Array ( [0] => 15480494 [id] => 15480494 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rakousko [uri] => Rakousko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Rakouská republika|tento=dnešní Rakouské republice|stránka=První Rakouská republika|stránka2=Habsburská monarchie (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Rakouska [3] => | úřední název = Republik Österreich [4] => | úřední název česky = Rakouská republika [5] => | vlajka = Flag of Austria.svg [6] => | článek o vlajce = Rakouská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Austria.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Rakouska [9] => | mapa umístění = EU-Austria.svg [10] => | rozloha = 83 883 [11] => | rozlmisto = 112 [12] => | procent vody = zanedbatelně [13] => | počet obyvatel = 9 104 772 [14] => | obyvmisto = 93 [15] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [16] => | hustota = 106[http://www.statistik.at Statistik Austria] [17] => | hustmisto = 106 [18] => | HDI = 0,916 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = velmi vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2021 [22] => | HDImísto = 25 [23] => | jazyk = [[němčina]], regionálně [[slovinština]], [[maďarština]], [[burgenlandská chorvatština]], jazyky oficiálních národnostních menšin: [[turečtina]], [[chorvatština]] [24] => | náboženství = 56.9 % [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
8.8 % pravoslavné
8 % [[islám]]
26.3 % žádné nebo ostatní [25] => | nejvyšší hora = [[Grossglockner]] [26] => | výška nejvyšší hory = 3 798 [27] => | státní zřízení = {{nowrap|[[federace|federativní]] [[parlamentní republika]]}} [28] => | hlavní město = [[Vídeň]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Alexander Van der Bellen]] [31] => | funkce2 = Kancléř [32] => | vládce2 = [[Karl Nehammer]] [33] => | článek o hymně = Rakouská hymna [34] => | hymna = Land der Berge, Land am Strome [35] => | datum vzniku = 1918 [36] => | způsob vzniku = rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] [37] => | měna = [[Euro]] [38] => | kód měny = EUR [39] => | HDP/ob. = 66 889 [http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?order=wbapi_data_value_2012+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=desc] [40] => | HDP/ob.misto = 10 [41] => | HDP aktuální k = 2022 [42] => | ison = 040 [43] => | iso3 = AUT [44] => | iso2 = AT [45] => | mpz = A [46] => | doména = at [47] => | předvolba = +43 [48] => | čas = +1
+2 ([[letní čas]]) [49] => | commonscat = Austria [50] => | soubor hymny = Land der Berge Land am Strome instrumental.ogg [51] => }} [52] => '''Rakousko''', plným názvem '''Rakouská republika''' ({{Vjazyce2|de|''Republik Österreich''}}), je [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] stát ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], ležící ve [[Východní Alpy|východních Alpách]].{{Cite web|title=Austria|url=http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames|access-date=4 January 2023|website=UNGEGN World Geographical Names|publisher=United Nations Group of Experts on Geographical Names|location=New York, NY}} Je [[Federace|federací]] devíti [[Rakouské spolkové země|spolkových zemí]], z nichž jednou je hlavní město [[Vídeň]], [[Seznam měst v Rakousku|nejlidnatější město]] a spolková země. Rakousko sousedí na severozápadě s [[Německo|Německem]], na severu s [[Česko|Českou republikou]], na severovýchodě se [[Slovensko|Slovenskem]], na východě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihu se [[Slovinsko|Slovinskem]] a [[Itálie|Itálií]] a na západě se [[Švýcarsko|Švýcarskem]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]]. Země je značně hornatá, má rozlohu 83 871 km2 a žije v ní 9 milionů obyvatel,{{Cite report|title=Studies of granular flow down an inclined chute. Quarterly technical progress report: Year four, Quarter two, 13 March—12 June 1994|last=Hanes|first=D.M.|date=1 September 1994|publisher=US Department of Energy|doi=10.2172/10182964|doi-access=free}} hovořících převážně [[Němčina|německy]]. [53] => [54] => Rakousko vzniklo ze zbytků [[Východní marka|východní]] a [[Uherská marka|Uherské marky]] na konci prvního tisíciletí. Původně bylo [[Rakouské markrabství|markrabstvím]] [[Bavorské vévodství|Bavorska]], v roce 1156 se rozvinulo ve [[Rakouské vévodství|vévodství]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a později se v roce 1453 stalo [[Rakouské arcivévodství|arcivévodstvím]]. V 16. století začala Vídeň zastávat funkci hlavního města říše a Rakousko se tak stalo srdcem [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Po zániku Svaté říše římské v roce 1806 si Rakousko vytvořilo [[Rakouské císařství|vlastní říši]], která se stala [[Velmoc|velmocí]] a dominantním členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. Porážka říše v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce 1866 vedla k zániku spolku a připravila půdu [[Rakousko-uherské vyrovnání|pro vznik]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] o rok později. [55] => [56] => Po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este]] v roce 1914 vyhlásil císař [[František Josef I.]] [[Srbsko|Srbsku]] válku, která nakonec přerostla v [[První světová válka|první světovou válku]]. Porážka a následný rozpad říše vedly k vyhlášení [[Německé Rakousko|Republiky Německé Rakousko]] v roce 1918 a první [[První Rakouská republika|Rakouské republiky]] v roce 1919. V [[Meziválečné období|meziválečném období]] vyvrcholily [[Rakouská občanská válka|protiparlamentní nálady]], které v roce 1934 vyústily ve vytvoření [[Rakouský stát|rakouskofašistické diktatury]] pod vedením [[Engelbert Dollfuss|Engelberta Dollfusse]]. Rok před vypuknutím druhé světové války bylo [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] [[Anšlus|připojeno]] k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]] a stalo se jeho [[Rakousko v nacistickém Německu|dílčím národnostním útvarem]]. Po [[Vídeňská operace|osvobození v roce 1945]] a desetileté [[Okupační zóny Rakouska|okupaci Spojenci]] země znovu [[Rakouská státní smlouva|získala suverenitu]] a v roce 1955 vyhlásila trvalou [[Neutralita|neutralitu]]. [57] => [58] => Rakousko je [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[zastupitelská demokracie]] s v přímé volbě zvoleným [[Prezident Rakouska|prezidentem]] jako hlavou státu a [[Kancléř Rakouska|kancléřem]] jako šéfem vlády a hlavou výkonné moci. Mezi největší města patří Vídeň, [[Štýrský Hradec]], [[Linec]], [[Salcburk]] a [[Innsbruck]]. Rakousko má 17. nejvyšší nominální [[hrubý domácí produkt]] na obyvatele s vysokou [[Životní úroveň|životní úrovní]]; v roce 2022 se umístilo na 25. místě na světě podle [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]]. Rakousko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], je zakládajícím členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci]] a [[Interpol|Interpolu]].{{Cite web|title=Austria About|url=http://www.oecd.org/about/0,3347,en_33873108_33873245_1_1_1_1_1,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090506022708/http://www.oecd.org/about/0%2C3347%2Cen_33873108_33873245_1_1_1_1_1%2C00.html|archive-date=6 May 2009|access-date=20 May 2009|publisher=OECD}} Díky své neutralitě je sídlem řady organizací jako [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Organizace zemí vyvážejících ropu]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]]. [59] => [60] => == Název země == [61] => Německý název ''Österreich'' pochází ze staroněmeckého slova ''Ostarrichi'', které je doloženo v listině císaře [[Ota III.|Oty III.]] z roku 996 a označuje „Východní marku“ (''Marchia orientalis''), která byla v tehdejší době nejvýchodnějším územím s obyvatelstvem mluvícím jedním z početných [[Nářečí|dialektů]] [[Němčina|němčiny]]. V [[latina|latině]] byl tento název zkomolen na ''Austria'', což převzaly další jazyky, zejména negermánské. Zavádějící podoba s ''australis'' („[[jih|jižní]]“) je jen náhodná. [62] => [63] => Originální [[Čeština|české]] pojmenování ''Rakousko'' (historicky ''Rakúsy'', později ''Rakousy'') pochází od pohraničního hradu Ratgoz (dnes [[Raabs an der Thaya|Raabs]] na soutoku [[Morava|moravské]] a rakouské řeky [[Dyje]]), jehož název čeští kupci zkomolili na Rakús (nebo Rakuš). Podle něho pak pojmenovali okolní území a později celou zemi.{{Citace elektronického periodika |titul=Výklad názvu na |url=http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/rakousko-osterreich-vyklad-nazvu |datum přístupu=2009-01-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090108043109/http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/rakousko-osterreich-vyklad-nazvu |datum archivace=2009-01-08 |nedostupné=ne }}[http://www.jstor.org/stable/41036945 John Dingley. On the Origin of Czech "Rakousko", Slovak "Rakúsko" // Harvard Ukrainian Studies, Vol. 28., No. 1/4 (Rus' Writ Large: Languages, Histories, Cultures: Essays Presented in Honor of Michael S. Flier on His Sixty-Fifth Birthday (2006)), PP. 95-104.] Tento název převzala [[slovenština]] jako ''Rakúsko'' a dříve též [[polština]] jako ''Rakusy''.[http://literat.ug.edu.pl/~literat/glogers/0035.htm Encyklopedia Staropolska] [64] => [65] => Níže uvedený [[epigram]] Karla Havlíčka Borovského je jen [[Satira|satirou]] na zpátečnictví [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]; s původem jeho názvu nemá nic společného: [66] => {{citát|Odkud vzalo — zkouším žáky — jméno Rakous počátek? [67] => Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek.|[[Karel Havlíček Borovský]]}} [68] => [69] => == Dějiny == [70] => {{podrobně|Dějiny Rakouska}} [71] => [72] => === Pravěké osídlení === [73] => [[Soubor:VenusWillendorf.jpg|náhled|[[Willendorfská venuše]]|vlevo|160x160pixelů]] [74] => Nejstarší lidské osídlení na území Rakouska je doloženo ve [[střední paleolit|středním paleolitu]], v době [[Neandertálec|neandrtálců]]. Mnoho archeologických nalezišť se nachází v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousech]], nejznámější ve [[Wachau]], kde byla nalezena obě dvě nejstarší rakouská umělecká díla – [[Venuše z Galgenbergu]] (též „Tancující Fanny“) nalezená u [[Stratzing]]u a [[Willendorfská venuše]].{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = [76] => | jméno = [77] => | titul = Willendorfská venuše má prý moravský původ [78] => | periodikum = ČT24 [79] => | vydavatel = Česká televize [80] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1458033-willendorfska-venuse-ma-pry-moravsky-puvod [81] => | datum vydání = 9. 4. 2008 [82] => | jazyk = cs [83] => | datum přístupu = 2021-04-23 [84] => }} [85] => [86] => Z [[Neolit|mladší doby kamenné]] pocházejí první naleziště [[Měď|mědi]]. Do této doby je řazena také známá zmrzlá [[mumie]] [[Ötzi]]ho, nalezená na hranicích s Itálií.{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Ledový muž Ötzi už 25 let odhaluje svá tajemství. Objeví se další těla? [88] => | periodikum = Novinky.cz [89] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [90] => | vydavatel = Borgis [91] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/ledovy-muz-otzi-uz-25-let-odhaluje-sva-tajemstvi-objevi-se-dalsi-tela-40011358 [92] => | datum přístupu = 2021-04-23 [93] => }} [94] => [95] => Během [[Doba bronzová|doby bronzové]], mezi 3. a 1. stoletím př. n. l., vznikala stále větší obchodní centra a opevnění, převážně v oblastech těžby nerostných surovin. V okolí [[Hallstatt]]u začalo systematické dobývání [[Halit|soli]]; po tomto místě je také pojmenována starší [[doba železná]] – [[doba halštatská]].{{Citace periodika [96] => | příjmení = Grabner [97] => | jméno = Michael [98] => | příjmení2 = Wächter [99] => | jméno2 = Elisabeth [100] => | příjmení3 = Nicolussi [101] => | jméno3 = Kurt [102] => | titul = Prehistoric salt mining in Hallstatt, Austria. New chronologies out of small wooden fragments [103] => | periodikum = Dendrochronologia [104] => | datum vydání = 2021-04-01 [105] => | ročník = 66 [106] => | strany = 125814 [107] => | issn = 1125-7865 [108] => | doi = 10.1016/j.dendro.2021.125814 [109] => | jazyk = en [110] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1125786521000102 [111] => | datum přístupu = 2023-04-09 [112] => }} V mladší době železné jsou patrné známky [[Keltové|keltského]] osídlení, které na jihu a na východě vytvořilo jeden z prvních státních útvarů na území dnešního Rakouska – [[Noricum]]. Západ byl v té době osídlen [[Rétové|Réty]]. [113] => [114] => === První státní útvary na území Rakouska === [115] => [[Soubor:Austria Romana.png|náhled|Římské provincie na území dnešního Rakouska{{legenda|skyblue|[[Raetie]]}}{{legenda|red|[[Noricum]]}}{{legenda|gold|[[Panonie]]}}{{legenda|lightgray|Území mimo římskou říši}}]] [116] => Převážná část dnešního rakouského státu byla v roce 15 př. n. l. obsazena [[Starověký Řím|Říší římskou]]. Římané na území dnešního Rakouska zřídili tři [[římské provincie]], z nichž nejstarší a nejvýznamnější bylo [[Noricum]], jež ustavil římský císař [[Claudius]] (vládl 41–54).{{Citace monografie [117] => | příjmení = Alfoldy [118] => | jméno = Geza [119] => | titul = Noricum (Routledge Revivals) [120] => | url = https://books.google.com/books?id=wk7XAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [121] => | vydavatel = Routledge [122] => | počet stran = 580 [123] => | isbn = 978-1-317-70092-0 [124] => | poznámka = Google-Books-ID: wk7XAwAAQBAJ [125] => | jazyk = en [126] => }}{{Citace monografie [127] => | příjmení = Peaks [128] => | jméno = Mary Bradford [129] => | titul = The General, Civil and Military Administration of Noricum and Raetia [130] => | url = https://books.google.com/books?id=mlDHAAAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [131] => | vydavatel = University of Chicago Press [132] => | počet stran = 82 [133] => | poznámka = Google-Books-ID: mlDHAAAAIAAJ [134] => | jazyk = en [135] => }} [136] => Dalšími dvěma provinciemi byly [[Panonie]] a [[Raetie]]. Na území dnešní Vídně vzniklo ''[[castrum]]'' [[Vindobona (město)|Vindobona]], jihovýchodně od něj leželo největší římské město [[Carnuntum]], kde žilo po čtyři století 50 000 lidí.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Găzdac [138] => | jméno = Cristian [139] => | příjmení2 = Humer [140] => | jméno2 = Franz [141] => | titul = Living by the Coins: Roman Life in the Light of Coin Finds and Archaeology Within a Residential Quarter of Carnuntum [142] => | url = https://books.google.com/books?id=dzUsnwEACAAJ&newbks=0&hl=cs [143] => | vydavatel = Hollitzer Wissenschaftsverlag [144] => | počet stran = 370 [145] => | isbn = 978-3-99012-092-7 [146] => | poznámka = Google-Books-ID: dzUsnwEACAAJ [147] => | jazyk = en [148] => }}{{Citace monografie [149] => | příjmení = Găzdac [150] => | jméno = Cristian [151] => | příjmení2 = Humer [152] => | jméno2 = Franz [153] => | příjmení3 = Pollhammer [154] => | jméno3 = Eduard [155] => | titul = In the Shadow of the Heathens' Gate: The Black Book of the Gold Coins from Carnuntum [156] => | url = https://books.google.com/books?id=r6MOswEACAAJ&newbks=0&hl=cs [157] => | vydavatel = MEGA Publishing House [158] => | počet stran = 136 [159] => | isbn = 978-606-543-482-0 [160] => | poznámka = Google-Books-ID: r6MOswEACAAJ [161] => | jazyk = en [162] => }} [163] => Dalšími důležitými římskými sídly byly například [[Virunum]] (severně od [[Klagenfurt]]u) a [[Teurnia]] (poblíž [[Spittal an der Drau]]).{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = The Princeton Encyclopedia of Classical Sites: Virunum, Austria [165] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [166] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0006:entry=virunum [167] => | datum přístupu = 2023-04-09 [168] => }}{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = The Princeton Encyclopedia of Classical Sites: Teurnia (St. Peter im Holz) Upper Carinthia, Austria [170] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [171] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0006:entry=teurnia [172] => | datum přístupu = 2023-04-09 [173] => }} [174] => [175] => Od poloviny [[4. století]] na toto území přicházeli [[Germáni]], jež přispívali k oslabení moci římské říše. Římané se z této oblasti stáhli roku 476 a namísto nich se zde začali objevovat [[Bavoři]] a [[Slované]]. Bavoři se záhy dostali pod vliv [[franská říše|Franské říše]], nedokázali však zabránit Slovanům, aby si zde vytvořili své [[Karantánie|Karantánské knížectví]].{{Citace monografie [176] => | příjmení = Kahl [177] => | jméno = Hans-Dietrich [178] => | titul = Der Staat der Karantanen: Fakten, Thesen und Fragen zu einer frühen slawischen Machtbildung im Ostalpenraum : (7.-9. Jh.) [179] => | url = https://books.google.com/books?id=rdAAswEACAAJ&newbks=0&hl=cs [180] => | vydavatel = Narodni Muzej Slovenije [181] => | počet stran = 562 [182] => | isbn = 978-961-6242-49-3 [183] => | poznámka = Google-Books-ID: rdAAswEACAAJ [184] => | jazyk = de [185] => }} [186] => Bavoři získali převahu až v polovině [[8. století]], Karantánii ovládli, sami se však roku 757 dostali do područí Franské říše.{{Citace monografie|příjmení=Veber|jméno=Václav|odkaz na autora=Václav Veber|spoluautoři=a kol.|titul=Dějiny Rakouska|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|rok=2002|isbn=80-7106-491-2|poznámka=Dále jen ''Dějiny Rakouska''|strany=48–61|jazyk=}} [187] => [188] => Frankové oblast [[Christianizace|christianizovali]] a ustavili zde [[Východní marka|Východní marku]] (po rozdělení Franské říše se stala součástí [[východofranská říše|Východofranské říše]]), jež však po celou 1. polovinu [[10. století]] byla vydána v plen [[Maďaři|Maďarům]], které dokázal porazit až král [[Ota I. Veliký|Ota I.]] roku 955.{{Citace periodika [189] => | příjmení = Thompson [190] => | jméno = James Westfall [191] => | titul = German Medieval Expansion and the Making of Austria [192] => | periodikum = The Slavonic Review [193] => | datum vydání = 1923 [194] => | ročník = 2 [195] => | číslo = 5 [196] => | strany = 263–288 [197] => | issn = 1471-7816 [198] => | url = https://www.jstor.org/stable/4201730 [199] => | datum přístupu = 2023-04-09 [200] => }} [201] => Jeho nástupce [[Ota II.]] pak Východní marku roku 976 reorganizoval a svěřil ji [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I. Babenberskému]].''Dějiny Rakouska''. S. 61–73. [202] => [203] => === Vláda Babenberků === [204] => [[Soubor:Marcha orientalis-cs.svg|náhled|Územní vývoj [[rakouská marka|rakouské marky]] a [[rakouské vévodství|rakouského vévodství]] za vlády Babenberků]] [205] => [[Babenberkové]] se zprvu museli ještě vypořádávat s Maďary, po uklidnění východní hranice se však mohli na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]] zapojit do [[boj o investituru|boje o investituru]], zpravidla na [[papež]]ově straně, a později do mocenského zápasu mezi [[Štaufové|Štaufy]] a [[Welfové|Welfy]]. Roku 1156 obdržel [[Jindřich II. Babenberský|Jindřich II. Jasomirgott]] ''[[privilegium minus]]'', kterým císař povýšil rakouskou marku na [[Rakouské vévodství]] a dědičnou držbu tohoto území v mužské i ženské linii udělil právě Babenberkům.