Array ( [0] => 15495203 [id] => 15495203 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pověst [uri] => Pověst [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Josef Mathauser - Praotec Čech na hoře Říp.jpg|náhled|[[Josef Mathauser]], ''[[Praotec Čech]] na hoře [[Říp]]'', obraz na motivy české pověsti ]] [1] => '''Pověst''' je [[Epika|epický]] útvar [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]], obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni. Přestože charakteristika není zcela přesná, umožňuje postihnout klíčová kritéria. Ve své původní podobě je pověst kromě samotného obsahu vyprávění charakteristická osobností vypravěče, posluchači a situací, ve které je vyprávěna – doprovázejí ji změny vypravěčova hlasu a [[Mimika|mimiky]], dotazy posluchačů a projevy jejich emocí. Akademicky se pověstmi zabývá především [[folkloristika]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Luffer [3] => | jméno = Jan [4] => | titul = Katalog českých démonologických pověstí [5] => | vydavatel = Academia [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2014 [8] => | strany = 7 [9] => | isbn = 978-80-200-2383-4 [10] => }} [11] => [12] => Úzce souvisí s [[legenda|legendou]], [[Mýtus|mýtem]] a také [[Pohádka|pohádkou]], která však není chápána jako pravdivé vyprávění. Jako [[legenda]] se v českém odborném diskursu označuje církevní vyprávění o [[Světec|světcích]], ale v hovorovém jazyce jsou pověst a legenda synonyma. Českému pověst také odpovídá anglické ''legend'', francouzské ''légende'' a německé ''Legende''. [13] => [14] => == Rozdělení == [15] => Ve světové folkloristice je dlouhodobě užíváno rozdělení pověstí na tyto druhy: [16] => * pověsti démonologické [17] => * pověsti historické [18] => * pověsti etiologické [19] => [20] => V české a slovenské folkloristice se tradičně užívalo dělení na pověsti v užším slova smyslu, a to na pověsti místní, historické a takzvané pověrečné povídky odpovídající pověstem démonologickým. Bez ohledu na způsob třídění pověstí dochází k překrývání druhů.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Luffer [22] => | jméno = Jan [23] => | titul = Katalog českých démonologických pověstí [24] => | vydavatel = Academia [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2014 [27] => | strany = 8 [28] => | isbn = 978-80-200-2383-4 [29] => }} [30] => [31] => === Démonologické pověsti === [32] => Démonologické pověsti či pověrečné povídkyDémonologické pověsti jsou nazývány také [[Mytologie|mytologické]] či [[numen|numinózní]]; místo termínu pověrečná povídka se také užívá označení věrská povídka, strašidelná povídka, démonologická povídka a pověrečná pověst. vyprávějí o setkání s [[Nadpřirozenost|nadpřirozenými]] silami, zpravidla vzbuzujícími bázeň. Mívají podobu [[memorát]]u, zároveň se však vyznačují ustáleným [[syžet]]em podobně jako pohádky. Mezi démonologické pověsti patří i některé [[Městská legenda|městské legendy]], např. o setkání s [[Mimozemšťané|mimozemšťany]]. [33] => [34] => === Historické pověsti === [35] => Historické pověsti vyprávějí o dějinných událostech a postavách, ale fakta přizpůsobují lidové mentalitě; vyloučeny nejsou ani nadpřirozené motivy. [36] => [37] => === Etiologické pověsti === [38] => [[Etiologie|Etiologické]] pověsti vysvětlují původ objektů či jevů. Řadí se mezi ně například: [39] => * pověsti o vzniku krajinných prvků, měst či budov [40] => * [[Etymologická pověst|etymologické pověsti]], především o původu [[Toponymum|místních názvů]] a [[Pomístní jméno|pomístních názvů]] [41] => * pověsti [[erb]]ovní, o původu šlechtických, městských a jiných znaků [42] => * pověsti o vzniku světa, člověka, živočichů, rostlin či předmětů (podobnost s [[Mýtus|mýty]]) [43] => [44] => === Místní pověsti === [45] => V místní pověsti se vypráví o určitém místě; pověsti lze řadit podle tématu do výše uvedených druhů. [46] => [47] => === Legendární pověsti === [48] => [[legenda|Legendární pověsti]] vyprávějí o světcích či [[Sakrální stavba|sakrálních stavbách]]. Ač jsou spjaty s působením [[Křesťanství|křesťanských]] církví, pronikaly do nich často lidové motivy. [49] => [50] => === Městské pověsti === [51] => [[Městská legenda|Městské či současné pověsti]] (z anglického ''urban''/''contemporary legend'') představují různorodou skupinu vyprávění, která nevznikla v kultuře lidové, ale současné. Někdy splývají s [[fáma]]mi a [[hoax]]y. [52] => [53] => == Forma == [54] => Pověst je ústní útvar s vysokou variabilitou, který umožňuje přizpůsobit se prostředí a podmínkám. Zpravidla je krátká, ale může mít podobu vyprávění s více epizodami. Typický je odkaz na skutečnou osobu, která pověst původně vyprávěla či byla