Array ( [0] => 14759151 [id] => 14759151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rebucie [uri] => Rebucie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Rebucie [2] => | obrázek = Rebutia senilis 1.jpg [3] => | popisek = ''Rebutia senilis'' [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hvozdíkotvaré]] (''Caryophyllales'') [10] => | čeleď = [[kaktusovité]] (''Cactaceae'') [11] => | podčeleď = ''[[Cactoideae]]'' [12] => | tribus = ''[[Trichocereeae]]'' [13] => | rod = '''rebucie''' (''Rebutia'') [14] => | rod popsal = [[Karl Moritz Schumann |K.Schum.]], 1895 [15] => }} [16] => '''Rebucie'''{{Citace monografie [17] => | příjmení = Skalická [18] => | jméno = Anna [19] => | příjmení2 = Větvička [20] => | jméno2 = Václav [21] => | příjmení3 = Zelený [22] => | jméno3 = Václav [23] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [24] => | vydavatel = Aventinum [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2012 [27] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [28] => }} (''Rebutia'') je rod malých, jihoamerických, vysokohorských kaktusů. Vzhledem těla a trnů nejsou příliš zajímavé, jsou ale velmi oblíbené pro své snadné a bohaté kvetení. Proto jsou často pěstovány a nabízeny v obchodech. K objevení a prozkoumání nalezišť výrazně přispěli Češi [[Alberto Vojtěch Frič|A. V. Frič]] a [[Karel Kníže]]. [29] => [30] => == Výskyt == [31] => I přes velký počet taxonů je oblast výskytu rebucií poměrně malá. Jsou to předhoří hlavního hřebene And, vysokohorské oblasti severní, až severozápadní Argentiny a jižní Bolívie, ve výškách od 2 000 do 4 500 m n. m. Vzácně zasahují níže až k 1000 m n. m. V letním období je zde mírně teplé klima se silnou insolací, vysokými rozdíly mezi denními a nočními teplotami a dostatečnými srážkami. Srážek je poměrně hodně, ale jsou to prudké lijáky soustředěné do kratších období. Zimní klidové období je zcela suché, chladné. Zde rebucie rostou na loukách v zápoji nízkých travin nebo ve spárách a škvírách skalních ploten společně s pionýrskými travinami, mechy a lišejníky. [32] => Spolu s rebuciemi v oblasti rostou rody ''[[Parodia]], [[Lobivia]], [[Echinopsis]]'' a ''[[Acanthocalycium]]''. Hromadně se zde vyskytují pasakánoidní ''[[trichocereus]]y''. Jsou to mohutné, nerozvětvené, až 15 m vysoké [cereus]y, které tvoří specifické, pravidelné, ale řídké porosty na rozsáhlých oblastech horských svahů a hřebenů, tzv. pasakánové lesy. [33] => [34] => == Popis == [35] => [36] => === Obecná charakteristika === [37] => Stonky mají různý tvar, mohou být ploše kulovité, kulovité až válcovité, solitérní, dole odnožující nebo až trsovité. Obvyklá velikost je 3 až 8 cm. Rychlené, přehnojené nebo ve stínu pěstované rostliny mohou být větší až deformované. Žebra jsou spirálovitá nebo rovná, jsou méně či více rozdělená do bradavek. Areolová a temenní vlna je nepatrná. Otrnění není většinou příliš výrazné, je rovné tenké, světlé, většinou těžko rozlišitelné na okrajové a střední. Trny mohou rostlinu zcela zahalovat. Vzácně se vyskytují mohutnější střední tmavé trny, např. u ''R. robustispina'', ''R. margarethae''. U ''digitorebucií'' bývají trny přitisklé ke stonku, pektinátní. Květy jsou poměrně