Array ( [0] => 14800908 [id] => 14800908 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rurikovci [uri] => Rurikovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rurikovci je označení pro potomky východoslovanského vládnoucího rodu, který se datuje až do 9. století. Tento rod se začal nazývat po svém zakladateli Ruriku, který byl zvoleným vládcem Vikingy založeného Kyjevského Ruska. Rurikovci hráli klíčovou roli v historii Východní Evropy, zejména v Rusku, kde nastolili nadřazený status v ruských knížectvích a později v ruském carství. Rurikovci byli první panovnickou dynastií Ruska a jejich příslušníci byli převážně vládci na Kyjevské Rusi, která se stala základem pro vznik současných států Běloruska, Ruska a Ukrajiny. V rámci Kyjevské Rusi se Rurikovci vystřídali v řadě knížecích rodin a vedli boje o moc jak uvnitř, tak se sousedními zeměmi. Po rozpadu Kyjevské Rusi na ruská knížectví se potomci Rurika stali vládci mnoha ruských států, které existovaly až do 16. století, kdy Rurikovská linie vymřela. Později se Rurikovci vrátili k moci v roce 1613, kdy byl zvolen Michail Fjodorovič Romanov carem Ruského impéria a Romanovové se stali následující dynastií po Rurikovcích. Rurikovci jsou stále důležitou součástí ruské historie a kultury. Jejich vláda položila základy pro formování a rozkvět ruského státu a jejich roli je možné sledovat také prostřednictvím různých uměleckých projevů, jako jsou například ruská literatura, malba a sochařství. [oai] => Rurikovci je označení pro potomky východoslovanského vládnoucího rodu, který se datuje až do 9. století. Tento rod se začal nazývat po svém zakladateli Ruriku, který byl zvoleným vládcem Vikingy založeného Kyjevského Ruska. Rurikovci hráli klíčovou roli v historii Východní Evropy, zejména v Rusku, kde nastolili nadřazený status v ruských knížectvích a později v ruském carství. Rurikovci byli první panovnickou dynastií Ruska a jejich příslušníci byli převážně vládci na Kyjevské Rusi, která se stala základem pro vznik současných států Běloruska, Ruska a Ukrajiny. V rámci Kyjevské Rusi se Rurikovci vystřídali v řadě knížecích rodin a vedli boje o moc jak uvnitř, tak se sousedními zeměmi. Po rozpadu Kyjevské Rusi na ruská knížectví se potomci Rurika stali vládci mnoha ruských států, které existovaly až do 16. století, kdy Rurikovská linie vymřela. Později se Rurikovci vrátili k moci v roce 1613, kdy byl zvolen Michail Fjodorovič Romanov carem Ruského impéria a Romanovové se stali následující dynastií po Rurikovcích. Rurikovci jsou stále důležitou součástí ruské historie a kultury. Jejich vláda položila základy pro formování a rozkvět ruského státu a jejich roli je možné sledovat také prostřednictvím různých uměleckých projevů, jako jsou například ruská literatura, malba a sochařství. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Rurikovci / Рюриковичи [2] => | znak = Coin of Yaroslav the Wise (reverse).png [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Osobní pečeť knížete [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslava I. Moudrého]] [5] => | země = {{Vlajka a název|Kyjevská Rus}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [[Kníže|knížata]] [8] => | zakladatel = [9] => | mýtický zakladatel = [[Varjagové|varjažský]] bojovník, kníže [[Rurik]] [10] => | rok založení = snad [[9. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = 1598 [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [[Fjodor I.]] [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = [17] => }} [18] => [[Soubor:Ice-battle.jpg|náhled|Kníže [[Alexandr Něvský]] poráží v [[Bitva na Čudském jezeře|bitvě na Čudském jezeře]] v dubnu 1242 [[Řád německých rytířů]]]] [19] => '''Rurikovci''' ({{Vjazyce2|ru|''Рюриковичи''|Rjurikoviči}}, {{Vjazyce2|uk|''Рюриковичі''|Rjurykovyči}}, {{Vjazyce2|be|''Ру́рыкавічы''|Rúrykavičy}}) byli vládnoucí [[dynastie|dynastií]] založenou [[Varjagové|varjažským]][http://www.britannica.com/EBchecked/topic/512996/Rurik Rurik (Norse leader)] Britannica Online Encyclopedia knížetem [[Rurik]]em. [20] => [21] => == Historie rodu == [22] => Rurik se usadil v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]] kolem roku [[862]] n. l. a tento rok je shodný i s počátkem ruské státnosti.