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Appelt [207] => | jméno = Heinrich [208] => | titul = Privilegium minus: das staufische Kaisertum und die Babenberger in Österreich [209] => | url = https://books.google.com/books?id=9k_HAAAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [210] => | vydavatel = Böhlau [211] => | počet stran = 116 [212] => | isbn = 978-3-205-08360-3 [213] => | poznámka = Google-Books-ID: 9k_HAAAAIAAJ [214] => | jazyk = de [215] => }} [216] => Roku 1192 pak Babenberkové získali vládu také nad [[štýrské vévodství|Štýrským vévodstvím]]. Babenberkové se stále více zapojovali do [[Svatá říše římská|říšské]] politiky a účastnili se například [[křížové výpravy|křížových výprav]]. Agresivnější politikou na počátku [[13. století]] si však znepřátelili své bavorské, české i uherské sousedy.''Dějiny Rakouska''. S. 73–114. [217] => [218] => Když roku [[1246]] rod Babenberků vymřel, nastal o jejich dědictví boj. Dočasně získal vládu v rakouském, štýrském i korutanském vévodství [[Přemysl Otakar II.]], od roku 1273 se však císaři [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfovi I. Habsburskému]] dařilo českého krále z rakouských zemí vytlačovat, až jej nakonec zcela porazil roku [[1278]] v [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]].{{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = Skalický [220] => | jméno = Jaroslav [221] => | titul = Bitva na Moravském poli patří mezi největší prohry v české historii. Padl v ní i král Přemysl Otakar II. [222] => | periodikum = iROZHLAS [223] => | vydavatel = Český rozhlas [224] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/premysl-otakar-ii-smrt-bitva-na-moravskem-poli-kral-zelezny-a-zlaty_1808261420_ako [225] => | datum vydání = 2018-08-26 [226] => | jazyk = cs [227] => | datum přístupu = 2023-04-09 [228] => }} [229] => Tím babenberské dědictví definitivně získali [[Habsburkové]].''Dějiny Rakouska''. S. 114–120. [230] => [231] => === Habsburské soustátí === [232] => [[Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg|náhled|upright=1.2|Územní vývoj habsburské monarchie|vlevo]] [233] => Moc Habsburků se z jejich držav v severním [[Švýcarsko|Švýcarsku]] rozšířila ovšem nejen na rakouské a štýrské vévodství, nýbrž záhy také získali [[Korutany]] a [[Tyrolsko|Tyroly]]. Po smrti [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfa IV. Habsburského]] roku 1365 však došlo ke sporům mezi jeho syny, kteří si vládu v zemi roku 1379 rozdělili. Dvě větve rodu mezi sebou následující století soupeřily a ke sjednocení habsburských držav došlo znovu až roku 1491 za vlády [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] Po jeho smrti rakouské země obdržel jeho vnuk [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], jenž roku 1526 získal také [[České království|českou]] a [[Uherské království (1301–1526)|uherskou]] korunu, a položil tak základy [[habsburská monarchie|habsburského soustátí]].{{Citace monografie [234] => | příjmení = Kann [235] => | jméno = Robert A. [236] => | titul = A History of the Habsburg Empire, 1526-1918 [237] => | url = https://books.google.cz/books/about/A_History_of_the_Habsburg_Empire_1526_19.html?id=XavXBlL74ScC&redir_esc=y [238] => | vydavatel = University of California Press [239] => | počet stran = 662 [240] => | isbn = 978-0-520-02408-3 [241] => | poznámka = Google-Books-ID: XavXBlL74ScC [242] => | jazyk = en [243] => }} [244] => Toho roku však také započal [[Osmansko-habsburské války|vleklý konflikt]] s [[Osmanská říše|Osmany]], kteří v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] získaly Uhry. [245] => [[Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG|náhled|[[Bitva u Vídně]] roku 1683 ukončila [[Osmansko-habsburské války|tureckou expanzi]] do střední Evropy|220x220pixelů]] [246] => [247] => Po Ferdinandově smrti roku 1564 se moc v habsburském soustátí opět rozdělila mezi jeho nástupce. Rozdělená země musela čelit náboženskému neklidu, [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] i [[Dlouhá turecká válka|další vleklé válce s Turky]]. Ke sjednocení země došlo opět až roku 1665 za vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]] Ten musel vzápětí čelit masivnímu [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|osmanskému tažení]]. Další konflikt s Turky, [[velká turecká válka]], započal památnou [[Bitva u Vídně|bitvou u Vídně]] (1683), v níž Rakušané definitivně zastavili tureckou expanzi do střední Evropy a započali mocenský vzestup své monarchie.{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = [249] => | jméno = [250] => | titul = Před 335 lety prohráli Turci u Vídně. Nešlo o válku civilizací, bojoval muslim proti muslimovi, křesťan proti křesťanovi [251] => | periodikum = ČT24 [252] => | vydavatel = Česká televize [253] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2592223-pred-335-lety-prohrali-turci-u-vidne-neslo-o-valku-civilizaci-bojoval-muslim-proti [254] => | datum vydání = 2018-09-12 [255] => | jazyk = cs [256] => | datum přístupu = 2023-04-09 [257] => }}{{Citace elektronického periodika [258] => | příjmení = Pigula [259] => | jméno = Topi [260] => | titul = Před 339 lety Evropa konečně porazila Turky. Bitva u Vídně posunula Habsburky výrazně kupředu [261] => | periodikum = Prima Zoom [262] => | vydavatel = FTV Prima [263] => | url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/bitva-u-vidne [264] => | datum vydání = 2022-09-09 [265] => | jazyk = cs [266] => | datum přístupu = 2023-04-09 [267] => }} Na konci války byli Osmani vytlačeni z Uher i části [[Balkán]]u, čímž se území habsburské říše značně zvětšilo. Dalších územních zisků pak habsburská monarchie dosáhla ve [[Válka o španělské dědictví|válce o dědictví španělské]] na počátku 18. století, kdy jí připadla některá území ovládaná [[Španělští Habsburkové|španělskými Habsburky]].''Dějiny Rakouska''. S. 120–331. [268] => [[Soubor:Kaiserin Maria Theresia (HRR).jpg|náhled|198x198pixelů|[[Marie Terezie]]]] [269] => Císař [[Karel VI.]] ovšem roku 1740 zemřel bez mužského potomka, a jeho dcera [[Marie Terezie]] proto musela čelit několika armádám, jež si chtěly habsburské dědictví rozdělit. V [[Války o rakouské dědictví|nastalé válce]] bylo nakonec úspěšné jen [[pruské království|Prusko]], které získalo většinu [[Slezsko|Slezska]] a další menší území.{{Citace monografie [270] => | příjmení = Anderson [271] => | jméno = M. S. [272] => | titul = The War of Austrian Succession 1740-1748 [273] => | url = https://books.google.com/books?id=oAPKAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [274] => | vydavatel = Routledge [275] => | počet stran = 371 [276] => | isbn = 978-1-317-89920-4 [277] => | poznámka = Google-Books-ID: oAPKAwAAQBAJ [278] => | jazyk = en [279] => }}{{Citace monografie [280] => | příjmení = Browning [281] => | jméno = Reed S. [282] => | titul = The War of the Austrian Succession [283] => | url = https://books.google.com/books?id=nA7swAEACAAJ&newbks=0&hl=cs [284] => | vydavatel = St. Martin's Press [285] => | počet stran = 480 [286] => | isbn = 978-0-312-12561-5 [287] => | poznámka = Google-Books-ID: nA7swAEACAAJ [288] => | jazyk = en [289] => }} [290] => Další války zemi ještě více vyčerpaly, což postavilo Marii Terezii a jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] před nutnost provést [[osvícenství|osvícenské]] [[Tereziánské reformy|reformy]], jež začaly [[Feudalismus|feudální]] správu nahrazovat moderní státní správou.''Dějiny Rakouska''. S. 332–368. Území monarchie bylo na konci 18. století rozšířeno při [[dělení Polska]], ale během [[Francouzské revoluční války|válek]] s revoluční Francií monarchie přišla o [[Rakouské Nizozemí]]. V důsledku těchto válek také [[Svatá říše římská]] zanikla a habsburský panovník zůstal pouze [[Rakouské císařství|rakouským císařem]]. [291] => [[Soubor:CongressVienna.jpg|náhled|[[Vídeňský kongres]]|vlevo|220x220pixelů]] [292] => Francouzské revoluční války vyvrcholily [[Napoleonské války|Napoleonovým tažením]]. Rakušané ale nakonec zvítězili.{{Citace periodika [293] => | příjmení = Rothenberg [294] => | jméno = Gunther E. [295] => | titul = The Habsburg Army in the Napoleonic Wars [296] => | periodikum = Military Affairs [297] => | datum vydání = 1973 [298] => | ročník = 37 [299] => | číslo = 1 [300] => | strany = 1–5 [301] => | issn = 0026-3931 [302] => | doi = 10.2307/1986561 [303] => | url = https://www.jstor.org/stable/1986561 [304] => | datum přístupu = 2023-04-09 [305] => }} [306] => Následný [[Vídeňský kongres]] (1815), dirigovaný vlivným kancléřem [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternichem]], z Rakouska znovu učinil evropskou velmoc.{{Citace elektronického periodika [307] => | příjmení = Závodná [308] => | jméno = Eliška [309] => | titul = „Tančící kongres“ a základy moderní diplomacie [310] => | periodikum = Týdeník Rozhlas [311] => | vydavatel = Český rozhlas [312] => | url = http://www.radioservis-as.cz/archiv09/07_09/07_tema.htm [313] => | datum přístupu = 2023-04-09 [314] => }} [315] => Snahou státu bylo až do roku 1860, s krátkou přestávkou při [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluci roku 1848]], potlačovat [[liberalismus|liberální]] myšlenky. [316] => [[Soubor:Kaiser Franz Joseph I by Carl Pietzner.jpg|náhled|[[František Josef I.]]|176x176pixelů]] [317] => Neúspěchy v zahraniční politice však nakonec císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] donutily změnit kurs a přetvořit [[Neoabsolutismus|absolutistický]] systém na [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Po porážce Rakouska v [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] roku 1866 byl zrušen [[Německý spolek]], ve kterém Rakousko dominovalo, a od 70. let se monarchie začala orientovat na [[Ústřední mocnosti|spojenectví]] s Německem. Rostoucí nacionální problémy se císař rozhodl vyřešit [[Rakousko-uherské vyrovnání|roku 1867 federalizací]], tedy přeměnou Rakouského císařství na [[Rakousko-Uhersko]], tím však uspokojil jen Maďary.''Dějiny Rakouska''. S. 369–471.{{Citace elektronického periodika [318] => | příjmení = Šajtar [319] => | jméno = Jaroslav [320] => | titul = Před 150 lety se Rakousko vyrovnalo s Uherskem [321] => | periodikum = Reflex.cz [322] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/komentare/78159/pred-150-lety-se-rakousko-vyrovnalo-s-uherskem.html [323] => | datum vydání = 2017-03-15 [324] => | jazyk = cs [325] => | datum přístupu = 2023-04-09 [326] => }} [327] => [328] => Národnostně neuspokojení zůstali především [[Češi]] a [[jižní Slované]]. Nedořešenou však zůstala národnostní otázka i v německy mluvících rakouských oblastech. Archaické dynastické státní pojetí nedokázalo vytvořit u německy mluvících Rakušanů moderní nacionální identitu a výsledkem byl rostoucí [[pangermanismus]], který reprezentoval zejména [[Georg von Schönerer]].{{Citace elektronického periodika [329] => | titul = Schönerer, Georg von [330] => | periodikum = JewishEncyclopedia.com [331] => | url = https://www.jewishencyclopedia.com/articles/13299-schonerer-georg-von [332] => | datum přístupu = 2023-04-09 [333] => }} Jeho [[Antisemitismus|antisemitská]], protislovanská a [[Antikatolicismus|protikatolická]] politika (hnutí [[Pryč od Říma!]]) narušovala základy monarchie. Stárnoucí císař František Josef I. pangermánským tlakům pozvolna ustupoval, čehož příznakem byla i expanzionistická politika na Balkáně, zejména [[Bosenská krize|anexe Bosny]] roku 1908.{{Citace monografie [334] => | příjmení = Schmitt [335] => | jméno = Bernadotte Everly 1886-1969 [336] => | titul = The Annexation of Bosnia, 1908-1909 [337] => | url = https://books.google.com/books?id=qOqqzgEACAAJ&newbks=0&hl=cs [338] => | vydavatel = Creative Media Partners, LLC [339] => | počet stran = 280 [340] => | isbn = 978-1-01-513008-1 [341] => | poznámka = Google-Books-ID: qOqqzgEACAAJ [342] => | jazyk = en [343] => }} [344] => {{-}} [345] => [346] => === Rakouská republika === [347] => {{Podrobně|Rakouský stát|Vlastenecká fronta (Rakousko)|Österreichisches Jungvolk}} [348] => [[Soubor:Assassination of Archduke Ferdinand.jpg|náhled|[[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|Atentát na Franze Ferdinanda]]|vlevo|220x220pixelů]] [349] => Katastrofu pro Rakousko-Uhersko znamenala [[první světová válka]].{{Citace periodika [350] => | příjmení = Deak [351] => | jméno = John [352] => | titul = The Great War and the Forgotten Realm: The Habsburg Monarchy and the First World War [353] => | periodikum = The Journal of Modern History [354] => | datum vydání = 2014 [355] => | ročník = 86 [356] => | číslo = 2 [357] => | strany = 336–380 [358] => | issn = 0022-2801 [359] => | doi = 10.1086/675880 [360] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.1086/675880 [361] => | datum přístupu = 2023-04-09 [362] => }} [363] => Tu Rakušané zahájili svým útokem na [[Srbsko]], jenž byl odpovědí na [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentát na jejich nástupce trůnu]] [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]], jenž roku 1914 v [[Sarajevo|Sarajevu]] spáchali [[Černá ruka|srbští nacionalisté]]. Konflikt však rychle přerostl v mezinárodní, ba globální. Rakušané se v jeho průběhu dostali do takřka úplného područí svého spojence Německa. Válku prohráli a na jejím konci, roku 1918, se monarchie rozpadla. Rakouští Němci se pokusili prosadit koncepci [[Německé Rakousko|Německého Rakouska]], nakonec však byli nuceni přijmout svůj stát v hranicích, jak jej vymezila [[Saintgermainská smlouva]].{{Citace elektronického periodika [364] => | příjmení = Mertlík [365] => | jméno = Vladimír [366] => | titul = Bouřlivý říjen 1918: Jak vzniklo Německé Rakousko a málem nevzniklo Československo [367] => | periodikum = Reflex.cz [368] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/98069/bourlivy-rijen-1918-jak-vzniklo-nemecke-rakousko-a-malem-nevzniklo-ceskoslovensko.html [369] => | jazyk = cs [370] => | datum přístupu = 2021-05-07 [371] => }} [372] => [[Soubor:DollfussEnActoDelFrentePatriótico19330911 ONB14694595.jpg|náhled|[[Engelbert Dollfuss]]|220x220pixelů]] [373] => [[První Rakouská republika]] se potýkala s obrovskými hospodářskými problémy, jež nedokázaly nestabilní vlády dvou znepřátelených politických stran uspokojivě řešit. Roku 1933 tak [[Engelbert Dollfuss]], představitel [[Austrofašismus|austrofašismu]], nastolil [[Autoritarismus|autoritativní režim]],{{Citace elektronického periodika [374] => | příjmení = Jeřábek [375] => | jméno = Martin [376] => | titul = Diktátor, nebo mučedník? Engelbert Dollfuss a rok 1934 [377] => | periodikum = Centrum pro studium demokracie a kultury [378] => | url = https://www.cdk.cz/diktator-nebo-mucednik-engelbert-dollfuss-rok-1934 [379] => | datum vydání = 2015-12-10 [380] => | jazyk = cs [381] => | datum přístupu = 2021-05-07 [382] => }} [383] => avšak i on musel čelit vážným problémům, zejména vzestupu rakouského [[Nacismus|nacismu]]. [[Rakouská občanská válka|Pokus o převrat]] rakouských nacistů roku 1934 sice skončil neúspěchem,{{Citace elektronického periodika [384] => | příjmení = Miklas [385] => | jméno = Wilhelm [386] => | titul = Nacisté se v Rakousku pokusili o převrat již čtyři roky před anšlusem [387] => | periodikum = ČT24 [388] => | vydavatel = Česká televize [389] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1395165-naciste-se-v-rakousku-pokusili-o-prevrat-jiz-ctyri-roky-pred-anslusem [390] => | datum vydání = 25. 7. 2009 [391] => | jazyk = cs [392] => | datum přístupu = 2021-05-07 [393] => }} Rakousko však muselo čelit stále většímu tlaku [[Adolf Hitler|Hitlerova]] Německa, jež si nakonec 18. března 1938 vynutilo „pozvání“ k [[Anšlus|záboru (anšlusu)]] Rakouska.''Dějiny Rakouska''. S. 472–543. Anšlus podpořila v referendu většina Rakušanů."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1460726-anslus-rakouska-obet-ci-spoluvinik-hitlerovych-cinu Anšlus Rakouska: Oběť, či spoluviník Hitlerových činů?]". Česká televize. 12. března 2013. [394] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg|náhled|Hitler řeční na [[Náměstí Hrdinů (Vídeň)|náměstí Hrdinů]] ve Vídni roku 1938|vlevo|220x220pixelů]] [395] => [396] => Jakožto součást [[Nacistické Německo|Třetí říše]] se Rakousko zúčastnilo [[druhá světová válka|druhé světové války]], ve které zahynulo 300 tisíc rakouských mužů."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/hitlera-vitali-jasotem-za-nacismu-bylo-i-dobre_263702.html Rakouské (ne)oběti: Hitlera vítali jásotem. Za nacismu bylo i dobře]". [[Týden (časopis)|Týden]], 12. března 2013. Mnozí prominentní nacisté byli původem Rakušané, například Hitler, [[Ernst Kaltenbrunner|Kaltenbrunner]], [[Arthur Seyß-Inquart|Seyss-Inquart]], [[Franz Stangl|Stangl]], nebo [[Odilo Globocnik|Globocnik]],Ian Wallace (1999). "''[https://books.google.com/books?id=OiPp8JLxny8C&pg=PA81#v=onepage German-speaking exiles in Great Britain]''". Rodopi. s. 81. {{ISBN|90-420-0415-0}} a Rakušané tvořili přes 13 % příslušníků [[Schutzstaffel|SS]] a okolo 40 % dozorců v německých [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborech]].David Art (2006). "''[https://books.google.com/books?id=q3oLu8I8hVMC&pg=PA43#v=onepage The politics of the Nazi past in Germany and Austria]''". Cambridge University Press. s. 43. {{ISBN|0-521-85683-3}} Tato kontroverzní část historie byla široce reflektována až s jistým zpožděním (oproti Německu) a vedla později k několika aférám – v roce 1986 se Rakousko například dostalo do mezinárodní izolace poté, co byl prezidentem Rakouska zvolen bývalý generální tajemník OSN [[Kurt Waldheim]], o němž vyšlo najevo, že má nacistickou minulost."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1464055-kurt-wadlheim-generalni-tajemnik-osn-a-prezident-rakouska-s-nacistickou-minulosti Kurt Wadlheim – generální tajemník OSN a prezident Rakouska s nacistickou minulostí]". Česká televize. 19. ledna 2008. Na území Rakouska se nacházel velký [[Koncentrační tábor Mauthausen]], určený především pro politické vězně.{{Citace periodika [397] => | příjmení = Jordánová [398] => | jméno = Andrea [399] => | titul = Místo hrůzy je proslulé schody smrti. Utrpení neuniklo 200 tisíc lidí [400] => | periodikum = Deník.cz [401] => | datum vydání = 2022-10-17 [402] => | jazyk = cs [403] => | url = https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/koncentracni-tabor-mauthausen.html [404] => | datum přístupu = 2023-04-27 [405] => }} [406] => [[Soubor:Austria Occupation Zones 1945-55.svg|náhled|[[Okupační zóny Rakouska]] (1945–1955)]] [407] => Po pádu nacistické moci bylo Rakousko podobně jako Německo obsazeno [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] a rozděleno do [[Okupační zóny Rakouska|okupačních zón]]. Plnou suverenitu Rakousko získalo zpět až roku 1955, kdy byla podepsána mezi zástupci Rakouska a [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] [[Rakouská státní smlouva|státní smlouva]].{{Citace elektronického periodika [408] => | příjmení = Hosenseidlová [409] => | jméno = Petra [410] => | titul = Se státní smlouvou získali Rakušané plnou suverenitu. A naučili se mít rádi neutralitu [411] => | periodikum = ČT24 [412] => | vydavatel = Česká televize [413] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3097604-se-statni-smlouvou-ziskali-rakusane-plnou-suverenitu-a-naucili-se-mit-radi-neutralitu [414] => | datum vydání = 15. 5. 2020 [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2021-05-07 [417] => }} [418] => Poté došlo k definitivnímu stažení všech cizích armád. Ačkoliv se na osvobození Rakouska a hlavního města Vídně podílela [[Rudá armáda]], dokázali rakouští politikové při vyjednávání využít příznivé situace a vyhlášením [[Neutralita|trvalé neutrality]] zajistit své zemi svobodu a nezávislost.{{Citace elektronického periodika [419] => | titul = Rakousko: Neutralita pod Alpami [420] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [421] => | datum_vydání = 23. října 2013 [422] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/rakousko-neutralita-pod-alpami [423] => }} [424] => Pomohlo jim také to, že v parlamentních volbách v letech 1945, 1949 a 1953 získali [[Komunistická strana Rakouska|rakouští komunisté]] pouze kolem 5 % hlasů. Rakousko se tak nezařadilo do [[Východní blok|východního bloku]], což umožnilo jeho pozoruhodný hospodářský vzestup a [[Prosperita|prosperitu]]. [425] => [426] => Podle [[Rakouská státní smlouva|státní smlouvy]] z roku 1955 je Rakousko od zpětného získání [[Svrchovanost|suverenity]] [[Neutralita|neutrální]] zemí, není a nemůže být členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]].''Dějiny Rakouska''. S. 544–596. Přesto se začlenilo do západních nevojenských struktur, mj. [[Vstup Rakouska do Evropské unie|vstoupilo v roce 1995]] do [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace monografie [427] => | příjmení = Riekmann [428] => | jméno = Sonja Puntscher [429] => | titul = Austria’s Dismal EU Membership:: From Enthusiasm to Ambivalence [430] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt1n2txkw.15 [431] => | editoři = Günter Bischof, Fritz Plasser, Anton Pelinka, Alexander Smith [432] => | vydavatel = University of New Orleans Press [433] => | edice = Austria's Place in Europe and the World [434] => | strany = 238–256 [435] => | svazek = 20 [436] => | isbn = 978-1-60801-062-2 [437] => | poznámka = DOI: 10.2307/j.ctt1n2txkw.15 [438] => }} [439] => {{-}} [440] => [441] => == Státní symboly == [442] => === Vlajka === [443] => [444] => {{Podrobně|Rakouská vlajka}} [445] => [446] => Rakouská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy: červeným, bílým a červeným. [447] => [448] => Statní vlajka je doplněná státním znakem v bílém pruhu. [449] => [450] => === Znak === [451] => [452] => {{Podrobně|Státní znak Rakouska}} [453] => [454] => Rakouský státní znak tvoří černá [[Orlice (heraldika)|orlice]] se zlatou hradební korunkou a zbrojí, nesoucí na prsou červený štítek se stříbrným břevnem. V drápech drží zlatý srp a zlaté kladivo. [455] => [456] => === Hymna === [457] => [458] => {{Podrobně|Rakouská hymna}} [459] => [460] => Rakouská hymna je píseň ''Land der Berge, Land am Strome'' ({{Vjazyce2 |cs|''Země hor, země řek''}}). Autorem textu je rakouská spisovatelka s chorvatskými kořeny [[Paula von Preradović]]. Hudba se připisuje [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfgangu Amadeu Mozartovi]], ale ve skutečnosti jde o skladbu na Mozartovy motivy, kterou složil [[Johann Holzer]] (ale možná také [[Pavel Vranický]]). [461] => [462] => == Geografie == [463] => {{Viz též|Geografie Rakouska}} [464] => [[Soubor:Austria satellite-map.jpg|náhled|Satelitní snímek Rakouska s popisky]] [465] => [[Soubor:Bregenz pano 1.jpg|náhled|[[Bregenz]] a [[Bodamské jezero]]]] [466] => [[Soubor:Lanersbach.jpg|náhled|Obec [[Tux (Tyrolsko)|Tux]] v Tuxských Alpách v Tyrolsku|220x220pixelů]] [467] => Rakousko se rozkládá v jižní části [[Střední Evropa|střední Evropy]], v délce 575 km ve směru západ-východ a 294 km sever-jih. Jeho území, o trochu větší než Česko, má charakteristický tvar obrácené [[křivule]], s protaženým hrdlem na jihozápadě. [468] => [469] => === Povrch === [470] => Přibližně 60 % země je hornaté až [[Velehornatina|velehornaté]] povahy. Rakousko zahrnuje většinu [[Východní Alpy|Východních Alp]] (jmenovitě Tyrolské [[Střední Alpy]], [[Vysoké Taury]] a [[Nízké Taury]], [[Severní vápencové Alpy]], [[Jižní vápencové Alpy]] a [[Vídeňský les]], na jižních hranicích [[Karnské Alpy]] a [[Karavanky]]). V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje, leží jižní okraj starého pohoří [[Česká vysočina|Českého masivu]], které pokračuje dále do Česka a [[Bavorsko|Bavorska]]. Na severovýchod zasahují okrajem [[Západní Karpaty]]. [471] => [472] => [[Nížina|Nížiny]] leží na severu a severovýchodě podél Dunaje (především [[Alpské předpolí]] a [[Vídeňská pánev]] s [[Moravské pole|Moravským polem]]), výše položená zvlněná krajina je na jihovýchodě ve [[Štýrsko|Štýrsku]], pro podobnost s italským [[Toskánsko|Toskánskem]] nazývaná také „Štýrská Toskána“. [473] => [474] => Z celkové plochy Rakouska (83 883 km²) připadá na pahorkatiny a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m n. m. a 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položené místo je na východě poblíž hranice s Maďarskem u [[Apetlon]]u ([[okres Neusiedl am See]] – [[Burgenland]]) {{nowrap|114 m n. m.}} Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrch [[Grossglockner]] {{nowrap|(3798 m n. m.).}} [475] => [476] => ; Pět nejdůležitějších geografických útvarů Rakouska [477] => * Část [[Východní Alpy|Východních Alp]] (52 600 km², 62,8 % rozlohy státu) [478] => * Část [[Alpské předpolí|Alpského]] a [[Karpatské předpolí|Karpatského předpolí]] (9500 km², 11,3 %) [479] => * Předpolí na východě, část okrajové oblasti [[Panonská pánev|Panonské pánve]] (9500 km², 11,3 %) [480] => * Granitové a rulové roviny, část pohoří [[Česká vysočina|Českého masivu]] (8500 km², 10,2 %) [481] => * Část [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]] (3700 km², 4,4 %) [482] => [483] => === Hranice === [484] => Celková délka státní hranice: 2832 km, z toho s Německem 784 km, s Českem 362 km, s Itálií 430 km, Maďarskem 366 km, Slovinskem 330 km, Švýcarskem 164 km, Slovenskem 91 km a s Lichtenštejnskem 35 km. [485] => [486] => ==== Zvláštnost ==== [487] => Údolí [[Kleinwalsertal]], které patří k spolkové zemi [[Vorarlbersko]], je na základě polohy dostupné po silnici pouze z Německa a je tak funkční enklávou Německa. Obdobně obec [[Jungholz]]. Na druhé straně existuje i funkční enkláva Rakouska, která patří ke [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Obec [[Samnaun]] nebyla po dlouhou dobu spojená se Švýcarskem jakoukoli cestou, nýbrž přístupná pouze přes Tyrolsko. To vedlo k tomu, že odtud vymizela [[rétorománština]] a místo ní přijali tamní obyvatelé dialekt podobný tyrolskému. Mezitím byla postavena silnice vedoucí do Samnaun, která se již ubírá výhradně po švýcarském území, která už zde kdysi byla zavedena. V podobném stavu jako Samnaun byla až do roku 1980 obec [[Spiss (Tyrolsko)|Spiss]] na rakousko-švýcarské hranici. Byla po dlouhou dobu dosažitelná pouze přes Samnaun a bojovala se silným odchodem obyvatel, protože oproti ostatním enklávám měla velmi malé možnosti hospodářského rozvoje. [488] => [489] => === Hory === [490] => [[Soubor:Grossglockner from SW.jpg|náhled|upright|Großglockner z jihozápadu]] [491] => [[Soubor:Kreuzkogel, Sportgastein 11.JPG|náhled|upright|Lyžařské středisko Sportgastein]] [492] => Deset nejvyšších hor Rakouska ([[Rakouské Alpy]]): [493] => {| class="wikitable sortable" [494] => |- [495] => ! # !! Název !! Výška !! Pohoří [496] => |- [497] => |1.||[[Großglockner]] ||3798 m||[[Vysoké Taury]] [498] => |- [499] => |2.||[[Wildspitze]] ||3774 m||[[Ötztalské Alpy]] [500] => |- [501] => |3.||[[Weisskugel]] ||3738 m||[[Ötztalské Alpy]] [502] => |- [503] => |4.||[[Grossvenediger]] ||3666 m||[[Vysoké Taury]] [504] => |- [505] => |5.||[[Hinterer Brochkogel]] ||3628 m||[[Ötztalské Alpy]] [506] => |- [507] => |6.||[[Hintere Schwärze]] ||3624 m||[[Ötztalské Alpy]] [508] => |- [509] => |7.||[[Similaun]] ||3599 m||[[Ötztalské Alpy]] [510] => |- [511] => |8.||[[Vorderer Brochkogel]]||3566 m||[[Ötztalské Alpy]] [512] => |- [513] => |9.||[[Grosses Wiesbachhorn]] ||3564 m||[[Vysoké Taury]] [514] => |- [515] => |10.||[[Rainerhorn]] ||3560 m||[[Vysoké Taury]] [516] => |} [517] => [518] => === Jezera === [519] => [[Soubor:Austria Neusiedlersee flyby.jpg|náhled|[[Neziderské jezero]]|220x220pixelů]] [520] => [[Soubor:1 hallstatt austria.jpg|náhled|[[Halštatské jezero]]|220x220pixelů]] [521] => Největší [[jezero]] Rakouska je mělké [[step]]ní [[Neziderské jezero]] v [[Burgenland]]u, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy 315 km², zbytek jezera patří Maďarsku. Další větší jezera jsou horská nebo podhorská [[Atterské jezero|Attersee]] s 46 km² a [[Travenské jezero|Traunsee]] s 24 km² v [[Horní Rakousy|Horních Rakousech]]. Velké je také [[Bodamské jezero]] o rozloze 536 km². K Rakousku však náleží pouze malá část, jezero totiž leží na hranicích s německými spolkovými zeměmi [[Bavorsko|Bavorskem]] a [[Bádensko-Württembersko|Bádensko-Württemberskem]] a se [[Švýcarsko|Švýcarskem]]. [522] => [523] => Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především [[Korutanská jezera]] a oblast [[Solná komora|Salzkammergut]]. Nejznámější jsou [[Wörthersee]], které je největší jezero [[Korutany|Korutan]], [[Millstätter See]], [[Ossiacher See]] a [[Weißensee]]. Známá jsou také jezera [[Mondsee (jezero)|Mondsee]] a [[Wolfgangsee]] na hranicích [[Salcbursko|Salcburska]] a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. [524] => [525] => === Řeky === [526] => [[Soubor:Musau.jpg|náhled|Řeka Lech, protékající obcí [[Musau]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]], pohled z Achselu {{nowrap|(~ 1150 m n. m.)}}|220x220pixelů]] [527] => Drtivá většina Rakouska (80 566 km², 96 % území) je odvodňována [[Dunaj]]em do [[Černé moře|Černého moře]]. Pouze [[Vorarlbersko]] na západě je z naprosté většiny (2 366 km²) odvodněno [[Rýn]]em do [[Severní moře|Severního moře]]. [528] => [529] => Velké přítoky Dunaje v Rakousku (od západu na východ): [530] => * levé: [[Große Mühl|Velký]] a [[Kleine Mühl|Malý Mühl]], [[Rodl]], [[Aist]], [[Kamp]], [[Schmida]] a [[Rußbach (přítok Dunaje)|Rußbach]], stejně jako [[Dyje]] (''Thaya'') a [[Morava (řeka)|Morava]] (''March'') na severovýchodních hranicích, odvodňují oblasti Horních a Dolních Rakous položené severně od Dunaje. [531] => * pravé: [[Aschach]], [[Traun (řeka)|Traun]], [[Enže]] (''Enns''), [[Ybbs]], [[Erlauf]], [[Traisen]], [[Vídeňka]] (''Wien'') a [[Fischa]], odvodňují severní [[Štýrsko]], a části [[Horní Rakousy|Horních]] a [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] ležící na jih od Dunaje. [532] => Přítoky Dunaje ústící mimo území Rakouska: [533] => * [[Lech (řeka)|Lech]] pramení ve Vorarlbersku, protéká severozápadním okrajem Tyrol a v [[Bavorsko|Bavorsku]] se vlévá do Dunaje. [534] => * [[Inn]] pramení ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], následně odvodňuje většinu [[Tyrolsko|Tyrolska]], protéká Bavorskem, od soutoku s řekou [[Salzach]] (která odvodňuje většinu [[Salcbursko|Salcburska]]) opět tvoří německo-rakouskou hranici a do Dunaje ústí v německém [[Pasov]]ě. [535] => * [[Litava (přítok Dunaje)|Litava]] (''Leitha'') a [[Rába]] (''Raab'') s přítokem [[Pinka]] odvodňují [[Burgenland]] a přilehlé části Dolních Rakous a Štýrska a vlévají se do Dunaje v [[Maďarsko|Maďarsku]]. [536] => * [[Mura (přítok Drávy)|Mura]] (''Mur'') odvodňuje salcburské údolí [[Lungau]] a většinu [[Štýrsko|Štýrska]]. Její vody v Chorvatsku přijímá [537] => * [[Dráva]] (''Drau''), která odvodňuje [[Korutany]] a [[Východní Tyrolsko]] a na hranici Chorvatska se Srbskem se vlévá do Dunaje. [538] => [539] => Úmoří Severního moře: [540] => * [[Rýn]] (''Rhein'') odvodňuje většinu [[Vorarlbersko|Vorarlberska]], protéká [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]] a ústí do Severního moře. [541] => * [[Lužnice]] (''Lainsitz'') ve svém nejhořejším úseku odvodňuje [[Vitorazsko]] a teče do Česka, kde se vlévá do [[Vltava|Vltavy]] a ta pak do [[Labe]]. [542] => [543] => Žádná část Rakouska není odvodňována do jemu nejbližšího moře [[Jaderské moře|Jaderského]], jeho hranice s Itálií vede právě po rozvodí. [544] => [545] => === Podnebí === [546] => [[Soubor:Klapotetz.jpg|náhled|[[Klopotec]] v jižním Štýrsku|220x220pixelů]] [547] => Rakouské klima je označováno za smíšení [[Oceánické podnebí|oceánského]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentálního klimatu]], resp. [[panonské klima]]. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá. Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to [[alpínské klima]], které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní větry, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí [[saharský písek]]. [548] => [549] => Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně řadí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k [[Panonská pánev|Panonské nížině]] na východě země. [550] => [551] => ==== Teploty ==== [552] => Když působí stabilní tlaková výše z východu ''(ideálně „Omega-Hoch“ či v podobě posledních písmen řecké abecedy),'' může člověk počítat s dlouhým a nerušeným sluníčkem a až dvěma týdny vysokých teplot. V zimě ovlivňuje tlaková výše svit slunce a ostré mrazy (do −20 °C). Délka svitu slunce je o 10 až 20 % delší než kupříkladu v severním Německu. [553] => [554] => Topná sezóna je běžně od poloviny října do poloviny dubna a působí vysokou spotřebu energie. [555] => * Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: Sonnblick-Gipfel (Salzburg), −37,2 °C (1. ledna 1905) [556] => * Nejnižší teplota naměřená v Rakousku: [[Zwettl]], −36,6 °C (11. února 1929 – tento den byla naměřena také rekordně nejnižší teplota v Česku) [557] => * Nejvyšší teplota naměřená v Rakousku: [[Bad Deutsch-Altenburg]], +40,5 °C (8. srpna 2013) [558] => [559] => ==== Srážky ==== [560] => Stejně jako směrem ze západu na východ slábne oceánské klima, klesá i průměrné množství srážek. To způsobuje, že např. ve [[Vídeň|Vídni]] jsou pouze poloviční srážky oproti [[Salcburk]]u. Ve východních a jihovýchodních částech země se již projevuje panonské kontinentální klima, které je v jižních jezerních oblastech částečně ovlivněno středomořským klimatem. [561] => [562] => Celoročně se také oblasti podél alpských hřebenů vyznačují vysokými srážkami, do těchto poloh s nízkým tlakem vanou vlhké vzdušné proudy ze severu či jihu a zmizí zase jako srážka. To způsobuje v zimě vysoké množství sněhu na horách i v údolích, stejně jako kalamitní oblasti na severu i jihu. V létě jsou následkem vysokých srážek silné deště, [[Eroze|eroze půdy]] a záplavy. Kraje s nejsilnějšími dešti jsou: celé [[alpské předhůří]], [[tyrolské nížiny]], tyrolský [[okres Reutte]] a [[Bregenzský les]]. Zde spadne až 3000 mm dešťových srážek nebo sněhu za rok (průměrně 900 mm). [563] => [564] => Na jaře a na podzim je možné všechno – od sněžení po horka. Denní teploty mohou v červenci a srpnu nezřídka vystoupit i přes 30 °C, vlhkost vzduchu je většinou vysoká, často dochází k tvorbě dešťových mraků a následně i k náhlým bouřkám. [565] => [566] => V posledních letech bylo Rakousko, stejně jako sousední země, častou obětí poruch počasí, které byly mnoha experty označovány jako důsledky [[Globální oteplování|globálního oteplování]] (průměrné teploty se trvale zvedají). Kvůli silným dešťům byly již několikrát ničivé záplavy a sesuvy půdy, které si vyžádaly i oběti na životech. Náhodně dochází i k bouřím síly [[orkán]]u a ohromným [[Vánice|vánicím]], které vedou k tomu, že mnoho obcí je zcela odříznuto od světa a množí se také pády [[Lavina|lavin]]. Zemi v posledních letech sužovala ale i častá sucha. [567] => [568] => == Politický systém == [569] => {{Viz též|Politický systém Rakouska|Rakouské spolkové země}} [570] => [571] => === Státní zřízení a vrcholné orgány státní moci === [572] => {{Viz též|Seznam rakouských kancléřů|Seznam prezidentů Rakouska}} [573] => [[Soubor:Wien-Parlament-126-Mitte-2008-gje.jpg|náhled|Budova Rakouského parlamentu]] [574] => [[Soubor:Wien - Hofburg, Leopoldinischer Trakt.JPG|náhled|Leopoldinské křídlo paláce [[Hofburg]], sídlo rakouského prezidenta]] [575] => Rakousko je podle [[Ústava|ústavy]] z roku 1920 [[Federace|spolkovou]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Hlavou státu je [[Prezident Rakouské republiky|spolkový prezident]] (''Bundespräsident'') volený na šest let v [[Přímá volba|přímých volbách]]. Prezident sídlí v paláci [[Hofburg]]. Spolkový prezident jmenuje členy spolkové vlády. [[Rakouský parlament]] je [[Bikameralismus|dvoukomorový]] a skládá se z [[Národní rada (Rakousko)|Národní rady]] (183 členů) a [[Spolková rada (Rakousko)|Spolkové rady]] (60 členů). Národní rada je volena obyvatelstvem na pětileté období, členy Spolkové rady volí [[Zemské sněmy (Rakousko)|zemské sněmy]] [[Rakouské spolkové země|rakouských spolkových zemí]]. Rakouská [[Spolková vláda (Rakousko)|spolková vláda]] je odpovědná Národní radě. V jejím čele stojí [[Kancléř Rakouska|spolkový kancléř]], členy vlády jsou [[Vicekancléř (Rakousko)|vicekancléř]] a [[Spolkový ministr (Rakousko)|spolkoví ministři]] (vicekancléř je zároveň ministrem jednoho rezortu). Vláda může být rozpuštěna prezidentským dekretem, nebo vyjádřením nedůvěry v Národní radě. Národní rada proti tomu může být rozpuštěna prezidentem na žádost premiéra, případně na žádost vlastní. Volit poslance a prezidenta mohou Rakušané od 16 let. Limit byl snížen z 18 let v roce 2007.{{Citace periodika [576] => | titul = V Rakousku můžete volit už od 16 let [577] => | periodikum = Deník.cz [578] => | datum vydání = 2007-06-05 [579] => | jazyk = cs [580] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/rakousko_volby_20070605.html [581] => | datum přístupu = 2021-05-06 [582] => }} [583] => Hranicí pro vstup do Národní rady je pro politickou stranu zisk 4 procent hlasů. Volební systém je [[Poměrný volební systém|poměrný]]. [584] => [585] => Od druhé světové války dominovaly politickému systému dvě strany: [[Rakouská lidová strana]] (''Österreichische Volkspartei'', ÖVP) a [[Sociálně demokratická strana Rakouska]] (''Sozialdemokratische Partei Österreichs'', SPÖ). Zatím všichni pováleční neúředničtí premiéři byli buď lidovci ([[Leopold Figl]], [[Julius Raab]], [[Alfons Gorbach]], [[Josef Klaus (politik)|Josef Klaus]], [[Wolfgang Schüssel]], [[Sebastian Kurz]]), nebo sociální demokraté ([[Karl Renner]], [[Bruno Kreisky]], [[Fred Sinowatz]], [[Franz Vranitzky]], [[Viktor Klima]], [[Alfred Gusenbauer]], [[Werner Faymann]], [[Christian Kern]]). Dvě největší strany spolu velmi často vytvářely vládní koalice. Systém velkých koalic dal ale časem vzejít alternativní třetí síle, nacionalisticky orientované [[Svobodná strana Rakouska|Svobodné straně Rakouska]] (''Freiheitliche Partei Österreichs'', FPÖ).{{Citace elektronického periodika [586] => | příjmení = Pelinka [587] => | jméno = Anton [588] => | titul = How Austrian Politics Went From Over-Stability to Unpredictability [589] => | periodikum = www.worldpoliticsreview.com [590] => | url = https://www.worldpoliticsreview.com/articles/22697/how-austrian-politics-went-from-over-stability-to-unpredictability [591] => | jazyk = en [592] => | datum přístupu = 2021-05-06 [593] => }}{{Citace periodika [594] => | příjmení = Jacoby [595] => | jméno = Wade [596] => | titul = Grand Coalitions and Democratic Dysfunction: Two Warnings from Central Europe [597] => | periodikum = Government and Opposition [598] => | datum vydání = 2017-03-03 [599] => | ročník = 52 [600] => | číslo = 2 [601] => | strany = 329–355 [602] => | issn = 0017-257X [603] => | doi = 10.1017/gov.2016.53 [604] => | jazyk = en [605] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/government-and-opposition/article/grand-coalitions-and-democratic-dysfunction-two-warnings-from-central-europe/DA79E0E2EBB11CD8A11E2EF93306A875 [606] => | datum přístupu = 2021-05-06 [607] => }} I když byla zpočátku [[Ostrakismus|ostrakizována]], nakonec vstoupila i do vlády (prvně roku 1983). Další strany, které se od roku 1945 podílely na vládě, byli komunisté (krátce po válce), Aliance pro budoucnost Rakouska (''Bündnis Zukunft Österreich''; BZÖ), odštěpek Svobodné strany založený roku 2005 [[Jörg Haider|Jörgem Haiderem]] a od roku 2019 [[Zelení – Zelená alternativa|Strana zelených]]. [608] => [609] => Od roku 2017 je spolkovým prezidentem [[Alexander Van der Bellen]]. Spolkovým kancléřem se dne 18. prosince 2017 stal 31letý předseda [[Rakouská lidová strana|Rakouské lidové strany]] (ÖVP) [[Sebastian Kurz]].Rakousko má novou vládu. Vede ji nejmladší premiér v Evropě Sebastian Kurz. [[Lidové noviny|Lidovky.cz]], https://www.lidovky.cz/rakousko-ma-novou-vladu-v-cele-se-sebastianem-kurzem-f9b-/zpravy-svet.aspx?c=A171218_115927_ln_zahranici_ele, 18. prosince 2017 Na konci května 2019 po pádu vlády Sebastiana Kurze oznámil prezident Van der Bellen, že pověří [[Brigitte Bierleinová|Brigitte Bierleinovou]] sestavením úřednické vlády, která zemi povede až do [[Parlamentní volby v Rakousku 2019|voleb na podzim 2019]].