Array ( [0] => 15488468 [id] => 15488468 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ptuj [uri] => Ptuj [3] => Kurenti na Ptuju.jpg [img] => Kurenti na Ptuju.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony Slovinska|Region]] [3] => | název vyššího celku = [[Podrávský region]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Občina (Slovinsko)|Občina]] [5] => | název nižšího celku = [[Městská občina Ptuj|Ptuj]] [6] => | status = Město [7] => | loc-map ={{LocMap [8] => |Slovinsko [9] => |label=Ptuj [10] => |lat=46.418611 [11] => |long=15.871389 [12] => |position=left [13] => |float=center [14] => |caption= [15] => }} [16] => }} [17] => '''Ptuj''' ([[němčina|německy]] ''Pettau'', [[latina|latinsky]] ''Poetovio'') je město ve [[Slovinsko|slovinském]] [[Dolní Štýrsko|Dolním Štýrsku]]. Je městem lázeňským, rozkládá se navíc ve [[vinařství|vinařské]] oblasti. V roce [[2020]] zde žilo 17 959 obyvatel. [18] => [19] => == Název == [20] => [21] => Slovanský (slovinský) název Ptuj pochází z původního [[latina|latinského]] názvu ''Poetovio''. Převzato bylo do slovanského jazyka nejspíše v podobě ''Pьtujь'' (tj. s [[polohláska|polohláskami]]), které později zanikly a daly vzniknout dnešnímu názvu.{{Citace kvalifikační práce [22] => | příjmení = Jaženkovič [23] => | jméno = Izidor [24] => | instituce = Univerzita v Lublani [25] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [26] => | titul = Začetki srednjeveškega Ptuja [27] => | url = https://www.academia.edu/13169898/Za%C4%8Detki_srednjeve%C5%A1kega_Ptuja_The_Origins_of_Medieval_Ptuj_ [28] => | typ práce = Doktorská disertace [29] => | vedoucí = Katarina Katja Predovnik [30] => | odkaz na vedoucího = [31] => | místo = Lublaň [32] => | rok vydání = 2012 [33] => | strany = 14 [34] => | datum přístupu = 2023-05-24 [35] => | poznámka = [36] => | jazyk = slovinština [37] => }} Německý název ''Pettau'' vznikl převzetím latinského názvu nezávisle na Slovanech, což dosvědčuje fakt, že v názvu (P'''e'''ttau) zůstala samohláska e, která se u Slovanů vlivem zániku [[polohláska|polohlásek]] ztratila. [38] => [39] => Ve slovinštině se správně uvádí [[lokativ]] ''na Ptuju'' namísto ''v Ptuju''. [40] => [41] => == Přírodní poměry == [42] => [43] => Město se nachází u hranic s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na řece [[Dráva|Drávě]], v rovinaté krajině Dolního Podráví, které přechází postupně v [[Panonská nížina|Panonskou nížinu]] severovýchodním směrem. Východně od něj se nachází [[Ptujsko polje]]. V blízkosti Ptuje leží také [[Slovenske gorice]] a [[Haloze]]. Rozloha města činí 66,7 km². Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 10 °C. [44] => [45] => == Historie == [46] => [47] => [[File:21 Mitrej III (5).JPG|left|thumb|Pozůstatky mithraismu v Ptuji]] [48] => Ptuj je jedno z nejstarších měst v celém Slovinsku.{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = Švarc [50] => | jméno = Michael [51] => | titul = Přes nejstarší slovinské město většina Čechů jen projede. Měli by se tu i zastavit [52] => | periodikum = Novinky.cz [53] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [54] => | vydavatel = Borgis [55] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-pres-nejstarsi-slovinske-mesto-vetsina-cechu-jen-projede-meli-by-se-tu-i-zastavit-40414906 [56] => | jazyk = cs [57] => | datum přístupu = 2022-12-05 [58] => }} Nachází se 26 km na jihovýchod od [[Maribor]]u.