Array ( [0] => 14698682 [id] => 14698682 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusové [uri] => Rusové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny. Jejich historie sahá do pravěku, kdy na jejich území existovaly různé rané kultury. Ve středověku se Rusové stali základem vzniku Kyjevské Rusi, prvního státního útvaru na východním Slovanském území. Poté se rozšířili na další území a vytvořili rusko-kazaňské chanáty a Moskevské velkoknížectví. V 17. a 18. století bylo Rusko transformováno do Ruského impéria, které se stalo jednou z nejmocnějších zemí světa. Po Říjnové revoluci v roce 1917 se v Rusku vytvořila Sovětský svaz, která existovala až do rozpadu v roce 1991. Dnes se Rusové rozkládají po celém světě a jsou jedním z nejpočetnějších národů. Spolu s ruštinou tvoří ruskou kulturu a mají významné místo ve světové historii. [oai] => Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny. Jejich historie sahá do pravěku, kdy na jejich území existovaly různé rané kultury. Ve středověku se Rusové stali základem vzniku Kyjevské Rusi, prvního státního útvaru na východním Slovanském území. Poté se rozšířili na další území a vytvořili rusko-kazaňské chanáty a Moskevské velkoknížectví. V 17. a 18. století bylo Rusko transformováno do Ruského impéria, které se stalo jednou z nejmocnějších zemí světa. Po Říjnové revoluci v roce 1917 se v Rusku vytvořila Sovětský svaz, která existovala až do rozpadu v roce 1991. Dnes se Rusové rozkládají po celém světě a jsou jedním z nejpočetnějších národů. Spolu s ruštinou tvoří ruskou kulturu a mají významné místo ve světové historii. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Sloučit|Rossijané|sem|diskuse=Diskuse:Rossijané}} [1] => {{Různé významy|druhý=zakladatelích Kyjevské Rusi|stránka=Rus (národ)}} [2] => {{Infobox - etnická skupina [3] => | název = Rusové
русские
''russkije'' [4] => | obrázek = Russianpeople3.1.png [5] => | popisek =
[6] => ; 1. řada [7] => : [[Vladimír I.]] [8] => : [[Alexandr Něvský]] [9] => : [[Ivan IV. Hrozný|Ivan Hrozný]] [10] => : [[Petr I. Veliký]] [11] => : [[Michail Lomonosov]] [12] => : [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]] [13] => : [[Nikolaj Ivanovič Lobačevskij]] [14] => : [[Alexandr Sergejevič Puškin]] [15] => [16] => ; 2. řada [17] => : [[Nikolaj Vasiljevič Gogol]] [18] => : [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] [19] => : [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] [20] => : [[Lev Tolstoj]] [21] => : [[Dmitrij Mendělejev]] [22] => : [[Modest Petrovič Musorgskij]] [23] => : [[Petr Iljič Čajkovskij]] [24] => : [[Ilja Repin]] [25] => [26] => ; 3. řada [27] => : [[Ivan Petrovič Pavlov]] [28] => : [[Sofia Kovalevská]] [29] => : [[Anton Pavlovič Čechov]] [30] => : [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] [31] => : [[Vasilij Kandinskij]] [32] => : [[Vladimir Iljič Lenin]] [33] => : [[Sergej Rachmaninov]] [34] => : [[Anna Pavlovová]] [35] => [36] => ; 4. řada [37] => : [[Igor Stravinskij]] [38] => : [[Michail Bulgakov]] [39] => : [[Georgij Konstantinovič Žukov]] [40] => : [[Sergej Koroljov]] [41] => : [[Andrej Tarkovskij]] [42] => : [[Jurij Gagarin]] [43] => : [[Garri Kasparov]] [44] => : [[Maria Šarapovová]] [45] =>
[46] => | populace = '''133–150 milionů''' (2003){{cite web | url=http://www.russkie.org/index.php?module=fullitem&id=4194 | title=Нас 150 миллионов Немного. А могло быть меньше. | publisher=russkie.org | date=September 29, 2003 | accessdate=February 20, 2012 | author=Анатольев, Сергей}} [47] => | původ = [48] => | regiony = {{Vlajka a název|Rusko}}: 111 016 896[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls Ethnic groups in Russia] {{Wayback|url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls |date=20211223052305 }}, 2010 census, Rosstat. Retrieved 15 February 2012 {{ru}}
(sčítání 2010) [49] => | region1 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [50] => | pop1 = 8 334 141 (sčítání 2001)[http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/ Про кількість та склад населення України за підсумками Всеукраїнського перепису населення 2001 року] {{uk}} [51] => | ref1 = [52] => | region2 = {{Vlajka a název|Kazachstán}} [53] => | pop2 = 3 793 764 (sčítání 2009){{cite web |url=http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BF%D0%B8%D1%81%D1%8C_%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BA%D0%B8%D0%B5%20%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B3%D0%B8.rar |title=(2009 census) |date= |accessdate=2012-07-22 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110723084412/http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BF%D0%B8%D1%81%D1%8C_%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BA%D0%B8%D0%B5%20%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B3%D0%B8.rar |archive-date=2011-07-23 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110723084412/http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BF%D0%B8%D1%81%D1%8C_%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BA%D0%B8%D0%B5%20%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B3%D0%B8.rar |datum archivace=2011-07-23 }} [54] => | ref2 = [55] => | region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
