Array ( [0] => 14724090 [id] => 14724090 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Safíovci [uri] => Safíovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Širá říše Íránu
Íránský stát [2] => | originální název arabsky = ملک وسیع‌الفضای ایران
مملکت ایران [3] => | originální název = Molke Vasi’ al-Fazâye Irân
Mamlekate Irân [4] => | rok vzniku = [[1501]] [5] => | rok zániku = [[1736]] [6] => | více před = ne [7] => | před 1 = Akkojunluská říše [8] => | před 1 vlajka = Tamga of Bayandur (Aq Qoyunlu version).svg [9] => | před 2 = Tímúrovská říše [10] => | před 2 vlajka = Timurid.svg [11] => | před 3 = Širvanšáhové [12] => | před 3 vlajka = Shirvan gerb.png [13] => | před 4 = [14] => | před 4 vlajka = [15] => | před 5 = [16] => | před 5 vlajka = [17] => | více po = ne [18] => | po 1 = Afšárovská říše [19] => | po 1 vlajka = Nader Shah Flag.svg [20] => | po 2 = Hotakovci [21] => | po 2 vlajka = Black flag.svg [22] => | po 3 = Ruské impérium [23] => | po 3 vlajka = Flag of Russia.svg [24] => | po 4 = Osmanská říše [25] => | po 4 vlajka = Flag of the Ottoman Empire (eight pointed star).svg [26] => | vlajka = Safavid Flag.svg [27] => | článek o vlajce = [28] => | velikost vlajky = 120px [29] => | znak = [30] => | článek o znaku = [31] => | velikost znaku = 115px [32] => | mapa = The maximum extent of the Safavid Empire under Shah Abbas I.png [33] => | velikost mapy = 290px [34] => | mapa poznámka = Safíovská říše za vlády císaře [[Abbás I. Veliký|Abbáse I. Velikého]] [35] => | rozloha = [36] => | rozloha poznámka = [37] => | hlavní město = [[Tabríz]] ([[1501]]–[[1555]])
[[Kazvín (město)|Kazvín]] ([[1555]]–[[1598]])
[[Isfahán]] ([[1598]]–[[1736]]) [38] => | počet obyvatel = [39] => | počet obyvatel poznámka = [40] => | jazyky = [[perština]], [[ázerbájdžánština]], [[gruzínština]], [[Adygejština|čerkeština]], [[arménština]], [[turečtina]] [41] => | národnostní složení = [42] => | náboženství = [[Isná ašaríja|ší'itský islám dvanáctníků]] [43] => | státní zřízení = [[absolutní monarchie]] [44] => | měna = tuman, abbási (a abazi), šahi [45] => | vznik = [46] => | zánik = [47] => }} [48] => [49] => '''Safíovci''' ([[Perština|persky]] {{Cizojazyčně|fa|صفویان}}) je název [[dynastie]] [[Írán|perských]] [[Šáhanšáh|šáhů]], která vládla v letech [[1501]]–[[1736]]/[[1773]] a učinila z [[Ší'itský islám|šíitismu]] [[stát]]ní [[náboženství]] své říše. [50] => [51] => Dynastie byla [[Kurdové|kurdského]] původu, která emigrovala z [[Kurdistán]]u do [[Ardabíl]]u.https://www.encyclopedia.com/religion/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/empires-safavid-and-qajar [52] => [53] => == Historie == [54] => === Vznik safíovské říše === [55] => [[Soubor:Map Safavid persia.png|náhled|vlevo|upright|Územní vývoj safíovské Persie]] [56] => Počátky rodu Safíovců jsou spjaty se [[Šejk|šejchem]] [[Safí ad-dín]]em Ardabilským ([[1252]]–[[1334]]), který roku [[1301]] založil v Ardabílu [[Súfismus|súfijský]] řád, jenž se od poloviny [[15. století]] postupně militarizoval. Z jeho představitelů vynikl zejména šejch [[Šejch Džunajd|Džunajd]], sídlící v [[Šíván]]u a udržující dobré styky s [[Turkuti|turkitskou]] dynastií [[Akkojunluská říše|Akkojunlu]] z [[Diyarbakır]]u. Za Džunajdova vnuka [[Ismá‘íl I.