Array ( [0] => 15487126 [id] => 15487126 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rumburk [uri] => Rumburk [3] => Rumburk (Rumburg) - Lužické náměstí.jpg [img] => Rumburk (Rumburg) - Lužické náměstí.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Rumburk je malebné město na severu Čech, které se nachází v nádherné oblasti Lužických hor. Je obklopeno přírodními krásami, které lákají milovníky přírody a turistiky. Město má bohatou historii, která se datuje až do 13. století, a může se pochlubit množstvím historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Jednou z nejzajímavějších dominant Rumburku je impozantní kostel svatého Vavřince, jehož barokní architektura přitahuje pozornost a inspiruje návštěvníky. Město je také známo svou kulturní rozmanitostí a aktivním životem, ať už jde o různé festivaly, trhy nebo výstavy. Rumburk se pyšní příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří se rádi podělí o místní tradice a zvyky. Je ideálním místem pro ty, kteří hledají kombinaci historie, kultury a přírody. S neustále se rozvíjejícími možnostmi pro turistiku a rekreaci nabízí Rumburk šanci pro objevování nových aspektů české kultury a přírodního bohatství. Město zůstává místem s živou komunitou a bohatým programem, který zve všechny k objevování jeho krás a jedinečnosti. [oai_cs_optimisticky] => Rumburk je malebné město na severu Čech, které se nachází v nádherné oblasti Lužických hor. Je obklopeno přírodními krásami, které lákají milovníky přírody a turistiky. Město má bohatou historii, která se datuje až do 13. století, a může se pochlubit množstvím historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Jednou z nejzajímavějších dominant Rumburku je impozantní kostel svatého Vavřince, jehož barokní architektura přitahuje pozornost a inspiruje návštěvníky. Město je také známo svou kulturní rozmanitostí a aktivním životem, ať už jde o různé festivaly, trhy nebo výstavy. Rumburk se pyšní příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří se rádi podělí o místní tradice a zvyky. Je ideálním místem pro ty, kteří hledají kombinaci historie, kultury a přírody. S neustále se rozvíjejícími možnostmi pro turistiku a rekreaci nabízí Rumburk šanci pro objevování nových aspektů české kultury a přírodního bohatství. Město zůstává místem s živou komunitou a bohatým programem, který zve všechny k objevování jeho krás a jedinečnosti. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Rumberk]], část obce Deštná v okrese Blansko}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Rumburk [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | NUTS3 = CZ042 [6] => | okres = Děčín [7] => | obec s rozšířenou působností = Rumburk [8] => | pověřená obec = Rumburk [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | počet ZSJ = 23 [11] => | počet částí obce = 3 [12] => | počet katastrálních území = 3 [13] => | PSČ = 408 01 [14] => | adresa = Třída 9. května 1366/48
408 01 Rumburk [15] => | web = www.rumburk.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = epodatelna@rumburk.cz [18] => | starosta = Martin Hýbl (za [[ANO 2011|ANO]]) [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => | mapa = Rumburk DC CZ.png [21] => }} [22] => '''Rumburk''' ({{Vjazyce2|de|''Rumburg''}}, [[hornolužická srbština|hornolužickosrbsky]] ''Romjbor''), přezdívaný ''Malá [[Paříž]] severu''http://www.i-noviny.cz/tipy-na-vylet/rumburska-vychazka-malou-parizi-severu) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]], v severovýchodní části [[Okres Děčín|okresu Děčín]], ve [[Šluknovský výběžek|Šluknovském výběžku]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město leží ve [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatině]] a protéká jím říčka [[Mandava]]. V Rumburku jsou [[hraniční přechod]]y do [[Německo|německých]] měst [[Seifhennersdorf]]u a [[Neugersdorf]]u a železniční hraniční přechod Rumburk- Ebersbach/Habrachtice.{{Citace elektronické monografie [23] => | titul = Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [24] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298 [25] => | datum přístupu = 2021-07-25 [26] => }} Rumburk je obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na ploše 24,71 km² v nadmořské výšce 387 m n. m. Bylo proslulé textilní výrobou tzv. [[véba|''véby'']] a výrobou tzv. ''rumburských kamen'', které zde vyráběla firma Rukov{{Citace elektronického periodika |titul=Informace o výrobcích kl |url=http://eshop.enbra.cz/sluzby/vyrobci |datum přístupu=2009-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091119213138/http://eshop.enbra.cz/sluzby/vyrobci/ |datum archivace=2009-11-19 |nedostupné=ano }} a dalšími produkty. Ve městě v roce 1918 proběhla [[rumburská vzpoura|vzpoura]] vojenských navrátilců z ruského zajetí. Deset účastníků bylo popraveno a další byli uvězněni v [[Malá pevnost Terezín|Malé pevnosti]] v [[Terezín]]ě. V areálu kapucínského kláštera se nachází poutní [[Loretánská kaple v Rumburku|Loretánská kaple]] vybudovaná počátkem 18. století. Jde o nejseverněji stojící stavbu svého druhu na světě.{{doplňte zdroj}} [27] => [28] => == Název == [29] => Název města pochází z příjmení [[Görlitz|zhořeleckých]] a [[žitava|žitavských]] měšťanů v roce 1298 Romberch, v následujících letech Ronenberch, Ronnenberch, Ronenberg, zkráceně Ronnberg či Rumberg. V roce 1341 se poprvé objevuje Rumburg, následují názvy Romberg, Ronberg. První část názvu pochází ze heraldických ostrví panského rodu [[Ronovci|Ronovců]] (středohornoněmecky die Rone = [[Obecné figury#Ostrev|ostrve]], osekané kmeny s pahýly větví, které se používaly jako [[žebřík]]y při dobývání hradeb; odtud je odvozeno Ron (a název ''Ronov''Plodek, Christian František. ''Církevní mapa Království českého''. 1888. Dostupné [http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/83088/?view=-11.37890625,88.5546875,7 online], 24. prosince 2023.), nářeční výslovnost Run, Rum. V druhé části je velmi časté německé Berg (der Berg = [[hora]]), které se střídá s Burg (die Burg = [[hrad]]).{{Citace monografie [30] => | příjmení = Melichar [31] => | jméno = Jaroslav [32] => | spoluautor = a kol. [33] => | titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost [34] => | vydání = 1 [35] => | vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska [36] => | místo = Šluknov [37] => | rok = 2008 [38] => | strany = 203 [39] => | isbn = 978-80-254-1704-1 [40] => }} [41] => Hrad stejného názvu – [[Rumburg (hrad)|Rumburg]] stojí v [[Německo|Německu]] nedaleko města [[Eichstätt]]. [42] => [43] => Pro svoji výstavnost, množství restaurací a zábavních podniků bylo město od začátku 20. století do roku 1945 nazýváno Malá [[Paříž]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Smetana [45] => | jméno = Jan [46] => | rok = 1999 [47] => | titul = Rumburk – město v českém Nizozemí [48] => | vydavatel = Město Rumburk [49] => | místo = Rumburk [50] => }} [51] => [52] => == Historie == [53] => === Od středověku do třicetileté války === [54] => Při obchodní cestě z Míšně do Žitavy a z Lužice přes Českou Lípu do středních Čech vznikla koncem 12. století pohraniční tržní osada, jež byla manstvím hradu [[Hohnstein|Honštejna]]. Sídlem manů (drobných zemanů) byla rumburská tvrz. Jménem jsou z těchto manů známi Opce z Naptic (k roku 1363), Ota a Albert z Hrbic (1403) a další až do konce 15. století. Roku 1298 se Rumburk v historické literatuře označuje jako město, ale poprvé písemně se tak připomíná až roku 1377.