Array ( [0] => 14766976 [id] => 14766976 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Promlčení [uri] => Promlčení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => '''Promlčení''' je [[soukromé právo|soukromoprávní]] institut, díky kterému dojde k oslabení [[právo|subjektivního práva]], a to v důsledku marného uplynutí času, tzv. ''promlčecí lhůty''. Oslabení spočívá v tom, že pokud je promlčení u soudu namítnuto, [[soud]] nemůže promlčenou [[pohledávka|pohledávku]] přiznat, tj. odsoudit [[dlužník]]a ke splnění jeho závazku (např. k zaplacení dlužné částky). Promlčení však zakládá pouze právo se ho dovolat, pokud tedy dlužník promlčení nenamítne, soud [[žaloba|žalobě]] vyhoví. Navíc i promlčená pohledávka dále zůstává ve formě [[naturální obligace]], což znamená, že právo trvá dál, ale ztratilo svůj nárok.HURDÍK, Jan. ''Občanské právo hmotné: obecná část, absolutní majetková práva''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. {{ISBN|978-80-7380-377-3}}. s. 188. Dlužník tak může svůj dluh splnit dobrovolně, ale nelze dlužníka donutit k plnění, ale plní-li, nejde u věřitele o [[bezdůvodné obohacení]] a dlužník se nemůže domáhat vrácení plnění. [2] => [3] => Smyslem institutu promlčení je čelit složitým sporům, které by mohly vznikat při příliš dlouhé možnosti uplatnit právo u soudu, protože čím delší doba uplyne od vzniku práva, tím složitější je dokazovaní. Právo proto v souladu se zásadou ''{{Cizojazyčně|la|vigilantibus iura scripta sunt}}'' (práva patří bdělým) časově omezuje vynutitelnost práv, aniž by je úplně rušil.{{Citace monografie [4] => | příjmení = Knapp [5] => | jméno = Viktor [6] => | odkaz na autora = Viktor Knapp [7] => | příjmení2 = Knappová [8] => | jméno2 = Marta [9] => | odkaz na autora2 = [10] => | příjmení3 = Pohl [11] => | jméno3 = Tomáš [12] => | odkaz na autora3 = [13] => | titul = Občanské právo hmotné 1 [14] => | editoři = [[Jiří Švestka]], Jan Dvořák [15] => | vydání = 5 [16] => | typ vydání = jubilejní aktualizované [17] => | vydavatel = Wolters Kluwer [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2009 [20] => | počet svazků = 3 [21] => | počet stran = 460 [22] => | kapitola = Promlčení, prekluze, vydržení [23] => | typ kapitoly = Hlava sedmnáctá: [24] => | strany = 252–261 [25] => | svazek = I [26] => | isbn = 978-80-7357-468-0 [27] => }} [28] => [29] => V [[Česko|českém]] právu je promlčení obecně upraveno v [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku z roku 2012]],{{Citace právního předpisu [30] => | typ = Zákon [31] => | číslo = 89/2012 Sb. [32] => | název = občanský zákoník [33] => | poznámka = Dále jen „občanský zákoník“ [34] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 [35] => | datum přístupu = 2016-05-17 [36] => }} do konce roku 2013 bylo upraveno jednak v [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanském zákoníku z roku 1964]]{{Citace právního předpisu [37] => | typ = Zákon [38] => | číslo = 40/1964 Sb. [39] => | název = občanský zákoník [40] => | poznámka = Dále jen „občanský zákoník z roku 1964“ [41] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-40/zneni-20130101 [42] => | datum přístupu = 2016-05-17 [43] => }} a zvlášť pro [[obchodní právo|obchodněprávní]] vztahy v [[obchodní zákoník|zákoníku obchodním]].{{Citace právního předpisu [44] => | typ = Zákon [45] => | číslo = 513/1991 Sb. [46] => | název = obchodní zákoník [47] => | poznámka = Dále jen „obchodní zákoník“ [48] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-513/zneni-20130701 [49] => | datum přístupu = 2016-05-17 [50] => }} V poměrech s mezinárodním prvkem se promlčení zpravidla řídí týmž právním řádem, jako právo, které je předmětem promlčení.