Array ( [0] => 14679304 [id] => 14679304 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rozhodování [uri] => Rozhodování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rozhodování je proces, kterým jedinec nebo skupina jedinců vybírají nejlepší volbu nebo akci z dostupných možností. Rozhodování je neodmyslitelnou součástí každodenního života a je klíčovým prvkem v různých oborech, jako je psychologie, ekonomie, management nebo politika. Důležitými faktory ovlivňujícími rozhodování jsou například osobní preference a cíle, vnímané riziko a odměna, nebo dostupné informace. Existuje několik přístupů a teorií, které se zabývají procesem rozhodování, jako je normativní rozhodování, které určuje nejlepší volbu na základě racionálního myšlení, nebo deskriptivní rozhodování, které zkoumá skutečný proces rozhodování. Rozhodování může probíhat buď individuálně, nebo v rámci skupiny. Skupinové rozhodování může být výhodné, protože umožňuje využití různých znalostí a perspektiv členů skupiny. Nicméně může také vést k problémům, jako je skupinový myšlenkový zpřevrácení nebo dominace jednoho člena skupiny. Rozhodování je také často spojeno se způsobem, jakým se jedinec nebo skupina jednotlivci rozhodují, jako je například analytické rozhodování, které se opírá o racionální a systematické vyhodnocování informací, nebo intuitivní rozhodování, které se spoléhá na instinkty a implicitní znalosti. Rozhodování je také neodmyslitelně spojeno se zodpovědností za vybrané rozhodnutí a jeho důsledky. Existují různé strategie, které mohou být použity ke zlepšení rozhodovacích procesů, včetně získávání a vyhodnocení dalších informací, konzultací s ostatními nebo vytvářením alternativních scénářů. Celkově je rozhodování důležitým a komplexním procesem, který má vliv na naše každodenní životy a rozhoduje o našem chování a výsledcích. [oai] => Rozhodování je proces, kterým jedinec nebo skupina jedinců vybírají nejlepší volbu nebo akci z dostupných možností. Rozhodování je neodmyslitelnou součástí každodenního života a je klíčovým prvkem v různých oborech, jako je psychologie, ekonomie, management nebo politika. Důležitými faktory ovlivňujícími rozhodování jsou například osobní preference a cíle, vnímané riziko a odměna, nebo dostupné informace. Existuje několik přístupů a teorií, které se zabývají procesem rozhodování, jako je normativní rozhodování, které určuje nejlepší volbu na základě racionálního myšlení, nebo deskriptivní rozhodování, které zkoumá skutečný proces rozhodování. Rozhodování může probíhat buď individuálně, nebo v rámci skupiny. Skupinové rozhodování může být výhodné, protože umožňuje využití různých znalostí a perspektiv členů skupiny. Nicméně může také vést k problémům, jako je skupinový myšlenkový zpřevrácení nebo dominace jednoho člena skupiny. Rozhodování je také často spojeno se způsobem, jakým se jedinec nebo skupina jednotlivci rozhodují, jako je například analytické rozhodování, které se opírá o racionální a systematické vyhodnocování informací, nebo intuitivní rozhodování, které se spoléhá na instinkty a implicitní znalosti. Rozhodování je také neodmyslitelně spojeno se zodpovědností za vybrané rozhodnutí a jeho důsledky. Existují různé strategie, které mohou být použity ke zlepšení rozhodovacích procesů, včetně získávání a vyhodnocení dalších informací, konzultací s ostatními nebo vytvářením alternativních scénářů. Celkově je rozhodování důležitým a komplexním procesem, který má vliv na naše každodenní životy a rozhoduje o našem chování a výsledcích. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Rozhodování''' je proces, při kterém jedinec či kolektiv vybírá nejlepší akci ze všech možných akcí. Jedná se o takovou akci (volbu), která nejlépe naplní dané možnosti ([[preference]]). [1] => [2] => Příkladem rozhodování je nákup automobilu, kdy se kupující na základě svých preferencí (cena, výkon, barva) rozhoduje mezi omezeným počtem možností (jednotlivé dostupné modely). [3] => [4] => Při rozhodování jedinec uplatňuje různé [[rozhodovací postupy]]. Popisem rozhodovacího procesu se zabývá [[rozhodovací věda]]. V rozhodování mu mohou pomoci [[systémy pro podporu rozhodování]]. Je možné i vyhledat specialistu, kteří mohou s velmi složitým rozhodováním pomoci. [5] => [6] => == Průběh rozhodování == [7] => Odborníci rozlišují dvě složky rozhodovacího procesu. Je to proces uvažování a porovnávání. [8] => [9] => === Uvažování === [10] => Svým přemýšlením jedinec zjišťuje, jaké závislosti v dané úloze, kterou má rozhodnout, platí. Hledá souvislosti a uvažuje o důsledcích svého jednání. Zjišťuje '''objektivní''' fakta a snaží se získat relevantní poznatky. [11] => [12] => === Porovnávání === [13] => Zde se naopak jedná o zjišťování subjektivních souvislostí, tedy jak dané možnosti vyhovují „mně“, konkrétnímu jedinci. Porovnávání může probíhat takto: [14] => # Znám potřebná [[fakta]] o úloze (tedy částečně podmíněno ''uvažováním'') [15] => # Znám svoje elementární [[preference]] [16] => # Porovnávání spojí první dva vstupy a vyrobí z nich celkové preference [17] => [18] => Na základě celkových preferencí může jedinec učinit rozhodnutí. [19] => [20] => == Techniky rozhodování == [21] => Techniky rozhodování mohou být rozděleny do dvou širokých kategorií: skupinové rozhodovací techniky a individuální rozhodovací techniky. [22] => [23] => === Skupinové === [24] => * '''Konsensuální''' se snaží vyhnout se "vítězům" a "poraženým". Konsensus vyžaduje, aby většina souhlasila s daným směrem akce a menšina to alespoň akceptovala. Jinak řečeno, pokud menšina nesouhlasí se směrem akce, konsensus požaduje, aby směr akce byl upraven tak, aby z něj byly odstraněny sporné části. [25] => * '''Metody založené na hlasování''' [26] => ** '''Majorita''' vyžaduje podporu nadpoloviční většiny členů skupiny. Laťka je tedy nižší, než u konsensu. [27] => ** '''Pluralita''', kde největší skupina rozhoduje, i když nemá majoritu. [28] => ** '''Kvadratické hlasování''' umožňuje přispěvatelům vyjádřit jejich ''preferenci'' a ''intenzitu preference'' pro každé rozhodnutí (na rozdíl od jednoduchého rozhodnutí ''pro'' nebo ''proti'') [29] => ** '''Rozsahové hlasování''' nechá každého člena ohodnotit jednu či více dostupných voleb. Volba s nejvyšším průměrem je zvolena. [30] => [31] => === Individuální === [32] => * '''Rozhodovací rozvaha''' - vypsání výhod a nevýhod (benefitů a nákladů, pro a proti) každé volby. [33] => * '''Optimalizace očekávané hodnoty''' - zvolení alternativy s nejvyšším pravděpodobností váženým využitím, volitelně se zvážením averze k riziku. [34] => * '''Satisfakce''' - zvažování alternativ jen do té doby, dokud není nalezena první akceptovatelná. [35] => * '''Souhlas s osobou s autoritou''', či "expertem", "jen následování příkazů" [36] => * '''Anti-autoritářství''' - provedení nejvíce opačné akce v porovnání s radami nedůvěryhodných autorit. [37] => * '''Házenkářství''' - např. hození si mincí, vylosování lístků z několika variant a jiné metody založené na náhodě, nebo souhře okolností - taroty, astrologie. [38] => * '''Automatizované''' - vytvoření kritérií pro