Array ( [0] => 15488085 [id] => 15488085 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sadská [uri] => Sadská [3] => Sadská 1.jpg [img] => Sadská 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Sadská je malebné město v okrese Nymburk, které leží na břehu řeky Cidliny. Je obklopeno krásnou přírodou, což návštěvníkům nabízí možnosti pro relaxaci i aktivní odpočinek. Město má bohatou historii, která sahá až do středověku, a to přispělo k jeho jedinečné atmosféře. Sadská se pyšní historickými památkami, včetně kostela svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen místních obyvatel, ale i turistů. Architektura tohoto kostela, stejně jako dalších budov ve městě, je svědectvím o řemeslné zručnosti minulých věků. V městě se konají různé kulturní a společenské akce, které posilují komunitní ducha a přitahují návštěvníky. Tradiční slavnosti a trhy jsou skvělou příležitostí pro místní obyvatelstvo i turisty sdílet radost z kulturního dědictví a společně oslavit různorodost regionu. Příroda okolo Sadské je ideální pro cyklistiku a turistiku, a nabízí tak širokou škálu aktivit pro všechny generace. Tímto způsobem se lidé mohou nejen těšit na krásu krajiny, ale také se zdravě aktivně udržovat. Sadská představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, což z ní činí skvělé místo pro život i návštěvu. Město pokračuje v rozvoji a modernizaci, a současně s láskyplným zachováváním svých tradic a hodnot. [oai_cs_optimisticky] => Sadská je malebné město v okrese Nymburk, které leží na břehu řeky Cidliny. Je obklopeno krásnou přírodou, což návštěvníkům nabízí možnosti pro relaxaci i aktivní odpočinek. Město má bohatou historii, která sahá až do středověku, a to přispělo k jeho jedinečné atmosféře. Sadská se pyšní historickými památkami, včetně kostela svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen místních obyvatel, ale i turistů. Architektura tohoto kostela, stejně jako dalších budov ve městě, je svědectvím o řemeslné zručnosti minulých věků. V městě se konají různé kulturní a společenské akce, které posilují komunitní ducha a přitahují návštěvníky. Tradiční slavnosti a trhy jsou skvělou příležitostí pro místní obyvatelstvo i turisty sdílet radost z kulturního dědictví a společně oslavit různorodost regionu. Příroda okolo Sadské je ideální pro cyklistiku a turistiku, a nabízí tak širokou škálu aktivit pro všechny generace. Tímto způsobem se lidé mohou nejen těšit na krásu krajiny, ale také se zdravě aktivně udržovat. Sadská představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, což z ní činí skvělé místo pro život i návštěvu. Město pokračuje v rozvoji a modernizaci, a současně s láskyplným zachováváním svých tradic a hodnot. ) Array ( [0] => {{různé významy|druhý=ulici v Praze|rozlišovač=Praha}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Sadská [3] => | obrázek = Sadská 1.jpg [4] => | popisek = Pohled na jižní část města Sadská z kostelního kopce [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [7] => | NUTS3 = CZ020 [8] => | okres = Nymburk [9] => | obec s rozšířenou působností = [[Nymburk]] [10] => | pověřená obec = Sadská [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | katastrální území = Sadská [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | PSČ = 289 12 [15] => | počet ZSJ = 1 [16] => | počet částí obce = 1 [17] => | adresa = Palackého nám. 1