{{Citace elektronického periodika [610] => | příjmení = [611] => | jméno = [612] => | odkaz na autora = [613] => | spoluautoři = [614] => | titul = Rakousko má poprvé v historii kancléřku. Přechodnou vládu povede šéfka ústavního soudu Bierleinová [615] => | periodikum = iROZHLAS [616] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [617] => | vydavatel = Český rozhlas [618] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [619] => | datum vydání = 2019-5-30 [620] => | datum přístupu = 2019-5-31 [621] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rakousko-alexander-van-der-bellen-brigitte-bierleinova-kancler_1905301525_och [622] => | issn = [623] => }} Po těchto volbách se stal kancléřem opět [[Sebastian Kurz]], který vytvořil koalici Rakouské lidové strany a Strany zelených. [624] => [625] => === Politické a správní členění === [626] => [[Soubor:The States of Austria Numbered.svg|náhled|upright|Spolková země]] [627] => {{Viz též|Rakouské spolkové země}} [628] => Rakousko je rozděleno do devíti [[Rakouské spolkové země|spolkových zemí]], které jsou zase rozděleny do 80 [[okres]]ů a 15 [[Statutární město#Statutární města v Rakousku|statutárních měst]]. Okresy se dále dělí na jednotlivé [[Obec|obce]], [[město|města]] či [[městys]]y. [629] => [630] => Vídeň je územně zcela obklopena Dolními Rakousy. [[Východní Tyrolsko]] sice náleží k spolkové zemi [[Tyrolsko]], ale není s ním fyzicky spojeno. Tato kuriozita vznikla po [[První světová válka|první světové válce]], když v roce 1918 připadlo [[Autonomní provincie Bolzano|Jižní Tyrolsko]] Itálii. Tím se stalo Východní Tyrolsko [[Exkláva|exklávou]] Tyrolska. [631] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; align:center" [632] => ! # !! Spolková země !! Hlavní město !! Obyvatelstvo [633] => ! Rozloha (km²) !! Hustota osídlení !! Města !! Obce [634] => |- [635] => ! 1 [636] => |style=text-align:left| [[Burgenland]] ||style=text-align:left| [[Eisenstadt]] [637] => |'''301 250''' || 3 965 || 76 || 13 || 158 [638] => |- [639] => ! 2 [640] => |style=text-align:left| [[Korutany]] ||style=text-align:left| [[Klagenfurt am Wörthersee]] [641] => |'''568 984''' || 9 537 || 60 || 17 || 115 [642] => |- [643] => ! 3 [644] => |style=text-align:left| [[Dolní Rakousy]] ||style=text-align:left| [[Sankt Pölten]] [645] => |'''1 718 373''' || 19 180 || 90 || 76 || 497 [646] => |- [647] => ! 4 [648] => |style=text-align:left| [[Horní Rakousy]] ||style=text-align:left| [[Linec]] [649] => |'''1 522 825''' || 11 983 || 127 || 32 || 406 [650] => |- [651] => ! 5 [652] => |style=text-align:left| [[Salcbursko]] ||style=text-align:left| [[Salcburk]] [653] => |'''568 346''' || 7 155 || 79 || 11 || 108 [654] => |- [655] => ! 6 [656] => |style=text-align:left| [[Štýrsko]] ||style=text-align:left| [[Štýrský Hradec]] [657] => |'''1 265 198''' || 16 399 || 77 || 35 || 251 [658] => |- [659] => ! 7 [660] => |style=text-align:left| [[Tyrolsko]] ||style=text-align:left| [[Innsbruck]] [661] => |'''771 304''' || 12 648 || 61 || 11 || 266 [662] => |- [663] => ! 8 [664] => |style=text-align:left| [[Vorarlbersko]] ||style=text-align:left| [[Bregenz]] [665] => |'''406 395''' || 2 602 || 156 || 5 || 91 [666] => |- [667] => ! 9 [668] => |style=text-align:left| [[Vídeň]] ||style=text-align:left| [[Vídeň]] [669] => |'''1 982 097''' || 415 || 4778 || 1 || — [670] => |- [671] => ! A !!style=text-align:left | RAKOUSKO !!style=text-align:left | [[Vídeň]] [672] => !style=text-align:right |9 104 772 [673] => !style=text-align:right |83 883 !!style=text-align:right | 109 [674] => !style=text-align:right |202 !!style=text-align:right | 2093 [675] => |} [676] => [677] => === Rovnost pohlaví === [678] => V [[ústava (Rakousko)|ústavě]] je rovnost mužů a žen pevně zakotvena. Historicky vyplývající výjimky jsou regulace důchodu a [[branná povinnost]], která platí pouze pro muže. Ženy smějí jít v Rakousku do důchodu o pět let dříve než muži. Výjimkou je odchod do penze státních úředníků, kteří mají tzv. definitivu. Právně je však podloženo postupné zvyšování nástupního věku do penze pro ženy až do roku 2027. [679] => [680] => Skoro ve všech oblastech Rakouska je průměrná mzda žen menší než mzda muže na odpovídajícím místě (výjimku tvoří úřady). Toto vyplývá z neúplného prosazení rovnosti mužů a žen v praxi na jedné straně a také z toho, že mnoho žen pracuje na částečný [[pracovní úvazek]], a tím pádem mají nižší šance na pracovní postup. Vedoucí pozice tak obsazují většinou muži. Tarifní mzdy jsou ovšem pro obě pohlaví stejné. V Rakousku využívají pouze dva muži ze sta možnost vzít si tzv. otcovskou dovolenou. [681] => [682] => Pro ženy jsou připravována různá podpůrná opatření ([[pozitivní diskriminace]]). Např. při obsazování veřejných pracovních míst by měly být ženy stejné kvalifikace upřednostňovány před muži, i když [[nezaměstnanost]] mužů je na vyšší úrovni. V praxi ale tato podpora nevykazuje významné výsledky. Oficiálně nahlášení lidé bez práce v Rakousku k roku 2004 se skládali ze dvou třetin z mužů a z jedné třetiny z žen. [683] => [684] => === Ozbrojené složky === [685] => Rakousko přešlo z tradičního rozložení pravomocí mezi [[Policie|policií]] a [[Četnictvo|četnictvem]] na moderní federální policii. Policie v této době disponuje protiteroristickou jednotkou [[EKO Kobra]]. Bezpečnost mimo stát má na starost [[Rakouská armáda|armáda Rakouska]] (''Bundesheer''). Její protiteroristickou jednotkou je [[Jagdkommando (Bundesheer)|Jagdkommando]]. V Rakousku je povinná vojenská služba pro každého muže, jenž dovrší 18 let. Absolvuje pak šestiměsíční vojenský výcvik a následujících 8 let je pak aktivní zálohou a může být státem povoláván k plnění různých úkolů. Vojenský výcvik lze však odmítnout a nahradit ho devítiměsíční [[Civilní služba|civilní službou]]. Od roku 1998 se mohou stát součástí profesionální části armády i ženy. K roku 2012 se armádní výdaje pohybovaly na úrovni 0,8% HDP. [686] => [687] => === Zahraniční vztahy === [688] => [[Soubor:Diplomatic missions of Austria.png|náhled|Země, kde má Rakousko velvyslanectví]] [689] => Rakousko je členem [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU). Přihlášku podalo 17. června 1989, přístupová jednání byla zahájena 1. února 1993. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, v němž se 66 procent hlasujících vyslovilo pro vstup do unie. Členem se Rakousko stalo 1. ledna 1995, ve stejné chvíli jako [[Švédsko]] a [[Finsko]].{{Citace elektronického periodika [690] => | titul = Euroskop.cz - Rakousko [691] => | url = https://www.euroskop.cz/384/sekce/rakousko/ [692] => | periodikum = www.euroskop.cz [693] => | datum přístupu = 2019-10-16 [694] => | jazyk = cs [695] => }} Později vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]] (1. prosince 2007) a přijalo [[euro]] na úkor tradičního [[Rakouský šilink|šilinku]] (1. ledna 1999).{{Citace elektronického periodika [696] => | titul = Rakousko [697] => | url = https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/austria_cs [698] => | periodikum = Europa.eu [699] => | datum vydání = 2016-07-05 [700] => | datum přístupu = 2019-10-16 [701] => | jazyk = en [702] => | příjmení = [703] => | jméno = [704] => | vydavatel = [705] => | url archivu = [706] => }} Rakouská vláda dlouhodobě v EU podporuje její rozšiřování na [[Balkán]] (kam obecně míří značná část zájmu rakouské zahraniční politiky), naopak oponuje vstupu [[Turecko|Turecka]] a oznámila, že při jeho případném vstupu by nechala rakouský souhlas potvrdit občany v referendu. V [[Evropský parlament|europarlamentu]] je pro Rakousko vyčleněno osmnáct křesel.[[Soubor:Vereinte Nationen in Wien.jpg|náhled|Sídlo OSN ve Vídni]]Proti tomu Rakousko není členem [[Severoatlantická aliance|NATO]], neboť rakouská ústava zemi prohlašuje za „trvale neutrální“ a výslovně uvádí, že to znamená nemožnost členství v jakékoli vojenské alianci „pro všechny příští časy“. Zakazuje rovněž přítomnost jakýchkoli zahraničních vojenských základen na svém území. Rakouská neutralita má však přece jen jiný charakter než [[Švýcarsko|švýcarská]] a zejména po rozpadu [[Východní blok|sovětského bloku]] na počátku 90. let 20. století začala být mírně přehodnocována – v roce 1991 například rakouská vláda umožnila přelet zahraničních vojenských letounů přes své území při [[Válka v Zálivu|útoku na Irák]] a od vstupu do Evropské unie v roce 1995 se Rakousko též podílí na společné obranné politice EU. Připojilo se též k [[Partnerství pro mír]], tedy programu spolupráce [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] s armádami států, které nejsou jejími členy. Pod hlavičkou OSN rovněž vyslalo své jednotky do [[Bosna a Hercegovina|Bosny]] a [[Kosovo|Kosova]], po konci [[Válka v Jugoslávii|jugoslávské války]]. Roku 2017 se Rakousko připojilo ke smlouvě o úplném zákazu [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]] (kterou jinak odmítly všechny členské státy NATO). V Evropě je jedinou větší zemí, která tak učinila. Vídeň je jedním ze čtyř sídelních měst [[Organizace spojených národů]] (vedle [[New York]]u, [[Ženeva|Ženevy]] a [[Nairobi]]).{{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Visitors' Centre [708] => | url = https://www.unov.org/unov/en/vic_visitors_centre.html [709] => | periodikum = www.unov.org [710] => | datum přístupu = 2019-10-14 [711] => }} [712] => [713] => === Vztahy s ČR === [714] => [[Soubor:Außenminister Alexander Schallenberg am Austerlitz-Format in Poysdorf 30.06.2021 04.jpg|náhled|Rakouský ministr zahraničí [[Alexander Schallenberg]] na jednání [[Slavkovský formát|Slavkovského formátu]] roku 2021|vlevo|220x220pixelů]] [715] => [[Soubor:Praha Rakouské kulturní fórum 6.jpg|náhled|[[Rakouské kulturní fórum v Praze]]]] [716] => V [[Česko|Česku]] má Rakousko [[Rakouské velvyslanectví v Praze|velvyslanectví v Praze]] a konzuláty v [[Brno|Brně]] a v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. V Praze funguje též [[Rakouské kulturní fórum v Praze|Rakouské kulturní fórum]] (v jedné z budov [[Františkánský klášter (Praha)|františkánského kláštera]] na [[Jungmannovo náměstí (Praha)|Jungmannově náměstí]]). Otevřeno bylo v roce 1993. [717] => [718] => Vztahy obou zemí jsou na oficiální úrovni velmi dobré, avšak doposud nijak úzké. Tématy, která čas od času vzbuzují emoce, jsou otázky spojené s odsunem [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a téma české [[Jaderná energetika|jaderné energetiky]], a to méně u hlavních představitelů obou zemí, jako spíše u veřejnosti. [719] => [720] => Roku 2015 Česko, Rakousko a Slovensko vytvořily jednotku regionální spolupráce nazvanou [[Slavkovský formát]].{{Citace elektronického periodika [721] => | titul = Premiéři ČR, Rakouska a Slovenska založili ve Slavkově nový formát regionální spolupráce [722] => | url = http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premieri-cr--rakouska-a-slovenska-zalozili-ve-slavkove-novy-format-regionalni-spoluprace-126354/ [723] => | periodikum = www.vlada.cz [724] => | datum přístupu = 2019-10-12 [725] => | jazyk = cs [726] => }} [727] => Zejména [[Svobodná strana Rakouska]] usiluje o připojení Rakouska k [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupině]], jejímiž členy jsou Polsko, Česko, Maďarsko a Slovensko, avšak prozatím se jí to nepodařilo prosadit.{{Citace elektronického periodika [728] => | titul = Rakousko se k visegrádské čtyřce nepřipojí, proti byl i Sobotka [729] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rakousko-se-clenem-visegradske-ctyrky-nestane-proti-byl-i-so/r~d73a58ea917211e69de0002590604f2e/ [730] => | periodikum = Aktuálně.cz [731] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [732] => | vydavatel = Economia [733] => | odkaz na vydavatele = Economia [734] => | datum vydání = 2016-10-13 [735] => | datum přístupu = 2019-10-14 [736] => | jazyk = cs [737] => }}{{Citace elektronického periodika [738] => | titul = Členství ve visegrádské čtyřce? Ne, děkuji, odmítl možnost rozšíření skupiny rakouský vítěz voleb [739] => | url = https://www.info.cz/svet/clenstvi-ve-visegradske-ctyrce-ne-dekuji-odmitl-moznost-rozsireni-skupiny-rakousky-vitez-voleb-17840.html [740] => | periodikum = Info.cz [741] => | datum přístupu = 2019-10-14 [742] => | jazyk = cs [743] => }} [744] => [745] => {{-}} [746] => [747] => == Ekonomika == [748] => {{viz též|Ekonomika Rakouska}} [749] => [[Soubor:Red Bull Headquarters 1 (DFdB).JPG|náhled|Sídlo společnosti Red Bull ve Fuschl am See snažící se zdůraznit soulad s přírodou|220x220pixelů]] [750] => [[Soubor:Erste-campus-gartendeck-copyright-erste-bank-christian wind.jpg|náhled|Sídlo [[Erste Group|Erste]] ve Vídni|220x220pixelů]] [751] => Rakousko bylo v roce 2010 v hodnocení podle [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele 10. nejbohatším státem světa a 3. nejbohatším státem v EU – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 39 500 USD na obyvatele (dle [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], 2010). [752] => [753] => V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největší burza Rakouska je [[Vídeňská burza]], jejíž největší index je [[Austrian Traded Index|ATX]]. [754] => [755] => K nejznámějším rakouským firmám patří [[Red Bull GmbH|Red Bull]], výrobce [[Red Bull|stejnojmenného energetického nápoje]]. Zakladatel této firmy [[Dietrich Mateschitz]] byl nejbohatším Rakušanem díky tomu, že se mu v polovině 80. let podařilo vytvořit zcela novou větev trhu s nealkoholickými nápoji. Zejména výrobou terénních motocyklů proslula firma [[KTM]]. [756] => [757] => Křišťálovým sklem pak společnost [[Swarovski]]. Zakladatel firmy [[Daniel Swarovski]] se narodil na území Česka, v [[Jiřetín pod Bukovou|Jiřetíně pod Bukovou]].{{Citace elektronického periodika [758] => | titul = Swarovski: Jak Čechy přišly o legendu bižuterie [759] => | periodikum = Dvojka [760] => | vydavatel = Český rozhlas [761] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/swarovski-jak-cechy-prisly-o-legendu-bizuterie-8121223 [762] => | datum vydání = 2019-12-10 [763] => | jazyk = cs [764] => | datum přístupu = 2021-05-06 [765] => }} Mezinárodní význam má rovněž energeticko-petrochemická společnost [[OMV]] (dříve ÖMV). Velkou tradici má také výrobce pian a klávesových nástrojů [[Bösendorfer]], nebo výrobce sportovních potřeb [[Fischer Sports|Fischer]]. Zejména ve střední a východní Evropě se uplatnily rakouské maloobchodní řetězce [[Billa]] nebo [[Julius Meinl]]. Milovníci [[Modelová železnice|modelové železnice]] znají dobře značky [[Roco Modelleisenbahn|Roco]] a [[Kleinbahn]]. [766] => [767] => Ve finančním podnikání a pojišťovnictví se prosadili [[Raiffeisenbank|Raiffeisen]], [[Erste Group|Erste]] nebo [[Vienna Insurance Group]]. Celosvětově známé jsou také sušenky [[Manner]] společnosti Josef Manner & Comp AG. K nejúspěšnějším rakouským firmám v Česku patří [[Kapsch]], který zde řadu let provozoval mýtný systém na dálnicích, a konglomerát [[Steyr-Daimler-Puch]], který vyzbrojil [[Armáda České republiky|Armádu České republiky]] [[Obrněný transportér|obrněnci]] [[Pandur II]].{{Citace elektronického periodika [768] => | příjmení = [769] => | jméno = [770] => | titul = Vojáci dostanou 107 transportérů Pandur II, zakázku posvětila vláda [771] => | periodikum = ČT24 [772] => | vydavatel = Česká televize [773] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1418779-vojaci-dostanou-107-transporteru-pandur-ii-zakazku-posvetila-vlada [774] => | jazyk = cs [775] => | datum přístupu = 2021-05-06 [776] => }} [777] => [778] => Rakousko vytvořilo po druhé světové válce svou verzi [[Sociální stát|sociálního státu]].{{Citace monografie [779] => | příjmení = Talos [780] => | jméno = Emmerich [781] => | příjmení2 = Fink [782] => | jméno2 = Marcel [783] => | titul = The Welfare State in Austria [784] => | url = https://doi.org/10.1057/9780230554917_9 [785] => | editoři = B. Vivekanandan, Nimmi Kurian [786] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [787] => | místo = London [788] => | strany = 131–150 [789] => | isbn = 978-0-230-55491-7 [790] => | doi = 10.1057/9780230554917_9 [791] => | poznámka = DOI: 10.1057/9780230554917_9 [792] => | jazyk = en [793] => }} [794] => Přispěla k tomu i tradičně významná role odborů v rakouské společnosti.{{Citace periodika [795] => | příjmení = Gilbert [796] => | jméno = Robert W. [797] => | titul = Austria's Social Partnership: A Unique Extralegal System of Labor-Management Cooperation [798] => | periodikum = The Labor Lawyer [799] => | datum vydání = 1987 [800] => | ročník = 3 [801] => | číslo = 2 [802] => | strany = 311–322 [803] => | issn = 8756-2995 [804] => | url = https://www.jstor.org/stable/40861952 [805] => | datum přístupu = 2021-05-06 [806] => }} [807] => Do 80. let byla značná část podniků ve státních rukách, ale v této dekádě přišla vlna [[Privatizace|privatizací]].{{Citace monografie [808] => | příjmení = Belke [809] => | jméno = Ansgar Hubertus [810] => | příjmení2 = Schneider [811] => | jméno2 = Friedrich [812] => | titul = Privatization in Austria: Some Theoretical Reasons and First Results About the Privatization Proceeds [813] => | url = https://papers.ssrn.com/abstract=511783 [814] => | místo = Rochester, NY [815] => | jazyk = en [816] => }} [817] => Rakouská ekonomika byla v 50.–80. letech silně závislá na německé, k čemuž přispívalo i „obklíčení“ zeměmi [[Východní blok|východního bloku]] ([[Československo]], Maďarsko, [[Jugoslávie]]). Pád východního bloku a vstup Rakouska do Evropské unie roku 1995 ekonomickou závislost na Německu snížily.{{Citace elektronického periodika [818] => | titul = Economy and Business Opportunities from Austria [819] => | periodikum = www.globaltenders.com [820] => | url = https://www.globaltenders.com/economy-of-austria.php/ [821] => | datum přístupu = 2021-05-06 [822] => }} [823] => Velkou roli v rakouském hospodářství hraje cestovní ruch, který se podílí na HDP až devíti procenty. Roku 2008 bylo Rakousko například celosvětově na devátém místě ve výši příjmů z turismu.{{Citace elektronického periodika [824] => | titul = UNWTO World Tourism Barometer [825] => | url = http://www.tourismroi.com/Content_Attachments/27670/File_633513750035785076.pdf [826] => | periodikum = Wayback Machine [827] => | datum vydání = 2008-10-31 [828] => | datum přístupu = 2019-10-15 [829] => | příjmení = [830] => | jméno = [831] => | vydavatel = [832] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081031013714/http://www.tourismroi.com/Content_Attachments/27670/File_633513750035785076.pdf [833] => | datum archivace = 2008-10-31 [834] => }} [835] => Návštěvníkům nabízí nejen řadu historických památek, ale sází též na [[Agroturistika|agroturistiku]] a [[Alpy]] jsou zázemím řady horských a lyžařských středisek. [836] => [837] => Rakousko je světovou špičkou v [[Ekologické zemědělství|ekologickém zemědělství]], má největší podíl takto spravovaných ploch na světě.