživu přivezli plodiny jako [[Kolokázie jedlá|taro]], [[chlebovník]], [[Povijnice batátová|batáty]], [[banán]]y či [[Cukrová třtina|cukrovou třtinu]]. [257] => [258] => Na některých polynéských ostrovech se i chovala domácí zvířata, zejména [[Kur domácí|slepice]], v určitých oblastech západní Polynésie i [[Prase domácí|prasata]]; jednalo se ale spíše výjimky. Polynésané dávali před [[chov hospodářských zvířat|chovem]] přednost [[rybolov]]u, neboť už na samotný chov je třeba vynaložit část zdrojů potravy kvůli krmení, a to si farmáři na stísněných ostrovech ne vždy mohli dovolit. Už v období [[Lapita|lapitské kultury]] se do Oceánie rozšířila [[krysa]], což dokazují nálezy velkého množství krysích [[kost]]í v odpadních jámách. Je možné, že člověk zavlekl na ostrovy krysy záměrně, jako další zdroj potravy pro sebe či pro zvířata. Každopádně díky krysám vymizelo z ostrovů mnoho jiných živočišných druhů. [259] => [260] => Stálou hrozbou bylo pro Polynésii [[sucho]]. Na nízkých ostrovech (mnohé atoly nestoupají více než pár metrů nad hladinu oceánu) mohlo též dojít k takové pohromě, kdy byla zemědělská půda v důsledku [[bouře (meteorologie)|bouře]] zaplavena a znehodnocena [[Mořská sůl|solí]]. [261] => [262] => ==== Lékařství ==== [263] => Polynésané se přirozeně naučili základním dovednostem z oblasti medicíny – dokázali ošetřovat [[Zlomenina|zlomeniny]] i otevřené rány a hojně také využívali léčivých ostrovních [[Bylina|bylin]]. Při léčbě se spoléhalo jak na světské, tak i duchovní a magické postupy. Lékaři se dělili do úzce vymezených oborů (nešlo tedy o žádné univerzální "[[medicinman]]y"), přičemž znalosti a vědomosti z jednotlivých specializací se obvykle dědily z generace na generaci. [264] => [265] => Jakkoli však byla vyspělá, nestačila polynéská medicína na vlnu [[Infekční onemocnění|infekčních]] nemocí, které na ostrovy v [[18. století]] zavezli [[Evropané]], a neznámé choroby tak způsobily původní populaci obrovské ztráty. [266] => [267] => [[Soubor:1999 - Surf à Waikiki Beach Honolulu Hawaï.jpg|náhled|[[Surfing|Surfařská]] prkna na pláži [[Waikiki]] ([[Oahu]], [[Havaj]])]] [268] => ==== Sport ==== [269] => Již před příchodem Evropanů se v Polynésii rozvinul sport v podobě [[zápas]]u či cvičného souboje a také [[závod]]ění na [[Kánoe|kánoích]]. [[Samuel Wallis]] se stal na [[Tahiti]] asi prvním evropským svědkem [[surfing]]u; pozdější zmínky o tomto sportu pak přicházely zejména z [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]], kde je tento sport velmi populární dodnes. [270] => [271] => Dnes se v Polynésii provozují obvyklé [[Evropa|evropské]] sporty, mimo jiné [[fotbal]] a [[ragby]] – v něm vyniká [[Novozélandská ragbyová reprezentace|tým Nového Zélandu]], který se mnohokrát umístil i na [[Mistrovství světa v ragby|mistrovství světa]], to poslední (v roce [[2011]]) dokonce vyhrál. [272] => [273] => === Umění a řemesla === [274] => {{Viz též|Umění Oceánie}} [275] => [[Soubor:Hiapostrip.jpg|náhled|Získávání materiálu na tkaní [[Tapa (tkanina)|tapy]] ([[Nomuka]], [[Tonga]])]] [276] => [[Umění]] zapracovávali Polynésané takřka do všech svých výrobků. I primitivní nástroje jako [[Háček (rybaření)|háčky]] na rybaření byly bohatě zdobeny, stejně jako [[Zbraň|zbraně]], neboť se věřilo, že čím je zbraň pečlivěji vyrobena a ozdobena, tím bude silnější. Také samotná obydlí Polynésanů bývala prodchnuta odznaky zručnosti, i nejobyčejnější [[trám]]y domů často zdobila [[Řezbářství|řezba]]. Na některých ostrovech mělo hlubokou tradici a pevné místo v kultuře [[tkaní]], zejména látka zvané ''[[Tapa (tkanina)|tapa]]'', která se vyráběla (a dodnes na některých místech vyrábí) z [[Borka|kůry]] stromů. [[Šperk]]ařství nebylo na nijak zvláštní úrovni, Polynésie je ovšem známa [[tetování]]m. [277] => [278] => Velké oblibě se v Polynésii těšily [[hudba]] a [[tanec]]. Ty se hojně provozují dodnes a například na [[Havaj]]i a ve [[Francouzská Polynésie|Francouzské Polynésii]] jsou velkými lákadly pro [[turistika|turisty]], zatímco [[Nový Zéland]] zase proslul svým výše zmíněným národním týmem [[Ragby|ragbistů]], kteří před každým zápasem předvádí tradiční [[Maorové|maorský]] tanec ''[[haka]]''. [279] => [280] => ==== Vliv Evropanů ==== [281] => Mnoho uměleckých výtvorů původních Polynésanů, zejména v oblasti [[sochařství]] a [[Architektura|architektury]], bylo nenávratně ztraceno v důsledku připlutí [[Evropané|Evropanů]]. V mnohém se o to přičinili [[Křesťanství|křesťanští]] [[misionář]]i, kteří systematicky strhávali původní "[[Pohanství|pohanské]]" [[chrám]]y a ničili takřka všechno, co mělo pro domorodce jakoukoli náboženskou hodnotu. [282] => [283] => Potlačování polynéského kulturního bohatství se týkalo i např. hudby a tance, pohanské písně a rituály byly často v rámci misijní činnosti zakazovány. Mnoho prastarých příběhů a písní, které se předávaly pouze v ústním podání, je tak dnes už navždy pryč. [284] => [285] => Přesto ale evropská kultura nepůsobila na tu polynéskou jen zhoubně, ale také ji v určitých oblastech obohatila – známým příkladem je [[havaj]]ský [[drnkací nástroj]] [[ukulele]], který se na ostrovech vyvinul koncem [[19. století]] z dovážených [[Portugalsko|portugalských]] [[Kytara|kytar]] a stal se pevnou součástí zdejší hudby.{{citace monografie | příjmení = Tranquada | jméno = Jim | titul = The Ukulele: a History | vydavatel = University of Hawaii Press | místo = Honolulu | rok = 2012 | strany = 37–39 | isbn = 978-0-8248-3544-6}} [286] => [287] => === Mytologie a náboženství === [288] => Polynéské [[náboženství]] charakterizují praktiky jako [[animismus]], [[totemismus]], víra v [[Magie|magii]] či [[Kult předků|uctívání předků]]. Náboženství bylo pro Polynésany neodmyslitelné, ovlivňovalo všechno od umění a řemesel po společenské uspořádání; nadpřirozeno, kouzla a [[Bůh|bohy]] se bralo jako něco zcela přirozeného a stejně reálného jako fyzický svět, čemuž nasvědčuje i fakt, že v polynéských řečech v podstatě neexistuje žádný výraz pro pojem "náboženství". [289] => [290] => Přestože základní náboženské představy a přesvědčení sdílí přes roztroušenost po obrovském území všichni Polynésané, mnohé prvky, jako konkrétní [[Bůh|božstva]] nebo [[rituál]]y, se již v jednotlivých oblastech Polynésie přirozeně liší. Například [[Nový Zéland|novozélandští]] [[Maorové]] uctívali odlišné bohy a vyprávěli si jiné [[Mýtus|mýty]] než jejich vzdálení příbuzní z [[Tahiti]] nebo [[Havaj]]e. Stejně jako třeba jazyky, i božstva jednotlivých polynéských národů mají všechna společné kořeny, výsledná podoba náboženství se ale na různých ostrovech již více či méně liší, neboť jeho vývoj ovlivňovaly lokální podmínky. [291] => [292] => Všichni Polynésané sdílejí představu o [[stvoření světa]], [[Mýtus|mýtu]] existujícím v nějaké podobě ostatně snad v každé lidské kultuře. Součástí tohoto mýtu je i vznik prvních bohů, kteří pak rozšiřovali své řady prostým