Array ( [0] => 14759959 [id] => 14759959 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Růžovité [uri] => Růžovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Růžovité [2] => | obrázek = Blüte Kartoffelrose.JPG [3] => | popisek = [[Růže svraskalá]] (''Rosa rugosa'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [10] => | čeleď = '''růžovité''' (''Rosaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Růžovité''' (''Rosaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|dvouděložných]] [[Krytosemenné|krytosemenných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Zástupci čeledi se vyskytují po celém světě, největší druhové bohatství je v severním mírném pásu. Jsou to [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými nebo složenými, nejčastěji střídavými [[list]]y. [[Květ]]y jsou nejčastěji pětičetné s větším počtem [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. [[Semeník]]y jsou velmi mnohotvárné, svrchní až spodní, srostlé, volné nebo z jediného [[plodolist]]u. Také [[plod (botanika)|plody]] jsou různých typů. [14] => [15] => Růžovité jsou hojně zastoupeny i v české květeně, na českém území se vyskytuje asi 200 původních druhů z 19 rodů. Do této čeledi náleží většina důležitých ovocných dřevin mírného pásu a také mnoho okrasných dřevin. Další využití mají jako [[léčivá rostlina|léčivé rostliny]], z některých jsou získávány aromatické [[silice]]. [[Dřevo]] ovocných stromů má využití v [[řezbářství]]. [16] => [17] => Růžovité jsou v současné [[Taxonomie (biologie)|taxonomii]] členěny na tři podčeledi: ''Dryadoideae'', ''Rosoideae'' a ''Spiraeoideae''. Původní členění na 4 podčeledi podle typu plodů se ukázalo jako umělé. [18] => [19] => == Popis == [20] => [[Soubor:Fragaria vesca (41503723130).jpg|vlevo|náhled|Květy a plody jahodníku]] [21] => Růžovité jsou jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]], [[keř]]e i [[strom]]y. Rostliny jsou jednodomé nebo zřídka dvoudomé. Odění je nejčastěji z jednoduchých nebo i žlaznatých [[trichom|chlupů]], někdy jsou přítomny chlupy hvězdovité. Rostliny mohou mít [[Trn (botanika)|trny]] či [[Osten (botanika)|ostny]]. [[List]]y jsou obvykle střídavé (výjimečně vstřícné, např. u rodu [[růžovec zákulovitý|růžovec]] – ''Rhodotypos''), jednoduché nebo zpeřeně či dlanitě složené, s opadavými nebo vytrvalými [[palist]]y. [[Žilnatina (botanika)]] je dlanitá nebo zpeřená, [[čepel listová|čepel]] listů je na okraji nejčastěji zubatá, zuby jsou často zakončeny žlázkou. [22] => [23] => [[Květ]]y jsou pravidelné, různého habitu od drobných bezkorunných zelenavých kvítků po nápadné velké květy, obvykle, v úžlabních nebo vrcholových [[květenství]]ch různých typů nebo jednotlivé. V květu je často přítomna [[češule]] (hypanthium), obvykle s nektáriovým diskem, volná nebo srůstající s [[plodolist]]y. [24] => [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou nejčastěji pětičetné (výjimečně i čtyřčetné), koruna u některých rodů chybí (''Acaena'', ''Lachemilla'', ''Aphanes'', ''Polylepis''). [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, nejčastěji je jich 15 až mnoho, řidčeji je jejich počet redukován na 10, 5 nebo dokonce na jedinou tyčinku (rod ''Aphanes''). [25] => [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je velmi mnohotvárné, svrchní až spodní, složeno z jednoho až mnoha volných nebo do různého stupně srostlých [[plodolist]]ů. V každém plodolistu je 1 až mnoho (nejčastěji 2) vajíček. Počet [[čnělka|čnělek]] odpovídá počtu plodolistů. Plodem je [[peckovice]], [[malvice]], [[tobolka (plod)|tobolka]] nebo [[souplodí]] [[měchýřek|měchýřků]], [[nažka|nažek]] nebo [[peckovice|peckoviček]].{{Citace monografie [26] => | příjmení = Judd [27] => | jméno = et al. [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [30] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [31] => | místo = [32] => | rok = 2002 [33] => | isbn = 9780878934034 [34] => | kapitola = [35] => | strany = [36] => | jazyk = [37] => }}{{Citace monografie [38] => | příjmení = Smith [39] => | jméno = Nantan et al [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [42] => | vydavatel = Princeton University Press [43] => | místo = Princeton [44] => | rok = 2003 [45] => | isbn = 0691116946 [46] => | kapitola = [47] => | strany = [48] => | jazyk = [49] => }}{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení = [51] => | jméno = [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = Flora of China: Rosaceae [54] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10776 [55] => | datum vydání = [56] => | datum aktualizace = [57] => | datum přístupu = [58] => | vydavatel = [59] => | místo = [60] => | jazyk = [61] => }} [62] => [63] => == Rozšíření == [64] => Čeleď zahrnuje okolo 4800 druhů v asi 105 rodech.{{Citace elektronické monografie [65] => | titul = ROSACEAE Juss. – růžovité / ružovité {{!}} BOTANY.cz [66] => | url = https://botany.cz/cs/rosaceae/ [67] => | datum přístupu = 2021-10-06 [68] => }} Je rozšířena kosmopolitně, s největší druhovou pestrostí v mírném a subtropickém pásu severní polokoule. Některé rody, např. ''Acaena'' a ''Polylepis'', mají centra druhové diversity na jižní polokouli. V tropech je jejich výskyt omezen především na vyšší polohy, v nížinných deštných lesích jsou zastoupeny jen velmi málo. [69] => Rozsáhlý areál má např. [[ostružiník]] (''Rubus''), jehož původní oblast rozšíření zahrnuje 6 kontinentů. Dřeviny rodu ''[[Polylepis]]'' tvoří v Jižní Americe nejvýše zasahující lesnaté porosty na světě.