{{Citace elektronické monografie [838] => | titul = Zajímavosti Rakouska [839] => | url = https://www.travelmag.cz/zajimavosti-rakouska-pamatky-a-zajimava-mista-k-navstiveni/ [840] => | datum vydání = 2017-01-30 [841] => | datum přístupu = 2019-10-15 [842] => | jazyk = cs-CZ [843] => | jméno = Gabriela [844] => | příjmení = Otteová [845] => | vydavatel = Travelmag.cz [846] => | místo = [847] => }} [848] => [849] => === Energetika === [850] => Asi 60 % výroby energie zajišťují [[Vodní elektrárna|vodní elektrárny]],{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vobořil | jméno = David | titul = Rakousko investuje v příští dekádě do své přenosové soustavy přes 60 mld. korun | periodikum = oEnergetice.cz | vydavatel = OM Solutions | datum vydání = 2019-04-20 | datum přístupu = 2019-04-25 | url = https://oenergetice.cz/zahranicni/rakousko-investuje-pristi-dekade-sve-prenosove-soustavy-pres-60-mld-korun/}} 32 % [[Tepelná elektrárna|tepelné elektrárny]] a zbytek jiné [[Obnovitelná energie|obnovitelné zdroje]]. Část elektřiny musí Rakousko dovážet, zejména z [[Německo|Německa]] a [[Česko|České republiky]]. Roku 1972 Rakousko začalo stavět svou první [[Jaderná elektrárna Zwentendorf|jadernou elektrárnu ve Zwentendorfu]]. Jejímu spuštění však zabránilo referendum z roku 1978, v němž se proti zprovoznění elektrárny postavilo 50,5 procenta hlasujících. Prakticky hotová elektrárna tak nikdy nebyla uvedena do provozu. Tím padl i vládní plán z roku 1976 na stavbu dalších tří jaderných elektráren, dokonce byl přijat zákon zakazující další výstavbu jakýchkoli jaderných zařízení.{{Citace elektronického periodika [851] => | titul = Od rakouského odklonu od atomu uplyne 40 let, zakonzervovaná jaderka slouží aspoň solárům [852] => | url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/od-rakouskeho-odklonu-od-atomu-uplyne-40-let-zakonzervovana-jaderka-slouzi-aspon-solarum-1353138 [853] => | periodikum = E15.cz [854] => | datum přístupu = 2019-10-15 [855] => }} [856] => [857] => === Doprava === [858] => [[Soubor:Stubai-Europabrücke-2.jpg|náhled|[[Most Evropy]]|vlevo|220x220pixelů]] [859] => Automobilová síť v zásadě probíhá ve východo-západních liniích podél Dunaje a v severojižní linii podél pohoří Alp. Skládá se z vedlejších silnic, dálnic a silnic s vyšší povolenou rychlostí. K proslulým dopravním stavbám patří [[Most Evropy]] (Europabrücke) na [[Dálnice A13 (Rakousko)|dálnici A13]]. S výškou 190 metrů byl v době svého dokončení v roce 1963 po dobu deseti let nejvyšším mostem v Evropě a jeho nejvyšší [[pilíř]], s výškou 146,5 metrů, byl nejvyšším mostním pilířem na světě. Je také druhým nejdelším mostem v Rakousku. Nejdelším je vídeňský [[Reichsbrücke]]. Ještě delší (408 metrů) je [[Highline 179]], [[Zavěšený most|lanový most]] v [[Reutte]], který spojuje dva dvě hradní zříceniny, hrad ''Ehrenberg'' a pevnost ''Claudia'', a který byl otevřen roku 2014. Ten je ovšem jen pro pěší.{{Citace elektronického periodika [860] => | příjmení = Čermák [861] => | jméno = Petr [862] => | titul = Tohle je nejdelší pěší lanový most světa. Se stavbou pomáhal i dron [863] => | periodikum = iDNES.cz [864] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/nejdelsi-pesi-visuty-most-sveta-highline-179.A150710_133123_kolem-sveta_tom [865] => | datum vydání = 2015-07-11 [866] => | jazyk = cs [867] => | datum přístupu = 2023-04-27 [868] => }} [869] => [[Soubor:Bahnsteige Wien Hbf.JPG|náhled|[[Wien Hauptbahnhof]]|220x220pixelů]] [870] => [[Soubor:EC 562-2.jpg|náhled|ÖBB EC 562 [[Österreichische Bundesbahnen]]|vlevo|220x220pixelů]] [871] => [[Železniční doprava|Železniční dopravu]] provozují z velké většiny státní železnice ([[Österreichische Bundesbahnen]]), pouze částí disponují soukromé společnosti. Nejfrekventovanější trať vede z Vídně ve směru na [[Linec]], [[Salcburk]] a [[Mnichov]]/[[Innsbruck]] a od konce 20. století je upravována pro vysokorychlostní provoz. Centrálním vídeňským uzlem je nádraží [[Wien Hauptbahnhof]], které bylo nově otevřeno v roce 2014, a jež disponuje unikátním architektonickým řešením.{{Citace elektronického periodika [872] => | titul = Moderní architektura nového vlakového nádraží ve Vídni stojí za návštěvu [873] => | periodikum = Novinky.cz [874] => | vydavatel = Seznam.cz [875] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-moderni-architektura-noveho-vlakoveho-nadrazi-ve-vidni-stoji-za-navstevu-264999 [876] => | datum vydání = 2015-01-18 [877] => | jazyk = cs [878] => | datum přístupu = 2023-04-27 [879] => }} [880] => Nádraží bylo postaveno v neobydlené oblasti a vyrostla kolem něj zcela nová čtvrť; celková investice do projektu činila 4 miliardy eur.{{Citace elektronického periodika [881] => | příjmení = Brož [882] => | jméno = Jan [883] => | titul = Vídeňané mají nový „hlavák“. Centrální nádraží stálo miliardu eur [884] => | periodikum = iDNES.cz [885] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/rakousane-otevreli-nove-hlavni-nadrazi-ve-vidni.A141010_145555_eko-doprava_ozr [886] => | datum vydání = 2014-10-10 [887] => | jazyk = cs [888] => | datum přístupu = 2023-04-27 [889] => }} [890] => Ve Vídni je v provozu rozsáhlá [[S-Bahn ve Vídni|síť S-Bahn]].{{Citace elektronického periodika [891] => | příjmení = Fuks [892] => | jméno = Tobiáš [893] => | titul = Vídeňská městská železnice neboli Stadtbahn [894] => | periodikum = www.k-report.net [895] => | url = https://www.k-report.net/clanky/videnska-mestska-zeleznice-neboli-stadtbahn/ [896] => | datum přístupu = 2021-05-06 [897] => }} [898] => Ta funguje i ve Štýrském Hradci, Salcburku a Innsbrucku. Běžný [[rozchod koleje]] železniční sítě je 1435 mm. Ve Vídni funguje i [[Metro ve Vídni|metro]] (U-bahn). Raritou je [[Dorfbahn Serfaus|systém metra v malé tyrolské vesnici Serfaus]].{{Citace elektronického periodika [899] => | titul = Malá vesnička předběhla Brno. Má metro se čtyřmi stanicemi [900] => | periodikum = TN.cz [901] => | vydavatel = TV Nova [902] => | url = https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/370361-mala-vesnicka-predbehla-brno-ma-metro-se-ctyrmi-stanicemi [903] => | jazyk = cs [904] => | datum přístupu = 2023-04-27 [905] => }} [906] => [[Soubor:Airbus A319 Austrian Airlines.jpg|náhled|[[Airbus A320|Airbus A319]] [[Austrian Airlines]]|vlevo|220x220pixelů]] [907] => [[Soubor:Austria Vienna Airport 2011-09-15.jpg|náhled|[[Letiště Vídeň]]|220x220pixelů]]Rozvinutá je i [[letecká doprava]]. Národní letecký dopravce [[Austrian Airlines]], dceřiná společnost německé korporace [[Lufthansa|Lufthansa Group]], létá do 55 států světa. Nejvytíženějším letištěm v Rakousku je [[Letiště Vídeň]], otevřené roku 1954. Nachází se ve [[Schwechat]]u 18 km od centra [[Vídeň|Vídně]]. V roce 2018 odbavilo 27 milionů cestujících. Krom Austrian Airlines je hlavní základnou aerolinek [[EasyJet Europe]], [[Eurowings]] a [[Laudamotion]]. Do pětky největších letišť patří i [[Letiště Salcburk]], [[Letiště Štýrský Hradec]], [[Letiště Innsbruck]] a [[Letiště Linec]].{{Citace elektronického periodika [908] => | titul = Largest airports and airlines in Austria [909] => | periodikum = Worlddata.info [910] => | url = https://www.worlddata.info/europe/austria/airports.php [911] => | jazyk = en-US [912] => | datum přístupu = 2023-04-26 [913] => }} [914] => [915] => Lodní doprava je možná pouze po [[Dunaj]]i, části jeho vedlejších přítoků a jezerech. Všechny rakouské přístavy jsou součástí [[Průplav Rýn–Mohan–Dunaj|průplavu Rýn–Mohan–Dunaj]], který spojuje [[Severní moře]] s [[Černé moře|Černým mořem]]. Jeho poslední úsek byl zprovozněn roku 1992. [916] => [917] => == Obyvatelstvo == [918] => {{Viz též|Obyvatelstvo Rakouska|Rakušané|Češi ve Vídni}} [919] => {{Neověřeno část|K jednotlivým rokům a počtům obyvatel je nutno dohledati reference a tvrzení ověřit!}} [920] => K roku 2018 žilo v Rakousku 8,83 milionu obyvatel, z toho 1,8 v hlavním městě Vídni. [[Střední délka života]] Rakušanů je v současnosti (rok 2005) u žen 82,1 let a u mužů 76,4 let (v porovnání s rokem 1971: 75,7 ženy a 73,3 muži). [[Dětská úmrtnost]] je kolem 0,45 %. [921] => [922] => === Vývoj === [923] => [[Soubor:Austria population.svg|náhled|300px|vlevo|Vývoj počtu obyvatelstva 1960–2010 (v tis.)]] [924] => {|class="wikitable" style="float: right; margin-left: 15px" [925] => |- [926] => ! colspan=2 bgcolor="#EFEFEF" align="center"|Změny obyvatelstva
{{Malé|dle [[Statistik Austria]]}} [927] => |- [928] => ! align="center"| Rok!! align="right"| Obyvatel [929] => |- [930] => | align="center"| kolem 1527 || align="right"| 1 500 000 [931] => |- [932] => | align="center"| kolem 1600 || align="right"| 1 800 000 [933] => |- [934] => | align="center"| kolem 1700 || align="right"| 2 100 000 [935] => |- [936] => | align="center"| 1754 || align="right"| 2 728 000 [937] => |- [938] => | align="center"| 1780 || align="right"| 2 970 000 [939] => |- [940] => | align="center"| 1790 || align="right"| 3 046 000 [941] => |- [942] => | align="center"| 1800 || align="right"| 3 064 000 [943] => |- [944] => | align="center"| 1810 || align="right"| 3 054 000 [945] => |- [946] => | align="center"| 1821 || align="right"| 3 202 000 [947] => |- [948] => | align="center"| 1830 || align="right"| 3 476 500 [949] => |- [950] => | align="center"| 1840 || align="right"| 3 649 700 [951] => |- [952] => | align="center"| 1850 || align="right"| 3 879 700 [953] => |- [954] => | align="center"| 1857 || align="right"| 4 075 500 [955] => |- [956] => | align="center"| 1870 || align="right"| 4 520 000 [957] => |- [958] => | align="center"| 1880 || align="right"| 4 941 000 [959] => |- [960] => | align="center"| 1890 || align="right"| 5 394 000 [961] => |- [962] => | align="center"| 1900 || align="right"| 5 973 000 [963] => |- [964] => | align="center"| 1910 || align="right"| 6 614 000 [965] => |- [966] => | align="center"| 1913 || align="right"| 6 767 000 [967] => |- [968] => | align="center"| 1919 || align="right"| 6 420 000 [969] => |- [970] => | align="center"| 1923 || align="right"| 6 535 000 [971] => |- [972] => | align="center"| 1930 || align="right"| 6 684 000 [973] => |- [974] => | align="center"| 1939 || align="right"| 6 653 000 [975] => |- [976] => | align="center"| 1951 || align="right"| 6 935 000 [977] => |- [978] => | align="center"| 1961 || align="right"| 7 086 000 [979] => |- [980] => | align="center"| 1971 || align="right"| 7 500 000 [981] => |- [982] => | align="center"| 1981 || align="right"| 7 569 000 [983] => |- [984] => | align="center"| 1988 || align="right"| 7 697 000 [985] => |- [986] => | align="center"| 1991 || align="right"| 7 755 000 [987] => |- [988] => | align="center"| 2001 || align="right"| 8 043 000 [989] => |- [990] => | align="center"| 2004 || align="right"| 8 175 000 [991] => |- [992] => | align="center"| 2015 || align="right"| 8 579 747 [993] => |- [994] => |} [995] => [996] => První [[sčítání lidu]], které odpovídá dnešním kritériím, se konalo v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v letech 1869 a 1870. Od počátku sčítání v oblasti dnešního Rakouska počet obyvatel každoročně stoupal až do posledního před začátkem [[První světová válka|1. světové války]], které se konalo roku 1913. Až do rozpadu Rakouska-Uherska byl silný nárůst obyvatelstva v oblasti dnešního Rakouska způsoben významnou měrou přísunem z ostatních korunních zemí Rakouska. Lidé se přesouvali do velkých měst, především do Vídně. Při prvním sčítání po konci války se počet obyvatel snížil o 347 000. Ale již roku 1920 se opět zvýšil o 35 000 osob a zvedal se dále kontinuálně až do roku 1935. Snížení přírůstku mezi lety 1934 a 1935 už pouze na 1000 osob následoval opětovný pokles (poprvé od 1. světové války), a to o 3000 osob. Počet obyvatel dále klesal až do roku 1939, kdy se konalo poslední sčítání před koncem [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Byl zaznamenán pokles o 108 000 lidí v porovnání k dosavadnímu maximu z roku 1935. Když byl v roce 1946 zjišťován počet obyvatelstva, poprvé od konce války, na základě potravinových lístků, bylo spočteno cca 7 mil. obyvatel, čímž bylo vytvořeno nové maximum – i přes velké válečné ztráty. [997] => [998] => Do roku 1953 opět spadly počty osob o přibližně 672 000 na 6 928 000. Nadále pak stoupaly díky vysoké porodnosti na nové maximum v roce 1974, kdy žilo v Rakousku 7 599 000 osob. Následujících 6 let pak obyvatelstvo nepatrně oslabovalo (s výjimkou roku 1976) na 7 549 000 osob v roce 1980. Na začátku 80. let se střídaly drobné přírůstky a úbytky, aby pak roku 1987 začal počet obyvatelstva opět znatelně sílit. Od 90. let má znatelný vliv imigrace přistěhovalců, ke konci roku 2004 žilo v Rakousku 8 175 000 obyvatel. [999] => [1000] => Mezi lety 1754 a 1857 bylo počítáno přítomné civilní obyvatelstvo, od 1869 do 1981 se zakládaly počty na výsledcích počtů s desetiletými mezerami, přičemž byly mezi počítáními zjišťovány změny a od 1869 do 1923 počítáno přítomné civilní obyvatelstvo a od 1934 do 1981 obyvatelstvo s trvalým pobytem. Mezi lety 1982 a 2001 se sice konalo sčítání obyvatelstva, ale bylo zpětně zjištěno z průměrných změn obyvatelstva. Od roku 2002 spočívá sčítání lidu na centrálním rejstříku přihlašovaných osob (Zentrales Melderegister), z kterého se mohou tyto informace zjišťovat, a počítání lidu čistě k účelu zaznamenání změny obyvatelstva tak už vlastně nebude potřeba. [1001] => [1002] => === Jazyky === [1003] => Němčina je úřední a mateřský jazyk přibližně 98 % rakouských občanů. [[Rakouská němčina|Rakouská varianta]] [[Němčina|standardní němčiny]] vykazuje určité odchylky od ostatních německy hovořících zemí. Ty jsou zachyceny v [[Rakouský slovník|Rakouském slovníku]], který je pak brán jako zdroj pravidel nadřazený [[Duden|Dudenovu slovníku]]. V Rakousku se vyskytují především dva základní [[Nářečí|dialekty]] [[Hornoněmecké jazyky|hornoněmeckých jazyků]]: [1004] => * [[Alemanština]] ({{vjazyce|de}} ''Alamannisch'') – především [[Vorarlbersko]] a Tyrolský okres [[Reutte]] [1005] => * [[Bavorština]] ({{vjazyce|de}} ''Bairisch'') – ve všech ostatních spolkových zemích, tzn. sedm milionů Rakušanů mluví středním nebo jižním bairišským dialektem. [1006] => [1007] => Vedle toho mluví také některé původní menšiny slovanskými a jinými jazyky, to jsou například [[burgenlandská chorvatština]], [[slovinština]] a [[maďarština]]. Obyvatelé hovořící těmito jazyky mají také vliv na výuku a úřední styk v daném mateřském jazyce. Burgenlandská chorvatština a slovinština jsou dodatečné úřední jazyky v těch správních a soudních okresech [[Štýrsko|Štýrska]], [[Burgenland]]ska a [[Korutany|Korutan]], kde žije chorvatské nebo slovinské, respektive smíšené obyvatelstvo. [1008] => [1009] => V obcích [[Oberpullendorf]], [[Oberwart]], [[Rotenturm]] a [[Unterwart]] je vedle němčiny úředním jazykem také maďarština. Kromě toho žije v Rakousku přibližně 35 000 [[Jenišové|Jenišů]], ze kterých přibližně 3500 vede stále kočovný život. V 60. letech minulého století se usadili v Burgenlandsku, [[Mühlviertel]], [[Waldviertel]], na [[Hausruck]]u, v [[Totes Gebirge]], v [[Seetálské Alpy|Seetálských]] a [[Fischbachské Alpy|Fischbachských Alpách]]. [1010] => [1011] => === Imigrace === [1012] => [[Soubor:COB data Austria.PNG|450px|náhled|vlevo|Místo narození v zahraničí narozených naturalizovaných obyvatel Rakouska.]] [1013] => V roce 1992 se Rakousko vydalo novou cestou v [[Imigrace|imigračním]] zákonodárství vydáním pobytového zákona, který se např. na rozdíl od [[Německo|Německa]] neřídí [[Etnicita|etnickými]] a [[Národnost|nacionálními]] hledisky. Spíše určuje horní hranici celkové hrubé migrace podle vzoru [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanady]] a při jejím stanovení bere v úvahu demografický a ekonomický vývoj přijímající země i počet osob s uznaným statusem uprchlíka. Po více než pětiletém pobytu se přistěhovalcům otevírá perspektiva [[Trvalý pobyt|trvalého pobytu]].{{Citace monografie|příjmení=Bade|jméno=Klaus L.|příjmení2=|jméno2=|titul=Evropa v pohybu|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2005|počet stran=497|strany=337| isbn = }} [1014] => [1015] => V roce 2020 bylo 2 070 100 obyvatel Rakouska, téměř čtvrtina obyvatel, přistěhovaleckého původu; tento počet se od roku 2010 zvýšil přibližně o 35 procent.{{Citace elektronického periodika [1016] => | titul = Čtvrtina obyvatel Rakouska má původ v cizině, země má dva miliony přistěhovalců [1017] => | periodikum = Aktuálně.cz [1018] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1019] => | vydavatel = Economia [1020] => | odkaz na vydavatele = Economia [1021] => | datum_vydání = 2020-09-07 [1022] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rakousko-cizi-puvod-pocet-obyvatel-pristehovalec-migrace/r~6384f612f0c311eaaabd0cc47ab5f122/ [1023] => | datum_přístupu = 2021-08-10 [1024] => }} Rakousko už v 90. letech 20. století poskytlo dočasnou ochranu přibližně 90 tisícům uprchlíkům před [[Válka v Jugoslávii|válkou v Jugoslávii]] (zejména [[Bosňáci|Bosňákům]]), z nichž dvě třetiny v zemi nakonec zůstaly trvale.{{Citace elektronického periodika [1025] => | příjmení1 = Truchlá [1026] => | jméno1 = Helena [1027] => | titul = Vídeň, srdce Balkánu. Bosenští uprchlíci našli v Rakousku domov, teď je migrace potíž [1028] => | periodikum = Aktuálně.cz [1029] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1030] => | vydavatel = Economia [1031] => | odkaz na vydavatele = Economia [1032] => | datum_vydání = 2021-08-03 [1033] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/viden-srdce-balkanu-bosensti-uprchlici-nasli-v-rakousku-domo/r~7ac988b8f12311ebad06ac1f6b220ee8/ [1034] => | datum_přístupu = 2021-08-10 [1035] => }} Významnou roli v prudkém nárůstu počtu obyvatel zahraničního původu po roce 2010 hrála také [[Evropská migrační krize|migrační krize po roce 2015]], kdy Rakousko poskytlo ochranu asi 118 tisícům uprchlíků. [1036] => [1037] => === Náboženství === [1038] => {{viz též|Židé v Rakousku|Islám v Rakousku|Pravoslavné církve v Rakousku}} [1039] => [[Soubor:Karlskirche Wien.jpg|náhled|[[Kostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|Kostel svatého Karla Boromejského]]]] [1040] => 64,1 % obyvatelstva náleží k [[Římskokatolická církev|Římsko-katolické církvi]] a 3,8 % k jedné z evangelických církví, převážně k [[Augsburské vyznání|augsburskému]], méně [[Helvetské vyznání|helvétskému vyznání]] (2011). Přibližně 180 000 křesťanů je členy [[Pravoslaví|ortodoxních]] církví. [1041] => [1042] => K [[Judaismus|židovství]] se hlásí 8 140 lidí (stav k sčítání lidu v roce 2001); podle údajů vídeňské židovské obce je to dokonce 15 000. Více než 700 000 (8 %) obyvatel tvoří [[Islám|muslimové]], jejichž počet se od roku 2001 zdvojnásobil."[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/445516-na-700-000-obyvatel-rakouska-se-hlasi-k-islamu.html Na 700 000 Rakušanů se hlásí k islámu]". Novinky. 5. srpna 2017. [1043] => [1044] => K [[buddhismus|buddhismu]], který byl v Rakousku uznán jako samostatná „církev“ v roce 1983, se hlásí něco přes 10 000 obyvatel. 