lidským způsobem. Polynéské panteony měly spletitou [[Genealogie|genealogii]], v rámci níž často božský rodokmen v určitém místě plynule přecházel na lidi, objevoval se tedy jev opět hojný v mnoha světových kulturách, že lidé (často jen někteří, například [[Panovník|panovníci]]) byli považováni za přímé potomky bohů. K této víře patřilo i zbožšťování dávných historických postav – příkladem může být pověst o [[Hotu Matu'a|Hotu Matu'ovi]], bájném prapředkovi, kterým si lidé z [[Velikonoční ostrov|Rapa Nui]] zpodobňovali první osadníky ostrova. [293] => [294] => [[Mýtus|Mýty]], příběhy o bozích a bájných hrdinech a jejich skutcích, se dědí již po tisíce let [[Ústní lidová slovesnost|ústně]], pro Polynésii typicky často ve formě [[Epika|epických]] [[Píseň|písní]] a živého [[drama]]tického vyobrazování. Polynéská mytologie je tak velmi pestrá a díky nejednotnosti a regionálním rozdílům také velmi složitá a nejasná, proto není dosud prozkoumaná natolik, jako kultury jiných národů. [295] => [296] => Cestovatel Jan Havlasa se o polynéském božstvu na [[Tahiti]] vyjádřil prostě:Havlasa, str. 66. "''Tito bohové byli obyčejně kusy dřeva hrubě osekané a ověšené peřím hlavně [[Faetoni|''faetonta'']], krásného ptáka tropického; ale když někdy takový pámbíček byl o něco prošen a prosby nevyplnil, Tahiťané ho jednoduše stáhli s [[oltář]]e, rozmlátili a udělali si jiného.''" [297] => [298] => ==== Mana ==== [299] => {{Viz též|Mana (energie)}} [300] => Jedním z ústředních prvků tradiční polynéské víry je takzvaná "mana". Toto slovo ve svém základním významu neznamená o mnoho více než prostě "[[moc]]", přitom má však velmi komplexní význam. Jedná se o jakousi duchovní sílu, nebo přímo podstatu všeho jsoucího – manu má každý člověk, ale i každé zvíře, každá rostlina, každý kámen. Manu však nemají jen tyto jednotlivé subjekty, ale i celá společenství na vyšší úrovni – manu má jako jedna entita i les, útes nebo celý ostrov; obyvatelé [[Havajské ostrovy|Havaje]] například věřili, že zvláště hodně many oproti ostatním má ostrov [[Molokai]]. A mana sahá i na "onen svět", je i podstatou božstev a duchů, je to jednoduše všudypřítomná energie, ovlivňující všechny záležitosti duchovní i světské (mezi nimiž, jak už bylo řečeno, nevidí polynéské náboženství žádnou hranici). [301] => [302] => Víra v koncept many starým Polynésanům velmi ovlivňovala způsob nahlížení na svět. Věřilo se, že "tok" many je tím silnější, čím je člověk blíže bohům, a právě z víry v manu vycházely mocenské nároky mnohých šlechticů, kteří se považovali za potomky bohů a kteří tedy měli být z božské krve obdařeni nadprůměrným množstvím many. Ale šlo tomu i naopak: prostému člověku, který při zvláštních příležitostech prokázal velkou duchovní sílu, mohlo být příbuzenství s bohy dodatečně přiřknuto. Proto byli objevitelé nových ostrovů a zakladatelé nových kolonií často svými následovníky s odstupem času zbožšťováni, zveličováni a opřádáni bájemi, a stávali se tak stavebními kameny pro novou kulturu a mytologii, kterou si osadníci nějaké nového ostrova začali postupně vytvářet, když ztratili fyzická i duchovní pojítka na původní domovinu. [303] => [304] => ==== Tabu ==== [305] => {{Viz též|Tabu}} [306] => [[Soubor:Roughing It - 521.jpg|náhled|[[ʻAi Noa]], doba boření tabu na [[Havajské ostrovy|Havaji]] ([[Mark Twain]]: ''Jak jsem se protloukal'')]] [307] => Výrazem ''tabu'' či ''tapu'' se v tradiční polynéské společnosti označoval