{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Russian Statehood in Flux: Early Russian Statehood, Building-up an Empire 862-1917 {{!}} Tuntematon {{!}} Kurssit {{!}} Helsingin yliopisto [24] => | periodikum = courses.helsinki.fi [25] => | url = https://courses.helsinki.fi/fi/406692/125766725 [26] => | datum přístupu = 2020-12-03 [27] => }}[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/512998/Rurik-Dynasty Rurik Dynasty (medieval Russian rulers)] Britannica Online Encyclopedia{{Citace periodika [28] => | příjmení = Vaz [29] => | jméno = Valteir [30] => | příjmení2 = Bernardini [31] => | jméno2 = Aurora [32] => | titul = Entrevista com Bernardo Boris Vargaftig [33] => | periodikum = RUS (São Paulo) [34] => | datum vydání = 2017-12-23 [35] => | ročník = 8 [36] => | číslo = 10 [37] => | strany = 166 [38] => | issn = 2317-4765 [39] => | doi = 10.11606/issn.2317-4765.rus.2017.140957 [40] => | url = http://dx.doi.org/10.11606/issn.2317-4765.rus.2017.140957 [41] => | datum přístupu = 2020-12-03 [42] => }}{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = Rurik and the Foundation of Rus’ {{!}} Western Civilization [44] => | periodikum = courses.lumenlearning.com [45] => | url = https://courses.lumenlearning.com/suny-hccc-worldhistory/chapter/rurik-and-the-foundation-of-rus/ [46] => | datum přístupu = 2020-12-03 [47] => }} Po dobytí Kyjeva novgorodským knížetem Olegem v roce 862 se Rurikovci stali vládnoucí dynastií [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Rurikovci vládli i v nástupnických ruských knížectvích a knížecích republikách. V [[Novgorodská republika|Novgorodské republice]], [[Pskov|Pskovské republice]], [[Černigovské knížectví|Černigovském]] knížectví, [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|Vladimirsko-suzdalském]], [[Haličsko-volyňské království|Haličsko-volyňském]] a [[Moskevské velkoknížectví|Moskevském velkoknížectví]]. Během mongolské nadvlády Rurikovci z novgorodské větve Alexandra Něvského sjednotili ruská knížectví pod Moskvou do [[Ruské carství|Ruského carství]] a v následujících válkách porazili Mongoly. Rurikovci poté vládli jako ''Carové vší Rusi'' až do roku 1610 (jako vedlejší větev [[Šujští|Šujských]] od roku 1606) a do [[Smuta|doby zmatků]], po které je následovali [[Romanovci]]. Jsou jedním z nejstarších evropských panovnických rodů s mnoha existujícími četnými šlechtickými rody, které lze i dnes přiřadit k Rurikovcům. K potomkům Rurikovců se hlásila i ruská carevna pruského původu [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]], jejímž přímým předkem byl [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]].{{Citace periodika [48] => | titul = Romanov Family [49] => | periodikum = HISTORIE [50] => | jazyk = en [51] => | url = https://www.history.com/topics/russia/romanov-family [52] => | datum přístupu = 2020-10-04 [53] => }} {{Není ve zdroji}} [54] => [55] => Jako vládnoucí dynastie se Rurikovci v některých částech Ruska držela v mužské linii celkem 21 generací, od Rurika (zemřel 879) po [[Fjodor I.|Fjodora I.]] (zemřel 1598), tedy více než 700 let. K nejznámějším panovníkům z rurikovské dynastie patřili sv. [[Vladimír I.]], [[Jaroslav I. Moudrý]], [[Vladimír II. Monomach]], [[Vsevolod III. Velké hnízdo]], [[Alexandr Něvský]], [[Ivan I. Kalita]], [[Dmitrij Donský]], [[Ivan III.|Ivan III. Veliký]], [[Vasilij III.|Vasilij III. Ivanovič]] a [[Ivan IV. Hrozný]]. Poslední vládci z rodu Rurikovců vládli s tituly „Velkokníže vší Rusi“, případně „Car vší Rusi“.{{Citace periodika [56] => | příjmení1 = Boček [57] => | jméno1 = Pavel [58] => | odkaz_na_autora1 = Pavel Boček (historik) [59] => | titul = K podobě ruského panovnického titulu na přelomu XV. a XVI. století [60] => | periodikum = Studia historica Brunensia [61] => | ročník = 50 [62] => | datum = 2001 [63] => | strany = 99–117 [64] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102004/C_Historica_48-2001-1_7.pdf [65] => | issn = 0231-7710 [66] => | datum_přístupu = 2020-09-28 [67] => }} Dynastie Rurikovců vymřela po meči roku 1598. [68] => [69] => == Původ dynastie == [70] => [[Soubor:1000 Vladimir 2.jpg|náhled|[[Vladimír I.