{{Citace právního předpisu [51] => | typ = Zákon [52] => | číslo = 91/2012 Sb. [53] => | název = o mezinárodním právu soukromém [54] => | paragraf = 1 a 46 [55] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-91 [56] => | datum přístupu = 2016-05-17 [57] => }} [58] => [59] => Promlčení je třeba odlišovat od [[prekluze]], což je úplný zánik subjektivního práva, tj. nenásleduje [[naturální obligace]] a soud k ní musí přihlížet ze své úřední povinnosti (''[[ex officio]]''). Prekludují jen ta [[majetková práva]], u kterých to zákon výslovně stanoví. [60] => [61] => == Vznik promlčení == [62] => Ke vzniku promlčení je třeba naplnění dvou [[právní skutečnost|právních skutečností]]: [63] => # uplynutí [[zákon]]em stanovené doby, ''promlčecí lhůty'', a [64] => # uplatnění tzv. ''námitky promlčení'' [[žalovaný]]m před soudem. [65] => [66] => Vzdá-li se někdo práva uplatnit námitku promlčení dříve, než uplyne promlčecí lhůta, nepřihlíží se k tomu.§ 610 odst. 1 občanského zákoníku. Stejný princip platil i v předchozí právní úpravě, podle které práva uplatnit promlčení nebylo možno se předem vzdát pod sankcí neplatnosti.§ 574 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964. Soud nepřihlíží k promlčení z úřední povinnosti a ani je z úřední povinnosti nezkoumá, k tomu je třeba výslovné námitky dlužníka. Bez ní k promlčení nedochází. Nezáleží na tom, zda o možnosti uplatnit námitku promlčení dlužník věděl, či nikoli. Vzhledem k tomu, že soudy mají poučovací povinnost pouze k [[procesní právo|procesním]] právům a povinnostem, nikoli k [[hmotné právo|hmotněprávním]],§ 5 zákona č. 99/1963 Sb., [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanský soudní řád]]. kam promlčení spadá, tak záleží pouze na žalovaném, zda o promlčení ví a zda takovou námitku v soudním řízení uplatní. [67] => [68] => == Důsledky promlčení == [69] => Promlčená pohledávka i nadále trvá, a to jako tzv. [[naturální obligace]], kterou lze splnit dobrovolně a případné její splnění není [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodným obohacením]], protože dlužník by stále plnil na základě právního důvodu.{{Citace monografie | příjmení = Lavický | jméno = Petr | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář | edice = Velké komentáře | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 2167 | isbn = 978-80-7400-529-9}} Může tak dokonce učinit i v případě existence soudního rozhodnutí, kterým byla žaloba díky úspěšné namítnutému promlčení zamítnuta. Protože však takovou pohledávku nelze na základě námitky promlčení soudně přiznat, [[věřitel]] ji bez [[Exekuční titul|exekučního titulu]] nemůže proti vůli dlužníka [[exekuce|exekučně]] vymoci. [70] => [71] => == Předmět promlčení == [72] => Občanský zákoník vychází z koncepce promlčení práv (oproti např. promlčení žalob či promlčení nároku), jedná se tedy o promlčení subjektivního oprávnění věřitele ([[subjektivní právo]]). Předmětem promlčení nejsou povinnosti. Ačkoliv předmětem promlčení je tedy právo, občanský zákoník v některých ustanoveních používá termínu běžnému v právní praxi „promlčení pohledávky“ (§ 615, 616, 1989, 2054 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]]). S ohledem na skutečnost, že užší pojem „[[pohledávka]]“ lze podřadit pod širší pojem „subjektivní právo“, není výraz promlčení pohledávky terminologicky nesprávný, avšak nedostatek terminologické konzistentnosti zákona je podle některých autorů poněkud matoucí.WEINHOLD, Daniel. ''Promlčení a prekluze v soukromém právu''. V Praze: C. H. Beck, 2015. Právní praxe. s. 41. [73] => [74] => Promlčení podléhá i právo uskutečnit [[právní jednání]], pokud splňuje charakteristiku majetkových práv (a přitom jejich promlčitelnost není zákonem výslovně vyloučena). K promlčitelným právům uskutečnit právní jednání patří např. právo odstoupit od smlouvy, právo vznést námitku (dovolat se) relativní neplatnosti právního jednání, právo k uplatnění předkupního práva spoluvlastníka nebo právo uplatnit (zákonnou) neúčinnost právního jednání.WEINHOLD, Daniel. ''Promlčení a prekluze v soukromém právu''. V Praze: C. H. Beck, 2015. Právní praxe. {{ISBN|978-80-7400-576-3}}. s. 46. [75] => [76] => Promlčují se všechna [[majetek|majetková]] práva, u nichž zákon nestanoví výslovně výjimku. Naopak osobní práva se nepromlčují, ledaže zákon výjimečně stanoví, že podléhají promlčení.