Array ( [0] => 14709018 [id] => 14709018 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prčice [uri] => Prčice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Prčice [3] => | obrázek = Prčice Vítkovo náměstí pomník 1. sv. války a kostel.jpg [4] => | popisek = Prčice: [[Vítkovo náměstí]] s pomníkem padlým v první světové válce a [[Kostel svatého Vavřince (Prčice)|kostel sv. Vavřince]] [5] => | charakter = část města [6] => | PSČ = 257 92 [7] => | obec = [[Sedlec-Prčice]] [8] => | okres = Příbram [9] => | země = [10] => | katastrální území = Prčice [11] => | rozloha = 5,89 [12] => | nadmořská výška = [13] => }} [14] => '''Prčice''' ({{Vjazyce2|de|''Pertschitz''}}) je část města [[Sedlec-Prčice]] v [[okres Příbram|okrese Příbram]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Do roku 1957 byla samostatným městysem. V roce 2011 zde trvale žilo 532 obyvatel.{{Citace monografie [15] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [16] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [17] => | vydavatel = Český statistický úřad [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2013 [20] => | počet stran = 900 [21] => | strany = 155 [22] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [23] => }} [24] => [25] => == Jméno == [26] => Jméno osady se v minulosti psalo různými způsoby: Prtschitz (1179), Purschitz (1182), Perchyc (1220), Pritschit (1262), Pryczicz (1352), Pirczicz (1369), Prczicz (1379), Prczicze (1550), Prcžicze (1612), Prtschiz (1774), Prčitz (1873), Pertschitz (1939–1945). Ze starých zápisů těžko odhadovat, jaký rod a číslo název původně v češtině měl. O původu jména bylo vysloveno mnoho hypotéz.Ladislava Doubravová: [https://www.sedlec-prcice.cz/jak-prcice-prisla-ke-svemu-slavnemu-jmenu/d-6939 Jak Prčice přišla ke svému slavnému jménu], město Sedlec-Prčice [27] => * [[Čeněk Habart]] hledal původ u staročeského slova „prčiti“, které podle Jungmannova Slovníku znamená „směšně se nadýmati, nad jiné hrdě se vynášeti“.[[Čeněk Habart]]: ''Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl.'' Rukopis z roku 1941 upravil a vydal Alfaprint Sedlčany, 1994 [28] => * [[August Sedláček]] zmiňuje, že prkno jmenovalo se za stara „prče“ a že byl hrad prčemi ohrazen, jmenovalo se Vítkovo sídlo Prčice. Slovensky se dosud říká prknům, uříznutým z klády při okraji, „prčice“. Někteří považovali Prčici za překlad německého Plankenberg, kopec prkny ohrazený, protože syn Vítka I. nejstaršího se někdy psal také z Plankenberka. Z použití tohoto přídomku souběžně s přídomkem „de Perchyc“ a dalších souvislostí však lze usoudit, se jedná o dvě různá místa, českou Prčici a dolnorakouský hrad Blankenberg u městečka Neufelden. [29] => * [[Antonín Profous]] předpokládá, že původní lokátor se jmenoval Prk, existence takového středověkého jména je doložená, stejně jako podobné odvozeniny z tohoto jména. Tomu by odpovídalo, že by původně byl název v množném čísle (Prčici, Prkovi lidé)[[Antonín Profous]]: ''Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III, M – Ř'', 1951 [30] => [31] => V místním úzu se používá jméno v jednotném čísle (''do Prčice, v Prčici''). V ustálených souslovích je zažitý plurál ''(jdi) do prčic/[[wikt:do_Prčic|do Prčic]], (jsem) v prčicích''. [[Internetová jazyková příručka]] ÚJČ u hesla Prčice uvádí, že se slovo používá jak v čísle jednotném, tak i jako pomnožné jméno, a v obecném výkladu je spolu se jmény Kytlice a Hostivice uvádí jako příklady jmen, která mohou mít obojí tvary. Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako základní charakteristiku ženský rod jednotného čísla, ale v obecné češtině slovo uvádí jako mužské pomnožné jméno, zvláště ve zhrublých spojeních. [32] => [33] => V souslovích „jít do prčic“, „být v prčicích“ je jméno „Prčice“ použito jako eufemizační náhražka [[jazykové tabu|tabuizovaného]] vulgárního slova [[prdel]].Jan Hugo a kol.: ''Slovník nespisovné češtiny'', Maxdorf, 2009 [34] => [35] => == Historie == [36] => [[Soubor:Prčice kostel sv. Vavřince 3.