289 12 Sadská [18] => | starosta = Milan Dokoupil [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | web = http://www.mesto-sadska.cz/ [21] => | úřední web = [22] => | e-mail = epodatelna@mesto-sadska.cz [23] => }} [24] => '''Sadská''' je [[město]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Leží v [[Polabí|Polabské nížině]] na Poděbradsku, 37 km východně od [[Praha|Prahy]] na „staré“ silnici do [[Poděbrady|Poděbrad]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. V letech 1850–1931 obec náležela do okresu Poděbrady, od roku 1950 do okresu Nymburk. Severně od Sadské, za bývalými lázněmi, se rozprostírá lužní les se slepým ramenem [[Labe]] a umělé jezero{{Citace elektronického periodika |titul=Jezero Sadská - Koupání.cz |url=http://www.koupani.cz/?page=detail&siteid=105 |datum přístupu=2016-11-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161116230744/http://www.koupani.cz/?page=detail&siteid=105 |datum archivace=2016-11-16 }} s chatovou oblastí [[Vodražka]], vzniklé při těžbě písku v letech 1972–1992. Krajina v severozápadním sousedství města je chráněna jako [[Přírodní park Kersko – Bory|Přírodní park Kersko-Bory]]. [25] => [26] => == Historie == [27] => [[Soubor:Kostel Svatého Apolináře v Sadské.jpg|náhled|vlevo|[[Kostel svatého Apolináře (Sadská)|Kostel svatého Apolináře]] v Sadské]] [28] => [[Soubor:Sadská nám úřad 1.jpg|náhled|Městský úřad na Palackého náměstí]] [29] => [30] => === Dějiny obce === [31] => Město Sadská se nalézá pod výrazně vystupujícím kopcem v [[Polabí|Polabské nížině]]. [[Svědecká hora|Svědecký kopec]] byl osídlen podle archeologických nálezů již před 6000 lety. Na kopci bylo založeno slovanské [[hradiště]]. Sadská snad bývala přemyslovskou pevností někde u čtyřmezí území Čechů, [[Charváti|Charvátů]], [[Pšované|Pšovanů]] a [[Zličané|Zličanů]]. Jméno Sadská je buď elipsou původního sousloví Sadská (rozuměj Osazená, tj. posádkou vybavená) hora,{{Citace periodika [32] => | příjmení = Šimůnek [33] => | jméno = František [34] => | titul = Dávnověk Sadské [35] => | periodikum = Sadské noviny [36] => | datum vydání = 1932 [37] => | ročník = II. [38] => | číslo = 8 [39] => | strany = 1–2 [40] => }} nebo je jméno odvozené od slova saky a "znamenalo (obec) měcháčská, tj. lidí tlustých".{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Místní jména v Čechách [42] => | periodikum = mjc.ujc.cas.cz [43] => | url = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0008&useregexp=no [44] => | datum přístupu = 2022-07-07 [45] => }} [46] => [47] => První dochovaná písemná zmínka o obci Sadská je z roku [[993]], kdy se její jméno objevuje v zakládací listině [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]], je však možné, že existovala již dříve, neboť v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice české]] je zmínka o selském dvorci, ležícím v lukách v místech dnešní ulice Na Valech. [48] => [49] => Kdysi býval na kopci [[Přemyslovci|přemyslovský]] knížecí dvorec, správní středisko kraje. Ve knížecím dvorci se odehrály tři zemské sněmy: roku 1110 svolaný [[Vladislav I.|Vladislavem I.]], 1138 [[Soběslav I.|Soběslavem I.]] a 1189 [[Konrád II. Ota|Konrádem II. Otou]], který tam vydal ''[[Statuta Konrádova]]'' ([[Latina|latinsky]] ''iura Conradi'' nebo ''iura ducis Ottonis''). Největší rozmach obce nastává ve 12. století, kdy český kníže [[Bořivoj II.]] (okolo 1064–1124) zde nechává stavět v letech 1117–1118 románský [[kostel svatého Apolináře (Sadská)|kostel sv. Apolináře]] spolu s [[kapitula|kapitulou]]. Význam obce dokládá i volba sadského [[probošt]]a [[Otta ze Švábenic|Otty ze Švábenic]] dne 23. února 1140 [[Pražské biskupství|pražským biskupem]].{{Citace periodika [50] => | příjmení = Černý [51] => | jméno = L. [52] => | titul = Památné události našeho města [53] => | periodikum = Sadské noviny [54] => | datum vydání = 1932 [55] => | ročník = II. [56] => | číslo = 5 [57] => | strany = 2 [58] => }} [59] => [60] => Za vlády [[Václav II.