bezpodmínečný společenský zákaz – zákaz vstupu na určitá posvátná místa, zákaz kontaktu či manipulace s nějakými posvátnými předměty, zvířaty či osobami, přičemž onou "posvátností" se myslel právě velký výskyt duchovní energie, výše popsané many. Prohřeškem nemusel být dokonce jenom přímý kontakt, ale mnohdy už pouhý výrok nebo zmínka o něčem posvátném. Mnohá tabu ale nebyla zákazy platícími na každého člověka a za každých okolností; některá místa mohla být například jakožto posvátné duchovní stánky smrtelníkům zapovězena, ale v určitých obdobích se zpřístupňovala lidem z vyšších náboženských vrstev, aby zde mohly být konány obřady a rituály. [308] => [309] => Některá tabu ale měla i velmi praktický význam: například na hojně navštěvované oblasti [[rybolov]]u nebo sběru plodin se v určitých ročních obdobích uvaloval zákaz vstupu, aby se příroda mohla zregenerovat a nebyla přílišným využíváním trvale poškozena. Omezování dovoleného množství snědené potravy zase sloužilo jako prevence proti [[přelidnění]]. Jiná tabu se nám však z dnešního pohledu mohou zdát téměř nesmyslná: v mnoha polynéských společnostech bylo například výhradně [[Žena|ženám]] zakázáno jíst [[maso]] nebo určité druhy vzácného [[ovoce]]. Někde společenská tabu dokonce nařizovala, že člověk z nižší společenské vrstvy nesmí šlápnout na [[stín]] člověka výše postaveného nebo nesmí chodit tak, aby měl [[Oko|oči]] ve stejné výšce jako někdo jemu nadřízený. [310] => [311] => V různých polynéských kulturách nalezneme nejrůznější možná tabu, která též napomáhala k odlišnému společenskému a [[Ekonomika|hospodářskému]] vývoji různých oblastí. Každopádně všude byla tabu velmi ctěna a jejich porušení krutě postihováno – v mnohých případech se uděloval i [[trest smrti]], i když někdy se potrestání lišilo pro různé osoby (například rozdílné postihy pro [[Žena|ženy]] a [[muž]]e), a tak zatímco pro někoho mohl být nějaký čin hrdelním zločinem, jiný se třeba mohl vykoupit a ospravedlnit vykonáním určitého očistného [[rituál]]u). [312] => [313] => Proti mnohdy až absurdním starobylým zákazům se někdy přirozeně konaly vzpoury. K velkému prolamování tabu došlo po smrti krále [[Kamehameha I.|Kamehamehy I.]] v roce [[1819]] na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]]; ženám se dovolovalo jíst dříve zakázané pokrmy a posedávat s muži, [[Kněz|kněží]] už neprováděli [[Lidská oběť|lidské oběti]], přísná omezení obklopující vysoce postavené náčelníky byla zrušena. Úpadek starého náboženství byl pak o několik měsíců později završen příjezdem [[Křesťanství|křesťanských]] [[misionář]]ů.{{citace monografie |příjmení= Dibble |jméno= Sheldon |titul= Ruling chiefs of Hawaii |autor2= Samuel Kamakau |rok= 1991 |edice=Revidovaná edice |vydavatel= Kamehameha Schools Press |místo= Honolulu |isbn= 0-87336-014-1 |url= http://www.ulukau.org/elib/cgi-bin/library?c=chiefs&l=en }}{{citace monografie |příjmení = Kamakau |jméno = Samuel M. | titul = History of the Sandwich Islands | vydavatel = Press of the Mission Seminary | rok = 1843 | místo = Lahainaluna | url= http://books.google.com/books?id=EwqpkYKuXSMC }} Toto období zvolňování mravů se nazývá ''[[ʻAi Noa]]'', [[Havajština|havajsky]] doslova "svobodné stravování".