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Vavřince (Prčice)|Kostel svatého Vavřince]] na Vítkově náměstí byl založen v 11. nebo 12. století [[Vítkovci]]]] [37] => [[Soubor:Prčice zámek 9.jpg|vlevo|náhled|[[Prčice (zámek)|Prčický zámek]]]] [38] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1184]],{{Citace monografie [39] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl [40] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [41] => | vydavatel = Český statistický úřad [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 2006 [44] => | počet stran = 760 [45] => | strany = 80 [46] => | isbn = 80-250-1310-3 [47] => }} kdy náležela pánu [[Vítek I. z Prčice|Vítkovi z Prčice]], od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody [[Vítkovci|Vítkovců]], resp. [[Rožmberkové]], [[páni z Krumlova]], [[páni z Hradce]], [[Landštejnové|páni z Landštejna]] a [[Sezimové z Ústí|páni ze Sezimova Ústí]]. Ovšem již o dva roky dříve, roku 1182, se Vítek z Prčice jako svědek na listině knížete Bedřicha I. píše jako Witego de Purschitz. Ačkoliv Vítek nejstarší z Prčice býval někdy považován za zakladatele Prčice, archeologický výzkum při revitalizaci prčického náměstí v letech 2010–2011 vznik Prčice posunul hlouběji do historie. Archeoložka [[Michaela Selmi Wallisová]] v článku o výzkumu vyslovila hypotézu, že Prčice byla při svém vzniku součástí přemyslovské soustavy a Vítek jako hodnostář na královském dvoře se stal nejprve správcem této vzdálené výspy přemyslovské moci, teprve později se zde Vítkovci stali majiteli rodového panství. [48] => [49] => Původní panské sídlo se nacházelo vedle původně románského [[Kostel svatého Vavřince (Prčice)|kostela svatého Vavřince]], jenž prodělal nejprve gotickou a po požáru roku 1701 i barokní přestavbu. Postupem času vznikly v Prčici tři tvrze a roku 1591 zahájil Adam Voračický z Paběnic stavbu zámku. Državou vladyků [[Voračičtí z Paběnic|Voračických z Paběnic]] [50] => [51] => Roku [[1357]] je zde zmiňován Beneš [[Páni z Choustníka|z Choustníka]]. [52] => [53] => V roce 1843 byl z iniciativy arcibiskupa [[František Pištěk|Františka de Paula Pištěka]], zdejšího rodáka otevřen [[Špitál v Prčici|prčický špitál]]. [54] => [[Soubor:Prčice špitál 2.jpg|vlevo|náhled|Prčický špitál]] [55] =>
[56] => [57] => Prčice byla samostatným městysem. Dne 6. září 1957 byl podepsán dokument, na jehož základě byl starobylý městys sloučen s moderně se rozvíjejícím sousedním městem [[Sedlec (Sedlec-Prčice)|Sedlcem]] do jednoho města [[Sedlec-Prčice]].[http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/od-roku-1957-to-tahnou-spolu/ Od roku 1957 to táhnou spolu] {{Wayback|url=http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/od-roku-1957-to-tahnou-spolu/ |date=20101022190224 }}, web města Sedlec-Prčice, článek nedatován, autor neuveden Obě hlavní části souměstí odděluje niva Sedleckého potoka. [58] => [59] => === Židé v Prčici === [60] => [[Soubor:Židovský hřbitov Prčice entry.jpg|náhled|Vstup židovského hřbitova|alt=]] [61] => [[Soubor:Židovský hřbitov Prčice 5.jpg|náhled|Dva ze starších náhrobků na židovském hřbitově]] [62] => [63] => Někdy před rokem [[1724]] vzniklo v Prčici židovské osídlení, z něhož se posléze vyvinula samostatná [[židovská obec]]. Velmi pravděpodobně zde byly jednotlivé židovské rodiny usazeny rozptýleně mezi křesťanským obyvatelstvem (což bylo v té době ve středních Čechách obvyklé) již v průběhu 17. století, tudíž zde nebylo [[ghetto]]. Exaktnější prameny z tohoto období zatím nejsou