|Václava II.]] se knížecí palác v Sadské rozpadá a upadá i význam obce. Ještě roku 1342 je papežem [[Klement VI.|Klimentem VI.]] jmenován [[Děkan (křesťanství)|děkanem]] sadským [[Bohata]], který je zároveň i [[kanovník]]em pražským a [[Vratislav (město)|vratislavským]]. Ovšem [[Karel IV.]] a pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]], který v Sadské jako děkan řadu let působil, přenášejí v roce 1362 kapitulu ke [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|svatému Apolináři]] do Prahy a v Sadské usazují [[Augustiniáni kanovníci|augustiniány]] z [[Roudnice nad Labem|Roudnice]]. Ti tam zůstávají jen do [[Husitské války|husitských válek]], kdy je klášter [[Husitství|husity]] vypálen. Vypálena je posléze i obec [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovými]] německými žoldnéři při trestné výpravě proti [[Hynek Boček z Poděbrad|Hynku Bočkovi z Poděbrad]].{{Citace periodika [61] => | příjmení = Černý [62] => | jméno = L. [63] => | titul = Památné události našeho města [64] => | periodikum = Sadské noviny [65] => | datum vydání = 1931 [66] => | ročník = I. [67] => | číslo = 19 [68] => | strany = 2 [69] => }} [70] => [71] => Od roku 1547 patřila Sadská královskému městu [[Poděbrady]]. Pod kopcem vznikla nová ves, která byla v roce 1562 [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] povýšena na městečko neboli [[městys]]. V roce 1607 dostalo městečko stejná práva jako nedaleké [[Poděbrady]]. Roku 1608 je zrušena sadská [[Rychta (území)|rychta]] a obce [[Hradištko (okres Nymburk)|Hradištko]], [[Písty]], [[Zvěřínek]], [[Hořátev]] a [[Chvalovice (Kovanice)|Chválovice]] jsou připojeny k rychtě polabecké. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] přišla Sadská o městský archiv. Veškeré písemnosti [[Švédové]] zničili či odvezli. Na přelomu let 1680 a 1681 byl v Čechách mor. V Sadské zemřelo zejména mnoho zpěváků.{{Citace periodika [72] => | příjmení = Černý [73] => | jméno = L. [74] => | titul = Památné události našeho města [75] => | periodikum = Sadské noviny [76] => | datum vydání = 1931 [77] => | ročník = 1. [78] => | číslo = 19 [79] => | strany = 2 [80] => }} Během [[Selské povstání (1775)|selského povstání (1775)]] se Sadská rebelům ubránila a nevydala požadovaný počet mužů k selskému vojsku.{{Citace periodika [81] => | příjmení = Černý [82] => | jméno = L. [83] => | titul = 2–3 [84] => | periodikum = Sadské noviny [85] => | datum vydání = 1932 [86] => | ročník = II. [87] => | číslo = 6 [88] => | strany = 2–3 [89] => }} Městem se Sadská stala roku 1784. [90] => [91] => Roku 1777 byly obě císařské vinice, založené snad ještě za [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], převedeny na město a rozděleny, přičemž první vinice na jižní stráni pod farou byla rozdělena na pozemky pro stavbu domků, druhá vinice rozdělena na díly patřící k jednotlivým domkům. Tak vznikla nová obec Sadské zvaná [[Eichelburk]] s vlastním rychtářem. Eichelburk byl připojen k Sadské v roce 1850. Jméno obec získala podle krajského komisaře z Eichelburku, který na majetkový převod dohlížel. Dnes se této části Sadské říká Na vinici.{{Citace periodika [92] => | příjmení = Černý [93] => | jméno = L. [94] => | titul = Památné události našeho města [95] => | periodikum = Sadské noviny [96] => | datum vydání = 1931 [97] => | ročník = I. [98] => | číslo = 15 [99] => | strany = 2 [100] => }} [101] => [102] => Roku 1817 bylo v Sadské založeno [[ochotnické divadlo]]. Sál mělo v horní Staré radnici. Po jejím vyhoření se divadlo přesunulo k "Paroubkům". Poštovní úřad byl v Sadské založen v letech 1832–1833.Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06. Roku 1820 byla do provozu dána nová škola (stará byla vedle staré radnice, dnes dům „u Buršů“, čp. 179). Stavba nové školy trvala tři roky. Dnes tuto budovu využívá městské muzeum. Roku 1901 byla otevřena chlapecká i dívčí škola měšťanská v Sadské v budově, v níž je dodnes. [103] => [104] => Roku 1827 proběhl ve městě velký požár. Shořelo 126 domů včetně staré radnice a Paroubkovského chudobince. Během 19. století prošlo Sadskou několik epidemií cholery. První vlna proběhla v roce 1832 (únor a září, celkem zemřelo 88 lidí), druhá v roce 1836. Další dvě vlny přišly v letech 1850 a 1866. Poslední trvala od 25. srpna do 22. října, denně umíralo až deset osob.{{Citace periodika [105] => | příjmení = Černý [106] => | jméno = L. [107] => | titul = Památné události našeho města [108] => | periodikum = Sadské noviny [109] => | datum vydání = 1931 [110] => | ročník = I [111] => | číslo = 11 [112] => | strany = 3 [113] => }} [114] => [115] => Při novém administrativním dělení Čech na kraje, hejtmanství a okresy v 50. letech 19. století Sadská odmítla stát se okresním sídlem.{{Citace periodika [116] => | titul = Minulost a přítomnost [117] => | periodikum = Sadské noviny [118] => | datum vydání = 1932 [119] => | ročník = II [120] => | číslo = 7 [121] => | strany = 1 [122] => }} [123] => [124] => Sadskou zmiňuje na mnoha místech svých [[Paměti Františka Jana Vaváka|Pamětí]] rychtář nedalekých [[Milčice (okres Nymburk)|Milčic]] a významný barokní písmák [[František Jan Vavák]]. [125] => [126] => === Exulanti === [127] => V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny do [[Pruské Slezsko|pruského Slezska]]. Z obce Sadská prokazatelně emigroval už před rokem 1741 do [[Berlín]]a [[Matěj Vadimský]] (* 1702) s manželkou Kateřinou (roz. Štumpová) a dcerou Kateřinou. Kazatel [[Jan Liberda]], jeden z organizátorů emigrace, měl šest pomocníků a Matěj Vadimský ze Sadské byl jedním z nich. Spolu s kantorem Zlatníkem se starali o nově příchozí emigranty v [[Ziębice|Münsterbergu]]. Matěj byl starším českého sboru v Münsterbergu, tam se chtěl se svou rodinou usadit, a proto tam koupil dům. Na začátku roku 1745 ale rodina město kvůli válce opustila a po návratu do Berlína se jim narodila dcera. Do Münsterbergu se už nevrátili, ačkoli jim ještě v roce 1747 dům patřil. Matěj obchodoval s obilím v Berlíně. Tam 10. června 1752 zemřel.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Štěříková [129] => | jméno = Edita [130] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [131] => | titul = Pozváni do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku [132] => | vydání = 1 [133] => | vydavatel = Kalich [134] => | odkaz na vydavatele = Kalich [135] => | místo = Praha [136] => | počet stran = 599 [137] => | isbn = 80-7017-553-2 [138] => | isbn2 = 978-80-7017-553-8 [139] => | oclc = 57324279 [140] => }} [141] => [142] => === Lázeňství === [143] => V roce 1714 nechal farář [[Jan Vilém Schreitter ze Schreittenthalu|Jan Vilým Schreitter ze Schreittenthalu]] (farářem v Sadské 1711–1734) kopat vedle svého „močidla na len“ v místě pramene, z něhož obvykle pil a jemuž přisuzoval uzdravující moc. Pod zemí nalezli starší kamenem vroubenou studni. Na místě vztyčili kříž. Nad pramenem vznikla 1721 malá kaplička Bolestné Rodičky Boží a menší dřevěné lázeňské stavby (komůrky) včetně příbytku pro lázeňského, který byl zároveň kostelníkem. Polorozpadlá kaplička byla v roce 1775 stržena a vedle vystavěna nová kaple. Během 18. století se lázeňské stavby kolem pramene a kaple rozšiřovaly. Vystavěl se hostinec a zděná stavba pro ubytování hostů (roku 1751 – dle Vaváka).