Array ( [0] => 14679200 [id] => 14679200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pískovec [uri] => Pískovec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:LionHeadSandstone.jpg|náhled|Pískovcový útvar v [[Namibie|Namibii]]]] [1] => [2] => '''Pískovec''' je zpevněná, klastická [[sedimentární hornina|usazená hornina]]. Zjednodušeně lze horninu označit za pískovec tehdy, pokud podstatnou část tvoří [[Zrno (geologie)|zrna]] o velikosti 0,06 až 2 mm.{{Citace elektronické monografie [3] => | titul = Pískovec [4] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?piskovec [5] => | datum přístupu = 2011-08-07 [6] => | vydavatel = Prof. Jan Petránek [7] => }} Velmi časté jsou [[křemenný pískovec|křemenné pískovce]], kde podstatnou část zrn tvoří [[křemen]]. Pískovec vzniká stmelením zrn (odborně řečeno tzv. klastů – obvykle křemene, [[Živce|živců]] a [[hornina|horninových]] úlomků jako jsou např. [[silicit]]y) tmelem. Tento tmel je velmi často karbonátový nebo železitý. Mezerní hmotě (např. [[jíl]]ovité) se říká [[matrix (geologie)|matrix]]. Složení pískovce se liší podle místa výskytu. Pískovec mívá velmi různé [[barva|barvy]]: od šedé přes žlutou až k červené (indikuje přítomnost oxidů [[Železo|železa]]), někdy může být i vícebarevný. Snadno se drolí a [[zvětrávání|zvětrává]]. Hojně se využívá ve [[stavebnictví]], [[sochařství]] a ke kamenickým účelům. [8] => [9] => Pískovce jsou společně s písky jedněmi z nejrozšířenějších sedimentárních hornin – společně tvoří více než čtvrtinu všech známých sedimentů na povrchu [[Země]]. [10] => [11] => Anglický termín ''sandstone'' oficiálně zavedl [[Charles Lyell]] v roce 1833 [12] => {{Citace elektronické monografie [13] => | příjmení = [14] => | jméno = [15] => | odkaz na autora = [16] => | titul = [17] => | url = http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh [18] => | datum vydání = [19] => | datum aktualizace = [20] => | datum přístupu = 12.8.2010 [21] => | vydavatel = geologie.estranky.cz [22] => | místo = [23] => | jazyk = [24] => }}. Název je ve většině jazyků odvozen od hlavní složky – písku. [25] => [26] => == Složení == [27] => [[Soubor:Sandberg 12.jpg|náhled|Strmé svahy v miocenních pobřežních pískovcích, Sandberg, Devínska kobyla, Malé Karpaty. Pískovce na Sandbergu mají hojnou klastickou příměs slídy, která pochází z bratislavských granitoidů]] [28] => Pískovce se skládají ze zrn o průměru 0,5Švecov, M.S., 1957, ''Petrografia sedimentárnych hornín.'' Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 446 s. (resp. 0,064Reichwalder, P., Jablonský, J., 2003, Všeobecná geológia. Univerzita Komenského, Bratislava, 244 s.) až 2 mm. Tyto úlomky jsou zbytky starších rozpadlých hornin. Vzhledem k jejich malým rozměrům mohou být tyto úlomky monominerální (tvořené jedním minerálním zrnem). [29] => [30] => Křemen je dominantní složka pískovců – v průměru až dvě třetiny [[klast]]ických úlomků představují křemenná zrna. Důvod hojného výskytu křemene je ten, že křemen je i nejběžnější složkou většiny [[Vyvřelá hornina|vyvřelých]] a [[Přeměněná hornina|přeměněných hornin]], je odolný vůči mechanickým účinkům transportu a taktéž vůči chemickému [[zvětrávání]]Vozárová, A., 2000. ''Petrografia sedimentárnych hornín.'' Univerzita Komenského, Bratislava, 170 s.. [31] => [32] => [[Chalcedon]] a [[opál]] plní v mladších pískovcích většinou úlohu cementu, ve starších jsou devitrifikované (zbavené [[Voda|vody]] z jejich struktury) a přeměněné na křemen. [33] => [34] => [[Živce]] bývají v pískovcích zastoupeny v menší míře, protože jsou v procesu zvětrávání a transportu nestabilní. V pískovcích jsou zastoupeny všechny hlavní živcové skupiny – jak [[Alkalický živec|alkalické]], tak i [[Plagioklas|sodno-vápenaté]]. Přítomnost vody v pískovci způsobuje chemické změny v živcích ([[illitizace]], [[kaolinizace]]). Výskyt živců poukazuje na aridní ([[Poušť|pouštní]]) [[podnebí|klimatické]] podmínky vzniku pískovce. [35] => [36] => [[Slída|Slídy]] jsou přítomny prakticky ve všech pískovcích, větší výskyt je ale v jemnozrnnějších variantách. Výskyt určité minerální variety slíd indikuje původní horninu – [[muskovit]] je běžnější v metamorfitech, a [[biotit]] naopak v magmatitech. [[Glaukonit]] se vyskytuje výlučně v píscích a pískovcích mořského původu. Vzniká rozkladem [[Hořčík|Mg]]-[[Železo|Fe]] silikátů v mírně [[Redoxní reakce|redukčním]] prostředí. [37] => [38] => [[Uhličitany]] ([[kalcit]], [[siderit]], [[dolomit (minerál)|dolomit]]) plní obvykle úlohu cementu, i když kalcit (a v ojedinělých případech i dolomit) se podílí i na složení zrn. [39] => [40] => Jako akcesorie (příměs) může být ve složení pískovců přítomná řada minerálů. Jen některé jsou však užitečné pro zjištění zdrojové oblasti. Nejvhodnější jsou k tomu těžké minerály. [41] => {{Citace monografie [42] => | příjmení = Nelson [43] => | jméno = S [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Sandstones & Conglomerates [46] => | url = http://www.tulane.edu/~sanelson/geol212/sandst&cong.htm [47] => | vydavatel = tulane.edu [48] => | místo = [49] => | rok = 2000 [50] => | počet stran = [51] => | kapitola = [52] => | strany = [53] => | isbn = [54] => | jazyk = en [55] => }} Jde o zrna, jejichž [[Hustota|měrná hmotnost]] je vyšší než 2,8 g·cm−3. Jejich obsah v pískovcích obvykle nebývá větší než 1 % a závisí od četnosti jejich zastoupení v zdrojové hornině, odolnosti vůči zvětrávání, transportu a [[Diageneze|diagenetickým procesům]]. Význam jejich výskytu v pískovcích spočívá v tom, že na základě určité minerální asociace je možno charakterizovat zdrojovou oblast. Všeobecně platí, že čím je pískovec starší, tím je obsah těžkých minerálů nižší. Mezi těžké minerály patří [[turmalín]]y, [[zirkon]], [[rutil]], [[olivín]], [[amfibol]]y, [[pyroxeny]], [[ilmenit]], [[magnetit]], [[titanit]], [[Granát (minerál)|granáty]] a mnoho dalších minerálů. [56] => [57] => Úlomky hornin jsou poslední, ale ne nevýznamnou složkou pískovců. Jejich výskyt a procentuální zastoupení opět závisí na odolnosti vůči mechanické destrukci během zvětrávání a transportu, ale svou úlohu hraje i plošný rozsah a [[Geomorfologie|morfologie]] zdrojové oblasti. Čím je [[reliéf (geografie)|reliéf]] členitější, tím víc [[hornina|litických]] úlomků se dostane do pískové frakce. Obdobný efekt má i větší plošné rozšíření zdrojové horniny. [58] => [59] => == Pískovcové útvary v Česku == [60] => [[Soubor:Mushroom in Timna Park in summer 2011 (1).JPG|náhled|Větrem ohlazená pískovcová skála, Izrael]] [61] => Od [[svrchní křída|nejsvrchnější křídy]] až do nejmladšího [[terciér]]u docházelo k pohybům, které měly za následek [[přesmyk]]y hornin a [[zlom]]y. Oblast byla [[mořské dno|mořským dnem]] ve [[Paleozoikum|starších prvohorách]] a k poslednímu zaplavení [[slaná voda|slanou vodou]] došlo v období křídy ve [[Mezozoikum|druhohorách]] před 97 miliony lety. [[Mořský záliv]] pokrýval část území [[Český ráj|Českého ráje]] po dobu 13 milionů let. Záplava [[subtropy|subtropického]] křídového moře zanechala [[vrstva (geologie)|vrstvy]] pískovců a dalších usazenin, jejichž mocnost činí až 1000 m. [62] => [63] => == Skalní pískovcová města == [64] => [65] => {{viz též|Skalní město}} [66] => Pískovec často tvoří celá [[skalní město|skalní města]], tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal. Na tváři krajiny zapracovaly [[slunce]], [[mráz]], [[vítr]] a voda (dohromady tvořící [[eroze|erozivní]] činitele) a vytvořily známá pískovcová skalní města. Počasí způsobuje svojí proměnlivostí déšť, mráz, tání ledu a tím také zvětrávání hornin, vznik zvětralin, jejich [[transport (geologie)|transport]] a usazování na jiném místě. Tektonikou a procesy zvětrávání byly z pískovcových desek vymodelovány krajiny skalních pískovcových měst. V Česku na severu nad