podrobněji popsány. Víme pouze, že v městském soupisu židů (pochází z roku [[1724]]) je k roku [[1618]] uváděn "neurčitý počet Židů", dále pak jakákoliv zmínka o židovském obyvatelstvu z městských zápisů mizí, až k roku [[1702]] je tu evidováno 7 Židů starších deseti let, poté již jsou až do josefínských reforem ve familiantských seznamech vedeni zdejší Židé s neomylnou přesností co do počtu, jmen, povolání i bydliště. [64] => [65] => V soupisu Židů z roku 1724 je uvedeno, že v panské vinopalně v patře bývala od roku [[1689]] modlitebna a kromě toho tu jsou zmíněny tři rodiny: draslař Salomon Cantor se ženou a pěti dětmi (jeden ženatý syn Bernard se ženou Perl a jednou dcerou se živil jako palírník, druhý syn Jakob pomáhal otci s výrobou [[Uhličitan draselný|potaše]] a třetí syn, patnáctiletý Zacharias, pomáhal bratrovi Bernardovi ve vinoplaně a obchodoval s kůžemi a dalším zbožím), [[koželuh]] Feischel Moises se ženou Hanele a třemi dcerami (zaměstnával pomocníka v koželužně Lebenmana původem z Nadějkova) a obchodník lněným i jiným zbožím Josef Israel se ženou a čtyřmi dětmi. [66] => [67] => Roku [[1880]] bydlelo v Prčici 31 Židů, roku [[1890]] 45 Židů, roku [[1900]] 52 Židů, v roce [[1910]] žilo v obci 43 [[Židé|Židů]], v roce [[1921]], jak uvádějí [[Hugo Gold]] a Jan Polák-Rokycana "méně než 30 duší" (ve skutečnosti 24 osob) a roku [[1930]] 23 obyvatel hlásících se k židovskému náboženství. [68] => [69] => K židovské obci místně náležely ve 20. století i tyto dříve samostatné židovské obce: [[Borotín (okres Tábor)|Borotín]], [[Divišovice (Sedlec-Prčice)|Divišovice]], [[Jetřichovice (Sedlec-Prčice)|Jetřichovice]], [[Kvasejovice (Sedlec-Prčice)|Kvasejovice]], Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, [[Nadějkov]], [[Nosetín]], [[Petříkovice (Nadějkov)|Petříkovice]], [[Přestavlky (Sedlec-Prčice)|Přestavlky]], Ředice, [[Sedlec-Prčice|Sedlec]], [[Střezimíř|Střežmíř]], [[Stupčice]], Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červený Újezd, Velké Heřmanice. [70] => [71] => Z Prčice pocházeli [[dirigent]] [[Adolf Čech]] (vlastním jménem Adolf Taussig, 1842-1903 Praha) a jeho bratr, [[Sólo|sólista]] [[Opera Národního divadla|Opery Národního divadla]], [[Karel Čech (pěvec)|Karel Čech]] (vlastním jménem Karel Taussig, 1844-1913 Praha). Richard Neumann padl jako voják [[Společná armáda|c.k. rakouské armády]] v [[První světová válka|první světové válce]] v [[Srbsko|Srbsku]]. [72] => [73] => V roce 1942 zdejší [[židovská obec]] zanikla. Židé byli v rámci [[Holokaust|holocaustu]] okradeni a následně transportováni do [[Koncentrační tábor Terezín|ghetta v Terezíně]] (Transport "Bd" dne 4. září 1942), a posléze zavražděni v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]]. Seznam zavražděných prčických obětí holocaustu čítá 31 jmen, zachránila se pouze rodina Friedmannů, a to emigrací do [[Britský mandát Palestina|Palestiny]] na začátku války. [74] => [75] => Bývalé ne nevýznamné židovské osídlení Prčice připomíná dnes [[židovský hřbitov]] z poloviny 18. století, ležící asi půl kilometru od okraje zástavby Prčice, severovýchodním směrem, kde se dochovalo cca 50 [[Klasicistní architektura|klasicistních]] a novodobých náhrobků. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] hřbitov podlehl zpustnutí a devastaci, počínaje rokem 1995 byl upraven a byla zrekonstruována márnice a ohradní zeď.Podle informační tabule na márnici hřbitova. [76] => [77] => Přímo na Vítkově náměstí v centru městyse se dodnes dochovala také původní, i když značně přestavěná budova židovské náboženské obce, školy a [[Synagoga|synagogy]], objekt čp. 68 (dům pod radnicí). Pozemek pro stavbu zakoupil pro židovskou náboženskou obec Moises Strauss od Johanna Pištěka, synagoga postavena v roce 1852-1854 v zadním traktu nové budovy jako náhrada za starší modlitebnu z 18. století v domě čp. 109. Slavnostně vysvěcena za účasti [[Votice|votického]] rabína Moisese Schiffmanna v předvečer [[šabat]]u, v pátek 18. srpna [[1854]] (24. [[Av (měsíc)|Avu]] [[Židovský kalendář|5614 podle židovského letopočtu]]). [78] => [79] => Synagoga sloužila prčickým i přespolním židům po téměř pět generací až do nacistické okupace v roce 1939. V modlitebním sále se nacházelo 58 mužských sedadel a na galerii 22 sedadel ženských, interiér byl vyzdoben dekorativní malbou, vyřezávanými dřevěnými prvky, východní stěna byla prosvětlena dvěma typickými půlkruhovými okny s vitrážemi a nad svatostánkem [[aron ha-kodeš]] byla rozeta. Do roku 1924 byl rabínem 41 let Hynek Kohn, po něm od 1924 Viktor Taussig. [80] => [81] => Od 2. poloviny 19. století do roku [[1910]] v témže objektu fungovala i německá židovská škola, a do počátku 20. století zřejmě i židovská rituální lázeň [[mikve]], jejíž zbytky se pravděpodobně dodnes nacházejí ve sklepení objektu. V přední části domu, s okny do náměstí, byl byt [[šámes]]e. [82] => [83] => [[Židovská obec|Židovská náboženská obec]] v Prčici nebyla po 2. sv. válce obnovena a objekt bývalé synagogy přešel pod správu pražské židovské obce, která jej roku 1961 odprodala družstvu Opus, které zde po radikální přestavbě zřídilo výrobní provozovnu speciálních sedlářských výrobků. V roce 2007 zakoupil objekt soukromý majitel, který následně započal s jeho rekonstrukcí. [84] => [85] => Na počátku nacistické okupace byly ritální předměty ze synagogy odvezeny do Prahy, kde jsou dodnes uchovány ve sbírkách [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea]]. Celkem se jedná o 129 předmětů a 80 archiválií, včetně tří dochovaných fotografií synagogy z roku 1942. Nejstarší předmět pochází z roku [[1722]]. [86] => [87] => === Pochod Praha-Prčice === [88] => Od roku [[1966]] je Prčice cílovým místem [[Pochod Praha–Prčice|pochodu Praha-Prčice]], nejznámější a nejmasovější české turistické akce. V jedné ze svých písní se o něm zmiňuje i Ivan Mládek. [89] => [90] => == Stavby a pamětihodnosti == [91] => * [[Most Karla Burky]] se sochami [92] => * [[Prčice (zámek)|Zámek Prčice]] [93] => * [[Kostel svatého Vavřince (Prčice)]] [94] => * Sochy svatého Jana Nepomuckého a dvě sochy svatého Isidora [95] => * Domy čp. 71 a 115 [96] => * Usedlost čp. 6 [97] => * Morová kaple [98] => * Boží muka [99] => * Židovský hřbitov [100] => [101] => [[Prčický špitál|Nemocnice v Prčici]] (dříve špitál-klášter), zdravotnické zařízení, od roku 1975 v objektu sídlí léčebna dlouhodobě nemocných. [102] => [103] => == Odkazy == [104] => [105] => === Reference === [106] => [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => * {{Commonscat}} [110] => * {{Otto|heslo=Prčice}} [111] => * {{Wikislovník|heslo=Prčice}} [112] => * {{Wikizprávy|zpráva=Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců}} [113] => * {{RÚIAN}} [114] => [115] => {{Pahýl}} [116] => {{Části české obce}} [117] => {{Autoritní data}} [118] => [119] => {{Portály|Česko|Geografie}} [120] => [121] => [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] [122] => [[Kategorie:Sedlec-Prčice]] [123] => [[Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Prčice

Prčice je část města Sedlec-Prčice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Do roku 1957 byla samostatným městysem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sedlec-Prčice','Kostel svatého Vavřince (Prčice)','1724','1910','židovská obec','Čeněk Habart','Sezimové z Ústí','Most Karla Burky','1702','František Pištěk','August Sedláček','páni z Hradce'

1702

Stránka 1702 na české Wikipedii obsahuje informace o událostech, které se udály v roce 1702.

1724

1910

Sedlec-Prčice