[http://www.rumburk.cz/hlavni-nabidka/historie-mesta/historie-mesta.html Historie na webu města] Tehdy se v latinské listině městské rady ve [[Görlitz|Zhořelci]] mezi svědky uvádí Jindřich mladší z Rumburka jako ''„Heinricus de Romberch iunior“''. Další stopy o existenci Rumburka jako panství pánů z rodu Ronovců ze 14. století nalézáme v účetních knihách města [[Görlitz|Zhořelce]], kde jsou uvedena jména: ''Peter von Ronenberch'' (1305), ''Tilo von Ronenberg'' a ''Conradus von Ronnenberch''. [55] => [56] => Pro obchodní a strategický význam na česko-německé hranici město napadli [[Husitství|husité]]. Proto si roku 1423 Hynek [[Berkové z Dubé|Berka z Dubé]], držitel Rumburka a hradů Honštejn a [[Vildštejn]], od lužických měst si vyžádal na obranu Rumburka vojenskou pomoc, která skutečně přišla a čítala 400 mužů. Přesto roku 1429 husité Rumburk obsadili a podnikali odtud nájezdy do katolické Lužice. Roku 1435 Berkové prodali Rumburk s Honštejnem saským knížatům, ale již roku 1451 jej získali zpět. Zdejší manství se dostalo pod vrchní právo hradu [[Tolštejn]]a. Roku 1478 rumburský a zároveň tolštejnský man [[Kryštof z Heřmanic]] prodal Rumburk Hugoltovi [[Hugolt von Schleinitz|ze Šlejnic]], který k němu roku 1481 přikoupil i celé tolštejnské panství.{{Citace monografie [57] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [58] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [59] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1984 [62] => | počet stran = 664 [63] => | svazek = III. Severní Čechy [64] => | strany = 412 [65] => }} [66] => [67] => V roce 1475 jádro města tvořilo 22 domů. Téhož roku byly ve vsi [[Horní Jindřichov]] 3 mlýny, 13 sedláků, 150 obsazených a 60 neobsazených prutů polí. Roku 1496 byl [[kněz]]em ve [[Farnost Rumburk|zdejší farnosti]] Prokop Thamme. Po jeho smrti – roku 1503 – byl jako další zdejší [[kněz]] ustanoven [[Jan Petr Molitor|Petr Molitor]]. V letech 1532 až 1565 celé panství držel [[Georg von Schleinitz|Jiří ze Šlejnic]], který přenesel své sídlo do Rumburka, kde vystavěl renesanční [[Rumburk (zámek)|zámek]]. Zemřel 27. září 1565 a byl pohřben v Rumburku u [[kostel svatého Bartoloměje (Rumburk)|kostela sv. Bartoloměje]]. Šlejnicové se rozsáhlým hospodářským podnikáním i stavbou zámku zadlužili. Roku 1607 panství koupili [[Kinští]] ze Vchynic. Vilém Kinský byl roku 1634 zavražděn v [[Cheb]]u spolu s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] a jeho zkonfiskovaný majetek získal Kryštof Löbl z Krainburku (Grönburgu). Zakrátko k Rumburku přikoupil panství [[Leutersdorf]] a [[Varnsdorf]]. Během třicetileté války roku 1642 zámek v Rumburku napadlo a zapálilo švédské vojsko. Roku 1656 získal panství hrabě [[František Eusebius z Pöttingu]] sňatkem s Marií Markétou Löblovou. Mimo jiné založil rumburskou loretu. [68] => [69] => [[Soubor:Rukopisná mapa panství Rumburku (cropped).jpg|náhled|Rukopisná mapa Rumburského panství (kolem roku 1700)]] [70] => [71] => Na mapě se Rumburk objevil roku 1569. Později, okolo roku 1566, mělo vzniknout předměstí zvané Neusorge. Z roku 1573 je první zmínka o rumburské škole, když byl učitelem [[Petrus Zebiller]]. Městská [[Věznice|šatlava]] datovaná do této doby se měla nacházet v nynější Vrchlického ulici. Těsně před třicetiletou válkou – roku 1626 – postihl město [[mor]]. [72] => [73] => [[Šibenice]] údajně stála kolem domu 75 v Jiříkovské ulici. [74] => [75] => Majiteli Rumburka byli: [76] => * 1281–1471 – [[Berkové z Dubé]] [77] => * 1471–1586 – [[Šlejnicové]] [78] => * 1586–1594 – Strehlitzové [79] => * 1607–1634 – [[Kinští]]{{Citace elektronického periodika |titul=Portál o Rumburku |url=http://www.portalrumburk.cz/ |datum přístupu=2009-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091212121236/http://www.portalrumburk.cz/ |datum archivace=2009-12-12 |nedostupné=ano }} [80] => * 1634–1656 – [[Löblové z Krainburku]] (z [[Greinburg]]u) [81] => * 1656–1681 – [[Pöttingové z Persingu|Pöttingové]] [82] => *1681–1848 – [[Lichtenštejnové]]{{Citace elektronického periodika |titul=Pidifrky, začínající na R |url=http://www.pidifrk.cz/pidifrk-seznam.php?let=R |datum přístupu=2009-11-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100128235939/http://www.pidifrk.cz/pidifrk-seznam.php?let=R |datum archivace=2010-01-28 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://rn.sluknovsko.cz/archiv/rn2004/clanek.php3?kod1=182&cislo=5&typ= |datum přístupu=2010-07-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304120632/http://rn.sluknovsko.cz/archiv/rn2004/clanek.php3?kod1=182&cislo=5&typ= |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }} [83] => [84] => === Doba pobělohorská === [85] => [86] => ==== Exulanti ==== [87] => V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] odešli v roce 1652 do [[exil]]u i [[Luteránství|luteráni]] z rumburského panství. V dobách [[protireformace]] ([[doba temna]]) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li [[Česká konfese|víru svých předků]], nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], domovní prohlídky, odpírání souhlasu [[vrchnost]]i k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu, [[Nucená práce|nucené práce]] atd. Číst nebo vlastnit [[Jednota bratrská|bratrskou]] [[Bible kralická|Bibli kralickou]], která byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu]],{{Citace elektronické monografie [88] => | příjmení = Loskot [89] => | jméno = František [90] => | odkaz na autora = František Loskot [91] => | titul = O indexech zakázaných knih [92] => | url = http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0#page=1 [93] => | vydavatel = Volné Myšlenky [94] => | místo = Praha [95] => | datum vydání = 1911 [96] => | datum přístupu = 2021-02-07 [97] => }}{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Píseň zpívaná u hranice, na níž páleny kacířské knihy – Wikizdroje [99] => | periodikum = cs.wikisource.org [100] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/P%C3%ADse%C5%88_zp%C3%ADvan%C3%A1_u_hranice,_na_n%C3%AD%C5%BE_p%C3%A1leny_kac%C3%AD%C5%99sk%C3%A9_knihy [101] => | datum přístupu = 2021-02-07 [102] => }} bylo trestné. V roce 1656 (tj. čtyři roky po útěku) se nový majitel panství František Eusebius z Pöttingu rozhodl využít uprchlé poddané z rumburského panství (500–600 dospělých osob) a na opačné straně hranice jim na svých pozemcích v gerfsdorfském lese nechal postavit domky... Tak vznikla v roce 1660 nedobrovolná kolonie [[Neugersdorf]]. Ve stejné době si jiní [[exulanti]] založili poblíž osadu Altgersdorf, dobrovolně a na [[Žitava|žitavských]] pozemcích. Obě kolonie měly společný luterský kostel a jejich osadníci později [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] v hostitelské zemi.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Štěříková [104] => | jméno = Edita [105] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [106] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [107] => | vydavatel = Kalich [108] => | místo = Praha [109] => | rok vydání = 2005 [110] => | strany = 53–54 [111] => }} [112] => [113] => ==== Ostatní ==== [114] => Roku 1681 panství od [[Pöttingové z Persingu|Pöttingů]] koupili [[Lichtenštejnové]], v jejichž majetku zůstal až do [[Pozemková reforma v Československu|druhé pozemkové reformy]] v roce 1923. Roku 1724 [[zámek (stavba)|zámek]] postihl již druhý požár, po němž Lichtenštejnové ihned zahájili jeho barokní přestavbu, dokončenou již roku 1726, včetně patrové brány kryté valbovou střechou. [115] => [116] => Z roku 1681 pochází [[morový sloup]]. Roku 1706 vyrostla osada Antonínovo údolí, později přidružená k Rumburku. V roce 1764 vyrostla jiná osada později přidružená k Rumburku-Podhájí. V roce 1850 v Rumburku vznikl [[okresní soud]]. Od roku 1881 byl [[hřbitov]] v místech Parku přátelství.
