Array ( [0] => 15489160 [id] => 15489160 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přívoz [uri] => Přívoz [3] => 2014 Ostrawa, Kościół Niepokalanego Poczęcia NMP 02.jpg [img] => 2014 Ostrawa, Kościół Niepokalanego Poczęcia NMP 02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}} [1] => [[Soubor:Hrensko-Schoena ferry across Elbe.jpg|náhled|Přívoz na [[Labe|Labi]] mezi [[Hřensko|Hřenskem]] a [[Schöna|Schönou]] je jediným vodním [[hraniční přechod|hraničním přechodem]] v Česku.]] [2] => [[Soubor:Sedlec, přívoz, loď Břehule (01).jpg|náhled|[[Přívoz Zámky – Sedlec|Přívoz Sedlec-Zámky]] na [[Vltava|Vltavě]] je součástí [[doprava v Praze|pražské MHD]].]] [3] => {{Různé významy| druhý=ostravské čtvrti |rozlišovač=Ostrava}} [4] => [5] => '''Přívoz''' je soustava zařízení umožňující překonání [[řeka|řeky]] nebo obdobné vodní plochy pomocí [[plavidlo|plavidla]]. Mořský přívoz (přes úžinu, záliv apod., někdy i přes vzduté ústí řeky), přesněji [[převozní loď]], se nazývá [[trajekt]].Jiří Kraus a kol.: ''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, str. 812, heslo ''trajekt'' [6] => [7] => Staročeský výraz '''přievoz''' se vývojem změnil na přívoz. Nověji se prosadila též varianta převoz, zejména v odlišných významech (převoz vozidlem) ale pro převážení přes vodu převažuje starší varianta „přívoz“.Václav Flajšhans: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1965 Něco o Husově mluvě], Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3. Poznámka 2 o slovu „přielet“[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2321 Provoz], Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 4: Sloveso převezu (převážím) má podst. jméno slovesné přívoz (nověji převoz), slovo přívoz je však podstatným jménem slovesným též ke slovesu přivezu (přivážím) [8] => [9] => '''Převozní loď''' je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty a které je jako převozní loď klasifikováno oprávněným orgánem. (čl. 1.01 písm. h ''Řádu plavební bezpečnosti na vodních cestách [[Česká a Slovenská Federativní Republika|České a Slovenské Federativní Republiky]]'', který je přílohou č. 1 k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb.) [10] => [11] => '''Převozník''' (ve starší variantě též '''přívozník''') je osoba ovládající převozní loď. Požadavky na jeho způsobilost stanoví v závislosti na významu toku a druhu převozní lodi vyhláška MD č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel. [12] => [13] => Nejjednodušší přívoz tvoří pouze [[prám]], [[člun]] nebo [[loď]]. Zpravidla má přívoz na obou březích upravené [[přístaviště]], tedy například plochu či hranu k přistávání lodi, [[můstek (stavba)|můstek]], [[kůl]]y k uvázání lodi. Na jedné straně obvykle bývá [[budova]] pro převozníka. Dále bývají přístaviště přívozu vybavena [[informace]]mi pro [[cestující]], případně i [[přístřešek|přístřeškem]] nebo dalším vybavením. Některé druhy přívozů jsou vybaveny navíc ještě [[stožár]]y a soustavou [[lano|lan]] užitých k zajištění, případně i k [[pohon]]u lodi. [14] => [15] => V historii bývaly přívozy zřizovány velmi často ve městech i mimo ně, kde frekventovanější komunikace potřebovala překonat vodu příliš hlubokou na [[brod]]. S postupem civilizace je však na většině míst nahradily [[most]]y. V Česku se podle někdejšího přívozu jmenují například obec [[Kamenný Přívoz]] na Sázavě a [[Přívoz (Ostrava)|Přívoz]] na Odře, od r. 1924 součást [[Ostrava|Ostravy]]. [16] => [17] => Právo přívozu bylo od středověku zpravidla předmětem [[privilegium|privilegií]], podobně jako správa mostů, s právem vybírat [[clo]] či [[mýtné]]. V některých případech bylo privilegium spojeno i s provozováním hostince, rybářskými právy a povinnostmi atd. V současném českém právu je k provozování jakékoliv [[vodní doprava|vodní dopravy]] pro cizí potřeby podle § 33 [[Zákon o vnitrozemské plavbě|zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě]], nezbytná [[koncese k provozování vodní dopravy]], která se vydává podle [[živnostenský zákon|živnostenského zákona]], přičemž [[plavební úřad]] vydává v koncesním řízení stanovisko. [18] => [19] => Přívozy se v České republice na dálnicích ani silnicích pravděpodobně dnes již nenacházejí, tj. není znám žádný aktuální případ použití tohoto číslování na přívoz. [[Přívoz Darová]] sice spojuje dva úseky [[silnice III/2316]], ale sám podle oficiálního geoportálu součástí této silnice dnes není. Podobně i [[silnice III/23212]] je ukončena u [[přívoz Nadryby|přívozu Nadryby]] a přívoz s komunikací do Nadryb součástí silniční sítě není. [20] => [21] => V Československu podle § 2 odst. 2 zákona č. 147/1949 Sb. a později podle vyhlášky č. 136/1961 Sb. (§ 10 odst. 3) byly přívozy součástí silnic, jejich provozovateli v takovém případě byly okresní správy