Array ( [0] => 14682518 [id] => 14682518 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rovnodennost [uri] => Rovnodennost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rovnodennost je jev, který nastává dvakrát do roka v okamžiku, kdy je délka dne i noci stejná. Tento jev je důsledkem rovnoměrného rozdělení slunečního záření na povrch Země v průběhu roku. Rovnodennost je význačná zejména v období jarní a podzimní rovnodennosti, kdy je slunce přesně nad rovníkem a jeho paprsky dopadají kolmo na Zemi. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle 21. března a znamená začátek astronomického jara. Podzimní rovnodennost pak přichází na severní polokouli obvykle 23. září a je považována za počátek astronomického podzimu. Rovnodennost je nejen zajímavým astronomickým jevem, ale také má významné místo v různých kulturách a náboženstvích, a proto se jí také věnuje pozornost v oblasti tradičních a úskalí časového počítání. [oai] => Rovnodennost je jev, který nastává dvakrát do roka v okamžiku, kdy je délka dne i noci stejná. Tento jev je důsledkem rovnoměrného rozdělení slunečního záření na povrch Země v průběhu roku. Rovnodennost je význačná zejména v období jarní a podzimní rovnodennosti, kdy je slunce přesně nad rovníkem a jeho paprsky dopadají kolmo na Zemi. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle 21. března a znamená začátek astronomického jara. Podzimní rovnodennost pak přichází na severní polokouli obvykle 23. září a je považována za počátek astronomického podzimu. Rovnodennost je nejen zajímavým astronomickým jevem, ale také má významné místo v různých kulturách a náboženstvích, a proto se jí také věnuje pozornost v oblasti tradičních a úskalí časového počítání. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Earth-lighting-equinox EN.png|náhled|upright=1.0|Oslunění Země o rovnodennosti]] [1] => [[Soubor:Equinoxes-solstice-EN.svg|náhled|upright=1.3|Rovnodennosti a [[slunovrat]]y (zemská osa je zde zobrazena svisle; ''Solstice'' – slunovrat; ''Equinox'' – rovnodennost; ''Sun'' – zdánlivá poloha Slunce)]] [2] => '''Rovnodennost''' ([[latina|lat.]] ''aequinoctium'') je okamžik, kdy je [[Slunce]] v rovině [[Zemský rovník|zemského rovníku]], takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k [[Zemská osa|její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek]].''Ottův slovník naučný'', heslo Aequinoctium. Rovnodennost nastává dvakrát do roka: [3] => * 20. až 21. března, kdy [[geometrický střed|střed]] obrazu [[Slunce]] na [[nebeská sféra|nebeské sféře]] prochází [[jarní bod|jarním bodem]], a [4] => * 22. až 23. září, kdy prochází [[podzimní bod|podzimním bodem]]. [5] => Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, a mluvíme tedy o '''jarní''' rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti '''podzimní'''. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu. [6] => [7] => == Popis rovnodenností == [8] => * Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči [[apsida (astronomie)|apsidám]] dráhy Země. [9] => * Jako astronomické jevy neurčují [[kalendář]]ové přechody na [[letní čas]] a zpět, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu. [10] => * Slunce o rovnodennosti vychází přesně na [[východ]]ě a zapadá na [[západ]]ě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na [[Zemský rovník|rovníku]] přechází v poledne přes [[nadhlavník]]. [11] => * V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba [[Zeměpisný pól|zemské póly]], kde se tak střídá polární den a noc. [12] => [[Soubor:Equinozio da Pizzo Vento,tramonto fondachelli fantina, sicilia.JPG|náhled|upright=1.3|Západ slunce během rovnodennosti pozorovaný z Pizzo Vento ve městě [[Fondachelli-Fantina]] na [[Sicílie|Sicílii]]]] [13] => * Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají ([[refrakce]]), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut;{{Citace elektronického periodika [14] => | příjmení = Suchan [15] => | jméno = Pavel [16] => | příjmení2 = Kubala [17] => | jméno2 = Petr [18] => | titul = Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas [19] => | periodikum = www.astro.cz [20] => | url = http://www.astro.cz/clanek/3110 [21] => | datum vydání = 2008-03-18 [22] => | datum přístupu = 2008-03-19 [23] => }} „skutečná“ světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá.{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = Na rovnodennost si ještě den a noc zcela rovné nejsou, to nastane o tři dny později [25] => | periodikum = České Budějovice [26] => | vydavatel = Český Rozhlas [27] => | datum_vydání = 2021-09-22 [28] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/na-rovnodennost-si-jeste-den-a-noc-zcela-rovne-nejsou-nastane-o-tri-dny-pozdeji-8580961 [29] => | datum_přístupu = 2021-09-22 [30] => }} [31] => [32] => === Březnová rovnodennost === [33] => * V Česku a na celé severní polokouli jde o '''''jarní rovnodennost''''' (na jižní polokouli je to ''podzimní rovnodennost''). [34] => * Nastává nejčastěji [[20. březen|20. března]]. [35] => * Dříve nastávala často i [[21. březen|21. března]], ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102.{{Citace elektronického periodika |titul=Posledná jarná rovnodennosť 21.3.2011 |url=http://www.rostv.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=1025&Itemid=122 |datum přístupu=2014-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140313211353/http://www.rostv.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=1025&Itemid=122 |datum archivace=2014-03-13 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Halíř [37] => | jméno = Karel [38] => | titul = Nastává jarní rovnodennost 2014 [39] => | periodikum = Astronomický informační server astro.cz [40] => | vydavatel = [[Česká astronomická společnost]] [41] => | url = https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nastava-jarni-rovnodennost-2014.html [42] => | datum vydání = 2014-03-20 [43] => | jazyk = [44] => | datum přístupu = 2021-08-31 [45] => }} [46] => * Vzácně může být i [[19. březen|19. března]] (poslední výskyt roku 1796,[http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/seasons.pdf Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.] příští výskyt 2048). [47] => * Na [[Severní pól|severním pólu]] Slunce vyjde – začíná [[polární den]]. [48] => * Na [[Jižní pól|jižním pólu]] Slunce zapadne – začíná [[polární noc]]. [49] => * Průměrná denní teplota je 6,3 °C.{{kde?}} [50] => [51] => === Zářijová rovnodennost === [52] => * V Česku a na celé severní polokouli jde o '''''podzimní rovnodennost''''' (na jižní polokouli je to ''jarní rovnodennost''). [53] => * Nastává obvykle [[22. září|22.]] či [[23. září]]. [54] => * Vzácně může být i [[21. září]] (poslední výskyt roku 643, příští výskyt 2092) nebo [[24. září]] (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303). [55] => * Na [[Severní pól|severním pólu]] [[Slunce]] zapadne – začíná [[polární noc]]. [56] => * Na [[Jižní pól|jižním pólu]] [[Slunce]] vyjde – začíná [[polární den]]. [57] => * Průměrná denní teplota je 14,6 °C{{kde?}} (přibližně o 8 stupňů vyšší než na jaře, což je teplotní [[hystereze]]). [58] => [59] => == Historie a význam == [60] => V okolí [[slunovrat]]u se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. 2004, str. 79. [61] => [62] => Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj [[kalendář]] právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] ({{citát bible|Ex|12|2}}), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního [[nový rok|počátku roku]]. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských [[Velikonoce|Velikonoc]]. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => === Reference === [66] => [67] => [68] => === Literatura === [69] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271 [70] => [71] => === Související články === [72] => * [[Ekliptika]] [73] => * [[Kalendář]] [74] => * [[Slunovrat]] [75] => [76] => === Externí odkazy === [77] => * {{Commonscat}} [78] => * {{Wikislovník|heslo=rovnodennost}} [79] => * {{Otto|Aequinoctium}} [80] => * [http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/ Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l.] [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Astronomie}} [84] => [85] => [[Kategorie:Nebeská mechanika]] [86] => [[Kategorie:Slunce]] [87] => [[Kategorie:Kalendář]] [] => )
good wiki

Rovnodennost

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slunce','Zemský rovník','Severní pól','kalendář','polární noc','polární den','Jižní pól','letní čas','Soubor:Equinoxes-solstice-EN.svg','refrakce','Starý zákon','podzimní bod'
Copyright © 2025 Dobrý spolek