{{Citace periodika [144] => | příjmení = s. [145] => | jméno = n. [146] => | titul = Z nejstarších dějiny kostela „u Kaple“ [147] => | periodikum = Sadské noviny [148] => | datum vydání = 1932 [149] => | ročník = II. [150] => | číslo = 17 [151] => | strany = 2 [152] => }} U lázní byl roku 1837 založen i cukrovar, který během let zničil v prameni vodu. Lázně byly vyhledávané naposledy v 50. letech 19. století, pak byly zrušeny. [153] => [154] => Nové lázně (V Bořích za mlýnem Celnou, dnes na konci ulice Lázeňské) byly založeny spolu s městskou lázeňskou akciovou společností v roce 1882. Koncesi získal sadský lihovarník Ferdinand Tobolka, který ovšem záhy zkrachoval. Vlastní pramen vykopal a dřevěnou stavbu nad ním zbudoval prof. [[Otakar Georgius Paroubek|Otakar G. Paroubek.]]{{Citace periodika [155] => | titul = Zapomenuté jubileum [156] => | periodikum = Sadské noviny [157] => | datum vydání = 1932 [158] => | ročník = II [159] => | číslo = 19 [160] => | strany = 3 [161] => }} Po zkušenosti se soukromým koncesionářem Sadská odmítla prodat městské lázně, jako to udělali v obdobně velkých Poděbradech. Lázně proto postupně upadaly a Sadská zůstala z turistického a správního pohledu relativně nevýznamnou obcí. [162] => [163] => === Folklor === [164] => O lomu u Sadské se vypráví, že do něj někdo schválně nasadil [[Piraňa obecná|piraně]].{{Citace periodika [165] => | příjmení = Vančura [166] => | jméno = Tomáš [167] => | titul = Současné pověsti a fámy na Nymbursku [168] => | periodikum = Studia ethnologica Pragensia [169] => | datum vydání = 2018 [170] => | číslo = 2 [171] => | strany = 164–174 [172] => }} [173] => [174] => == Územněsprávní začlenění == [175] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [176] => * 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[https://cisleithanien.webnode.cz/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [177] => * 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady [178] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady [179] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [180] => * 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres PoděbradyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [181] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [182] => * 1949 Pražský kraj, okres Nymburk{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [183] => * 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk [184] => * 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk [185] => [186] => === Rok 1932 === [187] => Ve městě Sadská ''(3057 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1521-1522. (česky a německy) [188] => * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 4 elektrotechnické závody, cihelna, Cukrovarnická akciová společnost v Sadské, továrna pro fotografický obchod, hospodářské strojní družstvo, továrna na železná kamna, knihtiskárna, 2 mlýny, továrna na poživatiny, stavitel, továrna na cementářské stroje, továrna na stroje na klobouky, 2 velkostatky. [189] => * Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, 4 autodopravci, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, 3 galanterie, 2 hodináři, 11 hostinců, 3 hotely (U lva, Modrá hvězda, U Sokola), 4 kapelníci, 2 kožišníci, lázně, lékárna U Libuše, 2 nakladatelství, obchod s obuví Baťa, 2 radiopřístroje, Občanská záložna v Sadské, Okresní hospodářská záložna v Poděbradech, Spořitelna městská v Poděbradech, Spořitelní a záložní spolek pro město Sadskou, Živnostenská záložna v Sadské, stavební družstvo, tesařský mistr, 4 zahradnictví. [190] => [191] => === Současnost === [192] => Do roku [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|obecních voleb]] konaných na podzim 2014 byla starostkou obce Cecilie Pajkrtová (z [[Občanská demokratická strana|ODS]]). Po nich ji vystřídala [[Eva Jurinová]] ze Změny pro Sadskou.