Array ( [0] => 14877148 [id] => 14877148 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Písmolijectví [uri] => Písmolijectví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Lettergieterij van Johan Enschede te Haarlem.png|upright=1.3|náhled|Ruční výroba písmen v [[Haarlem]]u 18. století]] [1] => '''Písmolijectví''' ({{vjazyce2|en|''type founding''}}, {{vjazyce2|fr|''métier de fondeur en caractѐres''}}, {{vjazyce2|de|''Schriftguß''}}) je obor lidské činnosti zabývající se [[odlévání]]m písmen pro tisk (typů neboli liter), různých ozdob, linek, znaků, výplní a dalších součástí používaných k [[Sazba|sazbě]] ze speciální slitiny olova, antimonu a cínu zvané [[liteřina]]. Písmolijectví vzniklo spolu s knihtiskem a písmena si odléval každý knihtiskař sám, později vznikly dílny dodávající písmena tiskařům. K samotnému odlévání se používá buď ruční nástroj ([[slévadlo]]), nebo kompletní stroj ([[kompletka]]). Rozměry písmen jsou uváděny pomocí [[Typografický bod|typografických bodů]] (jednotka [[Cicero (typografie)|cicero]]). Písmolijectví bylo důležité pro horkou sazbu, ovšem v současnosti se prosadila studená sazba ([[fotosazba]], nebo ještě novější počítačová sazba) a význam písmolijectví upadl. [2] => [3] => == Historie == [4] => [[Soubor:Schriftgiesser-1568.png|náhled|vlevo|Písmolijec při práci na ilustraci z roku 1568]] [5] => Písmolijectví vzniklo již za dob [[Johannes Gutenberg|Johanna Gutenberga]] v souvislosti se vznikem [[knihtisk]]u. Zprvu si musel každý tiskař lít sazbu sám, ale už v 16. století se začaly objevovat významné písmolijny (např. v německém [[Norimberk]]u a Frankfurtu nad Mohanem). V Itálii získal dobrou pověst písmolijec [[Nicolas Jenson]], ve Francii [[Claude Garamond]] a rodina Didotů, v Anglii [[John Baskerville]] a [[William Caslon]]. Na Slovensku je jako jeden z nejstarších slévačů písma doložen Salomon Sultzer (1564–1604?), spolupracovník bardějovského tiskaře Davida Gutgesela. O vývoji na území ČR před rokem 1800 existuje jen minimum informací. [[Zikmund Winter]] publikoval z archivních pramenů dvě zprávy. První se týká pražského tiskaře Jana Lovičského, který krátce po polovině 16. století „litery nově slíval“ a druhá přináší kusé informace o existenci pražského písmolijce Johanna Schwerta (Šverta, † před 1578). [6] => [7] => Přesto, že písmařství prošlo díky společenské objednávce nových písmových řezů mnoha proměnami, technologie písmolijectví se bez výraznějších inovací udržela až do počátku 19. století, kdy se v písmolijectví prosadila strojová výroba (což způsobilo zánik drobnějších písmolijen). Vysoká pořizovací cena písmové sady či písmové rodiny byla důsledkem materiálové a manuální náročnosti výroby. Důležitou roli v tvorbě ceny hrála také hlediska původnosti a estetické kvality a později i umělecká prestiž písmaře. K tradičně nejdražším patřila i výroba doprava skloněných tiskových písem (polokurzívy a kurzívy), jejichž lití a následné opracování vyžadovalo nezměrnou trpělivost a dovednost (převislé tahy písmen nebyly totiž kvůli jednotě písmového stupně zajištěny masou kovového hranolku a často se lámaly). Pracnost a nákladnost provázely též výroby nejmenších písmových stupňů (briliant, diamant a perl). Drobní a střední tiskaři byli proto odkázáni nakoupené písmo šetřit po celý život. Bylo-li zapotřebí, opatřovali jen profesionálně připravené matrice a lití prováděli svépomocí. [8] => [9] => == Výrobní postup == [10] => [[Soubor:Komplettgießmaschine (1883) 01.jpg|náhled|Kompletka z roku 1883]] [11] => Výrobní proces se odvíjel od grafických návrhů, které písmorytci dodal tiskař či písmař (typograf). Původně, před vlastním litím znaků z liteřiny, vznikaly obvykle dvě formy pro každý znak. Nejprve byla vyřezána a vytlučena negativní tvrzená forma písmena z ocele, tzv. [[patrice]]. Silovým působením patrice na měkký kovový hranolek vznikl pozitivně obrácený obraz řečený [[matrice]] (slabý plíšek, který se po vyražení negativu znaku vkládal do slévadla). U větších písmen šlo vytvořit matrici bez patrice. Novější výrobní procesy potom výrobu matric dále zjednodušovaly. Například díky [[Galvanoplastika|galvanoplastice]] bylo možné tvarovat plíšek okolo písmena odlitého z liteřiny či dřevěného modelu. [12] => [13] => Liteřina pro odlévání mohla být díky vysokému obsahu olova rozehřívána pouze v malé pícce. Při odlévání pomocí ručního slévadla se produkce pohybovala okolo 6000 kusů [[garmond]]ového písma (10 b.) V roce 1853 byla vynalezena kompletka (kompletní licí stroj) J. R. Johnsnem. Po řadě zlepšení mohla být produkce ve 20. století okolo 60 000 kusů. Vedle strojů se slévadla používala hlavně na speciální písma a velká písmena, která příliš pomalu chladla. Po odlití musela být písmena ještě jemně dobrušována a konečně obrážena, kdy byla jedna hrana šikmo seříznuta. [14] => [15] => == Literatura == [16] => * ''Nový velký ilustrovaný slovník naučný''. Praha : Gutenberg, 1931. sv. XV, s. 29. [17] => * ''Ottův slovník naučný''. Praha : J. Otto, 1902. sv. 19, s. 794–795. [http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:99d75bb0-04ce-11e5-91f2-005056825209 Dostupné online.] [18] => * ''Encyklopedie knihy: Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století.'' Praha : Petr Voit, 2006. s. 687–690. [19] => [20] => == Externí odkazy == [21] => * {{Commonscat}} [22] => [23] => {{Pahýl}} [24] => {{Autoritní data}} [25] => [26] => [[Kategorie:Tisk]] [27] => [[Kategorie:Typografie]] [28] => [[Kategorie:Řemesla]] [] => )
good wiki

Písmolijectví

Ruční výroba písmen v Haarlemu 18. století Písmolijectví je obor lidské činnosti zabývající se odléváním písmen pro tisk (typů neboli liter), různých ozdob, linek, znaků, výplní a dalších součástí používaných k sazbě ze speciální slitiny olova, antimonu a cínu zvané liteřina.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Lettergieterij van Johan Enschede te Haarlem.png','Cicero (typografie)','Kategorie:Typografie','garmond','matrice','Soubor:Komplettgießmaschine (1883) 01.jpg','William Caslon','Sazba','liteřina','slévadlo','kompletka','Typografický bod'

Kategorie:Typografie

Liteřina

Matrice

Sazba