velké, trychtýřovité až široce rozevřené. Mají dlouhou, relativně tenkou trubku. Vyrůstají z boku nebo z báze stonků. Většina druhů je autogamní. Velmi často jsou světle červené až oranžové, dále pak karmínové až fialové, žluté, růžové, bílá barva je vzácná. Plod je malá kulatá bobule dost pevně spojená se zbytkem květu, ve zralosti tence blanitá, rozpadající se. Početná semena vejčitá, asi 0,5 až 1 mm velká, černá, mnohdy s výrazným bílým hilem. Kořeny svazčité nebo řepovité. [38] => [39] => === ''Rebutia'' === [40] => [41] => :Backeberg: rod ''Rebutia'' [42] => :Šída: rod ''Rebutia'', podrod ''Rebutia'', sekce ''Rebutia'' [43] => :Mosti & Papini: rod ''Rebutia'' [44] => Většinou spíše polokulovité plošší rostliny, na bázi odnožující. Žebra jsou spirálovitá, zcela rozpadlá do hrbolů. Poupata a květy se tvoří u báze rostliny, mnohdy jakoby vyrůstají ze země. Květní trubka je holá, tyčinky volné, nepřirostlé ke květní trubce. Kořeny svazčité. Tyto druhy jsou velmi variabilní, v barvě květů, otrnění. [45] => [46] => === ''Aylostera'' === [47] => [48] => :Backeberg: rod ''Aylostera'' [49] => :Šída: rod ''Rebutia'', podrod ''Rebutia'', sekce ''Aylostera'' [50] => :Mosti & Papini: rod ''Aylostera'', podrod ''Aylostera'' [51] => Kulovité, mnohdy mírně protáhlé rostliny. Květy mají ochmýřenou trubku a vyrůstají více na boku rostliny. Tyčinky bývají přirostlé k trubce. Kořeny svazčité. Vzhledem se zcela odlišuje ''[[Rebutia heliosa]]'' s varietami, která svým bílým pektinátním otrněním hustě pokrývajícím rostlinu připomíná mexickou miniaturu ''Mammillaria pectinifera''. Druhy jsou ustálené, s nízkou varibialitou a nekříží se. [52] => [53] => === ''Mediolobivia'' === [54] => [55] => :Backeberg: rod ''Mediolobivia'' [56] => :Šída: rod ''Rebutia'', podrod ''Pygmaeolobivia'', sekce ''Setirebutia'' a ''Digitorebutia'' [57] => :Mosti & Papini: rod ''Aylostera'', podrod ''Mediolobivia'' [58] => Menší rostliny, často konicky válcovité, trsovitě rostoucí. Mohou připomínat krátké prstíky, odtud [[Alberto Vojtěch Frič|Fričovo]] pojmenování ''Digitorebutia'' z latinského ''digitus'' znamenající prst. Pokožka bývá zbarvena do bronzova, hnědava apod. Žebra jsou přímá, mají zřetelný základ nesoucí jednotlivé hrbolky. Otrnění mnohdy přitisklé. Květní trubka je málo ochmýřená. Některé skupiny mají barvy květů jasné, jiné lomené, pastelové, nevýrazné. Kořen je řepovitý. [59] => [60] => == Taxonomie a historie == [61] => V širokém pojetí zahrnuje rod tři skupiny, ''Rebutia, Aylostera'' a ''Mediolobivia''. Rozmanité druhy ''mediolobivií'' jsou známy také pod synonymy ''Pygmaeolobivia'', ''Digitorebutia'' a ''Cylindrorebutia''. V úzkém pojetí tvoří rod ''Rebutia'' asi 12 druhů z okruhu ''[[Rebutia minuscula]]''. Vývoj pojetí rodu ukazuje tabulka. V důsledku neustálých taxonomických změn jsou jednotlivé druhy v literatuře uváděny pod různými rodovými jmény. [62] => [63] => === Historický vývoj === [64] => Rod s typovým druhem ''Rebutia minuscula'' popsal již v roce 1895 profesor Karl Moritz Schumann podle dr. Weberem objeveného, tehdy ničemu nepodobného kaktusu. Pojmenován je podle Pierre Rebuta, francouzského pěstitele. Vzápětí popis rodu upadl do zapomnění a druhy byly