Array ( [0] => 15483979 [id] => 15483979 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Povodeň [uri] => Povodeň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Povoden 2002 hlasna treban.jpg|náhled|Rozvodněná [[Berounka]] v obci [[Hlásná Třebaň]] v srpnu [[2002]]]] [2] => [[Soubor:NMNM povoden.jpg|náhled|Povodeň na řece [[Metuje|Metuji]] v [[Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]] v roce [[1997]]]] [3] => [[Soubor:Karlovo namesti-schody.JPG|náhled|Přívalové, chybně též [[bleskové povodně]] vznikají v důsledku přívalových [[déšť|dešťů]]]] [4] => [[Soubor:ZelKosinjMost.jpg|náhled|Otvory v mostu napomáhají průtoku vody při povodních.]] [5] => '''Povodeň''' je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství [[Voda|vody]] v krajině mimo koryta vodních toků. Jejími následky mohou být různě velké škody na [[Majetek|majetku]], ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména [[domácnost]]em, [[Infrastruktura|infrastruktuře]] a [[podnikatel]]ským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. I když povodňové škody lze snížit odstěhováním od [[Vodní tok|vodních toků]], lidé tradičně žili a pracovali v jejich blízkosti, protože země je zde většinou plochá a úrodná a [[Řeka|řeky]] nabízí dopravní možnosti. Některé povodně se vyvíjejí pomalu, zatímco jiné, jako přívalové povodně, se mohou vyvinout během několika minut, a to i daleko od vodních toků (např. z erozí ohrožených polí, rozsáhlých nepropustných ploch) nebo bez viditelných známek [[Déšť|deště]]. Povodně mohou být lokální, ovlivňující blízké okolí vzniku, nebo velmi rozsáhlé, ovlivňující celé [[povodí]]. [6] => [7] => == Vymezení pojmů == [8] => {{redirect|záplava|zátopa}} [9] => ;Povodeň: výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať již v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.). [10] => ;Záplava: vylití vody z koryta v důsledku povodně. [11] => ;Záplavová čára :křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-236 Vyhláška č. 236/2002 Sb.] Ministerstva životního prostředí o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území [12] => ;Záplavové území :území vymezené záplavovou čárou [13] => [14] => === Povodně podle pojišťoven === [15] => [[Pojišťovna|Pojišťovny]] rozlišují povodně a záplavy jinak:{{Citace elektronického periodika [16] => | titul = Pojišťovny rozlišují záplavu a povodeň, mnozí poškození tak nic nedostanou [17] => | periodikum = Novinky.cz [18] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [19] => | vydavatel = Borgis [20] => | url = https://www.novinky.cz/finance/clanek/pojistovny-rozlisuji-zaplavu-a-povoden-mnozi-poskozeni-tak-nic-nedostanou-52992 [21] => | datum přístupu = 2020-07-03 [22] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=Povodeň nebo záplava? |url=http://www.triglav.cz/art/191-povoden-nebo-zaplava/ |datum přístupu=24-05-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100524023911/http://www.triglav.cz/art/191-povoden-nebo-zaplava/ |datum archivace=24-05-2010 |nedostupné=ano }} [23] => ;Povodeň: je zaplavení území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků nebo vodních nádrží (přehrad a rybníků), nebo která tyto břehy a hráze protrhla. [24] => ;Záplava: je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a může být způsobena i z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod. [25] => [26] => Z pohledu zasaženého či postiženého předmětu tedy lze způsob namočení rozlišit podle směru, ze kterého voda přišla. Uvažujme dům v mírném svahu: [27] => ;zátopa: přichází odspodu: Sklep je zatopen spodní vodou, které do něj vyvzlínala při zvýšení hladiny spodní vody. Anebo je dům zatopen vodou z rybníka, jehož hladina běžně bývá pod úrovní domu, ale při dané události natolik vystoupala, že dosáhla až ''dolní strany domu''. [28] => ;záplava: přichází shora: Na pole nad domem napadlo přívalovým deštěm tolik vody, že suché strouhy kolem domu, které při běžném dešti vodu od domu odvádí, tentokrát nestačily, a voda se nahrnula až do domu. Takto se voda dostala i do sklepa, že do něj natekla okny jako vodopády, když skleněné tabule světlíků ''na horní straně domu'' vnější tlak vody nevydržely