Array ( [0] => 15496674 [id] => 15496674 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prunéřov [uri] => Prunéřov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Prunéřov [2] => | obrázek = Prunéřov - domy.jpg [3] => | popisek = Domy na hranici katastrálních území Kadaň a Prunéřov [4] => | charakter = vesnice [5] => | PSČ = 432 01 [6] => | obec = [[Kadaň]] [7] => | okres = Chomutov [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Prunéřov [10] => | rozloha = 14,11 [11] => | nadmořská výška = 320 [12] => }} [13] => '''Prunéřov''' ({{Vjazyce2|de|''Brunnersdorf)''}} je místní částí města [[Kadaň]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Větší část Prunéřova musela ustoupit těžbě [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Původní vesnice byla téměř tři kilometry dlouhá a rozkládala se po obou stranách [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]] od severního okraje Kadaně až k podhůří [[Krušné hory|Krušných hor]] k osadě [[Nová Víska (Kadaň)|Nová Víska]] pod hradem [[Hasištejn]]. Leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] okolo 320 metrů. [14] => [15] => == Název == [16] => Název vesnice byl pravděpodobně odvozen z osobního jména ''Brunhard'' ve významu Brunhartova ves. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Brumardsdorf (1261), Brunnersdorf (1352), Bruneri villa (1352), de Bruneriuilla (1355), in Brunneriuilla (1356), de Bruneriwilla (1358), de Brunerzieua (1384), in Prunneriuilla (1401), in Brumsdorf (1405), in Prunerivilla (1406), kromě Prunera (1431), Prunerzow (1431), in Brunarzow (1441), in Prunerzowie (1466), s polovicí vsi Prunerzowa (1481), Prunijrzow (1541), w Prunerzowie (1543), ze vsi Prunerzowa (1606), Prunerzow (1623) a Brunnersdorf (1787). [17] => [18] => == Historie == [19] => [20] => === Do třicetileté války === [21] => [[První písemná zmínka]] o Prunéřovu pochází z roku [[1261]]. Podle obecní kroniky a zpráv tradovaných regionální literaturou jej někdy v té době založil kadaňský [[Měšťanstvo|měšťan]] Arno na popud krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Obecní kronika také obsahuje zmínku o [[Maltézský řád|johanitovi]] Brunovi z [[Komenda Kadaň|kadaňské komendy]], podle kterého mohla být ves pojmenována. [22] => [23] => Roku 1352 potvrdil [[Karel IV.]] bratrům Albertovi, Fridrichovi a Ditrichovi ze Šumburka [[léno]], ke kterému patřily [[Mikulovice (Klášterec nad Ohří)|Mikulovice]] a Prunéřov. [[Patronátní právo]] právo v Prunéřově však až do šestnáctého století vykonávali kadaňští johanité. [[Šumburkové|Pánům ze Šumburka]] vesnice patřila do patnáctého století a většinu doby tvořila část [[panství]] hradu [[Perštejn (hrad)|Perštejn]].Binterová (1995), s. 36. Roku 1431 si bratři Aleš a Vilém ze Šumburka dělili majetek, a Prunéřov přitom rozdělili na dva díly. Takzvaný Starý Prunéřov připadl Vilémovi, který jej připojil k nově založenému [[Šumburk (hrad)|Šumburku]]. [24] => [25] => Vilém ze Šumburka svou část Prunéřova se třemi [[mlýn]]y a třemi chovnými rybníky roku 1449 prodal [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z Ilburka]] a o čtyři roky později se tato část dostala do držení rodu [[Fictumové|Fictumů]]. Z nich se mezi majiteli postupně vystřídali Bernhard, Jan, Wolf Ditrich (1525–1555) a Leo. Druhý díl Prunéřova, tzv. Novou stranu, Aleš ze Šumburka prodal roku 1445 Mikulášovi II. Hasištejnskému z Lobkovic. Za Mikuláše III. patřila k [[Údlice (zámek)|Údlicím]] a od roku 1518 k [[Hasištejn]]u.Vítek (1977), s. 28. Od [[Lobkovicové|Lobkoviců]] ji ve druhé polovině šestnáctého století koupil Leo z Fictumu. Ten panství vlastnil až do roku 1577, kdy přešlo na jeho matku Eleanoru. Leo z Fictumu na svém panství šířil [[luteránství]]. Vesnice v té době měla vlastního soudce a dvanáctičlennou obecní