šířeny jako ''Echinocactus'' nebo ''Echinopsis''. Rod ''Rebutia'' obnovili až v roce 1922 Britton a Rose při své revizi čeledi kaktusů. V roce 1923 byl popsán rod ''Aylostera'', což byl počátek dělení na další samostatné rody. [[Alberto Vojtěch Frič|A. V. Frič]] při své poslední osmé expedici (1928/1929) objevil druhově bohatá naleziště ve vysokých horách na severozápadu Argentiny. Jeho nálezy spustily obrovskou vlnu zájmu o tyto kaktusy. V jeho stopách se vydalo mnoho dalších sběratelů. Pro studium byla ustanovena mezinárodní studijní skupina Der Rebutienklub. A.V. Frič navrhuje postupně mnoho rodů, ''Eurebutia, Echinorebutia, Setirebutia, Digitorebutia, Cylindrorebutia, Scopaerebutia, Hymenorebutia'' a ''Chileorebutia'', Backeberg zase ''Pygmaeolobivia'' a ''Mediolobivia''. Mnoho nálezů z té doby, často ještě nepopsaných, bylo zničeno během II. světové války, zcela zničeny byly nejvýznačnější sbírky A. V. Friče a dalšího badatele A. Buininga. [65] => [66] => Po válce se obnovuje zájem o rebucie, první nové popisy a nové zásilky od jihoamerických sběračů kaktusů přichází již v roce 1948. Na delší dobu se prosazuje systém tří rodů, ''Rebutia'' pro ploše kulovité rostliny s květy holými, bez chlupů, ''Aylostera'' pro kulovité až protáhlejší rostliny s chlupy na květní trubce a nesourodý rod ''Mediolobivia'' pro různorodé rostliny, které mají být přechodem k rodu ''Lobivia''. Od 70. let navázal na tradici A.V. Friče dalšími objevy a průzkumem nalezišť [[Karel Kníže]]. Koncem 20. století dochází v rámci všeobecných slučovacích tendencí v taxonomii ke sloučení do jediného rodu ''Rebutia''. International Cactaceae Systematics Group dokonce přiřazuje dříve samostatné a vzhledem odlišné rody ''[[Sulcorebutia]]'' a ''[[Weingartia]]''{{zdroj?}}. Poslední výzkumy naopak vedou k obnovení rodu ''Aylostera'' a samostatnosti dalších rodů. [67] => [68] => {| class="wikitable unsortable" ''' [69] => |- [70] => ! '''K. Schumann'''!! !! '''Britton & Rose''' !! '''Spegazzini''' !! '''A. V. Frič''' [71] => |- [72] => ! '''1895''' !! '''1896 – 1921''' !! '''1922''' !! '''1923''' !! '''1932 – 1938''' [73] => |- [74] => | ''Rebutia''
genera nova || '' Echinocactus''
'' Echinopsis'' || ''Rebutia''
renovace || ''Rebutia''
|| ''Rebutia'' [75] => |- [76] => | ''Rebutia'' || || ''Rebutia'' || ''Aylostera''
genera nova || ''Digitorebutia, Cylindrorebutia,
Echinorebutia, Setirebutia,
Hymenorebutia, Scopaerebutia '' [77] => |- [78] => ! '''C. Backeberg''' !! '''Donald''' !! '''ICSG Anderson''' !! '''Rowley''' !! '''Mosti & Papini''' [79] => |- [80] => ! '''1966''' !! '''1975''' !! '''2001''' !! '''2009''' !! '''2011''' [81] => |- [82] => | ''Rebutia'' K. Schum. || ''Rebutia''
sectio ''Rebutia'' || ''Rebutia'' || ''Rebutia''
subg. ''Rebutia'' || ''Rebutia'' [83] => |- [84] => | ''Aylostera'' Speg. || ''Rebutia''
sectio ''Aylostera'' || ''Rebutia'' || ''Aylostera''
subg. ''Aylostera'' || ''Aylostera''
subg. ''Aylostera'' [85] => |- [86] => | ''Mediolobivia'' Backeb. || ''Rebutia''
sectio '' Setirebutia,
Digitorebutia, Cylindrorebutia '' || ''Rebutia'' || ''Aylostera''
subg. ''Mediolobivia'' || ''Aylostera''
subg. ''Mediolobivia'' [87] => |- [88] => | ''Weingartia'' Werderm.
