Array ( [0] => 15485335 [id] => 15485335 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Písmo [uri] => Písmo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=písmu coby soustavě grafických symbolů}} [1] => {{upravit}}{{Neověřeno}} [2] => [[Soubor:WritingSystemsOfTheWorld de.svg|náhled|300px|Přehled písma po světě]] [3] => [[Soubor:Writing directions of the world.svg|náhled|300px|Písmo podle směru zápisu]] [4] => '''Písmo''' se používá na vizuální zápis [[jazyk (lingvistika)|jazyka]] [[standardizace|standardizovanými]] [[symbol]]y. Nejstarší typy písma jsou [[piktogram]]y nebo [[ideogram]]y. Většina písem může být rozdělena do 3 kategorií: '''logografické''' (slovní), '''sylabické''' (slabičné) a '''alfabetické''' (abecední). Obecné slovo pro symboly v písmu je [[grafém]] (znak). [[Písmeno]] (též [[Glyf]]) je grafická reprezentace [[Znak (písmo)|znaku]]. Glyfy většiny písem tvoří linie (čáry) a proto se nazývají [[Lineární písmo|lineární]] (čárové), ale existují i glyfy [[Nelineární písmo|nelineárních písem]] tvořené jinými typy značek. [5] => [6] => == Historie == [7] => [[Soubor:Toitoise shell engraved symbol (Jiahu).jpg|vpravo|náhled|upright|Džia-chu symbol na krunýři – příklad z 16 nalezených znaků.]] [8] => [[Soubor:Tărtăria Amulet Tablet.png|vlevo|náhled|Tabulka z Tărtăria (Săliștea) s [[Vinčanské znaky|vinčanskými znaky]]]] [9] => [10] => Písmu předchází [[paleolit]]ické záznamy [[číslo|počtu]] (například [[vlčí radius]]) či snad i [[symbol]]ů{{Citace elektronického periodika [11] => | autor1 = Institute of Vertebrate Paleontology [12] => | titul = Engraved stone artifact found at the Shuidonggou Paleolithic Site, Northwest China [13] => | periodikum = phys.org [14] => | datum_vydání = 2012-12-24 [15] => | url = https://phys.org/news/2012-12-engraved-stone-artifact-shuidonggou-paleolithic.html [16] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [17] => | jazyk = anglicky [18] => }} pomocí zářezů. [[Jeskynní malířství]] patrně obsahuje vyobrazení počtů měsíců (čárkami či tečkami) a protopísmo.https://www.cambridge.org/core/journals/cambridge-archaeological-journal/article/an-upper-palaeolithic-protowriting-system-and-phenological-calendar/6F2AD8A705888F2226FE857840B4FE19 - An Upper Palaeolithic Proto-writing System and Phenological Calendar [19] => [20] => Nejstarší znaky, které by mohly být písmem (nebo také jen protopísmem), jsou symboly na želvích krunýřích nalezených v [[Džia-chu]] (Jiahu) v provincii [[Che-nan]] v [[Čína|Číně]] a jsou datované do [[7. tisíciletí př. n. l.|7. tisíciletí před naším letopočtem]].{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení1 = Rincon [22] => | jméno1 = Paul [23] => | titul = 'Earliest writing' found in China [24] => | periodikum = [[BBC News]] [25] => | datum_vydání = 2003-04-17 [26] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/2956925.stm [27] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [28] => | jazyk = anglicky [29] => }} Podle některých znalců je možné je spojovat s pozdějšími nejstaršími [[čínské znaky|čínskými hieroglyfy]] na věšteckých kostkách [[Nápisy na věštebných kostech|Džia-ku-wen]] (Jiaguwen) z [[2. tisíciletí př. n. l.]] a čínské písmo by tak bylo vůbec nejstarší písmo na světě, bez dosavadní výhrady nejstaršího dosud užívaného písma. Symboly však nevykazují zápis písma. Ovšem mladší [[neolit]]ické znaky, které jsou pravděpodobněji písmem, byly v Číně nalezeny na více místech (Dadiwan, Damaidi, Banpo). Byť jde často o osamocené znaky.[https://books.google.cz/books?id=Hv8PAAAAYAAJ&q=banpo+occurs-singly&dq=banpo+occurs-singly&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjOxfvq2fjdAhXKDywKHbFXCRUQ6AEIKDAA] Wee Lee Woon, Chinese Writing: Its Origin and Evolution, „Since these signs on the Banpo pottery all occur singly, and are in any case limited in number, our picture of Chinese writing in this period is still hazy.