radu. Polovina radních se každým rokem, na svátek [[Svatý Jiří|Svatého Jiří]], měnila.Vítek (1977), s. 27. [26] => [27] => V roce 1590 si bratři Kryštof a Bohuslav Felix rozdělili fictumovské dědictví. Bohuslav zdědil Starý Prunéřov, [[Mory]] a dvůr Pigelhof. Sídlil od té doby na Pigelhofu, kde nechal postavit [[tvrz]]. Ještě před koncem století přesídlil na jím založený [[Prunéřov (zámek)|prunéřovský zámek]], ke kterému v roce 1608 připojil i [[Málkov (okres Chomutov)|Málkov]]. [28] => [29] => [[Soubor:Prunerov Castle 1896 Lewy.jpg|náhled|Prunéřovský zámek]] [30] => [31] => Po [[Bitva na Bílé hoře|porážce na Bílé hoře]] byl královskou radou Fictumům majetek zabaven a 30. října 1623 prodán [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslavu Bořitovi z Martinic]]. Krátce poté k němu Martinic připojil i sousední panství [[Ahníkov (zámek)|Ahníkov]], které bylo zkonfiskováno ze stejných důvodů [[Štampachové ze Štampachu|Štampachům]].Binterová (1995), s. 37. [32] => [33] => === Po třicetileté válce === [34] => [[Soubor:20163-Brunnersdorf-1916-Schule, Kirche und Bahnhof-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|náhled|Prunéřovský kostel, škola a bývalé nádraží]] [35] => [[Soubor:20164-Brunnersdorf-1916-Schloß-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|náhled|Zámecký areál]] [36] => [37] => [[Třicetiletá válka]] se rozsáhlé obce dotkla velmi citelně. Důsledky války byly v podobě zchátralých usedlostí patrné ještě v roce 1654, kdy byla sepsána [[berní rula]]. Podle ní v Prunéřově žilo sedm [[sedlák]]ů, 71 [[chalupník]]ů a deset lidí bez pozemků. Celkem vlastnili 112 potahů 200 krav, 147 [[Jalovice|jalovic]], 285 ovcí, 154 prasat a jednu kozu. U vesnice stály dva mlýny s jedním kolem a tři mlýny se dvěma koly. [38] => [39] => Roku 1655 přešlo spojené panství Ahníkov–Prunéřov na třetího syna Jaroslava Bořity, [[Maxmilián Valentin z Martinic|Maxmiliána Valentina]], který vylepšil dědická práva obyvatel, ale také zvýšil počet [[Robota|robotních]] dnů ze 169 a půl dne na 279 a půl dne. Panství bylo poté roku 1678 znovu rozděleno. Prunéřov připadl jeho nejstaršímu synovi Jaroslavu Bernardovi, který však zemřel bez dědiců, a tak majetek i s hradem Hasištejn přešel na jeho bratra [[Jiří Adam II. Bořita z Martinic|Jiřího Adama]], pána na [[Zbečno|Zbečně]] a ve [[Slaný|Slaném]]. Roku 1773 však celá prunéřovská větev [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]] vymřela Františkem Michalem [[genealogie|po meči]]. Ten v polovině století rozsáhle zrekonstruoval [[Kostel svatého Petra a Pavla (Prunéřov)|kostel svatého Petra a Pavla]]. Rodový majetek převzal František Karel z ahníkovské větve. Ani on však nezanechal dědice, a celé panství zdědila Michalova dcera Marie Anna z Althanu. V té době její spojené ahníkovsko-prunéřovské panství tvořilo 42 vesnic a statků.Binterová (1995), s. 38. [40] => [41] => Od roku 1782 do roku 1829 bylo u vsi vysoušeno velké [[jezero]]. Od roku 1787 měla obec vlastní školu a [[chudobinec]], panský [[pivovar]], palírnu kořalky a bednářství. Záznam o robotě z roku 1793 uvádí, že 848 obyvatel Prunéřova odpracovalo 3 644 dní roboty s potahem, 4 991 dní ruční roboty v létě a 3 355 dní ruční roboty v zimě. Kromě toho vrchnosti odváděli různé poplatky. Prunéřovský potok sloužil ke splavování dřeva z Krušných hor do Kadaně.Vítek (1977), s. 29. [42] => [43] => === Novodobé dějiny === [44] => Roku 1846 v Prunéřově stálo 158 domů. V roce 1870 bylo nedaleko zámku postaveno [[Železniční stanice|nádraží]] a [[cukrovar]]. O rok později společnost [[Buštěhradská dráha]] otevřela trať [[Karlovy Vary]] – ([[Kadaň]]) Prunéřov – [[Březno (okres Chomutov)|Březno]] a dva roky nato dvanáctikilometrový úsek Prunéřov–[[Chomutov]]. [45] => [46] => Dalším držitelem panství se stal [[průmysl]]ník [[Franz Preidl]], který nákladně přestavoval zámek v [[romantismus|pseudoromantickém]] slohu. V tom pokračoval i jeho dědic [[Emanuel Karsch]], jehož syn držel panství až do roku 1945. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl majetek Karsche mladšího zabaven a zámek sloužil od té doby různým účelům až do své likvidace v roce 1982. [47] => [48] => V období [[první republika|první republiky]] byl Prunéřov jednou z největších a nejlépe vybavených obcí v oblasti. V [[elektrifikace|elektrifikované]] obci byla obecná škola (včetně české), praktický lékař, lékárna, spořitelna, [[Spořitelní a úvěrní družstva|záložna]], jedenáct hostinců, různé obchody a mnoho drobných řemeslníků. Působili v ní také dva taxikáři a pohřební ústav, kromě pivovaru, cukrovaru a čtyř mlýnů zde byla továrna na konzervy, [[cihelna]], [[kaolin]]ka a dvě stavební firmy.Binterová (1995), s. 39. [49] => [50] => Během druhé světové války v Prunéřově byly tři zajatecké tábory. Po válce byli [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni původní obyvatelé]], ale vesnici se podařilo částečně dosídlit, takže počet obyvatel klesl oproti předválečnému počtu jen o necelou polovinu. Roku 1949 ve vsi hospodařilo 73 zemědělců, z nichž 68Vítek (1977), s. 31. následujícího roku založilo [[jednotné zemědělské družstvo]], které prosperovalo, dokud se nezačala plánovat likvidace sídla. V roce 1962 zahájila činnost Likvidační komise a začala probíhat postupná [[demolice]] domů. Kvůli důlní činnosti v prostoru [[Lom Nástup – Tušimice|Lomu NástupTušimice]] musel být přeložen potok, silnice a později i železnice. Zachovalo se pouze několik domů na severním konci vsi. V letech 1977–1982 byla zbořena dolní část vesnice včetně zámku a bývalého [[pivovar]]u.Binterová (1995), s. 40. V rámci jedné z [[Akce Z|akcí Z]] místní vybudovali areál koupaliště s [[Kemp|autokempem]]. [51] => [52] => [[Soubor:Elektrárna Prunéřov 2018-07-25 Komín.jpg|náhled|Elektrárna Prunéřov]] [53] => [[Soubor:Prunéřov 2015 - severjpg.jpg|náhled|Dochované domy na severním konci Prunéřova]] [54] => [[Soubor:Prunéřov 2016-05-22 Lípa.jpg|náhled|Památný strom Prunéřovská lípa]] [55] => [56] => Na větší části bývalého Prunéřova je dnes [[těžba]] ukončena a plochy jsou [[Rekultivace|zrekultivovány]]. V severozápadní části stojí areály elektráren [[Elektrárny Prunéřov|Prunéřov I a II]], a nově vybudované nádraží Kadaň. Zachovaná jihozápadní část vesnice se změnila na průmyslovou čtvrť s minimem obyvatel. Sídlí zde firmy STS, Armabeton, Prefa, ČSAD a další. Město Kadaň k bývalému nádraží přesunulo ubytovnu pro neplatiče a tzv. nepřizpůsobivé občany. [57] => [58] => === Hornictví === [59] => Těžba [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v okolí Prunéřova a [[Milžany|Milžan]] začala už před rokem 1780, kdy zde bylo v provozu několik obecních dolů. Ty se na rozdíl od dolů v okolí [[Pětipsy|Pětipes]] udržely poměrně dlouho, protože měly podstatně lepší geologické podmínky: kvalitní uhlí bylo většinou uloženo v hloubkách do deseti až dvaceti metrů a mocnost [[sloj]]e se přesahovala tři až šest metrů. Část podniků byla sice uzavřena během hospodářské krize po roce 1873, ale jiné ji překonaly a během [[První světová válka|první světové války]] došlo k opětovnému rozvoji podnikání. V té době byly také otevírány první velké povrchové lomy. [60] => [61] => Na jižním okraji obce se nacházel největší těžařský podnik milžansko-prunéřovské oblasti: lom Meissner (též Libuše). Byl otevřen v roce 1917 jako povrchový lom, kde se těžily dvě tři až osm metrů mocné [[sloj]]e z hloubek do patnácti metrů. Uhlí se vozilo po železniční vlečce do stanice Kadaň–Prunéřov, která byla pouhých 300 metrů daleko. Zpočátku zaměstnával až sto horníků, kteří těžili 50 000 tun uhlí ročně, ale později jeho produkce