Rumburku se pro jeho honosnost říkalo Malá [[Paříž]]. Městská [[pošta]] se na své nynější místo přestěhovala roku 1904. [117] => [118] => V roce 1910 byla zavedena autobusová linka Rumburk-[[Varnsdorf]]. [119] => [120] => === První světová válka === [121] => Muži z Rumburka rukovali většinou ke 42. pěšímu pluku v [[Terezín]]ě. Odvedeno bylo 4000 mužů, zatímco na konci války se jich vrátilo 3698, z toho 302 jich padlo nebo bylo prohlášeno za nezvěstné. Rok po vypuknutí války – 25. května 1915 – byl do Rumburka převelen [[7. střelecký pluk z Plzně]], ve kterém byla posádka nejen z [[Plzeň|Plzně]], ale i z [[Rokycany|Rokycan]], [[Rakovník]]a a [[Domažlice|Domažlic]]. S tímto plukem se do Rumburka dostalo 1200 mužů. Posádka byla umístěna v [[Rumburk#Základní|chlapecké škole]]. [122] => [123] => ==== Rumburská vzpoura ==== [124] => {{Viz též|Rumburská vzpoura}} [125] => Rumburská vzpoura byla reakcí na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých [[důstojník]]ů. Vypukla v šest hodin ráno 21. května 1918 a ještě téhož dne byla krátce po deváté hodině večer potlačena pod [[Chotovický vrch|Chotovickým vrchem]] u Nového Boru.{{Citace elektronického periodika |titul=Info o Rumburku |url=http://mozek.cz/info/rumburk |datum přístupu=2009-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080716064219/http://mozek.cz/info/rumburk |datum archivace=2008-07-16 |nedostupné=ano }} Povstalci byli [[poprava|popraveni]] v Rumburku a v [[Nový Bor|Novém Boru]]. Tři iniciátoři a vůdcové povstání [[Stanko Vodička]], [[František Noha|František Xaver Noha]]{{Citace elektronického periodika |titul=O rodném městě F. X. Nohy |url=http://www.primadovolena.cz/detailpamatka_cz.asp?%2Fdobrany-plzen-jih%2F93%2F |datum přístupu=2019-06-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304125106/http://www.primadovolena.cz/detailpamatka_cz.asp?%2Fdobrany-plzen-jih%2F93%2F |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }} a [[Vojtěch Kovář]] byli výnosem stanného soudu odsouzení k trestu smrti a 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. [126] => [127] => [[Soubor:Rumburská vzpoura.jpg|náhled|vlevo|Poprava předních představitelů Rumburské vzpoury v Rumburku]] [128] => Stanný soud zasedal v Rumburku v bývalém zámku a v Novém Boru, a odsoudil k trestu smrti ještě dalších sedm vůdců povstání, kteří byli 29. května večer též popraveni zastřelením. Dalším čtrnácti k smrti odsouzeným byl nakonec rozsudek „zmírněn“ na mnohaleté vězení. Z více než 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v [[terezín]]ské pevnosti. V roce 2008 se v Rumburku pořádaly oslavy k devadesátému výročí Rumburské vzpoury. Na námět vzpoury byl natočen film ''[[Hvězda zvaná Pelyněk]]''. Stanko Vodička požádal před popravou evangelického [[farář]]e Georga Dölla o předání dopisu na rozloučenou a svého cvikru rodině.[http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c Jiří Marek o Rumburské vzpouře] Nyní je pohřben na plzeňském hřbitově v Doubravce po pravé straně cesty od hřbitovních vrat ke kostelu. [129] => [130] => [[Soubor:Pomnik vzbourencum.jpg|náhled|Pomník popraveným vzbouřencům]] [131] => [132] => Na místě popraviště byl v 60. letech 20. století instalován pomník popraveným vzbouřencům Stanko Vodičkovi, Františku Nohovi a Vojtěchu Kovářovi od místního kameníka. Na pomníku stojí tato slova: [133] => : ''„Za chléb, mír a svobodu'' [134] => : ''29. 5. 1918 byli zde popraveni'' [135] => : ''org. Rumburské vzpoury 7. střel. pl.'' [136] => : ''z Plzně,'' [137] => : ''Stanko Vodička'' [138] => : ''František Noha'' [139] => : ''Vojtěch Kovář.“'' [140] => [141] => === Mezi světovými válkami === [142] => 15. července 1934 byl v Rumburku odhalen pomník 302 rumburským občanům, kteří padli v první světové válce. [143] => [144] => Dne 2. října 1938 bylo území Rumburka spolu s celým [[Šluknovský výběžek|Šluknovským výběžkem]] dle ''[[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]'' zabráno [[Wehrmacht]]em. O čtyři dny později si Rumburk přijel prohlédnout [[Adolf Hitler]]. Poté vydal [[Městský úřad Rumburk]] vyhlášku o tom, že do 13. října musí být odevzdány všechny zbraně. [145] => [146] => === Po druhé světové válce === [147] => Po 15. prosince roku 1946, tedy po [[vysídlení Němců z Československa]] (vysídleno bylo z města a jeho nejbližšího okolí 26 255 obyvatel), zbylo v Rumburku 623 občanů německé národnosti. [148] => [149] => V [[Akce K|Akci K]], v noci ze dne 13. na 14. října 1950, byly příslušníky [[Státní bezpečnost|StB]], [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]] a [[lidové milice|lidových milicí]] přepadeny mužské kláštery v Československu. Také [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]] z Rumburka byli internováni. Poté klášterní areál i s kostelem a barokní zahradou převzal do své správy [[Místní národní výbor|MNV]] v Rumburku a areál od té doby chátral. [150] => [151] => V roce 1956 přišel do Rumburka jako nový duchovní místní pravoslavné církevní obce [[archimandrita]] [[Andrej Kolomacký]]. Získal pro potřeby církevní obce [[Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk)|kapli sv. Jana Křtitele]] na Strážném Vrchu, kapli vlastními silami opravil a vyzdobil malbami v byzantském stylu. V domku při chrámu pak žil de facto poustevnickým způsobem života. [152] => [[Soubor:Rumburk 1 - pamatnik Rumburske vzpoury.jpg|vlevo|náhled|Nepokořený (1958)]] [153] => O nízké míře religiozity v těch dobách mimo jiné svědčí i to, že v roce 1964 byl ze 123 uzavřených sňatků pouze jeden jediný církevní (katolický).{{Citace elektronického periodika |titul=Web rumburské farnosti – historie |url=http://rumburk.farnost.cz/dokumenty/nastin-cirkevni-historie.php |datum přístupu=2009-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090312064927/http://rumburk.farnost.cz/dokumenty/nastin-cirkevni-historie.php |datum archivace=2009-03-12 }} [154] => [155] => Z někdejší barokní zahrady byl v letech 1957–1958 zřízen podle návrhu architekta Zahrádky „Park rumburské vzpoury“. V roce 1958 byla na památku těchto povstalců do inovovaného městského parku instalována dne 3. května 1958 i socha ''Nepokořený'' od [[Vendelín Zrůbecký|Vendelína Zrůbeckého]]. Pískovcová socha byla svým autorem dokončena v roce 1958, je ve slohu [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] a od 3. května 1958 je zařazena v seznamu [[Kulturní památka|kulturních památek]].{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = socha "Nepokořený" - Památkový Katalog [157] => | periodikum = www.pamatkovykatalog.cz [158] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-nepokoreny-16269279 [159] => | datum přístupu = 2022-08-15 [160] => }} [161] => [162] => == Přírodní poměry == [163] => [[Soubor:Rybník Racek.jpg|náhled|upright|Rybník Racek]] [164] => [165] => === Geomorfologie === [166] => Rumburk leží v nadmořské výšce 387 metrů. Z města je nejvýše položena místní část Poustka (410 metrů). Okolí Rumburka tvoří hřbety kopců [[Ptačí vrch (Šluknovská pahorkatina)|Ptačího vrchu]] (562 metrů), [[Partyzánský vrch|Partyzánského vrchu]] (531 metrů) nebo vyhaslých sopek [[Dymník]]u (517 metrů) a [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí horou]] (591 m).{{Citace elektronické monografie [167] => | titul = Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR [168] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-731381.932055319,-953282.0554149211,-710899.3310901171,-944640.9581327266 [169] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [170] => | datum přístupu = 2023-08-12 [171] => }} Celá tato část bývala také nazývaná Niederland (tedy [[Nizozemsko|Nizozemí]]). [172] => [173] => === Vodstvo === [174] => Šluknovskou pahorkatinu z většiny odvodňuje [[Vilémovský potok]], který se vlévá do říčky [[Sebnitz]], která se vlévá do [[Labe]] pod [[Bad Schandau]]. Z přítoků Vilémovského potoka patří mezi významné [[Liščí potok (přítok Vilémovského potoka)|Liščí]], [[Mikulášovický potok|Mikulášovický]] a [[Luční potok (přítok Vilémovského potoka)|Luční potok]]. K dalšímu povodí Labe patří [[Spréva]], která [[Česko|českým územím]] protéká východně od [[Jiříkov]]a a pak u zničené osady [[Fukov]]. K jejím přítokům patří [[Jiříkovský potok (přítok Sprévy)|Jiříkovský]] nebo [[Rožanský potok]]. Rumburk přímo odvodňuje říčka [[Mandava]], přítok [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]]. Nejznámější vodní nádrž v Rumburku je [[rybník Racek]], jenž slouží zároveň i jako rekreační oblast. Další nádrže jsou například rybník Pivčák, Antoňák, Tůň a největší nádrž přehrada v Rumburku, která se nachází nad městskou zástavbou pod Dymníkem. [175] => [176] => === Počasí === [177] => Maximální teplota zaznamenaná na meteorologické stanici umístěné na budově městského úřadu byla zaznamenána 20. srpna 2012 15:31 UTC a to 33,7 °C. Naopak nejnižší byla −22,2 °C, naměřená 12. února 2012 v 02:58 UTC.{{Fakt/dne|20221230172011|}} [178] => [179] => == Obyvatelstvo == [180] => {|class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [181] => |- [182] => ! colspan="2" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''