{{citace monografie | titul = Hawaiian Dictionary | příjmení = Pukui | jméno = Mary Kawena | příjmení2 = Elbert | jméno2 = Samuel Hoyt | url = http://books.google.cz/books?id=bHdRhjL9Y9EC&printsec | místo = Honolulu | vydavatel = University of Hawaii Press | rok = 1986 | isbn = 0-8248-0703-0 }} [314] => [315] => Samotné slovo ''[[tabu]]'' pochází z [[Tongánština|tonžštiny]] nebo [[Fidžijština|fidžijštiny]], stejný [[Etymologie|etymologický]] základ mají i slova ''tapu'' v [[Maorština|maorštině]] nebo ''kapu'' v [[Havajština|havajštině]]. Do [[Angličtina|angličtiny]] jej zavedl roku [[1777]] britský mořeplavec [[James Cook]] právě poté, co navštívil [[Tonga|Tongu]]. Slovo mu překládali jako "něco svatého, nedotknutelného, zakázaného, nečistého nebo prokletého". Při popisování tonžské kultury Cook o tabu zmínil:{{Citace periodika | příjmení = Cook | jméno = James | odkaz na autora = James Cook | periodikum = The Three Voyages of Captain James Cook Round the World | vydavatel = A&E Spottiswoode | místo = Londýn | rok = 1728–1779 | číslo = 5 | url=http://books.google.com/?id=h6UFAAAAMAAJ }} ''"Nikdo z nich si nesedl ani nevzal sousto čehokoliv… Vyjádřil jsem své překvapení, řekli, že jsou všichni pod tabu; kteréžto slovo má velmi komplexní význam, ale obecně znamená, že je nějaká věc zakázána. … Když je zakázáno něco jíst nebo něco používat, pak říkají, že je to tabu."'' [316] => [317] => Jan Havlasa napsal v roce [[1915]] o [[Tahiti]]:Havlasa, s. 82. ''"Někde [[chlebovník]] se tyčí, náhodou tam vypučelý, a na jeho větvi s rozeklanými, lesklými listy kolébá se věchet nebo nápis »tapu« (nedotknutelno, posvátno), jenž zakazuje cizím otrhávání plodu. »Tabů«, jak obyčejně se u nás píše to slovo, bylo druhdy mocným slovíčkem v Polynesii: kněží i soukromníci mohli je prohlásiti nad čímkoli, a kdo »tabů« porušil, sám se odsoudil k smrti."'' [318] => [319] => Jako výraz pro striktní sociální zákaz nějaké činnosti nebo zákaz mluvení či vůbec uvažování o něčem převzala od Polynésanů slovo ''tabu'' i [[Západní kultura]]. [320] => [[Soubor:NZL-rotorua-ohinemutu-kirche.jpg|náhled|[[Kostel]] v [[Rotorua|Rotorue]] ([[Nový Zéland]])]] [321] => ==== Křesťanství ==== [322] => Po příjezdu [[Evropané|Evropanů]] se na ostrovech objevilo spoustu soupeřících [[misionář]]ských [[sekta|sekt]], díky nimž mnoho Polynésanů konvertovalo ke [[křesťanství]]. Po kontaktu původní mytologie s křesťanstvím také vzniklo několik [[kult]]ů, které dvě náboženství často spojovaly – například [[Maorové|maorská]] hnutí [[Rātana]], [[Pai Mārire]] nebo Ringatū. Tyto [[Církev|církve]] zakládali domorodí [[Prorok|proroci]], jejich víra uznává [[Nejsvětější Trojice|svatou trojici]] a [[Bible|Bibli]], ovšem zahrnuje často i vlastní texty (např. písně) v maorštině a někdy přenáší [[Židé|židovské]] a [[izrael]]ské reálie na Maory a Nový Zéland. Některá tato hnutí se angažují i v [[Politika|politice]]. Většinou se jedná o mírumilovné organizace, ovšem v případě církve Pai Mārire založené roku [[1863]] šlo vyloženě o násilné hnutí, které svým výkladem Bible slibovalo maorskému lidu vysvobození od Evropanů a svedlo několik krvavých bitev s [[Britské impérium|britskými]] místodržícími, než bylo nakonec deset let po svém vzniku rozbito.SUTHERLAND, Ivan Lorin George, 1935. ''The Maori Situation''. Harry H. Tombs, Wellington.