Array ( [0] => 15482178 [id] => 15482178 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Proton [uri] => Proton [3] => Rutherford 1911 Solvay.jpg [img] => Rutherford 1911 Solvay.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[částice|částici]]}} [1] => [2] => {{Infobox - částice [3] => | název = Proton [4] => | symbol = p+ [5] => | obrázek = Proton quark structure.svg [6] => | velikost obrázku = 150px [7] => | popisek = Vnitřní struktura protonu: dva [[Kvark u|kvarky u]] a jeden [[kvark d]]. [8] => | klasifikace = [[Hadron]]y
[[Baryon]]y
[[Nukleon]]y [9] => | složení = 2 [[kvark u|kvarky u]], 1 [[kvark d]] [10] => | antičástice = [[antiproton]] [11] => | hmotnost eV = 938,272 088 16(29)''Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values''. NIST, květen 2019. [https://physics.nist.gov/cuu/Constants/index.html Dostupné online], [https://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Category?view=pdf&All+values.x=82&All+values.y=14 PDF] (anglicky) [12] => | jednotka = MeV [13] => | hmotnost kg = 1,672 621 923 69(51)×10−27 [14] => | náboj e = +1 [15] => | náboj C = 1,602 176 634×10−19 přesně [16] => | magnetický moment = 2,792 847 344 63(82) [17] => | dipólový moment = < 2,1×10−25 [18] => | spin = {{zlomek|1|2}} [19] => | izospin = {{zlomek|1|2}} [20] => | střední doba života = > 1031 roků (stabilní) [21] => | interakce = [[Elektromagnetismus|elektromagnetická síla]], [[slabá interakce]], [[silná interakce]] [22] => | předpověděl = [[William Prout]] (1815) [23] => | objevil = [[Ernest Rutherford]] (1919) [24] => }} [25] => Ve [[fyzika|fyzice]] je '''proton''' [[subatomární částice]] s kladným elementárním [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] tj. 1,602×10−19 [[Coulomb|C]] a [[klidová hmotnost|klidovou hmotností]] 938 [[elektronvolt|MeV]]/c2 (1,67×10−27 [[kilogram|kg]], odpovídající přibližně hmotnosti 1836 [[elektron]]ů). V dosud nejpřesnějším měření z r. 2017 byla zjištěna [[relativní atomová hmotnost]]tedy hodnota hmotnosti vyjádřená v [[Atomová hmotnostní konstanta#(Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton|atomových hmotnostních jednotkách]] u protonu 1,007 276 466 583(15)(29), kde první závorka udává statistickou a druhá systematickou chybu určení posledních dvou platných číslic.{{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení = Heiße [27] => | jméno = Fabian [28] => | příjmení2 = Köhler-Langes [29] => | jméno2 = Florian [30] => | příjmení3 = Rau [31] => | jméno3 = Sascha [32] => | příjmení4 = Hou [33] => | jméno4 = Jamin [34] => | příjmení5 = Junck [35] => | jméno5 = Sven [36] => | příjmení6 = Kracke [37] => | jméno6 = Anke [38] => | příjmení7 = Mooser [39] => | jméno7 = Andreas [40] => | spoluautoři = QUINT, Wolfgang; ULMER, Stefan; WERTH, Günter; BLAUM, Klaus; STURM, Sven. [41] => | titul = High-precision measurement of the proton's atomic mass [42] => | datum vydání = 2017-06-21 [43] => | strany = 5 [44] => | url = https://arxiv.org/abs/1706.06780v1 [45] => | dostupnost2 = PDF [46] => | url2 = https://arxiv.org/pdf/1706.06780v1 [47] => | url3 = https://www.researchgate.net/publication/317732376_High-precision_measurement_of_the_proton%27s_atomic_mass [48] => | arxiv = 1706.06780v1 [49] => | jazyk = anglicky [50] => }}{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = Johnston [52] => | jméno = Hamish [53] => | titul = Is the proton lighter than we thought? [54] => | periodikum = Physics World [55] => | vydavatel = IOP Publishing [56] => | rok vydání = 2017 [57] => | měsíc vydání = červenec [58] => | den vydání = 4 [59] => | url = http://physicsworld.com/cws/article/news/2017/jul/04/is-the-proton-lighter-than-we-thought [60] => | jazyk = anglicky [61] => }} Poloměr protonu je 0,84 femtometru (1 [[Metr#Femtometr|fm]] = 10−15 m).{{Citace elektronického periodika [62] => | autor1 = University of Bonn [63] => | titul = Protons are likely smaller than previously believed [64] => | periodikum = phys.org [65] => | datum_vydání = 2022-02-07 [66] => | url = https://phys.org/news/2022-02-protons-smaller-previously-believed.html [67] => | datum_přístupu = 2023-01-04 [68] => | jazyk = anglicky [69] => }} [70] => [71] => V [[chemie|chemii]] a [[biochemie|biochemii]] je proton označení pro [[ion]] [[vodík]]u. [[Antičástice|Antičásticí]] protonu je [[antiproton]], který má stejně veliký náboj opačného znaménka. [72] => [73] => == Nukleony a elektrony == [74] => Proton je společně s [[neutron]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť je součástí jader všech [[atom]]ů běžné látky (tedy s výjimkou pouze některých [[Exotické atomy|exotických atomů]], zpravidla krátkodobě existujících pouze v extrémních podmínkách čí experimentech, které je napodobují). Protony a [[neutron]]y se proto označují společným názvem [[nukleon]]y. [75] => [76] => == Protonové číslo == [77] => [[Soubor:Hydrogen.jpg|náhled|279x279pixelů|Model atomu a molekuly vodíku]] [78] => [[atomové jádro|Jádro]] nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u je jediný proton. Ostatní atomární jádra se skládají z protonů a [[neutron]]ů přitahovaných k sobě zbytkovou [[silná interakce|silnou jadernou interakcí]] (hlavní, řádově silnější silná interakce působí mezi stavebními kvarky protonu či neutronu). [[Protonové číslo]] určuje [[chemie|chemické]] vlastnosti [[atom]]u jako [[chemický prvek|chemického prvku]], protože se mu rovná počet [[elektron]]ů v [[elektronový obal|obalu]] neutrálního atomu. [79] => [80] => == Stabilní částice == [81] => Proton je podle současných poznatků částicí stabilní. Podle některých [[Teorie velkého sjednocení|teorií]] se však může [[rozpad částice|rozpadat]] s [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]] přes 1031 roků. Rozpad protonu nebyl dosud pozorován, stále se prodlužující experimentálně zjištěná minimální hodnota [[střední doba života|střední doby života]] protonu (''τ'' > 1031 roků obecně,{{Citace elektronického periodika [82] => | příjmení = Patrignani [83] => | jméno = C. [84] => | spoluautoři = et al. (Particle Data Group) [85] => | titul = 2017 Review of Particle Physics [86] => | periodikum = Chin. Phys. C [87] => | rok vydání = 2016 [88] => | ročník = 40: 100001 (2016) and 2017 update [89] => | typ ročníku = svazek [90] => | datum aktualizace = 2017-05-30 [91] => | kapitola = Baryon Summary Tables: p, n, N resonances [92] => | strany = 1 [93] => | url = http://www-pdg.lbl.gov/2017/tables/contents_tables_baryons.html [94] => | dostupnost2 = pdf [95] => | url2 = http://www-pdg.lbl.gov/2017/tables/rpp2017-tab-baryons-N.pdf [96] => | jazyk = anglicky [97] => | datum přístupu = 2017-07-11 [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170921144616/http://www-pdg.lbl.gov/2017/tables/contents_tables_baryons.html [99] => | datum archivace = 2017-09-21 [100] => | nedostupné = ano [101] => }} pro jednotlivé modely a kanály rozpadu až v řádu 1034){{Citace elektronického periodika [102] => | příjmení = Bajc [103] => | jméno = Borut [104] => | příjmení2 = Hisano [105] => | jméno2 = Junji [106] => | příjmení3 = Kuwahara [107] => | jméno3 = Takumi [108] => | příjmení4 = Omura [109] => | jméno4 = Yuji [110] => | titul = Threshold corrections to dimension-six proton decay operators in non-minimal SUSY SU(5) GUTs [111] => | periodikum = Nuclear Physics B [112] => | rok vydání = 2016 [113] => | měsíc vydání = červen [114] => | den vydání = 21 [115] => | ročník = 910: 1 [116] => | typ ročníku = svazek [117] => | kapitola = 1. Introduction [118] => | strany = 1–22 [119] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0550321316301596?via%3Dihub [120] => | dostupnost2 = PDF [121] => | url2 = https://arxiv.org/pdf/1603.03568v2 [122] => | issn = [123] => | doi = 10.1016/j.nuclphysb.2016.06.017 [124] => | arxiv = 1603.03568v2 [125] => | jazyk = anglicky [126] => }}{{Citace elektronického periodika [127] => | příjmení = Nishino [128] => | jméno = Haruki [129] => | spoluautoři = et al. (Super-Kamiokande Collaboration) [130] => | titul = Search for Proton Decay via ''p''→''e''+''π''0 and ''p''→''μ''+''π''0 in a Large Water Cherenkov Detector [131] => | periodikum = Physical Review Letters [132] => | rok vydání = 2009 [133] => | měsíc vydání = duben [134] => | den vydání = 8 [135] => | ročník = 102 [136] => | typ ročníku = svazek [137] => | číslo = 14: 141801 [138] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.102.141801 [139] => | dostupnost2 = PDF [140] => | url2 = https://arxiv.org/pdf/0903.0676v2 [141] => | issn = 1079-7114 [142] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.102.141801 [143] => | pmid = 19392425 [144] => | arxiv = 0903.0676v2 [145] => | jazyk = anglicky [146] => }} již vyloučila mnohé z nejjednodušších variant [[teorie velkého sjednocení]], zejména pokud se jedná o varianty bez předpokladu [[supersymetrie]]. Dolní hranice střední doby života, pokud je proton skutečně nestabilní, může být podle teorií až v řádu 1039 roků.