syn.''Spegazzinia'' Backeb. || ''Weingartia'' || ''Rebutia'' || ''Rebutia''
subg. ''Weingartia'' || ''Weingartia'' [89] => |- [90] => | ''Sulcorebutia'' Backeb. || ''Sulcorebutia'' || ''Rebutia'' || ''Rebutia''
subg. ''Sulcorebutia'' || ''Weingartia''
incl. ''Cintia'' [91] => |} [92] => Tabulka podle: Šída O., 1997, Mosti & Papini, 2011. [93] => [94] => === Vnitřní členění rodu === [95] => tak jak nepanuje shoda v uspořádání a definici rodů, není ani ve vymezení jednotlivých taxonů a jejich zařazení na úroveň druhů, poddruhů a variet či forem. Taxonomové se shodovali na vymezení rodů/podrodů/skupin ''Rebutia'' v úzkém pojetí, tedy rebucie s holou květní trubkou bez chlupů a ''Aylostera''. Různorodé pojetí bylo v uspořádání dalších okruhů známých jako '' Mediolobivia, Pygmaeolobivia, Setirebutia, Cylindrorebutia, Digitorebutia''. [96] => [97] => Specialista a taxonom '''E. F. Anderson''' rozeznává něco přes 40 široce pojatých druhů. Ty řadí do třech tradiční podrodů: ''Rebutia'', ''Aylostera'' a dále pak ''Mediolobivia'' zahrnující dříve různě pojímané skupiny ''Setirebutia, Pygmaeolobivia, Digitorebutia'' apod. [98] => [99] => Český specialista '''Otakar Šída''' oproti tomu ve svém pojetí bližším praxi kaktusářů pěstitelů rozeznává okolo 140 druhů. Jeho členění rodu je složitější. Podrod ''Rebutia'' dělí na sekce ''Rebutia'' a ''Aylostera'', podrod ''Pygmaeolobivia'' dělí na sekce ''Setirebutia'' a ''Digitorebutia''. Navíc přidává podrod ''Reichocactus'' pro jeden specifický druh ''Reichocactus neoreichianus/Lobivia famatimensis'' tvořící přechod k rodům ''Lobivia'' nebo ''Echinopsis''. [100] => [101] => === Soudobé pojetí === [102] => [103] => ==== Fylogenetický výzkum ==== [104] => Výzkumy počátkem 21. století ukazují na [[Polyfyletismus|polyfyletický]] původ rodu ''Rebutia''. Zůstávají zachovány samostatné rody ''[[Sulcorebutia]]'' a ''[[Weingartia]]''. [[Klad]]ografická větev '''''Rebutia'' I''' zahrnuje bývalé rody ''Aylostera'' a ''Mediolobivia'' (typu ''R. pseudodeminuta, R. fiebrigii, R. deminuta, R. pygmaea, R. steinmanni, R. einsteinii''). [[Klad]]ografická větev '''''Rebutia'' II''' zahrnuje rostliny s holým [[Oplodí|perikarpem]], tedy původní ''Rebutia'' (typu ''R. minusula, R. senililis, R. wesneriana'' atd.), rody ''[[Sulcorebutia]]'', ''[[Weingartia]]'' a novější rod ''Cintia'' zůstávají samostatné. [105] => [106] => {{Klad| style=line-height:100% [107] => |1={{Klad [108] => |1={{Klad [109] => |1='''''Rebutia'' I''' (''Aylostera'', ''Mediolobivia'' (tj.''Pygmaeolobivia'', ''Setirebutia'', ''Digitorebutia'')) [110] => |2=Další rody ''Gymnocalycium'', ''Echinopsis'', ''Cereus'', ''Stetsonia'', ''Cleistocactus'', ''Espostoa'', ''Denmoza'', ''Lobivia'', ''Matucana'', ''Oroya'', ''Oreocereus'', aj. [111] => }} [112] => |2={{Klad [113] => |2=''Browningia hertlingiana'' [114] => |1={{Klad [115] => |1={{Klad [116] => |2=''Browningia candelaris'' [117] => |1='''''Rebutia'' II''' (''Rebutia'' s holým perikarpem typu ''R. minuscula'') [118] => }} [119] => |2=''Sulcorebutia'', ''Weingartia'' a ''Cintia'' [120] => }} [121] => }} [122] => }} [123] => }} [124] => [125] => ==== Obnova rodu ''Aylostera'' ==== [126] => V roce 2009 G. Rowley a další prací Mosti & Papini v roce 2011 formálně obnovili rod ''Aylostera''. Oproti zažitému pojetí podle Backeberga zahrnuje i druhy dříve řazené do rodu ''Mediolobivia''. V rodu ''Rebutia'' bylo ponecháno 12 druhů z okruhu ''Rebutia minuscula'', tj. sekce ''Rebutia'' nebo též klad ''Rebutia'' II. [127] => [128] => : ''[[Rebutia calliantha]]'' Bewer., 1948. [129] => : ''[[Rebutia fabrisii]]'' Rausch, 1977. [130] => : ''[[Rebutia kariusiana]]'' Wessner, 1963. [131] => : ''[[Rebutia krainziana]]'' Kesselr., 1948. [132] => : ''[[Rebutia margarethae]]'' Rausch, 1972. [133] => : ''[[Rebutia marsoneri]]'' Werderm., 1937. [134] => : ''[[Rebutia minuscula]]'' K. Schum., 1895 [135] => : ''[[Rebutia padcayensis]]'' Rausch, 1970. [136] => : ''[[Rebutia senilis]]'' Backeb., 1932. [137] => : ''[[Rebutia violaciflora]]'' Backeb., 1935, [138] => : ''[[Rebutia wessneriana]]'' Bewer., 1948 [139] => :: ''Rebutia wessneriana'' Bewer. subsp. ''berylloides'', 1976. [140] => : ''[[Rebutia xanthocarpa]]'' Backeb., 1932. [141] => [142] => == Pěstování == [143] => Rebucie obecně patří mezi snadno pěstovatelné a odolné kaktusy. Pěstování vychází z toho, že jde o otužilé vysokohorské rostliny. Dobře snáší různé umístění, na okně za sklem, v pařeništi nebo ve skleníku. Zejména jim vyhovuje volná kultura, umístění bez krytu na přímém slunci před oknem, na balkoně nebo na zahradě. Nutné je suché a chladné přezimování při 5 až 10 °C, jinak se rostliny probouzí, vytahují a nekvetou. Přezimování je vhodné na světle. Může být i ve tmě, potom se opožďuje doba kvetení a při přechodu na letní osluněné stanoviště je potřeba zpočátku stínit proti popálení. Brzy kvetoucí druhy ze sekce ''Rebutia'' mohou při velkém přísunu živin přeměnit malá poupata na odnože, proto se doporučuje počkat se zálivkou až poupata dorostou velikosti skoro 1 cm. V červenci, když noční teploty neklesají pod asi 20 °C přestávají rebucie růst, dochází k letní stagnaci. Je nutné přestat se zálivkou obdobně jako v zimním období, jinak zahnívají kořeny a dochází k úhynu. Množení je snadné, jak vegetativní odnožemi, tak výsevem semen. Semena z rozpadlých plodů často samovolně klíčí a semenáčky dále úspěšně rostou již v květináčku mateřské rostliny. Nakvetlé rostliny zejména ze sekce ''Rebutia'' jsou hojně nabízeny široké veřejnosti v obchodech a květinářstvích. [144] => [145] => == Galerie == [146] => [147] => [148] => Soubor:Rebutia minuscula4.jpg| ''Rebutia minuscula'' je první objevený a často pěstovaný druh. ''Rebutia''. [149] => Soubor:Rebutia_senilis_1.jpg| ''Rebutia senilis'' se vyznačuje hustým bělavým otrněním. Typ má oranžovočervené květy, variety květy různých barev. ''Rebutia''. [150] => Soubor:Rebutia chrysacantha kesselringiana 1.jpg| ''Rebutia senilis'' var. ''kesselringiana'' se žlutými květy je známa též jako ''R. chrysacantha'' var. ''kesselringiana''. [151] => Soubor:Rebutia krainziana 2.jpg| ''Rebutia krainziana'' je charakteristická přitisklým, jakoby krajkovým, bělostným otrněním. ''Rebutia''. [152] => Soubor:Rebutia-krainziana.jpg| ''Rebutia krainziana'' v pražské botanické zahradě. [153] => Soubor:Rebutia violaciflora 1.jpg | ''Rebutia violaciflora'' je nejznámější rebucií kvetoucí v odstínech fialové. ''Rebutia''. [154] => Soubor:Rebutia marsoneri pm.JPG| ''Rebutia marsoneri'' je nejdéle známý žlutokvětý druh. ''Rebutia''. [155] => Soubor:Rebutia padcayensis.jpg| ''Rebutia padcayensis'' je novější druh. [156] => [157] => Soubor:Rebutia fiebrigii pm.jpg| ''Rebutia fiebrigii'' patří mezi nejznámější zástupce rodu ''Aylostera''. [158] => Soubor:Rebutia