{{Citace periodika [59] => | příjmení = Hrušková [60] => | jméno = Irena [61] => | titul = Ptuj – vinařské městečko na Drávě [62] => | periodikum = Desperado.cz [63] => | jazyk = cs [64] => | url = https://desperado.cz/clanek-580-ptuj-vinarske-mestecko-na-drave.html [65] => | datum přístupu = 2021-12-14 [66] => }} Jeho historie začíná už v [[Doba kamenná|době kamenné]]{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Švarc [68] => | jméno = Martin [69] => | titul = Přes nejstarší slovinské město většina Čechů jen projede. Měli by se tu i zastavit [70] => | periodikum = Novinky.cz [71] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [72] => | vydavatel = Borgis [73] => | jazyk = cs [74] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-pres-nejstarsi-slovinske-mesto-vetsina-cechu-jen-projede-meli-by-se-tu-i-zastavit-40414906 [75] => | datum přístupu = 2022-12-06 [76] => }}, ale největší rozkvět zažívalo za dob [[Starověký Řím|Římské říše]]. Sídlo s názvem ''Poetovio'' bylo základním táborem{{Citace kvalifikační práce [77] => | příjmení = Žgans [78] => | jméno = Ines [79] => | instituce = Univerzita v Lublani [80] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [81] => | titul = Mestni trg Ptuj [82] => | url = https://www.academia.edu/45351194/Mestni_trg_Ptuj [83] => | typ práce = [84] => | vedoucí = Sonja Ifko [85] => | odkaz na vedoucího = [86] => | místo = Lublaň [87] => | rok vydání = 2016/2017 [88] => | strany = 3 [89] => | datum přístupu = 2023-05-24 [90] => | poznámka = [91] => | jazyk = slovinština [92] => }} pro legii XIII Gemina v [[Pannonia|Pannonii]]. Název města pochází z dob [[císař]]e [[Traianus|Trajána]], který dal tehdejší osadě statut města a pojmenoval ho ''Colonia Ulpia Traiana Poetovio''. Roku [[69]] pak zde byl zvolen císař [[Vespasianus]]{{Citace periodika [93] => | titul = Ptuj, najstarejše mesto Slovenije [94] => | periodikum = mojsvet.info [95] => | jazyk = sl [96] => | url = https://mojsvet.info/ptuj-najstarejse-mesto-slovenije/ [97] => | datum přístupu = 2021-12-14 [98] => }} {{Wayback|url=https://mojsvet.info/ptuj-najstarejse-mesto-slovenije/ |date=20211214214038 }} a z této doby také pochází první písemná zmínka o městu. Ve [[3. století]] zde žilo okolo deseti tisíc lidí.{{chybí zdroj}} V místě dnešního hlavního náměstí se tehdy nacházel přístav na řece Drávě.{{Citace kvalifikační práce [99] => | příjmení = Žgans [100] => | jméno = Ines [101] => | instituce = Univerzita v Lublani [102] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [103] => | titul = Mestni trg Ptuj [104] => | url = https://www.academia.edu/45351194/Mestni_trg_Ptuj [105] => | typ práce = [106] => | vedoucí = Sonja Ifko [107] => | odkaz na vedoucího = [108] => | místo = Lublaň [109] => | rok vydání = 2016/2017 [110] => | strany = 6 [111] => | datum přístupu = 2023-05-24 [112] => | poznámka = [113] => | jazyk = slovinština [114] => }} Ve 2. až 3. století se předpokládá, že zde žilo zhruba čtyřicet tisíc obyvatel.