(včetně ruských Židů a ruských Němců) [56] => | pop3 = 3 072 756 (sčítání 2009){{cite web|url=http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_5YR_B04003&prodType=table|title=American FactFinder - Results  |author=Data Access and Dissemination Systems (DADS)|publisher=}} [57] => | ref3 = [58] => | region4 = {{Vlajka a název|Uzbekistán}} [59] => | pop4 = 1 199 015 (odhad 2000){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.library.cjes.ru/online/?a=con&b_id=416 |datum přístupu=2014-12-13 |url archivu=https://archive.today/20120903195859/http://www.library.cjes.ru/online/?a=con&b_id=416 |datum archivace=2012-09-03 }} [60] => | ref4 = [61] => | region5 = {{Vlajka a název|Bělorusko}} [62] => | pop5 = 785 084 (sčítání 2009){{Citace elektronického periodika |titul=(2009 census) |url=http://belstat.gov.by/homep/en/census/2009/main.php |datum přístupu=13-12-2014 |url archivu= https://web.archive.org/web/20091103071942/http://belstat.gov.by/homep/en/census/2009/main.php |datum archivace= 03-11-2009 |nedostupné= ano }} [63] => | ref5 = [64] => | region7 = {{vlajka a název|Lotyšsko}} [65] => | pop7 = 487 250 (sčítání 2018){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://data1.csb.gov.lv/pxweb/en/iedz/iedz__iedzrakst/IRG070.px/table/tableViewLayout1/?rxid=d8284c56-0641-451c-8b70-b6297b58f464 |datum přístupu=2019-01-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200720063902/http://data1.csb.gov.lv/pxweb/en/iedz/iedz__iedzrakst/IRG070.px/?rxid=d8284c56-0641-451c-8b70-b6297b58f464 |datum archivace=2020-07-20 |nedostupné=ano }} [66] => | ref7 = [67] => | region6 = {{vlajka a název|Kanada}}
(ruský původ) [68] => | pop6 = 550 520 (sčítání 2011){{cite web|url=http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/dt-td/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=0&GK=0&GRP=1&PID=105396&PRID=0&PTYPE=105277&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2013&THEME=95&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF|title=2011 National Household Survey: Data tables|publisher=}} [69] => | ref6 = [70] => | region8 = {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} [71] => | pop8 = 419 600 (sčítání 2009){{cite web|url=http://www.stat.kg/stat.files/tematika/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D1%80%D0%B0%D1%84/%D0%9A%D1%8B%D1%80%D0%B3%D1%8B%D0%B7%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%20%D0%B2%20%D1%86%D0%B8%D1%84%D1%80%D0%B0%D1%85/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE6.pdf|title=Ethnic groups in Kyrgyzstan (2009 census)|work=Kyrgyz Statistical Agency|year=2009|accessdate=2011-03-31|publisher=Kyrgyz Statistical Agency|archive-url=https://web.archive.org/web/20120308134750/http://www.stat.kg/stat.files/tematika/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D1%80%D0%B0%D1%84/%D0%9A%D1%8B%D1%80%D0%B3%D1%8B%D0%B7%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%20%D0%B2%20%D1%86%D0%B8%D1%84%D1%80%D0%B0%D1%85/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE6.pdf|archive-date=2012-03-08|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-12-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20120308134750/http://www.stat.kg/stat.files/tematika/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D1%80%D0%B0%D1%84/%D0%9A%D1%8B%D1%80%D0%B3%D1%8B%D0%B7%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%20%D0%B2%20%D1%86%D0%B8%D1%84%D1%80%D0%B0%D1%85/%D0%B4%D0%B5%D0%BC%D0%BE6.pdf|datum archivace=2012-03-08}} [72] => | ref8 = [73] => | region9 = {{vlajka a název|Moldavsko}} [74] => | pop9 = 369 488 (sčítání 2004)2004 [http://www.statistica.md/pageview.php?l=en&idc=295&id=2234 Moldovan Census] and [http://pridnestrovie.net/2004census.html Transnistrian Census] {{Wayback|url=http://pridnestrovie.net/2004census.html |date=20090318044749 }} data. [75] => | ref9 = [76] => | region10 = {{vlajka a název|Austrálie}} [77] => | pop10 = 67 055 (sčítání 2006) [78] => | ref10 = {{cite web|url=http://www.abs.gov.au/ |title=Australian Bureau of Statistics |publisher=Abs.gov.au |date= |accessdate=2012-07-22}} [79] => | region11 = {{vlajka a název|Finsko}} [80] => | pop11 = 66 379 (odhad, 2013) [81] => | ref11 = {{cite web |author=VSY |url=http://pxweb2.stat.fi/Dialog/varval.asp?ma=030_vaerak_tau_102_en&ti=Language+according+to+age+and+gender+by+region+1990+-+2010&path=../Database/StatFin/vrm/vaerak/&lang=1&multilang=en |title=(2013 estimate) |publisher=Vsy.fi |date= |accessdate=2012-07-22 |archive-url=https://archive.today/20130106153419/http://pxweb2.stat.fi/Dialog/varval.asp?ma=030_vaerak_tau_102_en&ti=Language+according+to+age+and+gender+by+region+1990+-+2010&path=../Database/StatFin/vrm/vaerak/&lang=1&multilang=en |archive-date=2013-01-06 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-12-27 |url archivu=https://archive.today/20130106153419/http://pxweb2.stat.fi/Dialog/varval.asp?ma=030_vaerak_tau_102_en&ti=Language+according+to+age+and+gender+by+region+1990+-+2010&path=../Database/StatFin/vrm/vaerak/&lang=1&multilang=en |datum archivace=2013-01-06 }} [82] => | region12 = {{vlajka a název|Česko}} [83] => | pop12 = 32 828 (statistická data, 2013) [84] => | ref12 = http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/7800512362/$File/c01t01.pdf [85] => | region13 = {{vlajka a název|Brazílie}} [86] => | pop13 = 200 000 (ruský původ) [87] => | ref13 = {{cite web|url=http://www.brasil-russia.com.br/comunidade.htm |title=Câmara de Comércio Brasil-Rússia |publisher=Brasil-russia.com.br |date= |accessdate=2012-07-22}} [88] => | region14 = {{vlajka a název|Německo}} [89] => | pop14 = 196 000 (2011) [90] => | ref14 = {{cite web|url=https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Bevoelkerung/MigrationIntegration/AuslaendischeBevolkerung/Tabellen/Geburtsort.html |title=Ausländische Bevölkerung am 31.12.2011 nach Geburtsort und ausgewählten Staatsangehörigkeiten |publisher=Statistisches Bundesamt |date= |accessdate=2012-07-27|language=de}} [91] => | region15 = {{vlajka a název|Francie}} [92] => | pop15 = 200 000{{Citace elektronického periodika |titul=La communauté russe en France est "éclectique". |url=http://www.russieinfo.com/la-communaute-russe-en-france-est-eclectique-2014-10-30 |datum přístupu=2014-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180210063212/http://www.russieinfo.com/la-communaute-russe-en-france-est-eclectique-2014-10-30 |datum archivace=2018-02-10 |nedostupné=ano }} až 500 000 [93] => | ref15 = [94] => | jazyky = [[ruština]] [95] => | náboženství = Převážně '''†''' [[pravoslaví]]
([[ruská pravoslavná církev]])
Významný počet nevěřící populace. Minority [[Starověrci|starověrců]] [96] => | příbuzní = Ostatní [[východní Slované]] [97] => | poznámky = [98] => }} [99] => '''Rusové''' ({{vjazyce2|ru|''русские''}}, ''russkije''), zastarale též '''Velkorusové''' (v kontrastu s [[Malorusové|Malorusy]]/[[Ukrajinci]] a [[Bělorusové|Bělorusy]]), jsou [[Východní Slované|východoslovanský]] [[národ]] původem z evropské části [[Rusko|Ruska]]; výraz '''etničtí Rusové''' (rusky ''Russkije)'' se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (''Rossijaně)'' jiné národnosti či [[Etnikum|etnika]]. Jsou nejpočetnějším národem v [[Evropa|Evropě]]. Většina etnických Rusů žije v Ruské federaci, ale významné menšiny žijí i v bývalých [[Republiky v Sovětském svazu|sovětských republikách]] jako [[Bělorusko]], [[Kazachstán]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Velká ruská [[diaspora]] se rozšířila po celém světě s významnými počty ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], [[Německo|Německu]], [[Brazílie|Brazílii]] a [[Kanada|Kanadě]]. Původním [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] etnických Rusů je [[ruština]], ale rusofoni (rusky mluvící) jsou díky historické roli Ruska ([[Ruské impérium|Ruské říše]], [[Sovětský svaz]]) a [[Rusifikace|rusifikaci]] i mezi jinými národy. Historicky jsou [[Pravoslaví|pravoslavnými křesťany]] užívajícími [[Církevní slovanština|liturgickou slovanštinu]]. [100] => [101] => Rusové svůj kulturně-historický původ, stejně jako [[Bělorusové]] a [[Ukrajinci]], odvozují od raně středověké [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Název [[Rus (národ)|Rus]] označoval její původem skandinávskou vládnoucí vrstvu a pak i jimi ovládané, převážně slovanské [[Rus (historické území)|území]]. Ve středověku byli obyvatelé ruského státu nazýváni '''Moskovité''' podle hlavního města [[Moskva|Moskvy]].[[Martin C. Putna|Putna, Martin C.]] [https://archiv.epochtimes.cz/2015031222713/Beseda-s-prof.-M.-C.-Putnou-jak-pochopit-tu-rozervanou-ruskou-dusi.html Beseda s prof. Putnou – jak pochopit tu rozervanou ruskou duši] Jako Rusové se začínají identifikovat od 16. století, kdy dochází ke sjednocení všech drobných knížectví s Moskvou{{Citace monografie [102] => | příjmení1 = Moss [103] => | jméno1 = Walter G. [104] => | titul = A History of Russia Volume 1: To 1917 [105] => | url = https://books.google.com/books?id=vU94ipGVq4MC [106] => | vydavatel = Anthem Press [107] => | rok = 2003 [108] => | strany = 88 [109] => | isbn = 978-0-85728-752-6 [110] => | jazyk = en [111] => }} a její vládci si se vzrůstající mocí nárokují titul [[Ruský car|car vší Rusi]]. Jako moderní národ se Rusové profilují v 19. století, v oblasti literatury a jazyka je důležité dílo básníka [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]]. [112] => [113] => Podle sčítání lidu v roce [[2010]] tvoří etničtí