20 000 lidí jsou aktivní členové [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]]. Ti se snaží dosáhnout plnohodnotného právního uznání jako církev. Přibližně 12 % obyvatelstva se nehlásí k žádnému vyznání. [1045] => [1046] => === Města === [1047] => {{Viz též|Seznam měst v Rakousku}} [1048] => [[Soubor:Spitalskirche zum hl. Geist.jpg|náhled|[[Innsbruck]] v Tyrolsku]] [1049] => Největší obydlená oblast Rakouska je s odstupem metropole Vídeň s počtem obyvatel 2,6 milionu (stav k roku 2018). Koncentruje v sobě celou čtvrtinu obyvatel země. Druhým největším městem je [[Štýrský Hradec]] (265 778 obyvatel), následuje [[Linec]] (191 501), [[Salcburk]] (145 871) a [[Innsbruck]] (122 458). [1050] => [1051] => Všechna ostatní města mají méně než sto tisíc obyvatel. Tuto hranici může v dohledné době překročit jen [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurt]] (96 640 lidí k roku 2014). Populace dalších měst již nepřekračuje hranici 60 000. Celkem asi 200 rakouských obcí má status města. Velký problém, především v hospodářsky slabších oblastech, je odliv obyvatelstva z venkova do městských aglomerací. [1052] => [1053] => === Svátky === [1054] => {{Viz též|Státní svátky Rakouska}} [1055] => Státní svátky v Rakousku upravuje § 7 Spolkového zákona o dnech pracovního klidu (vydán 1984). Celkově je v Rakousku 13 státních svátků (dnů pracovního volna):Seznam svátků Rakouské republiky: : http://www.nemecketexty.cz/2014/06/svatky-rakousku-nemecku/{{Nedostupný zdroj}} [1056] => {| class="wikitable" [1057] => !Datum [1058] => !Český název [1059] => !Místní název [1060] => !Poznámky [1061] => |- [1062] => |[[1. leden|1. ledna]] [1063] => |[[Nový rok]] [1064] => |''Neujahr'' [1065] => | [1066] => |- [1067] => |[[6. leden|6. ledna]] [1068] => |Tři králové [1069] => |''Heilige Drei Könige'' [1070] => | [1071] => |- [1072] => |''proměnlivé'' [1073] => |[[Velký pátek]] [1074] => |''Karfreitag'' [1075] => |jen pro příslušníky evangelických církví [1076] => |- [1077] => |''proměnlivé'' [1078] => |[[Velikonoční pondělí]] [1079] => |''Ostermontag'' [1080] => | [1081] => |- [1082] => |[[1. květen|1. května]] [1083] => |[[Svátek práce]] [1084] => |''Staatsfeiertag'' [1085] => | [1086] => |- [1087] => |''proměnlivé'' [1088] => |[[Svátek Nanebevstoupení Páně]] [1089] => |''Christi Himmelfahrt'' [1090] => | [1091] => |- [1092] => |''proměnlivé'' [1093] => |[[Letnice|Svatodušní pondělí]] [1094] => |''Pfingstmontag'' [1095] => | [1096] => |- [1097] => |''proměnlivé'' [1098] => |[[Slavnost Těla a Krve Páně]] [1099] => |''Fronleichnam'' [1100] => | [1101] => |- [1102] => |[[15. srpen|15. srpna]] [1103] => |[[Nanebevzetí Panny Marie]] [1104] => |''Mariä Himmelfahrt'' [1105] => | [1106] => |- [1107] => |[[26. říjen|26. října]] [1108] => |Státní svátek Rakouské republiky [1109] => |''Nationalfeiertag'' [1110] => | [1111] => |- [1112] => |[[1. listopad]]u [1113] => |[[Slavnost Všech svatých]] [1114] => |''Allerheiligen'' [1115] => | [1116] => |- [1117] => |[[8. prosinec|8. prosince]] [1118] => |[[Neposkvrněné početí Panny Marie]] [1119] => |''Mariä Empfängnis'' [1120] => | [1121] => |- [1122] => |[[24. prosinec|24. prosince]] [1123] => |[[Štědrý den|Štědrý večer]] [1124] => |''Heiliger Abend'' [1125] => | [1126] => |- [1127] => |[[25. prosinec|25. prosince]] [1128] => |[[První svátek vánoční]] [1129] => |''Christtag'' [1130] => | [1131] => |- [1132] => |[[26. prosinec|26. prosince]] [1133] => |Druhý svátek vánoční [1134] => |''Stefanitag'' [1135] => | [1136] => |- [1137] => |[[31. prosinec|31. prosince]] [1138] => |[[Silvestrovské oslavy|Silvestr]] [1139] => |''Silvester'' [1140] => | [1141] => |} [1142] => [1143] => == Kultura == [1144] => [[Soubor:Wien - Haus des Wiener Musikvereins (1).JPG|náhled|Vídeňská koncertní budova Musikverein]] [1145] => V každém architektonickém slohu vznikala významná stavební díla, z nichž je mnoho na dnešním seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] (historická centra [[Vídeň|Vídně]], [[Salcburk]]u a [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], palác [[Schönbrunn]], [[Eggenberg (zámek)|zámek Eggenberg]], [[horská dráha Semmering]], [[prehistorická kůlová obydlí v Alpách]]). V 18. a 19. století byla Vídeň směr udávající centrum evropského kulturního a především hudebního života, což nebylo pouze díky mnoha významným hudebníkům a hudebním skladatelům, kteří byli s touto zemí spjati, ale také díky mnoha operním i běžným divadlům a orchestrům, mnohostranně zaměřeným hudebním tradicím, jako například [[Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků|Novoroční koncert]] [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňských filharmoniků]] a mnoha festivalům ([[Salcburský festival]], [[Bregenzské slavnosti]], Slavnosti v Reichenau). Díky tomu má Rakousko vybudovánu dlouhou divadelní tradici a živou [[kabaret]]ní scénu. Proslulá je vídeňská plesová sezóna, která každoročně vrcholí [[Ples ve vídeňské Opeře|plesem ve vídeňské Opeře]].{{Citace elektronického periodika [1146] => | příjmení = [1147] => | jméno = [1148] => | titul = Ples v opeře zůstává ve Vídni vrcholem společenské sezóny [1149] => | periodikum = ČT24 [1150] => | vydavatel = Česká televize [1151] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1359423-ples-v-opere-zustava-ve-vidni-vrcholem-spolecenske-sezony [1152] => | jazyk = cs [1153] => | datum přístupu = 2021-08-29 [1154] => }} V oblasti [[Gastronomie|kulinářského]] umění jsou Rakušané známí svou kavárenskou kulturou. Také vinárny (''heurigen'') a rozličné krajové pokrmy nezapřou svou dlouhou tradici.{{Citace elektronického periodika [1155] => | titul = Když se řekne heurigen... [1156] => | periodikum = iDNES.cz [1157] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/kdyz-se-rekne-heurigen.A_981002_022004_cestovani_luk [1158] => | datum vydání = 1998-06-09 [1159] => | jazyk = cs [1160] => | datum přístupu = 2021-08-29 [1161] => }} Roku 2003 byl [[Štýrský Hradec]] evropským hlavním městem kultury.{{Citace elektronického periodika [1162] => | titul = Graz: nové kulturní město Evropy [1163] => | periodikum = iDNES.cz [1164] => | url = https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/graz-nove-kulturni-mesto-evropy.A030212_113058_kulprehled_lf [1165] => | datum vydání = 2003-02-12 [1166] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1167] => }} K rozšiřování rakouské kultury v zahraničí slouží [[Rakouské kulturní fórum]]. [1168] => [1169] => === Hudba === [1170] => [[Soubor:Mozart-small.jpg|náhled|214x214bod|[[Wolfgang Amadeus Mozart]]|vlevo]] [1171] => Až do dnešních dnů si v kulturním dění Rakouska udržela výsadní místo [[klasická hudba]].{{Citace elektronického periodika [1172] => | titul = Vienna: the musical capital of the world [1173] => | periodikum = The Independent [1174] => | url = https://www.independent.co.uk/travel/europe/vienna-musical-capital-world-1880787.html [1175] => | datum vydání = 2011-10-20 [1176] => | jazyk = en [1177] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1178] => }} Rakousko se může ohlížet zpět do historie na hudební velikány světového významu. [[Wolfgang Amadeus Mozart]] je možná nejslavnějším skladatelem všech časů.{{Citace elektronického periodika [1179] => | příjmení = Vickers [1180] => | jméno = David [1181] => | titul = Was Wolfgang Amadeus Mozart the greatest composer of all? [1182] => | periodikum = Gramophone [1183] => | url = https://www.gramophone.co.uk/features/article/was-wolfgang-amadeus-mozart-the-greatest-composer-of-all [1184] => | jazyk = en [1185] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1186] => }} K nejznámějším skladatelům své doby patřili též [[Joseph Haydn]], [[Franz Schubert]] a [[Anton Bruckner]]. Významnou kapitolu do dějin rakouské hudby napsali i [[Michael Haydn]], [[Carl Ditters von Dittersdorf]], [[Max Steiner]], [[Alexander Zemlinsky|Alexander von Zemlinsky]], [[Franz Xaver Süssmayr]], [[Johann Joseph Fux]] či [[Johann Georg Albrechtsberger]]. [[Franz Xaver Gruber]] se proslavil písní ''[[Tichá noc|Tichá noc, svatá noc]]'', která zlidověla a stala se [[Koleda|vánoční koledou]].{{Citace elektronického periodika [1187] => | příjmení = Senková [1188] => | jméno = Zita [1189] => | titul = Kde se zrodila nesmrtelná píseň Tichá noc [1190] => | periodikum = iDNES.cz [1191] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/kde-se-zrodila-nesmrtelna-pisen-ticha-noc.A041221_131739_igsvet_tom [1192] => | datum vydání = 2004-12-24 [1193] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1194] => }} [[Johann Strauss starší]] zpopularizoval [[valčík]], [[Johann Strauss mladší]] se stal „králem valčíku“.{{Citace elektronického periodika [1195] => | příjmení = [1196] => | jméno = [1197] => | titul = Král valčíků, císař operet [1198] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1199] => | url = https://ihned.cz/c1-827212-kral-valciku-cisar-operet [1200] => | datum vydání = 1999-06-04 [1201] => | jazyk = cs [1202] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1203] => }} O něco méně slavný se stal jeho bratr [[Josef Strauss]]. Na rozhraní klasické a modernistické vážné hudby stál [[Gustav Mahler]]. Čistý [[Modernistická hudba|modernismus]] pak reprezentovali [[Arnold Schoenberg|Arnold Schönberg]], [[Alban Berg]] a [[Anton Webern|Anton von Webern]]. [1204] => [[Soubor:The New Years Eve Concert 2013 at The Wiener Musikverein (8336464777).jpg|náhled|[[Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků|Novoroční koncert]] [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňských filharmoniků]]]] [1205] => Tuto tradici klasické hudby následovalo také mnoho známých dirigentů jako [[Erich Kleiber]], jeho syn [[Carlos Kleiber]], [[Herbert von Karajan]], [[Karl Böhm]], [[Nikolaus Harnoncourt]], [[Felix Weingartner]], [[Clemens Krauss]] nebo [[Franz Welser-Möst]]. Z interpretů se prosadili klavíristé [[Carl Czerny]], [[Johann Nepomuk Hummel]], [[Sigismund Thalberg]], [[Paul Wittgenstein]] a [[Artur Schnabel]] či houslista [[Fritz Kreisler]]. Významnou představitelkou romantického [[balet]]u 19. století byla [[Fanny Elsslerová]],{{Citace elektronického periodika [1206] => | příjmení = [1207] => | titul = Fanny Elsslerová - CoJeCo.cz [1208] => | periodikum = www.cojeco.cz [1209] => | url = https://www.cojeco.cz/fanny-elsslerova [1210] => | jazyk = cs [1211] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1212] => }} expresionistického tance 20. století pak [[Hilde Holgerová]].{{Citace elektronického periodika [1213] => | příjmení = Pascal [1214] => | jméno = Julia [1215] => | titul = Obituary: Hilde Holger [1216] => | periodikum = the Guardian [1217] => | url = http://www.theguardian.com/news/2001/sep/26/guardianobituaries1 [1218] => | datum vydání = 2001-09-26 [1219] => | jazyk = en [1220] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1221] => }} [1222] => [1223] => [[Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků|Novoroční koncert]] [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňských filharmoniků]] je světově známý a koná se každoročně první lednové dopoledne ve vídeňském koncertním domě [[Musikverein|Wiener Musikverein]].{{Citace elektronické monografie [1224] => | příjmení = Dvořák [1225] => | jméno = Jaroslav [1226] => | titul = Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků: 80letá tradice pokračuje navzdory koronaviru {{!}} OperaPlus [1227] => | url = https://operaplus.cz/novorocni-koncert-videnskych-filharmoniku-80leta-tradice-pokracuje-navzdory-koronaviru/ [1228] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1229] => | jazyk = cs [1230] => }} Koncert je přenášen televizí a zasahuje skoro miliardu lidí po celém světě. Hrané jsou především známé valčíky, [[Polka|polky]] a [[Pochod (hudba)|pochody]], přičemž je vždy silně zastoupeno dílo rodu Straußů.[[Soubor:Udo Jürgens - Der Soloabend 2010 (08).jpg|náhled|220x220bod|[[Udo Jürgens]]]] [1231] => V [[opereta|operetě]] jsou dobře známými jmény [[Franz von Suppé]], [[Robert Stolz]], [[Carl Zeller]] nebo [[Oscar Straus]]. V [[jazz]]u je to [[Ernst Křenek]] (jazzová opera ''[[Jonny spielt auf]]'') nebo [[Joe Zawinul]], průkopník [[syntezátor]]u v tomto druhu hudby. V [[Populární hudba|populární hudbě]] se prosadili zejména [[Udo Jürgens]], [[Falco]] (vlastním jménem Hans Hölzl), nebo skupina [[Opus (hudební skupina)|Opus]], se svým mezinárodním hitem ''[[Live Is Life|Life is life]]''. V rocku je to [[Black metal|blackmetalová]] skupina [[Summoning]]. Jako muzikálová zpěvačka se proslavila na [[Broadway theatre (divadla)|Broadwayi]] [[Lotte Lenya]], jako autor filmové hudby [[Erich Wolfgang Korngold]]. Známou melodií je i na [[Citera|citeru]] hraná titulní píseň k britskému filmu ''[[Třetí muž]]'' od [[Anton Karas|Antona Karase]]. Představiteli [[Elektronická hudba|elektronické hudby]] jsou [[Parov Stelar]] nebo [[DJ Ötzi]]. Nezanedbatelný význam má v Rakousku i lidová hudba a její kombinace s populární hudbou. Populárním zpěvákem těchto tzv. [[Šlágr (hudební styl)|šlágrů]] byl [[Freddy Quinn]], lyžař [[Hansi Hinterseer]] nebo [[Hubert von Goisern]]. K nejpopulárnějším zpěvákům pop-music současnosti v Rakousku patří [[Nadine Beiler]] nebo [[Christina Stürmer]]. Vítězstvím na [[Eurovision Song Contest]] se proslavila [[Conchita Wurst]].{{Citace elektronického periodika [1232] => | titul = Vousatá zpěvačka z Rakouska zvítězila v Eurovizi [1233] => | periodikum = Novinky.cz [1234] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1235] => | vydavatel = Borgis [1236] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/vousata-zpevacka-z-rakouska-zvitezila-v-eurovizi-228111 [1237] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1238] => }} [1239] => [1240] => === Film === [1241] => [[Soubor:Christoph Waltz and Judith Holste @ 2010 Academy Awards (cropped).jpg|náhled|Herec [[Christoph Waltz]]|220x220pixelů]] [1242] => Na filmovém plátně se proslavili herci [[Curd Jürgens]], držitelé [[Oscar]]a [[Maximilian Schell]] (film ''Norimberský proces'') a [[Joseph Schildkraut]] (''The Life of Emile Zola''), držitel dvou Oscarů [[Christoph Waltz]] (za výkony ve filmech ''[[Hanebný pancharti]]'' a ''[[Nespoutaný Django]]''), držitel [[Zlatý glóbus|Zlatého glóbu]] [[Klaus Maria Brandauer]], [[Romy Schneider]]ová, jež se proslavila v trilogii ''Sissi'', [[Senta Bergerová]], [[Oskar Werner]], [[Helmut Berger]], [[Maria Schell]]ová, [[O. W. Fischer]], nebo [[Martin Weinek]], známý z televizního seriálu ''[[Komisař Rex]]'', jež je jedním z mezinárodně nejúspěšnějších rakouských televizních produktů. Ještě v [[Němý film|němé éře]] se prosadil [[Erich von Stroheim]]. Rakouského původu je také [[Arnold Schwarzenegger]], hvězda hollywoodských [[Akční film|akčních snímků]]. Již [[Hedy Lamarrová]] byla hollywoodskou hvězdou. [1243] => [1244] => Mnozí rakouští předváleční režiséři odešli do Spojených států, kde se stali pilíři filmového průmyslu: [[Billy Wilder]], [[Fritz Lang]], [[Fred Zinnemann]] či [[Otto Preminger]]. V Evropě prožili svůj tvůrčí vrchol jejich kolegové [[Josef von Sternberg]] nebo [[Georg Wilhelm Pabst]]. Režisérskými hvězdami současné rakouské kinematografie jsou vítěz dvou [[Zlatá palma|Zlatých palem]] z [[Filmový festival v Cannes|Cannes]] [[Michael Haneke]], [[Ulrich Seidl]] nebo [[Stefan Ruzowitzky]], který získal roku 2007 [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]] (''Ďáblova dílna''), jakožto první Rakušan.{{Citace periodika [1245] => | příjmení = [1246] => | jméno = [1247] => | titul = Austria's "Counterfeiters" wins foreign film Oscar [1248] => | periodikum = Reuters [1249] => | datum vydání = 2008-02-25 [1250] => | jazyk = en [1251] => | url = https://www.reuters.com/article/us-oscars-counterfeiters-idUSN2417262620080225 [1252] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1253] => }} [1254] => [1255] => Slavným divadelním režisérem byl [[Max Reinhardt]].{{Citace periodika [1256] => | příjmení = Esslin [1257] => | jméno = Martin [1258] => | titul = Max Reinhardt: "High Priest of Theatricality" [1259] => | periodikum = The Drama Review: TDR [1260] => | datum vydání = 1977 [1261] => | ročník = 21 [1262] => | číslo = 2 [1263] => | strany = 3–24 [1264] => | issn = 0012-5962 [1265] => | doi = 10.2307/1145120 [1266] => | url = https://www.jstor.org/stable/1145120 [1267] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1268] => }} [1269] => [1270] => === Literatura === [1271] => {{viz též|Rakouská literatura}} [1272] => [[Soubor:Stefan Zweig, Fundo Correio da Manhã - 3.tif|náhled|[[Stefan Zweig]]]] [1273] => K nejznámějším rakouským prozaikům se řadí [[Stefan Zweig]] (''Šachová novela''), [[Robert Musil]] (''[[Muž bez vlastností]]''), [[Joseph Roth]] (''Pochod Radeckého'', ''Kapucínská krypta''), [[Gustav Meyrink]] (''[[Golem (román)|Golem]]'', ''Zelená tvář'') či [[Hermann Broch]] (''[[Náměsíčníci]]''). [[Adalbert Stifter]] věnoval mnoho zájmu [[Šumava|šumavské]] přírodě.{{Citace periodika [1274] => | příjmení = [1275] => | jméno = [1276] => | titul = Adalbert Stifter, blíženec Šumavy, psal o horách lahodnou řečí [1277] => | periodikum = Deník.cz [1278] => | datum vydání = 2013-01-29 [1279] => | jazyk = cs [1280] => | url = https://www.denik.cz/ostatni_kultura/adalbert-stifter-blizenec-sumavy-psal-o-horach-lahodnou-reci-20130129-ipmb.html [1281] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1282] => }} [[Peter Altenberg]] mapoval životní pocit Vídeňáků před koncem rakousko-uherské monarchie.{{Citace elektronického periodika [1283] => | titul = Peter Altenberg: Miloval a viděl [1284] => | periodikum = Vltava [1285] => | vydavatel = Český rozhlas [1286] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/peter-altenberg-miloval-a-videl-5048973 [1287] => | datum vydání = 2011-05-22 [1288] => | jazyk = cs [1289] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1290] => }} [[Marie von Ebner-Eschenbachová]] byla představitelkou [[Realismus (literatura)|realismu]] 19. století.[[Soubor:Elfriede jelinek 2004 small.jpg|náhled|[[Elfriede Jelineková]]|vlevo|241x241pixelů]]Králi rakouské poezie jsou [[Romantismus (literatura)|romantik]] [[Nikolaus Lenau]] a [[Georg Trakl]], představitel [[Expresionismus (literatura)|expresionismu]]. Nejslavnějšími rakouskými dramatiky jsou [[Arthur Schnitzler]], [[Hugo von Hofmannsthal]], [[Johann Nepomuk Nestroy|Johann Nestroy]], [[Franz Grillparzer]] a [[Ödön von Horváth]]. Za rakouské spisovatele lze označit i [[Pražská německá literatura|pražské německy píšící autory]] jako byli [[Franz Kafka]], [[Rainer Maria Rilke]], [[Franz Werfel]] či [[Max Brod]]. [1291] => [1292] => Po druhé světové válce se prosadili [[Elfriede Jelineková]], oceněná [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovou cenou za literaturu]] v roce 2004,{{Citace elektronického periodika [1293] => | příjmení = Schnelle [1294] => | jméno = Barbora [1295] => | titul = Nobelova cena za nepohodlnost [1296] => | periodikum = Novinky.cz [1297] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1298] => | vydavatel = Borgis [1299] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/nobelova-cena-za-nepohodlnost-308179 [1300] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1301] => }} [[Thomas Bernhard]], [[Ernst Jandl]], [[Erich Fried]], [[Ilse Aichingerová]] či [[Ingeborg Bachmannová]]. V současnosti jsou oceňováni [[Peter Handke]] (Nobelova cena 2019),{{Citace elektronického periodika [1302] => | titul = Letošní Nobelovu cenu za literaturu získal Peter Handke, za rok 2018 zvítězila Polka Tokarczuková {{!