Array ( [0] => 14861437 [id] => 14861437 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusová [uri] => Rusová [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Rusová [2] => | obrázek = Reischdorf-Denkmal-1.jpg [3] => | popisek = Pomník padlým v letech 1848–1878 [4] => | charakter = část obce [5] => | PSČ = 431 91 [6] => | obec = [[Kryštofovy Hamry]] [7] => | okres = Chomutov [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Rusová [10] => | rozloha = 9,52 [11] => | nadmořská výška = 730–824 [12] => }} [13] => '''Rusová''' ({{Vjazyce2|de|''Reischdorf)''}} je zaniklá vesnice v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]], [[část obce]] [[Kryštofovy Hamry]]. Nacházela se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Kryštofových Hamrů. Prochází tudy [[železniční trať Chomutov–Vejprty]]. Obec ztratila většinu obyvatel při [[vysídlení Němců z Československa]], a při výstavbě [[Vodní nádrž Přísečnice|vodní nádrže Přísečnice]] byla zcela zbořena. [14] => [15] => == Název == [16] => Název vesnice byl odvozen z příjmení Rus a znamenal Rusova ves. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Reuzendorff (1367), Rawsendorf (1449), Raisendorf (1481), w Raystorffu (1543), Reuschdorf (1555), Reuchsdorff (1608), Reischdorf nebo Reichsdorf (1787) a Reischdorf (1846). Český název, vycházející z první části německého názvu (Reusze, Russe-), se začal užívat až od roku 1948. [17] => [18] => == Historie == [19] => [[První písemná zmínka]] o Rusové pochází z roku [[1367]]. Vesnice pravděpodobně vznikla v souvislosti s těžbou [[Železná ruda|železné rudy]], protože její obyvatelé se věnovali povoznictví: dopravovali suroviny a potřebný materiál do dolů a hutí. Ve svých počátcích patřila k [[hasištejn]]skému panství, ale roku 1533 byla připojena k [[Přísečnice|Přísečnici]], u které zůstala až do [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušení poddanství]]. Podle [[urbář]]e z téhož roku ve vsi žilo 72 [[Poddanství|poddaných]], čili celkem asi 400 lidí. V průběhu šestnáctého století se obyvatelé začali hlásit k [[Protestantismus|protestantství]], a po roce 1620 je proto zasáhl proces [[rekatolizace]].Binterová (1996), s. 35. [20] => [21] => [[Soubor:Šebestián 014.jpg|náhled|vlevo|upright|Z Rusové pocházející sloup se sochou Dobrého pastýře stojí v Hoře Svatého Šebestiána.]] [22] => [23] => Události [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] Rusovou ovlivnily především po roce 1631, kdy krajinou procházely armády bojujících stran a vojáci drancovali v širokém okolí. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ve vsi žilo třicet [[sedlák]]ů a 42 [[chalupník]]ů. Sedláci měli 52 potahů a chovali 110 krav, 124 [[Jalovice|jalovic]], pět prasat a 46 koz. Chalupníkům patřilo 21 potahů, 45 krav, padesát jalovic, tři prasata a sedmnáct koz. Na polích se pěstoval [[oves]], ale podstatnou část obživy zajišťoval chov dobytka a povoznictví. Velkou zátěží byly [[Robota|robotní]] povinnosti a vysoké [[vrchnost]]enské poplatky, které vedly obyvatele vsi k účasti na [[Selské povstání (1680)|selském povstání roku 1680]]. Přestože bylo potlačeno, byl jeho výsledkem robotní patent, který robotu omezil a tři dny v týdnu.Binterová (1996), s. 36. [24] => [25] => V sedmnáctém století hornictví v širším okolí téměř ustalo. K oživení došlo až na počátku osmnáctého století, kdy byl u Rusové okolo roku 1712 znovuotevřen starší důl Martin, který dobýval [[Žíla (geologie)|žilné]] ložisko [[Hematit|krevele]]. Úpadek dolů si vynutil změnu způsobů obživy. Už od třicetileté války se objevovala domácí výroba [[Krajka|krajek]]. Formani se nově zaměřili na dopravu zboží, zejména obilí, a mnoho mužů pracovalo jako podomní obchodníci. Podle [[Tereziánský katastr|tereziánského]] katastru v Rusové působili dva tkalci, 27 formanů a šedesát lidí vozilo obilí. Formani jezdili i do vzdálených měst jako je [[Hamburk]], [[Vídeň]] nebo [[Terst]].Binterová (1996), s. 37. Část lidí pracovala v nádenických povoláních, někteří prodávali oves, ale mnoha z nich nezbývalo než o živobytí žebrat. V letech 1726 a 1771 propukl v důsledku neúrody [[hladomor]]. Aby se mu napříště zabránilo, začaly se zde koncem osmnáctého století pěstovat brambory. [26] => [27] => [[Napoleonské války]] na počátku devatenáctého století omezily přeshraniční obchod, průchody vojsk způsobovaly velké škody, protože vesničané museli vojáky zásobovat potravinami, a dokonce