Array ( [0] => 15482772 [id] => 15482772 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Postumus [uri] => Postumus [3] => Golden coin of Postumus.png [img] => Golden coin of Postumus.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Marcus Cassianius Latinius Postumus''' († [[269]]) byl [[uzurpátor]] [[římská říše|římského]] trůnu, který v letech [[260]]–[[269]] ovládal [[Galie|Galii]], [[Provincie Británie|Británii]] a část [[Hispánie]]. Ve zbytku říše mezitím panovali císaři [[Gallienus]] ([[253]]–[[268]]) a [[Claudius II.]] ([[268]]–[[270]]). [2] => [3] => == Proklamace za císaře == [4] => O Postumově původu a kariéře se neví prakticky nic, předpokládá se pouze, že za vlády [[Valerianus|Valerianovy]] mu podléhala provincie [[Dolní Germánie]] a že patrně pocházel z galského prostoru. Podle zprávy kronikáře [[Zonaras|Zonara]] dosáhl v průběhu létě roku [[260]] jistých úspěchů v boji s [[Germáni|Germány]], byl vojskem provolán za císaře a poté oblehl město Colonii Agrippinu (dnes [[Kolín nad Rýnem]]), kde pobýval syn císaře Galliena ''[[caesar]]'' [[Saloninus]]. Ten skončil po kapitulaci města na popravišti.[[Epitome de Caesaribus]] 32, 3; [[Aurelius Victor]] 33, 8; [[Eutropius]] 9, 9; [[Historia Augusta]], ''Tyranni triginta'' 3, 2nn; [[Zosimos]] 1, 38, 2; [[Ioannes Zonaras|Zonaras]] 12, 24, 10-12. Během velmi krátké doby se ke vzpouře připojily i provincie Belgica, Lugdunensis, [[Gallia Aquitania|Aquitania]], [[Hispania Tarraconensis|Tarraconensis]] a obě [[Británie (provincie)|britské]] provincie, takže Postumus se stal skutečným pánem západních oblastí říše. Císař Gallienus, který právě potlačoval [[Ingenuus|Ingenuovu]] a [[Regalianus|Regalianovu]] revoltu v [[Panonie|Panonii]], nebyl schopen proti uzurpátorovi zakročit, ale ani Postumus patrně neměl dost sil na to, aby táhl na [[Řím]]. Vznikla tak zvláštní situace, kdy vedle sebe koexistovali dva císařští protivníci, z nichž ani jeden nedokázal prosadit svou autoritu v celé říši. [5] => [6] => == „Galské císařství“ == [7] => Historikové pro Postumovu sféru vlivu často používají název galské císařství nebo galská říše, aby tak vystihli lokální a „dlouhodobý“ charakter tohoto útvaru. Problémem je, že Postumus se nikdy neprezentoval jako galský vládce – užíval normální císařskou titulaturu, razil mince s legendou ''Roma aeterna'' (Věčný Řím) a jmenoval dokonce vlastní konzuly. S výrazem galská říše je proto třeba nakládat opatrně, aby nevznikl dojem, že se západní provincie od impéria separovaly, že zde působila jakási „idea samostatnosti“. Postuma a jeho nástupce v Galii lze spíše považovat za nelegální spoluvladaře císařů v Římě, nelegální ve smyslu právně neuznané. Ze státoprávního hlediska „galská říše“ nikdy neexistovala. [8] => [[Soubor:Postumus_Antoninianus_809804.jpg|náhled|250px|Mince s Postumovým portrétem, kterou dal razit v Miláně Aureolus]] [9] => Císař Gallienus se do budoucna nemínil s daným stavem smířit. Jistou dobu mu sice Postumovo panství na Západě mohlo vyhovovat – Postumus jako obhájce hranic na [[Rýn]]ě sloužil zájmům celého impéria – ale v dlouhodobé perspektivě bylo třeba rozhodnout kdo s koho. Na vojenskou výpravu shromáždil císař dostatek prostředků v roce [[265]] a zpočátku se zdálo, že mu štěstí přeje. Postumus utrpěl v jižní Galii těžkou porážku, musel ustoupit na sever a nakonec se dostal v jednom galském městě do obležení. Gallienus triumfoval. Jeho radost však byla předčasná, neboť dobře mířený šíp jej vážně poranil na zádech a přinutil jej výpravu ukončit.Zonaras 12, 24, 