Array ( [0] => 15047995 [id] => 15047995 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Péřovky [uri] => Péřovky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ischnocera [2] => | obrázek = Louse (265 05) Columbicola columbae (Mallophaga).jpg [3] => | velikost obrázku = 258px [4] => | popisek = ''Columbicola columbae'', zástupce Ischnocera žijící v peří holubů [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda) [8] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [9] => | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota) [10] => | řád = [[pisivky]] (Psocoptera) [11] => | podřád = '''péřovky''' (Ischnocera) [12] => }} [13] => '''Péřovky''' (Ischnocera) jsou [[podřád]] [[Parazitismus|parazitického]] [[hmyz]]u klasifikovaný na základě moderních poznatků jakou součást řádu [[Pisivky|pisivek]] (Psocoptera). Dříve byly péřovky řazeny do [[Polyfyletismus|polyfyletického]] řádu [[Phthiraptera]] (z něhož představovaly asi dvě třetiny všech popsaných druhůSMITH, Vincent S., Roderic D. M. PAGE a Kevin P. JOHNSON. Data incongruence and the problem of avian louse phylogeny. ''Zoologica Scripta''. [14] => 2004, vol. 33, issue 3. DOI: 10.1111/j.0300-3256.2004.00149.x. Dostupné [15] => z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.0300-3256.2004.00149.x), který sdružoval všechny parazitické skupiny pisivek, spolu s [[luptouši]] (Amblycera) a [[Všivák|všiváky]] (Rhynchophthirina) navíc tvoří dnes již neformální skupinu [[všenky]] (Mallophaga).GULLAN, P a P CRANSTON. The Insects: An Outline of Entomology. 4th ed. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwel, 2010, {{ISBN|1-4443-3036-5}}. Všichni zástupci Ischnocera jsou parazitičtí. Drtivá většina druhů (asi 90 %SMITH, V. Avian louse phylogeny (Phthiraptera: Ischnocera): A cladistic study based on morphology. ''Zoological Journal of the Linnean Society''. [16] => vol. 132, issue 1, s. 81-144. DOI: 10.1006/zjls.2000.0264. Dostupné z: [17] => http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/doi/10.1006/zjls.2000.0264) cizopasí na [[Ptáci|ptácích]], existují však i výjimky napadající [[Savci|savce]].VOLF, P., HORÁK, P. Paraziti a jejich biologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2007, {{ISBN|978-80-7387-008-9}}. [18] => [19] => == Morfologie == [20] => Ischnocera mají zploštělé a drobné, jen několik milimetrů dlouhé tělo. Stejně jako všichni zástupci řádu Phthiraptera jsou sekundárně bezkřídlí.ATKINSON, Carter T., Nancy J. THOMAS a D. Bruce HUNTER. Parasitic diseases of wild birds. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell, 2008. {{ISBN|978-0-8138-0462-0}}. [[Morfologie (biologie)|Morfologicky]] jsou Ischnocera velmi podobní Amblycera, což spolu s podobým způsobem života vedlo k tomu, že byli po dlouhou dobu spojováni do souhrnného [[taxon]]u všenky (Mallophaga). Od Amblycera se Ischnocera liší především absencí [[Čelist#.C4.8Celisti .C4.8Dlenovc.C5.AF|maxilárních]] palp a tím, že jejich [[mandibuly]] (kusadla) pracují vertikálně.DALY, Howell V, John T DOYEN a Alexander H [21] => PURCELL. Introduction to Insect Biology and Diversity. 2nd ed. New York: [22] => Oxford University Press, c1998, {{ISBN|0-19-510033-6}}. [[Tykadla]] Ischnocera volně odstávají od hlavy a skládají se ze 3–5 článků. Chodidla jsou zakončena jedním či dvěma drápky. [23] => [24] => == Čeledi == [25] => Různí autoři rozpoznávají v rámci Ischnocera různé počty [[Čeleď|čeledí]] od 2 po 21. Běžně bývají druhy Ischnocera členěny do dvou čeledí: [[Philopteridae]] a [[Trichodectidae]]. [26] => [27] => === Philopteridae === [28] => Čeleď Philopteridae zahrnuje 138 rodů z nichž téměř všechny cizopasí na ptácích s výjimkou rodu ''[[Trichophilopterus]]'', jehož zástupci parazitují v srsti [[Lemuři|lemurů]]. Jedná se o vůbec největší čeleď v řádu Phthiraptera. Na každém chodidle mají 2 drápky a jejich tykadla se skládají z 5 článků.TRIPLEHORN, Charles A, Norman F JOHNSON a Donald Joyce BORROR. ''An introduction to the study of insects''. 