Array ( [0] => 14899966 [id] => 14899966 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pěnicovití [uri] => Pěnicovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Pěnicovití [2] => | obrázek = Sardinian Warbler.jpg [3] => | popisek = [[Pěnice bělohrdlá]] (''Sylvia melanocephala'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [8] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [9] => | řád = [[pěvci]] (Passeriformes) [10] => | podřád = [[zpěvní]] (Passeri) [11] => | infrařád = [[Passerida]] [12] => | nadčeleď = [[Sylvioidea]] [13] => | čeleď = '''pěnicovití''' (Sylviidae) [14] => | čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], [[1825]] [15] => }} [16] => '''Pěnicovití''' (Sylviidae) je [[čeleď]] malých [[pěvci|zpěvných ptáků]]. Hnízdí především v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a v menším rozsahu také v [[Afrika|Africe]]. Většina druhů mírného pásma je tažná a zimuje v Africe nebo tropické Asii. Mnoho pěnicovitých ptáků patří k dobrým pěvcům, i když ne tak dokonalým jakými jsou např. [[drozdovití]] (Turdidae). [17] => [18] => == Popis == [19] => Většina pěnicovitých ptáků je nevýrazně zbarvená (až na některé asijské druhy). Samec a samice jsou často podobní, mohou se však výrazně lišit, zvláště u rodu [[pěnice]] ''Sylvia''. Jsou to malí až středně velcí ptáci, dorůstající délky 9 až 16 cm, s malými, špičatými zobáky. Prakticky všechny druhy jsou primárně hmyzožravé, i když někteří pěnicovití se živí také plody, nektarem a malými semeny.Perrins, C. (1991). Forshaw, Joseph. ed. Encyclopaedia of Animals: Birds. London: Merehurst Press. pp. 192–194. {{ISBN|1-85391-186-0}}. [20] => [21] => Většina druhů je [[monogamie|monogamních]] a staví jednoduché miskovité hnízdo v hustém porostu. Snáší dvě až šest vajec. Na péči o mláďata se obvykle podílejí oba rodiče, mláďata dosahují vzletnosti ve věku kolem dvou týdnů. [22] => [23] => == Systematika == [24] => Koncem 20. století zahrnovala čeleď pěnicovití v tehdejším pojetí téměř 300 malých hmyzožravých druhů ptáků v téměř 50 rodech. Samotná čeleď byla v dřívější době oddělena od čeledi [[lejskovití]] (Muscicapidae), která po většinu doby sloužila jako největší "odpadkový koš" pro taxony v historii [[ornitologie]]. Začátkem 20. století byl téměř každý vědecky popsaný hmyzožravý pěvec Starého světa zařazen v určité chvíli do této čeledi, většina druhů v ni zůstala umístěna i nadále. [25] => [26] => Teprve po polovině 20. století se začala čeleď Muscicapidae v širokém pojetí rozpadat. Nicméně čeleď pěnicovití zůstala obrovskou skupinou, s jen málo rozlišitelnými vztahy mezi zahrnutými druhy. Ač nebyla tak pestrá jako čeleď [[timáliovití]] (Timaliidae - další "sběrný taxon" zahrnující druhy podobnější drozdům), hranice mezi taxony dříve spojovanými do jediné čeledi Muscicapidae zůstávaly nejasné. Převážně jižní [[cistovníci]] (Cisticolidae) byli tradičně zahrnuti mezi pěnicovité. Také [[králíčkovití|králíčci]] (Regulidae) byli často umisťováni do této čeledi. Americká ornitologická unie sem řadí podčeleď leskotů (Polioptilinae).