a praskly. [29] => [30] => === Povodně podle zákona === [31] => Dělení povodní z hlediska zákona o vodách: [32] => ;Přirozené povodně: povodně vzniklé především shodou [[příroda|přírodních]] podmínek v [[povodí]] [[vodní tok|vodního toku]] v daném místě [33] => ;Zvláštní povodně: povodně, jež nevznikly z [[příroda|přírodních]] příčin, ale v důsledku technické závady či [[havárie]] na nějakém [[vodní dílo|vodním díle]] v [[povodí]] příslušného vodního toku [34] => [35] => == Význam povodní == [36] => V některých oblastech ([[Egypt]] a [[Mezopotámie]]) byly nebo jsou pravidelné povodně očekávanou podmínkou [[zemědělství]]. Na ochranu farem a měst některé řeky – náchylné k povodním – mají rozšířené a propracované systémy [[hráz]]í postavených kolem jejich břehů a měst. Ale zadržováním povodňových vod tyto hráze mohou způsobit mnohem větší proud v místech, kde se protrhnou. Kontrola každoročních povodní hrázemi a [[přehradní hráz|přehradami]] též předchází nanášení [[sediment]]ů na úrodnou půdu. Každoroční cyklus povodní měl velký význam v mnoha raných zemědělských kulturách, nejznámější jsou [[Starověký Egypt]] na řece [[Nil]] a [[Mezopotámie]] na řekách [[Eufrat]] a [[Tigris]], velkou roli hrály povodně i ve staré [[Starověká Čína|Číně]]. [37] => [38] => == Hlavní příčiny povodní == [39] => [[Monzun]]ové deště mohou způsobit ničivé povodně v některých rovníkových zemích, např. v [[Bangladéš]]i, kvůli jejich rozšířeným periodám. [40] => [41] => [[Tropická cyklóna|Hurikány]] mají množství různých vlastností, které spolu mohou způsobit devastující povodně. Jednou vlastností jsou [[vlny]] vysoké do 8 [[metr]]ů, způsobené předním okrajem [[hurikán]]u, když se hýbe z [[moře]] na [[Pevnina|pevninu]]. Další je velké množství [[Dešťové srážky|dešťových srážek]] spojených s hurikány. Oko hurikánu má extrémně nízký tlak, proto hladina moře může vystoupit o několik metrů v oku bouřky. Tento typ [[Pobřeží|pobřežní]] povodně se vyskytuje v [[Bangladéš]]i pravidelně. [42] => [43] => Sekundární příčinou povodní podle [http://www.povodne.sk Štefana Vaľo] je nadměrné zhutnění povrchu lesních cest, vytvořených a určených pro svoz dřeva. Těžká lesní technika odkryje půdní profil a uježděním jej zpevní. Většinou jsou cesty v topologii sbíhajících se svážnic a při dešti tak fungují jako silné odvodňovací kanály. Les ztrácí přirozenou vlastnost zadržování a vsakování povrchové vody. Výsledek [[Sucho|sucha]] v zemi jsou tzv. bleskové povodně bezprostředně po srážkách, dále snižování hladiny spodní vody v postižené oblasti, následné zvýšení sucha v obdobích bez srážek. Při dešti se lesní cesty stávají ještě větším rizikem, protože voda rychle odnáší povrchovou lesní půdu, narušuje do té doby stabilní lesní ekosystém. [44] => [45] => == Nebezpečí povodní ve světě == [46] => V zemích západní Evropy jsou řeky, náchylné na povodně, často pozorně řízené. Ochrana jako [[protipovodňová hráz]], [[břehová hráz]], [[nádrž]]e a [[splav]]y se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v [[Evropa|Evropě]] pomocí [[Pobřežní ochrana|pobřežní ochrany]], jako je např. [[Mořská zeď|mořské zdi]] a [[obnova pobřeží]]. Například [[Londýn]] je chráněn od povodní velkou mechanickou [[Bariéra Temže|bariérou]] přes řeku [[Temže]], která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. [[Benátky]] budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem [[Nizozemsko|Nizozemí]], kde jsou označované jako ''vodní díla v [[Říční delta|říční deltě]]''. Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v [[Asie|Asii]], např. v [[Bangladéš]]i: když dojde k rozvodnění [[Ganga|Gangy]] a [[Brahmaputra|Brahmaputry]], je pod vodou většina území [[stát]]u. [47] => [48] => V Evropě od roku 1500 bylo na různých částech identifikováno 9 povodňových období.