Array ( [0] => 15480824 [id] => 15480824 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Právo [uri] => Právo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => '''Právo''' je multidimenzionální [[fenomén]] a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích. Nelze jeho definici tedy zúžit pouze na jeho [[norma]]tivní význam, ač především v této rovině je chápán nejčastěji, tedy ve smyslu soustavy [[právní norma|právních norem]], tj. pravidel chování (příkazů, zákazů nebo dovolení), kterými se řídí lidské spolužití a které jsou uznávané nebo přímo stanovené [[stát]]em. Této oblasti nejlépe odpovídá pojem '''objektivního práva'''. Mimo rovinu normativní působí právo též v rovině sociální, axiologické, mocenské a informační.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Gerloch [3] => | jméno = Aleš [4] => | odkaz na autora = Aleš Gerloch [5] => | titul = Teorie práva [6] => | vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. [7] => | místo = Plzeň [8] => | rok = 2009 [9] => | vydání = 5 [10] => | počet stran = 308 [11] => | kapitola = Fenomén práva [12] => | strany = 19 [13] => | isbn = 978-80-7380-233-2 [14] => }} Objektivní právo je tedy univerzálním normativním systémem. V praxi se jeho součástí mohou stávat i normy pocházející z jiných normativních systémů, ač už se jedná o systémy s hodnotovým významem, nebo technického charakteru.''Teorie práva''. s. 28. V případě nedodržování práva ho stát mocensky vynucuje. Ve svém souhrnu všechny platné právní normy tvoří [[právní řád]] daného státu. [15] => [16] => Protože slovo ''právo'' má (nejméně) dva různé významy, používají právníci tento termín také pro '''[[subjektivní právo]]''', právo určitého subjektu na něco.''„právo [...] 1. oprávnění, nárok [...] 3. souhrn (právních) norem [...]“'' – {{Citace elektronické monografie [17] => | titul = Slovník spisovného jazyka českého [18] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český [19] => | datum_přístupu = 2013-04-26 [20] => | url = http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc&heslo=právo [21] => }} V tomto případě jde tedy o objektivním právem zaručenou možnost chovat se určitým způsobem. [22] => [23] => Právo z různých hledisek zkoumá [[právní věda]]. Všeobecné znalosti o něm, představy o jeho platnosti a oprávněnosti se pak označují jako [[právní vědomí]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => {{Viz též|Vznik práva|Právní dějiny}} [27] => Dějiny práva zahrnují tisíce let vývoje [[zákon]]ů. První právo bylo [[zvykové právo|právo zvykové]] (obyčejové), existovalo ve vědomí lidí, šlo o nepsané právo předávané z generace na generaci. Právo v podobě písemných předpisů vzniklo až po vzniku státu. [[Pozitivní právo]] je platné právo, lze jej odvodit z platných právních norem vyjádřených nejčastěji ve formě nějakého [[Právní předpis|právního předpisu]], naopak [[přirozené právo]] je odvozováno z mravního zákona, z přírodních zákonů, je to vysněné, ideální a nejdokonalejší právo. [28] => [29] => [[Chammurapiho zákoník]] je jeden z nejstarších zaznamenaných právních systémů. Vznikl cca 1800 př. n. l., byla to kamenná deska vystavená na veřejném místě. Zahrnoval rodinné, obchodní a především [[trestní právo]]. Další známý historický zákon je římský [[Zákon dvanácti desek]], který vznikl v 5. století př. n. l. Byl to souhrn práva soukromého i trestního ve formě bronzových desek vystavených také na veřejném místě. [[Zákon sudnyj ljudem]] byl zákon pro laiky, širokou veřejnost, vznikl v 9. století, byl vytvořen [[Cyril a Metoděj|Konstantinem a Metodějem]]. Ve 13.–14. století nechal [[Václav II.]] sepsat [[Ius regale montanorum|Horní zákoník]]. [[Magna charta libertatum]] (Velká listina práv a svobod) byl anglický právní dokument vydaný v roce 1215, omezoval některé panovnické pravomoci. [30] => [31] => Výrazný vliv na formování práva má také [[Bible]].{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = Bible a právní řád [33] => | periodikum = Témata [34] => | url = https://temata.rozhlas.cz/bible-a-pravni-rad-7999527 [35] => | datum vydání = 2009-10-18 [36] => | jazyk = cs [37] => | datum přístupu = 2021-12-21 [38] => }} [39] => [40] => == Dělení objektivního práva == [41] => [42] => === Právo pozitivní a přirozené === [43] => [[Pozitivní právo]] stanovuje především zákonodárce, rozlišuje se právo jako takové a [[morálka]] jako mimoprávní normativní systém. Naproti tomu u [[přirozené právo|přirozeného práva]] jsou hlavními původci práva Bůh nebo příroda, stát je jen může uznávat. Dnes je vnímáno hlavně jako teorie o [[Lidská práva|lidských právech]]. [44] => [45] => === Právo soukromé a veřejné === [46] => {{Podrobně|Soukromé právo|Veřejné právo}} [47] => Toto dělení objektivního práva