{{Citace elektronického periodika |titul=AOU: Check-list of North American Birds |url=http://www.aou.org/checklist/index.php3 |datum přístupu=2011-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070428092938/http://www.aou.org/checklist/index.php3 |datum archivace=2007-04-28 |nedostupné=ano }} [27] => [28] => Sibley & AhlquistSibley, C. G. & Ahlquist, J. E. (1990). Phylogeny and classification of birds. Yale University Press, New Haven, Conn. spojili na základě studií DNA-DNA hybridizace pěnicovité ptáky s [[timáliovití|timáliemi]] a dalšími skupinami do nadčeledi '''Sylvioidea'''. Ukázalo se tak, že čeleď [[lejskovití]] (Muscicapidae) v původním pojetí spojovala naprosto nepříbuzné druhy. Posléze začala být zpochybňována také [[Monofyletismus|monofylie]] jednotlivých větví pěvců. [29] => [30] => V dalších letech analýzy DNA poskytly více informací o vztazích uvnitř nadčeledi Sylvioidea. Rozmanitost předpokládaných "čeledí" byla ovšem podceněna a z každé z nich byl obvykle vybrán jen jeden nebo dva druhy. Malé nebo méně známé skupiny (jako např. rod ''Paradoxornis'') byly zcela opomenuty.Ericson, P. G. P. & Johansson, U. S. (2003). Phylogeny of Passerida (Aves: Passeriformes) based on nuclear and mitochondrial sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution 29 (1): 126–138 doi:10.1016/S1055-7903(03)00067-8Barker, F. K., Cibois, A., Schikler, P. A., Feinstein, J., & Cracraft, J. (2004): Phylogeny and diversification of the largest avian radiation. Proceedings of the National Academy of Sciences 101 (30): 11040-11045. doi:10.1073/pnas.0401892101 Potvrzeno tak mohlo být jen to, že [[cistovníkovití|cistovníci]] (Cisticolidae) jsou samozřejmě odlišnou skupinou a že [[bulbulovití]] (Pycnonotidae) jsou zřejmě nejbližšími příbuznými skupiny čeledí, zahrnující mimo pěnicovité pěvce [[timáliovití|timáliovité]] (Timaliidae), cistovníkovité (Cisticolidae) a [[kruhoočkovití|kruhoočkovité]] (Zosteropidae). [31] => [32] => V roce 2003 studie vztahů druhů čeledi timáliovitých (Timaliidae) na základě analýzy mtDNA cytochromu b ukázala, že čeledi timáliovitých a pěnicovitých nejsou vzájemně [[Monofyletismus|monofyletické]]. Navíc rod [[pěnice]] (''Sylvia'') se ukázal být nejblíže příbuzným druhům jako je [[timálie žlutooká]] (''Chrysomma sinense'', považována za atypický druh čeledi) nebo [[cistovníček pobřežní]] (''Chamaea fasciata'', považovaný za jediný americký druh timálií). Rovněž [[sýkořicovití]] (Paradoxornithidae) s nejasnými vztahy se ukázaly být součástí evidentně výrazně definovaného kladu.Cibois, A. (2003a). Mitochondrial DNA Phylogeny of Babblers (Timaliidae). Auk 120 (1): 1-20. DOI: 10.1642/0004-8038(2003)120[0035:MDPOBT]2.0.CO;2 [33] => [34] => Cibois navrhovala, aby byl taxon pěnicovití (Sylviidae) zrušen a rod [[pěnice]] (''Sylvia'') zařazen mezi [[timáliovití|timáliovité]], ale pochybnosti zůstaly.Cibois, A. (2003b). Sylvia is a babbler: taxonomic implications for the families Sylviidae and Timaliidae.Bull. B. O. C. 123: 257-261. Bylo jasné, že rozsah čeledi vyžaduje další studii zahrnující reprezentativní vzorek druhů. Tyto studie byly uskutečněny Beresfordem a AlströmemBeresford, P., Barker, F. K., Ryan, P. G., & Crowe, T. M. (2005): African endemics span the tree of songbirds (Passeri): molecular systematics of several evolutionary 'enigmas'. Proc. Roy. Soc. Lond. B 272 (1565): 849–858. doi:10.1098/rspb.2004.2997Alström, P., Ericson, P. G. P., Olsson, U., & Sundberg, P. (2006). Phylogeny and classification