Array ( [0] => 14697838 [id] => 14697838 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přístavek [uri] => Přístavek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => '''Přístavek''' ('''apozice''') je [[větný člen]], druh shodného [[přívlastek|přívlastku]]. Je tvořen podstatným jménem, popřípadě zájmenem nebo slovním spojením ve funkci podstatného jména. V širším pojetí může přístavek obdobným způsobem doplňovat (duplikovat) i nejmenný větný člen. [2] => [3] => Tak jako ostatní druhy přívlastků, i tento může podávat doplňující, upřesňující nebo vysvětlující informaci k rozvíjenému podstatnému jménu. Podle Jazykové příručky ÚJČ se přístavek liší od přívlastku tím, že řídící podstatné jméno nespecifikuje, ale jiným způsobem pojmenovává totéž, mnozí jazykovědci však rozlišují restriktivní (význam zužující) a nerestriktivní přístavky. [4] => [5] => Stejně jako všechny shodné přívlastky, i shodný přístavek se s rozvíjeným podstatným jménem shoduje v [[Mluvnický pád|pádě]], [[číslo (mluvnice)|čísle]] i [[Jmenný rod|rodu]]. [[Jan Gebauer]] a [[Václav Ertl]] považovali [[nominativ jmenovací]] za neshodný přístavek, nyní je zvykem ho (případně i jiné, podobné formy [[citativ]]u) klasifikovat jen jako neshodný [[přívlastek]]. [6] => [7] => == Druhy podle významu == [8] => Typologie přístavků není ustálená. Jazyková příručka Internetové jazykové poradny ÚJČ (2008) podle významového vztahu k rozvíjenému výrazu rozlišuje tyto druhy přístavků:[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151#nadpis20 Psaní čárky ve větě jednoduché : Přístavek], jazyková příručka Internetové jazykové poradny ÚJČ, 2008 [9] => * zařazující a hodnotící [10] => ** shrnující (může být uvozen slovy zkrátka, prostě, jednoduše apod.) – podtyp zařazujícího a hodnotícícho [11] => * konkretizující [12] => ** výčtový (může být uvozen výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.) – podtyp konkretizujícího [13] => * vysvětlující (může být uvozen výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.) [14] => [15] => == Druhy podle gramatické formy == [16] => V některých případech, zejména u rozvitých přístavků, se gramatickou formou rozlišuje významová role podobně jako je tomu u ostatních rozvitých přívlastků. [17] => [18] => === Volný přístavek === [19] => Přístavek volný (volně připojený) vysvětluje nebo vykládá představu označenou v rozvíjeném členu. Významově a syntaxí se podobá vedlejší větě vztažné nebo vložené větě vysvětlovací. Přístavek volný je vysvětlovací obměnou výrazu základního. Ve spojení s přístavkem volným se základním výrazem vyjadřuje pojem užší, přístavkem pojem širší, tj. přístavek pouze vytýká některý ze znaků toho pojmu jako vysvětlení (explikaci), jako pomůcku k zařazení, ale není ho zapotřebí k vymezení nebo k rozlišení.[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3809 Jeden soused, jménem Vávra], [[Naše řeč]], ročník 28/1944, č. 3, s. 52–55. [20] => [21] => Volný přístavek stojí za rozvíjeným výrazem a od ostatních větných členů se odděluje [[Čárka (interpunkce)|čárkou]]. Může být jednoslovný i víceslovný. [22] => [23] => Příklady (přístavek je označen kurzívou): [24] => * Jan Hus, ''kazatel'', byl upálen v Kostnici. [25] => * Prahou, ''hlavním městem České republiky'', protéká řeka Vltava. [26] => * Hlavním městem České republiky, ''Prahou'', protéká řeka Vltava. [27] => [28] => Volný přístavek může být uvozen vazbami jako ''totiž'', ''a to''. Na spojení slovy ''to jest'' lze rovněž pohlížet jako na přístavkové. Volným přístavkem je i [[akademický titul]] uváděný za jménem. [29] => [30] => === Těsné přístavky === [31] => Přístavek těsný (těsně připojený) obvykle zužuje význam rozvíjeného slova, syntaxí i významem se podobá nominativu jmenovacímu, od nějž se liší zejména tím, že si při skloňování zachovává ohebnost ve shodě s rozvíjeným jménem (s paní ''kněžnou'', o městě ''Praze''). Takový přístavek těsný je nedělitelnou částí celého rozvitého výrazu. Ve spojení s přístavkem těsným se základním výrazem vyjadřuje pojem širší a přístavkem pojem užší, tj. přístavek zužuje význam základního jména a je nutný k jeho vymezení nebo rozlišení, tj. distinkci nebo determinaci. [32] => [33] => Mnohdy, například u krátkých, nerozvinutých či málo rozvinutých přístavků a v případech, kdy mezi vysvětlujícím a určujícím významem přístavku není zřejmý rozdíl, se však tento rozdíl stírá a používá se těsná forma i pro vysvětlující význam, volná forma je pak příznakem důrazu či citovosti. Za těsný přístavek se považuje i ten, který je s rozvíjeným jménem spojený spojkami ''aneb'', ''čili'', ''neboli'' (např. ''chlorid sodný neboli kuchyňská sůl''), přestože jde o vysvětlující význam. [34] => [35] => Těsný přístavek stojí rovněž zpravidla za rozvíjeným výrazem a od ostatních větných členů se čárkou neodděluje (přístavek je označen kurzívou): [36] => * Kazatel ''Jan Hus'' byl upálen v Kostnici. (Slovy ''Jan Hus'' se upřesňuje slovo kazatel – zároveň tím zužuje jeho význam – věta znamená: „Kazatel, který se jmenuje Jan Hus, byl upálen v Kostnici.“) [37] => * Hlavním městem České republiky ''Prahou'' protéká řeka Vltava. (Základem sdělení je, že hlavním městem České republiky protéká řeka Vltava, a jméno města je doplňující informací – správněji by měl být použit přístavek volný, protože tato informace nezužuje rozsah prvního určení.) [38] => [39] => V některých případech však může být za přístavek z obsahového hlediska považován první z dvojice po sobě následujících členů. Významově však v takovém případě jde o přístavek vysvětlující, nikoliv restriktivní (význam zužující): [40] => * ''Kazatel'' Jan Hus byl upálen v Kostnici. (Slovo ''kazatel'' upřesňuje profesi Jana Husa – v tomto významu znamená věta totéž co „Jan Hus, kazatel, byl upálen v Kostnici“.) [41] => * ''Hlavním městem České republiky'' Prahou protéká řeka Vltava. (Základem sdělení je, že Prahou protéká řeka Vltava, a mimo to věta sděluje postavení Prahy v republice – tj. věta by znamenala „Prahou, hlavním městem České republiky, protéká řeka Vltava“.) [42] => [43] => Těsným přístavkem je v podstatě i příjmení, je-li uváděno obvyklým způsobem současně s křestním (rodným) jménem (také může být za přístavek považováno křestní jméno vůči příjmení). Podobným způsobem se připojují i různé přezdívky a tituly, například Mistr Jan Hus, František kardinál Tomášek apod. [[Akademický titul|Akademické tituly]] uváděné před jménem jsou těsnými přístavky; akademické tituly za jménem jsou volnými přístavky a pokračuje-li za nimi věta dále, jsou oddělovány z obou stran čárkou: (''[[Profesor|Prof.]] [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] Josef Vopička''',''' [[Kandidát věd|CSc.]]''', ''' [[Dr. rer. nat.]]''',''' vedoucí katedry XY...''',''' [[Dobruška|dobrušský]] rodák''',''' obdržel Čestnou plaketu města [[Ulánbátar]].''). Liší se výklady, zda a kdy tituly hodnotit jako přístavky zařazující, hodnotící, vysvětlující či konkretizující. [44] => [45] => V některých případech si užití těsného přístavku určujícího konkuruje s užitím [[nominativ jmenovací|nominativu