{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = Sapík [194] => | jméno = Lukáš [195] => | titul = Bývalá moderátorka Jurinová se stala starostkou Sadské na Nymbursku [196] => | periodikum = iDNES.cz [197] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [198] => | datum vydání = 2014-11-05 [199] => | datum přístupu = 2014-11-06 [200] => | url = http://praha.idnes.cz/starostkou-sadske-je-byvala-moderatorka-jurinova-fvs-/praha-zpravy.aspx?c=A141105_195953_praha-zpravy_jj [201] => }} V roce 2016 se stal starostou Milan Dokoupil ze stejné volební strany. [202] => [203] => == Doprava == [204] => '''Dopravní síť''' [205] => * Pozemní komunikace – Městem vedou [[silnice II/330]] Sadská – Nymburk – Činěves, [[silnice II/334|II/334]] Kouřim – Sadská a [[silnice II/611|II/611]] Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. [206] => * Železnice – Město leží na železniční [[Železniční trať Poříčany–Nymburk|trati 060]] Poříčany – Sadská – Hořátev – Nymburk. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1883. [207] => '''Veřejná doprava 2011''' [208] => * Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Kostelní Lhota, Nymburk, Pečky, Praha. [209] => * Železniční doprava – Po trati 060 vede linka S12 (Poříčany – Nymburk) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. Železniční stanicí Sadská jezdilo v pracovních dnech 22 párů osobních vlaků, o víkendech devatenáct párů osobních vlaků. [210] => [211] => == Pamětihodnosti == [212] => [[Soubor:Sadská nám škola 2.jpg|náhled|Budova školy na Palackého náměstí]] [213] => [[Soubor:Sadská kostel socha sv. Václava.jpg|náhled|Socha sv. Václava u kostela]] [214] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Sadské}} [215] => [216] => * [[Kostel svatého Apolináře (Sadská)|Kostel sv. Apolináře]] na kopci nad městem je zdaleka viditelnou dominantou labské krajiny. Byl postaven ve 12. století knížetem [[Bořivoj II.|Bořivojem II.]] jako původně [[románský sloh|románský]] při [[Klášter Sadská|sadském klášteře]]. Koncem 14. století přestavěn [[gotika|goticky]] se síťově sklenutým [[Kněžiště|presbytářem]]. V letech 1737–1739 byla provedena radikální [[baroko|barokně]]-[[gotika|gotická]] přestavba podle plánů [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]]. Ke gotickému presbytáři byla připojena napříč kostelní loď a věž, a tím byl vytvořen půdorys kříže. Na hlavním [[oltář]]i je obraz Kojící madony – vzácná [[Vlámsko|vlámská]] práce z poloviny [[17. století]]. Hlavní oltář je z roku 1722 od [[Kutná Hora|kutnohorského]] [[Řezbářství|řezbáře]] [[František Martin Katterbauer|F. M. Katterbauera]]. Oltářní obraz je z roku 1848 od [[Josef Vojtěch Hellich|Josefa Vojtěcha Hellicha]] (1807–1880) Před kostelem je křížek s ukřižovaným [[Kristus|Kristem]] a na zatravněném pozemku u kostela je socha [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Z kopce od kostela za dobré viditelnosti je vidět i na [[Sněžka|Sněžku]]. Z cesty od kostela ke hřbitovu je krásný rozhled na severovýchodní část města. [217] => * Barokní městská [[zvonice]] s bání pochází z roku 1691. Původně byla osazena hodinami a její přízemí sloužilo jako vězení. [218] => * [[Mariánský sloup|Mariánský morový sloup]] byl vztyčen roku 1748 na náměstí. Na sloupu je socha [[Madona|Panny Marie s Ježíškem v náručí]]. U paty sloupu jsou sochy [[Svatý Václav|sv. Václava]], [[Svatý Florián|sv. Floriána]], [[Apolinář z Ravenny|sv. Apolináře]] a [[Liborius|sv. Liboria]]. [219] => * Barokní socha [[Svatý Gothard|sv. Gotharda]] u silnice na Nymburk. Vysvěcena 20. července 1777. Původně stála na rozcestí cest do mlýna Celna a do Pístů, v roce 1908 byla přenesena na rozcestí cest do Nymburka a Hradištka. [220] => * Kaple