“ [30] => [31] => V současnosti je za nejstarší známé písmo či protopísmo euroasijskoafrické oblasti považováno dunajské písmo [[Kultura Vinča|kultury Vinča]] ([[vinčanské znaky]]) nalezené v [[Rumunsko|Rumunsku]], datované do [[6. tisíciletí př. n. l.]] Bylo rozeznáno již asi 230 znaků.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Haarmann [33] => | jméno = Harald [34] => | příjmení2 = [35] => | jméno2 = [36] => | titul = Historie potopy světa – Po stopách raných civilizací [37] => | vydavatel = Paseka [38] => | místo = Praha [39] => | rok = 2010 [40] => | číslo = [41] => | strany = [42] => | isbn = 978-80-7432-079-8 [43] => | jazyk = česky [44] => }} [45] => Podle některých odborníků jsou podobné (tvarem i zářezy) znakům [[uruk|Urucké]] kultury v Mezopotámii.http://arheologie.ulbsibiu.ro/publicatii/ats/ats8/acta%207.pdf - The Carpathian Basin and its Role in the Neolithisation of the Balkan Peninsula Také zde jsou v blízkosti mladší nálezy údajného písma (například [[Dispilio]] v Řecku či Градешница v Bulharsku). [46] => [47] => Další známé zaniklé písmo bylo logofonetické [[klínové písmo]], které vzniklo z piktogramů u [[Sumer]]ů koncem [[4. tisíciletí př. n. l.]] (teprve později se stávalo více fonetickým). Brzy bylo následováno logofonetickým písmem v [[Egyptské písmo|Egyptě]] ([[egyptské hieroglyfy]]) a písmem [[Harappská kultura|Harappské kultury]] ([[harappské písmo]]) a od toho času se písmo objevilo mnohokrát, spojeno s různými civilizacemi. Například [[lineární písmo B]] obsahuje znaky pro samohlásky, slabiky i logogramy. [[Mayská literatura]] také používá kombinované logosylabické [[mayské písmo]]. Nejstarším dochovaným písmem Ameriky by mohlo ale být na [[Cascajalská deska|Cascajalské desce]], která byla nalezena u vesnice Cascajal ve státě [[Veracruz (stát)|Veracruz]], oblasti, kde byli [[Olmékové]].{{Citace elektronického periodika [48] => | příjmení1 = Hrdonka [49] => | jméno1 = Václav [50] => | titul = Odhaleno nejstarší písmo Ameriky [51] => | periodikum = osel.cz [52] => | datum_vydání = 2006-09-18 [53] => | url = https://www.osel.cz/2117-odhaleno-nejstarsi-pismo-ameriky.html [54] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [55] => }} [[Fénické písmo]], které vychází z egyptského, se stalo prvním fonetickým písmem. Stalo se základem [[abeceda|abeced]] (hebrejské, řecké, latinské, arabské). [56] => [57] => Klínové, egyptské i čínské písmo bylo původně psáno ve svislých sloupcích. Podle historických záznamů se v Číně používalo starší uzlové písmo.{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení1 = Jacobsen [59] => | jméno1 = Lyle E. [60] => | titul = Use of Knotted String Accounting Records in Old Hawaii and Ancient China [61] => | periodikum = accountingin.com [62] => | url = https://www.accountingin.com/accounting-historians-journal/volume-10-number-2/use-of-knotted-string-accounting-records-in-old-hawaii-and-ancient-china/ [63] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [64] => | jazyk = anglicky [65] => }} Jihoamerické písmo [[kipu]] je záznamem uzlů na svislých šňůrkách a bylo nalezeno 5000 let staré.{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = The Quipu, the Pre-Inca Data Structure [67] => | url = https://gogeometry.com/Quipu_B.htm [68] => | vydavatel = gogeometry.com [69] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [70] => | jazyk = anglicky [71] => }} [72] => [73] => Písmo je úzce spjato s [[náboženství]]m. V [[teokracie|teokratickém]] Egyptě ho podle mytologie vynalezl bůh [[Thovt]] (hiera glyfé – „posvátný znak, symbol“). [[Bible]] je označována za Písmo svaté. [74] => [75] => Rozšíření písma je také úzce spjato s dostupností vhodného materiálu na