Array ( [0] => 15504236 [id] => 15504236 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => SU-152 [uri] => SU-152 [3] => ML-20S 152mm howitzer-gun M1937 for SU-152.jpg [img] => ML-20S 152mm howitzer-gun M1937 for SU-152.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **SU-152** SU-152 je sovětský samohybný zbraňový systém, který se stal známým během druhé světové války. Jeho konstrukce byla zaměřena na kombinaci síly, mobility a účinnosti, což ho učinilo cenným přínosem pro sovětské ozbrojené síly. Tento tankový podpůrný článek byl vyvinut na základě konstrukce tanku T-34 a první vozy se objevily v roce 1943. SU-152 byla vybavena silným dělem ráže 152 mm, které mělo schopnost efektivně ničit nejen obrněné cíle, ale také bunkry a další pevné struktury. Díky své robustní konstrukci a vysoké palebné síle dokázala SU-152 účinně podporovat pěchotu a přispívat k vítězství na bojišti. Jedním z hlavních úspěchů SU-152 byl její výkon v bitvách, jako například v bitvě u Kurska, kde hrála důležitou roli při odražení německého útoku. Její design a schopnosti ukázaly, jak může technický pokrok přispět k obranné strategii a zvýšení šancí na úspěch v těžkých bojových podmínkách. I když SU-152 nebyla bez svých slabin a čelila výzvám, její nasazení v různých konfliktech demonstrovalo, jak důležité je přizpůsobení se a inovace v oblasti vojenské techniky. Tato samohybná děla se stala symbolem sovětské odolnosti a schopnosti čelit obtížím s vynalézavostí a odhodláním. Dnes je SU-152 vzpomínána nejen jako technický zázrak své doby, ale také jako příklad toho, jak může inovace a vytrvalost přinést úspěch i v nejtěžších chvílích. Její odkaz žije dál jako součást vojenské historie, která ukazuje, že pozitivní přístup k výzvám může vést k významným úspěchům. [oai_cs_optimisticky] => **SU-152** SU-152 je sovětský samohybný zbraňový systém, který se stal známým během druhé světové války. Jeho konstrukce byla zaměřena na kombinaci síly, mobility a účinnosti, což ho učinilo cenným přínosem pro sovětské ozbrojené síly. Tento tankový podpůrný článek byl vyvinut na základě konstrukce tanku T-34 a první vozy se objevily v roce 1943. SU-152 byla vybavena silným dělem ráže 152 mm, které mělo schopnost efektivně ničit nejen obrněné cíle, ale také bunkry a další pevné struktury. Díky své robustní konstrukci a vysoké palebné síle dokázala SU-152 účinně podporovat pěchotu a přispívat k vítězství na bojišti. Jedním z hlavních úspěchů SU-152 byl její výkon v bitvách, jako například v bitvě u Kurska, kde hrála důležitou roli při odražení německého útoku. Její design a schopnosti ukázaly, jak může technický pokrok přispět k obranné strategii a zvýšení šancí na úspěch v těžkých bojových podmínkách. I když SU-152 nebyla bez svých slabin a čelila výzvám, její nasazení v různých konfliktech demonstrovalo, jak důležité je přizpůsobení se a inovace v oblasti vojenské techniky. Tato samohybná děla se stala symbolem sovětské odolnosti a schopnosti čelit obtížím s vynalézavostí a odhodláním. Dnes je SU-152 vzpomínána nejen jako technický zázrak své doby, ale také jako příklad toho, jak může inovace a vytrvalost přinést úspěch i v nejtěžších chvílích. Její odkaz žije dál jako součást vojenské historie, která ukazuje, že pozitivní přístup k výzvám může vést k významným úspěchům. ) Array ( [0] => {{Infobox - bojové vozidlo [1] => | jméno = SU-152 [2] => | obrázek = Bundesarchiv Bild 101I-154-1964-28, Russland, russischer Panzer.jpg [3] => | velikost obrázku = 254 px [4] => | popisek = SU-152 zkoumán německými vojáky, 1943 [5] => | typ vozidla = [[stíhač tanků]] [6] => | země = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]] [7] => | výrobce = [8] => | rok návrhu = [9] => | roky výroby = 1943 [10] => | počet kusů = 704 [11] => | posádka = 5 [12] => | délka = 8,95 m [13] => | výška = 2,5 m [14] => | šířka = 3,3 m [15] => | hmotnost = 45,72 t [16] => | pancíř = 75/50/60 mm [17] => | hlavní zbraň = 152,4mm [[houfnice]] [[152mm houfnice vzor 1937 (ML-20)|ML-20]] [18] => | sekundární zbraně = ruční zbraně osádky [19] => | motor = V-2IS [20] => | síla motoru = 600 hp (450 kW) [21] => | suspension = torzní tyče [22] => | max. rychlost = 43 km/h [23] => | pw ratio = 13 hp/tunu [24] => | dojezd = 330 km [25] => }} [26] => '''SU-152''' (''Samochodnaja ustanovka 152'') bylo sovětské [[samohybné dělo]]. Vzniklo v podstatě jako nouzové bojové vozidlo; slabě obrněný stroj s těžkou výzbrojí měl pomoci Rudé armádě čelit německým tankům nové generace. [27] => [28] => == Historie == [29] => Práce na projektu, který získal provizorní označení KV-14, byly zahájeny 31. prosince 1942 a již v únoru [[1943]] byl spěšný vývoj úspěšně ukončen. Šlo vlastně o relativně jednoduché a účelné spojení podvozku stávajícího těžkého tanku KV-1 a upravené polní houfnice [[152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20)|ML-20]] ráže 152,4 mm. Původní plány předpokládaly prodloužení podvozku tanku KV, ale z důvodů zkrácení vývoje a zjednodušení zahájení výroby nakonec byla zachována jeho původní délka. [30] => [31] => Nevýhodou tohoto samohybného děla byla především malá rychlost střelby (okolo čtyř výstřelů za minutu), protože používalo těžkou a dělenou munici. Další nevýhodou SU 152 byla pomalá akcelerace, která z něj dělala lehký cíl pro letectvo. Neobratnost znamenala lehký cíl pro nepřátelskou pěchotu. Velkou předností však byla účinnost výzbroje, protože zbraň vystřelující mohutné 43kg vysoce výbušné střely dokázala zničit téměř jakýkoliv cíl, i na hranici svého dostřelu. Ačkoliv se vyráběla i [[Tanková munice|protipancéřová munice]] (AP) , přímý zásah výbušným granátem (HE) dokázal zničit, těžce poškodit nebo vyřadit z boje prakticky jakékoliv obrněné vozidlo, včetně německých [[Tiger I|Tigerů]] a [[Ferdinand (stíhač tanků)|Ferdinandů]], aniž by vlastně pancíř musel "probít". Kvůli schopnosti ničit i ty nejtěžší tanky nepřítele se po [[Bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]] samohybnému dělu SU-152 dostalo přezdívky „Zveroboj“ (zabiják zvířat). [32] => [33] => Výroba SU-152 byla ukončena v prosinci 1943 po vyrobení 671-704 strojů (různé zdroje). Nedošlo k tomu však kvůli nějakým problémů nebo vyloženě špatným vlastnostem této zbraně, ale především proto, že ji nahradil její nástupce v podobě [[ISU-152]], užívající podvozku nového těžkého tanku [[IS (tank)|Josif Stalin]], nahrazujícího tanky KV. Vyrobené stroje však dále sloužily až do konce války a poslední byly definitivně vyřazeny z výzbroje až roku 1954. [34] => [35] => == Externí odkazy == [36] => * {{Commonscat|SU-152}} [37] => * informace, fotografie a videa na [http://www.panzernet.net/tankist/stranky/samohybky/su152.php Panzernetu] [38] => [39] => {{Pahýl}} [40] => {{Sovětská bojová vozidla za druhé světové války}} [41] => {{Autoritní data}} [42] => [43] => [[Kategorie:Sovětská samohybná děla]] [44] => [[Kategorie:Útočná děla]] [45] => [[Kategorie:Stíhače tanků]] [46] => [[Kategorie:Dělostřelectvo ráže 152 mm]] [] => )
good wiki