Rusové největší ze 194 etnických skupin žijících v Rusku. Asi 80,9 % (111 016 896 obyvatel) populace se dobrovolně identifikovalo jako etničtí Rusové. Ústava prohlašuje Rusko za mnohonárodnostní stát a nazývá „mnohonárodnostní obyvatele Ruska“ jako suverénní národ (tj. ne etnické Rusy, oficiálně není Rusko národním státem). Počet etnických Rusů žijících mimo Ruskou federaci se odhaduje zhruba na 20 až 30 milionů lidí. [114] => [115] => == Etymologie == [116] => Do češtiny se jako „Rusové“ běžně překládají dvě slova. Jedním z nich je „русские“ (russkije) – „etničtí Rusové“. Dalším je „россияне“ (rossijaně), což znamená „občané Ruska“. První slovo se týká etnických Rusů, bez ohledu na to, ve které zemi žijí nebo zda mají ruské občanství. Za určitých okolností se může nebo nemusí vztahovat na členy jiných rusky mluvících etnických skupin z Ruska nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Druhé slovo se vztahuje na všechny lidi, kteří mají ruské občanství bez ohledu na jejich národnost a nezahrnuje etnické Rusy žijící mimo Rusko. Překlady do jiných jazyků tyto dvě skupiny často nerozlišují.[http://www.pravoslavie.ru/63991.html Pravoslavie.ru]. Retrieved 10 February 2016. [117] => [118] => Název národa Rusů pochází z názvu středověkých předků Rusů, Ukrajinců a Bělorusů, tedy ''[[Rus (národ)|Rusů]]'' (s největší pravděpodobností [[Varjagové|Varjagů]]), podle tvrzení autora ''[[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]]'', viz ''[[normanská teorie]]''. Podle nejrozšířenější teorie je jméno ''Rus'', stejně jako [[finština|finské]] jméno pro [[Švédsko]] (''Ruotsi''),Schorkowitz, D., ''Die Herkunft der Ostslaven und die Anfänge des Kiewer Reiches in der postsowjetischen Revision'', in: Jahrbücher für Geschichte Osteuropas 48 (2000), č.1, s.581. odvozeno ze [[Stará severština|staroseverského]] termínu pro „muže, kteří veslují“, protože veslování bylo hlavním zpusobem plavby na východoevropských řekách. Mohlo by být spojeno se švédskou pobřežní oblastí [[Roslagen]] nebo Roden, jak byla známa v dřívějších dobách.{{cite book|last=Blöndal|first=Sigfús|title=The Varangians of Byzantium|url=https://books.google.com/books?id=vFRug14ui7gC&pg=PA1|accessdate=2 February 2014|date=2007-04-16|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521035521|page=1}}''The Russian Primary Chronicle: Laurentian Text,'' Translated by O. P. Sherbowitz-Wetzor {{ISBN|0-910956-34-0}} Jméno Rus by mělo mít stejný původ jako finské a estonské jméno pro Švédsko: ''Ruotsi'' a ''Rootsi''.{{cite web|url=http://www.etymonline.com/index.php?term=Russia|title=Online Etymology Dictionary|work=etymonline.com}} Ačkoli ruskou historii a kulturu formovali také [[Germáni]] jako [[Vikingové]], existuje i alternativní, tzv. antinormanská hypotéza, podle níž je jméno ''Rus'' odvozeno od [[Praslovanština|protoslovanského]] * rud-s-ь (z * rъd - / * rud -/* rуd-kořen), spojené s rudou barvou (vlasů){{cite journal|author= Максимович К.А.|title= Происхождение этнонима Русь в свете исторической лингвистики и древнейших письменных источников.|work= КАNIEKION. Юбилейный сборник в честь 60-летия профессора Игоря Сергеевича Чичурова.|тип = |year= 2006|номер = |pages= сс.14–56.|issn = |location= М.|publisher= ПЕТГУ}} nebo z [[Indoíránské jazyky|indoíránského]] (''rux'' / ''rox'' – „světlý“, „jasný“).Седов В.В. Древнерусская народность. Русы [119] => [120] => Až do revoluce v roce [[1917]] ruské úřady nikdy výslovně nenazývaly obyvatele jako „Rusy“, ale místo nich je označovali jako „Velkorusy“, součást „Rusů“ (všech východních Slovanů). Podle jiných zdrojů se Rusové jmenují podle slova říše,(viz Kyjevská Rus). [121] => [122] => == Dějiny == [123] => [124] => === Původ === [125] => {{Podrobně|Rus (národ)|Dějiny Ruska}} [126] => [[Soubor:Варяги.jpg|náhled|vlevo|Slované vítají [[Varjagové|Varjagy]] ([[Rus (národ)|Rusy]])]] [127] => Etnogeneze Rusů je spojena především s dvěma skupinami [[Východní Slované|východoslovanských]] kmenů: severní a jižní. Mezi ně patřili [[Kriviči]], [[Novgorodští Slované|Ilmenští Slované]], Radimiči, Vjatiči a Severjané. Genetické studie ukazují, že moderní Rusové se výrazně neliší od [[Bělorusové|Bělorusů]] a [[Ukrajinci|Ukrajinců]]. Někteří etnografové, jako je Dmitrij Konstantinovič Zelenin, prohlašují, že Rusové jako takoví jsou více podobní Bělorusům a Ukrajincům než jižní Rusové severním Rusům mezi sebou. Rusové ze severu evropské části Ruska sdílejí mírné genetické podobnosti s finskými národy,{{cite web|url=http://www.newsru.com/russia/28sep2005/russians.html |title=Новости NEWSru.com :: Учёные завершили масштабное исследование генофонда русского народа (Фотороботы) |publisher=Newsru.com |date= |access-date=2012-07-22}} které žili na území dnešní centrální části na severu evropské části Ruska a byli Slovany částečně asimilovány, když Slované migrovali na severovýchod. Mezi tyto finské národy patřili Merjové[[Aleksey Uvarov]], "Étude sur les peuples primitifs de la Russie. Les mériens" (1875) a Muromové.