{{Citace periodika [70] => | příjmení = Kessler [71] => | jméno = Michael [72] => | příjmení2 = Schmidt-Lebuhn [73] => | jméno2 = Alexander N. [74] => | titul = Taxonomical and distributional notes on Polylepis (Rosaceae) [75] => | periodikum = Organisms Diversity & Evolution [76] => | číslo = 6 [77] => | url = http://www.senckenberg.de/odes/06-01.pdf [78] => | datum přístupu = 2015-11-18 [79] => | rok = 2005 [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924115323/http://www.senckenberg.de/odes/06-01.pdf [81] => | datum archivace = 2015-09-24 [82] => | nedostupné = ano [83] => }} [84] => [[Soubor:Filipendula-vulgaris.JPG|náhled|Tužebník jilmový]] [85] => [86] => === Česká květena === [87] => V původní české květeně je zastoupeno 19 rodů a asi 200 druhů růžovitých. Téměř polovinu z tohoto počtu (asi 96 druhů) tvoří [[ostružiník]]y (''Rubus''), které náleží k taxonomicky nejobtížnějším skupinám středoevropské květeny. Dalším hojně zastoupeným rodem je [[mochna]] (''Potentilla'', 24 druhů), [[kontryhel]] (''Alchemilla'', 21 druhů) a [[růže]] (''Rosa'', asi 14 druhů). Z dřevin se na českém území jako původní dále vyskytuje [[jabloň lesní]] (''Malus sylvestris''), [[hrušeň polnička]] (''Pyrus pyraster''), rod [[slivoň]] (''Prunus'', střemcha, mandloň, trnka, třešeň, 6 původních druhů), [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus'', 14 druhů, většina z nich hybridogenního původu), [[skalník (Cotoneaster)|skalníky]] (''Cotoneaster'', 2 druhy), [[hloh]]y (''Crataegus'', 4 druhy) a [[tavolník vrbolistý]] (''Spiraea salicifolia''). Z bylin se mimo výše zmíněné mochny a kontryhele v Česku vyskytují [[řepík]] (''Agrimonia'', 2 druhy), [[nepatrnec]] (''Aphanes'', 2 druhy), [[řepíček řepíkovitý]] (''Aremonia agrimonoides''), [[udatna lesní]] (''Aruncus vulgaris''), [[tužebník]] (''Filipendula'', 2 druhy), [[jahodník]] (''Fragaria'', 3 druhy), [[kuklík (rod)|kuklík]] (''Geum'', 3 druhy včetně rodu ''Sieversia'', kuklice) a [[krvavec]] (''Sanguisorba'', 2 druhy). [88] => [[Soubor:Mespilus germanica Schwetzingen.jpg|vlevo|náhled|Mišpule německá]] [89] => Z pěstovaných okrasných dřevin občas zplaňují některé [[tavolník]]y (''Spiraea''), [[Skalník (Cotoneaster)|skalníky]] (''Cotoneaster''), [[tavola kalinolistá]] (''Physocarpus opulifolius''), [[růže]] (např. [[růže svraskalá]], ''Rosa rugosa''), [[kdouloň obecná]] (''Cydonia oblonga''), [[jeřáb oskeruše]] (''Sorbus domestica''), [[muchovník oválný]] (''Amelanchier ovalis''), [[mišpule obecná]] (''Mespilus germanica''), z bylin [[jahodka indická]] (''Duchesnea indica''). [90] => Vzácně jsou k nám zavlékány [[kuklík alepský]] (''Geum aleppicum'') a [[mochna prostřední]] (''Potentilla intermedia''). [91] => [[Soubor:Majovskya sudetica syn. Sorbus sudetica Jarząb sudecki 2019-08-09 03.jpg|náhled|Jeřáb sudetský – kriticky ohrožený druh české květeny]] [92] => Mezi kriticky ohrožené druhy na území ČR náleží [[kontryhel rozeklaný]] (''Alchemilla fissa'', jen v karových jámách Krkonoš), [[mandloň nízká]] (''Prunus tenella'', jižní Morava), [[nepatrnec pískomilný]] (''Aphanes australis''), [[mochna drobnokvětá]] (''Potentilla micrantha'', Bílé Karpaty), [[mochna rozkladitá]] (''Potentilla patula'', jižní Morava), [[mochna jahodovitá]] (''Potentilla sterilis'', střední Morava), [[ostružiník moruška]] (''Rubus chamaemorus'', Krkonoše) a [[jeřáb sudetský]] (''Sorbus sudetica'', Krkonoše). [93] => Mezi v ČR vyhynulé taxony náleží [[růže rolní]] (''Rosa arvensis'') a [[kontryhel krkonošský]] (''Alchemilla corcontica'').{{Citace monografie [94] => | příjmení = Čeřovský [95] => | jméno = J. et al. [96] => | odkaz na autora = [97] => | titul = Červená kniha 5: Vyšší rostliny [98] => | vydavatel = Príroda a. s. [99] => | místo = Bratislava [100] => | rok = 1999 [101] => | isbn = 80-07-01085-8 [102] => | kapitola = [103] => | strany = [104] => | jazyk = [105] => }} [106] => [107] => === Evropská květena === [108] => V evropské květeně jsou kromě rodů obsažených i v české původní květeně zastoupeny ještě rody [[dryádka]] (''Dryas'', 2 druhy), [[muchovník oválný]] (''Amelanchier ovalis''), [[mišpule obecná]] (''Mespilus germanica''), [[hlohyně šarlatová]] (''Pyracantha coccinea''), [[mochnička]] (''Waldsteinia'', 2 druhy), [[zubatka]] (''Sibbaldia'', 2 druhy), [[sibiřanka hladká]] (''Sibiraea altaiensis'' na Balkáně) a středomořský keř [[astivida trnitá]] (''Sarcopoterium spinosum''). [109] => {{Citace elektronické monografie [110] => | příjmení = [111] => | jméno = [112] => | odkaz na autora = [113] => | titul = Flora Europaea [114] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [115] => | datum vydání = [116] => | datum aktualizace = [117] => | datum přístupu = [118] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [119] => | místo = [120] => | jazyk = [121] => }} [122] => [123] => == Ekologické interakce == [124] => Většina zástupců čeledi je opylována [[hmyz]]em, přičemž nejsou známy specializované vazby na konkrétní [[opylovač]]e. Některé rody (''Acaena'', ''Lachemilla'', ''Polylepis'') jsou větrosprašné. [125] => Semena mnohých růžovitých s dužnatými plody jsou šířena [[výkal|trusem]] zvířat. Jiné druhy, např. [[acéna]] (''Acaena'') a [[řepík]] (''Agrimonia''), mají plody se štětinami nebo háčky, které se zachytávají na zvířecí srsti. [126] => [127] => Zástupci podčeledi ''Dryadoideae'' fixují vzdušný [[dusík]] prostřednictvím symbiózy s [[bakterie]]mi ''[[Frankia]]'' ze skupiny [[aktinobakterie|aktinobakterií]]. [128] => [129] => == Obsahové látky == [130] => Mezi obsahové látky vyskytující se u čeledi růžovité náleží kyanogenní [[glykosidy]] ([[amygdalin]] v semenech, [[prunasin]] a další), [[kyselina ellagová]], [[sorbitol]], [[flavony]], [[třísloviny]] (ellagotaniny), [[triterpeny]] a triterpenové [[saponin]]y. [131] => [[Alkaloidy]] jsou přítomny jen velmi zřídka, výjimkou jsou diterpenoidní alkaloidy (tzv. spiradiny) u [[tavolník]]u (''Spiraea''). Hojné jsou ovocné kyseliny ([[kyselina sorbová]], [[kyselina vinná|vinná]], [[kyselina citronová|citronová]], [[vitamín C|askorbová]], [[kyselina jablečná|jablečná]] a další).