7th ed. Australia: Thomson, Brooks/Cole, c2005. {{ISBN|0-03-096835-6}}. [29] => [30] => === Trichodectidae === [31] => Čeleď Trichodectidae je tvořena 19 rody a její zástupci parazitují na savcích. Na chodidlech mají pouze jeden drápek a jejich tykadla se většinou skládají ze 3 článků. Hospodářsky významní jsou zástupci rodu ''[[Bovicola]]'', kteří napadají [[Tur domácí|tury domácí]] (''Bovicola bovis''), [[Kůň|koně]] (''B. equi''), [[ovce]] (''B. ovis''), [[Osel domácí|osly]] (''B. ocellata'') a [[Koza domácí|kozy]] (''B. caprae''). V srsti koček parazituje ''[[Felicola subrostrata]]'', v srsti psů ''[[Trichodectes canis]]''. [32] => [[Soubor:Felicola-louse-plus-egg-on-hair-of-cat-2.jpg|náhled|''Felicola subrostrata'' a její vajíčko v podobě hnidy upevněné na kočičím chlupu.|vlevo]] [33] => [34] => == Životní cyklus == [35] => Celý [[životní cyklus]] Ischnocera je vázán na povrch těla [[hostitel]]e. Cyklus začíná [[Vajíčko|vajíčkem]] v podobě [[Hnida|hnidy]] připevněné na [[peří]] (případně [[chlup]]u) hostitele. [[Inkubační doba]] vajíčka je obvykle 4–10 dní a liší se [[druh]] od druhu. Po vylíhnutí prochází jedinec třemi [[Nymfa (biologie)|nymfálními]] stadii ([[instar]]y), z nichž každé trvá 3–12 dní. Většina dospělců žije pravděpodobně asi měsíc. Samička klade zhruba jedno vajíčko denně a připevňuje jej na pero či chlup pomocí citlivých výběžků ([[Gonopody|gonopod]]) na [[zadeček|zadečku]] a přídavných žláz produkujících lepivý sekret.MULLEN, Gary R a Lance A DURDEN. ''Medical and veterinary entomology''. Boston: Academic Press, 2002, xv, 597 p. {{ISBN|0-12-510451-0}}. [36] => [37] => == Parazitismus == [38] => Asi 70% ptačích všenek patří do podřádu Ischnocera. Oproti Amblycera, z nichž mnoho druhů žije přímo na [[Kůže|kůži]] hostitele, jsou Ischnocera více specializovaní na parazitaci peří (odtud český název péřovky). Na peru se uchycují především pomocí žvýkacích mandibul a také drápků, které jsou po jednom či dvou umístěny na konci chodidel.WHITE, Richard E. and BORROR, Donald J. A field guide to insects: America north of Mexico. Boston: Houghton Mifflin, 1998. {{ISBN|0-395-91170-2}}. Při trávení [[keratin]]u z peří jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]. Namísto peří samotného (či chlupů v případě savčích péřovek) se některé druhy živí také na odumřelé kůži. [39] => [40] => === Přenos === [41] => Ischnocera jsou obecně velmi málo pohyblivé a mnohé druhy, které jsou silně specializované na život na peří, nejsou ani schopny přesunout se z pera na kůži hostitele. Přenos z hostitele na hostitele je proto obvykle možný jen při fyzickém kontaktu dvou jedinců, například při [[páření]] či mezi rodiči a potomky v hnízdě. U některých druhů péřovek byla také sledována schopnost nechat se přenášet na nové hostitele pomocí [[foréze]] na hmyzu z [[Čeleď|čeledi]] klošovití ([[Hippoboscidae]]) a má se za to, že se jedná o běžný jev. Tato schopnost byla pozorována především u rodů [[Brueelia]] a [[Sturnidoecus]], několik případů je známo také u rodu [[Columbicola]].CLAYTON, DALE, SARAH BUSH a KEVIN JOHNSON. Ecology of Congruence: Past Meets Present. ''Systematic Biology''. [42] => 2004-2-1, vol. 53, issue 1, s. 165-173. DOI: 10.1080/10635150490265102. [43] => Dostupné z: [44] => http://sysbio.oxfordjournals.org/cgi/doi/10.1080/10635150490265102 Kvůli snížené pohyblivosti jsou Ischnocera velmi [[Hostitelská specificita|hostitelsky specifičtí]] a jeden druh často parazituje jen na jednom či několika blízce příbuzných druzích