}} Kultura [1303] => | periodikum = Lidovky.cz [1304] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/letosni-nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskal-peter-handke-za-rok-2018-zvitezila-polka-tokarczukova.A191010_130747_ln_kultura_ele [1305] => | datum vydání = 2019-10-10 [1306] => | jazyk = cs [1307] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1308] => }} [[Klaus Ebner]], [[Friederike Mayröcker]] či [[Daniel Kehlmann]]. [1309] => [1310] => V oblasti dětské literatury vynikli [[Felix Salten]] a [[Christine Nöstlingerová]]. Jako humorista a satirik proslul [[Karl Kraus]], zejm. v časopise ''Die Fackel'', který založil roku 1899. V sektoru erotické literatury je nepřehlédnutelným [[Leopold von Sacher-Masoch]], za populární literaturu bývá označováno dílo [[Johannes Mario Simmel|Johannese Maria Simmela]] nebo [[Heinrich Harrer|Heinricha Harrera]], autora dobrodružných knih ''[[Sedm let v Tibetu]]'' a ''[[Návrat do Tibetu]].'' [1311] => [1312] => === Výtvarné umění === [1313] => [[Soubor:The Kiss - Gustav Klimt - Google Cultural Institute.jpg|náhled|181x181bod|''Polibek'' od [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]]]] [1314] => Vrcholným představitelem [[gotika|gotického malířství]] v Rakousku byl [[Michael Pacher]]. V první polovině 19. století rakouskou kulturu významně zasáhl směr zvaný [[biedermeier]], v malířství ho reprezentovali zvláště [[Moritz von Schwind]] a [[Ferdinand Georg Waldmüller]]. V pozdějších fázích 19. století převládl [[akademismus]], jenž došel naplnění zejména v díle [[Hans Makart|Hanse Makarta]]. Zřejmě nejslavnější období rakouského malířství zažila Vídeň okolo roku 1900, kdy byla centrem [[secese]]. Tehdy zde působili malíři [[Gustav Klimt]], [[Oskar Kokoschka]] a [[Egon Schiele]].{{Citace monografie [1315] => | příjmení = Vergo [1316] => | jméno = Peter [1317] => | titul = Art in Vienna 1898-1918: Klimt, Kokoschka, Schiele and Their Contemporaries [1318] => | url = https://books.google.cz/books/about/Art_in_Vienna_1898_1918.html?id=dmhQAAAAMAAJ&redir_esc=y [1319] => | vydavatel = Phaidon [1320] => | počet stran = 328 [1321] => | isbn = 978-0-7148-1600-5 [1322] => | poznámka = Google-Books-ID: dmhQAAAAMAAJ [1323] => | jazyk = en [1324] => }} V designu secesi rozvíjel [[Koloman Moser]].{{Citace elektronického periodika [1325] => | titul = The unsung hero of Secessionist Vienna [1326] => | periodikum = www.phaidon.com [1327] => | url = https://www.phaidon.com/agenda/design/articles/2013/june/25/the-unsung-hero-of-secessionist-vienna/ [1328] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1329] => }} Na počátku 20. století přišla, jako i jinde v Evropě, vlna [[Moderní umění|modernismu]]. V rakouském malířství ho představují například [[Alfred Kubin]] ([[expresionismus]]) či [[Raoul Hausmann]] (expresionismus a [[dadaismus]]). V padesátých letech 20. století se objevila výrazná [[Vídeňská škola fantastického realismu]], označovaná za pozdně [[surrealismus|surrealistické hnutí]]. Reprezentoval ji např. [[Ernst Fuchs]].{{Citace elektronického periodika [1330] => | titul = Zemřel rakouský malíř a grafik Ernst Fuchs. Zanechal po sobě 16 dětí [1331] => | periodikum = Aktuálně.cz [1332] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1333] => | vydavatel = Economia [1334] => | odkaz na vydavatele = Economia [1335] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/zemrel-rakousky-malir-a-grafik-ernst-fuchs-zanechal-po-sobe/r~4f53658886d911e5b605002590604f2e/ [1336] => | datum vydání = 2015-11-09 [1337] => | jazyk = cs [1338] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1339] => }} V tomto okruhu tvořil také [[Friedensreich Hundertwasser]]. Dalším výrazným fenoménem je [[Vídeňský akcionismus]] (''Wiener Aktionismus'') 60. let ([[Günter Brus]], [[Otto Muehl]], [[Hermann Nitsch]]), pohybující se na pomezí malířství a divadla.{{Citace elektronického periodika [1340] => | příjmení = Lincke [1341] => | jméno = Carsten [1342] => | titul = Der Wiener Aktionismus - Künstlerischer Protest zwischen Provokation und Selbstfindung [1343] => | periodikum = www.grin.com [1344] => | url = https://www.grin.com/document/199557 [1345] => | jazyk = de [1346] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1347] => }} V současnosti se prosazuje vizuální umělec [[Gottfried Helnwein]], nebo umělecký fotograf [[Willy Puchner]]. [1348] => [[Soubor:Wien - Albertina (b).JPG|vlevo|náhled|[[Albertina]]]] [1349] => [[Soubor:MUMOK Vienna June 2006 249.jpg|náhled|[[Muzeum moderního umění nadace Ludwigových Vídeň|Mumok]]]] [1350] => Mezi významné rakouské sochaře patří mj. [[Nicolaus Gerhaert van Leyden|Niclas Gerhaert van Leyden]], [[Franz Xaver Messerschmidt]], [[Fritz Wotruba]] nebo [[Alfred Hrdlicka]]. [1351] => [1352] => Nejvýznamnější výstavní prostory jsou koncentrovány ve Vídni, patří k nim [[Albertina]], [[Belvedere]], [[Muzeum Leopoldových]], [[Muzeum moderního umění nadace Ludwigových Vídeň|Mumok]], [[Kunsthalle Wien]] nebo [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]]. Řada z nich je soustředěna ve čtvrti [[MuseumsQuartier]]. Mimo hlavní město je to pak například [[Universalmuseum Joanneum|Joanneum]] ve Štýrském Hradci. [1353] => [1354] => Významnými architekty [[baroko|barokní]] éry byli [[Johann Bernhard Fischer]] a [[Johann Lucas von Hildebrandt]]. Vídeňskou architektonickou secesi reprezentovali [[Otto Wagner]] a [[Josef Hoffmann]]. Modernismu byl věrný [[Adolf Loos]] či [[Richard Neutra]]. Představitelem [[Postmoderní architektura|postmoderní architektury]] je [[Hans Hollein]], první a prozatím jediný rakouský držitel [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]].{{Citace elektronického periodika [1355] => | příjmení = [1356] => | jméno = [1357] => | titul = Zemřel architekt Hans Hollein, tvůrce Haasova domu ve Vídni - Echo24.cz [1358] => | periodikum = echo24.cz [1359] => | url = https://echo24.cz/a/izL3k/zemrel-architekt-hans-hollein-tvurce-haasova-domu-ve-vidni [1360] => | datum vydání = 2014-04-24 [1361] => | jazyk = cs [1362] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1363] => }} [1364] => [1365] => === Památky === [1366] => [[Soubor:Palacio de Schönbrunn, Viena, Austria, 2020-02-02, DD 28.jpg|vlevo|náhled|Palác [[Schönbrunn]]]] [1367] => [[Soubor:Der Stephansdom in der Wiener Innenstadt - panoramio.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Katedrála svatého Štěpána]]]] [1368] => Rakousko má řadu historických památek. Ve Vídni patří k nejnavštěvovanějším palác [[Schönbrunn]], který byl od druhé poloviny 18. století do roku 1918 letní rezidencí rakouských císařů, proslulou svými zahradami. [[Hofburg]] byl jejich hlavním sídlem, v jeho jižním křídle je dnes galerie [[Albertina]] s největší sbírkou grafik na světě, včetně mnoha děl [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], v další části sídlí [[Rakouská národní knihovna]] (schraňuje i slavnou [[Peutingerova mapa|Peutingerovu mapu]]), v jiné rakouský prezident nebo proslulá [[Španělská jezdecká škola]]. Další vídeňskou pamětihodností je zámeček [[Belvedere]] z architektonické dílny [[Johann Lucas von Hildebrandt|Johanna Lucase von Hildebrandta]], kde je dnes galerie, v níž lze spatřit mj. i nejslavnější obrazy [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]] a [[Egon Schiele|Egona Schieleho]] (další jsou k vidění v [[Muzeum Leopoldových|Muzeu Leopoldových]]). Velkým symbolem Vídně je též [[Gotická architektura|gotická]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Svatoštěpánská katedrála]].{{Citace elektronického periodika [1369] => | příjmení = Adámek [1370] => | jméno = Martin [1371] => | titul = Katedrála sv. Štěpána: jedna z nejvýznamnějších gotických staveb ve Vídni [1372] => | periodikum = Radynacestu.cz [1373] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/katedrala-sv-stepana/ [1374] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1375] => }} A také [[Barokní architektura|barokní]] skvosty [[Kostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|Kostel svatého Karla Boromejského]] (stejně jako Schönbrunn dílo [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernharda Fischera]]) a [[Kostel svatého Petra (Vídeň)|Peterskirche]], na jehož fasádě se podílel [[Kilián Ignác Dientzenhofer]], jehož rukopis je dobře znám i z [[Praha|pražských]] barokních staveb.[[Soubor:Wien Rathaus hochauflösend.jpg|náhled|[[Vídeňská radnice]]]]Velký význam pro identitu Rakušanů má [[Císařská hrobka ve Vídni|Císařská hrobka]] na náměstí Neuer Markt, zvaná též kapucínská krypta, kde je pohřbena většina rakouských panovníků.{{Citace elektronického periodika [1376] => | příjmení = Adámek [1377] => | jméno = Martin [1378] => | titul = Císařská hrobka: pohřebiště Habsburků v centru Vídně [1379] => | periodikum = Radynacestu.cz [1380] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/cisarska-hrobka-ve-vidni/ [1381] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1382] => }} Klenotem [[Vídeňská secese|vídeňské secese]] je [[Kirche am Steinhof]], kostel v areálu vídeňské psychiatrické nemocnice Steinhof, z dílny [[Otto Wagner]]a, nebo [[Pavilon Secese]], jejž navrhl [[Opava|opavský]] rodák [[Joseph Maria Olbrich]].{{Citace elektronického periodika [1383] => | příjmení = Lukeš [1384] => | jméno = Zdeněk [1385] => | titul = Secesní pohádku na vídeňském Karlsplatzu vybudoval opavský rodák [1386] => | periodikum = Lidovky.cz [1387] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/design/secesni-pohadku-na-videnskem-karlsplatzu-vybudoval-opavsky-rodak.A141027_161658_ln-bydleni_toh [1388] => | datum vydání = 2014-11-06 [1389] => | jazyk = cs [1390] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1391] => }} Když byly v 19. století zbořeny městské hradby, vznikla na jejich místě třída [[Ringstraße]], kde bylo postaveno dvanáct reprezentativních paláců v různých variantách [[Historismus (umění)|historismu]], včetně parlamentu, [[Vídeňská státní opera|státní opery]], [[Přírodovědné muzeum ve Vídni|přírodovědného muzea]], [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|uměleckohistorického muzea]] či [[Novogotika|novogotické]] [[Vídeňská radnice|Vídeňské radnice]].{{Citace elektronického periodika [1392] => | příjmení = Vavřačová [1393] => | jméno = Adéla [1394] => | titul = Nejkrásnější bulvár na světě, Ringstrasse, oslavil své 150. výročí (1865–2015) [1395] => | periodikum = Radynacestu.cz [1396] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/150-let-ringstrasse/ [1397] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1398] => }} Proslulým zábavním parkem je [[Prátr (zábavní park)|Prátr]], který otevřel císař [[Josef II.]] již roku 1766.{{Citace elektronického periodika [1399] => | titul = 10 nej památek Vídně, které si nesmíte nechat ujít: Slavná minulost a barevná současnost [1400] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/10-nej-pamatek-vidne-ktere-si-nesmite-nechat-ujit/ [1401] => | periodikum = Poznávací zájezdy {{!}} mazaně s Radynacestu.cz [1402] => | datum přístupu = 2019-10-14 [1403] => }}[[Soubor:Hohensalzburg 1-2-2014 f Reißzug Stift Nonnberg.jpg|náhled|[[Pevnost Hohensalzburg]]|220x220pixelů]] [1404] => [[Soubor:Panorama ambrass2.jpg|náhled|[[Ambras (zámek)|Zámek Ambras]]|vlevo]]Krom Vídně láká turisty zejména Salcburk, nejen jako rodiště Mozarta, ale i díky památkám jako jsou místní barokní [[Katedrála svatého Ruperta a Virgila]], [[pevnost Hohensalzburg]] či [[zámek Mirabell]]. Nedaleko se nachází též středověký hrad [[Hohenwerfen]]. Ve Štýrském Hradci patří k nejnavštěvovanějším zámek [[Eggenberg (zámek)|Eggenberg]] a vrch [[Schloßberg]] s proslulou hodinovou věží. V Innsbrucku renesanční zámek [[Ambras (zámek)|Ambras]], který nechal postavit [[Ferdinand II. Tyrolský]]. Mimo tato hlavní turistická centra patří k největším pamětihodnostem [[klášter Admont]] s největší klášterní knihovnou na světě, [[klášter Melk]], kde je pohřbeno několik příslušníků knížecího rodu Babenberků, [[Mariazellská bazilika]] (nejvýznamnější [[poutní místo]] v Rakousku), hrad [[Liechtenstein (hrad)|Liechtenstein]] známý díky divadelnímu festivalu, který se na něm každoročně koná, hrad [[Hochosterwitz]] nedaleko Klagenfurtu, nejstarší [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter na světě [[Klášter Heiligenkreuz|Heiligenkreuz]] a také [[koncentrační tábor Mauthausen]]. [1405] => [1406] => K diskutovaným [[Moderní architektura|modernistickým]] a [[Postmoderní architektura|postmodernistickým]] experimentům patří [[Dům umění ve Štýrském Hradci|Kunsthaus]] ve Štýrském Hradci, vídeňský [[Haas-Haus]] z dílny [[Hans Hollein|Hanse Holleina]] nebo [[Surrealismus|surrealistické]] provokace [[Friedensreich Hundertwasser|Friedensreicha Hundertwassera]] (zejm. [[Hundertwasserhaus]] ve Vídni). K nejvýznamnějším technickým památkám patří [[horská dráha Semmering]], považovaná za první skutečnou horskou železnici na světě.{{Citace elektronického periodika [1407] => | titul = Ten pravý Semmering je jen v Rakousku, vlaky ho berou ostře útokem [1408] => | periodikum = iDNES.cz [1409] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rakousky-semmering-horska-zeleznice.A120321_223110_igcechy_skr [1410] => | datum vydání = 2012-03-26 [1411] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1412] => }} Dostala se i na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]], stejně jako [[prehistorická kůlová obydlí v Alpách]] či celá historická centra Vídně, Salcburku a Štýrského Hradce. [1413] => [1414] => === Věda === [1415] => [[Soubor:Erwin Schrödinger (1933).jpg|náhled|[[Erwin Schrödinger]]|255x255pixelů]] [1416] => [[Soubor:Konrad Lorenz.JPG|vlevo|náhled|198x198pixelů|[[Konrad Lorenz]]]] [1417] => Rakousko bylo, především na začátku 20. století, jedním z vedoucích vědeckých center světa a přineslo mu geniální myslitele a výzkumníky jako zakladatele [[Kvantová fyzika|kvantové fyziky]] [[Wolfgang Pauli|Wolfganga Pauliho]] a [[Erwin Schrödinger|Erwina Schrödingera]], otce [[zoopsychologie]] [[Konrad Lorenz|Konrada Lorenze]], vynálezce [[Viktor Kaplan|Viktora Kaplana]], průkopníka [[Termodynamika|termodynamiky]] [[Ludwig Boltzmann|Ludwiga Boltzmanna]], objevitele struktury [[benzol]]u [[Johann Josef Loschmidt|Johanna Josefa Loschmidta]], objevitele [[Krevní skupina|krevních skupin]] [[Karl Landsteiner|Karla Landsteinera]], nebo „zachránce matek“ doktora [[Ignác Filip Semmelweis|Ignaze Semmelweise]]. K významným vědcům patřil též objevitel [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]] [[Christian Doppler]], badatelka v oblasti [[Radioaktivita|radioaktivity]] [[Lise Meitnerová]], její synovec [[Otto Frisch]], zakladatel [[etologie]] [[Karl von Frisch]], [[Molekulární biologie|molekulární biolog]] [[Max Perutz]], fyzik [[Martin Karplus]], neuropsychiatr [[Eric Kandel]], teoretický fyzik [[Walter Kohn]], biochemik [[Richard Kuhn]], farmakolog [[Otto Loewi]], fyziolog [[Robert Bárány]], chemik [[Richard Adolf Zsigmondy]], objevitel [[Kosmické záření|kosmického záření]] [[Victor Franz Hess]], lékař [[Julius Wagner-Jauregg]], tvůrce [[Mohsova stupnice tvrdosti|stupnice tvrdosti nerostů]] [[Friedrich Mohs]], autor teze o [[Gondwana|prakontinentu Gondwana]] geolog [[Eduard Suess]], zakladatel paleobiologie [[Othenio Abel]], autor [[Fázový přechod|teorie fázového přechodu]] fyzik [[Paul Ehrenfest]], zakladatel [[sexuologie]] [[Richard von Krafft-Ebing]], pediatr [[Hans Asperger]], matematik [[Emil Artin]], biolog [[Giovanni Antonio Scopoli]], významný lékař [[Theodor Billroth]], fyzik [[Richard von Mises]], astronom [[Georg Joachim Rhaeticus]], středověký astronom [[Georg von Peuerbach]], průkopník výzkumu [[stres]]u [[Hans Selye]], botanik [[Nikolaus Joseph von Jacquin]], teoretický fyzik [[Victor Weisskopf|Victor Frederick Weisskopf]] nebo vynálezce a zakladatel firmy [[Osram]] [[Carl Auer von Welsbach]]. Vídeňský rodák [[Robert Adler]] byl vynálezcem [[Dálkové ovládání|dálkového televizního ovladače]]. [[Hermann Bondi]] je autorem [[teorie ustáleného stavu]] vesmíru, nejznámější alternativy k [[Velký třesk|teorii velkého třesku]].{{Citace periodika [1418] => | příjmení = Pearce [1419] => | jméno = Jeremy [1420] => | titul = Sir Hermann Bondi, 85, Is Dead; Theorized on the Universe [1421] => | periodikum = The New York Times [1422] => | datum vydání = 2005-09-17 [1423] => | issn = 0362-4331 [1424] => | jazyk = en-US [1425] => | url = https://www.nytimes.com/2005/09/17/obituaries/sir-hermann-bondi-85-is-dead-theorized-on-the-universe.html [1426] => | datum přístupu = 2021-05-06 [1427] => }} [1428] => [[Soubor:Freud 420a.jpg|náhled|vlevo|[[Sigmund Freud]]|180x180pixelů]] [1429] => [[Soubor:Ludwig Wittgenstein 1929.jpg|náhled|240x240pixelů|[[Ludwig Wittgenstein]]]] [1430] => Také v humanitních a sociálních vědách se Rakousko ve své hvězdné hodině na přelomu 19. a 20. století stalo epicentrem Evropy. Lingvista a filozof [[Ludwig Wittgenstein]] způsobil myšlenkovou revoluci v přístupu k jazyku a ke světu skrze jazyk. [[Sigmund Freud]] založil první psychoterapii – [[psychoanalýza|psychoanalýzu]] – a změnil způsob, jakým na sebe moderní člověk nazírá. Do učebnic psychologie vzápětí vstoupili i [[Alfred Adler]], [[Wilhelm Reich]], [[Melanie Kleinová]], [[Anna Freudová]], [[Otto Rank]], o něco později [[Viktor Frankl]]. Oborem, kterému se v Rakousku obzvláště dařilo, byla rovněž ekonomie. Celá jedna škola je dnes v ekonomii nazývána „[[Rakouská škola|rakouská]]“ ([[Carl Menger]], [[Friedrich August von Hayek]], [[Ludwig von Mises]], [[Friedrich von Wieser]]). Ovšem celosvětovou proslulost získali i autoři mimo tuto tradici: Ekonom [[Karl Polanyi]], autor slavného díla ''Velká transformace'' a zakladatel antropologické ekonomie či zakladatel moderního [[management]]u [[Peter Drucker]]. Nejvýznamnějším rakouským sociologem byl [[Alfred Schütz]], jazykovědcem [[Karl Bühler]]. [[Paul Felix Lazarsfeld]] založil kvantitativní výzkum médií. Prosadili se i muzikolog [[Ludwig von Köchel]] či religionista [[Volker Zotz]]. Ve filozofii se hovoří o tzv. [[Vídeňský kroužek|Vídeňském kroužku]]. Přináležel k němu, do jisté míry, i [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]]. Z filozofů byl členem kupříkladu [[Otto Neurath]]. K [[Existencialismus|existencialismu]] je řazeno dílo [[Martin Buber|Martina Bubera]]. Významným představitelem [[Postmoderní filosofie|postmoderní filozofie]] byl [[Paul Karl Feyerabend]]. [[Marxismus]] rozvíjeli [[Otto Bauer]] či [[Rudolf Hilferding]]. Velkou roli ve vývoji středoevropské filozofie, především jako pedagog, sehrál [[Franz Brentano]]. Kritikou techniky a západní civilizace proslul [[Ivan Illich]]. Představitelem hnutí [[New Age|new age]] se stal [[Fritjof Capra]]. Filozofem [[Nová levice|Nové levice]] byl [[André Gorz]]. Světovým bestsellerem ''Příběh umění'' proslul kunsthistorik [[Ernst Gombrich]]. [1431] => [[Soubor:Wien - Universität (3).JPG|náhled|[[Vídeňská univerzita]]]] [1432] => Podle ''QS World University Ranking 2019'' je nejkvalitnější rakouskou vysokou školou [[Vídeňská univerzita]], celosvětově se umísťující na 154. místě. [[Technická univerzita Vídeň]] je na 192. místě. Vídeňská univerzita byla založena roku 1365, a je tak nejstarší univerzitou v německy mluvících zemích. Založil ji [[Rudolf IV. Habsburský]] podle vzoru pařížské [[Sorbonna|Sorbonny]]. Hlavní sídlo se nachází na proslulé [[Ringstraße|Ringstrasse]]. Působily a studovaly zde slavné osobnosti různorodého zaměření: [[Karl Landsteiner]], [[Erwin Schrödinger]], [[Theodor W. Adorno|Theodor Adorno]], [[Sigmund Freud]], [[Rudolf Carnap]], [[Friedrich August von Hayek|Friedrich Hayek]], [[Konrad Lorenz]], [[Elias Canetti]], [[Elfriede Jelineková]], [[Edmund Husserl]], [[Gustav Mahler]], [[Gregor Mendel]], [[Karl Popper]], [[Stefan Zweig]], [[Pius III.]], z Čechů pak například [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. [1433] => [1434] => === Média === [1435] => [[Soubor:Gesamtanlage ORF-Zentrum Küniglberg Eingangsansicht.jpg|náhled|Sídlo [[Österreichischer Rundfunk|ORF]]]] [1436] => Většinu novinového trhu ovládají [[Bulvární médium|bulvární]] tituly v čele s ''[[Kronen Zeitung]]'', mezi serióznější deníky patří středolevicový ''[[Der Standard]]'', středopravicový ''[[Die Presse]],'' středový ''Kurier'' a katolický ''Salzburger Nachrichten''. Zvláštní roli sehrává státní deník ''[[Wiener Zeitung]],'' jeden z nejstarších stále vycházejících deníků na světě, založený roku 1703 (pod názvem ''Wiennerisches Diarium''). Vlastní ho rakouská vláda a slouží ke zveřejňování jejích oficiálních stanovisek. Soukromá média již několikrát napadla jeho existenci pro narušování tržního prostředí, ale rakouský nejvyšší soud to odmítl a tradice tak pokračuje. K největším týdeníkům patří ''News'', ''Profil'', ''Format'' a ''Falter''. V zemi působí veřejnoprávní rozhlas a televize [[Österreichischer Rundfunk]] (ORF) s několika stanicemi. Největší soukromou televizí je ATV, první rakouská komerční terestricky šířená televizní stanice, která vznikla v roce 1997. Největší tiskovou agenturou je APA (''Austria Presse Agentur'').https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/media_ve_svete/stredni_evropa/rakouska_media.html Značnou roli v Rakousku hrají i média německá, vzhledem ke společnému jazyku obou zemí. Kupříkladu nejsledovanějšími televizními kanály po dvou veřejnoprávních (ORF2 a [[ORF 1|ORF1]]) jsou tři německé stanice: [[RTL Television|RTL]], [[ZDF]] a [[ProSieben]].