|Ismá‘íla I.]] ([[1487]]–[[1524]]) se s pomocí [[Turci|tureckých]] vojáků, zvaných pro své červené čepice ''kizilbaši'', podařilo roku [[1501]] dobýt [[Tabríz]] a svrhnout hašteřící se vládce z rodu Akkojunlu; krátce nato byla ovládnuta i velká část Persie spolu s [[Irák]]em (do roku [[1508]]) a Ismá‘íl přijal titul šáha. [57] => [58] => Safíovskou vládu hned od počátku ohrožovali dva nebezpeční soupeři – [[Osmanská říše|osmanští]] [[Turci]] na západě a [[Uzbeci|Uzbekové]] vedení [[Muhammad Šajbání|Muhammadem Šajbáním]] na severovýchodě. Zatímco v případě druhých dosáhl Ismá‘íl rozhodného vítězství roku [[1510]] u [[Herát]]u, střetnutí s osmanským [[sultán]]em [[Selim I.|Selimem I.]] pro něj skončilo katastrofou – v [[Bitva na Čaldiránské rovině|bitvě na Čaldiránské rovině]] bylo jeho vojsko rozdrceno a Osmané dobyli dokonce i safíovské sídelní město Tabríz. Tato porážka zbrzdila na jistý čas expanzi nově vzniklého státu. [59] => [60] => === Tahmásp I. a jeho nástupci === [61] => Ismá‘ílův syn [[Tahmásp I.]] ([[1524]]–[[1576]]), muž silně závislý na svém okolí, bojoval stejně jako otec proti Uzbekům a Osmanům, přičemž musel strpět řadu neúspěchů, především na západě. Podařilo se mu sice udržet ve své moci perský [[Chorásán]], avšak Irák a [[Ázerbájdžán]] se ocitly v rukou [[istanbul]]ského sultána. Oba následující šáhové, [[Ismá‘íl II.]] a [[Muhammad Chodábende]], pak postrádali státnické schopnosti, takže teprve čtvrtý vladař dynastie, Abbás I., obnovil safíovskou moc v plném rozsahu. [62] => [63] => === Abbás I. Veliký === [64] => [[Soubor:Shah_Abbas_I_engraving_by_Dominicus_Custos_-_Antwerp_artist_printer_and_engraver.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Šáh [[Abbás I. Veliký|Abbás I.]] na soudobém evropském vyobrazení]] [65] => Za šáha Abbáse ([[1587]]–[[1629]]) zažila safíovská říše vrcholné období svých dějin – politicky i kulturně. Abbás byl nejmladším synem šáha Muhammada Chodábenda a již v útlém mládí se stal správcem chorásánské provincie, kde vládl jako zcela nezávislý panovník. V roce [[1587]], kdy byla říše vážně ohrožena vpádem osmanských vojsk, vytrhl tehdy sedmadvacetiletý princ proti otcově rezidenci [[Kazvín]]u, zmocnil se města a prohlásil se šáhem. Jedním z jeho prvních kroků bylo odstranění obou starších bratrů, kteří by mohli vznášet nároky na trůn, a potlačení vzpoury palácové gardy; tím si zabezpečil vládu. [66] => [67] => S Osmany uzavřel Abbás v roce [[1590]] mír a musel jim za to odstoupit Tabríz, [[Šírván]], [[Gruzie|Gruzii]] a [[Lúristán]]. Když takto zajistil klid na západních hranicích, obrátil se proti Uzbekům vedených [[chán]]em [[Abdulláh II. (Uzbekistán)|Abdulláhem II.]], které rozhodně porazil v roce [[1598]] u Herátu a odňal jim města [[Níšápúr]], Sabzavár a [[Isfaráin]], jichž se předtím zmocnili. Jeho vojevůdci mezitím obsadili Lúristán spolu s ostrovy v [[Perský záliv|Perském zálivu]] a na severu dobyli [[Gílán]] a [[Mázanderán]]. Nyní teprve zahájil Abbás zamýšlenou válku s Turky, s nimiž bojoval šťastně skoro až do konce svého života: v roce [[1601]] jim odňal Ázerbájdžán, část [[Arménie]] a Gruzie a později přidal ke svým ziskům i města [[Bagdád]], [[Nadžaf]] a [[Karbalá]] v Iráku. [68] => [69] => Tyto úspěchy umožnila důkladná reforma vojska, do té doby tvořeného hlavně [[Jezdectvo|jízdou]], při níž šáh využil služeb dvou [[Anglie|anglických]] dobrodruhů, [[Anthony Sherley|Anthonyho]] a [[Robert Sherley|Roberta Sherleyů]]. Jeden příslušník jejich družiny začal pro Peršany odlévat [[Dělo|děla]] a brzy byly zformovány nejen první perské dělostřelecké jednotky, ale i [[Pěchota|pěchotní]] oddíly vyzbrojené [[Mušketa|mušketami]] (tzv. ''tufangčíové''). Abbás však myslel i na státní reprezentaci, takže jeho sídelní město [[Isfahán]] zažilo