Array ( [0] => 14806665 [id] => 14806665 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přísedící [uri] => Přísedící [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Přísedící''' (nebo též '''votanti''' podle toho, že disponují hlasovacím právem) jsou vedle jeho předsedy členy [[Soudní senát|soudního senátu]]. Tím se odlišují od členů [[Soudní porota|soudních porot]]. Může jít o odborně vzdělané [[soudce]], v České republice se ale jako přísedící označují [[Laik|laici]], kteří se tak podílí na rozhodovací činnosti [[soud]]ů. [1] => [2] => == Historie == [3] => Institut obdobný přísedícím se objevil už v souvislosti s modernizací justice v druhé polovině 19. století. Tehdy u obchodních a horních soudů, stejně jako u obchodních a horních senátů krajských a zemských soudů fungovali tzv. „odborní soudci laici“, kteří byli na období tří let vybíráni z řad obchodníků a znalců hornictví. Jejich kvalifikačním předpokladem účasti na tomto specifickém soudním rozhodování tedy byla odbornost,§ 20 zákona č. 217/1896 ř. z., jímž vydávají se předpisy o obsazování, vnitřním zařízení a řádě jednacím soudů (zákon o organisaci soudní). [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1896&page=681 Dostupné online.] navíc platilo, že z tříčlenného senátu byl soudce laik jen jeden.§ 7 odst. 2 zákona č. 111/1895 ř. z., o vykonávání moci soudní a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma). [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.] V období [[první republika|první republiky]] se nazývali „[[komerční rada|komerční radové]]“.Nařízení vlády č. 13/1921 Sb., o úředním titulu odborných soudců laiků. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/005-1921.pdf Dostupné online.] Přísedící byli zavedeni i u pracovních soudů, jejichž senáty se skládaly z předsedy, profesionálního soudce, jednoho přísedícího reprezentujícího zaměstnavatele a jednoho zastupujícího zaměstnance.§ 16 zákona č. 131/1931 Sb., o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech). [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1931/059-1931.pdf Dostupné online.] Dále působili např. u soudů mládeže (v senátě zasedali dva soudci a jeden přísedící, jenž měl mít pedagogické vzdělání a být znalý sociální péče o mládež)§ 30 odst. 3 a § 33 zákona č. 48/1931 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1931/022-1931.pdf Dostupné online.] nebo u tzv. kmetských soudů, posuzujících poškozování cti a dobré pověsti v novinách, k nimž byli věkově starší přísedící (kmeti) povoláváni z obecných seznamů [[Soudní porota|porotních soudů]].§ 28–30 zákona č. 124/1924 Sb., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1924/065-1924.pdf Dostupné online.] [4] => [5] => === Českoslovenští soudci z lidu === [6] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byli tzv. velkým retribučním dekretem zavedeni soudci z lidu, kteří nemuseli mít právní vzdělání a které jmenovala vláda ze seznamů pořizovaných okresními [[Národní výbor (1945–1990)|národními výbory]]. Zasedali pouze v [[Mimořádné lidové soudy|mimořádných lidových soudech]], kde byli čtyři a jen předseda takového pětičlenného senátu byl profesionální soudce z povolání.§ 22 odst. 1 a 2 dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=9 Dostupné online.] Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] pak už byli soudci z lidu jako tzv. ''dělničtí soudci'' zapojeni do fungování justice úplně. Opět nemuseli mít ani soudci z lidu, ani předseda senátu běžně vyžadované právnické vzdělání, podle zákona byla rozhodující jejich „státní spolehlivost a oddanost myšlence lidově demokratického zřízení“.§ 11 bod 4 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.] Voleni byli na období 1–4 let národními výbory. Předsedové senátu vzdělání získávali prostřednictvím ročního kurzu, jehož významnou část tvořilo studium [[Marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] a základy socialistického práva, přísedící soudci z lidu nemívali ani toto vzdělání.{{Citace monografie | příjmení = Průša | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Abeceda reálného socialismu | vydavatel = Avia Consultans | místo = neuvedeno | rok = 2011 | počet stran = 678 | kapitola = | strany = 82, 353, 464 | isbn = 978-80-260-0686-2}} Tradice volených zástupců lidu a nikoli odborníků pak přetrvala i po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1989, kdy byli zavedeni přísedící. [7] => [8] => == Přísedící v českém právu == [9] => Právní úprava postavení přísedících, obdobně jako [[soudce|soudců]], je obsažena především v § 60 až 101 [[zákon o soudech a soudcích|zákona o soudech a soudcích]], jejich konkrétní zapojení do soudní činnosti pak v procesních řádech, [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanském soudním řádu]] a [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]]. Funkce přísedícího je veřejnou funkcí a není slučitelná s funkcí poslance nebo senátora. Za výkon své funkce dostávají náhradu mzdy a hotových výdajů, a protože po nich nejsou požadovány žádné zvláštní znalosti práva, [[ministerstvo spravedlnosti České republiky|ministerstvo spravedlnosti]] a předsedové soudů dbají o jejich odbornou průpravu. K roku 2016 jich u českých soudů působilo celkem 5 671, z toho přes 60 % jich bylo starších 60 let.