silnic. Novější prováděcí vyhláška 35/1984 Sb. již přívozy v § 8 nezmiňovala, stejně jako nový silniční zákon 13/1997 Sb. v § 12. Česká ČSN 73 6220 (Evidence mostních objektů na pozemních komunikacích) z roku 2011 v úvodní kapitole 1 výslovně zmiňuje, že se vztahuje i na evidenci tunelů, galerií, zdí, přívozů, brodů a železničních přejezdů, kterým se zpravidla přidělují evidenční čísla podle této normy, a způsobem evidence přívozů na pozemních komunikacích se podrobně zabývá kapitola A.1.35 (evidenční list přívozu, v popisu přívozu se uvádí druh přívozu a jeho celkové uspořádání a pohon, uvádí se volná šířka prámu a šířka přilehlé komunikace v koruně, dovolené zatížení prámu se uvádí do sloupce pro výhradní zatížitelnost) a dále norma obsahuje vzor formuláře B.6 „Evidenční list přívozu“. Fakticky se však tato evidence na žádný přívoz nevztahuje, protože žádný není součástí silniční sítě. [22] => [23] => == Druhy přívozů == [24] => [25] => === Podle pohonu === [26] => * '''přívoz poháněný odpichovacím [[bidlo|bidlem]] nebo [[veslo]]váním''' je nejjednodušším a nejstarším druhem přívozu. [27] => * '''přívoz poháněný [[motor]]em''' - loď se buď pohybuje volně nebo je jištěna lanem, jež je upevněno na jedné straně k lodi a na druhé straně k posuvné spojnici umístěné na vodorovném laně napnutém mezi stožáry. Motor může loď pohánět buď prostřednictvím lodního šroubu, nebo strojním posouváním vodicího řetězu. Typicky je motor spalovací, existují však i přívozy s bateriovým elektrickým pohonem. [28] => * '''bezmotorový přívoz poháněný [[proud]]em [[řeka|řeky]]''' - loď je vybavena ještě další soustavou lan, jejichž pomocí ji lze natočit tak, aby ji proud řeky poháněl k požadovanému [[břeh]]u. Pokud jsou tato lana vedena v úrovni hladiny, nesmí po řece projíždět podélně žádná loď, když je loďka přívozu na opačném břehu řeky, než kde jsou lana upevněna. [29] => [30] => === Podle jištění === [31] => * nejištěný přívoz [32] => * přívoz s horním jistícím lanem (na stožárech) [33] => * přívoz s jistícím řetězem na dně řeky [34] => [35] => == Přívozy v kultuře == [36] => Nejznámějším převozníkem je [[Charón]], který podle [[řecká mytologie|řeckých mýtů]] převážel mrtvé do [[Říše mrtvých]] ([[podsvětí]], [[Hádés|Hádovy]] říše) přes bájnou řeku zapomnění (u řeckých autorů [[Acherón]] nebo [[Léthé]], u latinských autorů [[Styx]]). [37] => [38] => [[Soubor:A. Scheiner - Zlatovláska, ilustrace - str. 058.jpg|náhled|Převozník ve [[Tři zlaté vlasy děda Vševěda|Třech zlatých vlasech děda Vševěda]] ([[Artuš Scheiner]])]] [39] => V pohádkách se vyskytuje motiv převozníka, který si stěžuje, že musí pořád převážet tam a zpátky a nikdo ho nevystřídá. Svého prokletí se zbaví jen tak, že někomu dá do ruky [[veslo]]. Pak bude muset převážet ten druhý a on bude volný. Tento motiv se vyskytuje například v pohádce „Ďábel se třemi zlatými vlasy“ ze sbírky [[Bratři Grimmové|bratří Grimmů]] ''[[Pohádky pro děti a dům]]'', kde převáženým je král a radu pro převozníka přes něj vzkazuje sám ďábel. V [[Karel Jaromír Erben|Erbenově]] pohádce [[Tři zlaté vlasy děda Vševěda]] je převáženým [[Plaváček]] a radu pro převozníka poskytl [[děd Vševěd]]. V almanachu Máje v roce 1860 Erben doplnil tuto pohádku poznámkou o jejím všeslovanském rozšíření a místních variantách včetně německé varianty zachycené bratry Grimmy. Ve většině verzí je lakotný král či kupec potrestán tím, že se stane střídníkem přívozníkovým, v Erbenově verzi pro děti však Plaváček převozníka přechytračí.[https://cs.wikisource.org/wiki/T%C5%99i_zlat%C3%A9_vlasy_D%C4%9Bda-V%C5%A1ev%C4%9Bda Máj: Jarní almanah na rok 1860. Praha: Kat. Jeřábková, 1860. s. 187–203.] [40] => [41] => Motiv přívozu vystupuje v sérii logistických logických hlavolamů typu [[Vlk, koza a zelí]], spojených s překonáváním řeky. [42] => [43] => == Reference == [44] => [45] => [46] => == Související články == [47] => * [[Přívozy v Česku]] – přehled rozdělený po řekách [48] => * [[Trajekt]] [49] => [50] => == Externí odkazy == [51] => * {{Commonscat|Ferries}} [52] => * {{Wikislovník|heslo=přívoz}} [53] => * [https://web.archive.org/web/20081228142707/http://www.spspraha.cz/prukazy/prukaz_prevoznik.asp Státní plavební správa - průkaz způsobilosti převozníka] [54] => [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Doprava|Loďstvo}} [58] => [59] => [[Kategorie:Přívozy| ]] [60] => [[Kategorie:Vodní dopravní stavby]] [61] => [[Kategorie:Vodní doprava]] [] => )
good wiki

Přívoz

hraničním přechodem v Česku. pražské MHD.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'řeka','veslo','motor','cestující','kůl','přístaviště','Přívoz Darová','můstek (stavba)','silnice III/23212','Zákon o vnitrozemské plavbě','živnostenský zákon','mýtné'

Cestující

Motor

Mýtné

Přístaviště

Řeka

Veslo