Array ( [0] => 14878933 [id] => 14878933 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samosprašnost [uri] => Samosprašnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Arabidopsis thaliana inflorescencias.jpg|náhled|Samosprašné květy huseníčku rolního]] [1] => [[Soubor:Cephalanthera damasonium 07.JPG|náhled|Krytosnubný květ okrotice bílé]] [2] => [3] => '''Samosprašnost''' (''autogamie''), někdy také '''samoopylení''', je [[opylení]] [[květ]]u přenesením vlastního [[pyl]]u z [[prašník]]u na [[blizna|bliznu]]. Opakem je [[cizosprašnost]], tj. přenesení cizího pylu. [4] => [5] => == Vlastní pyl == [6] => Existují dva rozdílné názory, co je „vlastní pyl“ v definici samosprašnosti. [7] => [8] => === Pyl z téhož květu === [9] => Květ je opylen pylem z totožného květu. Aby vůbec mohlo k samoopylení dojít, musí být květ [[oboupohlavnost|oboupohlavný]], tj. musí obsahovat funkční orgán samčí ([[tyčinka (botanika)|tyčinka]] s [[prašník]]em) i samičí ([[semeník]] s [[blizna|bliznou]]). Další nutnou podmínkou je časová [[synchronizace]] dozrávání [[vajíčko|vajíček]] a [[pyl]]u. K samoopylení dochází vzájemným pohybem tyčinek a [[pestík]]u, není nutný [[opylovač]]. Ve většině případů lze květ opylit i pylem z jiného květu téhož jedince nebo [[druh]]u, mnohdy po takovém opylení jsou kvalitnější [[plod (botanika)|plody]] a [[semeno|semena]], např. [[řepka olejka]].[http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?759 1botanika.wendys.cz]{{Citace elektronického periodika |titul=www.sgo.cz |url=http://www.sgo.cz/Stranky_predmetu/bi/download/1/9_pohlavni_rozmnozovani_vyssich_rostlin.doc |datum přístupu=2010-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110920101915/http://www.sgo.cz/Stranky_predmetu/bi/download/1/9_pohlavni_rozmnozovani_vyssich_rostlin.doc |datum archivace=2011-09-20 |nedostupné=ano }} [10] => [11] => '''Kleistogamie''' (krytosnubnost) je takový druh samoopylení, při kterém se tzv. kleistogamické květy vůbec neotvírají a opylení proběhne přímo v neotevřeném květu (v poupěti), kde se prašník s pylem přímo dotkne blizny. Krytosnubnost může být [[Obligátní parazit|obligátní]], např. u [[kruštík]]u či [[okrotice]], nebo [[fakultativní]], např. u [[rosnatka vláknitá|rosnatky vláknité]] nebo [[violka|violky]] – závisí na počasí nebo délce dne. Většina kleistogamických rostlin má mimo tyto květy i tzv. [[chasmogamie|chasmogamické]] květy, které se normálně otvírají, např. [[šťavel kyselý]] nebo [[hluchavka objímavá]].[http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR46.pdf botany.upol.cz][http://ekologie.upol.cz/ku/ogfop/3-Rozmnoz-systemy_08.pdf ekologie.upol.cz]{{Nedostupný zdroj}} [12] => [13] => === Pyl z květu téže rostliny === [14] => Květ je opylen pylem z květu téže rostliny. Takové opylení se nazývá [[geitonogamie]] a [[genetický kód|geneticky]] je proces opylení totožný s opylením pylem ze stejného květu. Zde již nutně nemusí být květy oboupohlavné. Toto samoopylení může probíhat také u rostlin, které mají květy [[jednopohlavnost|jednopohlavné]]. Podmínkou je, aby květy samčí i samičí byly na jedné rostlině a oba dozrávaly současně, např. některé vyšlechtěné [[kultivar]]y ([[odrůda|odrůdy]]) [[ořešák královský|ořešáku královského]]. K tomuto samoopylení je nutný opylovač, jako hmyz, vítr apod.[http://botanika.bf.jcu.cz/suspa/vyuka/materialy/populac/pyl.doc botanika.bf.jcu.cz]{{Citace elektronického periodika |titul=biomikro.vscht.cz |url=http://biomikro.vscht.cz/groups/biologie/kvet/opyleni.html |datum přístupu=2010-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100322210656/http://biomikro.vscht.cz/groups/biologie/kvet/opyleni.html |datum archivace=2010-03-22 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=www.zahradaweb.cz |url=http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarska-vyroba/Selekce-a-odrudy-oresaku__s513x44769.html |datum přístupu=2010-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120320075644/http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarska-vyroba/Selekce-a-odrudy-oresaku__s513x44769.html |datum archivace=2012-03-20 |nedostupné=ano }} [15] => [16] => Podle mnoha názorů je geitonogamie cizosprašné opylení.