poklesla. Do roku 1940 se v lomu vytěžilo až 800 000 tun uhlí. Jeden kilometr jihovýchodně od vesnice byl důl Anna založený již v roce 1806, který zůstal v téměř nepřetržitém provozu až do roku 1940. V devatenáctém století v něm pracovalo až dvacet horníků, kteří z části hlubinně a z části povrchově dobývali 5–9 m mocnou sloj uloženou v hloubkách do dvaceti metrů. Koncem devatenáctého století se uhlí i důlní voda využívaly v blízkém cukrovaru, do kterého vedla úzkorozchodná železniční trať. Ke konci života podniku se přešlo výhradně na povrchovou těžbu. Celkem důl vyprodukoval asi 1 000 000 tun uhlí. Další důl Otto (též Bruno) se od roku 1860 nacházel dva kilometry východně od vesnice. Uhlí se v něm těžilo z téměř devět metrů mocné sloje v hloubce kolem padesáti metrů pod povrchem. Prodávalo se do okolních cihelen, pivovarů a ve stanicích [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Důl byl uzavřen v roce 1907 s celkovou produkcí 650 000 tun uhlí. [62] => [63] => Další doly (např. Trojice, Jan, Klemens nebo Karolina) u Prunéřova patřily k menším podnikům, které zaměstnávaly okolo pěti až patnácti horníků s jejich rodinami a ročně produkovaly 500–2000 tun uhlí. Největší z nich byl Václav, který byl otevřen od konce šedesátých let devatenáctého století do roku 1912 a poskytl asi 100 000 tun uhlí. Dále tu byl od šedesátých let devatenáctého století důl Robert, kde se s jednou delší přestávkou vytěžilo až do roku 1910 celkem 20 000 tun. V krátkém období let 1917–1919 se v dalším dole Berta vytěžilo 30 000 tun. Posledním větším podnikem byl důl Ring u Horního mlýnského rybníka. Byl otevřen ještě kratší dobu (1919–1920), za kterou se z hloubek do dvaceti metrů získalo asi 20 000 tun uhlí. [64] => [65] => == Obyvatelstvo == [66] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 2242 obyvatel (z toho 1083 mužů), z nichž bylo 135 Čechoslováků, 2076 Němců a 31 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale 51 lidí bylo členy evangelických církvi, deset židů, sedm lidí patřilo k jiným nezjišťovaným církvím a deset lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2324 obyvatel: 188 Čechoslováků, 2106 Němců a 30 cizinců. Počet lidí bez vyznání vzrostl na 117 a dále zde žilo padesát evangelíků, čtyři členové církve československé, devět židů, šest příslušníků ostatních církví a zbytek lidí patřil k církvi římskokatolické. [67] => [68] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [69] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2021 [70] => |- [71] => ! [72] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 || 2021 [73] => |- style="white-space:nowrap" [74] => ! align="left" | Obyvatelé [75] => | 1 295 || 1 796 || 1 889 || 2 193 || 2 173 || 2 242 || 2 324 || 1 371 || 1 354 || 254 || 97 || 61 || 336 || 292 || 252 [76] => |- style="white-space:nowrap" [77] => ! align="left" | Domy [78] => | 165 || 230 || 247 || 271 || 288 || 292 || 320 || 292 || 269 || 50 || 30 || 29 || 20 || 28 || 26 [79] => |- style="white-space:nowrap" [80] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|V počtu domů z roku 1961 jsou zahrnuty domy [[Nová Víska (Kadaň)|Nové Vísky]].}} [81] => |} [82] => [83] => == Obecní správa == [84] => Roku 1850 se Prunéřov stal samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]], ale Stará a Nová strana měly své vlastní obecní výbory a k jejich sloučení došlo až od 1. ledna 1919.Vítek (1977), s. 30. Při [[sčítání lidu]] v roce 1869 k obci patřila osada [[Bystřice (Kadaň)|Bystřice]], ale podle Vladimíra Vítka se osamostnila už roku 1864. K 1. lednu 1966 obec Prunéřov formálně zanikla a její [[katastrální území]] bylo připojeno jako [[část obce|část města]] ke Kadani. [85] => [86] => == Pamětihodnosti == [87] => Významnými památkami ve vesnici byly [[Barokní