Bolestné Panny Marie u silnice do Prahy byla postavena v letech 1714–1721 u [[léčivý pramen|léčivého pramene]]. Barokní podobu získala kaple v letech 1775–1779 pravděpodobně podle staršího návrhu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]]. Byla postavena nad zázračným pramenem na půdorysu dvou pronikajících elips. V okolí kaple bývaly v minulosti lázeňské budovy. [221] => * Dům s deskou W. A. Mozarta. V domě se zdobenou štukovou fasádou pobýval v roce 1787 [[hudební skladatel]] [[Wolfgang Amadeus Mozart]]. Jeho pobyt připomíná mramorová deska, osazená v roce 1902. [222] => * Observační pilíř o výšce 10,5 m se základnou 2,4 m. Byl zřízen v roce 1824 nad [[trigonometrie|trigonometrickým]] bodem při mapování. Jižně od tohoto bodu je krásný rozhled do krajiny. [223] => * Radnice s věžičkou a hodinami byla postavena v letech 1842–1843. V jejím štítu je [[Kolorování|kolorovaný]] znak města. [224] => * Budova školy v rohu náměstí je důstojnou dominantou. Byla postavena v roce 1902, projektant architekt [[Antonín Turek]]. [225] => * Pomník obětem světové války vytvořil v roce 1926 sochař [[Rudolf Březa]]. Tvoří ho socha [[legionář]]e v póze římského vojáka s automatickými zbraněmi u nohou. Vedle pomníku jsou žulové desky se jmény padlých vojáků. [226] => * [[Boží muka]] na polní cestě do [[Písty|Pístů]] byla zbořena v roce 1974. V roce 2013 byl Bílý kříž na původním místě obnoven. [227] => * V lomu na západním konci města se nacházejí tzv. ''Obří hlavy'' – zajímavé tvary vznikající při rozpadu [[opuka|opuky]] a tzv. ''dřínovské koule'' tvořící pevné lavice [[vápenec|vápenců]] v [[písčité slínovce|písčitých slínovcích]]. [228] => * [[Rokoko]]vý zámek s oranžérií v blízkosti kaple Bolestné Panny Marie. [229] => * Městské muzeum. Sadský rodák [[Otakar Georgius Paroubek]] odkázal ve své závěti (2. 2. 1909) svou knihovnu městu jako základ muzea. Ihned byl založen muzejní spolek a roku 1910 bylo [[Městské muzeum v Sadské]] zřízeno. Dnes je pobočkou [[Polabské muzeum|Polabského muzea]] v [[Poděbrady|Poděbradech]] a ve svých expozicích představuje historii Sadské a přibližuje místní významné rodáky.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie muzea v Sadské |url=http://www.polabskemuzeum.cz/vystavy-sadska/historie-muzea-v-sadske |datum přístupu=2017-04-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151009101052/http://www.polabskemuzeum.cz/vystavy-sadska/historie-muzea-v-sadske |datum archivace=2015-10-09 |nedostupné=ano }} [230] => * [[Secesní architektura|Secesní]] vily na ulici Lázeňská, některé navržené [[Jan Kotěra|Janem Kotěrou]]. [231] => * [[Funkcionalismus|Funkcionalistická]] vilka v ulici U Růži (č.e. 711), citující z [[Bedřich Feuerstein|Feuersteinova]] [[Nymburk|nymburského]] [[Krematorium v Nymburce|krematoria]], dnes po nevhodné přestavbě s fasádou obloženou umělým kamenem. [232] => * [[Paroubkovská kaplička]] při levé straně silnice II/330 ze Sadské do Zvěřínku [233] => * Do západní části katastrálního území města zasahuje přírodní památka [[Kersko (přírodní památka)|Kersko]]. [234] => [235] => == Rodáci == [236] => * [[František Xaver Němeček]] (1766–1849), hudební kritik, první Mozartův životopisec [237] => * [[Karl Daniel Weinrich]] (1843–1926), rakouský politik německé národnosti, poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu [238] => * [[František Krátký]] (1851–1924), fotograf [239] => * [[Otakar Georgius Paroubek]] (1856–1909), spisovatel a kartograf [240] => * [[Jindřich Skopec]] (1873–1942), profesor [[Minerva (dívčí gymnázium)|prvního dívčího gymnázia Minerva]], adjunkt archivu [[Kapitula pražského Hradu|kapituly pražského Hradu]], editor Pamětí [[František Jan Vavák|Františka