v té době pravý rozkvět – počet obyvatel stoupl prý až na 600 000. Po celé zemi vznikaly pevné cesty vroubené [[Karavanseráj|karavanseráji]], budovaly se nové mosty, vzkvétalo hospodářství. Když Abbás v roce [[1629]] umíral, byla safíovská říše důstojnou protihráčkou obou významných velmocí v oblasti – osmanského impéria na západě a [[Mughalská říše|říše Velkých Mughalů]] na východě. [70] => [71] => === Úpadek safíovského státu === [72] => [[Soubor:Shah_soleiman_safavi.jpg|náhled|upright|vpravo|Šáh [[Safí II.]] (Sulajmán)]] [73] => Žádný z pozdějších Safíovců nedosáhl Abbásova formátu. Jeho vnuk a nástupce [[Safí I.]] bojoval sice úspěšně s uzbeckými [[Džánovci]], ale ztratil dočasně ve prospěch Velkých Mughalů [[Kandahár]] a na západě ve prospěch Osmanů Tabríz a Bagdád. Za [[Abbás II.|Abbáse II.]] ([[1642]]–[[1666]]) došlo poprvé k intenzivnějším kontaktům s [[car]]ským [[Rusko|Ruskem]], avšak slibně se rozvíjející vztahy ukončil konflikt, provázený vpádem [[kozáci|kozáků]] do [[Mázandarán|Mázandaránu]]. Na východě se v té době podařilo opět ovládnout Kandahár. [74] => [75] => Nový šáh [[Safí II.]], známý též pod jménem Sulajmán, musel strpět okupaci přístavu [[Kišm]]u [[Nizozemsko|Holanďany]], útoky a drancování kaspického pobřeží kozáky pod vedením atamana [[Stěnka Razin|Stěpana Razina]] a vedl drobnou válku s Uzbeky na severovýchodě, jejichž vpády byly odraženy. Jinak to byl panovník nebojovný, podléhající vlivu [[harém]]u a [[eunuch]]ů. Za šáha [[Husajn Šáh|Husajna]] ([[1694]]–[[1722]]) nastal ponenáhlý rozvrat říše, zčásti způsobený šáhovou bigotností a závislostí na bohoslovcích a právnících. Úpadek urychlovaly též společenské faktory, vysoké [[Daň|daně]], [[korupce]] úřednictva atd. [76] => [77] => V roce [[1722]] oblehl safíovské hlavní město Isfahán náčelník [[Afghánistán|afghánského]] kmene [[Ghilzáj]] [[Mír Mahmúd Hótakí|Mír Mahmúd]], který posléze donutil šáha Husajna k rezignaci a sám převzal vládu. Ačkoli byl brzy zavražděn svým bratrancem [[Ašraf Šáh|Ašrafem]], způsobila tato událost úplnou ztrátu vážnosti safíovského rodu a slabošský syn Husajnův [[Tahmásp II.]] na tom nebyl schopen nic změnit. Ve zmatcích, jež následovaly, soustředil veškerou moc do svých rukou náčelník kmene [[Afšárovci|Afšárů]] [[Nádir Šáh|Nádirkulí Beg]], jemuž se v letech [[1729]]–[[1730]] podařilo porazit [[Afghánci|Afghánce]] vedené Ašrafem. Nádirkulí Beg vystupující jako vojevůdce Tahmáspa II. (přijal na šáhovu počest jméno Tahmáspkulí Chán) obnovil rychle jednotu říše, v roce [[1732]] svrhl svého pána a po krátké periodě, kdy se kryl jménem loutkového šáha [[Abbás III.|Abbáse III.]], přijal v roce [[1736]] panovnický titul jako Nádir Šáh. [78] => [79] => Safíovci pak do perských dějin zasáhli už jen jednou – když měl jejich rod poskytnout legitimitu jinému [[Uzurpátor|uzurpátorovi]] trůnu, [[Mohamad Karím chán Zand|Karímu Chánovi]], jenž po zavraždění Nádira Šáha ([[1747]]) ovládl většinu Íránu. Avšak Safíovec [[Ismá‘íl III.]] byl spíše Karímovým vězněm než suverénem. V roce [[1773]] končí definitivně vláda safíovské dynastie v zemi. [80] => [81] => == Náboženská politika == [82] => Ačkoli Safíovci nebyli prvními šiítskými vládci Persie, jejich zásluhou je, že se ze šíitismu stalo dominantní vyznání v zemi. Před výboji Ismá‘íla I. existovaly velké šíitské komunity například v [[Qom|Kummu]] či [[Sabzevár]]u a ší‘u podporovali v [[10. století|10.]] a [[11. století]] i příslušníci rodu [[Bújovci|Bújovců]], vládnoucí jádru někdejší [[Abbásovci|abbásovské říše]]. Přesto však většina obyvatel Íránu zůstala až do safíovských dob [[Sunnitský islám|sunnitská]]. [83] => [84] => Nástup nové dynastie přinesl do náboženské situace v oblasti pronikavé změny. Postupně se ší‘a prosadila ve všech sférách života společnosti a utvořila hierarchická struktura duchovních (''‘ulamá'') na vrcholu se samotným šáhem, jehož hodnost se začala pokládat za posvátnou. Írán se stal feudální [[Teokracie|teokracií]]. Ruku v ruce s tím šlo protežování [[Perština|perštiny]] na úkor [[Arabština|arabského jazyka]], takže i literatura bohoslovná a právnická, kde dosud převládal jazyk [[Mohamed|Muhammadův]], byla ve značné míře psána persky. Se sunnitskými dynastiemi v zahraničí se Safíovci nacházeli ve stálém konfliktu. [85] => [86] => == Obchod a hospodářství == [87] => Pro hospodářství safíovské doby měla značný význam poloha Íránu mezi [[Středozemní moře|Středomořím]] se stále náročnějšími [[Evropa|evropskými]] trhy a [[Indie|Indií]] a střední [[Asie|Asií]] na východě. [[Hedvábná stezka]], vedoucí jednou ze svých větví přes severní Írán do Indie, byla obnovena v [[16. století]], především díky stabilitě nastolené Safíovci. Abbás I. podporoval přímý obchod s Evropou, zejména s Anglií a Nizozemskem, kde vzrůstala poptávka po perských [[Koberec|kobercích]], [[hedvábí]] a [[Textilie|textiliích]]. K dalším exportním artiklům patřili [[Kůň|koně]], [[Koza|kozí]] kůže a [[Perla|perly]], dovážely se naopak [[Kovy|kovové]] [[peníze]], [[Ovčí vlna|vlněné]] textilie z Evropy a [[Bavlna|bavlněné]] z [[Gudžarát]]u, [[koření]], kovy, [[káva]] a cukr. [88] => [89] => Vnitřní prosperitu se snažili šáhové zajistit podporou řemesel a [[zemědělství]] a za tímto účelem někdy přesouvali z místa na místo celé skupiny obyvatelstva, např. [[Arménie|arménské]] řemeslníky do Isfahánu atd. [90] => [91] => == Kultura == [92] => [[Soubor:Riza_i-Abbasi_-_Princely_Youth_and_Dervish.png|thumb|200px|Příklad Abbásího výtvarného stylu]] [93] => V [[Poezie|poezii]] a písemnictví nepřinesla doba vlády safíovské dynastie mnoho nových podnětů. Oslavné [[verš]]ované historie se dochovaly jen o Ismá‘ílovi I., přičemž autorem první byl [[Hátífí]] a druhé [[Kásimí]]. Jednou z příčin, proč se šáhové příliš nezajímali o poezii, bylo tvrdé pronásledování [[Mystika|mystiky]], z níž perské básnictví dosud čerpalo hlavní inspiraci. V [[Historiografie|historické]] produkci je situace o něco lepší, zejména zásluhou [[Jahjá ibn Abdullatíf al-Kazvíní|Jahjy ibn Abdullatífa al-Kazvíního]] (práce ''Lubbu-t-tavárích'' – Jádro dějin), [[Hasan Beg Rúmlú|Hasana Bega Rúmlú]] (''Ahsanu-t-tavárích'' – Nejkrásnější z dějepisů) a [[Iskandar Munší|Iskandara Munšího]] (''Ta‘rích-e ‘álamárá-je Abbásí'' – Svět krášlící historie Abbásova). [94] => [95] => V oblasti [[Architektura|architektury]] a [[Výtvarné umění|výtvarného umění]] je naproti tomu safíovská epocha jednou z nejvýznamnějších period v historii Íránu, a nejen jeho. Hlavní město Isfahán ozdobilo tehdy rozlehlé náměstí ''[[Naqš-e džahán|Majdán-e šáh]]'' (rozloha 510 × 165 [[metr|m]]), kolem něhož se seskupily význačné stavby – komplex [[bazar]]ů, karavanserájů, [[Medresa|medres]] a [[Mešita|mešit]] (největší je Šáhova mešita – ''Masdžid-e šáh''). Také v ostatních městech vyrostlo mnoho skvostných budov, z nichž vyniká zvláště hrobka zakladatele dynastie Safíuddína v Ardabílu či [[palác]] v mázandaránském [[Ašraf (město)|Ašrafu]]. [96] => [97] => Z malířů vynikl zejména [[Alí Rezá-je Abbásí]] ([[1565]]–[[1635]]), jehož