Rumburk'''
'''Počet obyvatel''' [183] => |- [184] => | align="center" | '''Rok sčítání''' || align="center" | '''Počet obyvatel''' [185] => | colspan="2"
| [186] => |- [187] => |1818 || 6 426 [188] => |- [189] => |1830 || 7 397 [190] => |- [191] => |1850 || 11 461 [192] => |- [193] => |1869 || 13 299 [194] => |- [195] => |1880 || 14 481 [196] => |- [197] => |1890 || 14 602 [198] => |- [199] => |1900 || 15 911 [200] => |- [201] => |1910 || 16 397 [202] => |- [203] => |1921 || 14 041 [204] => |- [205] => |1930 || 15 738 [206] => |- [207] => |1950 || 9 300 [208] => |- [209] => |1961 || 9 459 [210] => |- [211] => |1970 || 9 095 [212] => |- [213] => |1980 || 10 255 [214] => |- [215] => |1990 || 10 789 [216] => |- [217] => |2000 || 10 789 [218] => |- [219] => |2003 || 11 101 [220] => |- [221] => |2005 || 11 129 [222] => |- [223] => |colspan="2" style="text-align:right; font-size:90%;"|'''Zdroj: Vlastivěda Šluknovského výběžku'''Vlastivěda, str. 191[http://www.czso.cz Český statistický úřad] [224] => |- [225] => |} [226] => [227] => [228] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562777 Rumburk, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Rumburk roku 2011 [229] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562777 Rumburk, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Rumburk roku 2011 [230] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562777 Rumburk, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Rumburk roku 2011 [231] => [232] => [233] => === Náboženský život === [234] => Stav věřících v Rumburku – zdrojem je sčítání lidu: [235] => * bez vyznání – 5733 občanů [236] => * římští katolíci – 2 322 občanů [237] => * evangelíci – 141 občanů [238] => * husité – 121 občanů [239] => * řečtí katolíci – 23 občanů [240] => * pravoslavní – 23 občanů. [241] => [242] => Rok vzniku římskokatolické farnosti není znám, první doklady jsou ze 14. století, [[kostel svatého Bartoloměje (Rumburk)|kostel sv. Bartoloměje]] je poprvé doložen v roce 1352, byť tehdejší zasvěcení není s jistotou známo, některé hypotézy předpokládají existenci dřevěného kostela před rokem 1233. V polovině 14. století patřily pod rumburský kostel (farnost) filiální kostely v [[Krásná Lípa|Krásné Lípě]] a v [[Seifhennersdorf]]u a farnost patřila k žitavskému děkanátu [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]], brzy poté však pod kostel v Rumburku patřily již jen vesnice [[Horní Jindřichov]] a [[Křečany]]. Roku 1408 bylo v Rumburku založeno [[kaplan]]ské místo, s ročním platem 7 [[groš]]ů. Od poloviny 16. století až do [[rekatolizace]] zde působili i luteránští duchovní, od 29. prosince 1636 byli do Rumburka povoláni dva jezuité a během jednoho roku podle své zprávy obrátili celé město na katolickou víru. Zpráva nebyla pravdivá (viz odstavec exulanti). Dosud ne zcela úspěšnou rekatolizaci pak ještě podpořil vznik kapucínského kláštera na území farnosti v roce 1682. V roce 1861 získali evangelíci bývalou [[kaple svatého Jana Nepomuckého (Rumburk)|kapli sv. Jana Nepomuckého]]. V roce 1880 bylo téměř 10 tisíc obyvatel katolické víry, zatímco evangelíků bylo 217, židů 41 a bezvěrců 24. V roce 1930 bylo katolíků 9193 z 10466 obyvatel. Roku 1991 se ke katolické víře formálně přihlásilo 2322 osob, přes 300 lidí k jiným vyznáním a 5733 se deklarovalo jako bez vyznání. Roku 1894 byla farnost povýšena na [[Děkanát a vikariát|děkanství]], patří pod [[děčínský vikariát]].Tomáš Lígr: ''Nástin církevních dějin města Rumburk'', seminární práce, Filosofická fakulta Univerzity Palackého, katedra historie, Olomouc, 2001, [http://rumburk.farnost.cz/dokumenty/nastin-cirkevni-historie.php výňatek na webu farnosti] {{Wayback|url=http://rumburk.farnost.cz/dokumenty/nastin-cirkevni-historie.php |date=20090312064927 }} Z rumburské fary jsou v současné době spravovány i neobsazené farnosti [[Filipov (Jiříkov)|Filipov]], [[Jiříkov]], [[Staré Křečany]] a [[Brtníky]].{{Citace elektronického periodika |titul=Římskokatolická farnost Rumburk |url=http://rumburk.farnost.cz/ |datum přístupu=2005-09-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080313171831/http://www.rumburk.farnost.cz/ |datum archivace=2008-03-13 }} [243] => [244] => == Obecní správa == [245] => === Části města === [246] => [[Soubor:DC Rumburk.png|náhled|Katastrální území Rumburku]] [247] => Město se dělí na tři [[část obce|místní části]], jež odpovídají třem [[katastrální území|katastrálním územím]]. [[Český statistický úřad]] území města člení na 23 [[Základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]].[http://registry.czso.cz/irso/cisdet.jsp?orgkodcis=43&kodcis=43&kod=562777&z=1605304&selvaz=42 web ČSÚ]{{Nedostupný zdroj}} [248] => [249] => * [[Rumburk 1]] (katastrální území Rumburk): sídelní jednotky Rumburk-střed, Aloisov, Cihelna, Dymník, Nad nádražím, Pod zámečkem, Podhájí, Strážný vrch, Školní, U hřbitova, Za klášterem, Zátiší [250] => * Rumburk 2-[[Horní Jindřichov]] (''Oberhennersdorf'') (katastrální území Horní Jindřichov): sídelní jednotky Horní Jindřichov, Hraniční les, Na Pražské, Písečná, Výsluní-u Mandavy [251] => * Rumburk 3-[[Dolní Křečany]] (''Niederehrenberg'') (katastrální území Dolní Křečany): sídelní jednotky Dolní Křečany, Antonínovo Údolí, Obora, Poustka-Popluží, U Racka, Výletní [252] => [253] => V minulosti měl Rumburk tyto části: [254] => * Rumburk – 555 domů [255] => * [[Aloisov (Rumburk)|Aloisov]] (Aloisburg) – 131 domů [256] => * [[Jánské Údolí]] (Johannesthal) – 16 domů [257] => * [[Poustka (Rumburk)|Poustka]] (Klause) – 10 domů [258] => * [[Podhájí (Rumburk)|Podhájí]] (Frankenstein) – 57 domů [259] => * [[Starý Bor]] (Althaide) – 59 domů [260] => * [[Horní Jindřichov]] – 15 domů [261] => * [[Neusorge|Nová Starost]] (Neusorge) – 105 domů (sloučením těchto částí v roce 1878 měl Rumburk 10010 obyvatel) [262] => [263] => === Městské symboly === [264] => Popis znaku města: {{Citát v rámečku|''„Na červeném štítě je městská hradba z kvádrů stříbrné barvy se dvěma nízkými čtyřhrannými věžemi krytými modrou sedlovou střechou. Na věžích jsou poštovní trubky, vpravo červená, vlevo modrá, obě se zlatým kováním a zavěšené na černé šňůře. V městské hradbě je otevřená brána s dvoukřídlými modrými vraty, na nichž jsou po každé straně tři stříbrné [[lilie]] nad sebou. V bráně stojí muž ve zbroji a s přilbou, držící v pravé ruce halapartnu, levici má v bok. Nad hradbou z trsu sítí, po jehož stranách je po jednom orobinci, vyrůstá stříbrná labuť s roztaženými křídly, na nichž je na každé straně modrý pruh se třemi stříbrnými liliemi vedle sebe. Na prsou má labuť zlatý kříž, v zobáku drží zlatý šíp, obrácený hrotem od pravé strany dolů k levé.