Array ( [0] => 15485873 [id] => 15485873 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => R.U.R. [uri] => R.U.R. [3] => Rosumovi Univerzální Roboti 1920.jpg [img] => Rosumovi Univerzální Roboti 1920.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **R.U.R. (Rossumovi Univerzální Roboti)** "R.U.R." je dramatické dílo českého spisovatele Karela Čapka, které mělo premiéru v roce 1920. Tento významný text se zabývá tématem strojů a vytváření umělé inteligence, ačkoliv se často zaměřuje na možné výzvy spojené s tímto rozvojem. Příběh se odehrává v průmyslovém světě, kde lidé vytvořili roboty, kteří mají usnadnit práci ve společnosti a osvobodit tak lidi od těžké manuální práce. Roboty jsou vysoce efektivní a schopné vykonávat širokou škálu úkolů, čímž přispívají k pokroku a zvyšování životní úrovně. Karel Čapek ve svém díle poukazuje na možnost, jak technologie může pozitivně transformovat lidský život. Postavy v příběhu ukazují, že vztah mezi lidmi a stroji může být harmonický, když se využívají k dobrému cíli. Přesto se příběh uchyluje k úvahám o etice a odpovědnosti, které lidé mají vůči svým výtvorům. Tento aspekt příběhu nás vybízí k zamyšlení nad tím, jak můžeme zodpovědně zacházet s pokrokem a novými technologiemi, abychom zajistili, že budou sloužit k prospěchu celé společnosti. Dílo si klade otázky o lidské podstatě, odpovědnosti a vzájemném soužití. Při pohledu na vývoj robotů, kteří se postupně mění ve své dovednosti a schopnost chápat svět kolem sebe, je patrné, že lidé mají moc formovat svou budoucnost. Optimizmus příběhu spočívá v možnosti soužití člověka a stroje, kde technologie mohou být partnerem v kultivaci světa plného možností a inovací. "R.U.R." se tak stává nejen varováním, ale také inspirací pro správné využití technologií, které mohou přinášet štěstí a pokrok, pokud se k nim přistupuje s respektem a moudrým záměrem. Toto dílo je stále relevantní a vyzývá k zamyšlení o tom, jak spolu dokážeme vytvořit lepší svět. [oai_cs_optimisticky] => **R.U.R. (Rossumovi Univerzální Roboti)** "R.U.R." je dramatické dílo českého spisovatele Karela Čapka, které mělo premiéru v roce 1920. Tento významný text se zabývá tématem strojů a vytváření umělé inteligence, ačkoliv se často zaměřuje na možné výzvy spojené s tímto rozvojem. Příběh se odehrává v průmyslovém světě, kde lidé vytvořili roboty, kteří mají usnadnit práci ve společnosti a osvobodit tak lidi od těžké manuální práce. Roboty jsou vysoce efektivní a schopné vykonávat širokou škálu úkolů, čímž přispívají k pokroku a zvyšování životní úrovně. Karel Čapek ve svém díle poukazuje na možnost, jak technologie může pozitivně transformovat lidský život. Postavy v příběhu ukazují, že vztah mezi lidmi a stroji může být harmonický, když se využívají k dobrému cíli. Přesto se příběh uchyluje k úvahám o etice a odpovědnosti, které lidé mají vůči svým výtvorům. Tento aspekt příběhu nás vybízí k zamyšlení nad tím, jak můžeme zodpovědně zacházet s pokrokem a novými technologiemi, abychom zajistili, že budou sloužit k prospěchu celé společnosti. Dílo si klade otázky o lidské podstatě, odpovědnosti a vzájemném soužití. Při pohledu na vývoj robotů, kteří se postupně mění ve své dovednosti a schopnost chápat svět kolem sebe, je patrné, že lidé mají moc formovat svou budoucnost. Optimizmus příběhu spočívá v možnosti soužití člověka a stroje, kde technologie mohou být partnerem v kultivaci světa plného možností a inovací. "R.U.R." se tak stává nejen varováním, ale také inspirací pro správné využití technologií, které mohou přinášet štěstí a pokrok, pokud se k nim přistupuje s respektem a moudrým záměrem. Toto dílo je stále relevantní a vyzývá k zamyšlení o tom, jak spolu dokážeme vytvořit lepší svět. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[R.U.R. (opera)]]}} [1] => {{Infobox - kniha [2] => | obrázek = Capek RUR.jpg [3] => | popisek = R.U.R v provedení společnosti Theatre Guild, New York 1928/1929}} [4] => '''''R.U.R.''''' (zkratka z '''''Rossumovi univerzální roboti''''') je [[Science fiction|vědeckofantastické]] [[drama]] o vstupní komedii a třech [[Jednání (divadlo)|dějstvích]]Čapek, K., s. 113 [[Karel Čapek|Karla Čapka]] z roku [[1920]]. [5] => [6] => Autor v příběhu varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za [[První světová válka|první světové války]]). Ve hře poprvé zaznělo slovo [[robot]], které na Karlovu výzvu navrhl jeho bratr [[Josef Čapek]]. [7] => [8] => {{citát|„Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“ „Tak jim řekni roboty,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.|{{Kramerius|mzk|bdc405b0-e5f9-11dc-bfb2-000d606f5dc6| Lidové noviny, 24. 12. 1933, s.12, Karel Čapek: ''O slově robot''}}}} Karel Čapek původně uvažoval o slově „labor“.{{Citace periodika [9] => | příjmení = Margolius [10] => | jméno = Ivan [11] => | titul = The Robot of Prague [12] => | periodikum = Newsletter, The Friends of Czech Heritage [13] => | datum = Autumn 2017 [14] => | ročník = [15] => | číslo = 17 [16] => | strany = 3–6 [17] => | url = https://czechfriends.net/images/RobotsMargoliusJul2017.pdf [18] => }} [19] => [20] => Divadelní hra byla přeložena do více než třiceti jazyků včetně [[Esperanto|esperanta]]; světovou premiéru měla 2. ledna 1921, kdy ji provedl ochotnický soubor ''Klicpera'' v Hradci Králové. Světová premiéra hry ''R.U.R.'' měla být na [[Národní divadlo|Národním divadle]] v Praze. Jak však v roce 1927 uvedly ''[[Lidové noviny]]'', původní termín byl odložen na 25. ledna 1921. [[Hradec Králové|Královéhradecký]] ochotnický soubor Klicpera, který měl hru premiérovat krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl. Tak se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 na prknech scény v Hradci Králové.{{Kramerius|mzk|bdc405b0-e5f9-11dc-bfb2-000d606f5dc6|#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:90e40160-86b0-11dc-8716-000d606f5dc6 Lidové noviny, 28.1.1927 odpol., s.1, ''Kde byla premiéra R.U.R.''}}[http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=14465 Databáze amatérského divadla, soubor Klicpera] [21] => [22] => == Děj == [23] => [[Soubor:Capek play.jpg|náhled|vpravo|Scéna z prvního dějství. Čapek ji popsal jako ''Helenin salón s tapetovými dveřmi nalevo do hudebního salónu a dveřmi vpravo do ložnice Heleny. V centru jsou okna k moři a přístavu. Toaletní zrcadlo, psací stůl, komoda, pohovka, křesla. Celý salón má moderní, ryze ženský ráz.''Čapek, K., s. 144]] [24] => Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované [[budoucnost]]i na Rossumově ostrově výrobny robotů, kde je celá výroba prováděna roboty. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, s cílem roboty zrovnoprávnit, a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starého Rossuma a jeho synovce. Helena se poté vdá za ředitele Harryho Domina. [25] => [26] => Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat [[hlad]]y a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války. [27] => [28] => Několik [[Vzpoura strojů|robotů se vzbouřilo]], ustanovilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě porazilo a nenechalo nikoho přežít. Dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, jelikož on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, ten však spálila Helena předtím, než ji roboti zabili. [29] => [30] => Jedné noci Alquista vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho z nich [[pitva]]t pro výzkum, druhý se nabízel místo něj – vůbec se nechovali jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jednomu na druhém). Alquist zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s [[Láska|láskou]] znovu jako Adam a Eva. [31] => [32] => Závěr je symbolickým odkazem k bibli, z níž Alquist cituje.Čapek, K., s. 215 [33] => [34] => == Osoby == [35] => [[Soubor:Bedřich Feuerstein - návrh scény (RUR třetí dějství).jpg|náhled|Scéna třetího dějství navržená [[Bedřich Feuerstein|Feuersteinem]]. Čapek ji popsal jako ''pokusnou laboratoř. Vlevo okno, vpravo dveře do pitevny. Při stěně vlevo dlouhý pracovní stůl se zkumavkami, chemikáliemi a termostatem. Nad stolem svítící žárovky. Napravo psací stůl s knihami. Skříně s nástroji. V levém koutě umyvadlo a nad ním zrcadélko, v pravém koutě pohovka.''