dodat vojsku osmnáct mužů. V roce 1840 Rusovou postihla epidemie, při které během čtyř měsíců zemřelo 33 obyvatel. Po polovině devatenáctého století se ale situace obce začala lepšit. Severně od vsi se začala těžit [[rašelina]] a příjmy plynuly také z těžby dřeva v obecním lese. U vsi krátce fungovala [[cihelna]], ale brzy zanikla kvůli nedostatku [[Cihlářská hlína|cihlářské hlíny]].Binterová (1996), s. 38. [28] => [29] => [[Soubor:Rusová 2012-07-15 Nádraží.jpg|náhled|Nádraží v roce 2012]] [30] => [31] => Útlum povoznictví je spojen se zahájením provozu na [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|železniční trati Chomutov–Vejprty]] v roce 1872. Formani od té doby převáželi jen ovoce ze Žatecka do [[Sasko|Saska]] a definitivní zánik jejich živnosti způsobila [[první světová válka]]. [32] => [33] => V roce 1901 vesnice získala statut [[městys]]e, a o pět let později proto v dolní Rusové postavili novou radniční budovu. Roku 1910 ji nahradila větší radnice v horní Rusové a starší poté sloužila jako [[chudobinec]]. Zásobování pitnou vodou zlepšil v roce 1911 [[vodovod]], který však nebyl zaveden do horní části městečka. Elektrické osvětlení bylo dokončeno roku 1921 napojením na saskou rozvodnou síť. [34] => [35] => Během [[První republika|první republiky]] se Rusová stala vyhledávaným výletním místem. Ubytovací služby zde poskytovalo dvacet hostinců a množství soukromých domů. Úspěšné bylo také pěstování [[Len|lnu]] a v drobných podnicích se vyráběly krajky a jiné textilní zboží. [36] => [37] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] městečko v důsledku [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] ztratilo většinu svých obyvatel a jejich počet dále klesal. Definitivní konec Rusové přinesla výstavba vodní nádrže Přísečnice. Při plánování stavby přehrady se v Rusové počítalo pouze s demolicí několika budov. Vzhledem k obavám o znečišťování vody přetékajícími vesnickými odpadními jímkami, špatnému stavu bytového fondu a osídlení tzv. nekvalitním obyvatelstvem bylo nakonec rozhodnuto o zbourání celé vesnice (včetně nedaleké [[Dolina (Kryštofovy Hamry)|Doliny]] a [[Kotlina (Měděnec)|Kotliny]]). Kostel byl zbořen už v roce 1971, ale demolice ostatních domů proběhla až o dva roky později.Binterová (1996), s. 39. Jedinou budovou, která zůstala stát, bylo nádraží, které mělo být později zbouráno v roce 1996. Nakonec zůstalo stát až do roku 2012. [38] => [39] => == Přírodní poměry == [40] => [[Soubor:Reischdorf-3.jpg|náhled|Most přes Požární potok]] [41] => [42] => Rusová stávala ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] s rozlohou 9,52 km². Nachází se v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku [[Přísečnická hornatina]] tvořeném [[Proterozoikum|starohorními]] a [[Paleozoikum|prvohorními]] [[svor]]y, [[pararula]]mi a [[ortorula]]mi krušnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]]. Nadmořská výška území se pohybuje přibližně v rozmezí 730–844 metrů. Nejnižší bod se nachází u hladiny jižního výběžku vodní nádrže Přísečnice, zatímco nejvyšším bodem je vrchol návrší Výšina. Z [[Půdní typ|půdních typů]] převažuje [[Podzol|podzol kambický]], který se vyvinul na svahovinách [[Rula (hornina)|rul]], ale v severní části území se vyskytuje [[Glej|glej histický]] a východně od vrcholu Výšiny vzniklo ložisko rašeliny. [43] => [44] => V rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] leží katastrální území na rozhraní v chladné oblasti CH6 a CH7, přičemž hranice mezi nimi vede přibližně podél [[silnice II/223]]. Pro oblast CH6 jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. [[Mrazový den|Mrazových dnů]] bývá 140–160, zatímco [[Letní den|letních dnů]] jen 10–30. Oblast CH7 je mírně teplejší a sušší. [45] => [46] => == Obyvatelstvo == [47] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 2248 obyvatel (z toho 1041 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 2225 Němců a čtrnáct cizinců. Kromě devíti evangelíků, jednoho člena československé církve a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2045 obyvatel: 24 Čechoslováků, 1997 Němců a 24 cizinců. S výjimkou sedmnácti evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a deseti lidí bez vyznání se všichni ostatní hlásili k římskokatolické církvi. [48] => [49] => Ve vsi bývala [[Kostel svatého Martina (Rusová)|kaple svatého Martina]], povýšená roku 1689 na [[filiální kostel]]. V roce 1892 byla zřízena