{{Citace kvalifikační práce [115] => | příjmení = Jaženkovič [116] => | jméno = Izidor [117] => | instituce = Univerzita v Lublani [118] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [119] => | titul = Začetki srednjeveškega Ptuja [120] => | url = https://www.academia.edu/13169898/Za%C4%8Detki_srednjeve%C5%A1kega_Ptuja_The_Origins_of_Medieval_Ptuj_ [121] => | typ práce = Doktorská disertace [122] => | vedoucí = Katarina Katja Predovnik [123] => | odkaz na vedoucího = [124] => | místo = Lublaň [125] => | rok vydání = 2012 [126] => | strany = 9 [127] => | datum přístupu = 2023-05-24 [128] => | poznámka = [129] => | jazyk = slovinština [130] => }} Stál zde také most přes řeku Drávu. [131] => [132] => V roce [[473]] jej vyplenili východní Gótové, o dvacet let předtím i [[Hunové]], je vystřídali [[Avaři]] a později [[Slované]]. Ti se zde usídlili nejspíše{{chybí zdroj}} v 60. a 70. letech [[6. století]]. Město na nějakou dobu ovládli slovanská knížata [[Pribina]] a [[Kocel]] a začlenili jej do svého [[Blatenské knížectví|Blatenského knížectví]].{{chybí zdroj}} Druhý uvedený nechal v Ptuji zbudovat kostel, který byl vysvěcen v roce [[874]] a který se nacházel na místě dnešního [[Kostel svatého Jiří (Ptuj)|kostela svatého Jiří]]. Po nějakou dobu poté bylo město z církevního hlediska podřízené arcibiskupství v Salcburku. Městská práva pak ve středověku Ptuj získala opět až v [[10. století]]. První zmínka o hradu je z roku [[1147]]. [133] => [134] => Ve [[13. století]] přišli do Ptuje první [[Židé ve Slovinsku|Židé]]. Od té doby zde až do [[15. století|století patnáctého]], kdy je vyhnal císař Maxmilián, žila početná židovská obec. Kolem roku [[1250]] získal Ptuj statut města a byl obehnán [[Městské opevnění (Ptuj)|hradbami]]; proto je také považován za jedno z nejstarších měst ve Slovinsku. Z roku [[1273]] pochází nejstarší městská pečeť s obrazem sv. Jiří na koni. [135] => [136] => Starodávný [[maďarština|maďarský]] název města zněl ''Potoly''. Až do šestnáctého století byla značná část historického prostoru města nezastavěná, nacházely se zde volné plochy pro zemědělské využití. Hlavní třídou byla dnešní Prešerenova ulice, která měla podobu velké tržní třídy.{{Citace kvalifikační práce [137] => | příjmení = Žgans [138] => | jméno = Ines [139] => | instituce = Univerzita v Lublani [140] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [141] => | titul = Mestni trg Ptuj [142] => | url = https://www.academia.edu/45351194/Mestni_trg_Ptuj [143] => | typ práce = [144] => | vedoucí = Sonja Ifko [145] => | odkaz na vedoucího = [146] => | místo = Lublaň [147] => | rok vydání = 2016/2017 [148] => | strany = 4 [149] => | datum přístupu = 2023-05-24 [150] => | poznámka = [151] => | jazyk = slovinština [152] => }} [153] => [154] => V roce [[1487]] město navštívil cestovatel jménem [[Paolo Santorino]], který si poznamenal, že město oplývá chlebem, vínem a masem a že zde lidé byli bohatí a mohli kupovat [[vůl|voly]]. V letech [[1480]] až [[1490]] bylo město nakrátko součástí Uher. Poté jej nějakou dobu držel [[Maxmilián I. Habsburský]] a nakonec bylo prodáno Salcburskému arcibiskupství. Poté jej získali Rakušané zpět, následně bylo ve vlastnictví rodu Eggenberků a Thaunhausenů. [155] => [156] => [[File:Ptuj Town Hall.jpg|left|thumb|Budova radnice]] [157] => Město bylo, stejně jako řada obdobných sídel ve střední Evropě, ničeno častými požáry. Jeden z větších se zde odehrál roku [[1744]]. Na počest všech, které Ptuj přežil, zde byla v roce [[1745]] postavena socha sv. Floriána. Během reforem za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] byly zrušeny oba dva kláštery, které ve Ptuji působily a zbořen jeden kostel. Naopak bylo zřízeno městské