SU-152

SU-152 (Samochodnaja ustanovka 152) bylo sovětské samohybné dělo. Vzniklo v podstatě jako nouzové bojové vozidlo; slabě obrněný stroj s těžkou výzbrojí měl pomoci Rudé armádě čelit německým tankům nové generace.

More about us

About

Jeho konstrukce byla zaměřena na kombinaci síly, mobility a účinnosti, což ho učinilo cenným přínosem pro sovětské ozbrojené síly. Tento tankový podpůrný článek byl vyvinut na základě konstrukce tanku T-34 a první vozy se objevily v roce 1943. SU-152 byla vybavena silným dělem ráže 152 mm, které mělo schopnost efektivně ničit nejen obrněné cíle, ale také bunkry a další pevné struktury. Díky své robustní konstrukci a vysoké palebné síle dokázala SU-152 účinně podporovat pěchotu a přispívat k vítězství na bojišti. Jedním z hlavních úspěchů SU-152 byl její výkon v bitvách, jako například v bitvě u Kurska, kde hrála důležitou roli při odražení německého útoku. Její design a schopnosti ukázaly, jak může technický pokrok přispět k obranné strategii a zvýšení šancí na úspěch v těžkých bojových podmínkách. I když SU-152 nebyla bez svých slabin a čelila výzvám, její nasazení v různých konfliktech demonstrovalo, jak důležité je přizpůsobení se a inovace v oblasti vojenské techniky. Tato samohybná děla se stala symbolem sovětské odolnosti a schopnosti čelit obtížím s vynalézavostí a odhodláním. Dnes je SU-152 vzpomínána nejen jako technický zázrak své doby, ale také jako příklad toho, jak může inovace a vytrvalost přinést úspěch i v nejtěžších chvílích. Její odkaz žije dál jako součást vojenské historie, která ukazuje, že pozitivní přístup k výzvám může vést k významným úspěchům.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'samohybné dělo','Kategorie:Sovětská samohybná děla','152mm houfnice vzor 1937 (ML-20)','houfnice','Sovětský svaz','Kategorie:Dělostřelectvo ráže 152 mm','Kategorie:Stíhače tanků','Kategorie:Útočná děla','IS (tank)','1943','ISU-152','Bitva v Kurském oblouku'