{{cite web|url=http://www.emc.komi.com/01/12/115.htm|script-title=ru:Мурома, мещера|trans-title=Murom, Meschera|language=ru|work=emc.komi.com|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080523200115/http://www.emc.komi.com/01/12/115.htm|archivedate=23 May 2008|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-02|url archivu=https://web.archive.org/web/20080523200115/http://www.emc.komi.com/01/12/115.htm|datum archivace=2008-05-23|nedostupné=ano}} [128] => [129] => Území Ruska bylo osídleno od 2. tisíciletí před naším letopočtem indoevropskými, uralo-altajskými a různými dalšími národy; nicméně není o nich mnoho známo.{{Cite news|url=https://www.britannica.com/place/Russia/History#ref979851|title=Russia - History|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2018-08-28|language=en}} [[Slované]] pochází ze západní části Ruska.{{Cite book|url=http://worldcat.org/oclc/231684405|title=Die Slaven : ihr Name, ihre Wanderung nach Europa und die Anfänge der russischen Geschichte in historisch-onomastischer Sicht|last=Kunstmann, Heinrich.|first=|date=1996|publisher=Steiner|year=|isbn=3515068163|location=|pages=214|oclc=231684405}} Mimo archeologické pozůstatky je obecně o předcích Rusů před rokem 859 n. l., kdy začíná své záznamy [[Pověst dávných let]], málo známo.The ''Primary Chronicle'' is a history of the Ancient Rus' from around 850 to 1110, originally compiled in [[Kyjev|Kiev]] about 1113. Předpokládá se, že zhruba v roce 600 n. l. se Slované lingvisticky rozdělili na [[Jižní Slované|jižní]], [[západní Slované|západní]] a [[východní Slované|východní]] větev. [130] => [131] => Východní větev se usadila mezi řekami [[jižní Bug]] a [[Dněpr]] na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]; od 1. století našeho letopočtu až téměř po přelom tisíciletí se rozprostřeli na sever do oblasti [[baltské moře|Baltského moře]] a vytvořili slovanské kmeny [[Dregoviči|Dregovičů]], Radimičů a Vjatičů na baltském substrátu. Vyvinuli si některé změněné jazykové funkce, jako je například samohlásková redukce. Později se z této etnolingvistické skupiny nebo rodiny vynořili [[Bělorusové]] a Jižní Rusové.Pivtorak. ''Formation and dialectal differenciaton of the Old Rus language.'' 1988 První zmínky o Rusech pocházejí z ''Pověsti dávných let'' napsané v [[12. století]] na základě původního letopisu z [[11. století]]. V její úvodní části se hovoří o slovanských kmenech, které se vážou k [[Rus (národ)|Rusům]].''По разрушении же столпа и по разделении народов взяли сыновья Сима восточные страны, а сыновья Хама – южные страны, Иафетовы же взяли запад и северные страны. От этих же 70 и 2 язык произошел и народ славянский, от племени Иафета – так называемые норики, которые и есть славяне.'' [http://old-russian.chat.ru/01povest.htm Originál díla Pověst dávných let] {{ru}} [132] => [133] => Od 6. století se další skupina Slovanů přesunula z [[Pomořansko|Pomořanska]] na severovýchod Baltského moře, kde se setkala s [[Varjagové|Varjagy]] z (zřejmě) [[Ruský chanát|Ruského chanátu]] a založila důležité centrum [[Veliký Novgorod|Novgorod]]. Stejná slovanská etnická populace osídlila také dnešní [[tverská oblast|tverskou oblast]] a region v okolí [[Belozersk]]u. S uralským substrátem utvořili kmeny [[Kriviči|Krivičů]] a [[Novgorodští Slované|Ilmenských Slovanů]]. [134] => [135] => Vývoj Rusů byl nadále spojen s [[Moskevská Rus|Moskevskou Rusí]]. Na etnogenezi Rusů se podílely i neslovanské složky, (nejprve zejména [[Ugrofinské národy|ugrofinské]] a [[Baltové|baltské]] po masivní územní expanzi [[Ruské impérium|Ruského impéria]] též další, jako [[mongoloidní rasa|mongoloidní]] a [[turkické národy|turkické]]), které byly Rusy [[asimilace (sociologie)|asimilovány]]. [136] => [137] => === 13.–20. století === [138] => [[Soubor:Pomor man.jpg|náhled|Ruské arktické pobřeží od [[Bílé moře|Bílého moře]] po [[Beringův průliv]] bylo prozkoumáno a osídleno [[Pomorové|Pomory]], ruskými osadníky z [[Veliký Novgorod|Novgorodu]].]] [139] => [140] => Po rozpadu [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] na řadu [[Ruská knížectví|ruských knížectví]] a po [[Mongolský vpád na Rus|vpádu Mongolů]] na východní Rusi vzniká základ moskevského státu. Z [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|vladimirského knížectví]] se centrum moci brzy přeneslo do Moskvy, centra [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského velkoknížectví]]. Přes nadvládu mongolské [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] se částečně dařilo posilovat jeho postavení, k vítězným hrdinům ruské historie patří [[Alexandr Něvský]] a [[Dmitrij Donský]]. Hlavní roli při formování ruského národa měli potomci kmenů severovýchodní [[Rus (historické území)|Rusi]] – [[Novgorodští Slované|Ilmeňští