Array ( [0] => 15224287 [id] => 15224287 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radiojournal [uri] => Radiojournal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=[[Český rozhlas Radiožurnál]] – celoplošnou veřejnoprávní stanici Českého rozhlasu provozovanou od 1. ledna 1993}} [1] => {{Infobox - organizace [2] => | název = Radiojournal [3] => | obrázek = [4] => | předchůdce = [5] => | nástupce = [[Československý rozhlas]] [6] => | vznik = {{nowrap|[[18. květen|18. května]] [[1923]] (zahájení vysílání)}}
[[7. červen|7. června]] [[1923]] (vznik firmy) [7] => | zánik = [[30. červen|30. června]] [[1948]] [8] => | typ = rozhlasová firma [9] => | jazyk = [10] => | sídlo = [11] => | místo = [[Praha]] [12] => }} [13] => '''Radiojournal''' byla československá firma, která pod různými názvy provozovala v letech 1923–1948 [[rozhlas]]ové vysílání v [[Československo|Československu]]. Jednalo se o [[společnost s ručením omezeným]], v níž převážnou dobu její existence držel majoritu československý stát. Jejím přímým následovníkem se po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] stal [[Československý rozhlas]]. Díky zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v roce 1923 se Radiojournal stal nejstarší institucí svého druhu na evropském kontinentu a po britské [[BBC]] druhou nejstarší v Evropě. [14] => [15] => == Historie == [16] => === Počátky === [17] => [[Soubor:Kbely - vysílač Radio Praha 04.JPG|thumb|Místo u letiště v Kbelích, kde v roce 1923 stál původní vysílací stan]] [18] => Pravidelné [[rozhlas]]ové vysílání v Československu bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 hod. z provizorního studia v blízkosti [[Letiště Praha-Kbely|letiště Kbely u Prahy]].{{Citace monografie [19] => | příjmení = Ješutová [20] => | jméno = Eva [21] => | spoluautoři = a kol. [22] => | titul = Od mikrofonu k posluchačům: Z osmi desetiletí českého rozhlasu [23] => | vydavatel = Český rozhlas [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 2003 [26] => | strany = 16–17 [27] => | isbn = 80-86762-00-9 [28] => | url = https://informace.rozhlas.cz/od-mikrofonu-k-posluchacum-7983925 [29] => | poznámka = Dále jen Ješutová [30] => }} Československo se tak po Velké Británii a její [[BBC]], která vznikla roku 1922, stalo druhou evropskou zemí, kde začal veřejně a pravidelně rozhlas vysílat.{{Citace elektronické monografie [31] => | příjmení = Sasínová [32] => | jméno = Petra [33] => | titul = Rozhlas byl nejen svědkem, ale také hybatelem dění 20. století [34] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/novinky-ze-studia/239896-rozhlas-byl-nejen-svedkem-ale-take-hybatelem-deni-20-stoleti/ [35] => | datum vydání = 2013-08-29 [36] => | datum přístupu = 2020-8-11 [37] => | vydavatel = Ceskatelevize.cz [38] => }} První den zajišťoval živý program orchestr pražského kina Sansoucci a operní pěvkyně [[Růžena Topinková]]. Kbelská stanice původně sloužila jako [[Telegrafie|telegrafní]] vysílačka meteorologických zpráv pro leteckou službu a pro rozhlasový provoz musela být upravena. Avšak i tak až do listopadu 1924, kdy došlo k další rekonstrukci, byl poslech programu rušen stálým tónem o frekvenci 500 Hz. Tato technická závada byla vyvolána nedostatečnou filtrací usměrněného proudu. Stanice byla umístěna v dřevěném domku u letiště a vzhledem k jeho malé velikosti sloužil jako provizorní studio po několik prvních měsíců zapůjčený stan s klavírem a kobercem, jenž byl v těsné blízkosti domku postaven.Ješutová, s. 22. Provozovatelem vysílání byla soukromá společnost s ručením omezeným Československé zpravodajství radiotelefonické, která vznikla 7. června 1923 a měla základní kapitál 500 tisíc Kč, z čehož 51% podíl dodala společnost Radioslavie a 49 % pak skupina kolem podnikatele [[Eduard Svoboda (inženýr)|Eduarda Svobody]] a novináře [[Miloš Čtrnáctý|Miloše Čtrnáctého]].Ješutová, s. 21. Ta získala od [[Ministerstvo pošt a telegrafů|ministerstva pošt a telegrafů]] koncesi pro veřejné „radiotelegrafické“ vysílání (slovo „rozhlas“ se objevilo až v roce 1924Ješutová, s. 44.), a to na základě žádosti z konce předchozího roku, kterou podali Svoboda a Čtrnáctý.Ješutová, s. 592. V červenci 1923 změnila společnost název, od té doby fungovala jako Radiojournal, československé zpravodajství radiotelefonické. Jméno „Radiojournal“ vzniklo podle hlavních podílníků, kterými byla firma Radioslavie a skupina žurnalistů (Čtrnáctý a další).Ješutová, s. 21–22. Ve firmě byl angažován též bankéř a diplomat [[Ladislav Šourek]], který roku 1925 nahradil [[Richard Gemperle|Richarda Gemperleho]] v pozici předsedy jednatelského sboru ([[de facto]] ředitel).Ješutová, s. 18.Ješutová, s. 611. [39] => [40] => [[Soubor:Hlasatelna Radiojournalu Radiopalác 1924.jpg|thumb|Hlasatelna Radiojournalu v pronajatém bytu v [[Radiopalác]]i, 1924]] [41] => Stanice ve Kbelích byla užívána do února 1925 (s krátkou epizodou vysílání z [[Hloubětín]]aJešutová, s. 31.), poté Radiojournal měl nově postavenou vysílačku ve [[Strašnice|Strašnicích]].Ješutová, s. 34. Improvizované studio se také přestěhovalo do Hloubětína, ale záhy došlo k návratu do Kbel, odkud Radiojournal vysílal do 1. prosince 1924. Následně se přesunul do Poštovní nákupny (pozdější [[Radiopalác]]) ve Fochově ulici (dnešní [[Vinohradská]]) – bylo to první studio přímo v Praze. V roce 1925 přišlo další stěhování, tentokrát do blízkého [[palác Orbis|Orbisu]] rovněž ve Fochově ulici. V roce 1927 se vysílací studio přemístilo do [[Národní dům na Vinohradech|Národního domu]] na Mírovém náměstí (dnešní [[Náměstí Míru (Praha)|náměstí Míru]]), odkud Radiojournal vysílal do roku 1933.Ješutová, s. 31–34. [42] => [43] => [[Soubor:DM - Český rozhlas Brno (05).jpg|náhled|left|Koncese k poslechu rozhlasu z let 1926 a 1927]] [44] => Od podzimu 1923 platili posluchači [[koncesionářský poplatek]],Ješutová, s. 612. avšak finanční situace Radiojournalu se postupně zhoršovala, neboť ani přes propagační akce nestoupal počet koncesionářů příliš rychle. Jednání o reorganizaci společnosti využil československý stát, který rozhlas, coby moderní sdělovací prostředek, chtěl mít pod lepší kontrolou. Roku 1925 proto stát do společnosti Radiojournal, skrze státní podnik [[Československá pošta]], vstoupil, navýšil základní jmění na dvojnásobek (stal se držitelem 51% podílu) a umožnil další rozšíření programové nabídky (zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti).Ješutová, s. 36. Reportáž z [[Všesokolský slet#VIII. slet 1926|VIII. všesokolského sletu]] v červnu a červenci 1926, která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu.Ješutová, s. 62–64. Začátkem října 1926 vznikl orchestr Radiojournalu, dnešní [[Symfonický orchestr Českého rozhlasu]].Ješutová, s. 593. Dne 3. října 1926 vysílal československý rozhlas první fotbalovou reportáž v Evropě z utkání [[SK Slavia Praha|Slavie Praha]] a maďarské [[MTK Budapešť|Hungarie]].Ješutová, s. 65. V témže roce zahájil Radiojournal, jako první v Evropě, simultánní vysílání stejného programu z více vysílačů (Praha, Brno, Bratislava).Ješutová, s. 69. [45] => [46] => [[Soubor:ČeskoslovenskýRozhlas01.png|náhled|Umístění rozhlasových vysílačů ve 30. letech 20. století]] [47] => Již v září 1924 zahájil Radiojournal [[Český rozhlas Brno|vysílání z Brna]], v říjnu 1926 z Bratislavy, v dubnu 1927 z Košic a v červenci 1929 [[Český rozhlas Ostrava|z Moravské Ostravy]].Ješutová, s. 594. [48] => [49] => === Rozvoj v meziválečném Československu === [50] => [[Soubor:Cesky rozhlas Vinohradska.jpg|thumb|Hlavní budova někdejšího Radiojournalu v Praze ve Vinohradské ulici]] [51] => Ve 30. letech byl československý rozhlas vlivnou a dobře zavedenou instituci, která měla u veřejnosti autoritu. Do Radiojournalu přicházeli noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentovala s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařadil do vysílání vzdělávací pásma a školské vysílání. Kromě češtiny a slovenštiny vysílal také pro národnostní menšiny v němčině, maďarštině, polštině a [[Rusínština|rusínštině]].Ješutová, s. 130. Na konci roku 1933 se Radiojournal přestěhoval do nově postavené [[Budova Českého rozhlasu|budovy Ředitelství pošt a telegrafů]] ve Vinohradské ulici č. 12, dnešního sídla [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]].