samostatná [[Římskokatolická farnost Rusová|farnost Rusová]], která zanikla roku 2003. [50] => [51] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [52] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [53] => |- [54] => ! [55] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 [56] => |- style="white-space:nowrap" [57] => ! align="left" | Obyvatelé [58] => | 2 122 || 2 919 || 3 213 || 3 571 || 2 927 || 2 248 || 2 045 || 328 || 304 || 207 [59] => |- style="white-space:nowrap" [60] => ! align="left" | Domy [61] => | 263 || 326 || 320 || 342 || 322 || 312 || 333 || 378 || 79 || 52 [62] => |- style="white-space:nowrap" [63] => |} [64] => [65] => == Obecní správa == [66] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patriomoniální správy]] se Rusová stala obcí v okrese Kadaň. Při sčítání lidu v letech 1900–1930 obec patřila do okresu Přísečnice a po jeho zrušení se vrátila zpět do okresu Kadaň. Od roku 1961 byla Rusová [[Část obce|částí obce]] Přísečnice a po jejím zániku se od 30. června 1974 stala částí obce Kryštofovy Hamry. [67] => [68] => == Hospodářství == [69] => [[Soubor:Reischdorf-Bahn-2.jpg|náhled|Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry]] [70] => [71] => V letech 2006 a 2007 byly v Rusové zprovozněny dvě skupiny [[Větrná elektrárna|větrných elektráren]]. ''Větrné elektrárny Rusová'' (také Rusová-Podmileská výšina) zahrnují tři turbíny Nordex o výkonu 2,5 MW, mají tedy celkový výkon 7,5 MW. Tuto skupinu provozuje společnost Green Lines Rusová, jejímiž společníky je šest fyzických osob z Německa a České republiky. [[Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry]] zahrnuje 21 turbín Enercon o výkonu 2 MW, která je s celkovým výkonem 41 MW [[Seznam větrných elektráren v Česku|největší farmou větrných elektráren v České republice]]. V katastrálním území Rusová stojí pět turbín. V roce 2011 se připravovalo rozšíření farmy Kryštofovy Hamry o další čtyři stroje. [72] => [73] => == Školství == [74] => První zmínka o učiteli v Rusové je z roku 1659, ale jednotřídní školní budovu s učitelským bytem ve vsi postavili až v roce 1761. V devatenáctém století vznikly dvě nové budovy. Starší stála v horní Rusové od roku 1844 a nová škola pro čtyři třídy v dolní Rusové fungovala od roku 1875. [75] => [76] => == Pamětihodnosti == [77] => * Dominantou vesnice býval [[Kostel svatého Martina (Rusová)|kostel svatého Marina]] zbořený roku 1971. [78] => * Barokní sloup se sochou Dobrého pastýře z roku 1715 byl přemístěn na náměstí v [[Hora Svatého Šebestiána|Hoře Svatého Šebestiána]] a dvoustranné sousoší svaté Rodiny, které stávalo u cesty do Přísečnice, na lesní hřbitov ve [[Vejprty|Vejprtech]]. [79] => * U [[silnice II/224]] stojí pomník padlým v letech 1848–1878. [80] => * Do severní části katastrálního území zasahuje část rozsáhlé přírodní památky [[Na loučkách II]]. [81] => [82] => == Odkazy == [83] => [84] => === Reference === [85] => [86] => {{Citace monografie [87] => | příjmení = Binterová [88] => | jméno = Zdena [89] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [90] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [91] => | místo = Chomutov [92] => | rok = 1996 [93] => | počet stran = 56 [94] => | svazek = V. Přísečnicko [95] => | typ svazku = díl [96] => | kapitola = Rusová [97] => | strany = 34 [98] => | poznámka = Dále jen Binterová (1996) [99] => }} [100] => {{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Green Lines Rusová [102] => | url = http://licence.eru.cz/detail.php?lic-id=110705267&sequence=1&total=1 [103] => | datum aktualizace = 2020-02-14 [104] => | datum přístupu = 2020-02-16 [105] => | vydavatel = Energetický regulační úřad [106] => }} [107] => {{Citace elektronické monografie [108] => | titul = Ecoenerg Windkraft GmbH & Co. KG [109] => | url = http://licence.eru.cz/detail.php?lic-id=110705502&sequence=1&total=1 [110] => | datum aktualizace = 2020-02-14 [111] => | datum přístupu = 2020-02-16 [112] => | vydavatel = Energetický regulační úřad [113] => }} [114] => {{Citace elektronické monografie [115] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [116] => | titul = Územně identifikační registr ČR [117] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/736210 [118] => | datum vydání = 1999-01-01 [119] => | datum přístupu = 2009-10-22 [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170926235855/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/736210 [121] => | datum archivace = 2017-09-26 [122] => | nedostupné = ano [123] => }} [124] => {{Citace elektronické monografie [125] => | příjmení = Binterová [126] => | jméno = Zdena [127] => | titul = Rusová (Reischdorf) – Historie [128] => | url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1136332 [129] => | datum vydání = 2005-04-15 [130] => | datum přístupu = 2020-02-16 [131] => | vydavatel = zanikleobce.cz [132] => }} [133] => {{Citace elektronické monografie [134] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [135] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [136] => | datum vydání = 2015-12-21 [137] => | datum přístupu = 2019-07-13 [138] => | vydavatel = Český statistický úřad [139] => | strany = 490 [140] => | formát = PDF online [141] => }} [142] => {{Citace monografie [143] => | příjmení = Profous [144] => | jméno = Antonín [145] => | odkaz na autora = Antonín Profous [146] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř) [147] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 1951 [150] => | počet stran = 632 [151] => | strany = 552 [152] => | svazek = III [153] => }} [154] => {{Citace monografie [155] => | titul = Handbuch der Diözese Leitmeritz 1941 [156] => | vydavatel = Bischöflisches Konsistorium [157] => | místo = Leitmeritz [158] => | rok = 1941 [159] => | počet stran = 292 [160] => | jazyk = německy [161] => | strany = 155 [162] => }} [163] => {{Citace monografie [164] => | příjmení = Bílek [165] => | jméno = Jaroslav [166] => | příjmení2 = Jangl [167] => | jméno2 = Ladislav [168] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [169] => | příjmení3 = Urban [170] => | jméno3 = Jan [171] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [172] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [173] => | místo = Chomutov [174] => | rok = 1976 [175] => | počet stran = 192 [176] => | strany = 49, 168 [177] => }} [178] => {{Citace elektronické monografie [179] => | titul = Dopravna D3 Rusová [180] => | url = http://www.trat137.unas.cz/rusova.htm [181] => | datum vydání = [182] => | datum aktualizace = [183] => | datum přístupu = 2020-02-16 [184] => | vydavatel = Vejprtská dráha – Weipertbahn [185] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210126174312/http://www.trat137.unas.cz/rusova.htm [186] => | datum archivace = 2021-01-26 [187] => | nedostupné = ano [188] => }} [189] => {{Citace elektronické monografie [190] => | url = https://csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120 [191] => | vydavatel = Česká společnost pro větrnou energii [192] => | datum přístupu = 2020-02-16 [193] => }} [194] => {{Citace monografie [195] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [196] => | vydání = 2 [197] => | vydavatel = Státní úřad statistický [198] => | místo = Praha [199] => | rok = 1924 [200] => | počet stran = 596 [201] => | strany = 255 [202] => | svazek = I. Čechy [203] => }} [204] => {{Citace monografie [205] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [206] => | vydavatel = Státní úřad statistický [207] => | místo = Praha [208] => | rok = 1934 [209] => | počet stran = 614 [210] => | strany = 295 [211] => | svazek = I. Země česká [212] => }} [213] => {{Citace elektronického periodika [214] => | titul = Obří větrný park Kryštofovy Hamry se ještě více rozroste [215] => | periodikum = Mostecký deník.cz [216] => | datum vydání = 2011-03-24 [217] => | datum přístupu = 2020-02-16 [218] => | url = https://mostecky.denik.cz/podnikani/obri-vetrny-park-krystofovy-hamry-se-jeste-vice-ro.html [219] => }} [220] => {{Citace elektronické monografie [221] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [222] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [223] => | datum vydání = 2015-12-21 [224] => | datum přístupu = 2020-03-08 [225] => | vydavatel = Český statistický úřad [226] => | kapitola = Okres Chomutov [227] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf [228] => | formát = PDF online [229] => }} [230] => {{Citace právního předpisu [231] => | typ = Vyhláška ministerstva vnitra [232] => | číslo = 22/1949 Sb. [233] => | název = o změnách úředních názvů míst v roce 1948 [234] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 [235] => | datum přístupu = 2018-12-02 [236] => }} [237] => {{Citace elektronické monografie [238] => | titul = Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [239] => | url = http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/Detail_cpo.aspx?id_subj=4636&str_zpet=Seznam_CPO.aspx [240] => | datum přístupu = 2020-11-21 [241] => | vydavatel = Ministerstvo kultury České republiky [242] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180927090732/http://www3.mkcr.cz/cns_internet/CNS/Detail_cpo.aspx?id_subj=4636&str_zpet=Seznam_CPO.aspx [243] => | datum archivace = 2018-09-27 [244] => | nedostupné = ano [245] => }} [246] => {{Citace monografie [247] => | editoři = [[Jaromír Demek]], Peter Mackovčin [248] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [249] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [250] => | místo = Brno [251] => | rok = 2006 [252] => | vydání = 2 [253] => | počet stran = 582 [254] => | isbn = 80-86064-99-9 [255] => | typ kapitoly = heslo [256] => | kapitola = Přísečnická hornatina [257] => | strany = 366–367 [258] => }} [259] => {{Citace elektronické monografie [260] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická mapa a půdní mapa ČR [261] => | korporace = CENIA [262] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=2fe6dca0d6213d420ab62059f6f62cb7 [263] => | datum přístupu = 2020-11-21 [264] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [265] => | místo = Praha [266] => }} [267] => {{Citace elektronické monografie [268] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [269] => | url = https://arcg.is/1f8jTT0 [270] => | datum přístupu = 2020-11-21 [271] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [272] => }} [273] => {{Citace elektronického periodika [274] => | příjmení = Vondráková [275] => | jméno = Alena [276] => | příjmení2 = Vávra [277] => | jméno2 = Aleš [278] => | příjmení3 = Voženílek [279] => | jméno3 = Vít [280] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [281] => | periodikum = Journal of Maps [282] => | datum vydání = 2013-05-13 [283] => | datum přístupu = 2020-07-22 [284] => | číslo = 3 [285] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [286] => | formát = PDF online [287] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [288] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [289] => | strany = 427 [290] => | jazyk = anglicky [291] => }} [292] => {{Citace periodika [293] => | příjmení = Kočková [294] => | jméno = Martina [295] => | titul = Zánik obce Přísečnice na Chomutovsku [296] => | periodikum = Památky, příroda, život [297] => | rok = 2014 [298] => | ročník = 46 [299] => | číslo = 4 [300] => | strany = 16–17 [301] => | issn = 0231-5076 [302] => }} [303] => [304] => [305] => === Literatura === [306] => * {{Citace monografie [307] => | příjmení = Binterová [308] => | jméno = Zdena [309] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z [310] => | vydavatel = Oblastní muzeum Chomutov [311] => | místo = Chomutov [312] => | rok = 2006 [313] => | počet stran = 95 [314] => | isbn = 80-239-7630-3 [315] => | kapitola = Rusová – Reischdorf [316] => | strany = 70–71 [317] => }} [318] => [319] => === Související články === [320] => * [[Římskokatolická farnost Vejprty]] [321] => [322] => === Externí odkazy === [323] => * {{Commonscat}} [324] => * {{KM|736210|katastru Rusová}} [325] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=82 Rusová na webu Zaniklé obce] [326] => [327] => {{Části české obce}} [328] => {{Autoritní data}} [329] => [330] => {{Portály|Česko|Geografie}} [331] => [332] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [333] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [334] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov]] [335] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Krušných horách]] [336] => [[Kategorie:Těžba železné rudy v Česku]] [337] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [338] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [339] => [[Kategorie:Katastrální území v Ústeckém kraji]] [340] => [[Kategorie:Kryštofovy Hamry]] [] => )
good wiki

Rusová

Rusová ( je zaniklá vesnice v okrese Chomutov, část obce Kryštofovy Hamry. Nacházela se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Kryštofových Hamrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kryštofovy Hamry','Kostel svatého Martina (Rusová)','Krystalinikum','Zrušení poddanství v Rakouském císařství','Železná ruda','První republika','silnice II/224','Letní den','Protestantismus','Cihlářská hlína','Římskokatolická farnost Rusová','Druhá světová válka'

Krystalinikum

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.