hlubokým údolím [[Jizera (řeka)|Jizery]] se tyčí skalní města [[Klokočské skály]], [[Betlémské skály]], [[Besedické skály]] a Drábovny na severovýchodu ohraničuje hřeben [[Suché skály]]. Ve střední části leží [[Příhrazské skály]], [[Hruboskalsko]] a řada menších skalních měst. Na východě jsou známé [[Prachovské skály]]. Pískovcové skály také tvoří podstatnou část [[Národní park České Švýcarsko|Českého Švýcarska]]. Pískovce se těží například v lomu ''[[U Devíti Křížů]]'', náležejícím do pozdně triasového [[Bohdašínské souvrství|bohdašínského souvrství]]. [67] => [[Soubor:Pískovcový útvar.JPG|vlevo|náhled|Pískovcový útvar nedaleko [[Národní přírodní památka Pravčická brána|Pravčické brány]]]] [68] => [69] => == Využití == [70] => Po [[Opuka|opuce]] nejčastěji používané v [[Románská architektura|době románské]] byl od [[Gotika|doby gotické]] pískovec pro svou dobrou opracovatelnost a širokou dostupnost nejpoužívanější stavební kámen v českých zemích. Stejně oblíbený byl i v oblasti [[Sochařství|sochařské]]. [71] => [72] => Náročnost dopravy těžkého materiálu vedla v minulosti k hojné místní těžbě často málo kvalitního pískovce. Zejména venkovské sochařské památky nejednou trpí malou odolností vůči [[Eroze|erozi]] povětrností. Lokality s většími ložisky kvalitních pískovců, které se naopak na významnější díla dovážely i na větší vzdálenosti, daly pískovcům jména: [73] => * '''[[Žehrovický pískovec|žehrovický]]''' – poblíž [[Kamenné Žehrovice|Kamenných Žehrovic na Kladensku]], hrubozrnný, doložený už ve 14. století při stavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv. Víta]] [74] => * '''hořický''' – poblíž [[Hořice|Hořic]], rozvoj od druhé poloviny 19. století, kdy zde i založena kamenická škola, použit např. na dostavbu svatovítské katedrály, stavbu [[Národní divadlo|Národního divadla]] či [[Mlýnská kolonáda|Mlýnské kolonády]] v Karlových Varech [75] => * '''mšenský''' – poblíž [[Mšené-lázně|Mšeného-lázní]] u Budyně nad Ohří, hojně užívaný za první republiky ([[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|Ministerstva obchodu a průmyslu]], [[Ministerstvo financí České republiky|financí]], úpravy [[Pražský hrad|Pražského hradu]]) [76] => * '''[[Božanov#Božanovský piskovec|božanovský]]''' – v oblasti [[Broumov]]a, dle [[Božanov]]a, jemnější zrno, užívaný hlavně v novější době, zvláště od 70. let při obnově památek, jako například úpravách na Pražském hradě nebo opravách Karlova mostu, a vedle hořického i na sekané kopie barokních soch, posléze i v soudobé architektuře zejména pro obklady (např. hotel ''Four Seasons'' v Praze) [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Arkóza]] [85] => * [[Jílovec]] [86] => * [[Prachovec]] [87] => * [[Slínovec]] [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{Commonscat|Sandstone}} [91] => * {{Wikislovník|heslo=pískovec}} [92] => * [http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/galerie.php?galerie=2 Ukázkové fotografie pískovců] [93] => [94] => {{Pahýl}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => [[Kategorie:Pískovec| ]] [98] => [[Kategorie:Usazené horniny]] [99] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [] => )
good wiki

Pískovec

Namibii Pískovec je zpevněná, klastická usazená hornina. Zjednodušeně lze horninu označit za pískovec tehdy, pokud podstatnou část tvoří zrna o velikosti 0,06 až 2 mm.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zvětrávání','hornina','Železo','Živce','Paleozoikum','zlom','Žehrovický pískovec','olivín','Redoxní reakce','pyroxeny','U Devíti Křížů','Poušť'

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Olivín

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Poušť

Pyroxeny

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.

Živce

Zlom

Zlom (též nazývaný dislokace) je v geologii termín používaný pro popis strukturních deformací v horninovém pokryvu Země.

Zvětrávání