of the avian superfamily Sylvioidea. Molecular Phylogenetics and Evolution 38 (2): 381–397., kteří zjistili, že čeleď pěnicovitých v pojetí z konce 20. století zahrnuje nejméně čtyři, možná však až sedm velkých odlišných vývojových linií. Navrhli pak vytvoření několika nových čeledí, které by lépe odrážely evoluční historii skupiny Sylvioidea - jedná se o čeledi [[budníčkovití]] (Phylloscopidae), [[cetiovití]] (Cetiidae), [[rákosníkovití]] (Acrocephalidae) a [[cistovníkovcovití]] (Megaluridae). [35] => [36] => Rozsáhlá studie Cai & kol., 2019 čeleď Sylviidae definuje pouze pro rody ''Sylvia'' a ''Curruca'' (se synonymizováním rodů ''Parophasma'' Reichenow, 1905 a ''Lioptilus'' Bonaparte, 1850 v rámci rodu ''Sylvia''). Za sesterskou skupinu takto okleštěných pěnicovitých je pokládána čeleď [[Paradoxornithidae]], zahrnující rod ''[[Paradoxornis]]'' (anglicky parrotbills) a příbuzné formy, jinak klasifikované přímo v rámci Sylviidae.{{Citace periodika [37] => | příjmení = Cai [38] => | jméno = Tianlong [39] => | příjmení2 = Cibois [40] => | jméno2 = Alice [41] => | příjmení3 = Alström [42] => | jméno3 = Per [43] => | titul = Near-complete phylogeny and taxonomic revision of the world’s babblers (Aves: Passeriformes) [44] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [45] => | datum vydání = 2019-01 [46] => | ročník = 130 [47] => | strany = 346–356 [48] => | doi = 10.1016/j.ympev.2018.10.010 [49] => | jazyk = en [50] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1055790318302781 [51] => | datum přístupu = 2024-03-27 [52] => }} Této klasifikace se k březnu 2024 drží i IOC World Bird List (v14.1).{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = Sylviid babblers, parrotbills, white-eyes [54] => | periodikum = [55] => | vydavatel = IOC World Bird List, v14.1 [56] => | url = https://www.worldbirdnames.org/bow/sylvias/ [57] => | datum přístupu = 2024-03-27 [58] => }} Rod ''Curruca'' zahrnuje většinu bývalých zástupců rodu ''Sylvia'', a to na základě výsledků studie Voelker & Light, 2011.{{Citace periodika [59] => | příjmení = Voelker [60] => | jméno = Gary [61] => | příjmení2 = Light [62] => | jméno2 = Jessica E [63] => | titul = Palaeoclimatic events, dispersal and migratory losses along the Afro-European axis as drivers of biogeographic distribution in Sylvia warblers [64] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [65] => | datum vydání = 2011-12 [66] => | ročník = 11 [67] => | číslo = 1 [68] => | issn = 1471-2148 [69] => | doi = 10.1186/1471-2148-11-163 [70] => | jazyk = en [71] => | url = http://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2148-11-163 [72] => | datum přístupu = 2024-03-27 [73] => }} Některé práce však toto dělení označují za zbytečné a destabilizující nomenklaturu.{{Citace periodika [74] => | příjmení = Sangster [75] => | jméno = George [76] => | příjmení2 = Collinson [77] => | jméno2 = J. Martin [78] => | příjmení3 = Crochet [79] => | jméno3 = Pierre‐André [80] => | titul = Taxonomic recommendations for Western Palearctic birds: 11th report [81] => | periodikum = Ibis [82] => | datum vydání = 2016-01 [83] => | ročník = 158 [84] => | číslo = 1 [85] => | strany = 206–212 [86] => | issn = 0019-1019 [87] => | doi = 10.1111/ibi.12322 [88] => | jazyk = en [89] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ibi.12322 [90] => | datum přístupu = 2024-03-27 [91] => }} [92] => [93] => == Druhy == [94] => === Čeleď Sylviidae v užším pojetí{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Sylviid babblers, parrotbills, white-eyes – IOC World Bird List v14.1 [96] => | periodikum = www.worldbirdnames.org [97] => | url = https://www.worldbirdnames.org/bow/sylvias/ [98] => | datum přístupu = 2024-04-14 [99] => }} === [100] => rod ''Sylvia'' Scopoli, 1769 [101] => * ''Sylvia abyssinica'' (Rüppell, 1840) – [[timálie mniší]] [102] => * ''Sylvia atricapilla'' (Linnaeus, 1758) – [[pěnice černohlavá]] [103] => * ''Sylvia atriceps'' (Sharpe, 1902) [104] => * ''Sylvia borin'' (Boddaert, 1783) – [[pěnice slavíková]] [105] => * ''Sylvia dohrni'' (Hartlaub, 1866) – [[lejsek principeský]] [106] => * ''Sylvia galinieri'' (Guérin-Méneville, 1843) – [[timálie jalovcová]] [107] => * ''Sylvia nigricapillus'' (Vieillot, 1818) – [[timálie černočapková]] [108] => rod ''Curruca'' Bechstein, 1802 [109] => * ''Curruca balearica'' (von Jordans, 1913) – [[pěnice baleárská]] [110] => * ''Curruca boehmi'' (Reichenow, 1882) – [[pěnice pestrá]] [111] => * ''Curruca buryi'' (Ogilvie-Grant, 1913) – [[pěnice jemenská]] [112] => * ''Curruca cantillans'' (Pallas, 1764) – [[pěnice vousatá]] [113] => * ''Curruca communis'' (Latham, 1787) – [[pěnice hnědokřídlá]] [114] => * ''Curruca conspicillata'' (Temminck, 1820) – [[pěnice brýlatá]] [115] => * ''Curruca crassirostris'' (Cretzschmar, 1830) – [[pěnice dlouhozobá]] [116] => * ''Curruca curruca'' (Linnaeus, 1758) – [[pěnice pokřovní]] [117] => * ''Curruca deserti'' (Loche, 1858) – [[pěnice pouštní]] [118] => * ''Curruca deserticola'' (Tristram, 1859) – [[pěnice severoafrická]] [119] => * ''Curruca hortensis'' (J. F. Gmelin, 1789) – [[pěnice mistrovská]] [120] => * ''Curruca iberiae'' (Svensson, 2013) – [[pěnice západní]] [121] => * ''Curruca layardi'' (Hartlaub, 1862) – [[pěnice jihoafrická]] [122] => * ''Curruca leucomelaena'' Hemprich & Ehrenberg, 1833 – [[pěnice arabská]] [123] => * ''Curruca lugens'' (Rüppell, 1840) – [[pěnice hnědá]] [124] => * ''Curruca melanocephala'' (J. F. Gmelin, 1789) – [[pěnice bělohrdlá]] [125] => * ''Curruca melanothorax'' (Tristram, 1872) – [[pěnice kyperská]] [126] => * ''Curruca mystacea'' (Ménétries, 1832) – [[pěnice černolící]] [127] => * ''Curruca nana'' Hemprich & Ehrenberg, 1833 – [[pěnice malá]] [128] => * ''Curruca nisoria'' (Bechstein, 1792) – [[pěnice vlašská]] [129] => * ''Curruca ruppeli'' (Temminck, 1823) – [[pěnice turecká]] [130] => * ''Curruca sarda'' (Temminck, 1820) – [[pěnice sardinská]] [131] => * ''Curruca subalpina'' (Temminck, 1820) – [[pěnice ligurská]] [132] => * ''Curruca subcoerulea'' (Vieillot, 1817) – [[pěnice proužkohrdlá]] [133] => * ''Curruca undata'' (Boddaert, 1783) – [[pěnice kaštanová]] [134] => [135] => === Taxony přesunuté do jiných čeledí === [136] => {{Aktualizovat|část}} [137] => * do čeledi [[Paradoxornithidae]] [138] => ** rod ''[[Lioparus]]'' [139] => ** rod ''[[Chrysomma]]'' [140] => ** rod ''[[Rhopophilus]]'' [141] => ** rod ''[[Fulvetta]]'' [142] => ** rod ''[[Chamea]]'' [143] => ** rod ''[[Paradoxornis]]'' [144] => ** rod ''[[Conostoma]]'' [145] => * do čeledi [[timáliovití]] (Timaliidae) [146] => ** rod ''Graminicola'', [[Cistovníkovec novozélandský|cistovníkovec]] [147] => * do čeledi [[cistovníkovití]] (Cisticolidae) [148] => ** rod ''Bathmocercus'', [[Cetie jižní|cetie]] [149] => ** rod ''Spectomycter'', cetie - někdy spojován s předchozím, snad do této čeledi [150] => ** rod ''Poliolais'', pěnicovec - Cisticolidae nebo více bazální skupina jako timálie [151] => ** dva až čtrnáct z patnácti druhů rodu ''Orthothomus'', krejčiřík [152] => * do čeledi [[rákosníkovití]] (Acrocephalidae) - obvykle větší pěvci, většina je zbarvená olivově hnědě shora, se žlutavým zabarvením spodiny. Žijí v otevřenějších lesních oblastech, rákosinách nebo vysoké trávě; převážně v jižní Asii až západní Evropě a okolních oblastech až daleko do oblasti Tichého oceánu, několik druhů v Africe. Hranice rodů je třeba důkladně revidovat - buď přesunout většinu druhů do rodu ''Acrocephalus'' nebo tento rod rozdělit na více, zatím chybí další vědomosti. [153] => ** rod ''Acrocephalus'', [[rákosník]] (asi 35 druhů) [154] => ** rod ''Hippolais'', [[sedmihlásek]] (8 druhů) [155] => ** rod ''Chloropeta'', sedmihlásek (3 druhy) [156] => ** rod ''Nesillas'', [[Rákosník obecný|rákosník]] (4 druhy + 1 nedávno vyhynulý) [157] => * do čeledi [[Bernieridae]] [158] => ** rod ''Thamnornis'', "rákosník" [159] => ** rod ''Cryptosylvicola'', pěnicovec [160] => * do čeledi [[cistovníkovcovití]] (Megaluridae) - [[cvrčilka|cvrčilky]] a cistovníkovci, středně velcí a obvykle dlouhoocasí pěvci, někdy s výraznou kresbou, ale obvykle nenápadně zbarvení, často sbírají potravu na zemi. Žijí ve [[Starý svět|Starém světě]] a [[Australské královské námořnictvo|australské]] oblasti, s centrem rozšíření kolem Indického oceánu; jeden druh snad i v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (''Donacobius atricapillus'', [[střízlík černohlavý]] - dříve považován za aberantního [[střízlíkovití|střízlíka]] nebo [[drozdcovití|drozdce]]). Ne příliš silně vyhraněný klad vyžadující další studie. [161] => ** rod ''Bradypterus'', cetie (více než 20 druhů) - [[Parafyletismus|parafyletický]], min. jeden druh do této čeledi nepatří (''B. victorini'', [[cetie oranžovooká]]) [162] => ** rod ''Locustella'', [[cvrčilka]] (9 druhů) [163] => ** rod ''Megalurus'', [[cistovníkovec]] - pravděpodobně polyfyletický [164] => * do čeledi [[cetiovití]] (Cetiidae) - další skupina obecně nenápadně zbarvených pěvců, menších a s zakulacenějším ocasem než Megaluridae. Obvykle se vyskytují v křovinách a podrostu. Vyskytují se v kontinentální Asii a okolních oblastech, zasahují do [[Afrika|Afriky]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropy]]. [165] => ** rod ''Pholidornis'', "[[Moudivláčkovití|moudivláček]]" - prozatím umístěný sem [166] => ** rod ''Hylia'', "[[budníček]]" - prozatím umístěn sem [167] => ** rod ''Abroscopus'', "budníček" [168] => ** rod ''Erythrocercus'', "lejskovec" - původně v čeledi [[lejskovcovití]] (Monarchidae) [169] => ** rod ''Urosphena'', tesie [170] => ** rod ''Tessia'', tesie [171] => ** rod ''Cettia'', [[cetie]] - polyfyletický [172] => ** rod ''Tickellia'', "budníček" [173] => ** rod ''Phyllergates'' [174] => * do čeledi [[mlynaříkovití]] (Aegithalidae) [175] => ** rod ''Leptopoecile'' - prozatímně [176] => * do čeledi [[budníčkovití]] (Phylloscopidae) - velmi