{{Citace elektronického periodika [49] => | autor1 = Vienna University of Technology [50] => | titul = Flood data from 500 years: Rivers and climate change in Europe [51] => | periodikum = phys.org [52] => | datum_vydání = 2020-07-22 [53] => | url = https://phys.org/news/2020-07-years-rivers-climate-europe.html [54] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [55] => | jazyk = anglicky [56] => }} Jsou to období 1500-1516, 1564-1576, 1592-1636, 1636-1660, 1756-1792, 1840-1872, 1864-1892, 1916-1940 a 1992-2016.https://media.springernature.com/lw685/springer-static/image/art%3A10.1038%2Fs41586-020-2478-3/MediaObjects/41586_2020_2478_Fig2_HTML.png - Current European flood-rich period exceptional compared with past 500 years, Günter Blöschl, obrázek 2https://media.springernature.com/lw685/springer-static/image/art%3A10.1038%2Fs41586-020-2478-3/MediaObjects/41586_2020_2478_Fig3_HTML.png - Current European flood-rich period exceptional compared with past 500 years, Günter Blöschl, obrázek 3 [57] => [58] => == Základní druhy povodní v Česku == [59] => * letní povodně způsobené déletrvajícími regionálními srážkami o velké intenzitě s vysokými úhrny, projevující se výraznými důsledky na středních a větších vodních tocích, [60] => * přívalové povodně způsobené krátkodobými srážkami s velkou intenzitou představují lokální ohrožení, jehož výskyt je možný na celém území státu s možnými katastrofálními důsledky na menších vodních tocích odvodňujících zejména sklonitá území; závažnost ohrožení zvětšuje obtížnost přesnějších předpovědí těchto událostí, [61] => * zimní a jarní povodně způsobené rychlým táním sněhové pokrývky, často v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně zasahují nejčastěji podhorské vodní toky a při rozsáhlejším oteplení v kombinaci s dešti zasahují i velké nížinné vodní toky, [62] => * povodně způsobené ledovými jevy na vodních tocích v zimním období způsobené ledovými nápěchy nebo zácpami, které mohou vzniknout na vodních tocích všech kategorií; intenzitu povodně určují kombinace místních podmínek v korytech vodních toků a výskytu příčinných meteorologických jevů (dlouhá mrazová období střídaná teplotními inverzemi nebo prudkým oteplením), [63] => * zvláštní povodně jsou povodně způsobené umělými vlivy, tj. situacemi, které mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, při narušení vzdouvacího tělesa, při poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení, nebo při řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodních děl. [64] => [65] => == Povodně v Česku == [66] => {{Podrobně|Seznam povodní v Česku}} [67] => Na území Česka dochází k rozlivu vody mimo koryta vodních toků při povodňových situacích s 1% [[pravděpodobnost]]í výskytu (tzv. stoletá voda) na celkové ploše 2 481,9 km² území v okolí vodních toků, z toho plocha 1 303,4 km² je nějakým způsobem chráněna na častěji se vyskytující povodně. [68] => Pro vznik povodní v podmínkách Česka jsou v naprosté většině případů rozhodující meteorologické příčinné jevy, jejichž důsledky se projeví přímo na území státu. Povodně přicházející ze sousedních států se mohou vyskytovat ve významnějším rozsahu pouze na [[Dyje|Dyji]] a částečně na horní [[Lužnice|Lužnici]]. Významné je i ohrožení území Česka v důsledku povodňových situací na [[Ohře|Ohři]] přítoky z území Německa a na [[Olše (řeka)|Olši]] a [[Stěnava|Stěnavě]] přítoky z Polska. [69] => [70] => Povodně jsou přirozenou součástí [[Koloběh vody|koloběhu vody]] v krajině. Vedle [[Meteorologie|meteorologických]] jevů je pro povodňové situace druhým hlavním určujícím faktorem i způsob využití a nakládání s pozemky v jednotlivých povodích.{{Citace elektronické monografie [71] => | titul = Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření [72] => | url = https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-a-strategie/koncepce-reseni-problematiky-ochrany.html [73] => | vydavatel = [[Ministerstvo zemědělství České republiky]] [74] => | datum_vydání = 2010-11 [75] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [76] => }} [77] => [78] => V Česku je zároveň možné dlouhodobě pozorovat vysokou míru dobročinnosti v době povodní.
„Bereme-li v úvahu srovnatelné země, jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko, dávají Češi mnohem více,“ říká ředitel nadace [[Člověk v tísni]] [[Šimon Pánek]].{{Citace periodika|příjmení = Wallerová|jméno = Radka|titul = Češi jsou přeborníky v dobročinnosti. Učily nás povodně i okupace|periodikum = iDnes.cz|datum = 20.1.2010|ročník = |číslo = |strany = |url = http://zpravy.idnes.cz/cesi-jsou-preborniky-v-dobrocinnosti-ucily-nas-povodne-i-okupace-pye-/domaci.aspx?c=A100120_105624_domaci_jw}}