architektura|barokní]] [[Kostel svatého Petra a Pavla (Prunéřov)|kostel svatého Petra a Pavla]] zbořený v letech 1962–1966 a [[Novorenesance|novorenesanční]] [[Prunéřov (zámek)|prunéřovský zámek]]. Z kostela má pocházet reliéf [[Kristovo příbuzenstvo z Prunéřova]], který byl nalezen na půdě místní [[rokoko]]vé fary z let 1763–1766. Přes potok vedl most se sochou [[Svatý Florián|svatého Floriána]] z roku 1769 od K. J. Waitzmanna. Nedaleko mostu býval také [[mariánský sloup]] s rokokovými sochami [[Svatý Josef|svatého Josefa]], [[Svatý Jáchym|svatého Jáchyma]], [[Svatá Anna|svaté Anny]] a [[Alois Gonzaga|svatého Aloise]]. [88] => [89] => == Osobnosti == [90] => * [[Anton Wolkenstein-Trostburg]] (1832–1913), rakousko-uherský diplomat [91] => * [[Ernst Krob]], inženýr a architekt [92] => * [[Miroslav Krása]] (* 1952), hokejista [93] => * [[Wilhelm Wolkenstein-Trostburg]] (1836–1915), rakousko-uherský politik [94] => [95] => == Odkazy == [96] => [97] => === Reference === [98] => [99] => {{Citace periodika [100] => | příjmení = Vítek [101] => | jméno = Vladimír [102] => | titul = Dějiny obce Prunéřov [103] => | periodikum = Památky, příroda, život [104] => | rok = 1977 [105] => | ročník = 9 [106] => | číslo = 3 [107] => | strany = 26 [108] => | poznámka = Dále jen Vítek (1977) [109] => }} [110] => {{Citace monografie [111] => | příjmení = Binterová [112] => | jméno = Zdena [113] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [114] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [115] => | místo = Chomutov [116] => | rok = 1995 [117] => | počet stran = 44 [118] => | svazek = II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka [119] => | typ svazku = díl [120] => | kapitola = Prunéřov [121] => | strany = 35 [122] => | poznámka = Dále jen Binterová (1995) [123] => }} [124] => {{Citace monografie [125] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [126] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [127] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1984 [130] => | počet stran = 664 [131] => | svazek = III. Severní Čechy [132] => | kapitola = Prunéřov – zámek [133] => | strany = 391–393 [134] => }} [135] => {{Citace elektronické monografie [136] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [137] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [138] => | datum vydání = 2015-12-21 [139] => | datum přístupu = 2019-07-13 [140] => | vydavatel = Český statistický úřad [141] => | strany = 53, 457 [142] => | formát = PDF online [143] => }} [144] => {{Citace monografie [145] => | příjmení = Profous [146] => | jméno = Antonín [147] => | odkaz na autora = Antonín Profous [148] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [149] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [150] => | místo = Praha [151] => | rok = 1951 [152] => | počet stran = 632 [153] => | svazek = III. M–Ř [154] => | strany = 496 [155] => }} [156] => {{Citace monografie [157] => | příjmení = Bílek [158] => | jméno = Jaroslav [159] => | příjmení2 = Jangl [160] => | jméno2 = Ladislav [161] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [162] => | příjmení3 = Urban [163] => | jméno3 = Jan [164] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [165] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [166] => | místo = Chomutov [167] => | rok = 1976 [168] => | počet stran = 192 [169] => | strany = 134–140 [170] => }} [171] => {{Citace monografie [172] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [173] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [174] => | vydavatel = Český statistický úřad [175] => | místo = Praha [176] => | rok = 2006 [177] => | počet stran = 760 [178] => | strany = 376, 377 [179] => | isbn = 80-250-1310-3 [180] => }} [181] => {{Citace monografie [182] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [183] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [184] => | vydavatel = Český statistický úřad [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 2013 [187] => | počet stran = 900 [188] => | strany = 291 [189] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [190] => }} [191] => {{Citace elektronické monografie [192] => | titul = Ernst Krob [193] => | url = http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/61-ernst-krob [194] => | datum vydání = [195] => | datum aktualizace = [196] => | datum přístupu = 2015-05-22 [197] => | vydavatel = Ústí/Aussig – architektura na severu Čech [198] => }} [199] => {{Citace monografie [200] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [201] => | svazek = I. Čechy [202] => | vydavatel = Státní úřad statistický [203] => | místo = Praha [204] => | rok = 1924 [205] => | počet stran = 596 [206] => | vydání = 2 [207] => | strany = 248 [208] => }} [209] => {{Citace monografie [210] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [211] => | svazek = I. Země česká [212] => | vydavatel = Státní úřad statistický [213] => | místo = Praha [214] => | rok = 1934 [215] => | počet stran = 614 [216] => | strany = 133 [217] => }} [218] => {{Citace monografie [219] => | editoři = Emanuel Poche [220] => | titul = Umělecké památky Čech [221] => | vydavatel = [[Academia]] [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 1980 [224] => | svazek = III. P/Š [225] => | počet stran = 540 [226] => | typ kapitoly = heslo [227] => | kapitola = Prunéřov [228] => | strany = 165 [229] => }} [230] => {{Citace elektronické monografie [231] => | příjmení = Valenčík [232] => | jméno = Michal [233] => | titul = Kostel sv. Petra a Pavla [234] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13885 [235] => | datum přístupu = 5012-10-18 [236] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [237] => }} [238] => {{Citace elektronické monografie [239] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [240] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4204&pvo=SLD21043-CO&&str=v20&kodjaz=203 [241] => | datum přístupu = 2023-11-18 [242] => | vydavatel = Český statistický úřad [243] => | formát = PDF online [244] => }} [245] => [246] => [247] => === Související články === [248] => * [[Kadaňské místní dráhy]] [249] => * [[Římskokatolická farnost Prunéřov]] [250] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň]] [251] => [252] => === Externí odkazy === [253] => * {{Commonscat}} [254] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=77 Prunéřov na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945] [255] => [256] => {{Části české obce}} [257] => {{Autoritní data}} [258] => [259] => {{Portály|Česko}} [260] => [261] => [[Kategorie:Prunéřov| ]] [262] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [263] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov]] [264] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi]] [265] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [266] => [[Kategorie:Perštejnské panství]] [267] => [[Kategorie:Šumburské panství]] [268] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [269] => [[Kategorie:Prunéřovské panství]] [270] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [271] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [272] => [[Kategorie:Kadaň]] [] => )
good wiki

Prunéřov

Prunéřov ( je místní částí města Kadaň v okrese Chomutov. Větší část Prunéřova musela ustoupit těžbě hnědého uhlí po druhé světové válce.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kadaň','sčítání lidu','Buštěhradská dráha','Hnědé uhlí','pivovar','druhá světová válka','sloj','Prunéřov (zámek)','Kostel svatého Petra a Pavla (Prunéřov)','Hasištejn','Nová Víska (Kadaň)','Slaný'

Hasištejn

Kadaň

Pivovar

Slaný

Sloj