hostitelů. Má se za to, že právě foréze na létajícím hmyzu by mohla vysvětlovat, proč některé druhy Ischnocera přesto cizopasí na poměrně široké škále taxonomicky vzdálených druhů (klošovití příliš hostitelsky specifičtí nejsou a mohou tak zanést jedince Ischnocera i na hostitele, s nímž by jinak nepřišel do styku). [45] => [46] => === Vliv na hostitele === [47] => [[Soubor:Feather hole.jpg|náhled|Otvor v peru vykousaný péřovkou]] [48] => Pokud je hostitel schopný regulovat množství ektoparazitů pomocí očisty povrchu těla a [[populace]] Ischnocera na jeho těle tedy není příliš velká, nezpůsobují péřovky vážné problémy. V opačném případě může docházet k silnému podráždění ptáků. U kuřat [[Kur domácí|kura domácího]] napadených velkým počtem ''[[Cuclotogaster heterographus]]'' byl například zaznamenán silný neklid a vyčerpanost v některých případech ústící až ve smrt jedince. Takové situace jsou ale spíše vzácné a parazitace Ischnocera není v hospodářství považována za velký problém. [49] => [50] => Při silném zamoření některými druhy může u ptáků dojít k silnému úbytku opeření, což může mít za následek výrazné zhoršení letových schopností a tepelné izolace. Silně parazitovaní [[samec|samci]] jsou méně atraktivní pro [[samice]]. [51] => [52] => Některé péřovky mohou mít vliv na zdraví hostitele také jako přenašeči a [[mezihostitel]]é dalších parazitů. Například ''[[Trichodectes canis]]'' může v těle nést [[cysticerkoid]]y tasemnice psí'' ''(''[[Dipylidium caninum]]).'' [53] => [54] => === Obrana hostitele === [55] => Ptáci se snaží zbavit [[ektoparazit]]ů různými způsoby očisty peří. Některé druhy se takzvaně [[Popelení|popelí]] (podstupují prachové koupele) či se [[Namravenčování|namravenčují]] (pták se postaví do [[mraveniště]] a nechá po sobě lézt [[Mravencovití|mravence]], případně si vezme mravence do [[zobák]]u a aktivně si jej otírá o peří). Účel tohoto chování není zcela jistý, má se však za to, že se jím ptáci snaží zbavit právě [[ektoparazit]]ů.VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Etologie''. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. {{ISBN|80-200-1331-8}}. Stejně tak si ptáci "upravují" peří pomocí zobáku (takzvaný "[[preening]]"). U Ischnocera lze nalézt tři časté strategie, jak se udržet na povrchu hostitele navzdory této očistě: [56] => # Některé druhy (obvykle robustnější, méně pohyblivé, s trojúhelníkovitým tvarem hlavy), žijí na hlavě a krku, kam hostitel nedosáhne zobákem. [57] => # Druhy žijící na [[Křídlo|křídlech]] (a někdy v ocasních perech) mívají úzké protáhlé tělo, které zasouvají do žlábků mezi větvemi pera. [58] => # Druhy žijící na trupu a spodní části krku se někdy zahrabávají do spodních vrstev peří. [59] => [60] => == Odkazy == [61] => [62] => === Reference === [63] => [64] => [65] => === Externí odkazy === [66] => * {{Commonscat}} [67] => [68] => {{Taxonbar|from=Q3155167}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => [[Kategorie:Vši a všenky]] [72] => [[Kategorie:Parazitičtí živočichové]] [] => )
good wiki

Péřovky

Péřovky (Ischnocera) jsou podřád parazitického hmyzu klasifikovaný na základě moderních poznatků jakou součást řádu pisivek (Psocoptera). Dříve byly péřovky řazeny do polyfyletického řádu Phthiraptera (z něhož představovaly asi dvě třetiny všech popsaných druhů), který sdružoval všechny parazitické skupiny pisivek, spolu s luptouši (Amblycera) a všiváky (Rhynchophthirina) navíc tvoří dnes již neformální skupinu všenky (Mallophaga).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čeleď','ektoparazit','hmyz','Trichodectes canis','Vajíčko','populace','Koza domácí','Gonopody','Parazitismus','Nymfa (biologie)','životní cyklus','Všivák'

Čeleď

Ektoparazit

Gonopody

Hmyz

Parazitismus

Populace

Vajíčko