kaligrafický styl ovlivnil řadu následovníků (isfahánská škola) a který zavedl do žánru takové prvky, jako např. polonahé ženy či zvýšený důraz na individuální rysy portrétovaných. Intenzivnější kontakt s Evropou přinesl obohacení stávajících výtvarných forem, přičemž v této oblasti lze pozorovat dokonce i vlivy [[Čína|čínské]]. Celkem vzato, zažila [[perská miniatura]] nebývalý rozkvět a byla napodobována v mnoha muslimských i nemuslimských zemích východu. [98] => [99] => Za vlády šáha Abbáse I. žil i jeden z nejproslulejších perských [[Filozof|filozofů]], známý pod jménem [[Sadrá]] či Sadruddín al-Šírází ([[1572]]–[[1641]]), který se pokusil sloučit [[Avicenna|Avicennovo]] učení, sufickou mystiku a šíitskou teologii v jeden celek. [100] => [101] => == Politické dědictví == [102] => Hlavní zásluhou Safíovců je, že po letech cizí nadvlády vytvořili silný perský národní stát, který navzdory dočasnému rozpadu v [[18. století]] přečkal v podstatě nedotčený až do moderní doby. Vezme-li se v úvahu, že tento stát vznikl v době největšího rozmachu osmanského impéria a jen o něco dříve než mocná říše Velkých Mughalů v Indii, je samotný fakt, že Safíovci dokázali těmto velmocím vzdorovat a ubránit svojí existenci, hodný respektu. [103] => [104] => == Seznam safíovských šáhů == [105] => * [[Ismá‘íl I.]] ([[1501]]–[[1524]]) [106] => * [[Tahmásp I.]] ([[1524]]–[[1576]]) [107] => * [[Ismá‘íl II.]] ([[1576]]–[[1577]]) [108] => * [[Muhammad Chodábende]] ([[1577]]–[[1587]]) [109] => * [[Abbás I. Veliký]] ([[1587]]–[[1629]]) [110] => * [[Safí I.]] ([[1629]]–[[1642]]) [111] => * [[Abbás II.]] ([[1642]]–[[1666]]) [112] => * [[Safí II.]] (Sulajmán I.) ([[1666]]–[[1694]]) [113] => * [[Husajn Šáh|Husajn]] ([[1694]]–[[1722]]) [114] => * [[Tahmásp II.]] ([[1722]]–[[1732]]) [115] => * [[Abbás III.]] ([[1732]]–[[1736]]) [116] => * [[Sulajmán II.]] ([[1749]]–[[1750]]) [117] => * [[Isma‘íl III.]] ([[1750]]/[[1752]]–[[1773]], jen nominálně v západních provinciích Persie) [118] => [119] => == Reference == [120] => [121] => [122] => == Literatura == [123] => * Tauer, Felix, ''Svět islámu'', Praha, Vyšehrad, 1984. [124] => * Krejčí, Aleš, ''Indo-perské umění,'' Panorama (KPVU), Praha, 2014. [http://www.world-trend.cz/2014/11/indo-perske-umeni/ Dostupné online] [125] => [126] => == Související články == [127] => * [[Dějiny Íránu]] [128] => [129] => == Externí odkazy == [130] => * {{Commonscat}} [131] => * [http://www.world-trend.cz/2014/11/indo-perske-umeni/ Safíjovci a Mughalové (česky)] [132] => * [http://www.bbc.co.uk/religion/religions/islam/history/safavidempire_1.shtml Safíovci na BBC stránkách (anglicky)] [133] => * [http://www.iranchamber.com/history/safavids/safavids.php Dějiny Safíovců na stránkách Iran Chamber Society (anglicky)] [134] => [135] => {{Autoritní data}} [136] => {{Portály|Írán|Novověk}} [137] => [138] => [[Kategorie:Safíovci| ]] [139] => [[Kategorie:Ázerbájdžánci]] [140] => [[Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu]] [141] => [[Kategorie:Perské dynastie]] [142] => [[Kategorie:Muslimské dynastie]] [143] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Safíovci

Safíovci (persky ) je název dynastie perských šáhů, která vládla v letech 1501-1736/1773 a učinila z .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1736','1501','1587','1524','1722','1629','1598','1732','1694','1773','1666','1576'

1501

1524

1576

1587

1598

1629

1666

Rok 1666 byl běžným rokem, který začal v pondělí.

1694

1722

1732

1736

1773