zaznamenání. Nejprve bylo zaznamenáváno na pevný materiál (kámen, keramika), později na ohebný ([[papyrus]], [[papír]], [[pergamen]]), jehož výroba byla státním [[monopol]]em či i tajemstvím. [76] => [77] => Jednotnosti písma bylo dosahováno centrální [[moc]]í. Například to byl první čínský císař [[Čchin Š’-chuang-ti|Čchin Š'-chuang-ti]], dále první středověký římský císař [[Karel Veliký]], který zavedl [[Karolina (písmo)|karolinské minuskuly]]. [[Hlaholice]] byla zavedena knížetem [[Rostislav]]em po svolení od byzantského císaře Michala III. Zcela nově vznají písma jen zcela ojediněle, jako [[Hangul|korejské písmo]]. [78] => [79] => Dané písmo se muselo učit, takže jsou s ním úzce spjaty [[dějiny pedagogiky a školství]]. [80] => [81] => Písmo nebo jeho varianty uměle vznikají i v moderní době buď pro jazyky jako je [[inuktitutština]] či [[čerokézština]] nebo z jiných důvodů jako je [[Braillovo písmo]], [[těsnopis]]y, [[mezinárodní fonetická abeceda]]. [82] => [83] => == Logografická (slovní) písma == [84] => {{Viz též|Logogram}} [85] => '''Logografická''' písma jsou složená z [[logogram]]ů, ve kterých každý znak reprezentuje jedno [[slovo]] (přesněji [[morfém]]), např. [[čínské znaky]]. Protože slov je opravdu mnoho, nutnost memorování (učení se nazpaměť) velkého počtu logogramů a jejich významů jsou hlavní nevýhody logografických systémů v porovnání s alfabetickými (abecedními). Ale protože význam je obsažený v symbolu, stejný logografický systém může teoreticky být použit na reprezentaci různých jazyků. V praxi je to možné jen pro velmi blízké jazyky jako dialekty [[čínština|čínštiny]], protože syntaktická omezení redukují portabilitu (přenositelnost) daného logografického systému. [[Korejština]] i [[japonština]] používají čínské logogramy ve svých písmech a mnoho symbolů má stejný význam v různých jazycích. Ale jsou různé od čínštiny natolik, že čínský text není pro japonského nebo korejského čtenáře lehce srozumitelný. [86] => [87] => I když většina jazyků nepoužívá kompletní logografická písma, používají v textech logogramy, nejběžněji [[arabské číslice]] (indického původu) – každý uživatel těchto symbolů rozumí co znamená '''1''', i když to vyslovuje v různých jazycích různě: ''jedna'', ''one'', ''eins'', ''uno'' nebo ''ichi''. [88] => [89] => Současně hláskovými znaky (písmeny) i logogramy jsou číslice římské, iniciály měr a jejich násobků, znaky zvláštních konstant (e, π, matematické znaky pro veličiny (geometrikých prvků, stran, úhlů atp.) i znaky užívané pro vyšší číselné soustavy – zejména šestnáctkovou a dvaatřicítkovou. [90] => [91] => Stejně se používají i další značky, jako srdíčko, paragraf (§), procento, promile, znaky měn, různé varianty křížku (+, †, ×, #), matematické a logické znaky, znak „et“ ([[ampersand]]) '''&''' (používaný ve významu spojky, česky ''a'', latinsky ''et'' atp.) a [[zavináč]] (anglicky „at sign“) '''@''' , používaný v mnoha kontextech pro ''při''. V elektronické korespondenci se dále zavedly mnohé logogramy nálady, ale i jiných významů – [[emotikon]]y a „[[smajlík|smajlíci]]“. [92] => [93] => Za obdobu logogramů lze považovat i [[Interpunkční znaménko|interpunkční znaménka]] včetně mezery (rozdělující slova). Neznamenají sice slova, ale jsou součástí písem a nesou mezinárodně srozumitelnou informaci. [94] => [95] => Logogramy se někdy nazývají [[ideogram]]y – slovo označující symboly, které graficky reprezentují abstraktní myšlenky, ale lingvisté se tomuto použití vyhýbají, protože čínské znaky jsou často [[sémantika|sémanticko]]-[[fonetika|fonetické]] (fonetika=hláskosloví) sloučeniny, symboly obsahující element reprezentující význam a element reprezentující výslovnost. Někteří lingvisté rozlišují mezi [[lexigrafie|lexigrafií]] a [[ideografie|ideografií]], kde symboly v lexigrafiích