Slované]], [[Kriviči]], [[Vjatiči]] a jiní. [141] => [142] => V [[15. století]] začali Rusové osídlovat stepi v oblasti [[Povolží]] a severního Kavkazu a v [[16. století]] [[Sibiř]] ([[kozáci]]). Během procesu osidlování těchto oblastí byly asimilovány ugrofinské kmeny žijící na území [[Východoevropská rovina|Východoevropské nížiny]]. Na základě tohoto faktu (asimilace), někteří polští historici (např. Franciszek Henryk Duchiński) usuzovali, že Rusové vůbec nepatří k [[Slované|Slovanům]]. Tato teorie má však od samého počátku politické a ne vědecké základy. Přesto má následovníky. Souvislost mezi jednotlivými etniky Staré Rusi a vliv samotného národa Rusů, Ukrajinců a Bělorusů na tuto teorii je diskutabilní a v současnosti zpolitizovaný. [143] => [144] => Ještě na přelomu [[19. století|19.]]–[[20. století]] Rusové znali trojí rozdělení etnografických skupin ([[Velkorusové]], [[Malorusové]], [[Bělorusové]]) uváděné v titulatuře [[Ruský car|ruských carů]]. Jako čtvrtá skupina byli někdy uváděni [[Rusíni]]. Již v této době však historici rozeznávali dostatečné odlišnosti mezi těmito třemi etnografickými skupinami na to, aby je mohli označit za zvláštní národy. V důsledku dalšího prohlubování rozdílů a [[Ukrajinské národní obrození|národního obrození Ukrajinců]] a [[Běloruské národní obrození|Bělorusů]] se tyto dva národy přestaly označovat pojmem ''"Rusové"'' ({{vjazyce2|ru|''русские''}}). Od té doby se pojem se používal pouze ve spojitosti s Rusy. [145] => [146] => V současnosti je obyčejně termínem ''"Velkorusové"'' označováno obyvatelstvo ''předrevolučního Ruska'' (do roku [[1917]]).{{doplňte zdroj}} [147] => [148] => === Moderní doba === [149] => [150] => [[Soubor:Ethnicrussians1989ru.PNG|náhled|400px|vlevo|Podíl etnických Rusů v Rusku při sčítání v roce 1989]] [151] => Ve [[20. století]] ruský národ prožíval jedno z nejtěžších období své historie. V důsledku vypuknutí [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1922]]) a následném nastolení vlády komunistické strany těsně po skončení [[První světová válka|první světové války]] Rusko opustilo mnoho obyvatel. První světová válka a následná občanská válka, protibolševické rebelie jako [[tambovské povstání]], a [[hladomor v Povolží]] si vyžádaly miliony obětí. Do roku 1956 všechny národy SSSR trpěly v důsledku pronásledování ideologických odpůrců sovětského režimu. Miliony Rusů zahynuly během [[Velká čistka|stalinského teroru]], při [[hladomor]]u v letech 1932–33 (např. část rodiny [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]]) nebo v táborech nucených prací systému [[gulag]]. Rusové, ale i další národy evropské části SSSR, byli v tomto období velmi často používáni jako mobilní pracovní síla a vysílání do všech koutů země, jelikož byli podstatně ochotnější pracovat i mimo své svazové republiky. [152] => [153] => Mnoho Rusů zahynulo v období [[Druhá světová válka|druhé světové války]] během bojů na [[východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] v letech [[1941]]–[[1945]], kde [[Oběti druhé světové války|zahynulo]] přes 5 756 000 vojáků ruské národnosti.[http://www.soldat.ru/doc/casualties/book/chapter5_05.html Ztráty SSSR ve Velké vlastenecké válce] {{Wayback|url=http://www.soldat.ru/doc/casualties/book/chapter5_05.html |date=20090209121148 }}. {{ru}} Kromě civilistů v oblastech bojů, např. při 872 dní dlouhém [[obležení Leningradu]], velké množství etnických Rusů zahynulo i v okupovaných oblastech, kde německé okupační síly zacházely s civilním obyvatelstvem obzvlášť krutě. Celkem zahynulo až 9 milionů ruských civilistů.{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Podíl Ruska na válečném úsilí a obětech [155] => | periodikum = Reflex [156] => | datum vydání = 11. května 2015 [157] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63994/jaroslav-sajtar-podil-ruska-na-valecnem-usili-a-obetech.html [158] => }} Nacistický [[Generalplan Ost]] počítal po vítězné válce se Sovětským svazem s genocidou Rusů a dalších slovanských národů. [159] => [160] => V 90. letech [[20. století]] bylo ruské obyvatelstvo často diskriminováno,"[http://ekonom.ihned.cz/c1-16633250-pod-evropskym-svicnem-tma Pod evropským svícnem tma]". ''Ekonom.cz.'' 11. srpna 2005. a to nejen na území bývalých republik [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Baltské státy|Pobaltí]], [[Ázerbájdžán]], [[Uzbekistán]], [[Kazachstán]]){{doplňte zdroj}}, ale také v samotném Rusku ([[Čečensko]], [[Adygejsko]], [[Sacha|Jakutsko]]){{doplňte zdroj}}. Podle historika [[Luděk Navara|Luďka Navary]] Rusové konec [[studená válka|studené války]] vnímali tak, že ji neprohráli, ale že je zradili politici.{{Citace elektronického periodika [161] => | příjmení = Navara [162] => | jméno = Luděk [163] => | titul = O lítosti, Rusech, nestrávených dějinách a k čemu to vede [164] => | periodikum = iDNES.cz [165] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [166] => | datum vydání = 29. března 2014 [167] => | url = http://zpravy.idnes.cz/komentar-ludek-navara-o-rusech-des-/domaci.aspx?c=A140329_2050978_domaci_maq [168] => | issn = [169] => }} [170] => [171] => == Osobnosti == [172] => [[Soubor:Map of the Russian Diaspora in the World.svg|náhled|400px|vlevo|Ruská populace ve světě]] [173] => [[Soubor:RIAN archive 6624 Alexander Solzhenitsyn and Mstislav Rostropovich.jpg|náhled|[[Mstislav Rostropovič]] a [[Alexandr Solženicyn]] v roce 1998]][[Soubor:Porträt des Komponisten Pjotr I. Tschaikowski (1840-1893).jpg|náhled|upright|[[Petr Iljič Čajkovskij]]]] [174] => [[Soubor:medeleeff_by_repin.jpg|náhled|upright|Portrét [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|D. I. Mendělejeva]] od [[Ilja Repin|Iljy Repina]]]] [175] => K nejslavnějším Rusům patří první muž ve vesmíru [[Jurij Gagarin]] a raketový konstruktér [[Sergej Koroljov]]. První ženou ve vesmíru byla rovněž Ruska, [[Valentina Těreškovová]]. Proslulými leteckými konstruktéry byli [[Andrej Nikolajevič Tupolev]], [[Sergej Iljušin]] a [[Oleg Antonov]]. Jako konstruktér pěchotních zbraní se celosvětově proslavil [[Michail Kalašnikov]]. [176] => [177] => Ke klasikům světové literatury bezpochyby patří [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a dramatik [[Anton Pavlovič Čechov]]. Spisovatelé [[Josif Brodskij]], [[Michail Alexandrovič Šolochov]], [[Alexandr Solženicyn]], [[Ivan Alexejevič Bunin]] a [[Boris Leonidovič Pasternak]] získali Nobelovu cenu za literaturu. K národním klasikům patří také [[Vladimir Nabokov]], [[Maxim Gorkij]], [[Ivan Sergejevič Turgeněv]], [[Anna Andrejevna Achmatovová]], [[Michail Jurjevič Lermontov]], [[Michail Bulgakov]], [[Sergej Alexandrovič Jesenin]], [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij]], [[Marina Cvětajevová]], [[Ivan Alexandrovič Gončarov]] či bajkař [[Ivan Andrejevič Krylov]]. Hranice své země překročil také věhlas autorů jako je [[Alexandr Alexandrovič Blok]], [[Fjodor Ivanovič Ťutčev]], [[Osip Mandelštam]], [[Alexandr Kuprin]], [[Vasilij Andrejevič Žukovskij]], [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij]], [[Nikolaj Alexejevič Někrasov]], [[Andrej Andrejevič Vozněsenskij]] či [[Andrej Bělyj]]. V Petrohradu se narodila americká spisovatelka [[Ayn Randová]]. Klasiky sci-fi jsou [[Alexej Nikolajevič Tolstoj]], [[Jevgenij Zamjatin]] či [[Arkadij a Boris Strugačtí]]. [178] => [179] => Nejslavnějšími hudebními skladateli jsou [[Petr Iljič Čajkovskij]], [[Igor Stravinskij|Igor Fjodorovič Stravinskij]], [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Modest Petrovič Musorgskij]] a [[Sergej Rachmaninov]]. Vývoj ruské hudby významně ovlivnili též [[Alexandr Nikolajevič Skrjabin]], [[Milij Alexejevič Balakirev]], [[Alexandr Glazunov]] či [[Dmitrij Kabalevskij]]. Legendárními písničkáři byli [[Vladimir Vysockij]] a [[Bulat Okudžava]]. Mezi interprety vynikli violoncellista [[Mstislav Rostropovič]] či operní pěvci [[Fjodor Ivanovič Šaljapin]], Dmitrij Hvorostovskij a [[Anna Netrebko]]. Představiteli ruského popu jsou [[Valerij Leonťjev|Valerij Leontijev]], [[Alla Pugačova]], [[Viktor Coj]] či duo [[Tatu (popové duo)|Tatu]] ([[Lena Katinová]], [[Julia Volkovová]]). [180] => [181] => Zakladatelem proslulé skupiny Ruský balet byl [[Sergej Ďagilev]]. Jeho dvorním scénografem byl [[Léon Bakst]]. [[Anna Pavlovová]] a [[Maja Plisecká]] jsou legendárními baletními tanečnicemi. Divadelní pedagogiku zásadně ovlivnil [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]]. [182] => [183] => Nejslavnějšími ruskými malíři jsou [[Vasilij Kandinskij]], [[Ilja Repin]], [[Kazimir Malevič]], [[Ivan Ajvazovskij]], [[Andrej Rublev]], [[Ivan Ivanovič Šiškin]], [[Viktor Michajlovič Vasněcov]], [[Ivan Nikolajevič Kramskoj]], [[Vasilij Perov]], [[Nikolaj Konstantinovič Rerich]], [[El Lisickij]] a [[Isaak Iljič Levitan]]. [184] => [185] => Nejslavnějšími filmovými režiséry jsou [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]], [[Andrej Tarkovskij]] a [[Nikita Michalkov]]. Klasikem dokumentárního filmu je [[Dziga Vertov]]. [186] => [187] => K nejdůležitějším politickým postavám carského Ruska patřili [[Ivan IV. Hrozný]], [[Petr I. Veliký]], [[Kateřina II. Veliká]], [[Alexandr II. Nikolajevič]], [[Alexandr Něvský]] a premiér [[Pjotr Stolypin]]. Zakladatelem [[narodnictví|narodnického]] hnutí byl [[Alexandr Ivanovič Gercen]]. Klíčovými představiteli anarchismu 19. století byli [[Michail Alexandrovič Bakunin]] a [[Petr Kropotkin]]. Zakladatelem Sovětského svazu byl [[Vladimir Iljič Lenin]] a jeho posledním vůdcem [[Michail Gorbačov]]. Klíčovou politickou postavou postsovětského Ruska je [[Vladimir Putin]]. Disident [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]] je nositelem Nobelovy ceny za mír. Nejslavnějším ruským vojevůdcem druhé světové války byl [[Georgij Konstantinovič Žukov]], v 18. století se vojenským