jmenovacího]], přičemž záleží na jazykových zvyklostech a vývoji jazyka, která z možností je u kterých spojení preferována: [46] => * do města Brna (Brno je těsný přístavek rozvíjející slovo město) × do města Brno (Brno je nominativ jmenovací) [47] => * v časopise Mladém světě × v časopise Mladý svět [48] => Je-li přívlastkem osobní jméno, ve spisovném jazyce se používá jako přístavek shodný. V nespisovném jazyce však sílí tendence nahrazovat zejména v případě příjmení tvar vokativu tvarem nominativu (pane Novák místo pane Nováku). [49] => [50] => == Širší pojetí přístavku == [51] => V širším pojetí je přístavek chápán jako větný člen, který označuje tutéž skutečnost jako rozvíjený větný člen. Přístavkem pak může být libovolný větný člen:{{Citace monografie [52] => | příjmení = Novotný [53] => | jméno = Jiří a kolektiv [54] => | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy [55] => | vydavatel = Fortuna [56] => | místo = Praha [57] => | rok = 1992 [58] => | isbn = 80-85298-32-5 [59] => | kapitola = [60] => | strany = 76–77 [61] => }} [62] => [63] => * [[Podmět]]: '''''Karel IV., významný český panovník''', byl císařem Svaté říše římské.'' [64] => * [[Přísudek]]: ''Chlapec '''plakal, usedavě plakal'''.'' [65] => * [[předmět (mluvnice)|Předmět]]: ''Tatínek čte '''knihu, válečný román'''.'' [66] => * [[Přívlastek]]: '''''Unavený, zmožený''' chlapec se vrátil domů.'' [67] => * [[Příslovečné určení]]: ''Vrátil se '''domů, do Čech'''.'' [68] => * [[doplněk (větný člen)|Doplněk]]: ''Chlapec se cítil '''unaven, zmožen'''.'' [69] => [70] => Přístavek je třeba rozlišovat od několikanásobného větného členu, který označuje různé jevy skutečnosti: [71] => * ''Děda Lebeda, vysloužilý námořník (přístavek), potkal v lese kamaráda. x Děda Lebeda a vysloužilý námořník (několikanásobný větný člen) se potkali v lese.'' [72] => [73] => Bez znalosti kontextu a bez užití [[spojka (slovní druh)|spojky]] tento rozdíl nemusí být vždy zřejmý: [74] => * ''Děda Lebeda, vysloužilý námořník, Jája a Pája šli do lesa. (?)'' [75] => [76] => == Reference == [77] => [78] => [79] => == Literatura == [80] => * {{Citace monografie [81] => | příjmení = Karlík | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Karlík [82] => | spoluautoři = a kol [83] => | titul = Příruční mluvnice češtiny [84] => | url = | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [85] => | místo = Praha | rok vydání = 2003 | vydání = 2., oprav [86] => | počet stran = 799 | kapitola = „Větné členy komplexní (přístavek)" [87] => | typ kapitoly = kapitola | strany = 519–522 [88] => | isbn = 80-7106-134-4 | jazyk = [89] => }} [90] => [91] => == Související články == [92] => * [[Věta (lingvistika)]] [93] => [94] => == Externí odkazy == [95] => * {{Wikislovník|heslo=přístavek}} [96] => [97] => {{Pahýl}} [98] => {{Větné členy}} [99] => {{Autoritní data}} [100] => [101] => [[Kategorie:Větné členy]] [] => )
good wiki

Přístavek

Přístavek (apozice) je větný člen, druh shodného přívlastku. Je tvořen podstatným jménem, popřípadě zájmenem nebo slovním spojením ve funkci podstatného jména.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'přívlastek','nominativ jmenovací','Věta (lingvistika)','doplněk (větný člen)','Přívlastek','Přísudek','Ulánbátar','Dobruška','Mluvnický pád','číslo (mluvnice)','Jmenný rod','Jan Gebauer'

Dobruška

Přísudek

Přívlastek

Přívlastek je gramatická kategorie, která slouží k popisu určitých vlastností nebo stavů podstatných jmen.

Ulánbátar

Ulánbátar je hlavní město Mongolska a největší město v zemi.