J. Vaváka]] z Milčic{{Citace monografie [241] => | příjmení = Vavák, František Jan, 1741-1816. [242] => | titul = Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kniha VI-VII (1810-1816) [243] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/403620886 [244] => | vydání = Vyd. 1 [245] => | vydavatel = Karolinum [246] => | místo = V Praze [247] => | počet stran = 484 [248] => | isbn = 978-80-246-1482-3 [249] => | isbn2 = 80-246-1482-0 [250] => | oclc = 403620886 [251] => }} [252] => * [[Karel Vika]] (1875–1941), učitel, redaktor, spisovatel a vydavatel vlastních děl [253] => * [[Rudolf Sokol]] (1876–1927), geolog [254] => * [[Vlasta Jelínková]] (1904–1988), herečka [255] => * [[Václav Marek]] (1908–1994), cestovatel, spisovatel, lappolog a překladatel ze [[Sámské jazyky|sámských]] jazyků [256] => [257] => == Galerie == [258] => [259] => Sadska kostel.jpg|Kaple Bolestné Panny Marie [260] => Morový sloup v Sadské.jpg|Morový sloup na náměstí [261] => Zvonice v Sadské.jpg|Barokní městská zvonice [262] => Jezero Sadská ráno.jpg|Jezero Sadská [263] => Kostel sv. Apolináře.jpg|Sv. Apolinář s kostnicí a farou, Mardlův kříž (1808) [264] => Sv. Apolinář 1934.jpg|Sv. Apolinář (1934) [265] => Sadská 1934.jpg|Pohled od východu (1934) [266] => [267] => [268] => == Odkazy == [269] => === Reference === [270] => [271] => [272] => === Externí odkazy === [273] => * {{Commonscat}} [274] => * {{RÚIAN}} [275] => [276] => {{Pahýl}} [277] => {{Okres Nymburk}} [278] => {{Autoritní data}} [279] => {{Portály|Česko|Geografie}} [280] => [281] => [[Kategorie:Sadská| ]] [282] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [283] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [284] => [[Kategorie:Polabí]] [285] => [[Kategorie:Obce v okrese Nymburk]] [286] => [[Kategorie:Sdružení obcí "Kersko"]] [287] => [[Kategorie:Města v okrese Nymburk]] [288] => [[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]] [289] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Sadská

Sadská je město v okrese Nymburk. Leží v Polabské nížině na Poděbradsku, 37 km východně od Prahy na „staré“ silnici do Poděbrad.

More about us

About

Je obklopeno krásnou přírodou, což návštěvníkům nabízí možnosti pro relaxaci i aktivní odpočinek. Město má bohatou historii, která sahá až do středověku, a to přispělo k jeho jedinečné atmosféře. Sadská se pyšní historickými památkami, včetně kostela svatého Václava, který je oblíbeným cílem nejen místních obyvatel, ale i turistů. Architektura tohoto kostela, stejně jako dalších budov ve městě, je svědectvím o řemeslné zručnosti minulých věků. V městě se konají různé kulturní a společenské akce, které posilují komunitní ducha a přitahují návštěvníky. Tradiční slavnosti a trhy jsou skvělou příležitostí pro místní obyvatelstvo i turisty sdílet radost z kulturního dědictví a společně oslavit různorodost regionu. Příroda okolo Sadské je ideální pro cyklistiku a turistiku, a nabízí tak širokou škálu aktivit pro všechny generace. Tímto způsobem se lidé mohou nejen těšit na krásu krajiny, ale také se zdravě aktivně udržovat. Sadská představuje harmonickou kombinaci historie, kultury a přírody, což z ní činí skvělé místo pro život i návštěvu. Město pokračuje v rozvoji a modernizaci, a současně s láskyplným zachováváním svých tradic a hodnot.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Poděbrady','Otakar Georgius Paroubek','Nymburk','Písty','Svatý Václav','gotika','Bořivoj II.','Kilián Ignác Dientzenhofer','František Jan Vavák','Polabí','Matěj Vadimský','Praha'

Gotika

Gotika je umělecký a stavební sloh, který se objevil na přelomu 12.

Nymburk

Písty

Poděbrady

Polabí

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.