reprezentují slova a symboly v ideografiích reprezentují slova nebo morfémy. [96] => [97] => Nejdůležitější a jediné přežívající logografické písmo je čínské, jehož znaky jsou v různé míře (zpravidla pro výrazy převzaté z čínštiny) používané navíc s různým stupněm modifikace v jiných východoasijských jazycích, např. japonštině, korejštině nebo vietnamštině. Starověké egyptské hieroglyfy a částečně i písmo Mayů jsou též logografické systémy, ale už se nepoužívají. A naopak v čínštině se rozšířilo souběžně hláskové písmo [[pchin-jin]]. [98] => [99] => Kompletní seznam písem – včetně logografických – obsahuje článek [[Seznam písem]]. [100] => [101] => == Sylabická (slabičná) písma == [102] => Slabičná písma dělíme na [[Slabičné písmo|sylabarie]] a [[abugida|abugidy]]. Kompletní seznam slabičných písem obsahuje článek [[Seznam písem]]. [103] => [104] => === Sylabarie === [105] => '''Sylabarie''' je sada napsaných symbolů reprezentujících (nebo aproximujících) [[slabika|slabiky]], které tvoří slova. Symbol v sylabarii typicky reprezentuje zvuk [[souhláska|souhlásky]] následovaný zvukem [[samohláska|samohlásky]] nebo jen samotnou samohláskou. V pravé sylabarii není systematická grafická podobnost mezi foneticky souvisejícími znaky (i když některé mají grafickou podobnost pro samohlásky). Tedy např. znaky pro „ke“, „ka“ a „ko“ nemají podobnost na indikaci jejich společné souhlásky „k“. [106] => [107] => Sylabarie jsou nejvhodnější pro jazyky s relativně jednoduchou slabikovou strukturou, typické např. pro východní Asii, jako jsou [[korejština]] nebo [[japonština]]. Jiné příklady jazyků používajících slabikové psaní jsou [[mykénská řečtina]] ([[lineární písmo B]]) a písma [[původní americké jazyky|původních amerických jazyků]], např. abeceda kmene [[Čerokíové]]. Některé jazyky [[starověk]]ého [[Blízký východ|Blízkého východu]] používaly formy [[klínové písmo|klínového písma]], které je sylabarií s některými neslabikovými elementy. [108] => [109] => Některé jazyky – například indoevropské ([[čeština]], [[angličtina]] atd.), ale i jiné – užívají komplexní slabikové struktury s relativně velkou zásobou samohlásek a zejména složených skupin souhlásek. Proto je pro psaní v takových jazycích slabičné písmo nevhodné. Každá možná slabika by musela mít vlastní symbol. Počet možných slabik v japonštině není větší než asi sto, ale v těchto evropských jazycích je jich mnoho tisíc a jejich písmo by tak svou složitostí muselo být podobné [[Čínské znaky|čínskému písmu]]. [110] => [111] => === Abugida === [112] => '''Abugida''' oproti sylabarii má [[grafém]]y typicky reprezentující slabiku, ale znaky reprezentující související zvuky jsou podobné i graficky, zejména to mohou být: [113] => * společná souhlásková báze je označena více nebo méně jednotným způsobem [114] => * reprezentace samohlásky v slabice může být jednotná [115] => A obdobně jako [[Ligatura (písmo)|ligatura]] spojuje původně samostatná písmena do společného znaku, vytvářejí (případně v minulosti vytvořily) složky výsledný slabičný znak. Čistým příkladem takového systému písma je korejské písmo [[hangul]], který skládá znaky pro slabiky z písmen [[hláska|hláskové]] abecedy [[jamo]]. [116] => [117] => == Hlásková (abecední, alfabetická) písma == [118] => Nejrozšířenější typ písma. Používají ho téměř všechny nynější jazyky buď jako hlavní, anebo pro přepis pro cizince, např. [[pchin-jin]] pro čínštinu. [119] => [120] => Užívá samostatné znaky pro jednotlivé hlásky, elementární prvky mluvené řeči. Znakově, graficky je nejjednodušší možností, postačí jen několik desítek znaků (písmen). Pro další úsporu znaků se používají i jejich kombinace, zvané [[Spřežka (pravopis)|spřežky]], v [[Čeština|češtině]] je taková spřežka „ch“, dříve jich bylo více, např. „cz“ (č); spřežky mohou být i