§ 611 občanského zákoníku. Občanský zákoník uvádí [[demonstrativní výčet]] nejdůležitějších osobních práv, která se nepromlčují.§ 612 občanského zákoníku. Dále se nepromlčují osobní [[autorské právo|práva autorská]] (na rozdíl od majetkových práv autorských). [77] => [78] => Majetkovými právy, která podléhají promlčení, jsou majetková práva, která jsou obsahem [[Závazkové právo|obligace]] – práva na peněžité plnění (v podobě kupní ceny, ceny za dílo, odměny za provedení příkazu apod.), dále další práva, která lze ocenit, tedy vyjádřit jejich hodnotu v penězích, např. zástavní právo, právo stavby, právo odpovídající [[služebnost]]i, právo na vyplacení povinného dílu apod.ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. {{ISBN|978-80-7478-013-4}}. s. 104 [[Právní věda]] rozděluje majetková práva na práva [[Věcná práva|věcná]], [[Závazkové právo|práva závazková]], práva z [[Pozůstalost|dědictví]] a majetková práva z [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]].LAVICKÝ, Petr a kol. ''Občanský zákoník: komentář''. Praha: C. H. Beck, 2014. Velké komentáře. {{ISBN|978-80-7400-529-9}}. s. 2179–2180. [79] => [80] => Z majetkových práv se pak nepromlčují: [81] => * [[vlastnictví|vlastnické právo]], právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene,§ 614 občanského zákoníku. [82] => * právo ze [[zástavní právo|zástavní smlouvy]], pokud trvá zajištěná pohledávka,§ 615 občanského zákoníku.např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1939/2005. [http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/962333935BCB98F8C1257A4E006A5824?openDocument Dostupné online.] [83] => * právo na [[výživné]], ovšem promlčují se jednotlivá opětující se plnění,§ 613 občanského zákoníku. [84] => * práva [[Zaměstnanec|zaměstnance]] na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu [[Pracovní úraz|pracovního úrazu]] nebo [[Nemoc z povolání|nemoci z povolání]] nebo jiné škody na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu [[Pozůstalí|pozůstalých]].§ 389 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [85] => [86] => == Promlčecí lhůta == [87] => Lhůta je časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo jiného příslušného orgánu.Důvodová zpráva § 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [88] => [89] => Počátek běhu promlčecí lhůty je určen buď objektivně nebo subjektivně. Objektivně je stanoven tehdy, jestliže počátek běhu lhůty je nezávislý na vědomosti věřitele o rozhodujících skutečnostech. Subjektivně je počátek běhu lhůty stanoven tehdy, je-li vázán na vědomost věřitele o rozhodujících skutečnostech. O subjektivním objektivizovaném hovoříme tehdy, jestliže počátek běhu promlčecí lhůty je závislý na okamžiku, kdy oprávněný (věřitel) mohl a měl o rozhodujících skutečnostech dozvědět - zahrnuje posouzení případné [[nedbalost]]i.PATERMANOVÁ, Lenka. Promlčení. Srovnání právní úpravy dle NOZ, SOZ a OBCHZ. In: ''HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář''. 2014 [cit. 2016-05-28]. [http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/52-promlceni-srovnani-pravni-upravy-dle-noz-soz-a-obchz.html Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/52-promlceni-srovnani-pravni-upravy-dle-noz-soz-a-obchz.html |date=20160602095858 }} [90] => [91] => Obecně určeným objektivním počátkem běhu promlčecí lhůty je den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (''[[actio nata]]''). [92] => [93] => Dle [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku z roku 1964]] platilo, že promlčení má zásadně objektivní povahu, tzn. počíná dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, nezávisle na tom, zda oprávněný (věřitel) skutečně mohl své právo vykonat, či mu v tom bránila určitá překážka subjektivní povahy (dlouhotrvající nemoc, pobyt v nemocnici), nebo o existenci práva vůbec nevěděl.FIALA, Josef. ''Komentář k § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník''.FIALA, Josef, a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3., opravené a doplněné vyd. Brno : Masarykova univerzita a Doplněk, 2002. 