{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Historie budovy Českého rozhlasu [53] => | url = https://informace.rozhlas.cz/historie-budovy-ceskeho-rozhlasu-7738821 [54] => | datum vydání = 2008-01-29 [55] => | datum přístupu = 2020-8-12 [56] => | vydavatel = Rozhlas.cz [57] => }} [58] => [59] => V druhé polovině třicátých let bylo do československé rozhlasové sítě přihlášeno už jeden milion koncesionářů a úspěšně postupovala také radiofikace škol a úřadů.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Bauer [61] => | jméno = Zdeněk [62] => | spoluautoři = a kol. [63] => | titul = Klub zvídavých dětí: Jaroslav Foglar a Protektorát [64] => | vydavatel = Zdeněk Bauer – NZB [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 2018 [67] => | počet stran = 412 [68] => | strany = 38–49 [69] => | isbn = 978-80-906755-6-8 [70] => | poznámky = dále jen Bauer [71] => }} [72] => [73] => Dne 28. prosince 1938 schválila valná hromada Radiojournalu změnu názvu společnosti na Česko-slovenský rozhlas.Ješutová, s. 595.{{Citace periodika | autor = rk | titul = Valná schůze Čs. rozhlasové společnosti | periodikum = Lidové noviny | datum = 1938-12-30 | strany = 4 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2e5d6430-7842-11dd-8e37-000d606f5dc6?page=uuid:5172cd10-75c8-11dd-84e2-000d606f5dc6}} [74] => [75] => === Německá okupace === [76] => V roce 1939, po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|obsazení země nacisty]], přišla tvrdá cenzura, která skončila až roku 1945.Bauer, s. 93–97, 102, 103. Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] 16. března 1939 začal být opět využíván název Radiojournal a na další valné hromadě společnosti došlo 10. června 1939 k přejmenování na Český rozhlas.{{Citace periodika | autor = rk | titul = Valná schůze rozhlasové společnosti | periodikum = Lidové noviny | datum = 1939-06-11 | strany = 4 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ad036020-5333-11dd-b98b-000d606f5dc6?page=uuid:aa2fff70-5270-11dd-b1e5-000d606f5dc6}} Vznikem samostatného [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenska]] se slovenská studia osamostatnila a 16. června 1939 došlo ke vzniku Slovenského rozhlasu, který byl opět společností s ručením omezeným.{{Citace elektronické monografie [77] => | titul = História SRo [78] => | url = https://www.rtvs.org/o-rtvs/historia/historia-sro [79] => | datum přístupu = 2020-8-11 [80] => | vydavatel = Rtvs.org [81] => | jazyk = sk [82] => }} [83] => [84] => Nacisté usilovali jak o vliv nad vysíláním, tak o aktiva rozhlasové společnosti. Ta byla od 1. dubna 1940 součástí německé [[Reichs-Rundfunk-Gesellschaft]] (RRG), od 15. listopadu 1941 pak byla coby Rundfunk Böhmen und Mähren přímou součástí tohoto říšského rozhlasu.Ješutová, s. 596. Nacisté měli od října 1940 své zástupce v radách společnosti, 49 % kapitálu držel úřad protektora a 51 % pak protektorátní vláda.Ješutová, s. 607. Na jaře 1942 došlo ke změně, kdy byl celý kmenový kapitál ve výši 1 milionu Kč postoupen RRG.Ješutová, s. 608. [85] => [86] => V závěru [[druhá světová válka|druhé světové války]] vyzval dne 5. května 1945 Český rozhlas obyvatelstvo k ozbrojenému odporu vůči [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německým okupantům]], čímž bylo zahájeno [[Pražské povstání]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Korcová | jméno = Lucie | titul = ‚Voláme všechny Čechy.