muscula.JPG| : ''Rebutia muscula'' představuje druhy zcela zahalené do trnů. ''Aylostera''. [159] => Soubor:Rebutia narvaecensis 1.jpg| ''Rebutia narvaecensis'' je široce nabízený druh pro svou růžovou barvu květů. ''Aylostera''. [160] => Soubor:Rebutia albiflora 1.jpg| ''Rebutia albiflora'' je nejznámější bělokvětý druh, zároveň má nejmenší stonky. ''Aylostera''. [161] => Soubor:R heliosa.jpg| ''Rebutia heliosa'' má unikátní vzhled. ''Aylostera''. [162] => [163] => Soubor:Rebutia einsteinii 1.jpg| ''Rebutia einsteinii'' je nejvýše rostoucí kaktus. ''Mediolobivia''. [164] => Soubor:Rebutia pygmaea 2.jpg| ''Rebutia pygmaea'' je dávno známý druh s květy matných barev. ''Mediolobivia''. [165] => Soubor:Rebutia nigricans.jpg| ''Rebutia nigricans'' má tmavočervené květy. ''Mediolobivia''. [166] => Soubor:Rebutia knizei 006.JPG| ''Rebutia knizei'' je zajímavá žlutým květem se zeleným jícnem. ''Mediolobivia''. [167] => Soubor:Rebutia torquata 1.jpg| ''Rebutia torquata'' má výrazná žebra zdůrazněná areolami s pektinátními ostny. ''Mediolobivia''. [168] => Soubor:Rebutia pauciareolata 1..jpg| ''Rebutia pauciareolata'' je novější, velmi pěkný druh. ''Mediolobivia''. [169] => Soubor:Rebutia 787.JPG| Minisbírka kvetoucích rebucií a ayloster na okenním parapetu. [170] => Soubor:Rebutia perplexa.jpg | Velké trsy starých sbírkových rostlin. [171] => File:Rebutia cajasensis 6.JPG|''Rebutia cajasensis.''Vyznačuje se středovými trny. ''Aylostera''. [172] => [173] => [174] => [175] => == Související články == [176] => Většinou to jsou popisy jednotlivých druhů od Otakara Šídy. Popisy dalších druhů jsou *[https://web.archive.org/web/20080915054307/http://rebutia.iglu.cz/obsah.html zde] [177] => {|width=100% [178] => |-valign=top [179] => |width=50%| [180] => '''''Rebutia''''' [181] => :''[[Rebutia minuscula]]'' [182] => :''[[Rebutia violaciflora]]'' [183] => :''[[Rebutia kariusiana]]'' [184] => :''[[Rebutia senilis]]'' [185] => :''[[Rebutia senilis lilacino-rosea]]'' [186] => :''[[Rebutia chrysacantha kesselringiana]]'' [187] => :''[[Rebutia fabrisii]]'' [188] => :''[[Rebutia fabrisii aureiflora]]'' [189] => :''[[Rebutia grandiflora]]'' [190] => :''[[Rebutia marsoneri]]'' [191] => :''[[Rebutia wessneriana]]'' [192] => [193] => ''''' Mediolobivia''''' [194] => :''[[Rebutia brunneoradicata]]'' [195] => :''[[Rebutia colorea]]'' [196] => :''[[Rebutia diersiana]]'' [197] => :''[[Rebutia friedrichiana]]'' [198] => :''[[Rebutia iscayachensis]]'' [199] => :''[[Rebutia mudanensis]]'' [200] => :''[[Rebutia pauciareolata]]'' [201] => :''[[Rebutia pygmaea]]'' [202] => :''[[Rebutia steinmannii eucaliptana]]'' [203] => :''[[Rebutia torquata]]'' [204] => :''[[Rebutia zecheri]]'' [205] => :''[[Rebutia einsteinii]]'' [206] => [207] => |width=50%| [208] => ''''' Aylostera ''''' [209] => :''[[Rebutia albiareolata]]'' [210] => :''[[Rebutia albiflora]]'' [211] => :''[[Rebutia albipilosa]]'' [212] => :''[[Rebutia albopectinata]]'' [213] => :''[[Rebutia brunescens]]'' [214] => :''[[Rebutia buiningiana]]'' [215] => :''[[Rebutia fiebrigii]]'' [216] => :''[[Rebutia flavistylus]]'' [217] => :''[[Rebutia heliosa]]'' [218] => :''[[Rebutia heliosa condorensis]]'' [219] => :''[[Rebutia heliosa teresae]]'' [220] => :''[[Rebutia ithyacantha]]'' [221] => :''[[Rebutia kupperiana]]'' [222] => :''[[Rebutia muscula]]'' [223] => :''[[Rebutia narvaecensis]]'' [224] => :''[[Rebutia