436 s. {{ISBN|80-210-2793-2}}, {{ISBN|80-7239-111-9}}. Hlava 2: Občanskoprávní skutečnosti, s. 59–60. [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Občanský zákoník z roku 2012]] nově mění objektivní pojetí na subjektivní, neboť výslovně stanoví, že právo může být vykonáno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo se o nich dozvědět měla a mohla.§ 619 odst. 2 občanského zákoníku.ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. {{ISBN|978-80-7478-013-4}}. s. 105 [94] => [95] => Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.§ 619 odst. 1 občanského zákoníku. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Objektivní promlčecí lhůta se uplatní především u [[Náhrada škody|náhrady škody]] a [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]]; je desetiletá, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu, a běží ode dne, kdy škoda (nebo újma) vznikla nebo kdy došlo k bezdůvodnému obohacení.§ 636 a § 638 občanského zákoníku. Nově si mohou strany ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Nelze si však ujednat jinou lhůtu v neprospěch slabší strany a kratší v případě újmy na svobodě, životě či zdraví, v případě úmyslného porušení povinnosti nebo v případě pojištění.§ 630 a § 2771 občanského zákoníku. [96] => [97] => Na běh promlčecí lhůty nemá vliv změna v osobě dlužníka nebo věřitele,§ 604 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník někdy však může dojít k jejímu pozastavení, především v případě podání žaloby k soudu, a to až do skončení řízení,§ 648 a 649 občanského zákoníku. či dokonce k úplnému přerušení. V takovém případě se proběhlá doba stává irelevantní a pokud k běhu promlčecí lhůty opět dojde, běží znovu od počátku. Jde o případy, kdy je právo [[Právní moc|pravomocně]] přiznáno soudem nebo kdy ho dlužník písemně [[Uznání dluhu|uzná]].§ 653 a § 2053 občanského zákoníku. [98] => [[Soubor:Běh lhůt.jpg|žádné|náhled|648x648pixelů]] [99] =>
[100] => [101] => === Zvláštní promlčecí lhůty – přehled === [102] => V některých případech [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] zvlášť stanoví délku a počátek nebo konec běhu promlčecí lhůty. Jedná se o následující případy: [103] => * právo zapsané do veřejného seznamu – 10 let,§ 631 a § 632 občanského zákoníku.  [104] => * právo odpovídající [[Věcné břemeno|věcnému břemeni]] – 10 let, resp. 3 roky,§ 632 a § 633 občanského zákoníku. [105] => * právo požadovat určení obsahu budoucí smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí – 1 rok,§ 634 občanského zákoníku. [106] => * právo na pojistné plnění z [[Životní pojištění|životního pojištění]] – 10 let,§ 635 odst. 1 občanského zákoníku. [107] => * právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti – 10 let, nejpozději se však promlčuje promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje, [108] => * právo na [[Náhrada škody|náhradu škody]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10, nebo 15 let při škodě způsobené [[úmysl]]ně, [109] => * právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 – objektivní 10 let,§ 637 občanského zákoníku. [110] => * právo na vydání plnění z [[Bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]] – subjektivní lhůta 3 roky, objektivní 10 let, nebo 15 let při úmyslném bezdůvodném obohacení,§ 629 a § 638 občanského zákoníku. [111] => * právo písemně uznané dlužníkem – 10 let,§ 639 občanského zákoníku. [112] => * právo pravomocně přiznané státním orgánem – 10 let,§ 640 občanského zákoníku. [113] => * právo vůči dědici – 6 měsíců od potvrzení nabytí dědictví,§ 613 občanského zákoníku. [114] => * právo věřitelů vůči obnovené [[Právnická osoba|právnické osobě]] – 6 měsíců od obnovy zápisu právnické osoby ve [[Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob|veřejném rejstříku]], [115] => * právo zástavního dlužníka, který plnil za dlužníka – 6 měsíců po splnění dluhu.