automatizované rozhodování. [39] => * '''Systémy pro podporu rozhodování''' - použití programů pro rozhodování při setkání se s komplexním rozhodováním, nebo když se zvažuje mnoho zapojených lidí, kategorií, nebo jiných faktorů, které ovlivňují rozhodování. [40] => [41] => == Kroky == [42] => Různí badatelé zformulovali podobné předepsané kroky zaměřené na zlepšení rozhodování. [43] => [44] => === GOFER === [45] => V osmdesátých letech (1980) psycholog Leon Mann a kolegové vyvinuli systém rozhodování nazvaný GOFER, který učili dospělé, jak bylo shrnuto v knize Teaching Decision Making To Adolescents. {{Citace periodika [46] => | titul = Becoming a better decision maker [47] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1080/00050068908259558 [48] => | periodikum = Australian Psychologist [49] => | datum vydání = 1989 [50] => | datum přístupu = 2019-07-06 [51] => | issn = 1742-9544 [52] => | strany = 141–155 [53] => | ročník = 24 [54] => | číslo = 2 [55] => | doi = 10.1080/00050068908259558 [56] => | jazyk = en [57] => | jméno = Leon [58] => | příjmení = Mann [59] => }} [60] => [61] => # Ujištění se o cíli. [62] => # Generování možností. [63] => # Hledání fakt. [64] => # Zvážení důsledků. [65] => # Zhodnocení a implementace. [66] => [67] => === DECIDE === [68] => V roce 2008 Kristina Guo publikovala model DECIDE pro rozhodování, který má šest částí:{{Citace periodika [69] => | titul = DECIDE: A Decision-Making Model for More Effective Decision Making by Health Care Managers [70] => | url = http://insights.ovid.com/ [71] => | periodikum = The Health Care Manager [72] => | datum vydání = 2008-04-01 [73] => | datum přístupu = 2019-07-06 [74] => | issn = 1525-5794 [75] => | pmid = 18475113 [76] => | strany = 118–127 [77] => | ročník = 27 [78] => | číslo = 2 [79] => | doi = 10.1097/01.HCM.0000285046.27290.90 [80] => | jazyk = ENGLISH [81] => | poznámka = PMID: 18475113 [82] => | jméno = Kristina [83] => | příjmení = Guo [84] => }} [85] => [86] => # Definice problému. [87] => # Vypsání seznamu všech kritérií (omezení). [88] => # Zvážení či sesbírání všech alternativ. [89] => # Výběr nejlepší alternativy. [90] => # Vývoj a implementace akčního plánu. [91] => # Vyhodnocení a sledování hodnocení a zvážení zpětné vazby, je-li to potřeba. [92] => [93] => == Kognitivní a osobní zkreslení == [94] => Proces rozhodování je ovlivňován klamy. Objevují se více, když je rozhodováno pod tlakem, nebo stresem, nebo jde o vysoce složité rozhodování. [95] => [96] => Zde je seznam běžně debatovaných klamů v úsudku a rozhodování: [97] => [98] => * '''Selektivní hledání důkazů''' (také známé jako [[Konfirmační zkreslení]]): Lidé mají sklon chtít sbírat fakty, které podporují konkrétní závěry, ale nebrat v úvahu jiná fakta, která podporují jiné závěry. [99] => * '''Předčasné ukončení hledání důkazů''': Lidé mají sklon akceptovat první alternativu, která vypadá, jakože by mohla fungovat. [100] => * '''Kognitivní setrvačnost''' je neochota změnit existující myšlenkové vzorce ve tváři nových okolností. [101] => * '''Selektivní vnímání''': Lidé aktivně přeskakují informace, které si myslí, že nejsou důležité (viz [[Předsudek]]). [102] => * '''Chtění, aby to byla pravda''' (anglicky ''wishful thinking'') [103] => * '''Zkreslení podporující volbu''' nastává, když lidé rozostřují vzpomínky zvolených a odmítnutých voleb proto, aby zvolené volby vypadaly atraktivnější. [104] => * '''Poslednost''' (anglicky ''recency'') - Lidé mají sklon být pozornější k posledním informacím a buď ignorovat, nebo zapomínat starší