‘ Boj o rozhlas odstartoval před 75 lety pražské povstání | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/prazske-povstani-75-let-cesky-rozhlas_2005050718_pj | datum vydání = 2020-05-05 | datum přístupu = 2020-8-11 [87] => | periodikum = iROZHLAS [88] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [89] => | vydavatel = Český rozhlas [90] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [91] => }} Když se jednotky [[Schutzstaffel]] (SS) pokusily toto vysílání přerušit, došlo v [[Budova Českého rozhlasu|budově rozhlasu]] a v jejím okolí k [[Boj o Český rozhlas (1945)|ozbrojenému boji]] mezi okupačními silami na jedné straně a českými policisty, četníky a ozbrojenými civilisty na straně druhé. Bitva trvala celé odpoledne a skončila kapitulací německých sil.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Pacner [93] => | jméno = Karel [94] => | odkaz na autora = Karel Pacner [95] => | titul = Osudové okamžiky Československa [96] => | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA [97] => | místo = Praha [98] => | rok = 2012 [99] => | počet stran = 720 [100] => | strany = 205–215 [101] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [102] => }} Již 9. května 1945 však rozhlas přešel v Praze na běžný provoz a krátce na to se ohlásila i další studia v obnoveném Československu. [103] => [104] => === Poválečné Československo === [105] => Po druhé světové válce zůstaly v Československu dvě rozhlasové společnosti, Český rozhlas a Slovenský rozhlas. Dne 22. srpna 1945 uzavřeli československý ministr informací [[Václav Kopecký]] a slovenský pověřenec pro informace [[Michal Chorváth]] dohodu o ustanovení společnosti s ručením omezeným Československý rozhlas. Český rozhlas zůstal postátněnou společností, kterou řídil tříčlenný jednatelský sbor, Slovenský rozhlas byl od září 1945 do července 1947 v národní správě.Ješutová, s. 191. Obě společnosti s ručením omezeným existovaly do 30. června 1948, kdy byly na základě zákona č. 137/1948 Sb., ''o postátnění Československého rozhlasu'', zrušeny a od 1. července 1948 je nahradil státní podnik [[Československý rozhlas]].{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 137/1948 Sb. | název = o postátnění Československého rozhlasu | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-137/zneni-0 | datum přístupu = 2020-08-11}} Od května do července 1948 se v Praze uskutečnila [[MEVRO|Mezinárodní výstava rozhlasu]] (MEVRO), kterou organizovali rozhlasoví pracovníci.Ješutová, s. 597. [106] => [107] => == Pořady == [108] => Mezi mládeží byl populární pořad Radiojournalu s názvem ''[[Klub zvídavých dětí]]'', vysílaný v letech 1935–1943, do kterého přispíval také [[Jaroslav Foglar]]. [109] => [110] => == Seznam ředitelů == [111] => {| class="wikitable" [112] => |+ Ředitelé československého rozhlasu do roku 1948 [113] => ! Jméno [114] => ! Od [115] => ! Do [116] => ! Poznámky [117] => |- [118] => | Richard Gemperle || style="text-align:right; | {{dts|1923|6|7}} || style="text-align:right; | {{dts|1925|6|2}} || předseda jednatelského sboru Radiojournalu [119] => |- [120] => | Ladislav Šourek || style="text-align:right; | {{dts|1925|6|2}} || style="text-align:right; | listopad 1938 || předseda jednatelského sboru Radiojournalu [121] => |- [122] => | Jindřich Dobiáš || style="text-align:right; | listopad 1938 || style="text-align:right; | květen 1940 || předseda jednatelského sboru Radiojournalu/Česko-slovenského rozhlasu/Českého rozhlasu [123] => |- [124] => | [[Hubert Masařík]] || style="text-align:right; | {{dts|1940|9|3}} || style="text-align:right; | {{dts|1941|11|30}} || předseda jednatelského sboru Českého rozhlasu [125] => |- [126] => | Ferdinand Thürmer || style="text-align:right; | {{dts|1942|3|13}} || style="text-align:right; | {{dts|1945|5|5}} || vedoucí Sendergruppe Böhmen und Mähren [127] => |- [128] => | Otakar Matoušek || style="text-align:right; | {{dts|1945|5|5}} || style="text-align:right; | {{dts|1945|5|25}} || pověřenec [[Česká národní rada (odboj)|ČNR]] pro řízení Českého rozhlasu [129] => |- [130] => | [[Bohuslav Laštovička]] || style="text-align:right; | {{dts|1945|5|25}} || style="text-align:right; | {{dts|1948|6|15}} || generální ředitel Českého/Československého rozhlasu [131] => |} [132] => [133] => {| class="wikitable" [134] => |+ Ředitelé Slovenského rozhlasu (1939–1948){{Citace elektronické monografie | titul = Riaditelia rozhlasu | url = https://www.rtvs.org/o-rtvs/historia/riaditelia-rozhlasu | datum přístupu = 2020-8-11 | vydavatel = Rtvs.org | jazyk = sk}} [135] => ! Jméno [136] => ! Od [137] => ! Do [138] => ! Poznámky [139] => |- [140] => | Miloš Ruppeldt || style="text-align:right; | 1939 || style="text-align:right; | 1939 || ředitel [141] => |- [142] => | Emil Rusko || style="text-align:right; | 1939 || style="text-align:right; | 1945 || ředitel [143] => |- [144] => | Ján Bálinth || style="text-align:right; | 1945 || style="text-align:right; | 1947 || hlavní ředitel [145] => |- [146] => | [[Dobroslav Chrobák]] || style="text-align:right; | 1947 || style="text-align:right; | 1948 || hlavní ředitel [147] => |} [148] => [149] => == Galerie == [150] => [151] => Soubor:Radiojournal Kbely 1924.jpg|Vysílač Radiojournalu ve Kbelích (1924) [152] => Soubor:Hlasatelna brněnského rozhlasu.gif|Hlasatelna brněnského studia Radiojournalu (1928) [153] => Soubor:V. při natáčení.jpg|Natáčení v Českém rozhlasu (asi 1940). Zleva: [[Jan Vavřík-Rýz]], [[Anna Kreuzmannová]], [[Josef Skupa]] [154] => Soubor:Rozhlasové bohoslužby 1941.jpg|Rozhlasová bohoslužba v roce 1941 [155] => [156] => [157] => == Odkazy == [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Literatura === [162] => * {{Citace monografie | příjmení = Disman | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Disman | titul = Hovoří Praha. Vzpomínky na revoluční květnové dny 1945 v rozhlase | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1975 | počet stran = 226}} [163] => * {{Citace monografie | příjmení = Ješutová | jméno = Eva | spoluautoři = a kol. | titul = Od mikrofonu k posluchačům: Z osmi desetiletí českého rozhlasu | vydavatel = Český rozhlas | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 668 | isbn = 80-86762-00-9 | url = https://informace.rozhlas.cz/od-mikrofonu-k-posluchacum-7983925}} [164] => * {{Citace monografie | příjmení = Köpplová | jméno = Barbara | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny českých médií v datech: Rozhlas – Televize – Mediální právo | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 462 | isbn = 80-246-0632-1}} [165] => [166] => === Externí odkazy === [167] => * {{Commonscat}} [168] => * Heslo [http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/media_verejne_sluzby.htm Média veřejné služby] v ''Revue pro média'' [169] => * {{Citace elektronického periodika | příjmení = Glaserová | jméno = Dominika | titul = Stali jsme se průkopníky. Rádio ale bylo spíše pro právníky a lékaře, říká mediální expert | periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2022-02-11 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3439940-sto-let-od-pokusu-s-radiofonii-stali-jsme-se-prukopniky-rozhlas-byl-ale-zpocatku-jen | datum_přístupu = 2022-02-11}} [170] => [171] => {{Český rozhlas}} [172] => {{Autoritní data}} [173] => {{Portály|Česko}} [174] => [175] => [[Kategorie:Radiojournal| ]] [176] => [[Kategorie:Československé firmy]] [177] => [[Kategorie:Československé sdělovací prostředky]] [178] => [[Kategorie:Firmy založené roku 1923]] [179] => [[Kategorie:Zaniklo 1948]] [180] => [[Kategorie:Rozhlas v Československu]] [] => )
good wiki

Radiojournal

Radiojournal byla československá firma, která pod různými názvy provozovala v letech 1923-1948 rozhlasové vysílání v Československu. Jednalo se o společnost s ručením omezeným, v níž převážnou dobu její existence držel majoritu československý stát.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Československý rozhlas','Budova Českého rozhlasu','1923','BBC','Německá okupace Čech, Moravy a Slezska','druhá světová válka','rozhlas','Soubor:Cesky rozhlas Vinohradska.jpg','Jan Vavřík-Rýz','Strašnice','Slovenská republika (1939-1945)','de facto'

1923

BBC

Rozhlas

Strašnice

Strašnice je městská čtvrť v Praze, nacházející se na jihu města.