{{Citace elektronického periodika [1437] => | titul = Rakousko jedním pohledem: Média [1438] => | url = https://www.advantageaustria.org/international/zentral/business-guide-oesterreich/zahlen-und-fakten/auf-einen-blick/medien.cs.html [1439] => | periodikum = Advantage Austria [1440] => | datum přístupu = 2019-10-16 [1441] => | jazyk = cs [1442] => | jméno = [1443] => | příjmení = [1444] => | vydavatel = [1445] => | datum vydání = [1446] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200718113320/https://www.advantageaustria.org/international/zentral/business-guide-oesterreich/zahlen-und-fakten/auf-einen-blick/medien.cs.html [1447] => | datum archivace = 2020-07-18 [1448] => }} [1449] => [1450] => === Kuchyně === [1451] => {{Viz též|Rakouská kuchyně}} [1452] => [[Soubor:Wiener-Schnitzel02.jpg|náhled|[[Vídeňský řízek]]]] [1453] => Rakouská kuchyně bývá často redukována pouze na vídeňskou kuchyni, ačkoli obsahuje i tradiční kuchařské umění bývalého Rakouska-Uherska. Vedle samotných krajových specialit je tato kuchyně ovlivněna především svými sousedy, tedy Čechy a Maďary. Jako příklad může sloužit třeba [[guláš]], který je původem z Maďarska. Celosvětové proslulosti dosáhl [[vídeňský řízek]] (''Wiener Schnitzel'') z [[Telecí maso|telecího masa]]. Podle legendy stál u zrodu této speciality vojevůdce [[Josef Václav Radecký z Radče]], který v dopise císaři [[František Josef I.|Františku Josefovi I.]] doporučil pochoutku ''cotoletta alla milanese'', se kterou se seznámil během italského tažení. Mělo jít o [[Kotleta|kotletu]] obalovanou směsí [[Strouhanka|strouhanky]] a [[parmezán]]u. Císařský kuchař však nesehnal parmezán a nahradil ho moukou a vejcem. Tím vynalezl „[[trojobal]]“ i vídeňský řízek.{{Citace elektronického periodika [1454] => | příjmení = Šuplíková [1455] => | jméno = Barbora [1456] => | titul = Vídeňský řízek: Proč, kdy a kde vznikl, v čem tkví jeho kouzlo a kam si na něj zajít? [1457] => | periodikum = Radynacestu.cz [1458] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/vidensky-rizek/ [1459] => | datum přístupu = 2021-05-07 [1460] => }} [[Soubor:Original Sacher-Torte ©Hotel Sacher.jpg|náhled|vlevo|[[Sacherův dort]]]] [1461] => Zvláštní proslulost si vydobyly některé sladkosti. Především [[sacherův dort]] (''Sacher-Torte'') s meruňkovou marmeládou a čokoládovou polevou, vynalezený roku 1832 pro [[Klemens Wenzel von Metternich|knížete Metternicha]].{{Citace elektronického periodika [1462] => | titul = U pravého sacheru musíte hlídat polevu, korpus i meruňky, říká cukrář [1463] => | periodikum = iDNES.cz [1464] => | url = https://www.idnes.cz/hobby/domov/vidensky-sacher-globus.A141015_130001_hobby-domov_bma [1465] => | datum vydání = 2014-10-21 [1466] => | datum přístupu = 2021-05-07 [1467] => }} Ze [[Salcburk]]u pochází [[marcipán]]ové [[pralinky]] zvané [[Mozartovy koule]] (''Mozartkugel'').{{Citace elektronického periodika [1468] => | titul = Pravé Mozartovy koule moc Čechů nezná. Netuší, že jedí levné náhražky [1469] => | periodikum = iDNES.cz [1470] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/mozartovy-koule.A130205_121824_kolem-sveta_tom [1471] => | datum vydání = 2013-02-06 [1472] => | datum přístupu = 2021-05-07 [1473] => }} Milovanými lidovými sladkými pochoutkami jsou „štrúdl“ čili [[jablečný závin]] (''Wiener Apfelstrudel'') a [[císařský trhanec]] (''Kaiserschmarren''). I řada jiných typických rakouských jídel je Čechům velmi dobře známa a vnímají je jako vlastní (nudle s mákem, [[ovocné knedlíky]], [[bábovka]]). [1474] => [[Soubor:Wien Cafe Central 2004.jpg|náhled|[[Café Central]]]] [1475] => Rakousko má rovněž unikátní [[Káva|kávovou]] kulturu. Vídeňská kavárenská kultura a [[Vídeňská kavárna|vídeňské kavárny]] jsou od roku 2011 zapsány na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]].https://videnpruvodce.cz/videnske-kavarny/ První kavárenský dům byl ve Vídni založen v 17. století. Nejtypičtějším druhem [[Vídeňská káva|vídeňské kávy]] je [[vídeňská melange]], blízká [[Cappuccino|capuccinu]] (v českých restauracích se jako „vídeňská káva“ v minulosti často podávala turecká káva se [[Šlehačka|šlehačkou]], s vídeňskou kávou související jen velmi málo; tato tradice přežívá dodnes, obvykle se za „vídeňskou kávu“ označuje jakákoli káva se šlehačkou). [1476] => [1477] => K nejslavnějším vídeňským kavárnám patří [[Café Central]] (kam chodil [[Stefan Zweig]] či [[Sigmund Freud]]),{{Citace elektronického periodika [1478] => | příjmení = Chalupa [1479] => | jméno = Tomáš [1480] => | titul = Café Central ve Vídni. Místo, kam chodili Hitler, Stalin, Lenin i Tito [1481] => | periodikum = ExtraStory [1482] => | url = https://www.extrastory.cz/cafe-central-ve-vidni-misto-kam-chodil-hitler-stalin-nebo-freud [1483] => | datum vydání = 2020-11-05 [1484] => | jazyk = cs [1485] => | datum přístupu = 2021-05-07 [1486] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210418181355/https://www.extrastory.cz/cafe-central-ve-vidni-misto-kam-chodil-hitler-stalin-nebo-freud [1487] => | datum archivace = 2021-04-18 [1488] => }} [[Café Hawelka]],{{Citace elektronického periodika [1489] => | titul = Hawelka ve Vídni. Místo, kde přetrvávají tradice {{!}} Dobrá chuť [1490] => | periodikum = Lidovky.cz [1491] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/hawelka-ve-vidni-misto-kde-pretrvavaji-tradice.A110411_083150_dobra-chut_pks [1492] => | datum vydání = 2011-04-12 [1493] => | jazyk = cs [1494] => | datum přístupu = 2021-05-07 [1495] => }} Café Sacher (součást [[Hotel Sacher|hotelu Sacher]]) či [[Café Schwarzenberg]]. Velmi populární je v Rakousku též limonáda [[Almdudler]] vyráběná z alpských bylin. [1496] => [1497] => == Sport == [1498] => [[Soubor:Grand Prix op Zandvoort, Niki Lauda (Oostenrijk) tijdens huldiging, Bestanddeelnr 927-2750.jpg|náhled|upright|[[Niki Lauda]]]] [1499] => K nejslavnějším rakouským sportovcům patřil pilot [[formule 1]] a trojnásobný mistr světa [[Niki Lauda]].{{Citace elektronického periodika [1500] => | titul = Zemřel Niki Lauda, trojnásobný šampion formule 1 a idol generací [1501] => | periodikum = iDNES.cz [1502] => | url = https://www.idnes.cz/sport/motorsport/niki-lauda-formule-1-zemrel.A190521_062408_zahranicni_fort [1503] => | datum vydání = 2019-05-21 [1504] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1505] => }} Mistrem světa byl i [[Jochen Rindt]]. Rakouská stáj [[Red Bull Racing]] vyhrála seriál F1 čtyřikrát. V Rakousku se jezdí závod Formule 1 [[Grand Prix Rakouska]], na okruhu [[Red Bull Ring]] poblíž Spielbergu ve Štýrsku. [[Mistrovství světa silničních motocyklů|Mistrem světa v závodech silničních motocyklů]] se stal [[Rupert Hollaus]]. [1506] => [[Soubor:Toni Sailer nella discesa libera di Cortina 1956.jpg|vlevo|náhled|216x216pixelů|[[Toni Sailer]]]] [1507] => Tradičně se Rakušané prosazují ve [[Alpské lyžování|sjezdovém lyžování]], v němž kralují v historické tabulce olympijských medailistů. Tři zlaté olympijské medaile má sjezdař [[Toni Sailer]], dvě [[Hermann Maier]], [[Petra Kronbergerová]], [[Benjamin Raich]], [[Michaela Dorfmeisterová]] a [[Marcel Hirscher]]. [[Annemarie Moserová-Pröllová]] šestkrát vyhrála [[Světový pohár v alpském lyžování|Světový pohár]] a má pět titulů mistryně světa. Ze [[Severská kombinace|severské kombinace]] má tři olympijské zlaté [[Felix Gottwald]], ze [[Skoky na lyžích|skokanského]] můstku [[Thomas Morgenstern]]. Olympijské zlato na můstcích vybojovali i [[Ernst Vettori]], [[Andreas Widhölzl]] či [[Gregor Schlierenzauer]]. Rakousko pořádalo dvoje zimní olympijské hry, v roce [[Zimní olympijské hry 1964|1964]] a [[Zimní olympijské hry 1976|1976]], v obou případech v [[Innsbruck]]u. Na letních hrách se Rakušanům nejvíce daří v [[Kanoistika|kanoistice]]. Dvě zlaté má [[Judo|judista]] [[Peter Seisenbacher]]. Jediné atletické zlato Rakousku zajistila roku 1948 oštěpařka [[Herma Baumová]]. [1508] => [[Soubor:Vertrek Nederlands elftal van Schipol Ernst Happel (kop), Bestanddeelnr 929-7424.jpg|náhled|[[Ernst Happel]]]] [1509] => [[Rakouská fotbalová reprezentace|Rakouský fotbalový reprezentační tým]] zažil nejlepší éru v 50. letech 20. století, kdy Rakušané získali bronz na [[Mistrovství světa ve fotbale 1954|mistrovství světa roku 1954]]. Oporou tohoto týmu byl [[Gerhard Hanappi]]. [[SK Rapid Vídeň|Rapid Vídeň]] hrál dvakrát finále [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]], [[FK Austria Vídeň|Austria Vídeň]] jednou, [[FC Red Bull Salzburg]] jednou postoupil do finále [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy]]. K nejslavnějším rakouským fotbalistům patří [[Hans Krankl]], vítěz Poháru vítězů s [[FC Barcelona|Barcelonou]], či [[Andreas Herzog]], který vyhrál Evropskou ligu s [[FC Bayern Mnichov|Bayernem Mnichov]]. Úspěšným trenérem byl [[Ernst Happel]], který přivedl [[Nizozemská fotbalová reprezentace|Nizozemce]] ke stříbru na světovém šampionátu a [[Feyenoord Rotterdam]] a [[Hamburger SV]] k triumfu v [[Liga mistrů UEFA|Lize mistrů]]. [1510] => [1511] => Nejúspěšnějším rakouským [[tenis]]tou je [[Thomas Muster]], který roku 1995 vyhrál [[French Open|Roland Garros]] a o rok později se stal světovou jedničkou. Nejúspěšnějším rakouským ledním hokejistou byl [[Thomas Vanek]], který se prosadil v severoamerické [[National Hockey League|NHL]] a jako první rakouský hokejista historie byl v Rakousku vyhlášen sportovcem roku.https://www.hockeyweb.de/nhl/thomas-vanek-ist-oesterreichs-sportler-des-jahres-2007-20116 [[Jasna Kolar-Merdanová]] a [[Ausra Fridrikasová]] byly v letech 1990 a 1999 vyhlášeny [[Hráč roku IHF|nejlepšími házenkářkami světa]]. Svými extrémními kousky, například skokem ze [[Stratosféra|stratosféry]], proslul [[Felix Baumgartner]].{{Citace elektronického periodika [1512] => | titul = Felix skočil ze stratosféry. Jsme zase o kousek dál [1513] => | url = https://www.idnes.cz/xman/adrenalin/felix-baumgartner.A121014_234337_xman-adrenalin_fro [1514] => | periodikum = iDNES.cz [1515] => | datum vydání = 2012-10-15 [1516] => | datum přístupu = 2019-10-15 [1517] => }} [1518] => [1519] => == Odkazy == [1520] => [1521] => === Reference === [1522] => {{Překlad|en|Austria|1184613325}} [1523] => {{Upravit reference}} [1524] => >{{Citace elektronické monografie [1525] => | korporace = Statistik Austria [1526] => | titul = Statistik Austria – Bevölkerung zu Jahresbeginn 2002–2021 nach Gemeinden (Gebietsstand 1.1.2021) [1527] => | url = https://statistik.at/wcm/idc/idcplg?IdcService=GET_NATIVE_FILE&RevisionSelectionMethod=LatestReleased&dDocName=123069 [1528] => | datum aktualizace = 2021-01-01 [1529] => | datum přístupu = 2021-05-29 [1530] => | jazyk = německy [1531] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211008042746/https://statistik.at/wcm/idc/idcplg?IdcService=GET_NATIVE_FILE&RevisionSelectionMethod=LatestReleased&dDocName=123069 [1532] => | datum archivace = 2021-10-08 [1533] => | nedostupné = ano [1534] => }} [1535] => {{Citace elektronické monografie [1536] => | korporace = CIA [1537] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1538] => | titul = The World Factbook - Austria [1539] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html [1540] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1541] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1542] => | jazyk = anglicky [1543] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224190643/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html [1544] => | datum archivace = 2018-12-24 [1545] => | nedostupné = ano [1546] => }} [1547] => [1548] => === Literatura === [1549] => * BISCHOF, Günter. Rakousko v první studené válce 1945–1955. Praha : Academia. 2017. {{ISBN|978-80-200-2706-1}} [1550] => * ŠMIDRKAL, Václav, Ota KONRÁD, Hildegard SCHMOLLER a Niklas PERZI, ed. ''Sousedé: česko-rakouské dějiny''. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2019. [1551] => * {{Citace monografie [1552] => | příjmení = Wihoda [1553] => | jméno = Martina [1554] => | rok = 2010 [1555] => | titul = Dějiny Rakouska [1556] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1557] => | místo = Praha [1558] => | stránky = [1559] => | poznámka = [1560] => | isbn = 978-80-7106-239-4 [1561] => }} [1562] => * [https://www.wifo.ac.at/bibliothek/archiv/MOBE/1946Heft01_06.pdf Die wirtschaftliche Lage Österreichs am Ende des ersten Nachkriegsjahres] / Hospodářská situace Rakouska na konci prvního poválečného roku, výroční zpráva 31. července 1946 [1563] => [1564] => === Související články === [1565] => * [[Seznam prezidentů Rakouska]] [1566] => * [[Seznam jezer v Rakousku]] [1567] => [1568] => === Externí odkazy === [1569] => * {{Commonscat|Austria}} [1570] => * {{Wikicitáty|téma=Rakousko}} [1571] => * {{Osmrelace|16239}} [1572] => * {{Wikislovník|heslo=Rakousko}} [1573] => * [https://web.archive.org/web/20160714012814/http://vseorakousku.cz/ Vše o Rakousku] [1574] => * [https://web.archive.org/web/20190504004828/http://cz.inaustria.at/ Rakouský turistický portál] [1575] => * [https://www.tripadvisor.cz/Attractions-g190410-Activities-c47-Austria.html Nejhezčí památky v Rakousku] [1576] => * [http://www.austria.info Rakouský turismus] [1577] => * [https://web.archive.org/web/20150817144538/http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop Rakouský lexikon] (německy) [1578] => * [https://web.archive.org/web/20070121212837/http://www.austria.gv.at/ Informace o Rakousku, jeho vládě a parlamentu na úřadu spolkového kancléře] (německy) [1579] => * [https://web.archive.org/web/20050710084552/http://www.oeamtc.at/index.php?type=menu&id=0280 Dopravní služba ÖAMTC] (německy) [1580] => * [http://www.aussenministerium.at/ Ministerstvo zahraničních věcí] (německy) [1581] => * [http://www.statistik.at/ Webové stránky Statistik Austria] (anglicky, německy) [1582] => * [http://www.ostarrichi.org/ Rakousko-německý slovníček] (německy) [1583] => * [http://www.austrianmap.at/ Mapa spolkových úřadů] (německy) [1584] => * [http://www.donaumonarchie.com/ Dunajská monarchie, Rakousko-Uhersko, vč. informací a historických map] (německy) [1585] => * [http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/Nejvetsi-Rakouske-cyklostezky.htm Největší Rakouské cyklostezky (info, foto, výškový profil, mapy,…)] [1586] => * {{Citace elektronické monografie [1587] => | titul = Austria - Amnesty International Report 2011 [1588] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/austria/report-2011 [1589] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1590] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1591] => | jazyk = anglicky [1592] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818064440/http://www.amnesty.org/en/region/austria/report-2011 [1593] => | datum archivace = 2011-08-18 [1594] => | nedostupné = ano [1595] => }} [1596] => * {{Citace elektronické monografie [1597] => | titul = Austria (2011) [1598] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3165.htm [1599] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1600] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1601] => | jazyk = anglicky [1602] => }} [1603] => * {{Citace elektronické monografie [1604] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1605] => | titul = Background Note: Austria [1606] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3165.htm [1607] => | datum vydání = 2011-05-26 [1608] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1609] => | vydavatel = U.S. Department of State [1610] => | jazyk = anglicky [1611] => }} [1612] => * {{Citace elektronické monografie [1613] => | korporace = CIA [1614] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1615] => | titul = The World Factbook - Austria [1616] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html [1617] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1618] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1619] => | jazyk = anglicky [1620] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224190643/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html [1621] => | datum archivace = 2018-12-24 [1622] => | nedostupné = ano [1623] => }} [1624] => * {{Citace elektronické monografie [1625] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR ve Vídni [1626] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rakousko [1627] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rakousko-2011-05-01.pdf [1628] => | datum vydání = 2011-05-01 [1629] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1630] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1631] => | jazyk = česky [1632] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130512063737/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rakousko-2011-05-01.pdf [1633] => | datum archivace = 2013-05-12 [1634] => | nedostupné = ano [1635] => }} [1636] => * {{Citace elektronické monografie [1637] => | příjmení = Fellner [1638] => | jméno = Fritz [1639] => | spoluautoři = a kol. [1640] => | titul = Austria [1641] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/44183/Austria [1642] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1643] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1644] => | jazyk = anglicky [1645] => }} [1646] => [1647] => {{Rakousko}} [1648] => {{Evropa}} [1649] => {{EU}}{{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}{{Autoritní data}} [1650] => {{Portály|Rakousko}} [1651] => [1652] => [[Kategorie:Rakousko| ]] [1653] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1654] => [[Kategorie:Státy EU]] [1655] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1656] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1955]] [1657] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1658] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [] => )
good wiki

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika , je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách. Je federací devíti spolkových zemí, z nichž jednou je hlavní město Vídeň, nejlidnatější město a spolková země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vídeň','Salcburk','Ötztalské Alpy','Švýcarsko','Vorarlbersko','Innsbruck','Štýrský Hradec','Štýrsko','Korutany','Burgenland','Vysoké Taury','Horní Rakousy'

Burgenland

Burgenland je spolková země Rakouska, která se nachází na východě země na hranicích s Maďarskem a Slovenskem.

Innsbruck

Korutany

Salcburk

Salcburk je jedním z nejvýznamnějších historických hradů v Česku.

Štýrsko

Švýcarsko

Vídeň

Vorarlbersko