{{Citace monografie [132] => | příjmení = Slavík [133] => | jméno = Bohumil (editor) [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = Květena České republiky 3 [136] => | vydavatel = Academia [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 1992 [139] => | isbn = 80-200-1090-4 [140] => | kapitola = [141] => | strany = [142] => | jazyk = [143] => }}{{Citace monografie [144] => | příjmení = Jahodář [145] => | jméno = Luděk [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = Farmakobotanika [148] => | vydavatel = Karolinum [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 2006 [151] => | isbn = 80-246-1225-9 [152] => | kapitola = [153] => | strany = [154] => | jazyk = [155] => }} [156] => Růžová [[silice]] obsahuje především triterpenové [[alkoholy]]: [[geraniol]], [[citronellol]] a [[nerol]]. [157] => [158] => [159] => Soubor:Amygdalin structure.svg|Amygdalin [160] => Soubor:Geraniol.png|Geraniol [161] => Soubor:D-sorbitol.svg|Sorbitol [162] => Soubor:Sorbinsäure.svg|Kyselina sorbová [163] => [164] => == Taxonomie == [165] => Navzdory velké různorodosti v morfologii květních orgánů jsou [[růžovité]] dobře vyhraněnou a [[Monofyletismus|monofyletickou]] skupinou, což potvrzují i molekulární výzkumy. V rámci řádu [[Růžotvaré|růžotvarých]] tvoří jeho bazální větev. [166] => [167] => Systém [[Systém APG|APG]] dělí růžovité na 3 podčeledi: '''''[[Dryadoideae]]''''', '''''[[Rosoideae]]''''' a '''''[[Spiraeoideae]]'''''. Dřívější dělení na 4 podčeledi na základě typu plodů (''Maloideae'', ''Prunoideae'', ''Rosoideae'' a ''Spiraeoideae'') se ukázalo jako nepřirozené a nekoresponduje s výsledky molekulárních studií, přičemž jako nesourodá skupina se ukázala především podčeleď ''Spiraeoideae'' (tak jak byla chápána dříve). [168] => [169] => Mezirodové vztahy uvnitř těchto 3 větví jsou stále z větší části nedořešené.{{Citace elektronické monografie [170] => | příjmení = Stevens [171] => | jméno = P.F. [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [174] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [175] => | vydavatel = [176] => | místo = Missouri Botanical Garden [177] => | datum vydání = [178] => | datum aktualizace = [179] => | datum přístupu = [180] => | jazyk = [181] => }} Rod ''[[Mydlokor|Quillaja]]'' (mydlokor) byl na základě výsledků molekulárních analýz přeřazen do samostatné čeledi ''[[Mydlokor|Quillajaceae]]'' v rámci řádu ''[[Bobotvaré|Fabales]]''. Ke změnám došlo ve vymezení některých rodů. Rody ''[[Zábělník|Comarum]]'' (zábělník) a ''[[Mochnovec|Dasiphora]]'' (mochnovec) byly vřazeny do rodu ''[[Mochna|Potentilla]]'' (mochna) a potom z něj opět vyjmuty, rod ''[[Kuklice|Sieversia]]'' (kuklice) byl vřazen do rodu ''[[Kuklík (rod)|Geum]]'' (kuklík). Velké změny podstoupil rod ''[[Slivoň|Prunus]]'' (slivoň): ten je dnes chápán široce a zahrnuje dřívější rody ''Cerasus'' (třešeň, višeň), ''Laurocerasus'' (bobkovišeň), ''Amygdalus'' (mandloň), ''Persica'' (broskvoň), ''Armeniaca'' (meruňka), ''Padus'' (střemcha) a ''Padellus'' (mahalebka). Naopak u rodu [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus'') je nově preferováno dělení do vícera samostatných rodů, zčásti monotypických. [182] => [183] => U mnoha rodů je vyvinuta částečná nebo úplná [[apomixie]], tedy nepohlavní tvorba semen, což vede ke značné taxonomické složitosti: jedná se např. o rody [[ostružiník]] (''Rubus''), [[kontryhel]] (''Alchemilla''), [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus''), [[hloh]] (''Crataegus''), [[Skalník (Cotoneaster)|skalník]] (''Cotoneaster'') aj., jejichž zástupci často náležejí mezi obtížně určovatelné, tzv. [[Kritický taxon|kritické rostlinné taxony]]. Častá je náchylnost k vzájemné hybridizaci, a to i mezirodové.{{Citace periodika [184] => | příjmení = Sun [185] => | jméno = Jiahui [186] => | příjmení2 = Shi [187] => | jméno2 = Shuo [188] => | příjmení3 = Li [189] => | jméno3 = Jinlu [190] => | titul = Phylogeny of Maleae (Rosaceae) Based on Multiple Chloroplast Regions: Implications to Genera Circumscription [191] => | periodikum = BioMed Research International [192] => | datum vydání = 2018-03-19 [193] => | ročník = 2018 [194] => | strany = 7627191 [195] => | issn = 2314-6133 [196] => | pmid = 29750171 [197] => | doi = 10.1155/2018/7627191 [198] => | poznámka = PMID: 29750171 [199] => PMCID: PMC5884435 [200] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5884435/ [201] => | datum přístupu = 2021-10-03 [202] => }} [203] => [204] => == Systematický přehled čeledi == [205] => [206] => === Podčeleď ''Dryadoideae:'' === [207] => [[Soubor:Weiße Silberwurz (Dryas octopetala) 3.jpg|náhled|Dryádka osmiplátečná]] [208] => Bazální skupina růžovitých, charakteristická je asociace s [[Fixace dusíku|dusík fixujícími]] bakteriemi rodu ''[[Frankia]]''; vajíčka jsou přímá, plodem jsou [[Nažka|nažky]], obsahují [[sorbitol]] a kyanogenní [[glykosidy]]. Obsahuje jen 4 rody: [209] => [210] => * [[dryádka]] (''Dryas'') – 9 druhů, [[Cirkumpolární rozšíření|cirkumpolární]] oblast severní polokoule [211] => * [[Puršovka trojzubá|puršovka]] (''Purshia'') – 4 druhy, západ severní Ameriky [212] => * [[chamebácie]] ''(Chamaebatia)'' – 2 druhy, západ severní Ameriky [213] => * [[oháňkovník]] (''Cercocarpus)'' – 12 druhů, západ severní Ameriky [214] => [215] => === Podčeleď ''Rosoideae:'' === [216] => Byliny nebo keře, jen zřídka stromy. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je obvykle složeno z mnoha plodolistů, obsahují [[Kyselina ellagová|kyselinu ellagovou]], až na výjimky nejsou přítomny kyanogenní [[glykosidy]], [[sorbitol]] a [[flavony]]. Na základě molekulárních studií definovány úžeji než v dřívějším pojetí. [217] => [218] => * [[Tužebník]] (''Filipendula'') – 13 druhů, mírné oblasti severní polokoule [219] => [220] => [[Soubor:Rosa arvensis, flower.jpg|náhled|Růže rolní]] [221] => '''Supertribus Rosidae:''' [222] => [223] => * [[růže]] (''Rosa'') – mnoho druhů, většina severní polokoule [224] => * [[ostružiník]] (''Rubus'') – velmi mnoho apomiktických druhů, kosmpolitní areál s výjimkou Antarktidy [225] => [[Soubor:Agrimonia eupatoria - Keila.jpg|náhled|Detail květu řepíku lékařského]] [226] => '''Tribus Sanguisorbeae:''' [227] => [228] => * [[řepík]] (''Agrimonia'') [229] => * [[Řepíček řepíkovitý|řepíček]] (''Aremonia'') [230] => * [[krvavec]] (''Sanguisorba'') [231] => * [[hagenie]] (''Hagenia'') – jediný druh, rovníková a severovýchodní Afrika [232] => * [[acéna]] (''Acaena'') – 56 druhů, jižní polokoule [233] => * [[polylepis]] (''Polylepis'') – 33 druhů, západ a střed Jižní Ameriky [234] => * [[perloušek]] (''Margyricarpus'') – 4 druhy, Jižní Amerika [235] => * [[Astivida trnitá|astivida]] (''Sarcopoterium'') – jediný druh, Středomoří [236] => [[Soubor:Potentilla alba kz02.jpg|náhled|Mochna bílá]] [237] => '''Tribus Potentilleae:''' [238] => [239] => * [[mochna]] (''Potentilla''), včetně rodů, [[Mochna bahenní|zábělník]] (''Comarum'') a [[Mochna skalní|vřeteník]] (''Drymocallis'') [240] => * [[jahodník]] (''Fragaria'') [241] => * [[Mochnovec křovitý|mochnovec]] (''Dasiphora'', syn. ''Potentilla'') [242] => * [[jahodka]] (''Duchesnea'') [243] => * [[kontryhel]] (''Alchemilla'') [244] => * [[zubatka (rostlina)|zubatka]] (''Sibbaldia'') [245] => * [[nepatrnec]] (''Aphanes'', syn. ''Alchemilla'') [246] => [247] => '''Tribus Colurieae:''' [248] => [249] => * [[Kuklík (rod)|kuklík]] (''Geum'') [250] => * [[mochnička]] (''Waldsteinia'') [251] => * [[kuklice]] (''Geum'', syn. ''Sieversia'') – 2 druhy, severovýchodní Asie [252] => * [[falugie]] (''Fallugia'') – jediný druh, západ USA [253] => [254] => === Podčeleď ''Spiraeoideae'': === [255] => [[Soubor:Pfirsichbluete 02.jpg|náhled|Kvetoucí broskvoň]] [256] => Dřeviny, [[Gyneceum (botanika)|gyneceum]] je obvykle složeno z méně než 5 plodolistů, obsahují [[sorbitol]], kyanogenní [[glykosidy]] a [[flavony]], chybí [[kyselina ellagová]]. Náleží sem mimo jiné známé rody s [[Malvice|malvicemi]] (jabloň, hrušeň, jeřáb) a [[Peckovice|peckovicemi]] (slivoň). [257] => [258] => '''Tribus Amygdaleae:''' [259] => [260] => * pouze rozsháhlý rod ''[[Slivoň|Prunus]]'' (slivoň) v aktuálním široce pojatém smyslu, většina severní polokoule [261] => [262] => '''Tribus Sorbarieae:''' [263] => [264] => * [[tavolníkovec]] (''Sorbaria'') – 9 druhů, Severní Amerika, východní Asie [265] => * [[adenostoma]] (''Adenostoma'') – 2 druhy, Kalifornie a západní Mexiko [266] => * [[Žebrolístek žebříčkový|žebrolístek]] (''Chamaebatiaria'') – 2 druhy, západ USA [267] => [[Soubor:Noordwijk - Vinkenveld - Japanse spirea (Spiraea japonica).jpg|náhled|Tavolník japonský]] [268] => '''Tribus Spiraeeae:''' [269] => [270] => * [[tavolník]] (''Spiraea'') – zhruba 100 druhů, mírné oblasti severní polokoule [271] => * [[udatna]] (''Aruncus'') [272] => * [[sibiřanka]] (''Sibiraea'') – 4 druhy, disjunktní areál v Eurasii [273] => * [[celoterčník]] (''Holodiscus'') [274] => * [[Paprskovec skalní|paprskovec]] (''Pentactina'') [275] => * [[tavolníček]] (''Petrophytum'') – 3 druhy, západ a jih Severní Ameriky [276] => * [[Litkovka hřebenitá|litkovka]] (''Luetkea'') – jediný druh, severozápad Severní Ameriky [277] => [[Soubor:Physocarpus alternans.png|náhled|Tavola (Physocarpus alternans)]] [278] => '''Tribus Neillieae:''' [279] => [280] => * [[tavola]] (''Physocarpus'') – 12 druhů, Severní Amerika, východní Asie [281] => * [[tavolníkovka]] (''Neillia''), vč. rodu [[korunatka]] (''Stephanandra'') – 15 druhů, východní Asie [282] => [283] => Supertribus Kerriodae: [284] => [285] => '''Tribus Kerrieae:''' [286] => [287] => * [[Zákula japonská|zákula]] (''Kerria'') – jediný druh, východní Asie [288] => * [[Růžovec zákulovitý|růžovec]] (''Rhodotypos'') – jediný druh, východní Asie [289] => * [[neviusie]] (''Neviusia'') – 2 druhy, Severní Amerika [290] => [[Soubor:Oemleria cerasiformis kz03.jpg|náhled|Vonivka třešňová]] [291] => '''Tribus Osmaronieae:''' [292] => [293] => * [[hroznovec]] (''Exochorda'') – 4 druhy, střední a východní Asie [294] => * [[prinsepie]] (''Prinsepia'') – 4 druhy, jižní a východní Asie [295] => * [[Vonivka třešňová|vonivka]] (''Oemleria'', syn. ''Osmaronia'') – jediný druh, pacifický severozápad Severní Ameriky [296] => [297] => Supertribus Pyrodae: [298] => [299] => * [[trubuška]] (''Gillenia'') – 2 druhy, Severní Amerika [300] => [301] => '''Tribus Pyreae (Maleae):''' [302] => [303] => * [[kagenekie]] (''Kageneckia'') – 3 druhy, západ Jižní Ameriky [304] => * [[donaul]] (''Vauquelinia'') – 4 druhy, Mexiko a jih USA [305] => [[Soubor:Blooming quince (Cydonia oblonga).jpg|náhled|Kdouloň]] [306] => Subtribus Pyrinae (Malinae): [307] => [308] => * [[blýskalka]] (''Photinia'') – 33 druhů, východní a jihovýchodní Asie, jihozápad Severní Ameriky [309] => * [[stranvésie]] (''Stranvaesia'', syn. ''Photinia'') – 3 druhy, východní a jihovýchodní Asie [310] => * [[hloh]] (''Crataegus'') včetně rodu [[mišpule]] (''Mespilus'') – mnoho druhů, mírné oblasti celé severní polokoule [311] => * [[hlohoun]] (''Osteomeles'') – 2 druhy, východní Asie [312] => * [[hlohovka]] (''Rhaphiolepis'') – cca 40 druhů, východní a jihovýchodní Asie [313] => * [[hlohyně]] (''Pyracantha'') – 6 druhů, hlavně subtropy celé Eurasie [314] => * [[hrušeň]] (''Pyrus'') – 60 druhů, mírný a subtropický pás Eurasie [315] => * [[jabloň]] (''Malus'') – cca 35 druhů, mírné oblasti severní polokoule [316] => * [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus'', v širokém smysu) – mnoho druhů, mírné oblasti celé severní polokoule [317] => * [[Kdouloň obecná|kdouloň]] (''Cydonia'') – jediný druh, Kavkaz, Írán, střední Asie [318] => * [[kdoulovec]] (''Chaenomeles'') – 4 druhy, Čína, východní Asie [319] => * [[Lístkovec větevnatý|lístkovec]] (''Peraphyllum'') – jediný druh, západ USA [320] => * [[lokvát]] (''Eriobotrya'') – 20–30 druhů, subtropická Asie [321] => * [[muchovník]] (''Amelanchier'') – cca 20 druhů, teplejší oblasti severní polokoule [322] => * [[Skalník (Cotoneaster)|skalník]] (''Cotoneaster'') – většina Eurasie, Středomoří [323] => * [[temnoplodec]] (''Aronia'') – 2 druhy, východ Severní Ameriky [324] => [325] => == Význam a využití == [326] => Většina ovocných