perplexa]]'' [225] => :''[[Rebutia pulvinosa]]'' [226] => :''[[Rebutia spegazziniana]]'' [227] => :''[[Rebutia spinosissima]]'' [228] => :''[[Rebutia tarvitaensis]]'' [229] => :''[[Rebutia vulpina]]'' [230] => [231] => |} [232] => [233] => == Odkazy == [234] => [235] => === Reference === [236] => [237] => [238] => {{Citation |last=Ritz |first=Christiane M. |last2=Martins |first2=Ludwig |last3=Mecklenburg |first3=Rainer |last4=Goremykin |first4=Vadim |last5=Hellwig |first5=Frank H. |year=2007 |title=The molecular phylogeny of ''Rebutia'' (Cactaceae) and its allies demonstrates the influence of paleogeography on the evolution of South American mountain cacti |journal=American Journal of Botany |volume=94 |pages=1321–1332 |lastauthoramp=yes}}. Summary cladogram based on Fig. 2. [239] => [240] => Stefano Mosti, Nadeesha Lewke Bandara y Alessio Papini,Further insights and new combinations in Aylostera (cactaceae) based on molecular and morphological data. Pak. J. Bot., 43(6): 2769–2785, 2011 [241] => [242] => [243] => [244] => === Literatura === [245] => * ''Šída O.,'' Rod Rebutia, Moravské vydavatelství Květen, Brno, 1997, {{ISBN|80-901383-5-7}} [246] => * ''Crkal K., ''Lovec kaktusů, Academia, Praha, 1983 [247] => * ''Ritter Fr., '' Kakteen in Südamerika, 1980, 1982 [248] => * ''Anderson E. F., '' The Cactus Family, Timber Press, Portland, Oregon, 2001, pp. 599–611. [249] => * ''Pilbeam J., '' Rebutia, 1997, {{ISBN|0-95-283021-3}}, [http://kkplzen.eu/index.php/component/content/article/26-nase-knihovna/321-recenze-rebutia-john-pilbeam-1997 recenze] [250] => * ''Šeda V., Sedlák E., '' Mediolobivia, vydáno jako Kaktusy Special, č. 2, 2011, ISSN 0862-4372 [251] => * ''Stefano Mosti S., Bandara L. N., Papini A.:'' Further insights and new combinations in Aylostera (cactaceae) based on molecular and morphological data. Pak. J. Bot., 43(6): 2769–2785, 2011 [http://www.pakbs.org/pjbot/abstracts/43(6)/21.html dostupné online] [252] => [253] => === Externí odkazy === [254] => * {{Commonscat}} [255] => * {{Wikidruhy|taxon=Rebutia}} [256] => * [http://www.cact.cz/galerie_test/galerie.php?text=Rebutia Atlas druhů rodu Rebutia] [257] => * [http://www.cactuspedia.info/schede/REBUTIA/photo_gallery_rebutia.htm Cactuspedia Rebutia] [258] => * [http://www.rebutia.cz/rebutia_index.htm Fotogalerie, Vaněček] [259] => * [https://web.archive.org/web/20080915054307/http://rebutia.iglu.cz/obsah.html Klasifikace a popisy rebucií, Otakar Šída] [260] => * [http://hornad.fei.tuke.sk/~suba/Reb/ Index rodu Rebutia, Jan Vaněček] {{Wayback|url=http://hornad.fei.tuke.sk/~suba/Reb/ |date=20210117071105 }} anglicky [261] => [262] => {{Taxonbar|from=Q310441}} [263] => {{Autoritní data}} [264] => [265] => [[Kategorie:Rebutia| ]] [266] => [[Kategorie:Kaktusovité]] [267] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [268] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Rebucie

Rebucie (Rebutia) je rod malých, jihoamerických, vysokohorských kaktusů. Vzhledem těla a trnů nejsou příliš zajímavé, jsou ale velmi oblíbené pro své snadné a bohaté kvetení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alberto Vojtěch Frič','Rebutia minuscula','Sulcorebutia','Weingartia','Rebutia kariusiana','Rebutia heliosa','Rebutia fabrisii','Klad','Karel Kníže','Rebutia marsoneri','Rebutia senilis','Rebutia wessneriana'
Copyright © 2025 Dobrý spolek