hrdinou stal [[Alexandr Vasiljevič Suvorov]]. [188] => [189] => V Moskvě se narodil i zakladatel Googlu [[Sergey Brin]]. Proslulým zlatníkem a autorem „[[Fabergého vejce|vajec]]“ pro carskou rodinu byl [[Baltští Němci|baltský Němec]] [[Carl Fabergé]]. [190] => [191] => Pilíři ruské vědy jsou [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev]], [[Ivan Petrovič Pavlov]], [[Michail Lomonosov]] a [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij]]. Pavlov získal i Nobelovu cenu, stejně jako [[Pjotr Leonidovič Kapica]], [[Andre Geim]], [[Konstantin Novoselov]], [[Alexej Alexejevič Abrikosov]], [[Vitalij Lazarevič Ginzburg]], [[Ilja Prigogine]], [[Nikolaj Gennadijevič Basov]], [[Alexandr Michajlovič Prochorov]], [[Pavel Alexejevič Čerenkov]], [[Igor Jevgeněvič Tamm]], [[Ilja Frank]], [[Nikolaj Nikolajevič Semjonov]] a [[Ilja Iljič Mečnikov]]. K dalším významným osobnostem exaktních a přírodních věd patří [[Andrej Nikolajevič Kolmogorov]], [[Nikolaj Ivanovič Lobačevskij]], [[Grigorij Perelman]], [[Sofia Kovalevská]], [[Igor Kurčatov]], [[Alexandr Ivanovič Oparin]], [[Andrej Markov]], [[Sergej Prokudin-Gorskij]], [[Pafnutij Lvovič Čebyšev]], [[Alexandr Fridman]], [[Alexandr Stěpanovič Popov]], [[Vladimir Zvorykin]], [[Nikolaj Vavilov]], [[Vladimir Ivanovič Vernadskij]] nebo [[Wladimir Köppen]]. [192] => [193] => V oblasti humanitních a sociálních věd vynikli literární vědci [[Michail Bachtin]] a [[Vissarion Grigorjevič Bělinskij]], lingvisté [[Roman Jakobson]] a [[Vladimir Jakovlevič Propp]], průkopník moderní pedagogiky [[Anton Semjonovič Makarenko]], sociolog a antropolog [[Andrej Korotajev]], teoretik kultury [[Anatolij Lunačarskij]] či historik [[Nikolaj Michajlovič Karamzin]]. Nejznámějšími filozofy jsou [[Nikolaj Berďajev]] či [[Vladimir Sergejevič Solovjov]]. Klíčovými představiteli ruské psychologie a psychiatrie byli [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev]], [[Lev Vygotskij]] a [[Alexandr Romanovič Lurija]]. [[Leonid Kantorovič]] a [[Leonid Hurwicz]] získali Nobelovu cenu za ekonomii. [194] => [195] => [[Maria Šarapovová]] byla světovou jedničkou i vítězkou všech grandslamových turnajů, mezi muži byl na první příčce žebříčku ATP [[Marat Safin]]. Dvě zlaté ze dvou olympiád má tyčkařka [[Jelena Isinbajevová]], tři zlaté má zápasník [[Alexandr Karelin]]. Proslulá je ruská šachová škola, k legendám patří [[Garri Kasparov]], [[Anatolij Karpov]], [[Vladimir Kramnik]], [[Alexandr Aljechin]], [[Michail Botvinnik]], [[Michail Tal]] nebo [[Boris Spasskij]]. Nejslavnějším ruským fotbalistou a držitelem Zlatého míče byl brankář [[Lev Jašin]]. Mimořádných úspěchů dosáhli Rusové v hokeji. Z velké části za nimi stál náročný trenér [[Viktor Tichonov]]. Slavnou pětku snů čili tzv. „[[green line]]“ tvořili [[Igor Larionov]], [[Sergej Makarov (lední hokejista)|Sergej Makarov]], [[Vladimir Krutov]], [[Vjačeslav Fetisov]] a [[Alexej Kasatonov]]. Nejslavnějším brankářem byl [[Vladislav Treťjak]]. [196] => [197] => == Odkazy == [198] => [199] => === Reference === [200] => {{Překlad|jazyk = sk|článek = Rusi|revize = 5670671}} [201] => [202] => === Literatura === [203] => * {{Citace monografie [204] => | příjmení = Hubinger [205] => | jméno = Václav [206] => | příjmení2 = Honzák [207] => | jméno2 = František [208] => | příjmení3 = Polišenský [209] => | jméno3 = Jiří [210] => | spoluautoři = [211] => | rok = 1985 [212] => | titul = Národy celého světa (Malé encyklopedie) [213] => | vydavatel = Mladá fronta [214] => | místo = Praha [215] => | isbn = [216] => }} [217] => [218] => === Související články === [219] => * [[Obyvatelstvo Ruska]] [220] => * [[Polané (východní)]] [221] => * [[Rusifikace]] [222] => * [[Rus (národ)]] [223] => * [[Rus (historické území)]] [224] => * [[Kyjevská Rus]] [225] => * [[Normanská teorie|Normanská teorie vzniku ruského státu]] [226] => * [[Chazarská teorie|Chazarská teorie vzniku ruského státu]] [227] => * [[Ruské impérium]] [228] => * [[Ruská menšina v Česku]] [229] => [230] => === Externí odkazy === [231] => * {{Commonscat}} [232] => * {{Wikicitáty|téma=Rusové}} [233] => * {{Wikislovník|heslo=Rus}} [234] => [235] => {{Autoritní data}} [236] => {{Portály|Lidé|Rusko}} [237] => [238] => [[Kategorie:Rusové| ]] [239] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [240] => [[Kategorie:Národy Asie]] [241] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [242] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Kazachstánu]] [243] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině]] [] => )
good wiki

Rusové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bělorusové','Rus (národ)','Alexandr Sergejevič Puškin','Rus (historické území)','Kyjevská Rus','Novgorodští Slované','Alexandr Něvský','Kriviči','Ukrajinci','Ruské impérium','20. století','Alexandr Vasiljevič Suvorov'

Bělorusové

Kriviči

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.