dokonce účastníkem vyprávěného děje, což má potvrzovat věrohodnost pověsti. Časté je opakování určitých slov kvůli zvýšení [[expresivita (lingvistika)|expresivnosti]], častá je [[Hyperbola (literatura)|hyperbolizace]] nebo užívání [[Archaismus|archaismů]], kterým vypraveč sice nemusí rozumět, ale slyšel je, když mu byla pověst vyprávěna. Typická jsou také ustálená slovní spojení, především při užití přímé řeči. Živý přednes umožňuje také odlišit řeč nadpřirozených bytostí (zvýšením hlasu, šišláním aj.). Při sbírání pověstí byl na jejich formu oproti obsahu kladen malý důraz a často se jednalo pouze o zápis několika stručných vět, které byly případně použity k převyprávění příběhu.LUFFER, Jan. ''Katalog českých démonologických pověstí.'' Praha: Academia, 2014, s. 9. ISBN 978-80-200-2383-4 [55] => [56] => == Vývoj zaznamenávání pověsti a názory na ně == [57] => Pověsti zaznamenávali již od počátku literárního vývoje [[Kronika|kronikáři]] a [[legenda|legendisté]]. Mezi nejoblíbenější pověsti [[14. století|14.]] až [[17. století]] patřily pověsti erbovní (např. Kronika o [[Bruncvík]]ovi, zpracovaná později jako [[Knížky lidového čtení|knížka lidového čtení]]), které mezi lidmi zpopularizoval kronikář [[Dalimil]] a později [[Václav Hájek z Libočan|Václav Hájek z Libočan]]. Zvláště Hájek z Libočan, jehož kronika pronikla do širokých lidových vrstev, je znám svérázným přístupem k historickým faktům. Ze smyšlenek a nepodložených informací ho v [[18. století]] usvědčil P. [[Gelasius Dobner]], který věnoval své životní dílo kritickému vyvracení Hájkových historických polopravd a výmyslů v 6dílném komentovaném vydání [[Hájkova kronika|Hájkovy kroniky]]. [58] => [59] => [[Osvícenství]] obecně mělo k pověstem negativní postoj a všemožní osvícenci se snažili pověsti objasňovat v realistickém duchu a bojovat tak proti pověrčivosti lidu. [60] => [61] => Představitelé [[Romantismus (literatura)|romantismu]] měli na problematiku opačný názor. Chápali význam pověstí jako svědectví lidové paměti o dějinných událostech a povýšili je na významný činitel národního uvědomění. V prvních dvou desetiletích [[19. století]] byla po písni a [[pohádka|pohádce]] pověst v největším zájmu [[České národní obrození|obrozenců]] a badatelů. V českých zemích mezi význačné sběratele pověstí patří [[August Sedláček]] a [[Alois Jirásek]], autor [[Staré pověsti české|Starých pověstí českých]]. [62] => [63] => == České pověsti == [64] => Nejstarší české pověsti lze nalézt v [[Kristiánova legenda|Kristiánově legendě]] z konce [[10. století]] a [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] z počátku [[12. století]]. Jejich motivy byly rozvíjeny v dílech pozdějších, jako je [[Dalimilova kronika]] z počátku [[14. století]] a [[Hájkova kronika]] z poloviny [[16. století]] obsahující také pověsti nové. Na konci [[Česká literatura v letech 1815–1918|19. století]] získaly tyto příběhy kanonickou podobu vydáním [[Staré pověsti české|Starých pověsti českých]] [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] ([[1894]]). [65] => [66] => Významnou sbírkou českých pověstí je veršovaná sbírka [[Kytice (sbírka)|Kytice]] [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]]. [67] => [68] => Řada regionálních pověstí se vztahuje k [[hradiště|hradištím]], hradům a zámkům (např. [[Pověsti z Českého ráje]]). [69] => [70] => == Odkazy == [71] => === Poznámky === [72] => [73] => [74] => === Reference === [75] => [76] => [77] => === Literatura === [78] => * LUFFER, Jan. ''Katalog českých démonologických pověstí.'' Praha: Academia, 2014. 238 s. ISBN 978-80-200-2383-4. [79] => * MOCNÁ, Dagmar a kol. ''Encyklopedie literárních žánrů.'' Praha: Paseka, 2004. 699 s. ISBN 80-7185-669-X. [80] => [81] => === Související články === [82] => * [[Mýtus]] (báj) [83] => * [[Pověsti z Českého ráje]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{Wikicitáty|téma=Pověst}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=pověst}} [89] => * {{Otto|heslo=Pověst}} [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => [93] => [[Kategorie:Mýty a pověsti|*]] [94] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Pověst

Josef Mathauser, Praotec Čech na hoře Říp, obraz na motivy české pověsti Pověst je epický útvar lidové slovesnosti, obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni. Přestože charakteristika není zcela přesná, umožňuje postihnout klíčová kritéria.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'legenda','Mýtus','Městská legenda','Alois Jirásek','Pověsti z Českého ráje','Hájkova kronika','14. století','Staré pověsti české','1894','Pomístní jméno','Knížky lidového čtení','Dalimilova kronika'

1894

Legenda

Mýtus