divadlo. [158] => [159] => V letech [[1859]]/[[1860]] získala Ptuj napojení na rakousko-uherskou železniční síť. Tu také zaznamenávají mapy [[druhé vojenské mapování|druhého]] i [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]]. Patrný je most přes řeku Drávu a vznikající předměstí. [160] => [161] => V roce [[1910]] se během posledního rakousko-uherského [[sčítání lidu]] přihlásilo cca 86 % obyvatelstva k [[Němci|německé]] národnosti. Okolní venkov byl nicméně většinově [[Slovinci|slovinský]]. Roku [[1898]] získalo město plynové veřejné osvětlení. Současná radnice byla dokončena v roce [[1907]] podle návrhu architekta [[Maks Ferstl|Makse Ferstla]]. V roce [[1913]] byl proveden průzkum břehu řeky Drávy, při němž byly odhaleny základy starověkého římského mostu.{{Citace kvalifikační práce [162] => | příjmení = Jaženkovič [163] => | jméno = Izidor [164] => | instituce = Univerzita v Lublani [165] => | odkaz na instituci = Univerzita v Lublani [166] => | titul = Začetki srednjeveškega Ptuja [167] => | url = https://www.academia.edu/13169898/Za%C4%8Detki_srednjeve%C5%A1kega_Ptuja_The_Origins_of_Medieval_Ptuj_ [168] => | typ práce = Doktorská disertace [169] => | vedoucí = Katarina Katja Predovnik [170] => | odkaz na vedoucího = [171] => | místo = Lublaň [172] => | rok vydání = 2012 [173] => | strany = 13 [174] => | datum přístupu = 2023-05-24 [175] => | poznámka = [176] => | jazyk = slovinština [177] => }} [178] => [179] => Až do roku [[1923]] sloužilo místní hlavní náměstí ({{vjazyce2|sl|Slovenski trg}} – Slovinské náměstí) jako otevřená tržnice. Elektrický proud byl do Ptuje zaveden v roce [[1925]], o rok dříve byla vybudována místní elektrárna. [180] => [181] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla Ptuj okupována nacistickým Německem. Místní náměstí bylo pojmenováno po [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]]. V závěru války bylo uskutečněno bombardování města, při němž byl zasažen minoritský kostel a [[železniční most (Ptuj)|železniční most]]. Osvobozena byla [[8. květen|8. května]] [[1945]]. Roku [[1957]] zde byl zbudován nový [[železobeton]]ový most přes řeku [[Drava|Dravu]]. Objev termálních pramenů byl uskutečněn v roce [[1969]]. Díky tomu se dnes ve městě se nachází známé [[termální lázně]], ve kterých je bazén s teplotou vody přesahující 40 [[Stupeň Celsia|°C]]. V témže roce se v Ptuji konal také první moderní hudební festival ve Slovinsku.{{Citace periodika [182] => | titul =Slovenija pred 50 leti [183] => | periodikum = dnevnik.si [184] => | jazyk = sl [185] => | url = https://www.dnevnik.si/1042859534 [186] => | datum přístupu = 2023-09-01 [187] => }} Učiněno tak bylo při příležitosti 1900. výročí první zmínky o městě. [188] => [189] => == Obyvatelstvo == [190] => [191] => V roce [[2021]] žilo v Ptuji 18 004 obyvatel. Historicky bylo obyvatelstvo v drtivé většině [[Slovinci|slovinské]] (98 % obyvatel v roce [[1910]]) s malou [[Němci|německou]] menšinou. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byli do Ptuje dosídleni Němci, ale v roce [[1945]] zpět vyhnáni. Počet obyvatel města v [[21. století]] pomalu ale setrvale klesá. [192] => [193] => == Administrativní dělení == [194] => [195] => Město tvoří tzv. Městská občina Ptuj ({{vjazyce2|sl|Mesna občifna Ptuj}}), která je jednou z celkem 11 svého typu ve Slovinsku. Samotné město se dělí na následující místní části: [196] => Grajena, Grajenščak, Kicar, Krčevina pri Vurbergu, Mestni vrh, Pacinje, Podvinci, Spodnji Velovlek a Spuhlja. [197] => [198] => == Kultura == [199] => [200] => [[Soubor:Ptuj.jpg|thumb|Ptuj]] [201] => [[Soubor:Výhled na řeku Drávu.JPG|thumb|Výhled ze zámku na řeku Drávu]] [202] => [203] => === Kulturní instituce === [204] => [205] => V Ptuji sídlí [[Regionální muzeum (Ptuj)|Regionální muzeum]] ({{vjazyce2|sl|Pokrajinski muzej na Ptuju}}), umístěno je v budově přiléhající k františkánskému klášteru. Početné sbírky jsou ještě dislokovány v místním hradu. Muzeum a muzejní spolek byly založeny roku [[1893]].{{Citace periodika [206] => | titul = Pokrajinski muzej Ptuj - Ormož ima letos 130 let [207] => | periodikum = Večer [208] => | jazyk = sl [209] => | url = https://vecer.com/podravje/pokrajinski-muzej-ptuj---ormoz-ima-letos-130-let-10324902 [210] => | datum přístupu = 2023-03-22 [211] => }}{{Citace periodika [212] => | titul = Ptujski muzej praznuje 130 let [213] => | periodikum = RTV Slovenija [214] => | jazyk = sl [215] => | url = https://www.rtvslo.si/radio-maribor/ptujski-muzej-praznuje-130-let/676988 [216] => | datum přístupu = 2023-09-01 [217] => }} V roce [[1903]] vznikla zdejší historická společnost. [218] => [219] => Je zde dále potom městské divadlo, městské kino a [[Kulturní dům (Ptuj)|kulturní dům]]. Při břehu řeky stojí také [[Miheličeva galerie]]; městská galerie potom stojí také v centru města, na [[Prešerenova ulice (Ptuj)|Prešerenově ulici]]. Knihovna Ivana Potrčeho se nachází poblíž městské galerie. [220] => [221] => Ve městě se rovněž nachází i historický archiv. [222] => [223] => === Pamětihodnosti === [224] => [225] => Město je známé díky [[Ptujský hrad|hradu]], který se tyčí na svahu nad řekou [[Dráva|Drávou]]. Hrad vznikl ve středověku (přesněji v [[12. století]]) a později byl přebudován v období [[baroko|baroka]]. Dnes se v hradu nachází muzeum masopustu. Výhledově má být v budově bývalé sýpky zbudováno centrum pro výstavu archeologických sbírek.{{Citace periodika [226] => | titul = Obnovljena žitnica na Ptuju bo dom za arheološko zbirko [227] => | periodikum = RTV Slovenija [228] => | jazyk = sl [229] => | url = https://www.rtvslo.si/kultura/arhitektura-in-oblikovanje/obnovljena-zitnica-na-ptuju-bo-dom-za-arheolosko-zbirko/667716 [230] => | datum přístupu = 2023-09-01 [231] => }} [232] => [233] => Dominantní stavbou je rovněž [[Kostel svatého Jiří (Ptuj)|kostel sv. Jiří]] v centru města. Dochovány jsou budovy obou dvou bývalých klášterů ([[Minoritský klášter (Ptuj)|Klášter minoritů]] a [[Dominikánský klášter (Ptuj)|Klášter dominikánů]]). Po proudu řeky se nachází jihovýchodně od města i vodní nádrž ([[Ptujské jezero]]), největší v oblasti. Kromě toho má město vlastní lázně. Turisticky je navštěvován rovněž i místní akvapark. [234] => [235] => Dle architektonických průzkumů byla v lokalitě dnešního města odhalena starověká místa spojená s [[Mithraismus|mithraismem]]. Jedná se konkrétně o mithraistické chrámy. Archeologické naleziště [[Panorama (Ptuj)|panorama]] je umístěno severozápadně od středu města a dnes má parkovou úpravu. [236] => [237] => Známým objektem ve středu města je rovněž [[Orfeův památník (Ptuj)|Orfeův památník]]. Dochována je zde řada různých připomínek na existenci osídlení z doby [[Římská říše|Římské říše]]. Památník je původem z [[2. století]]. [238] => [239] => === Kulturní akce === [240] => [241] => Mezi hlavní kulturní události ve městě patří pravidelný [[masopust]]ní karneval ({{vjazyce2|sl|Kurentovanje}}{{Citace periodika [242] => | titul = Ptujski karneval na Lonely Planetu ob Benetkah in Riu de Janeiru [243] => | periodikum = Good Lifestyle [244] => | jazyk = sl [245] => | url = http://www.goodlifestyle.si/ptujski-karneval-ena-lonely-planetu-ob-benetkah-in-riu-de-janeiru/ [246] => | datum přístupu = 2023-09-01 [247] => }}), který byl v roce [[2017]] zapsán do seznamu památek [[UNESCO]].{{Citace periodika [248] => | titul = Slovinské město Ptuj slaví tradiční Kurentovanje, jeden z nejkrásnějších masopustů v Evropě [249] => | periodikum = Aktualne.cz [250] => | jazyk = cs [251] => | url = https://magazin.aktualne.cz/foto/slovinske-mesto-ptuj-slavi-tradicni-kurentovanje-jeden-z-nej/r~38e2d1fa0ccc11e8b8310cc47ab5f122/ [252] => | datum přístupu = 2021-12-14 [253] => }} Karneval se tak stal světoznámým a přitáhl pozornost i v zahraničí. Kromě toho se zde pořádá pravidelně filmový festival [[Primus (filmový festival)|Primus]] a festival klasické hudby s názvem [[Musica Poetovionis]]. [254] => [255] => Římské dějiny města připomínají také Římské hry, které se pravidelně ve městě konají a připomínají výročí událostí z časů římské říše.{{Citace periodika [256] => | titul = Ptuj so zasedli Rimljani [257] => | periodikum = Delo [258] => | jazyk = sl [259] => | url = https://old.delo.si/novice/slovenija/ptuj-so-se-enkrat-zasedli-rimljani.html [260] => | datum přístupu = 2023-09-01 [261] => }} [262] => [263] => == Ekonomika == [264] => [265] => V Ptuji sídlí řada firem (např. [[Perutnina Ptuj]]). Východně od středu města leží průmyslová zóna, kde se nacházejí obchodní centra nebo logistické haly. Je napojena na místní železniční trať a městský okruh. [266] => [267] => Město má dlouhou tradici v oblasti vinařství.{{Citace periodika [268] => | titul = https://www.24ur.com/novice/slovenija/ptuj-mesto-tisocletne-zgodovine-v-objemu-jeseni.html [269] => | periodikum = 24ur.com [270] => | jazyk = sl [271] => | url = https://www.24ur.com/novice/slovenija/ptuj-mesto-tisocletne-zgodovine-v-objemu-jeseni.html [272] => | datum přístupu = 2023-09-01 [273] => }} [274] => [275] => == Doprava == [276] => [277] => [[File:Ptuj-train station.jpg|right|thumb|[[Ptuj (nádraží)|Železniční stanice Ptuj]]]] [278] => [[File:Ptuj, Slovenia (52204665669).jpg|right|thumb|Střed města]] [279] => Západně od města prochází [[Dálnice A4 (Slovinsko)|dálnice A4]], která spojuje [[Maribor]] s chorvatskou metropolí [[Záhřeb]]em. Kromě toho městem prochází v západo-východním směru hlavní silnice, spojující města [[Slovenska Bistrica]] a [[Ormož]], resp. [[Čakovec]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Z jihovýchodní strany města vede silniční okruh (dokončený jen z části), který tvoří silnice č. 2. Okruh překonává mostem Ptujské jezero. [280] => [281] => Ve stejném směru je rovněž vedena i [[Železniční trať Pragersko – Središče|železniční trať]], která se od původní [[Rakouská jižní dráha|Rakouské jižní dráhy]] odpojuje ve stanici [[Pragersko]], prochází Ptují a dále pokračuje k Ormoži směrem na východ. Na uvedené trati se nachází jediná železniční stanice na území města ([[Ptuj (nádraží)]]). [282] => [283] => Na řece [[Dráva|Drávě]] se nachází na [[Ptujské jezero|Ptujském jezeře]] [[Marina Ranca]], přístav pro rekreační dopravu. [284] => [285] => 7 km od města se nachází poblíž vesnice [[Moškanci]] sportovní letiště. [286] => [287] => Městem taká prochází [[drávská cyklostezka]] ({{vjazyce2|sl|Dravska kolesarska pot}}). [288] => [289] => == Školství == [290] => [291] => V Ptuji se nachází středoškolské centrum. [292] => [293] => == Sport a rekreace == [294] => [295] => Místní sportoviště se nacházejí na břehu řeky, nedaleko centra města. Kromě fotbalového stadionu jsou zde i tenisové kurty a také krytá hala s názvem Campus. Kromě toho západně od centra leží také rozsáhlé [[Termální lázně Ptuj|termální lázně]], jejichž součástí jsou potom další sportoviště. [296] => [297] => == Zdravotnictví == [298] => [299] => Město má vlastní [[Nemocnice Ptuj|nemocnici]], která stojí v jejím severním části. Nese jméno podle [[Jože Potrče|Jožeho Potrčeho]]. Nemocnice se stále rozšiřuje, v roce [[2022]] byl budován nový urgentní příjem.{{Citace periodika [300] => | titul = Na Ptuju položili temeljni kamen za urgentni center [301] => | periodikum = RTV Slovenija [302] => | jazyk = sl [303] => | url = https://www.rtvslo.si/zdravje/na-ptuju-polozili-temeljni-kamen-za-urgentni-center/615439 [304] => | datum přístupu = 2023-09-01 [305] => }} [306] => [307] => == Partnerská města == [308] => [309] => * {{flagicon|Serbia}} [[Aranđelovac]], [[Srbsko]] [310] => * {{flagicon|Slovakia}} [[Banská Štiavnica]], [[Slovensko]], [[2002]] [311] => * {{flagicon|Germany}} [[Burghausen]], [[Německo]], [[2001]] [312] => * {{flagicon|North Macedonia}} [[Ochrid]], [[Severní Makedonie]], [[2006]] [313] => * {{flagicon|France}} [[Saint-Cyr-sur-Loire]], [[Francie]], [[1998]] [314] => * {{flagicon|Croatia}} [[Varaždin]], [[Chorvatsko]], [[2004]] [315] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Nagykanizsa]], [[Maďarsko]] [316] => [317] => == Známé osobnosti == [318] => [319] => * [[Luigi Kasimir]] (1881–1962), umělec [320] => * [[Angela Salloker]] (1913–2006), herečka [321] => * [[Nastja Čeh]], fotbalista [322] => * [[Laris Gaiser]], expert na geopolitiku a mezinárodní vztahy [323] => * [[Benka Pulko]], motocyklistka [324] => * [[Miha Remec]], spisovatel [[science-fiction]] [325] => * [[Aleš Šteger]], básník [326] => * [[Dejan Zavec]], boxer [327] => * [[Tim Gajser]], motokrosový závodník [328] => * [[Viktorin Ptujski]], mučedník a světec [329] => * [[Gregor Jožef Plohel]], slovinský spisovatel [330] => [331] => == Odkazy == [332] => [333] => === Reference === [334] => [335] => [336] => === Externí odkazy === [337] => * {{Commonscat|Ptuj}} [338] => * [http://slovinsko.orbion.cz/ptuj/ Oficiálni stránky] [339] => [340] => {{Města ve Slovinsku}} [341] => {{Autoritní data}} [342] => {{Portály|Geografie|Slovinsko}} [343] => [344] => [[Kategorie:Ptuj| ]] [345] => [[Kategorie:Městská občina Ptuj]] [346] => [[Kategorie:Města v Podrávském regionu|Ptuj]] [347] => [[Kategorie:Lázně ve Slovinsku]] [] => )
good wiki

Ptuj

Ptuj (německy Pettau, latinsky Poetovio) je město ve slovinském Dolním Štýrsku. Je městem lázeňským, rozkládá se navíc ve vinařské oblasti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dráva','Chorvatsko','Kostel svatého Jiří (Ptuj)','latina','Němci','1945','1910','Slovinci','Ptujské jezero','druhá světová válka','Maribor','polohláska'

1910

1945

Chorvatsko

Dráva

Latina

Maribor

Němci

Slovinci