{{citace elektronické monografie | příjmení = Newman | jméno = Keith | titul = Te Ara - the Encyclopedia of New Zealand: Rātana Church – Te Haahi Rātana | url = http://www.teara.govt.nz/en/te-haahi-ratana-the-ratana-church | strany = 2 | vydavatel = NZ Department of Internal Affairs | datum přístupu = 2013-01-04 }}{{citace monografie | příjmení = Walker | jméno = Ranginui | titul = Ka Whawhai Tonu Matou: Struggle Without End | url = https://archive.org/details/kawhawhaitonumat0000walk | vydavatel = Penguin | rok = 1990 | místo = Auckland | strany = [https://archive.org/details/kawhawhaitonumat0000walk/page/130 130]–132| isbn = 0-14-013240-6 }}{{citace monografie | příjmení = King | jméno = Michael| titul = The Penguin History of New Zealand | url = https://archive.org/details/penguinhistoryof0000king | vydavatel = Penguin | rok = 2003| místo = Auckland| strany = [https://archive.org/details/penguinhistoryof0000king/page/216 216]–218 | isbn = 0-14-301867-1}} [323] => [324] => === Mořeplavba a navigace === [325] => [[Soubor:Priests traveling across kealakekua bay for first contact rituals.jpg|náhled|vpravo|[[Havajské ostrovy|Havajští]] námořníci se plaví na dvoutrupé [[Kánoe|kánoi]], asi 1781]] [326] => Polynésané byli velmi zruční mořeplavci, kteří dokázali na [[Loď|lodích]] z nejjednodušších materiálů a bez mechanických [[Navigace|navigačních]] přístrojů překonat tisíce kilometrů oceánu. Mezi malými ostrovy cestovali pouze s pomocí vlastních smyslů, intuice a znalostí. Ačkoli neznali [[kompas]] ani [[sextant]], dokázali překonávat neomylně obrovské vzdálenosti. Také se vyznali v bezpřístrojovém [[Předpověď počasí|předpovídání počasí]]. [327] => [[Soubor:Überseemuseum Bremen 2009 063.JPG|náhled|vlevo|[[Hůlková mapa]] v muzeu v [[Brémy|Brémách]]]] [328] => Aby mohli určovat směry v různých denních dobách i [[Roční období|ročních obdobích]], naučili se navigátoři z východní Polynésie číst cenné údaje z pohybu [[slunce]] a [[Hvězda|hvězd]]. Dále pozorovali [[počasí]] a [[Zvíře|zvířata]] – například sledovali hejna [[Ptáci|ptáků]], která táhla směrem k neznámým končinám a zavedla mořeplavce k dosud neobjeveným ostrovům. Také využívali [[Mořský proud|mořských proudů]] či poznatku, že [[oblačnost]] se obvykle utváří nad [[Pevnina|pevninou]]. [329] => [330] => Jelikož Polynésané neznali písmo, musely být všechny složité poznatky a techniky navigování předávány ústně, často ve formě [[Píseň|písní]] a různých [[Mnemotechnická pomůcka|mnemotechnických pomůcek]]. Znalosti navigování ovšem byly, stejně jako metody stavby tradičních dvoutrupých [[kánoe|kánoí]], udržovány v přísné tajnosti jako [[cech]]ovní tajemství. Mořeplavci se těšili veliké vážnosti, neboť právě na nich ostrovní život závisel. V dobách [[hladomor]]u a jiných těžkostí to byli oni, kdo mohl na svých lodích přivést pomoc nebo [[Evakuace|evakuovat]] ohrožené obyvatelstvo na sousední ostrovy. [331] => [332] => Na [[Marshallovy ostrovy|Marshallových ostrovech]] byly užívány zvláštní [[Hůlková mapa|hůlkové mapy]], mřížky, kde hůlky ukazovaly proudy a směry a na nich připevněné [[Lastura|mušle]] nebo kousky skořápek představovaly ostrovy. Materiálu na takovéto mapy se našlo na ostrovech dost a jejich výroba byla poměrně snadná, i když správné pochopení jejich systému si vyžadovalo léta učení.