|Vladimír Veliký]], kníže kyjevský a novgorodský, na [[Pomník Tisíciletí Ruska|pomníku Tisíciletí Rusi]] v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]].]] [71] => Za zakladatele dynastie Rurikovců je považován pololegendární [[Varjagové|varjag]] [[Rurik]], jehož zná jediný písemný pramen, nejstarší ruská [[Letopisy|letopisná]] sbírka ''[[Pověst dávných let|Povest vremennych let]]'', která vypráví o pozvání knížat ze zámoří.{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = Rurik Dynasty {{!}} medieval Russian rulers [73] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [74] => | url = https://www.britannica.com/topic/Rurik-dynasty [75] => | jazyk = en [76] => | datum přístupu = 2020-06-24 [77] => }} Podle ní přišel Rurik roku [[862]] ze [[Skandinávie]] a spolu se svými bratry Sineusem a Truvorem se zmocnil vlády na ruském severu, v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]], [[Izborsk]]u a [[Belozersk|Běloozeru]]. Později [[Oleg]], rovněž [[Seveřané|severský]] náčelník, vládnoucí jménem údajného Rurikova syna prince [[Igor Rurikovič|Igora]] z Kyjeva, spojil Novgorod s významným centrem v zemi [[Východní Slované|východních Slovanů]] [[Kyjev]]em, což je považováno za počátek státu, který později historikové nazvali [[Kyjevská Rus]]. [78] => [79] => Rurika ani Olega nezná jiný historický pramen než ''Povest vremennych let''. Teprve Igora můžeme doložit i v pramenném materiálu cizí provenience. Proto se někteří historici domnívají, že se původní [[Nestor (kronikář)|Nestorova]] verze ''Povesti'' o nich nezmiňovala a vyprávění o nich bylo zařazeno až do dalších dvou redakcí. Podle nich byl potom zakladatelem dynastie Rurikovců až Igor, který již mohl mít slovanský původ (nebo být synem slovanské ženy a [[Varjagové|varjažského]] bojovníka, jak by spíše napovídalo jeho severské jméno). [80] => [81] => Vyprávění o pozvání knížat: [82] => {{Citát|Léta 6367'' [859] ''vybírali varjagové, kteří přicházeli ze zámoří, daně od Čudů, Slovanů, Merjanů, Vesů i [[Kriviči|Krivičů]]; a Chazaři vybírali daně od Poljanů a Severjanů i Vjatičů … léta''[860] ''vyhnali Slované varjagy za moře, nedali jim daně a počali vládnout sami sobě a nebylo u nich práva; i povstal rod proti rodu, nenáviděli se vespolek a začali bojovat sami proti sobě. I řekli si mezi sebou: Vyhledejme sobě knížete, který by nám vládl a soudil podle zákona. Vypravili se za moře k varjagům, k Rusům; neboť tak se ti varjagové nazývali Rusy, jakož se jiní nazývají Švédy, další Normany, Angly, jiní Góty, tak i ti. A řekli Čudové, Slované, Kriviči i Vesové Rusům: Země naše veliká jest a oplývá vším, ale řád v ní není; pojďte nám panovat a vládnout. Vypravili se tři bratři s rody svými, vzali s sebou celou Rus a přišli: nejstarší Rurik se usadil v Novgorodu, druhý Sineus na Běloozeru a třetí Truvor v Izborsku. Od těchto varjagů dostala jméno [[Rus (oblast)|ruská země]], Novgorodští: ti lidé novgorodští pocházejí z varjažského rodu, dříve však byli Slované. Po dvou letech Sineus zemřel, také jeho bratr Truvor a vlády se ujal Rurik a rozdával svým mužům města, tomu Polock, tomu Rostov, jinému Běloozero. I v těchto městech žijí příchozí varjagové; ale první osadníci v Novgorodě byli Slované, v Polocku Kriviči, v Rostově Merané, v Běloozeru Vesové, v Muromi Muromci; a nad nimi všemi panoval Rurik.|''Povest vremennych let'', ed. M.B.Sverdlov, SPb 1996; česky ''Nestorův letopis ruský'', ed. Erben, K.J. Praha 1940}} [83] => [84] => == Knížata rozdrobené Rusi == [85] => [[Soubor:Kyivan Rus' 1220-1240.png|náhled|Nezávislá knížectví na Rusi v době [[Mongolský vpád do Evropy|mongolské invaze]] ve 13. století]] [86] => V polovině [[12. století]] se [[Kyjevská Rus]] rozpadla na několik nezávislých knížectví. Zpočátku jich bylo 12, ve [[14. století]] až 250. Ve většině těchto knížectví vládla knížata z rurikovské dynastie, která byla velmi početná. Nejvýznamnější z nich byla veliká knížata [[vladimir]]ská, knížata [[tver]]ská, [[rjazaň]]ská a [[Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví|suzdalsko-nižněnovgorodská]], která většinou také používala od poloviny 14. století titulu veliký kníže. Ve 14. století se prosadili Rurikovci, vládnoucí [[Moskevské velkoknížectví|moskevskému knížectví]], kteří svůj původ odvozovali od [[Alexandr Něvský|Alexandra Něvského]], respektive od jeho syna [[Daniil Alexandrovič|Daniila]], který získal moskevský [[Údělné knížectví|úděl]], osamostatnil se v něm a podstatně rozšířil území, jemuž vládl. [87] => [88] => Matka českého krále [[Václav II.