dřevin mírného pásu náleží do čeledi růžovité, ceněné je také jejich dřevo. Náleží sem i mnoho okrasných dřevin, především keřů. Některé druhy z této čeledi jsou používány v lékařství a léčitelství, jiné patří k významným [[Medonosná rostlina|včelařským rostlinám]] díky své produkci nektaru a pylu. [327] => [328] => === Potraviny === [329] => Ve střední Evropě je z hlavních ovocných dřevin původní jen [[třešeň ptačí]] (''Prunus avium'', syn. ''Cerasus avium''). [[Višeň obecná]] (''Prunus cerasus'', syn. ''Cerasus vulgaris'') pochází z oblasti od jihovýchodní Evropy po Indii, [[slivoň švestka]] (slivoň domácí, ''Prunus domestica'') z oblasti Kavkazu, [[slivoň obecná]] (''Prunus insititia'') z jihozápadní Asie, [[Slivoň myrobalán|slivoň třešňová]] (myrobalán, ''Prunus cerasifera'') od Balkánu po Střední Asii, [[meruňka obecná]] (''Prunus armeniaca'', syn. ''Armeniaca vulgaris'') a [[broskvoň obecná]] (''Prunus persica'', syn. ''Persica vulgaris'') z Číny. [[Hrušeň obecná]] (''Pyrus communis'') a [[jabloň domácí]] (''Malus domestica'') jsou staré kulturní rostliny, vzniklé mnohonásobným křížením. [330] => Jedlé peckovice většinou místního významu poskytují i různé druhy subtropických [[slivoň|slivoní]]: americké druhy ''Prunus angustifolia'', ''P. americana'' a ''P. subcordata'' a asijské druhy ''Prunus caspica'', ''P. iranica'', ''P. ursina'', ''P. involucrata'' a ''[[Slivoň vrbová|P. salicina]]''. [331] => [332] => Jako drobné ovoce jsou v Česku pěstovány [[jahodník obecný]] (''Fragaria vesca''), [[ostružiník maliník|maliník obecný]] (''Rubus idaeus''), [[ostružiník]]y (''Rubus spp.''), jedlé kultivary [[jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]] (''Sorbus aucuparia''), méně často [[jeřáb oskeruše]] (''Sorbus domestica''), různé druhy [[muchovník]]u (''Amelanchier'') a [[temnoplodec]] (''Aronia''). Sbírány jsou i plody [[trnka obecná|trnky]] (''Prunus spinosa'') a [[třešeň křovitá|třešně křovité]] (''Prunus fruticosa''). [333] => Jedlé jsou také malvice různých subtropických druhů [[hloh]]u (středomořské a asijské ''Crataegus azarolus'', ''C. orientalis'', ''C. pontica'' a americké ''C. flava'', ''C. mexicana'' a ''C. stipulosa''). [334] => [335] => [[Lokvát japonský]] neboli japonská mišpule (''Eriobotrya japonica'') pochází z východní Asie a pěstuje se i ve Středomoří. Strom kvete na podzim, příjemně chutnající plody dozrávají na jaře, v době kdy jiné ovoce ještě není k dispozici. [336] => [[Mandloň obecná]] (''Prunus dulcis'', syn. ''Amygdalus communis'') pochází z Přední a Střední Asie. Mimo těchto míst je dnes nejvíce pěstována ve Středomoří. [337] => Ze severovýchodních oblastí Jižní Ameriky pochází vysoký strom ''Acioa guianensis'', poskytující peckovice s chutnými jádry.{{Citace monografie [338] => | příjmení = Valíček [339] => | jméno = Pavel a kol [340] => | odkaz na autora = [341] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [342] => | vydavatel = Academia [343] => | místo = Praha [344] => | rok = 2002 [345] => | isbn = 80-200-0939-6 [346] => | kapitola = [347] => | strany = [348] => | jazyk = [349] => }} [350] => [351] => [352] => Soubor:Unripe almond on tree.jpg|[[Mandloň obecná]] (''Prunus dulcis'') [353] => Soubor:Amelanchier Lamarckii.JPG|[[Muchovník]] (''Amelanchier lamarckii'') [354] => Soubor:Eriobotrya japonica JPG1b.jpg|[[Lokvát japonský]] (''Eriobotrya japonica'') [355] => Soubor:Sorbus-domestica-2.jpg|[[Jeřáb oskeruše]] (''Sorbus domestica'') [356] => Soubor:Aronia berries.JPG|[[Temnoplodec černoplodý]] (''Aronia melanocarpa'') [357] => [358] => [359] => === Technické rostliny === [360] => [[Silice]] na produkci [[Růžový olej|růžového oleje]] a růžových aromatických vod je získávána především z kultivarů [[růže damašská|růže damašské]] (''Rosa ×damascena''), [[Růže stolistá|stolisté]] a [[Růže bílá|bílé]], případně také [[růže galská|růže galské]] (''Rosa gallica''). [361] => [362] => Severoamerická [[střemcha pozdní]] (''Prunus serotina'') poskytuje dřevo ceněné na nábytek a v řezbářství. Využíváno je i dřevo ovocných stromů – jabloně, hrušně, třešně, švestky, dále různé [[jeřáb (strom)|jeřáby]] – [[jeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia''), [[jeřáb břek]] (''Sorbus torminalis''), [[jeřáb muk]] (''Sorbus aria''). Dřevo ovocných stromů je dobře opracovatelné a po napaření často získává načervenalou barvu. Je využíváno v nábytkářství, na rukojeti, řezbářské práce a drobné předměty, například nádoby nebo šperky.{{Citace monografie [363] => | příjmení = Wagerfuhr [364] => | jméno = R. [365] => | odkaz na autora = [366] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [367] => | vydavatel = Grada Publishing [368] => | místo = Praha [369] => | rok = 2002 [370] => | isbn = 80-247-0346-7 [371] => | kapitola = [372] => | strany = [373] => | jazyk = [374] => }} [375] => [376] => === Okrasné rostliny === [377] => Okrasné [[růže]], jedny z nejoblíbenějších zahradních rostlin na světě, jsou komplexní hybridy asi 9 původních divokých druhů. [378] => [[Růže svraskalá]] (''Rosa rugosa''), pocházející z východní Asie, je v současnosti pro svoji odolnost hojně vysazována kolem dálnic a na zpevňování svahů.