Array
(
[0] => 15482853
[id] => 15482853
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Predátor
[uri] => Predátor
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Různé významy|redirect=Dravec|stránka=Predátor (rozcestník)|stránka2=Dravci}}
[1] => [[Soubor:Lion waiting in Namibia.jpg|náhled|200px|[[Lev pustinný]] – jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů]]
[2] => '''Predátor''' může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby. Obecně je však o něm možné hovořit jako o živém [[Organismus|organismu]], jehož přežití (zachování [[druh]]u) je závislé na usmrcení jiného živého [[Organismus|organismu]] kvůli [[Příjem potravy|konzumaci]]. Predátorovu [[Potrava|potravu]] označujeme jako [[kořist]].
[3] =>
[4] => == Definice ==
[5] => Z hlediska [[ekologie]] může být predátor brán
[6] => * v užším slova smyslu jako vrcholný článek pastevně–kořistnického [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Vždy se tedy jedná o masožravý (popř. všežravý) druh žijící dravým způsobem života. To znamená, že [[Potrava|potravu]], která je vždy živočišného původu, získává buď aktivním lovením kořisti, či pasivním vyčkáváním, až [[kořist]] přijde sama. Příkladem je [[Jaguár americký|jaguár]], [[kosatka dravá|kosatka]], [[Jestřáb lesní|jestřáb]], [[Slíďák mokřadní|slíďák]], z všežravců [[medvěd lední|medvěd]].
[7] => * v širším slova smyslu jako kterýkoli živočich, který při [[Příjem potravy|konzumaci]] vyřadí celého jedince kořisti z [[populace]]. Vyřazení celého jedince z [[populace]] se nazývá pravá predace. Pravá predace zahrnuje i pojídání [[Semeno|semen]] a [[vejce|vajec]], jelikož semena a vejce jsou potenciální [[Organismus|organismy]]. Pravá predace tedy zahrnuje i takové [[Živočichové|živočichy]], jako je například [[perloočky|perloočka]], [[mravkolev]] a dokonce [[kur domácí]].
[8] =>
[9] => {{malé|''Poznámka: Rozdíl mezi pravou predací – pojídání semen – a pastvou je v tom, že při spásání rostlin není zkonzumována rostlina celá, nýbrž pouhá její část. Rostliny jsou navíc uzpůsobeny k regeneraci ztracených částí těla.''}}
[10] =>
[11] => {{Kotva|model_dravec_korist}}
[12] =>
[13] => == Matematické modely predátor–kořist ==
[14] => Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem:
[15] =>
[16] => Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátora. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množstvím predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat.
[17] =>
[18] => Klasická [[kmitání|oscilace]] predátora a kořisti v přírodě byla popsána především v případech, kdy predátor má jen jednu, převažující kořist: tedy především [[vlk]] + [[zajíc bělák]] a [[liška polární]] + [[lumík]] v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi šesti a deseti lety podle podmínek prostředí.
[19] =>
[20] => Interakci populace kořisti a predátora je možné modelovat následujícím autonomním systémem.
[24] =>
[25] => Význam veličin:
[26] => * Funkce označuje množství kořisti jako funkce času. [[Derivace]] je rychlost růstu populace kořisti.
[27] => * Funkce označuje množství predátora jako funkce času. Derivace je rychlost růstu populace predátora.
[28] => * Funkce souvisí s dynamikou růstu populace kořisti (viz [[populační dynamika]]) bez přítomnosti dravce. Jedná se o relativní rychlost růstu. Zpravidla je předpokládán logistický růst a relativní rychlost růstu je klesající lineární funkce. Pokud predátor udržuje populaci kořisti významně pod nosnou kapacitou prostředí, je možno považovat relativní rychlost za konstantu (např. Lotkův-Volterrův model).
[29] => * Funkce je funkcionální odezva nebo též trofická funkce. Popisuje působení jednotkového množství predátora na populaci kořisti.
[30] => * Funkce je numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora).
[31] => * Parametr popisuje exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist).
[32] =>
[33] => Pokud predátoři loví nezávisle, je funkcionální odezva jenom funkcí populace kořisti a udává množství jedinců zkonzumovaných jednotkovým množstvím predátora v závislosti na velikosti populace kořisti. Základní funkcionální odezvy jsou následující.{{Citace monografie
[34] => | příjmení = Dykyjová
[35] => | jméno = Dagmar a kol
[36] => | titul = Metody studia ekosystémů
[37] => | vydání = 1
[38] => | vydavatel = Academia
[39] => | místo = Praha
[40] => | rok vydání = 1989
[41] => | počet stran = 692
[42] => | strany = 285–287
[43] => }}
[44] => * Lotkův-Volterrův vztah používá lineární závislost Neuvažuje saturaci predátora a předpokládá, že čím více kořisti je k dispozici, tím více je jí sežráno. V praxi neexistuje, je to idealizovaný vztah.
[45] => * Holing I – upravený Lotkův-Volterrův vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení