Array ( [0] => 15539656 [id] => 15539656 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Puruša [uri] => Puruša [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Triloka Purusha, het driedelig universum, RP-T-1993-374.jpg|náhled|''Trilóka Puruša'' „Puruša tří prostorů“ na [[gudžarát]]ské miniatuře, cca [[1840]]-[[1860]]]] [1] => [2] => '''Puruša''', v [[sanskrt]]u पुरुष ''puruṣa'' „muž, člověk, osoba“, je [[Hinduismus|hinduistický]] pojem s velmi širokou škálou významů. Ve [[Védské náboženství|védském náboženství]] původně představoval [[Kosmický obr|prvotní bytost]], jež byla [[Oběť|obětována]] a prostřednictvím oběti jejího těla vznikl svět, včetně [[Varna (hinduismus)|společenských tříd]], a často byl také ztotožňován s postavou nejvyššího boha nazývaného například [[Pradžápati]] či [[Brahmá]]. Podle filosofické školy [[sánkhja]] vychází stvoření z ženského principu ''[[prakrti]]'' „počáteční substance“, jejímž cílem je sloužit mužskému principu Puruša-Puman – duši, a umožnit mu dosáhnout svobody. V pozdní sánkhje, [[Jóga|józe]] a většině [[Purány|purán]] je Puruša ztotožněn s [[Íšvara|Íšvarou]]. Podle ''[[Višnu purána|Višnu purány]]'' je totožný s Brahmou a je částí [[Višnu]]a, podle ''[[Déví Bhagaváta purána|Déví Bhagaváta purány]]'' jak Puruša, tak Prakrti vznikly z [[brahman]]u.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Dalal [4] => | jméno = Roshen [5] => | odkaz na autora = Roshen Dalal [6] => | titul = Hinduism: An Alphabetical Guide [7] => | vydavatel = Penguin India [8] => | místo = [9] => | rok = 2010 [10] => | strany = [11] => | isbn = 978-0143414216 [12] => }} [13] => [14] => == Védské náboženství == [15] => [16] => Puruša se poprvé objevuje v devadesátém [[Hymnus|hymnu]] desáté mandaly ''[[Rgvéda|Rgvédu]]'', jež je zván ''[[Puruša súkta]]''. Představuje však pravděpodobně pozdější přídavek, na což je usuzováno například z faktu že jsem v něm vyjmenovány čtyři [[Varna (hinduismus)|varny]] – tyto sociální stavy však v době vzniku Rgvédu nejspíše ještě neexistovaly.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Staal [18] => | jméno = Frits [19] => | odkaz na autora = Frits Staal [20] => | titul = Discovering the Vedas: Origins, Mantras, Rituals, Insights [21] => | url = https://archive.org/details/liang.discoveringvedas0000staa [22] => | vydavatel = Penguin Books India [23] => | rok = 2008 [24] => | strany = [https://archive.org/details/liang.discoveringvedas0000staa/page/54 54] [25] => | isbn = 978-0-14-309986-4 [26] => }}{{Citace monografie [27] => | příjmení = Singh [28] => | jméno = Upinder [29] => | odkaz na autora = Upinder Sing [30] => | titul = A History of Ancient and Early Medieval India: From the Stone Age to the 12th Century [31] => | vydavatel = Pearson Education India [32] => | rok = 2009 [33] => | strany = 191–192 [34] => | isbn = 978-8131716779 [35] => }} [36] => [37] => Hymnus uvádí že Puruša byl obětinou jež bohové nabídli při svém obětním rituálu a tvrdí že je vším co bylo a co bude. Je popisován jako prostupující celou Zemí, tisícíhlavý, tisícioký a vysoký tisíc stop. Tato oběť se pak stala základem stvoření. Ze sesbíraného tuku vznikli ptáci a divoká i domácí zvířata, dále také verše, hymny i zaříkávadla. Především však z Purušových úst vznikla varna [[Bráhman|bráhmanů]], z rukou [[Kšatrijové|kšatrijů]], ze stehen [[Vaišjové|vaišjů]] a z nohou [[Šúdrové|šúdrů]]. Podobným způsobem se zrodili také někteří bohové: [[Sóma|Čandra]] – Měsíc z jeho mysli, [[Súrja]] – Slunce z jeho oka, [[Indra]] a [[Agni]] – Oheň z jeho úst a [[Váju]] – Vítr z jeho dechu, a části vesmíru: povětří z pupku, nebesa z hlavy a země z nohou.{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = [39] => | jméno = [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = The Rig Veda/Mandala 10/Hymn 90 [42] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/The_Rig_Veda/Mandala_10/Hymn_90 [43] => | datum vydání = [44] => | datum aktualizace = [45] => | datum přístupu = 30.9.2020 [46] => | vydavatel = Wikisource [47] => | jazyk = [48] => }} [49] => [50] => === Hypotézy === [51] => [52] => [[Mircea Eliade]] chápe Purušu jako boha jež je obětován a jež zároveň bohem oběti, jako bytost jež je zároveň [[Transcendence|transcendentní]] – svět přesahující, tak [[Imanence|imanentní]] – ve světě obsažená, což považuje za paradox vlastní indickému myšlení. Taktéž jej považuje za [[Hermafrodit|hermafroditního]] – v hymnu je uváděno že se z něj rodí [[Virádž]] a Virádž zase rodí Purušu, přičemž Virádž chápe jako ženskou tvůrčí energii.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Eliade [54] => | jméno = Mircea [55] => | odkaz na autora = Mircea Eliade [56] => | titul = Dějiny náboženského myšlení I [57] => [58] => | vydavatel = Oikoymenh [59] => | rok = 2009 [60] => | strany = 237 [61] => | isbn = 978-8131716779 [62] => }} [63] => [64] => David M. Knipe vykládá Purušasúktu jako vyjádření védské obětní ideologie – [[makrokosmos|makrokosmická]] oběť Puruši bohy je analogická [[Mikrokosmos|mikrokosmické]] oběti, zvané ''[[jadžňa]]'', jež provádí kněží, která je tak opakováním stvoření a zajišťuje trvání [[Rta|kosmického řádu]]. V rámci mikrokosmu se rozdělení Puruši do tří částí se pak neodráží pouze ve třech varnách, ale také ve třech částech lidského těla, později nazývaných ''[[dóša]]'' a tří vlastností světa, později nazývaných [[Guna (hinduismus)|guny]], ale i druzích ohně Podle Knipeho tak tento trojný systém vypadá na různých úrovních bytí následovně:{{Citace monografie [65] => | příjmení = Knipe [66] => | jméno = David M. [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Hinduismus [69] => | vydavatel = Prostor [70] => | místo = Praha [71] => | rok = 1997 [72] => | strany = 51–55 [73] => | ISBN = 80-85190-57-5 [74] => }} [75] => [76] => * Vesmírné tělo Puruši: nebe-ovzduší-země [77] => * Tělo člověka: hlava-ruce-stehna a genitálie [78] => * Tělo společnosti: kněz-válečník-řemeslník [79] => * Oheň: obětní-obranný-domácí [80] => [81] => Mimo tento systém pak stojí šúdrové, sluhové jež se zrodili z Purušových nohou a jsou tak svým způsobem z vesmíru a obřadů vyřazeni. [82] => [83] => Purušu jako prvotní bytost z níž je stvořen svět lze srovnat s taktéž védským [[Jama (hinduismus)|Jamou]] a [[Manu|Manuem]], zarathuštrickým [[Gajómart]]em, irským [[Lugaid]]em, germánským [[Tuisto|Tuistem]] a Mannem, severským [[Ymir|Ymim]] a římským [[Romulus a Remus|Remem]].{{Citace monografie [84] => | příjmení = Puhvel [85] => | jméno = Jaan [86] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [87] => | titul = Srovnávací mytologie [88] => | vydavatel = Lidové noviny [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 1997 [91] => | strany = 139, 301, 326, 329 [92] => | isbn = 80-7106-177-8 [93] => }} [94] => [95] => === Příbuzná božstva === [96] => [97] => Puruša je v hinduismu a jeho akademických interpertacích zaměňováván s některými jinými bohy stvořiteli: [[Brahmá|Brahmou]], [[Pradžápati|Pradžápatim]] a [[Dakša|Dakšou]], přičemž i u nich se někdy objevují motivy stvoření z vlastního těla a rozdělení na mužskou a ženskou polovinu. Brahmá podle ''[[Brahmánda Purana|Brahmánda purány]]'' stvořil ze svých stehen [[Asura|asury]], ze své tváře [[Déva|dévy]], z jeho vlasů vznikly hadi a z různých částí svého těla stvořil zvířata, ze svého ochlupení zase stromy a rostliny. Poté se rozdělil na dvě poloviny, muže jménem [[Manu]] a ženu jménem [[Šatarupa]]. Také podle [[Manuův zákoník|Manuova zákoníku]] se Brahmá rozdělil na dvě poloviny, přičemž ženskou polovinou je stejně jako v případě Puruši Virádž. [98] => [99] => [[Dakša]] „šikula, zručný“ je bohem nejasné funkce, který se objevuje v kosmogonickém rgvédském hymnu 10.72, kde je o něm uváděno že je otcem i synem bohyně [[Aditi]] „bezmezné“. Tato božstva lze chápat jako mužský a ženský prvek při stvoření.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Zbavitel [101] => | jméno = Dušan [102] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [103] => | příjmení2 = Merhautová [104] => | jméno2 = Eliška [105] => | odkaz na autora2 = Eliška Merhautová [106] => | příjmení3 = Filipský [107] => | jméno3 = Jan [108] => | odkaz na autora3 = Jan Filipský [109] => | příjmení4 = Křížková [110] => | jméno4 = Hana [111] => | odkaz na autora4 = Hana Křížková [112] => | titul = Bohové s lotosovýma očima [113] => | vydavatel = Vyšehrad [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 1986 [116] => | strany = 32 [117] => }} [118] => [119] => [[Pradžápati]] „Pán stvoření“ je v Rgvédu spojován se stvořením a jeho jméno užíváno pro různé jiné bohy, v [[Bráhmany|bráhmanách]] je pak ztotožněn s Purušou. Rituál ''[[agničajana]]'' při kterém je opakován příběh o Purušovi, pro toho je však použito jméno Prádžapati. Taktéž je ztotožňován s Brahmou.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Jones [121] => | jméno = Constance A. [122] => | příjmení2 = Ryan [123] => | jméno2 = James D. [124] => | titul = Encyclopedia of Hinduism [125] => | vydavatel = Infobase Publishing [126] => | místo = [127] => | rok = 2007 [128] => | strany = 332 [129] => | isbn = 978-0-8160-5458-9 [130] => }} [131] => [132] => == Reference == [133] => [134] => [135] => === Externí odkazy === [136] => * [https://ramanuja.org/purusha/sukta-intro.html Sri V. Sundar - The Purusha Sukta] [137] => [138] => {{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=The Rig Veda/Mandala 10/Hymn 90}} [139] => [140] => [[Kategorie:Hinduistická božstva]] [141] => [[Kategorie:Stvořitelská božstva]] [142] => [[Kategorie:Mytičtí prapředci]] [143] => [[Kategorie:Védská filozofie]] [] => )
good wiki

Puruša

Trilóka Puruša „Puruša tří prostorů“ na gudžarátské miniatuře, cca 1840-1860 Puruša, v sanskrtu पुरुष puruṣa „muž, člověk, osoba“, je hinduistický pojem s velmi širokou škálou významů. Ve védském náboženství původně představoval prvotní bytost, jež byla obětována a prostřednictvím oběti jejího těla vznikl svět, včetně společenských tříd, a často byl také ztotožňován s postavou nejvyššího boha nazývaného například Pradžápati či Brahmá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pradžápati','Varna (hinduismus)','Brahmá','Manu','Dakša','brahman','Mircea Eliade','Íšvara','Jóga','Purány','Rta','Višnu purána'

Brahmá

Brahman

Dakša

Dakša (Sanskrt: दक्ष, Dakhsha) je postava z hinduistických náboženských textů, především z purán a Mahábháraty.

Íšvara

Jóga

Manu

Pradžápati

Purány

Rta