§ 644 občanského zákoníku. [116] => [117] => == Promlčecí doba – předchozí právní úprava == [118] => Před přijetím nového občanského zákoníku se používal termín promlčecí doba. Obecná promlčecí doba byla stejně jako nyní tříletá, ale v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanovil dobu zvláštní.§ 101 občanského zákoníku z roku 1964.§ 397 obchodního zákoníku. Právní úprava byla kogentní, takže promlčecí dobu nebylo možno krátit, prodloužit ji bylo možné pouze v případě obchodněprávních vztahů. [119] => [120] => === Zvláštní promlčecí doby – předchozí právní úprava === [121] => V některých případech zákon stanovil jinou, než obecnou tříletou (čtyřletou) promlčecí dobu: [122] => * právo na náhradu škody – subjektivní doba 2 roky (u [[korupce]] 3 roky), objektivní 3 roky nebo 10 let,§ 106 občanského zákoníku z roku 1964. [123] => * právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení – subjektivní doba 2 roky, objektivní 3 roky nebo 10 let,§ 107 občanského zákoníku z roku 1964. [124] => * právo z přepravy (mimo práv na náhradu škody u přepravy osob) – 1 rok,§ 108 občanského zákoníku z roku 1964. [125] => * právo odpovídající [[věcné břemeno|věcnému břemeni]] – 10 let,§ 109 občanského zákoníku z roku 1964. [126] => * právo pravomocně přiznané státním orgánem – 10 let,§ 110 odst. 1 občanského zákoníku z roku 1964. [127] => * právo písemně uznané dlužníkem – 10 let, [128] => * právo na plnění z životního [[pojištění]] – objektivní doba 10 let.§ 8 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. [129] => [130] => == Odkazy == [131] => [132] => === Reference === [133] => [134] => [135] => === Literatura === [136] => * ELIÁŠ, Karel. ''Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku''. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. {{ISBN|978-80-7478-013-4}}. [137] => * FIALA, Josef, a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3., opravené a doplněné vyd. Brno : Masarykova univerzita a Doplněk, 2002. 436 s. {{ISBN|80-210-2793-2}}, {{ISBN|80-7239-111-9}}. Hlava 2: Občanskoprávní skutečnosti. [138] => * HURDÍK, Jan. ''Občanské právo hmotné: obecná část, absolutní majetková práva''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. {{ISBN|978-80-7380-377-3}}. [139] => * LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. {{ISBN|978-80-7400-529-9}}. s. 2179–2180 [140] => * {{Citace monografie | příjmení = Lavický | jméno = Petr | příjmení2 = Polišenská | jméno2 = Petra | titul = Promlčení a prekluze | vydavatel = Wolters Kluwer Česká republika | místo = Praha | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 336 | isbn = 978-80-7478-057-8}} [141] => * {{Citace monografie | příjmení = Weinhold | jméno = Daniel | titul = Promlčení a prekluze v soukromém právu | vydání = 1 | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 284 | isbn = 978-80-7400-576-3}} [142] => [143] => === Související články === [144] => * [[Prekluze]] [145] => [146] => === Externí odkazy === [147] => * {{Commonscat}} [148] => * {{Wikislovník|heslo=promlčení}} [149] => * ''[http://digitalna.kniznica.info/s/BLLKI3sdU5 Promlčení dle trestního práva, porovnací studie dle stavu nynějších zákonníků]'' z r. 1892 - dostupné v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [150] => [151] => {{Závazkové právo}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [155] => [[Kategorie:Závazky]] [] => )
good wiki

Promlčení

Promlčení je soukromoprávní institut, díky kterému dojde k oslabení subjektivního práva, a to v důsledku marného uplynutí času, tzv. promlčecí lhůty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Občanský zákoník (Česko, 2012)','naturální obligace','bezdůvodné obohacení','Občanský zákoník (Československo, 1964)','Náhrada škody','Bezdůvodné obohacení','pohledávka','Závazkové právo','majetek','Věcné břemeno','služebnost','Věcná práva'

Majetek

Pohledávka