{{Citace monografie [379] => | příjmení = Kubát [380] => | jméno = K. et al. [381] => | odkaz na autora = [382] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [383] => | vydavatel = Academia [384] => | místo = Praha [385] => | rok = 2002 [386] => | isbn = 80-200-0836-5 [387] => | kapitola = [388] => | strany = [389] => | jazyk = [390] => }} [391] => [392] => Jako okrasné stromy jsou nejčastěji pěstovány jeřáby (''Sorbus''), různé druhy a kultivary ozdobných [[třešeň|třešní]], [[Višeň obecná|višní]], [[střemcha|střemch]] a [[sakura|sakur]] (rod ''Prunus'') a ozdobné [[jabloň|jabloně]] (''Malus''). [393] => Z víceméně keřovitých okrasných dřevin je pěstován nejčastěji [[Skalník (Cotoneaster)|skalník]] (''Cotoneaster''), [[tavolník]] (''Spiraea''), [[bobkovišeň]] (''Prunus'', syn. ''Laurocerasus''), [[tavola]] (''Physocarpus''), [[kdoulovec]] (''Chaenomeles''), [[mochnovec]] (''Potentilla'', syn. ''Dasiphora''), [[hlohyně]] (''Pyracantha''), [[zákula japonská]] (''Kerria japonica''), [[jeřábovec]] (''Sorbaria''), [[hloh]] (''Crataegus''), [[hroznovec]] (''Exochorda''), [[muchovník]] (''Amelanchier''), [[temnoplodec]] (''Aronia'') a [[ostružiník]] (''Rubus''). [394] => Spíše ojediněle se pěstuje celá řada dalších druhů keřů: [[kdouloň obecná]] (''Cydonia oblonga''), [[celoterčník různobarvý]] (''Holodiscus discolor''), [[aflatunie]] (''Louiseania''), [[madenie bělavá]] (''Maddenia hypoleuca''), [[mišpule obecná]] (''Mespilus germanica''), [[neilie]] (''Neillia''), [[neviusie alabamská]] (''Neviusia alabamensis''), [[vonivka třešňová]] (''Oemleria cerasiformis''), [[lístkovec větevnatý]] (''Peraphyllum ramosissimum''), [[blýskalka]] (''Photinia''), [[prinsepie]] (''Prinsepia''), [[pakdoule čínská]] (''Pseudocydonia sinensis''), [[korunatka]] (''Stephanandra''), [[stranvésie Davidova]] (''Stranvaesia davidiana''), [[růžovec zákulovitý]] (''Rhodotypos scandens''), [[mandloň nízká]] (''Prunus tenella'', syn. ''Amygdalus nana''). [395] => Vzácně se pěstují různé mezirodové křížence, např. kříženec jeřábu s temnoplodcem ([[jeřáboplodec]], ''×Sorbaronia'') a jeřábu s hrušní ([[hruškojeřáb]], ''×Sorbopyrus auricularis''). [396] => [397] => Mezi zahradní trvalky náleží různé druhy rodu [[kuklík (rod)|kuklík]] (''Geum''), [[mochna]] (''Potentilla''), [[kontryhel]] (''Alchemilla'') a [[tužebník]] (''Filipendula''), jako půdopokryvná je pěstována [[jahodka indická]] (''Duchesnea indica'') a [[mochnička]] (''Waldsteinia''). [398] => Jako skalničky jsou pěstovány drobné poléhavé keříky rodu [[dryádka]] (''Dryas'') a půdopokryvné plazivé byliny až polokeře rodu [[acéna]] (''Acaena''), pocházející z Nového Zélandu a z And.{{Citace monografie [399] => | příjmení = Koblížek [400] => | jméno = J. [401] => | odkaz na autora = [402] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [403] => | vydání = 2 [404] => | vydavatel = Sursum [405] => | místo = Tišnov [406] => | rok = 2006 [407] => | isbn = 80-7323-117-4 [408] => | kapitola = [409] => | strany = [410] => | jazyk = [411] => }} [412] => [413] => [414] => Chaenomeles japonica 11.jpg|[[Kdoulovec japonský]] (''Chaenomeles japonica'') [415] => Prunus laurocerasus macrophylla.jpg|[[Bobkovišeň lékařská]] (''Prunus laurocerasus'') [416] => Rhodotyposscandens.jpg|[[Růžovec zákulovitý]] (''Rhodotypos scandens'') [417] => Exochorda the bride D.jpg|Plody [[hroznovec|hroznovce]] (''Exochorda x macrantha'') [418] => Holodiscus discolor 3007.JPG|[[Celoterčník různobarvý]] (''Holodiscus discolor'') [419] => Prunus serrulata in New York 2.JPG|[[Sakura]] (''Prunus serrulata'') [420] => Kerria japonica - flower.jpg|Plnokvětý kultivar [[zákula japonská|zákuly japonské]] (''Kerria japonica'') [421] => Acaena magellanica magellanica 1.jpg|[[Acéna]] (''Acaena magellanica'') [422] => [423] => [424] => === Lékařství a léčitelství === [425] => [[Soubor:Prunus mume Yabai1.jpg|náhled|[[Slivoň mume]] (''Prunus mume'')]] [426] => [427] => Kontryhel (''Alchemilla'') je používán zevně i vnitřně jako účinný prostředek při tlumení [[menstruace|menstruačního krvácení]] i při dalších [[gynekologie|gynekologických]] obtížích. [428] => Plody [[kdouloň obecná|kdouloně obecné]] (''Cydonia oblonga'') se již od časů [[Hildegarda z Bingenu|Hildegardy z Bingenu]] používají při [[revmatické nemoci|revmatismu]]. Účinným antirevmatikem je také květ a plod [[jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]] (''Sorbus aucuparia''). [[Hloh obecný]] (''Crataegus laevigata'') má příznivý vliv na [[srdce|srdeční]] činnost, rozšiřuje [[věnčité tepny]] a je využíván v [[geriatrie|geriatrii]]. Plody [[střemcha obecná|střemchy obecné]] jsou používány proti [[průjem|průjmům]] a na vypocení. Nať [[řepík lékařský|řepíku lékařského]] stimuluje činnost [[žlučník]]u a [[játra|jater]], zlepšuje [[trávení]] a zevně je používána při kožních chorobách. List [[Jahodník obecný|jahodníku obecného]] (''Fragaria vesca'') je používán jako součást různých bylinných směsí.{{Citace monografie [429] => | příjmení = Janča [430] => | jméno = Jiří [431] => | odkaz na autora = [432] => | příjmení2 = Zentrich [433] => | jméno2 = Josef A. [434] => | autor2 = [435] => | titul = Herbář léčivých rostlin 2. díl [436] => | vydavatel = Eminent [437] => | místo = Praha [438] => | rok = 1995 [439] => | isbn = 978-80-7281-368-1 [440] => | kapitola = [441] => | strany = [442] => | jazyk = [443] => }}{{Citace monografie [444] => | příjmení = Janča [445] => | jméno = Jiří [446] => | odkaz na autora = [447] => | příjmení2 = Zentrich [448] => | jméno2 = Josef A. [449] => | autor2 = [450] => | titul = Herbář léčivých rostlin 4. díl [451] => | vydavatel = Eminent [452] => | místo = Praha [453] => | rok = 1996 [454] => | isbn = 978-80-7281-378-0 [455] => | kapitola = [456] => | strany = [457] => | jazyk = [458] => }} [459] => [[Tužebník jilmový]] (''Filipendula ulmaria'') obsahuje stejně jako vrbová kůra [[salicin]] – látku, která dala vzniknout [[kyselina acetylsalicylová|kyselině acetylsalicylové]] neboli aspirinu.{{Citace monografie [460] => | příjmení = Castleman [461] => | jméno = Michael [462] => | odkaz na autora = [463] => | titul = Velká kniha léčivých rostlin [464] => | vydavatel = Columbus [465] => | místo = Praha [466] => | rok = 2004 [467] => | isbn = 80-7249-177-6 [468] => | kapitola = [469] => | strany = [470] => | jazyk = [471] => }} [472] => [473] => V čínské medicíně jsou využívány plody [[hloh klínovitý|hlohu klínovitého]] (''Crataegus cuneata''), podávané především při různých poruchách [[trávení]]. Odvar z listů [[lokvát japonský|lokvátu japonského]] (''Eriobotrya japonica'') je používán jako prostředek posilující [[žaludek]], uvolňující hleny při chronické [[bronchitida|bronchitidě]], při vykašlávání krve a dalších obtížích. Nakládané plody [[slivoň mume|slivoně mume]] (''Prunus mume'') pikantní chuti se používají při střevních potížích, chronickém kašli, krvi v moči či stolici.