variabilní ve velikosti, často živě zeleně zbarvení shora a žlutí zespoda nebo méně výrazně šedozelení až šedohnědí. Často chytají potravu v letu. Žijí v Eurasii až po Indonésii a v Africe. [177] => ** rod ''Phylloscopus'', [[budníček]] (asi 55 druhů) - polyfyletický [178] => ** rod ''Seicercus'', budníček - polyfyletický [179] => * afričtí pěnicovití pěvci - skupina ''Sphenoeacus'', klad na druhy chudých a dosti starobylých afrických pěvců, ekomorfologicky značně variabilních; monofylie vyžaduje potvrzení. [180] => ** rod ''Sylvietta'' [181] => ** rod ''Melocichla'' [182] => ** rod ''Achaetops'' [183] => ** rod ''Sphenoeacus'' [184] => ** nepopsaný rod zahrnující ''"Bradypterus" victorini'' [185] => ** rod ''Macrosphenus'' [186] => * "Sylviidae" incertae sedis - taxony, které dosud nebyly studovány. Pravděpodobně patří do jedné z čeledí zde zmíněných; australsko-pacifické druhy zřejmě do Megaluridae. [187] => ** rod ''Dromaeocercus'' - zřejmě Megaluridae [188] => ** rod ''Phyllolais'' - ?Cisticolidae [189] => ** rod ''Graueria'' [190] => ** rod ''Eremomela'' - ?Cetiidae [191] => ** rod ''Randia'' - ?Bernieridae [192] => ** rod ''Hemitesia'' [193] => ** rod ''Bowdleria'' - občas spojován s ''Megalurus''; ?Megaluridae [194] => ** rod ''Chaetornis'' - ?Megaluridae [195] => ** rod ''Schoenicola'' - ?bazální Megaluridae [196] => ** rod ''Cincloramphus'' - ?bazální Megaluridae [197] => ** rod ''Eremiornis'' - pravděpodobně Megaluridae [198] => ** rod ''Buettikoferella'' - pravděpodobně Megaluridae [199] => ** rod ''Megalurulus'' - pravděpodobně Megaluridae [200] => ** rod ''Trichocichla'' [201] => * vyřazeny mimo '''[[Sylvioidea]]''' - zcela nepříbuzné taxony, dříve řazeny do čeledi pěnicovitých [202] => ** rod ''Amaurocichla'' - zřejmě [[Passeroidea]], blízce příbuzné nebo v rámci čeledi [[konipasovití]] (Motacillidae) [203] => ** rod ''Stenostira'' - spolu s dalšími "divnými lejsky" tvoří novou čeleď Stenostiridae, blízce příbuznou [[sýkorovití|sýkorám]] (Paridae) [204] => ** rod ''Hyliota'' - bazální [[Passerida]] bez známých příbuzných, snad blíže příbuzní čeledi Promeropidae [205] => ** rod ''Newtonia'' - nyní v čeledi Vangidae, snad polyfyletický [206] => [207] => [208] => == Reference == [209] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Old World warbler|revize=411609050}} [210] => [211] => [212] => == Externí odkazy == [213] => * {{Commonscat|Sylviidae}} [214] => * {{Commons|Sylviidae}} [215] => * {{Wikidruhy|taxon=Sylviidae}} [216] => [217] => {{Pahýl}} [218] => {{Taxonbar|from=Q187014}} [219] => {{Autoritní data}} [220] => [221] => {{Portály|Ptáci}} [222] => [223] => [[Kategorie:Pěnicovití| ]] [224] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [225] => [[Kategorie:Čeledi ptáků]] [] => )
good wiki

Pěnicovití

Pěnicovití (Sylviidae) je čeleď malých zpěvných ptáků. Hnízdí především v Evropě, Asii a v menším rozsahu také v Africe.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'timáliovití','pěnice','Paradoxornithidae','Monofyletismus','lejskovití','Sylvioidea','Paradoxornis','budníčkovití','cistovníkovití','rákosníkovití','pěvci','budníček'

Budníček

Budníčkovití

Lejskovití

Monofyletismus

Paradoxornithidae

Pěvci

Rákosníkovití

Sylvioidea

Sylvioidea je nadčeleď ptáků z řádu pěvců.

Timáliovití