Čapek, K., s. 199]] [36] => ;Lidé [37] => * Harry Domin – centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů, [38] => * Inž. Fabry – generální technický ředitel R.U.R., [39] => * Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R., [40] => * Dr. Hallemeier – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů, [41] => * Konzul Busman – generální komerční ředitel R.U.R., [42] => * Stavitel Alquist – šéf staveb R.U.R., [43] => * Helena Gloryová, [44] => * Nána – její chůva.Čapek, K., ss. 114–115 [45] => ; [46] => ;Roboti [47] => * Marius, [48] => * Sulla, [49] => * Radius, [50] => * Damon, [51] => * Robot Primus, [52] => * Robotka Helena, [53] => * Robotský sluha, [54] => * 1., 2., 3., robot a další. [55] => [56] => == Roboti v ''R.U.R.'' == [57] => [[Soubor:R.U.R. by Karel Čapek 1939.jpg|náhled|upright|''R.U.R.'' 1939]] [58] => Roboti v Čapkově hře nejsou roboti v moderním smyslu v roce 1938. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše [[Mary Shelleyová]]. Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily. Projevují se úsečnými pohyby a výslovností. Oděni jsou stejně jako lidé a charakteristickým znakem je upřený pohled ve tváři bez výrazu.Čapek, K., s. 115 [59] => [60] => V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou [[replikant]]i ve filmu ''[[Blade Runner]]'' nebo [[Cyloni]] v nové verzi seriálu ''[[Battlestar Galactica (seriál, 2004)|Battlestar Galactica]]''). V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou ''sestaveni'' jako protiklad k tomu, že by ''rostli'' nebo se ''narodili''. [61] => [62] => == Film == [63] => V roce 1938 byl natočen podle divadelní hry krátký 35minutový britský [[film]] produkovaný [[BBC]].http://www.imdb.com/title/tt0261938/ [64] => [65] => == Opera == [66] => {{viz též|R.U.R. (opera)}} [67] => V roce 1977 složil podle hry ''R.U.R.'' stejnojmennou operu [[Zdeněk Blažek (hudebník)|Zdeněk Blažek]]. [68] => [69] => == Inspirovaná díla == [70] => * V roce 2020 uplynulo sto let od knižního vydání Čapkova R.U.R. a při této příležitosti vznikly dvě knihy s názvem „Robot 100“. Jedna má podtitul [https://www.robot100.cz/kniha „Sto rozumů“], protože do ní přispělo 100 osobností (editor: Jitka Čejková) a vydala ji [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze]]. (Anglickou verzi vydává pod názvem [https://mitpress.mit.edu/9780262544504/ R.U.R. and the Vision of Artificial Life] [[MIT Press]]). Druhá obsahuje sci-fi povídky, a tak má podtitul „Povídky“ (vydalo [[Argo]]). V [[Památník Karla Čapka|Památníku Karla Čapka ve Strži]] byla ke stému výročí R.U.R. připravena výstava s názvem „Cesta do hlubin Robotovy duše“. [[Mezinárodní PEN klub|České centrum Mezinárodního PEN klubu]] připravilo ve spolupráci s divadlem [[Divadlo Archa|Archa]] monumentální oslavy 100. výročí od premiéry R.U.R. na leden 2021, ale kvůli covidové pandemii byly přesunuty o rok a konaly se v lednu 2022 pod názvem R.U.R. 100+1. [71] => * V roce 2019 vznikl další projekt oslavující sté výročí od vydání knihy R.U.R. K oslavě stejného stoletého jubilea se spojil Ústav formální a aplikované lingvistiky [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy]] se [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandovým divadlem na Smíchově]] a organizátory hackathonů CEE Hacks, aby vytvořili '''projekt [[THEaiTRE]]'''. Jedná se o vědecký projekt, který si klade za cíl zjistit, zda dokáže [[umělá inteligence]] pomocí [[Zpracování přirozeného jazyka|přirozeného zpracování jazyka]] a konkrétně vylepšeného jazykového modelu GPT-2 napsat divadelní hru. Celý projekt začal u Karla Čapka, v jehož R.U.R. se poprvé objevilo slovo „robot“. Původní myšlenka zakladatele projektu Tomáše Studeníka byla, jestli se role autora divadelní hry a robota po sto letech neotočila a zda by robot dnes nemohl napsat divadelní scénář o Karlu Čapkovi. První fáze projektu vrcholí inscenací, jejíž scénář bude plně vygenerovaný jazykovým modelem. Tato světová premiéra divadelního představení proběhne spolu s diskusí s tvůrci 26. února 2021 od 19:00 a bude streamovaná online široké veřejnosti zdarma. Online přenos bude zveřejněn na