|Václava II.]] a manželka [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], [[Kunhuta Uherská|Kunhuta]], byla dcerou [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]] a vnučkou [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z dynastie Rurikovců.{{Citace elektronického periodika [89] => | příjmení = Denčevová [90] => | jméno = Ivana [91] => | titul = Česká královna s nemanželským dítětem. Osudové ženy: Kunhuta Uherská [92] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [93] => | vydavatel = [94] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/ceska-kralovna-s-nemanzelskym-ditetem-osudove-zeny-kunhuta-uherska-7453106 [95] => | datum vydání = 2018-02-02 [96] => | jazyk = cs [97] => | url archivu = [98] => | datum přístupu = 2020-06-24 [99] => }} [100] => [101] => == Sjednocení Rusi pod Moskvou == [102] => Na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]] se ruská knížectví sjednotila pod vládou velikých moskevských rurikovských knížat (titul velikého knížete vladimirského se koncem 14. století přenesl z Vladimiru do [[Moskva|Moskvy]]). Počínaje vládou [[Ivan III.|Ivana III.]] užívali moskevští vládcové titul ''kňjaz vseja Rusi'' nebo ''gosudar vseja Rusi'', případně [[car]], což ale nikdy nebyl řádný titul vládce. Prvním korunovaným ruským carem byl [[Ivan IV. Hrozný]]. Smrtí jeho syna cara [[Fjodor I.|Fjodora I.]] vymřela moskevská větev rurikovského rodu po meči.{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = End of the Rurik Dynasty & Establishment of the Romanov Dynasty [104] => | periodikum = Study.com [105] => | url = https://study.com/academy/lesson/end-of-the-rurik-dynasty-establishment-of-the-romanov-dynasty.html [106] => | jazyk = en [107] => | datum přístupu = 2020-06-24 [108] => }} [109] => [110] => Fjodorovu smrt následovalo období politické nestability, označované jako [[smuta]], které trvalo do roku 1613. Poté nastoupil na trůn [[Michail I. Fjodorovič|Michail I.]], zakladatel dynastie [[Romanovci|Romanovců]], která byla vzdáleně příbuzná s Rurikovci (z tohoto rodu pocházela matka cara Fjodora I.). Romanovci vládli do roku [[1762]] a jako rod [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov|Holstein‑Gottorp‑Romanov]] až do revoluce v roce [[1917]]. [111] => [112] => == Odkazy == [113] => [114] => === Reference === [115] => [116] => [117] => === Literatura === [118] => * PICKOVÁ, Dana, ''O počátcích státu Rusů'' , in: Historický obzor 18, 2007, č.11/12, s. 253–261 [119] => * FENNELL, John, ''The Crisis of Medieval Russia 1200–1304'', (Longman History of Russia), London and New York 1983 [120] => * ''Istorija Rossii. S drevnějšich vremen do konca XVII veka'', Moskva 2001 [121] => * ''Handbuch der Geschichte Russlands, Bis 1613 von der Kiever Reichsbildung bis zum Moskauer Zartum'' I, Stuttgart 1981 [122] => * MARTIN, Janet, ''Medieval Russia 980–1584'', Cambridge 1995 [123] => * TORKE, Hans-Joachim, ''Einführung in die Geschichte Rußlands'', München 1997 [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Seznam panovníků Rjazaňského knížectví]] [127] => * [[Vladimirsko-suzdalské knížectví]] [128] => [129] => === Externí odkazy === [130] => * {{Commonscat}} [131] => [132] => {{Autoritní data}} [133] => {{Portály|Středověk|Novověk|Rusko}} [134] => [135] => [[Kategorie:Rurikovci| ]] [136] => [[Kategorie:Ruské panovnické rody]] [137] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [138] => [[Kategorie:Kyjevská Rus]] [] => )
good wiki

Rurikovci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Varjagové','Fjodor I.','Kyjevská Rus','Jaroslav I. Moudrý','Rurik','Ivan III.','Ivan IV. Hrozný','Vladimirsko-suzdalské knížectví','862','Moskevské velkoknížectví','Alexandr Něvský','Romanovci'

862

Romanovci

Rurik

Varjagové