{{Citace monografie [474] => | příjmení = Valíček [475] => | jméno = Pavel et al. [476] => | odkaz na autora = [477] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [478] => | vydavatel = Svítání [479] => | místo = Hradec Králové [480] => | rok = 1998 [481] => | isbn = 80-86198-01-4 [482] => | kapitola = [483] => | strany = [484] => | jazyk = [485] => }} [486] => Jsou pod jménem [[umeboši|švestičky umeboshi]] dováženy i do České republiky. [487] => [488] => Kůra [[Slivoň africká|slivoně africké]] (''Prunus africana'') obsahuje [[fytosteroly]] a je součástí průmyslově vyráběných antiprostatik. [489] => [490] => == Zástupci == [491] => {{Sloupce|3| [492] => * [[acéna]] (''Acaena'') [493] => * [[adenostoma]] (''Adenostoma'') [494] => * [[astivida trnitá|astivida]] (''Sarcopoterium'') [495] => * [[blýskalka]] (''Photinia'') [496] => * [[bobkovišeň]] (''Prunus'', syn. ''Laurocerasus'') [497] => * [[broskvoň obecná|broskvoň]] (''Prunus'', syn. ''Persica'') [498] => * [[celoterčník]] (''Holodiscus'') [499] => * [[donaul]] (''Vauquelinia'') [500] => * [[dryádka]] (''Dryas'') [501] => * [[falugie]] (''Fallugia'') [502] => * [[hagenie]] (''Hagenia'') [503] => * [[hloh]] (''Crataegus'') [504] => * [[hlohoun]] (''Osteomeles'') [505] => * [[hlohovka]] (''Rhaphiolepis'') [506] => * [[hlohyně]] (''Pyracantha'') [507] => * [[hroznovec]] (''Exochorda'') [508] => * [[hrušeň]] (''Pyrus'') [509] => * [[hruškojeřáb]] (×''Sorbopyrus'') [510] => * [[hruškokdouloň]] (×''Pyronia'') [511] => * [[chamébacie]] (''Chamaebatia'') [512] => * [[jabloň]] (''Malus'') [513] => * [[jahodka]] (''Duchesnea'') [514] => * [[jahodník]] (''Fragaria'') [515] => * [[jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus'') [516] => * [[jeřáboplodec]] (×''Sorbaronia'') [517] => * [[kagenekie]] (''Kageneckia'') [518] => * [[kdouloň obecná|kdouloň]] (''Cydonia'') [519] => * [[kdoulovec]] (''Chaenomeles'') [520] => * [[kontryhel]] (''Alchemilla'') [521] => * [[korunatka]] (''Stephanandra'') [522] => * [[kovanie]] (''Cowania'') [523] => * [[krvavec]] (''Sanguisorba'') [524] => * [[kuklice]] (''Geum'', syn. ''Sieversia'') [525] => * [[kuklík (rod)|kuklík]] (''Geum'') [526] => * [[lístkovec větevnatý|lístkovec]] (''Peraphyllum'') [527] => * [[litkovka hřebenitá|litkovka]] (''Luetkea'') [528] => * [[lokvát]] (''Eriobotrya'') [529] => * [[madenie]] (''Maddenia'') [530] => * [[mahalebka]] (''Prunus'', syn. ''Padellus'') [531] => * [[Ostružiník maliník|maliník]] (''Rubus'') [532] => * [[mandloň]] (''Prunus'', syn. ''Amygdalus'') [533] => * [[meruňka obecná|meruňka]] (''Prunus'', syn. ''Armeniaca'') [534] => * [[mišpule]] (''Mespilus'') [535] => * [[mišpulovec]] (+''Crataegomespilus'') [536] => * [[mochna]] (''Potentilla'') [537] => * [[mochnička]] (''Waldsteinia'') [538] => * [[mochnovec křovitý|mochnovec]] (''Dasiphora'', syn. ''Potentilla'') [539] => * [[muchojeřáb]] (×''Amelasorbus'') [540] => * [[muchovník]] (''Amelanchier'') [541] => * [[nepatrnec]] (''Aphanes'', syn. ''Alchemilla'') [542] => * [[neviusie]] (''Neviusia'') [543] => * [[oháňkovník]] (''Cercocarpus'') [544] => * [[ostružiník]] (''Rubus'') [545] => * [[paprskovec skalní|paprskovec]] (''Pentactina'') [546] => * [[perloušek]] (''Margyricarpus'') [547] => * [[polylepis]] (''Polylepis'') [548] => * [[prinsepie]] (''Prinsepia'') [549] => * [[puršovka]] (''Purshia'') [550] => * [[růže]] (''Rosa'') [551] => * [[růžovec bělokvětý|růžovec]] (''Rhodotypos'') [552] => * [[řepíček řepíkovitý|řepíček]] (''Aremonia'') [553] => * [[řepík]] (''Agrimonia'') [554] => * [[sakura]] (''Prunus'', syn. ''Padus'', ''Cerasus'') [555] => * [[sibiřanka]] (''Sibiraea'') [556] => * [[skalník (Cotoneaster)|skalník]] (''Cotoneaster'') [557] => * [[slivoň]] (''Prunus'') [558] => * [[stranvésie]] (''Stranvaesia'', syn. ''Photinia'') [559] => * [[střemcha]] (''Prunus'', syn. ''Padus'') [560] => * [[tavola]] (''Physocarpus'') [561] => * [[tavolníček]] (''Petrophytum'') [562] => * [[tavolník]] (''Spiraea'') [563] => * [[tavolníkovec]] (''Sorbaria'') [564] => * [[tavolníkovka]] (''Neillia'') [565] => * [[temnoplodec]] (''Aronia'') [566] => * [[trnka obecná|trnka]] (''Prunus'') [567] => * [[trubuška]] (''Gillenia'') [568] => * [[třešeň]] (''Prunus'', syn. ''Cerasus'') [569] => * [[tužebník]] (''Filipendula'') [570] => * [[udatna]] (''Aruncus'') [571] => * [[vonivka třešňová|vonivka]] (''Oemleria'', syn. ''Osmaronia'') [572] => * [[vřeteník]] (''Drymocallis'') [573] => * [[zákula japonská|zákula]] (''Kerria'') [574] => * [[zubatka]] (''Sibbaldia'') [575] => * [[Žebrolístek žebříčkový|žebrolístek]] (''Chamaebatiaria''){{Citace monografie [576] => | příjmení = Skalická [577] => | jméno = Anna [578] => | příjmení2 = Větvička [579] => | jméno2 = Václav [580] => | příjmení3 = Zelený [581] => | jméno3 = Václav [582] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [583] => | vydavatel = Aventinum [584] => | místo = Praha [585] => | rok = 2012 [586] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [587] => | jazyk = cs [588] => }}{{Citace monografie [589] => | příjmení = Kubát [590] => | jméno = K. et al. [591] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [592] => | vydavatel = Academia [593] => | místo = Praha [594] => | rok = 2002 [595] => | isbn = 80-200-0836-5 [596] => | jazyk = cs [597] => }} [598] => }} [599] => [600] => === Abecední seznam rodů === [601] => ''[[acéna|Acaena]]'', [602] => ''[[Adenostoma]]'', [603] => ''[[Agrimonia]]'', [604] => ''[[kontryhel|Alchemilla]]'' (včetně ''[[nepatrnec|Aphanes]]'', ''Lachemilla''), [605] => ''[[muchovník|Amelanchier]]'', [606] => ''[[Řepíček řepíkovitý|Aremonia]]'', [607] => ''[[Argentina]]'', [608] => ''[[Aria (rod)|Aria]]'', [609] => ''[[Temnoplodec|Aronia]]'', [610] => ''[[udatna|Aruncus]]'', [611] => ''[[Bencomia]]'', [612] => ''[[Borkhausenia]]'', [613] => ''[[Oháňkovník|Cercocarpus]]'', [614] => ''[[kdoulovec|Chaenomeles]]'', [615] => ''[[Chamaebatia]]'', [616] => ''[[Žebrolístek žebříčkový|Chamaebatiaria]]'', [617] => ''[[Chamaecallis]]'', [618] => ''[[Chamaemeles]]'', [619] => ''[[Chamaemespilus]]'', [620] => ''[[Chamaerhodos]]'', [621] => ''[[Chloromeles]]'', [622] => ''[[Cliffortia]]'', [623] => ''[[Coleogyne]]'', [624] => ''[[Coluria]]'', [625] => ''[[Comarum]]'', [626] => ''[[Cormus]]'', [627] => ''[[Skalník (Cotoneaster)|Cotoneaster]]'', [628] => ''[[Cowania]]'', [629] => ''[[Hloh|Crataegus]]'' (vč. ''[[mišpule|Mespilus]]''), [630] => ''[[Kdouloň obecná|Cydonia]]'', [631] => ''[[Dasiphora]]'', [632] => ''[[Dichotomanthes]]'', [633] => ''[[Docynia]]'', [634] => ''[[dryádka|Dryas]]'', [635] => ''[[Drymocallis]]'', [636] => ''[[Lokvát|Eriobotrya]]'', [637] => ''[[Eriolobus]]'', [638] => ''[[Hroznovec|Exochorda]]'', [639] => ''[[Fallugia]]'', [640] => ''[[Farinopsis]]'', [641] => ''[[Filipendula]]'', [642] => ''[[jahodník|Fragaria]]'', [643] => ''[[kuklík (rod)|Geum]]'', [644] => ''[[Gillenia]]'', [645] => ''[[Hagenia]]'', [646] => ''[[Hedlundia]]'', [647] => ''[[Hesperomeles]]'', [648] => ''[[Heteromeles]]'', [649] => ''[[celoterčník|Holodiscus]]'', [650] => ''[[Kageneckia]]'', [651] => ''[[Karpatiosorbus]]'', [652] => ''[[Kelseya]]'', [653] => ''[[zákula japonská|Kerria]]'', [654] => ''[[Leucosidea]]'', [655] => ''[[Lindleya]]'', [656] => ''[[Litkovka hřebenitá|Luetkea]]'', [657] => ''[[Lyonothamnus]]'', [658] => ''[[Macromeles]]'', [659] => ''[[Majovskia]]'', [660] => ''[[Malacomeles]]'', [661] => ''[[jabloň|Malus]]'', [662] => ''[[Marcetella]]'', [663] => ''[[Margyricarpus]]'', [664] => ''[[Micromeles]]'', [665] => ''[[Tavolníkovka|Neillia]]'', [666] => ''[[Neviusie|Neviusia]]'', [667] => ''[[Normeyera]]'', [668] => ''[[Vonivka třešňová|Oemleria]]'', [669] => ''[[Osteomeles]]'', [670] => ''[[paprskovec skalní|Pentactina]]'', [671] => ''[[Lístkovec větevnatý|Peraphyllum]]'', [672] => ''[[Petrophytum]]'', [673] => ''[[blýskalka|Photinia]]'' (vč. ''[[Stranvésie|Stranvaesia]]''), [674] => ''[[tavola|Physocarpus]]'', [675] => ''[[Pleiosorbus]]'', [676] => ''[[Polylepis]]'', [677] => ''[[Potaninia]]'', [678] => ''[[mochna|Potentilla]]'' (vč. ''Horkelia'', ''Horkeliella'', ''Ivesia''), [679] => ''[[Pourthiaea]]'', [680] => ''[[Prinsepie|Prinsepia]]'', [681] => ''[[Slivoň|Prunus]]'' (vč. ''Pygeum'') [682] => ''[[Pseudocydonia]]'', [683] => ''[[Purshia]]'', [684] => ''[[hlohyně|Pyracantha]]'', [685] => ''[[hrušeň|Pyrus]]'', [686] => ''[[Rhaphiolepis]]'', [687] => ''[[Růžovec zákulovitý|Rhodotypos]]'', [688] => ''[[růže|Rosa]]'', [689] => ''[[ostružiník|Rubus]]'' (vč. ''Dalibarda''), [690] => ''[[krvavec|Sanguisorba]]'' (vč. ''Dendriopoterium'', ''Poteridium'', ''Poterium''), [691] => ''[[Sarcopoterium]]'', [692] => ''[[Sibbaldia]]'', [693] => ''[[Sibbaldianthe]]'', [694] => ''[[sibiřanka|Sibiraea]]'', [695] => ''[[Sieversia]]'', [696] => ''[[tavolníkovec|Sorbaria]]'', [697] => ''[[jeřáb (strom)|Sorbus]]'', [698] => ''[[Spenceria]]'', [699] => ''[[tavolník|Spiraea]]'', [700] => ''[[Spiraeanthus]]'', [701] => ''[[Tetraglochin]]'', [702] => ''[[Torminalis]]'', [703] => ''[[Vauquelinia]]'', [704] => ''[[mochnička|Waldsteinia]]'', [705] => ''[[Xerospiraea]]''{{Citace elektronické monografie [706] => | titul = Plants of the world online [707] => | url = http://powo.science.kew.org/ [708] => | datum přístupu = 2019-12-29 [709] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [710] => | jazyk = en [711] => }} [712] => [713] => Mezirodoví kříženci: [714] => ×''[[Amelasorbus]]'', [715] => ×''[[Cerasolouiseania]]'', [716] => ×''[[Crataemespilus]]'', [717] => ×''[[Margyracaena]]'', [718] => ×''[[Pyraria]]'', [719] => ×''[[Hruškokdouloň|Pyronia]]'', [720] => ×''[[Jeřáboplodec|Sorbaronia]]'', [721] => ×''[[Sorbocotoneaster]]'', [722] => ×''[[Sorbomeles]]'', [723] => ×''[[Hruškojeřáb|Sorbopyrus]]'' [724] => [725] => Chiméry: [726] => +''[[Mišpulovník|Crataegomespilus]]'' [727] => [728] => == Odkazy == [729] => [730] => === Reference === [731] => [732] => [733] => === Literatura === [734] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [735] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [736] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [737] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [738] => * [[Slavomil Hejný|Hejný S.]] et al. ''Květena České republiky 3''. Praha: Academia, 1992. {{ISBN|80-200-1090-4}} [739] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 4''. Praha: Academia, 1995. {{ISBN|80-200-0384-3}} [740] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [741] => [742] => === Externí odkazy === [743] => * {{Commonscat}} [744] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [745] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10776 Flora of China: ''Rosaceae''] [746] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/rosaceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Rosaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/rosaceae.htm |date=20110514061816 }} [747] => [748] => {{Taxonbar|from=Q46299}} [749] => {{Autoritní data}} [750] => {{Portály|Rostliny}} [751] => [752] => [[Kategorie:Růžovité| ]] [753] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [754] => [[Kategorie:Růžotvaré]] [] => )
good wiki

Růžovité

Růžovité (Rosaceae) je čeleď dvouděložných krytosemenných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Zástupci čeledi se vyskytují po celém světě, největší druhové bohatství je v severním mírném pásu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ostružiník','hloh','růže','tavolník','kontryhel','acéna','dryádka','muchovník','Skalník (Cotoneaster)','mochnička','mochna','sorbitol'

Acéna

Dryádka

Hloh

Kontryhel

Mochna

Mochnička

Muchovník

Ostružiník

Ostružiník je jedovatá rostlina z čeledi růžovitých.

Růže

Sorbitol

Tavolník