“''}} [265] => [266] => Popis vlajky města: {{Citát v rámečku|''„List tvoří pět vodorovných pruhů, červený, bílý, modrý, bílý a červený v poměru 4:1:10:1:4. V modrém pruhu bílá lilie s osou v první třetině listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“'' Podobu vlajky navrhl výtvarník Pavel Šuk. Městu byla oficiálně udělena dne 25. května 1999 tehdejším předsedou parlamentu České republiky [[Václav Klaus|Václavem Klausem]].Vlastivěda, str. 164}} [267] => [268] => === Přenesená státní správa === [269] => {{Viz též|Správní obvod obce s rozšířenou působností Rumburk}} [270] => Rumburk je od roku 2002 [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[obec s pověřeným obecním úřadem|s pověřeným obecním úřadem]]. [271] => [272] => Přenesenou působnost jako pověřený obecní úřad vykonává kromě vlastního území ještě pro města [[Jiříkov]] a [[Krásná Lípa]] a obce [[Staré Křečany]] a [[Doubice]]. [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Rumburk|Správní obvod rozšířené působnosti města Rumburk]] zahrnuje navíc ještě správní obvod pověřeného obecního úřadu Šluknov, tj. město [[Šluknov]], [[Velký Šenov]], [[Mikulášovice]] a [[Dolní Poustevna]] a obce [[Lipová (okres Děčín)|Lipová]], [[Lobendava]], a [[Vilémov (okres Děčín)|Vilémov]].{{Citace elektronické monografie [273] => | url = http://rumburk.advice.cz/user_data/obec_s_roz_pus/info_mesta.htm [274] => | titul = Rumburk, obec s rozšířenou působností [275] => | datum přístupu = 2009-03-28 [276] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090604205250/http://rumburk.advice.cz/user_data/obec_s_roz_pus/info_mesta.htm [277] => | datum archivace = 2009-06-04 [278] => | nedostupné = ano [279] => }} [280] => [281] => === Zastupitelstvo a volby === [282] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [283] => |- [284] => ! colspan="3" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''Volby 2014{{Citace elektronické monografie | url=https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562777&xstat=0&xvyber=0 [285] => | titul= Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014, Výsledky hlasování Rumburk [286] => | vydavatel = Český statistický úřad, 2014 [287] => | datum přístupu=2017-12-06}}''' [288] => |- [289] => | align="center" | '''Strana''' || '''Obdržených hlasů''' || '''Počet mandátů''' [290] => |- [291] => |align="center"|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] ||colspan="1" align="center"| 23 771||colspan="2" align="center"| 8 [292] => |- [293] => |align="center"|[[Občanská demokratická strana|ODS]] ||colspan="1" align="center"| 14 703 ||colspan="2" align="center"| 5 [294] => |- [295] => |align="center"| MĚSTO LIDEM ||colspan="1" align="center"| 12 690 ||colspan="2" align="center"| 4 [296] => |- [297] => |align="center"| [[ANO 2011]] ||colspan="1" align="center"| 8 959 ||colspan="2" align="center"| 3 [298] => |- [299] => |align="center"| [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] || colspan="1" align="center"| 5 655 ||colspan="2" align="center"| 2 [300] => |- [301] => |align="center"| RUMBURÁCI.cz ||colspan="1" align="center"| 5 361 ||colspan="2" align="center"| 1 [302] => |} [303] => [304] => === Starostové === [305] => Přehled starostů (později předsedů MNV a MěNV): [306] => # 1764–1775[[Anton Salomon]] [307] => # ... [308] => # 1850–1856, [[Franz Eduard Strache]] [309] => # 1856–1868, [[Adalbert Eyssert]] [310] => # 1868–1873, [[Friedrich Tietz]] [311] => # 1873–1893, [[Theodor Sallman]] [312] => # 1893–1900, [[Ferdinand Ritschel]] [313] => # 1900–1903, [[Rudolf Eyssert]] [314] => # 1903–1913, [[Wenzel Kümpfel]] [315] => # 1913–1919, [[Adolf Fischer]] [316] => # 1919, [[Gustav Michel]] [317] => # 1919–1924, [[August Bartel]] [318] => # 1924–1930, [[Gustav Michel]] (zvolen podruhé) [319] => # 1930–1938, [[Wenzel Peschek]] [320] => # 1938–1945, [[Karl Liebscher]] [321] => # 1945, [[Hynek Vágner]] [322] => # 1945, [[Jaroslav Valenta (starosta)|Jaroslav Valenta]] [323] => # 1945–1946, [[Oldřich Rajtr]] [324] => # 1946–1948, [[Božena Hlaváčová]] [325] => # 1948–1950, [[Vladimír Brtek]] [326] => # 1950–1953, [[Jaroslav Vaněk (starosta)|Jaroslav Vaněk]] [327] => # 1953–1964, [[Antonín Henyš]] [328] => # 1964–1968, [[Blažena Mazalová]] [329] => # 1968–1970, [[Jiří Radosta]] [330] => # 1970–1975, [[Jaroslav Filip (starosta)|Jaroslav Filip]] [331] => # 1975–1986, [[Bohumír Beytler]] [332] => # 1986–1990, [[Václav Staněk (starosta)|Václav Staněk]] [333] => # 1990–1998, [[Václav Pohl (starosta)|Václav Pohl]] [334] => # 1998–2002, [[Jan Sembdner]] [335] => # 2002–2012 [[Jaroslav Sykáček]] zároveň ve volebním období 2008 až 2014 senátorem za okres Děčín.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=21.03.2009&O=7&par_3=219 [336] => | titul= Senát PČR:Ing. Jaroslav Sykáček [337] => | vydavatel = 2009 SENÁT PČR [338] => | datum přístupu=2009-03-28}} [339] => # 2012–2014, [[Jaroslav Trégr]]{{Citace elektronické monografie | url=http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/rumburk-ma-uz-zase-starostu-sykacka-nahradil-tregr/811946 [340] => | titul= Rumburk má už zase starostu, Sykáčka nahradil Trégr [341] => | vydavatel = ČTK [342] => | datum přístupu=2012-06-28}} [343] => # 2014–2018 [[Jaroslav Sykáček]] [344] => # od roku 2018 [[Lumír Kus]] [345] => [346] => === Vztahy s jinými obcemi === [347] => Rumburk je členem [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], [[Dobrovolný svazek obcí Sever|Dobrovolného svazku obcí Sever]], [[Dobrovolný svazek obcí Tolštejn|Dobrovolného svazku obcí Tolštejn]], [[Sdružení pro rozvoj Šluknovska]]. [348] => [349] => Město udržuje přátelské styky se sousedním německým městem [[Seifhennersdorf]], spolu s gymnáziem udržuje přátelské kontakty s [[Bavorsko|bavorským]] městem [[Sulzbach-Rosenberg]], kde jde i o kontakty s původními obyvateli Rumburka. V rámci Společnosti přátel východu udržuje město přátelské styky s [[Rusko|ruským]] městem [[Kiržač]].Vlastivěda, str. 164 [350] => [351] => == Hospodářství == [352] => [[Soubor:Lidl a Penny v Rumburku.JPG|náhled|Letecký pohled na [[Horní Jindřichov]] se silnicí I/9 a se supermarkety Penny a Lidl]] [353] => [354] => Majitel panství Rumburk od roku 1532 – Georg ze Schleinitz byl roku 1557 osmým nejbohatším šlechticem v Čechách se 72 284 kopami grošů. [355] => [356] => Rumburk má v současné době vlastní ''[[Průmyslová zóna|průmyslovou zónu]]'', ve které se nachází několik benzínek a továrna firmy [[Benteler]]. Nyní společnost VTP s. r. o. pracuje na projektu [[Podnikatelské centrum Rumburk|Podnikatelského centra Rumburk]][http://www.pc-vtp-rumburk.cz/o-nas.php Vědecko-technický park Rumburk – Podnikatelské centrum Rumburk] {{Wayback|url=http://www.pc-vtp-rumburk.cz/o-nas.php |date=20090412121037 }}, web projektu společnosti Podnikatelské centrum Rumburk, VTP, s. r. o. [357] => [358] => V Rumburku se nachází supermarkety [[Penny Market|Penny]], [[Lidl]] a [[Tesco]]. [359] => [360] => === Zdravotnictví a sociální služby === [361] => V Rumburku je dobře vybudovaná síť zdravotnické péče. Poskytuje ji několik soukromých lékařů, poliklinika a nemocnice. Součástí nemocnice je ''Sanatorium Frankeinstein'', které je situováno v [[Rumburk-Podhájí|Podhájí]]. Sociální služby poskytují: od roku 2001 Agentura Pondělí v ulici 2. polské armády (pro osoby se zdravotním postižením) a farní charita. [362] => [363] => První nemocnice v Rumburku byla postavena roku 1854. Ne však na místě, kde stojí dnes, vedle bazénu, ale na místě dnešní [[Obchodní akademie Rumburk|Obchodní akademie]]. V roce 1928 se [[nemocnice]] přestěhovala na místo dnešní budovy. Stavba této budovy si vyžádala 9 250 000 korun.[http://www.kzcr.eu/ Web Nemocnice Rumburk] [364] => [365] => Sanatorium Frankeinstein bylo otevřeno 1. června 1901. Jako majitel byl uváděn [[Carl Dittrich]] z [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]]. Dne 1. ledna 1999 převzala oba objekty do správy [[1. Zdravotní Rumburk]]. Dnes patří (objekty) pod společnost ''Krajská zdravotní, a.s.''