webových stránkách projektu. THEaiTRE je plánován (minimálně) do roku 2022, kdy dojde ke druhé premiéře s dokonalejším jazykovým modelem. Tento projekt byl finančně podpořen [[Technologická agentura České republiky|Technonologickou agenturou ČR]] a spolupracují na něm rovněž zástupci prg.ai a [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze]]. [72] => [73] => == Odkazy == [74] => [75] => === Reference === [76] => [77] => [78] => === Literatura === [79] => * [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str. 110, 146, 169, 238 [80] => * Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 59, 71, 73, 74, 77, 122, 131, 150, 152, 169, 172, 185, 402, 406, 411, 438, 591, 605, 611–2, 647 [81] => * {{Citace monografie [82] => | příjmení1 = Čapek [83] => | jméno1 = Karel [84] => | titul = Loupežník. R.U.R. Bílá nemoc. [85] => | vydavatel = Československý spisovatel [86] => | místo = Praha [87] => | rok = 1983 [88] => | počet_stran = 340 [89] => }} [90] => [91] => === Externí odkazy === [92] => * {{Commonscat}} [93] => * {{Wikizdroje|dílo=R.U.R.}} [94] => * {{Ndk titul|titul=robots|název=R.U.R.|autor=Čapek,%20Karel}} [95] => * [http://search.mlp.cz/?lang=&tovarna=1&action=sTitul&key=3347581 Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze] [96] => * [https://www.robot100.cz/kniha Robot 100: Sto rozumů] – kniha obsahující R.U.R. v původním znění jako v 1. vydání z roku 1920 [97] => * [http://www.gutenberg.org/etext/13083 R.U.R.] – kompletní text na stránkách projektu Gutenberg [98] => * {{ND titul|784}} [99] => * [https://www.theaitre.com/ THEaiTRE – Webové stránky] [100] => * [https://www.facebook.com/Theaitre/ THEaiTRE – Facebookové stránky] [101] => {{Autoritní data}} [102] => [103] => [[Kategorie:České divadelní hry]] [104] => [[Kategorie:Česká vědeckofantastická literární díla]] [105] => [[Kategorie:Díla Karla Čapka]] [106] => [[Kategorie:Androidi]] [107] => [[Kategorie:Antiutopie]] [108] => [[Kategorie:Divadelní hry z roku 1920]] [109] => [[Kategorie:Literární díla moderny]] [] => )
good wiki

R.U.R.

R. U.

More about us

About

U. R. (Rossumovi Univerzální Roboti)** "R. U. R. " je dramatické dílo českého spisovatele Karela Čapka, které mělo premiéru v roce 1920. Tento významný text se zabývá tématem strojů a vytváření umělé inteligence, ačkoliv se často zaměřuje na možné výzvy spojené s tímto rozvojem. Příběh se odehrává v průmyslovém světě, kde lidé vytvořili roboty, kteří mají usnadnit práci ve společnosti a osvobodit tak lidi od těžké manuální práce. Roboty jsou vysoce efektivní a schopné vykonávat širokou škálu úkolů, čímž přispívají k pokroku a zvyšování životní úrovně. Karel Čapek ve svém díle poukazuje na možnost, jak technologie může pozitivně transformovat lidský život. Postavy v příběhu ukazují, že vztah mezi lidmi a stroji může být harmonický, když se využívají k dobrému cíli. Přesto se příběh uchyluje k úvahám o etice a odpovědnosti, které lidé mají vůči svým výtvorům. Tento aspekt příběhu nás vybízí k zamyšlení nad tím, jak můžeme zodpovědně zacházet s pokrokem a novými technologiemi, abychom zajistili, že budou sloužit k prospěchu celé společnosti. Dílo si klade otázky o lidské podstatě, odpovědnosti a vzájemném soužití. Při pohledu na vývoj robotů, kteří se postupně mění ve své dovednosti a schopnost chápat svět kolem sebe, je patrné, že lidé mají moc formovat svou budoucnost. Optimizmus příběhu spočívá v možnosti soužití člověka a stroje, kde technologie mohou být partnerem v kultivaci světa plného možností a inovací. "R. U. R. " se tak stává nejen varováním, ale také inspirací pro správné využití technologií, které mohou přinášet štěstí a pokrok, pokud se k nim přistupuje s respektem a moudrým záměrem. Toto dílo je stále relevantní a vyzývá k zamyšlení o tom, jak spolu dokážeme vytvořit lepší svět.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Science fiction','drama','Karel Čapek','pitva','První světová válka','robot','1920','Mezinárodní PEN klub','THEaiTRE','Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy','Zpracování přirozeného jazyka','Vysoká škola chemicko-technologická v Praze'