z více, než dvou znaků, např. [[Němčina|německé]] „tsch“ pro hlásku č. Jinou častou možností je opatření základních latinských znaků příznaky, [[Diakritické znaménko|diakritikou]], např. v češtině háčky a čárky nad základním znakem. [121] => [122] => První hlásková písma byla již mezi klínovými písmy, např. [[Ugaritské klínové písmo|ugaritské]], ač většina [[Klínové písmo|klínových písem]] byla slabičná nebo poloslabičná. [123] => [124] => Nejrozšířenější jsou písma založená na písmu starořímském ([[Latinka|latince]]), resp. na jeho předchůdci, písmu starořeckém, které navázalo na [[Fénické písmo|písmo fénické]]. Z fénického základu vychází i většina ostatních hláskových písem – jak písma semitská ([[Arabské písmo|arabské]], [[Hebrejské písmo|hebrejské]]), na která navázala s vlivem [[Islám|islámu]] i písma středoasijská, tak i písma jihoasijská, např. indická. Pro některé jazyky vzniklo písem více – původní (starobylé) a novodobé, zpravidla založené na [[latinka|latince]] nebo na [[cyrilice|cyrilici]] (ze které se později vyvinula [[azbuka]]). [125] => [126] => Znaky jsou seřazovány pro jednotlivé jazyky do vzorových řad s ustáleným pořadím znaků (hlásek), zpravidla nazvaných podle prvních znaků, např. česky [[abeceda]], řazení cyrilice je v [[Rusko|Rusku]], [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Bělorusko|Bělorusku]] nazýváno [[azbuka]]. Tyto názvy se pak často používají i pro samotné písmo jako celek. [127] => [128] => Kromě hláskových znaků se používají jednak [[logogram]]y, zejména [[číslice]], a jednak pomocné (organizační) znaky, nazývané [[Interpunkční znaménko|interpunkční]], např. [[mezera]], [[tečka]], [[pomlčka]], [[apostrof]], [[rovnítko]] či [[vlnovka]]. Interpunkční využití mají také rozlišení stejného písma na dvě varianty – „malá a velká abeceda“ čili [[minuskule]] a [[majuskule]] (verzálky). Pro účely ručního psaní se vyvinuly ještě verze [[psací písmo|psací]] obou variant abecedy. [129] => [130] => Logografickým (významovým) principem se pak řídí některá významová rozlišení podle velikosti či pozice znaků pro méně běžné odborné účely, jako jsou [[mocnina|mocniny]] nebo [[index]]y. Rovněž jednotlivé hláskové znaky se používají pro některé významy jako [[zkratka|zkratky]], [[značka|značky]] [131] => * [[chemický prvek|chemických prvků]] (C – [[uhlík]]), [132] => * [[fyzikální veličina|fyzikálních veličin]], jejich jednotek a násobků či dílů, např. „l“ = [[délka]], „m“ = [[metr]] nebo [[hmotnost]], „kPa“ = [[Pascal (jednotka)|kilopascal]]. [133] => [134] => == Písmo, typografický objekt == [135] => Návrhem různých grafických podob jednotlivých písmen či celých abeced respektive [[znaková sada|znakových sad]] se zabývá výtvarný obor nazývaný [[typografie]], dnes velmi často v [[počítač]]ové podobě. [136] => [137] => == Odkazy == [138] => === Reference === [139] => [140] => [141] => === Související články === [142] => * [[Paleografie]] [143] => * [[Pazigrafie]] [144] => * [[Typografie]] [145] => [146] => === Externí odkazy === [147] => * {{Otto|heslo=Písmo}} [148] => * {{Wikicitáty|téma=Písmo}} [149] => * {{Wikislovník|heslo=písmo}} [150] => * {{Commonscat|Writing systems}} [151] => * {{TDKIV}} [152] => [153] => {{seznam písemných systémů}} [154] => {{Autoritní data}} [155] => [156] => [[Kategorie:Písmo| ]] [] => )
good wiki

Písmo

Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly. Nejstarší typy písma jsou piktogramy nebo ideogramy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'symbol','abeceda','lineární písmo B','logogram','Seznam písem','grafém','čínské znaky','ideogram','pchin-jin','Interpunkční znaménko','azbuka','japonština'

Abeceda

Azbuka

Grafém

Ideogram

Japonština

Logogram

Pchin-jin

Symbol

Symbol is a concept widely used in various human activities and sciences.