. [366] => [367] => == Doprava == [368] => {{Viz též|Doprava v Rumburku}} [369] => Železniční doprava byla v Rumburku zavedena roku 1869, dnes vedou z Rumburku železniční tratě [[Železniční trať Děčín–Rumburk|Děčín–Rumburk]], [[Železniční trať Rumburk–Sebnitz|Rumburk–Seibnitz]], [[Železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice|Rumburk–Mikulášovice]] a [[Železniční trať Rumburk–Ebersbach|Rumburk–Ebersbach]]. Na území města se nachází [[Rumburk (nádraží)|stanice Rumburk]] a další dvě železniční stanice a zastávky. Páteř silniční sítě tvoří [[silnice I/9]] z Prahy a další silnice propojující Rumburk s okolím. Autobusové spojení má Rumburk od roku 1910, dnes má autobusová doprava hlavní uzel na autobusovém nádraží nacházejícím se u železničního nádraží v centru města. Vlastní městskou hromadnou dopravu Rumburk nemá. Dálkovou autobusovou dopravu zajišťují především linky čtyř dopravců propojující Šluknovsko s Prahou. Regionální autobusovou dopravu na Šluknovsku zajišťuje od roku 2007 [[ČSAD Semily]]. [370] => [371] => == Společnost == [372] => Ve městě je městská knihovna, Dům dětí a mládeže a farní charita. [373] => [374] => === Školy === [375] => [[Soubor:UmisteniplukuvRumburk.jpg|náhled|Pamětní deska na škole v ulici Vojtěcha Kováře]] [376] => [377] => Ve městě jsou dvě veřejné základní školy se všemi ročníky (ZŠ Tyršova a ZŠ U nemocnice), jedna veřejná škola pro první stupeň v Horním Jindřichově v ulici Vojtěcha Kováře, soukromá základní škola Pastelka a speciální základní škola (ředitel Mgr. Vladimír Šamša), tři střední školy, jazyková škola a základní umělecká škola. [378] => [379] => Základní škola Tyršova sídlí v budově bývalé chlapecké [[měšťanská škola|měšťanské školy]]. Škola byla otevřena roku 1901. V době první světové války sloužila škola jako kasárna pro vojáky. [[21. květen|21. května]] 1918 na nádvoří této školy vypukla tzv. [[Rumburská vzpoura]]. Nakrátko v roce 1945 tuto budovu používal [[Sbor národní bezpečnosti]].[http://www.zstyrsovarbk.cz/ Web ZŠ Tyršova] [380] => [381] => Základní škola U Nemocnice (tzv. Nová škola) byla vybudována v letech 1980–1984 pro nově vznikající panelové [[sídliště Podhájí]]. Ředitelkou je Ing. Romana Bušková.[http://www.zsunemocnice.cz Web školy U Nemocnice] [382] => [383] => Základní škola Pastelka je soukromá základní škola se zaměřením na aktivní přeshraniční spolupráci s německou školou v [[Ebersbach/Sa.|Ebersbachu]]. Ředitelkou je Mgr. Anna Jindrová. [384] => [385] => Střední a ostatní školy: [386] => * [[Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie Rumburk]], příspěvková organizace. [387] => * Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie Rumburk, příspěvkové organizace. [388] => * Gymnázium Rumburk. Ač je nad vstupním portálem napsáno, že bylo dokončeno roku 1908, bylo doopravdy dokončeno až v roce 1909.[http://www.gymrumburk.cz Web gymnázia] [389] => * LINGUA – jazyková škola [390] => * Základní umělecká škola, Rumburk, Růžová – příspěvková organizace.[http://www.zus-rumburk.cz Web ZUŠ] [391] => [392] => === Sport === [393] => V roce 1946 vznikla spojením celků ''Pošta Rumburk'' a ''SK Rumburk'' tělovýchovná jednota. K té se v roce ''1949'' připojil ještě ''SK Horní Jindřichov''. V 60. letech hrál fotbalový klub při TJ v krajské soutěži, což byla třetí nejvyšší soutěž. V sezoně 1988/89 unikl týmu o dva body postup do divize a v roce 1992 hrál I.A třídu.{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Rumburk na vzestupu [395] => | periodikum = Fotbal AZ [396] => | měsíc vydání = 01 [397] => | rok vydání = 2005 [398] => | datum přístupu = 2009-05-06 [399] => | url = http://www.fotbalaz.cz/clanek.php?clanek_id=7&zobraz=clanek [400] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050228030746/http://www.fotbalaz.cz/clanek.php?zobraz=clanek&clanek_id=7 [401] => | datum archivace = 2005-02-28 [402] => | nedostupné = ano [403] => }} V roce 1993 se fotbalový oddíl osamostatnil pod názvem ''FK Rumburk'' a v roce 2000 dochází k přejmenování podle generálního sponzora na [[FK MÜHL Rumburk]]. V současné době hraje I.A třídu.{{Citace elektronické monografie [404] => | titul = Minulost a současnost FK MÜHL Rumburk [405] => | url = http://www.fkrumburk.wz.cz/klub/minulost.php3 [406] => | datum přístupu = 2009-05-06 [407] => | vydavatel = FK Rumburk [408] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090423084316/http://www.fkrumburk.wz.cz/klub/minulost.php3 [409] => | datum archivace = 2009-04-23 [410] => | nedostupné = ano [411] => }} [412] => [413] => V rámci TJ Rumburk dnes působí oddíly [[Česká asociace Sport pro všechny|ASPV]], [[atletika|atletiky]], [[basketbal]]u, [[cyklistika|cyklistiky]], [[florbal]]u, [[horolezectví|horolezecký]], [[jachting]]u, [[lední hokej|ledního hokeje]], [[tenis]]u a [[volejbal]]u. Oddíl cyklistiky je pořadatelem amatérského silničního závodu [[Tour de Zeleňák]]. Trasa závodu vede z Rumburka přes [[Jiříkov]], [[Šluknov]], [[Lipová (okres Děčín)|Lipovou]], [[Lobendava|Lobendavu]], [[Dolní Poustevna|Dolní Poustevnu]], [[Vilémov (okres Děčín)|Vilémov]], [[Mikulášovice]], [[Brtníky]] a [[Staré Křečany]] zpět do Rumburku a měří 56 km. [[5. září]] 2009 se uskuteční již 25. ročník. [414] => [415] => Dlouholetou tradici má v Rumburku i japonský úpolový sport [[judo]]. [[1. leden|1. ledna]] 1963 byl při TJ Rumburk založen oddíl, který se [[10. prosinec|10. prosince]] 1990 osamostatnil pod názvem [[Judoklub Rumburk]]. Ten působil až do roku 2007. Pokračovatelem tradice je [[JV JUDO Rumburk]], který byl založen při DDM v roce 1995. [416] => [417] => V roce 1982 byl uveden do provozu [[plavecký bazén Rumburk|plavecký bazén]]. . Bazén je dlouhý 25 metrů, má šest drah a k dispozici je též třímetrový skokanský můstek, při něm je i dětský plavecký bazén. Je i možnost [[sauna|sauny]].[http://www.kamzajit.cz/mesto/rumburk.php#6 Informace o tom, kam zajít v Rumburku] [418] => [419] => === Dům kultury Střelnice === [420] => [[Soubor:Strelnice.jpg|náhled|Dům kultury Střelnice Rumburk]] [421] => [422] => Roku 1862 byl pověřen architekt Durba z [[Praha|Prahy]] vypracováním plánů na výstavbu nové budovy pro rumburské ostrostřelce. Stavbu realizoval stavitel Miller a to ze stavebního materiálu, který poskytl kníže Johann z Liechtensteinu. Budova byla slavnostně otevřena [[17. červenec|17. července]] 1864. [423] => [424] => Po válce byly provedeny opravy a od [[5. prosinec|5. prosince]] 1945 budova sloužila ke schůzkám místní skupiny Svazu československé mládeže. V šedesátých letech prošla Střelnice rozsáhlou adaptací a od [[28. říjen|28. října]] 1965 pak fungovala jako Dům kultury. V roce 2004 byla zahájena kompletní rekonstrukce podle projektu libereckého [[SIAL]]u. Rekonstrukce trvala dva roky a vyžádala si investici ve výši cca 75 miliónů korun. [425] => [426] => === Muzeum === [427] => V Rumburku je od roku 1902 městské [[muzeum]]. Od roku 1945 do období [[socialismus|socialismu]] se o ně staral Rudolf Demel, který je také autorem knihy ''Dějiny města Rumburka''. Rekonstruováno a znovuotevřeno bylo roku 1998 pod vedením jeho dcery Barbory Hildebrandtové, ovšem jako pobočka Regionálního muzea v [[Děčín]]ě. Dodnes čítá několik set regionálních exponátů, zejména obrazů, nábytku a oděvů. Pozoruhodná sbírka historického cínu severočeské provenience (zejména nádobí a chrámového nářadí) byla uloupena. [428] => [429] => === Knihovna === [430] => [[knihovna (instituce)|Knihovna]] vznikla roku 1882 a byla umístěna na Střelnici. Po tomto stavu se knihovna několikrát stěhovala, naposledy a zatím definitivně roku 1994 do budovy bývalého [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínského]] konviktu. Nyní se v knihovně nachází knihovnický systém ''[[Lanius]]'' a sama knihovna čítá na sto tisíc svazků knih.