13-18. Vzhledem k jiným problémům (vpád [[Gótové|Gótů]]) již Gallienus do Galie nikdy nevstoupil. [10] => [11] => Postumus si přesto nenechal ujít příležitost, aby Gallienovi neoplatil ponižující porážku z poloviny šedesátých let. V prvních měsících roku [[268]] navázal kontakt s vojevůdcem [[Aureolus|Aureolem]] v [[Milán]]ě, získal ho na svou stranu a nakrátko to vypadalo, že bez boje dosáhne uznání v [[Dějiny Itálie|Itálii]]. Aureolova revolta se však brzy zhroutila a Postumovi nijak neposloužila, třebaže Gallienus byl v jejím průběhu zavražděn. Nový císař [[Claudius II.]] představoval pro Postuma minimálně stejné nebezpečí jako Gallienus. [12] => [13] => == Smrt == [14] => Na jaře roku [[269]] zažil Postumus sám, co je to bojovat s uzurpátorem – vystoupil proti němu legát v Horní Germánii Ulpius Cornelius [[Laelianus]]. Postumovi si sice podařilo vzpouru zlikvidovat, ale když jeho vojáci chtěli vyplenit Laelianovo sídelní město Mogontiacum, snažil se tomu zabránit a rozzuřená soldateska ho zabila (asi červen [[269]]).Aurelius Victor 33, 8; Eutropius 9, 9, 1. Po jeho smrti se na „galském“ trůně v rychlém sledu vystřídali ještě tři císařové – [[Marius]], [[Victorinus]] a [[Tetricus]] – žádný z nich však nedosáhl Postumova formátu. [15] => [16] => Postumovou hlavní zásluhou je, že v době vážného ohrožení říše udržoval klid na rýnské hranici a vlastně tak suploval císaře Galliena, vázaného jinde. Na druhé straně zmnožila jeho revolta rozkladné a krizové tendence v impériu – jev, jemuž se všichni reprezentanti ústřední vlády snažili zabránit. Výsledkem byly války Galliena s Postumem či později [[Aurelianus|Aureliana]] s Tetrikem, jež odváděly římskou pozornost od vnějších nepřátel, především od germánských kmenů. [17] => [18] => == Poznámky == [19] => [20] => [21] => == Literatura == [22] => * {{Citace monografie | příjmení = König | jméno = Ingemar | titul = Die gallischen Usurpatoren von Postumus bis Tetricus | vydavatel = Beck | místo = München | rok = 1981 | počet stran = xiii, 237 | isbn = 3-406-04801-3 | jazyk = německy | url-access = registration | url = https://archive.org/details/diegallischenusu0000koni }} [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Commonscat|Postumus}} [26] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/postumus.htm Postumova biografie] [27] => * {{en}} [http://www.livius.org/ga-gh/gallic_empire/gallic_empire.html Článek o galském císařství] {{Wayback|url=http://www.livius.org/ga-gh/gallic_empire/gallic_empire.html |date=20070412231405 }} [28] => [29] => {{Panovník| jméno =| předchůdce =—| nástupce =[[Marius]]|kdy=[[260]]–[[269]]| titul =Galský císař| obrázek =|barva=#B3B7FF}} [30] => {{Autoritní data}} [31] => [32] => [[Kategorie:Římští uzurpátoři]] [33] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století]] [34] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Postumus

Marcus Cassianius Latinius Postumus († 269) byl uzurpátor římského trůnu, který v letech 260-269 ovládal Galii, Británii a část Hispánie. Ve zbytku říše mezitím panovali císaři Gallienus (253-268) a Claudius II.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'269','268','260','Claudius II.','Marius','253','Provincie Británie','Soubor:Postumus_Antoninianus_809804.jpg','římská říše','uzurpátor','Kolín nad Rýnem','Saloninus'

253

260

268

Stránka 268 na české Wikipedii je částí seznamu čísel.

269

Marius

Saloninus

Uzurpátor

Uzurpátor je český historický termín, který označuje osobu, která neoprávněně či násilně přebírá moc, vládu nebo majetek.