{{Citace elektronické monografie [147] => | příjmení = Nath [148] => | jméno = Pran [149] => | příjmení2 = Perez [150] => | jméno2 = Pavel Fileviez [151] => | titul = Proton Stability in Grand Unified Theories, in Strings and in Branes [152] => | datum vydání = 2007-04-23 [153] => | url = https://arxiv.org/abs/hep-ph/0601023v3 [154] => | dostupnost2 = PDF [155] => | url2 = https://arxiv.org/pdf/hep-ph/0601023v3 [156] => | arxiv = hep-ph/0601023 [157] => | jazyk = anglicky [158] => }} Pro detekci rozpadu s podobným poločasem jsou současná experimentální zařízení vzhledem k počtu pozorovaných částic a době jejich sledování nedostatečná. [159] => [160] => == Zařazení protonu == [161] => Proton řadíme mezi [[baryon]]y, konkrétně [[baryon N|baryony N]] v základním stavu, tedy do [[nukleon]]ů (spolu s neutronem). Tomu odpovídá i [[spin]] \frac{1}{2} (proton je tedy [[fermion]]) a [[izospin]] \frac{1}{2} (s neutronem tvoří izospinový dublet). Jedná se (jako u každého baryonu N) o částici složenou, a to ze dvou [[kvark]]ů ''[[kvark u|u]]'' a jednoho kvarku ''[[kvark d|d]]'' vázaných [[silná interakce|silnou interakcí]], zprostředkovanou [[gluon]]y. To je také důvodem experimentálně zjištěné fluktuace jeho tvaru (resp. [[účinný průřez|účinného průřezu]]).{{Citace elektronického periodika [162] => | příjmení1 = Mäntysaari [163] => | jméno1 = Heikki [164] => | příjmení2 = Schenke [165] => | jméno2 = Björn [166] => | titul = Evidence of Strong Proton Shape Fluctuations from Incoherent Diffraction [167] => | periodikum = Physical Review Letters [168] => | ročník = 117 [169] => | číslo = 5 [170] => | datum_vydání = 2016-07-25 [171] => | strany = 052301 [172] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.117.052301 [173] => | jazyk = anglicky [174] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.117.052301 [175] => }} Měření ukazují, že kvarky i gluony přispívají k celkovému spinu protonu přibližně po 25% a chybějící příspěvek se nazývá krizí protonového spinu.{{Citace elektronického periodika [176] => | titul = Physicists narrow search for solution to proton spin puzzle [177] => | periodikum = sciencedaily.com [178] => | datum_vydání = 2014-11-04 [179] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2014/11/141104111150.htm [180] => | datum_přístupu = 2021-12-28 [181] => | jazyk = anglicky [182] => }} [183] => [184] => == Historie == [185] => Proton objevil [[Ernest Rutherford]] v r. [[1919]]. Pozoroval, že [[částice alfa]] vystřelované do plynného [[dusík]]u, se v jeho [[scintilace|scintilačním]] detektoru jeví stejně jako jádra vodíku. Rutherford určil, že zdrojem jader vodíku musí být dusík, a proto musí obsahovat jádra vodíku. Myslel si, že jádra vodíku, o nichž věděl, že mají [[atomové číslo]] 1, jsou [[elementární částice]]. Proto je pojmenoval proton, dle [[řečtina|řeckého]] ''protos'', [[jedna|první]]. [186] => [187] => == Technologické užití == [188] => Protony mají vlastnost [[spin]], která byla objevena při [[magnetická rezonance|nukleární magnetické resonanční]] [[spektroskopie|spektroskopii]]. Při NMR se [[magnetické pole]] užívá k detekci stínění okolo protonů v jádře [[látka|látky]], které způsobuje okolní mrak [[elektron]]ů. Vědci z něj mohou získat informace o uspořádání [[molekula|molekulární]] struktury látky. [189] => [190] => == Související články == [191] => * [[Nukleon]] [192] => * [[Baryon]] [193] => * [[Elektron]] [194] => * [[Neutron]] [195] => [196] => == Reference == [197] => [198] => [199] => == Externí odkazy == [200] => * {{Commonscat}} [201] => * {{Commons|Proton}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=proton}} [203] => {{Částice}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => [206] => [[Kategorie:Proton| ]] [207] => [[Kategorie:Jaderná fyzika]] [208] => [[Kategorie:Jaderná chemie]] [209] => [[Kategorie:Nukleony]] [] => )
good wiki

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj. 1,602×10−19 C a klidovou hmotností 938 MeV/c2 (1,67×10−27 kg, odpovídající přibližně hmotnosti 1836 elektronů).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'elektron','neutron','kvark d','silná interakce','Baryon','Ernest Rutherford','vodík','atom','chemie','nukleon','Nukleon','spin'

Atom

Baryon

Chemie

Elektron

Neutron

Nukleon

Nukleon je základní částice atomového jádra, která se skládá z protonů a neutronů.

Spin

Spin je český film z roku 2004, který režíroval Jiří Menzel.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.