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie Knihovny Rumburk |url=http://www.mkrbk.cz/onas.htm |datum přístupu=2009-10-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090906064801/http://www.mkrbk.cz/onas.htm |datum archivace=2009-09-06 |nedostupné=ano }} [431] => [432] => === Turistika === [433] => Městem prochází několik [[Cyklistická trasa|cyklotras]] (č. 3014 a 3042) a několik pěších [[Turistická značka|turistických značených tras]] (žlutá a modrá), které turisty navádějí k zajímavým objektům ve městě a v okolí, zejména rozhledně na [[Dymník]]u a které mají mezi Horním Jindřichovem a [[Seifhennersdorf]]em návaznost na německé trasy. [434] => [435] => Pro zimní sporty slouží krátký lyžařský vlek na Strážném vrchu. [436] => [437] => V Rumburku se nachází mnoho hotelů, například Lužan, U Lišáka, Faraon, Zelený Strom, Hvězda, ubytování nabízí i sportovní centrum Sportlife, restaurant na Dymníku, Camp Valdek a další. [438] => [439] => == Pamětihodnosti == [440] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Rumburku}} [441] => [442] => === Loreta === [443] => {{podrobně|Loretánská kaple v Rumburku}} [444] => [[Soubor:Loreto-Rumburg5.jpg|náhled|Loreta]] [445] => [[Soubor:Rumburg-Gymnasium-1.jpg|náhled|Secesní budova gymnázia]] [446] => [[Soubor:Rumburk, náměstí.jpg|náhled|Morový sloup na Lužickém náměstí]] [447] => [448] => Základní kámen proslulé poutní [[loretánská kaple|loretánské kaple]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] položil litoměřický biskup [[Jaroslav Ignác Šternberk]].[http://www.rumburk.cz/mesto/pamatky/loreta/loreta.html Loreta na webu města] Byla stavěna v letech 1704–1709 stavitelem [[Johann Lucas von Hildebrandt|Janem Lukasem Hildebrandtem]] a na rozdíl od svého originálu, který je z mramoru, je celá z pískovce. Na vnější výzdobě se podílel sochař [[Jan František Bienerth]] ze [[Schirgiswalde-Kirschau|Schirgiswalde]]. Uvnitř kaple najdeme sochu [[Madona|Černé Madony]] s dítětem, která byla roku 1694 zhotovena v [[Řím]]ě a posvěcená [[papež]]em [[Inocenc XII.|Inocencem XII.]] Rumburská Loreta je, stejně jako [[Loretánská kaple v Praze]], přesnou kopií svého italského originálu a je nejen nejsevernější Loretou v Čechách, ale i v Evropě. Postavit jí nechal zdejší kníže [[Antonín Florián z Lichtenštejna]]. [449] => [450] => Z pískovce jsou rovněž sochy deseti [[Sibyla|Sibyl]] a [[prorok]]ů, které jsou dílem barokního umělce Jana Františka Bienertha ze [[Schirgiswalde-Kirschau|Schirgiswalde]], který zhotovil také sochy na balustrádě před [[klášter]]em. Severní stranu zdobí sochy Sibyly libyjské a delfské, proroků [[Jeremiáš]]e a [[Ezechiel]]a. [[reliéf (sochařství)|Reliéfy]] zobrazují Zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie a sčítání lidu v [[Betlém]]ě. Před stěnou je kamenný [[oltář]], na kterém byla původně umístěna socha [[Svatý Josef|sv. Josefa]]. [451] => [452] => Západní stranu zdobí sochy Sibyly perské, kumánské a eritrejské, proroků [[David]]a a [[Malachiáš]]e. Reliéry zobrazují klanění pastýřů a tří králů. [453] => [454] => Jižní stranu zdobí sochy Sibyly sabinské a kumunské, proroků Mojžíše a Balaáma. Reliéfy zachycují smrt P. Marie a přenesení nazaretského domku ze Svaté Země do Dalmácie, a odtud do Loreta. [455] => [456] => Uvnitř Lorety se nachází socha [[Madona|Černé Madony]] s dítětem, pocházející z roku 1694, zhotovená v [[Řím]]ě a požehnaná [[papež]]em [[Inocenc XII.|Inocencem XII.]] Po svém požehnání byla vystavena 8 dní v italském [[Loreto|Loretu]], kde ji mohli poutníci veřejně uctít, a poté byla osobně knížetem Antonínem Floriánem z Lichtenštejna přenesena do Rumburku. Nejprve byla umístěna ve farním kostele, později v kostele klášterním, a konečně [[15. září]] 1707 byla slavnostně přenesena do Lorety. Stejně jako v italské Loretě jsou i zde umístěny makety velkých votivních svící. Na levé straně je výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motivy zvěstování P. Marie. Pod novodobým oltářem je umístěna hrobka. [457] => [458] => V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánské kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do [[Sasko|Saska]]. Rumburská Loreta patří do komplexu několika staveb. Kolem Lorety byly v letech 1743–1749 postaveny ambity s [[křížová cesta|křížovou cestou]], které jsou zdobeny malbami motivovanými životem [[Maria (matka Ježíšova)|P. Marie]]. Dále do komplexu patří klášterní [[kostel svatého Vavřince (Rumburk)|kostel sv. Vavřince]] a bývalý kapucínský klášter, kde je objekt městské knihovny.[http://www.czechtourism.com/cze/cz/docs/what-to-see/religious-sites/all/rumburk/ Loreta Rumburk]{{Nedostupný zdroj}} [459] => [460] => Loreta je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou ČR]]. Její obrázek je na [[Turistická známka|Turistické známce]] č. 831.[http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/turisticka-znamka-c-831-rumburk Turistická známka 831] [461] => [462] => === Další kostely a kaple === [463] => * [[Řád menších bratří kapucínů|Kapucínský]] [[Kostel svatého Vavřince (Rumburk)|kostel sv. Vavřince]] byl postaven v letech 1683–1690 na náklady [[kníže]]te [[Antonín Florián z Lichtenštejna|Antonína Floriána z Lichtenštejna]]. Vysvěcení kostela proběhlo [[9. duben|9. dubna]] 1690 sídelním [[biskup]]em [[Jaroslav ze Šternberka|Jaroslavem ze Šternberka]].{{Citace elektronického periodika |titul=Historie kostela svatého Vavřince |url=http://rumburk.farnost.cz/farnost/rumburk/vavrinec.php |datum přístupu=2009-05-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091007141431/http://rumburk.farnost.cz/farnost/rumburk/vavrinec.php |datum archivace=2009-10-07 }} [464] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Rumburk)|Kostel sv. Bartoloměje]] [465] => * Evangelický kostel sv. Jana Nepomuckého na Krásnolipské ulici, [[2. srpen|2. srpna]] 2003 kostel vyhořel.{{Doplňte zdroj}} [466] => * Pravoslavná [[Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk)|kaple Stětí sv. Jana Křtitele]] na Strážném vršku (Strážáku) [467] => * Hřbitovní kaple [468] => * [[Křížová cesta (Rumburk)|Křížová cesta]] na Strážném vršku [469] => [470] => === Další památky a zajímavosti === [471] => * [[Rumburk (zámek)|Zámek Rumburk]] [472] => * budova [[Gymnázium Rumburk|rumburského gymnázia]] postavená v [[Secesní architektura|secesním]] stylu v letech 1908–1909 [473] => * [[Šmilovského ulička]]– soubor rozptýlených [[Manufaktura|manufaktur]], předměstských tkalcovských [[Podstávkový dům|podstávkových domů]] ([[vesnická památková rezervace]] od roku 1995){{Citace elektronické monografie [474] => | příjmení = [475] => | jméno = [476] => | titul = Památkový katalog: PR Ústecký kraj [477] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=%C3%9Asteck%C3%BD+kraj&typOchrany=PR&chranenoTed=1 [478] => | vydavatel = Národní památkový ústav [479] => | místo = [480] => | datum vydání = [481] => | datum přístupu = 2019-10-27 [482] => }} [483] => * [[pomník Rumburské vzpoury]] [484] => * [[Morový sloup]] na náměstí [485] => * Domy na náměstí s [[podloubí]]m [486] => * Rozhledna [[Dymník]] [487] => * [[Městské muzeum (Rumburk)|Městské muzeum]] [488] => * Dům kultury Střelnice [489] => [490] => === Parky === [491] => * ''Park [[Rumburská vzpoura|Rumburské vzpoury]]'' na místě bývalé klášterní zahrady [492] => * Bývalý městský park v ulicích ''U parku'' a ''Okružní'' [493] => * Bývalý park na ''Strážném vršku'' s [[Letní kino|letním kinem]] [494] => [495] => == Rodáci a osobnosti == [496] => *[[Johann Christoph Kridel]] – varhaník a hudební skladatel (1672–1733) [497] => * [[Robert Allason]] – zakladatel továrny na [[Textilie|textil]] († 7. dubna 1724, Rumburk) [498] => * [[Anton Salomon]] – průmyslník (1717–1793) [499] => * [[Jacob Kolditz]] – houslař (1718–1796) [500] => * [[Josef Anton Laske]] – houslař a výrobce hudebních nástrojů (1738–1805) [501] => * [[Johann Nepomuk Fischer]] – oční lékař a profesor medicíny na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] (29. května 1777, Rumburk – 17. října 1847, [[Praha]]) [502] => * [[Josef Emanuel Fischer]] – průmyslník a přírodovědec (19. února 1787, Rumburk – 17. března 1866, [[Hetzendorf]]) [503] => * [[Franz Xaver Chwatal]] – hudební skladatel (1808–1879) [504] => * [[Franz Pfeifer]] – statkář a politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady (1832–1897) [505] => * [[Anton Emanuel Schönbach]] – literární vědec (1848–1911) [506] => * [[Wilhelm Ressel]] – spisovatel a básník (1852–1938) [507] => * [[Eduard Pfeifer]] – novinář (1855–1929) [508] => * [[Jakob Groh]] – grafik (1855–1917) [509] => * [[Heinrich Pfeifer]] – vydavatel, tělovýchovný funkcionář a politik, poslanec zemského sněmu (1862–1936) [510] => * [[Heinrich Bandler]] – hudebník (19. listopadu 1870, Rumburk – 8. června 1937, [[Hamburk]]) [511] => * [[Rudolf Heine]] – stavební inženýr a poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (1877–1949) [512] => * [[Hermann Fischer]] – [[hudební skladatel]] (4. ledna 1884, Rumburk – 6. července 1967 [513] => * [[Albin Hugo Liebisch]] – konstruktér motorky [[Čechie-Böhmerland]] (1888–1965) [514] => * [[Bohumila Horáčková]] – akademická malířka (1905–1987) [515] => * [[Rudolf Demel]] – [[historik]], pracovník muzea (17. května 1905, [[Chomutov]] – 8. září 1974, Rumburk) [516] => * [[Franz Palme (psycholog)|Franz Palme]] – letecký lékař a vysokoškolský profesor (1907–1960) [517] => * [[Rita Schober]] – romanistka a literární vědkyně (1918–2012) [518] => * [[Helmut Baierl]] – spisovatel (1926–2005) [519] => * [[Franz Fukarek]] – botanik a vysokoškolský profesor (1926–1996) [520] => * [[Jiří Loewy]] – novinář, publicista a politik (1930–2004) [521] => * [[Gerhard Fischer]] – klarinetista a učitel hudby (* 1938) [522] => * [[Ralf Petersen]] – hudebník a hudební producent (* 1938) [523] => * [[Jiří David (výtvarník)|Jiří David]] – malíř, fotograf (* 1956) [524] => * [[Antonín Střížek]] – malíř, fotograf (* 1959) [525] => * [[Martin Pohl]] – [[rap]]per vystupující pod [[pseudonym]]em Řezník (1986) [526] => * [[Anežka Drahotová]] – atletka, chodkyně (1995) [527] => [528] => == Odkazy == [529] => === Reference === [530] => [531] => [532] => === Literatura === [533] => * {{Citace monografie [534] => | příjmení = Marek [535] => | jméno = Jindřich [536] => | odkaz na autora = [537] => | rok = 2005 [538] => | titul = Pod císařskou šibenicí [539] => | vydavatel = Svět křídel [540] => | místo = Cheb [541] => | isbn = 80-86808-15-7 [542] => }} [543] => * {{Citace monografie [544] => | příjmení = Myšková [545] => | jméno = Eva [546] => | odkaz na autora = [547] => | rok = 1978 [548] => | titul = Rumburská vzpoura [549] => | vydavatel = Severočeské nakladatelství [550] => | místo = Ústí nad Labem [551] => | isbn = [552] => }} [553] => * {{Citace monografie [554] => | příjmení = Pála [555] => | jméno = František [556] => | odkaz na autora = [557] => | rok = 1920 [558] => | titul = Vzpoura rumburská: vzpomínky očitého svědka na vzpouru českého zeměbraneckého pluku č. 7 z Plzně v květnu r. 1918, čtyři měsíce před osvobozením českého národa [559] => | vydavatel = Omladina [560] => | místo = Praha [561] => | isbn = [562] => }} [563] => * {{Citace monografie [564] => | příjmení = Holub [565] => | jméno = Ota [566] => | odkaz na autora = [567] => | rok = 1975 [568] => | titul = Vztyčte rudý! [569] => | vydavatel = Naše vojsko [570] => | místo = Praha [571] => | isbn = [572] => }} [573] => * {{Citace monografie [574] => | příjmení = Smetana [575] => | jméno = Jan [576] => | odkaz na autora = [577] => | rok = 1999 [578] => | titul = Rumburk – město v českém Nizozemí [579] => | vydavatel = Město Rumburk [580] => | místo = Rumburk [581] => | isbn = 80-238-4545-4 [582] => }} [583] => * {{Citace monografie [584] => | příjmení = Demel [585] => | jméno = Rudolf [586] => | odkaz na autora = [587] => | rok = 1968 [588] => | titul = Dějiny města Rumburka [589] => | vydavatel = strojopis [590] => | místo = Rumburk [591] => | isbn = [592] => }} [593] => * {{Citace monografie [594] => | příjmení = Schnittner [595] => | jméno = Rudolf [596] => | odkaz na autora = [597] => | rok = 2006 [598] => | titul = Jsem zkrátka Sudeťák [599] => | vydání = 1 [600] => | vydavatel = Nakladatelství H & H Vyšehradská, s. r. o. [601] => | místo = Jinočany [602] => | rok vydání = [603] => | isbn = 80-7319-045-1 [604] => }} [605] => *{{Citace monografie [606] => | příjmení = Steinová [607] => | jméno = Nataša [608] => | odkaz na autora = [609] => | rok = 2000 [610] => | titul = Rumburská Loreta (čili marnost nad marnost) [611] => | vydavatel = Nadace Loreta [612] => | místo = Rumburk [613] => | isbn = [614] => }} [615] => * {{Citace monografie [616] => | příjmení = Nečásek [617] => | jméno = František [618] => | rok = 1963 [619] => | titul = Rumburský skrojek pohádek, pověstí a příběhů [620] => | vydavatel = Severočeské krajské nakladatelství [621] => | místo = Liberec [622] => | isbn = [623] => }} [624] => [625] => === Související články === [626] => * [[Rumburská vzpoura]] [627] => * [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Rumburk]] [628] => * [[Hraniční přechod Rumburk–Neugersdorf]] [629] => [630] => === Externí odkazy === [631] => * {{Commons}} [632] => * {{Commonscat}} [633] => * {{Wikislovník|heslo=Rumburk}} [634] => * {{Oficiální stránky}} [635] => * [https://rumbursko.4fan.cz/ Neoficiální stránky] [636] => * {{RÚIAN}} [637] => * [http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/562777 Seznam úřadů pro okrsek Rumburk] [638] => * [http://rumburk.evangnet.cz/ Web Círve Evangelické v Rumburku] [639] => * [http://www.rumburk.estranky.cz/ Rumburk na estrankách] [640] => * [http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek06c Historie Lužických hor] [641] => * [http://fkrumburk.wgz.cz/ Nové oficiální stránky fotbalového klubu Rumburk] {{Wayback|url=http://fkrumburk.wgz.cz/ |date=20090207090742 }} [642] => * [http://www.tjrumburk.estranky.cz/ Web Volejbalového klubu TJ Rumburk] [643] => * [http://www.ddmrumburk.cz/ DDM Rumburk] [644] => * [http://www.zus-rumburk.cz/ ZUŠ Rumburk] [645] => [646] => {{Části české obce}} [647] => {{Okres Děčín}} [648] => {{Autoritní data}} [649] => {{Portály|Česko|Geografie|Šluknovský výběžek}} [650] => [651] => [[Kategorie:Rumburk| ]] [652] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [653] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [654] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [655] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [656] => [[Kategorie:Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska]] [657] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [658] => [[Kategorie:Poutní místa v Čechách]] [659] => [[Kategorie:Poutní místa litoměřické diecéze]] [660] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [661] => [[Kategorie:Sídla ve Šluknovské pahorkatině]] [662] => [[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Ústeckém kraji]] [663] => [[Kategorie:Památkově chráněná území v okrese Děčín]] [664] => [[Kategorie:Sídla na Mandavě]] [665] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [666] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [] => )
good wiki

Rumburk

Rumburk ( hornolužickosrbsky Romjbor), přezdívaný Malá Paříž severu) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Je obklopeno přírodními krásami, které lákají milovníky přírody a turistiky. Město má bohatou historii, která se datuje až do 13. století, a může se pochlubit množstvím historických památek, které svědčí o jeho významu v minulosti. Jednou z nejzajímavějších dominant Rumburku je impozantní kostel svatého Vavřince, jehož barokní architektura přitahuje pozornost a inspiruje návštěvníky. Město je také známo svou kulturní rozmanitostí a aktivním životem, ať už jde o různé festivaly, trhy nebo výstavy. Rumburk se pyšní příjemnou atmosférou a přátelskými obyvateli, kteří se rádi podělí o místní tradice a zvyky. Je ideálním místem pro ty, kteří hledají kombinaci historie, kultury a přírody. S neustále se rozvíjejícími možnostmi pro turistiku a rekreaci nabízí Rumburk šanci pro objevování nových aspektů české kultury a přírodního bohatství. Město zůstává místem s živou komunitou a bohatým programem, který zve všechny k objevování jeho krás a jedinečnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Horní Jindřichov','Jiříkov','Seifhennersdorf','Görlitz','Staré Křečany','Rumburská vzpoura','Paříž','Řád menších bratří kapucínů','Krásná Lípa','Dymník','Mikulášovice','Neugersdorf'

Dymník

Görlitz

Jiříkov

Mikulášovice

Neugersdorf

Paříž

Seifhennersdorf