[http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?763 2botanika.wendys.cz][http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2026/ www.biolib.cz][http://www.dendrologie.cz/html_stranky/terminologie.htm www.dendrologie.cz]Geitonogamie. In: ''Akademický slovník cizích slov''. Praha: Academia, 1997, s. 259. {{ISBN|80-200-0607-9}}. [17] => [18] => == Samosprašnost v ovocnářství == [19] => V [[ovocnářství]] je za samosprašný považován jedinec (např. strom) nebo celý kultivar (odrůda), pokud se opylí pylem z libovolně umístěného květu stejného kultivaru (např. některé [[Broskvoň obecná|broskvoně]], [[Meruňka obecná|meruňky]], [[Višeň obecná|višně]]). Za cizosprašný je považován jedinec (např. strom) nebo celý kultivar, pokud k opylení potřebuje jiný kultivar a je lhostejno, zda tento jiný kultivar roste na druhém stromu nebo je [[roubování|přiroubován]] na strom, o jehož opylení se jedná (např. [[hrušeň|hrušně]], [[jabloň|jabloně]], [[Třešeň ptačí|třešně]]).ŠROT, Jaroslav. ''1000 dobrých rad zahrádkářům.'' Praha: Brázda, 1996. {{ISBN|80-209-0257-0}}. [20] => [21] => == Výhody samoopylení == [22] => Záruka vytvoření [[potomstvo|potomstva]] bez ohledu na přítomnost [[opylovač]]ů je vhodná pro rostliny v [[extrém]]ních [[biotop]]ech nebo osídlující nová území. Udržují se dobře [[adaptace|adaptované]] [[genotyp]]y prosperující v určitém prostředí, s minimálními [[fenotyp|genetickými]] ztrátami. Rostlina nemusí vynakládat energii na lákání opylovačů. [23] => [24] => == Nevýhody samoopylení == [25] => Nedochází k variabilitě, k „vylepšování“ rostliny, mohou se kumulovat nevhodné [[mutace]] a [[virové onemocnění|virová onemocnění]], může se projevit vliv stárnutí. Klesá podíl [[heterozygot]]ních jedinců v následujících generacích, vzrůstá [[homozygotnost]], vznikají tzv. čisté linie. Roste [[inbreeding]] mezi blízce příbuznými liniemi.[http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kbd/botanika_zemedelska/ZB_LS_2010/Zemedelska%20botanika_02_Reprodukcni%20zpusoby%20a%20promenlivost%20rostlin.pdf home.zf.jcu.cz]{{Nedostupný zdroj}} [26] => [27] => == Vývoj == [28] => Vývojově starší jsou oboupohlavé květy a samoopylení. Z těchto květů postupně vznikaly květy [[jednopohlavnost|jednopohlavné]] zakrněním nebo potlačením jednoho pohlavního orgánu, což zamezuje samoopylení. Tento proces nebyl nijak hromadný, u [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin má většina druhů oboupohlavné květy, jen 4 % rostlin jsou rostliny [[dvoudomost|dvoudomé]]. [29] => [30] => Mnohé rostliny s oboupohlavnými květy se sice nepřeměnily na jednopohlavné, ale vyvinuly několik způsobů, jak zabránit samoopylení: [31] => * [[Dichogamie]] – dozrávání vajíček a pylu v nestejnou dobu. [32] => * [[Herkogamie]] – prašníky a blizny jsou v květu od sebe prostorově odděleny. [33] => * [[Heterostylie]] – různí jedinci téhož druhu mají v květech tyčinky a čnělky dvou až tří rozdílných délek.{{Citace elektronického periodika |titul=leccos.com |url=http://leccos.com/index.php/clanky/dichogamie |datum přístupu=2010-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111017075749/http://leccos.com/index.php/clanky/dichogamie |datum archivace=2011-10-17 }}[http://www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/studium/predmety/genetika_01/gen_rost.ppt www2.zf.jcu.cz]{{Nedostupný zdroj}} [34] => [35] => == Odkazy == [36] => [37] => === Reference === [38] => [39] => [40] => === Externí odkazy === [41] => * [https://web.archive.org/web/20080513103658/http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/e38/38d.htm www.biologie.uni-hamburg.de] [42] => * [http://www.vesmir.cz/clanek/heterozygotnost-jako-obrana-proti-parazitum www.vesmir.cz] [43] => {{Autoritní data}} [44] => [45] => {{Portály|Rostliny}} [46] => [47] => [[Kategorie:Fyziologie rostlin]] [] => )
good wiki

Samosprašnost

Samosprašné květy huseníčku rolního Krytosnubný květ okrotice bílé Samosprašnost (autogamie), někdy také samoopylení, je opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Opakem je cizosprašnost, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'blizna','opylovač','prašník','pyl','jednopohlavnost','mutace','genotyp','hrušeň','potomstvo','hluchavka objímavá','Broskvoň obecná','Višeň obecná'

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Genotyp

Genotyp je soubor genetických informací, které jsou obsaženy v DNA jedince.

Hrušeň

Mutace

Opylovač

Prašník

Pyl