pochází už z [[římské právo|práva římského]], kde se odlišovalo především to, jaký zájem chrání. Pokud šlo o zájem státu, bylo to právo veřejné, jestliže jednotlivce, pak právo soukromé. Existuje ale více teorií, jak tímto způsobem právo dělit, např. podle vztahu jeho adresátů, pokud jsou si rovni a vzájemná práva a povinnosti si stanoví dohodou, jde o soukromé právo, naopak pokud je jeden z nich v nadřízeném postavení a práva a povinnosti může stanovit ostatním i proti jejich vůli, jde o právo veřejné. [48] => [49] => === Další dělení === [50] => Objektivní právo lze dále dělit podle různých kritérií. Například podle jeho územní platnosti na [[vnitrostátní právo]] a [[mezinárodní právo]], podle metody a oblasti právní úpravy na [[hmotné právo]] a [[procesní právo]], nebo podle toho, zda je stanoveno někým, zejména státem, zvnějšku (právo heteronomní), či si ho účastníci právního vztahu stanoví sami (právo autonomní). [51] => [52] => === Právní odvětví === [53] => {{Podrobně|Právní odvětví}} [54] => Celý [[Právní řád České republiky|právní řád]], který se skládá především ze všech platných právních norem, lze teoreticky rozdělit i na jednotlivá právní odvětví, jestliže splňují tzv. odvětvotvorná kritéria (existence společných institutů a právních principů, vnitřní systémová soudržnost a akceptovatelnost ze strany odborné veřejnosti). V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími [[občanské právo]], [[rodinné právo]], [[obchodní právo]] a lze sem zařadit i [[pracovní právo]]. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o [[ústavní právo]], [[trestní právo]], [[správní právo]] a [[finanční právo]]. [55] => [56] => == Právní normy == [57] => {{Podrobně|Právní norma}} [58] => Všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování je vynutitelné státem. Právní normy přijímá normotvůrce, většinou [[parlament]] jako subjekt nadaný [[Zákonodárná moc|zákonodárnou mocí]]. Lze je rozlišovat mj. na: [59] => * zavazující [60] => ** přikazující – stanoví povinnost nějak jednat, např. platit [[Daň|daně]]. [61] => ** zakazující – zakazují činit určité kroky, např. uzavírat [[kartel]]ové dohody. [62] => * opravňující – umožňují se nějak zachovat, např. uzavřít [[Smlouva|smlouvu]]. [63] => [64] => Souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů, např. [[vlastnictví]], [[manželství]] apod., se nazývá '''právní institut'''. [65] => [66] => == Prameny práva == [67] => {{Podrobně|Pramen práva}} [68] => Právní normy jsou obsaženy v různých druzích pramenů práva, odkud je lze zjistit. Základní dělení pramenů práva je na materiální a formální. Materiálními prameny jsou různé reálné skutečnosti, např. společenské a hospodářské poměry dané společnosti nebo její historie, tedy důvody, které vedou k přijetí určité právní úpravy. Formálními prameny jsou pak ty zdroje, které právo přímo obsahují, a to: [69] => * [[nepsané právo]] (''ius non scriptum'') – [[právní obyčej]]e a [[právní princip]]y. [70] => * [[psané právo]] (''ius scriptum'') – především normativní právní akty čili [[právní předpis]]y (publikované zejména ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]]), ale také [[Normativní smlouva|normativní smlouvy]] či soudní [[precedens|precedenty]]. [71] => U nejčastějšího pramene práva, kterým je právní předpis, se pak rozlišuje: [72] => * jeho [[platnost]] – předpis se stal součástí právního řádu, [73] => * [[Účinnost (právo)|legisvakanční lhůta]] – období mezi platností a účinností, [74] => * jeho [[Účinnost (právo)|účinnost]] – nastává povinnost se předpisem řídit, [75] => * jeho [[působnost]] – územní, osobní, časová i věcná. [76] => [77] => == Odkazy == [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Související články === [82] => * [[Právní stát]] [83] => * [[Bezpráví]] [84] => * [[Spravedlnost]] [85] => * [[Antropologie práva]] [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Commonscat}} [89] => * {{Otto|heslo=Právo}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=právo}} [91] => * {{Wikicitáty|téma=Právo}} [92] => [93] => {{Humanitní a společenské vědy}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => {{Portály|Právo}} [96] => [97] => [[Kategorie:Právo| ]] [98] => [[Kategorie:Humanitní a společenské vědy]] [] => )
good wiki

Právo

Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích. Nelze jeho definici tedy zúžit pouze na jeho normativní význam, ač především v této rovině je chápán nejčastěji, tedy ve smyslu soustavy právních norem, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'přirozené právo','trestní právo','Pozitivní právo','Účinnost (právo)','Zákon dvanácti desek','Právní stát','Lidská práva','ústavní právo','zvykové právo','fenomén','zákon','pracovní právo'

Fenomén

Zákon