Pomoc Češi nabízejí jak individuálně, tak prostřednictvím neziskových organizací – velmi aktivními jsou např. Charita ČR, [[Člověk v tísni]] nebo ADRA. Tyto organizace nejen dbají na distribuci akutní pomoci, ale soustředí se i na měsíce poté, co voda opadne. Nabízejí např. psychologickou pomoc, pomáhají s bydlením, odklízejí škody. [[Člověk v tísni]] také do oblasti vysílá tzv. mobilní tým, který se zaměřuje také na dluhové a právní poradenství, které je pro lidi postižené povodní velmi důležité.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/povodnova-pomoc-nekonci |datum přístupu=2017-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160216143827/https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/povodnova-pomoc-nekonci |datum archivace=2016-02-16 |nedostupné=ano }} [79] => [80] => == Reference == [81] => [82] => [83] => == Literatura == [84] => * FANTA, Josef; PETŘÍK, Petr. ''Povodně a sucho: krajina jako základ řešení''. Průhonice: Botanický ústav AV ČR, 2014. {{ISBN|978-80-86188-44-7}} [85] => * KOZÁK, Jan T.; a kolektiv: ''Povodně v českých zemích''. Praha: Professional Publishing, 2007. {{ISBN|978-80-86946-39-9}} [86] => * LANGHAMMER, Jakub; a kolektiv: ''Povodně a změny v krajině''. Praha: Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2007. {{ISBN|978-80-86561-86-8}} [87] => * SLAVÍKOVÁ, Lenka; a kolektiv: ''Ochrana před povodněmi v urbanizovaných územích''. Praha: IREAS, 2007. {{ISBN|978-80-86684-48-2}} [88] => [89] => == Související články == [90] => * [[Protipovodňová ochrana]] [91] => * [[Přívalová povodeň]] [92] => * [[Záplavová oblast]] [93] => * [[Stupeň povodňové aktivity]] [94] => * [[Operace Chastice]] – protržení německých přehradních hrází britským letectvem za druhé světové války ([[1943]]) [95] => * [[Hydrometrie]] [96] => * [[Hydrologie]] [97] => [98] => == Externí odkazy == [99] => * {{commonscat|Floods}} [100] => * {{Otto|heslo=Povodeň}} [101] => * {{wikislovník|heslo=povodeň}} [102] => * [http://blogy.in-pocasi.eu/povodne/ Povodně aktuálně] [103] => * [http://hydro.chmi.cz/hpps/index.php Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ] [104] => * [https://web.archive.org/web/20100727035243/http://www.povodne.cz/ Česká protipovodňové asociace] [105] => * [http://www.dppcr.cz Povodňový plán České republiky] [106] => * [http://www.voda.gov.cz/portal/ Informační systém VODA České republiky] [107] => * [https://web.archive.org/web/20100521032949/http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Povod%C5%88ov%C3%A9+mapy&typ=HTML Povodňové mapy Česka] [108] => * [https://web.archive.org/web/20110214154112/http://www.direct.cz/blog/povodne-2010/ Povodně 2010, likvidace škody] [109] => [110] => === Situace na vodních tocích === [111] => * [http://www.poh.cz/portal/sap/cz/index.htm Povodí Ohře] [112] => * [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/index.htm Povodí Labe] [113] => * [http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm Povodí Vltavy] {{Wayback|url=http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm |date=20130629092330 }} [114] => * [http://www.pod.cz/portal/sap/cz/index.htm Povodí Odry] [115] => * [http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm Povodí Moravy] [116] => * [http://hydro.chmi.cz/hpps/index.php Česko] [117] => * [http://www.povodia.sk/ Slovensko] [118] => * [http://www.pogodynka.pl/polska/hydro Polsko] [119] => {{Autoritní data}} [120] => {{Globální oteplování}} [121] => [[Kategorie:Povodně| ]] [122] => [[Kategorie:Protipovodňová ochrana]] [] => )
good wiki

Povodeň

Rozvodněná Berounka v obci Hlásná Třebaň v srpnu 2002 Novém Městě nad Metují v roce 1997 dešťů Otvory v mostu napomáhají průtoku vody při povodních. Povodeň je přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'povodí','Bangladéš','Člověk v tísni','Mezopotámie','příroda','obnova pobřeží','vodní dílo','splav','Říční delta','Pobřežní ochrana','Benátky','hurikán'

Bangladéš

Benátky

Hurikán

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Povodí

Příroda