{{Citace elektronického periodika | titul = Pelikán v Bílé knize navrhuje zpřísnit kritéria pro přísedících. Na okresních soudech by je zrušil | periodikum = Česká justice | datum vydání = 2016-05-16 | datum přístupu = 2016-06-15 | url = http://www.ceska-justice.cz/2016/06/pelikan-v-bile-knize-navrhuje-zprisnit-kriteria-pro-prisedicich-na-okresnich-soudech-by-je-zrusil/}} [10] => [11] => === Volba přísedících === [12] => Na rozdíl od jmenovaných soudců jsou přísedící do svých funkcí voleni, a to na období 4 let. Zvolen může být každý státní občan [[Česko|České republiky]], který je [[svéprávnost|svéprávný]] a [[bezúhonnost|bezúhonný]], jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že svou funkci bude řádně zastávat, dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí s přidělením do funkce přísedícího konkrétního soudu. Není tedy potřeba [[magistr|magisterské]] vzdělání v oblasti práva a složení [[odborná justiční zkouška|justiční zkoušky]], což jsou další podmínky pro jmenování soudcem. [13] => [14] => Přísedící okresních soudů volí a odvolává [[zastupitelstvo obce|zastupitelstva obcí]] (městských částí hlavního města Prahy) v obvodu příslušného okresního soudu a přísedící krajských soudů volí [[zastupitelstvo kraje]] (zastupitelstvo hlavního města Prahy), jehož území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu. Kandidáty navrhují členové zastupitelstva, přičemž počet přísedících, kteří mají být zvoleni, stanoví podle potřeby daného soudu jeho předseda, který také k navrženým kandidátům dává své vyjádření. Přísedící musí být vždy přihlášen k trvalému pobytu v obvodu obce, jejímž zastupitelstvem je volen nebo v tomto obvodu pracuje.{{Citace právního předpisu [15] => | typ = Zákon [16] => | číslo = 6/2002 Sb. [17] => | název = o soudech a soudcích [18] => | paragraf = 64 a 65 [19] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6 [20] => | datum přístupu = 2018-12-05 [21] => }} Po svém zvolení přísedící skládají do rukou předsedy soudu tento slib: ''„Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě“''. [22] => [23] => === Účast na soudním jednání === [24] => Přísedící jsou vyloučeni z vedení soudního řízení a rozhodování ze stejných důvodů ''podjatosti'', které platí i u soudců.§ 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)§ 30 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“) Jejich konkrétní zapojení do rozhodovací činnosti soudu pak spočívá v zasedání v některých tříčlenných soudních senátech, přičemž vždy dva přísedící doplňuje jen jeden profesionální [[soudce]], který je sice předsedou daného senátu, ale při poradě o [[rozsudek|rozsudku]] ho mohou přísedící přehlasovat, neboť platí rovnost hlasů.§ 37 o. s. ř.§ 127 tr. ř. [25] => [26] => V [[civilní proces|civilním procesu]] rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před [[okresní soud|okresním soudem]] ve věcech [[pracovní právo|pracovních]].§ 35 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“)§ 36a odst. 2 o. s. ř. V [[trestní řízení|trestním řízení]] pak při řízení před [[okresní soud|okresním soudem]] a [[krajský soud|krajským soudem]], jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a rozhoduje o [[trestný čin|trestném činu]], na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let.§ 31 odst. 2 písm. a) zákona o soudech a soudcích§ 314a odst. 1 tr. ř. [27] => [28] => == Odkazy == [29] => === Reference === [30] => [31] => [32] => === Literatura === [33] => * BIANCHI, L. Laický živel v súdnictve predmníchovskej republiky. In: Právnické štúdie, 1958, s. 115–161. [34] => * KAMENICKÁ, J. Co má soudce z lidu vědět o občanském soudním řízení před soudem 1. stupně. Praha 1982. [35] => * KRAUS, F. Laičtí přísedící v pracovním soudnictví: zásady a praxe. Praha 1936. [36] => * LAJSEK, V. Přísedící a laický prvek v justici. Praha 2020, ISBN 978-80-7502-459-6. [37] => * POLÁKOVÁ, M. Soudci z lidu – významný článek našeho lidového soudnictví. Praha 1983. [38] => * PRINC, M. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938. Praha 2015, s. 93–107. [39] => * TAUCHEN, J. Laiengerichtsbarkeit in der Tschechoslowakei (1918–1989). In: Gerald Kohl, Ilse Reiter-Zatloukal (Hrsg.). Laien in der Gerichtsbarkeit. Geschichte und aktuelle Perspektiven. Wien: Verlag Österreich, 2019, s. 341–361, {{ISBN|978-3-7046-8315-1}}. [40] => * ZDOBINSKÝ, S. Laický prvek v civilním soudnictví. In: Socialistická zákonnost, 1968, s. 651–655. [41] => [42] => === Externí odkazy === [43] => * {{Otto|heslo=Přísedící soudní}} [44] => * {{Wikislovník|heslo=přísedící}} [45] => [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Procesní právo]] [49] => [[Kategorie:Justice]] [50] => [[Kategorie:Veřejné funkce]] [] => )
good wiki

Přísedící

Přísedící (nebo též votanti podle toho, že disponují hlasovacím právem) jsou vedle jeho předsedy členy soudního senátu. Tím se odlišují od členů soudních porot.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'soudce','Soudní porota','okresní soud','magistr','soud','Laik','Soudní senát','ministerstvo spravedlnosti České republiky','svéprávnost','zastupitelstvo kraje','zastupitelstvo obce','civilní proces'

Laik

Magistr

Soud

Soud je orgán veřejné moci, který je pověřen výkonem soudní moci, tedy rozhoduje o právech a povinnostech fyzických i právnických osob.

Soudce

Svéprávnost