informace. [105] => * '''Opakování''' - Chtění věřit tomu, co se říká nejčastěji. [106] => * '''Kotvení''' - rozhodování je příliš ovlivněno počáteční informací, která tvaruje náš pohled na následující informace. [107] => * '''Skupinové myšlení''' (anglicky ''groupthink'') je vzájemný tlak držet názory držené skupinou. [108] => * '''Zkreslení důvěryhodnosti zdroje''' je tendence odmítnout tvrzení osoby na základě zkreslení oproti osobě, organizaci, nebo skupině, do které osoba náleží. [109] => * '''Asymetrie přiznávání kreditu''' - lidé mají sklon přiznat své úspěchy interním faktorům - svým schopnostem, či talentům, ale vysvětlovat své chyby v termínech externích faktorů, jako například smůla. [110] => * '''Hraní role''' je tendence vyhovovat očekávání druhých lidí o rozhodování. [111] => * '''Podcenění nejistoty a iluze ovládání''': Lidé mají sklony podceňovat budoucí nejistotu díky tendenci věřit, že mají více kontroly nad událostmi, než ve skutečnosti mají. [112] => * '''Optimismus''' je tendence přeceňovat pravděpodobnost výskytu pozitivních událostí v budoucnosti a podceňovat pravděpodobnost negativních životních událostí. [113] => [114] => == Kognitivní styly == [115] => [116] => === Optimalizace versus satisfakce === [117] => Herbert A. Simon stvořil frázi "omezená racionalita" k vyjádření myšlenky, že lidské rozhodování je omezené dostupnou informací, dostupným časem a schopností mysli zpracovávat informace. Další psychologický výzkum identifikoval individuální rozdíly mezi dvěma kognitivními styly: maximalizátoři se pokouší udělat optimální rozhodnutí, zatímco satisfaktoři se jednoduše snaží najít řešení, které je "dost dobré". Maximalizátoři mají sklon strávit delší čas rozhodováním díky potřebě maximalizovat výkon skrze všechny proměnné a pečlivě zvážit všechny kompromisy, také mají sklony častěji litovat svých rozhodnutí (možná proto, že jsou více než satisfaktoři schopni rozpoznat, že se rozhodnutí ukázalo být suboptimální). [118] => [119] => === Racionální versus intuitivní === [120] => Psycholog Daniel Kahneman adoptoval termíny původně navrhované psychologem Keithem Stanovichem a Richardem Westem a teoretizoval, že lidské rozhodování je výsledek souhry mezi dvěma druhy kognitivních procesů: automatický intuitivní systém (nazývaný "System 1") a námahu vyžadující racionální systém (nazývaný "System 2"). System 1 je systém odspoda nahoru, rychlý a výchozí systém pro rozhodování, zatímco system 2 je shora dolů, pomalý a explicitní systém rozhodování.{{Citace monografie [121] => | vydání = [122] => | titul = Thinking, fast and slow [123] => | url = https://archive.org/details/thinkin_kah_2011_00_3608 [124] => | oclc = 706020998 [125] => | místo = New York [126] => | isbn = 9780374275631 [127] => | isbn2 = [128] => | počet stran = [129] => | příjmení = Kahneman [130] => | jméno = Daniel [131] => | příjmení2 = [132] => | jméno2 = [133] => | vydavatel = Farrar, Straus and Giroux [134] => | rok vydání = 2011 [135] => | strany = [136] => }} System 1 obsahuje jednoduchou heuristiku v úsudku a rozhodování, jako například heuristika afektu (rozhodování pod vlivem emocí), heuristika dostupnosti, heuristika známosti a heuristika reprezentativnosti. [137] => [138] => === Obecný styl rozhodování (GDMS) === [139] => V testu obecného stylu rozhodování vyvinutém Suzanne Scottovou a Reginaldem Brucem existuje pět stylů rozhodování: racionální, intuitivní, závislý, vyhýbavý a spontánní. {{Citace periodika [140] => | titul = Decision-Making Style: The Development and Assessment of a New Measure [141] => | url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0013164495055005017 [142] => | periodikum = Educational and Psychological Measurement [143] => | datum vydání = 1995-10 [144] => | datum přístupu = 2019-07-07 [145] => | issn = 0013-1644 [146] => | strany = 818–831 [147] => | ročník = 55 [148] => | číslo = 5 [149] => | doi = 10.1177/0013164495055005017 [150] => | jazyk = en [151] => | jméno = Susanne G. [152] => | příjmení = Scott [153] => | jméno2 = Reginald A. [154] => | příjmení2 = Bruce [155] => }}{{Citace periodika [156] => | titul = Decision-making style: habit, style or both? [157] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0191886903001624 [158] => | periodikum = Personality and Individual Differences [159] => | datum vydání = 2004-3 [160] => | datum přístupu = 2019-07-07 [161] => | strany = 931–944 [162] => | ročník = 36 [163] => | číslo = 4 [164] => | doi = 10.1016/S0191-8869(03)00162-4 [165] => | jazyk = en [166] => | jméno = Peter [167] => | příjmení = Thunholm [168] => }} Těchto pět stylů rozhodování se mění v závislosti na kontextu a situaci a žádný styl není nutně lepší, než kterýkoliv jiný. V příkladech níže jedinec pracuje pro firmu a je mu nabídnuta pozice v jiné firmě. [169] => [170] => * ''Racionální styl'' je hledání do hloubky a silné zvážení jiných možností a/nebo informací před učiněním rozhodnutí. V tomto stylu by jedinec prozkoumal novou nabízenou práci, zhodnotil svoji aktuální práci a díval se na plusy a minusy zvolení nového místa oproti setrvání v aktuální firmě. [171] => * ''Intuitivní styl'' je důvěra v první pocity a instinktivní reakce. V tomto stylu když jedinec zpočátku preferuje nové místo, protože má pocit, že pracovní prostředí je pro něj vhodnější, tak by se rozhodl zkusit novou práci. Jedinec by nemusel udělat toto rozhodnutí hned jakmile by byla nabídnuta tato práce. [172] => * ''Závislý styl'' je požádat jiné lidi o podněty a rady k tomu, jaké rozhodnutí by mělo být učiněnu. V tomto stylu by se jedinec mohl zeptat přátel, rodiny, spolupracovníků, ale ne nutně všech těchto lidí. [173] => * ''Vyhýbavý styl'' je odvrácení zodpovědnosti učinit volbu. V tomto stylu by jedinec neudělal rozhodnutí, takže by zůstal v aktuální práci. [174] => * ''Spontánní styl'' je potřeba udělat rozhodnutí tak brzo, jak jen to bude možné raději, než čekání na učinění rozhodnutí. V tomto stylu by jedinec přijmul nebo odmítnul práci, jakmile by mu byla nabídnuta. [175] => [176] => == Reference == [177] => {{Překlad|en|Decision-making|904360693}} [178] => [179] => [180] => == Literatura == [181] => * Skořepa, M., Rozhodování jednotlivce: teorie a skutečnosti, Karolinum Praha 2005 [182] => [183] => == Související články == [184] => * [[normativní zásada]] [185] => * [[heuristika]] [186] => * [[rozhodovací věda]] [187] => * [[rozhodovací zásady]] [188] => * [[Kognitivní zkreslení]] [189] => [190] => == Externí odkazy == [191] => * {{Commonscat}} [192] => {{Autoritní data}} [193] => [194] => [[Kategorie:Logika]] [195] => [[Kategorie:Informatika]] [] => )
good wiki

Rozhodování

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'preference','rozhodovací věda','rozhodovací postupy','systémy pro podporu rozhodování','fakta','Konfirmační zkreslení','Předsudek','normativní zásada','heuristika','rozhodovací zásady','Kognitivní zkreslení','Kategorie:Logika'

Heuristika

Heuristika je metoda hledání řešení problému nebo rozhodování, která vychází z hledání všech možných variant a jejich postupného testování.

Kategorie:Logika

Předsudek

Preference