{{citace periodika | url = http://www.ethnomath.org/resources/bryan1938.pdf | titul = Marshall Islands Stick Chart | příjmení = Bryan | jméno = E.H. | rok = 1938 | periodikum = Paradise of the Pacific | číslo = 50 | strany = 12–13 | datum přístupu = 2014-08-14 | url archivu = https://www.webcitation.org/5sI9PmzPJ?url=http://www.ethnomath.org/resources/bryan1938.pdf | datum archivace = 2010-08-27 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.ethnomath.org/resources/bryan1938.pdf |date=20130728054322 }} [333] => [334] => [[James Cook]] přijal na [[První plavba Jamese Cooka|své první cestě]] do služby [[Raiatea|raiatejského]] námořníka [[Tupaia|Tupaiu]], který dovedl zpaměti nakreslit [[Mapa|mapu]] ostrovů až do vzdálenosti 3200 kilometrů severním a západním směrem od své domoviny. Na mapu dokázal zanést polohu 130 ostrovů a 74 z nich pojmenovat. Předtím přitom navštívil Tupaia na krátkých plavbách pouze 13 ostrovů a ani jednou se nepodíval do západních oblastí Polynésie, neboť od časů jeho prarodičů se Raiateané zaměřovali výhradně na plavby východním směrem. Přesto měl Tupaia od svých předků velmi přesné údaje o hlavních ostrovech na západě – [[Fidži]], [[Samoa|Samoi]] a [[Tonga|Tonze]] – i informace o tom, jak a kudy se do těchto končin dostat. [[James Cook|Cook]] ovšem Tupaiovy znalosti ostrovů a schopnosti navigace nemohl zcela využít, neboť byl admiralitou pověřen úkolem plavit se na neprobádaný jih a hledat bájný [[Terra Australis|"velký jižní světadíl"]]. [335] => [336] => [[Soubor:Rongorongo B-v Aruku-Kurenga (color).jpg|náhled|[[Rongorongo]]]] [337] => === Vědecký pokrok === [338] => Všechny polynéské kultury mají jeden společný znak: nikdy nevyvinuly vlastní [[písmo]]. Veškeré znalosti a dějiny ostrovů se dochovaly pouze v ústním podání, často prostřednictvím příběhů a písní mívajících i na tisíce [[verš]]ů. Výjimkou je [[Velikonoční ostrov]], kde byly v [[19. století]] nalezeny tabulky s dosud nerozluštěným psacím systémem ''[[rongorongo]]''. [339] => [340] => Polynésané také neuměli zpracovávat a využívat [[kovy]]. Přestože ale první evropští průzkumníci považovali Polynésany za "primitivy", nakonec musela vědecká obec uznat, že zdejší ostrovní kultura je velmi vyspělá a navzdory relativně nízkému vědeckému pokroku velmi dobře přizpůsobená obtížnému životu v oceánském prostředí. [341] => [342] => == Poznámky == [343] => [344] => [[Soubor:Lake_Tekapo_and_Mount_Cook.jpg|náhled|upright=1.3|Jezero [[Tekapo|Lake Tekapo]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]]] [345] => == Reference == [346] => {{Překlad [347] => | jazyk = de [348] => | článek = Polynesien [349] => | revize = 132479638 [350] => | jazyk2 = en [351] => | článek2 = Polynesia [352] => | revize2 = 621067066 [353] => }} [354] => [355] => [356] => == Externí odkazy == [357] => * {{Commonscat}} [358] => * {{Wikislovník|heslo=Polynésie}} [359] => * (česky) [http://21stoleti.cz/blog/2009/09/18/kudy-putovali-davni-polynesane/ Článek o osídlení Polynésie] [360] => * (česky) [https://web.archive.org/web/20130604132922/http://kultpolynesie.cz/ Kultura Polynésie] [361] => * (anglicky) [http://www.polynesia.com/ Polynéské kulturní centrum] [362] => [363] => {{Regiony světa}} [364] => {{Autoritní data}} [365] => {{Portály|Geografie}} [366] => [367] => [[Kategorie:Polynésie| ]] [368] => [[Kategorie:Asijsko-pacifický region]] [369] => [[Kategorie:Francouzská slova a fráze]] [370] => [[Kategorie:Ostrovy Austrálie a Oceánie]] [371] => [[Kategorie:Regiony Austrálie a Oceánie]] [] => )
good wiki

Polynésie

Mikronésie, tři subregiony Oceánie Polynésie (z řeckého πολύ poly „mnoho“ a νῆσοι nésoi „ostrovy“) je geografický a kulturní subregion v Oceánii, tvořený více než tisícovkou ostrovů středního a jižního Pacifiku. Pokrývá téměř 50 milionů čtverečních kilometrů oceánu, z toho asi 294 000 km2 zabírá ostrovní pevnina.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.