Array ( [0] => 15533606 [id] => 15533606 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sarod [uri] => Sarod [3] => Sarod MET DP-14177-002.jpg [img] => Sarod MET DP-14177-002.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => 8 [is_good] => 8 [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Sarod je tradiční indický hudební nástroj, který patří mezi strunné nástroje a má bohatou historii spojenou s indickou klasickou hudbou. Je vyroben ze dřeva, obvykle z druhu jalovce, a na svém povrchu má kovové struny, které produkují bohatý a hluboký zvuk. Sarod se vyznačuje jedinečným tónem, který dokáže skvěle vyjádřit širokou škálu emocí, od radosti až po melancholii. Tento nástroj je oblíbený mezi mnoha hudebníky, kteří ho používají jak při sólových vystoupeních, tak i v rámci hudebních ansámblů. Hráči na sarod se často obohacují o různé techniky a styly, což přispívá k neustálému vývoji a obohacení indické hudební tradice. Sarod se často představuje na koncertních pódiích po celém světě, čímž přispívá k šíření indické kultury a hudby. Sarod se také stal symbolem spojení mezi tradičními a moderními hudebními přístupy. Mnoho umělců experimentuje s jeho zvukem v různých hudebních žánrech, což dokazuje jeho univerzálnost a schopnost inspirovat nové generace hudebníků. Díky svému jedinečnému stylu a bohaté hudební kultuře, která ho obklopuje, je sarod nástrojem, který nadále okouzluje posluchače po celém světě a přispívá k pozitivnímu vnímání různorodosti hudebních tradic. [oai_cs_optimisticky] => Sarod je tradiční indický hudební nástroj, který patří mezi strunné nástroje a má bohatou historii spojenou s indickou klasickou hudbou. Je vyroben ze dřeva, obvykle z druhu jalovce, a na svém povrchu má kovové struny, které produkují bohatý a hluboký zvuk. Sarod se vyznačuje jedinečným tónem, který dokáže skvěle vyjádřit širokou škálu emocí, od radosti až po melancholii. Tento nástroj je oblíbený mezi mnoha hudebníky, kteří ho používají jak při sólových vystoupeních, tak i v rámci hudebních ansámblů. Hráči na sarod se často obohacují o různé techniky a styly, což přispívá k neustálému vývoji a obohacení indické hudební tradice. Sarod se často představuje na koncertních pódiích po celém světě, čímž přispívá k šíření indické kultury a hudby. Sarod se také stal symbolem spojení mezi tradičními a moderními hudebními přístupy. Mnoho umělců experimentuje s jeho zvukem v různých hudebních žánrech, což dokazuje jeho univerzálnost a schopnost inspirovat nové generace hudebníků. Díky svému jedinečnému stylu a bohaté hudební kultuře, která ho obklopuje, je sarod nástrojem, který nadále okouzluje posluchače po celém světě a přispívá k pozitivnímu vnímání různorodosti hudebních tradic. ) Array ( [0] => [[Soubor:Sarod 001.jpg|náhled|Sarod]] [1] => '''Sarod''' ({{Vjazyce2|hi|सरोद}}, {{Vjazyce2|ml|സരോദ്}}, z [[perština|perštiny]] dosl. "krásný zvuk") je bezpražcový [[Chordofon|mnohostrunný]] [[drnkací nástroj|drnkací]] [[hudební nástroj]] z rodiny [[loutna|louten]], spolu se [[sitár]]em jeden z nejpopulárnějších nástrojů severní [[Indie]], typický představitel hindustánské hudby. Klasickým doprovodným nástrojem je dvojice bubnů [[tabla]], případně [[Chordofon|strunný nástroj]] [[tampura]]. Často hraje spolu se [[sitár]]em či [[surbahar]]em. Sarod má oproti [[sitár]]u huboký, plný až těžký zvuk. Podobným nástrojem avšak s basovějším zvukem je vzácně vyráběný ''suršringar''. [2] => [3] => == Vzhled == [4] => Vzhled nástroje závisí na škole (''gharaně''), ke které hráč patří. V podstatě jsou tři základní typy: [5] => * Standardní typ sarodu má 18-19 strun, z čehož jsou 4 nebo 5 hlavní hrací struny, jedna nebo dvě rytmické struny ''čikarí'' a 10 až 11 strun rezonančních, zvaných ''taraf''. Vzhled tohoto raného modelu je připisován hráčům '''Niyamatullahu Khanovi''' z ''gharanay'' ve městě Lucknow a '''Ghulam Ali Khanovi''' z Gwalior-Bangash ''gharany''. [6] => * První typ se dělí na další dva. Odlišnosti jsou veskrze jen v tom, z jakého materiálu je hmatník a je li používána přídavná horní kovová rezonanční komora - ''tumba''. [7] => * Další typ školy '''Maihar gharana''' byl navržen '''Allauddinem Khanem''' a jeho bratrem Ayetem Ali Khanem. Celkově je nástroj delší a mohutnější než standardní typ. Celkový počet strun je 25, z toho 4 hlavní hrací struny, 4 struny ''jod'', dvě rytmické ''čikarí'' a 15 rezonančních strun. Tím je předurčen pro hraní ''álapů''. [8] => [[Soubor:Ustad Alauddin Khan.jpg|náhled|vpravo|200px|Alauddin Khan]] [9] => [10] => == Historie == [11] => Sarod je někdy považován za modifikaci afghánského nástroje '''rabáb'''. V dobách vzniku a ohraničování vlastní identity nástroje byl někdy nazýván jako "basový rabáb", avšak jeho tón je ve skutečnosti jen o trochu hlubší. Lalmani Misra ve svém díle Bharatiya Sangeet Vadya namítá, že sarod je spíše kombinací ''čitra víny'', středověkého ''rabábu'' a moderního ''suršringaru''. Existuje také teze, že je sarod odvozen od loutny ''oud''. V současnosti existují pro vznik sarodu dvě teorie: [12] => * Předek Amjaad Ali Khana jménem '''Mohammad Hashmi Khan Bangash''' používal afghánský rabáb na dvoře Maharádži z Rewy (dnes Madhya Pradéš). Jeho vnuk, '''Ghulam Ali Khan Bangash''' se stal později dvorním hudebníkem ve Gwalioru a je pravděpodobně zodpovědný za transformaci ''rabábu'' na sarod. [13] => * Jiná teorie hovoří o Madaru Khanovi a '''Niyamatullahu Khanovi'''. Jejich nástroj byl v podstatě stejný a objevil se ve stejné době (cca 1820). Je možné, že došli zcela nezávisle ke stejnému výsledku. Každopádně zásadními regiony pro vznik sarodu a vydobytí si své pozice byly Lucknow, Rewa a Gwalinor. Ve dvacátém století přispěl k finální podobě sarodu jako takového legendární hudebník a učitel Maihar ''gharany'' '''Allauddin Khan''', známý také jako ''guru'' Nikhila Banerjeeho, svého syna Ali Akbar Khana, své dcery Annapurny Devi a Raviho Šankara. [14] => [15] => == Části == [16] => Tělo nástroje je tradičně vydlabáno z jednoho kusu dřeva. Většinou se jedná o [[teak]] nebo dnes častěji o levnější ale stejně dobře znějící tun (Cedrela tuna). Količník je protáhlý, většinou osmiúhelníkového tvaru, nesoucí osm kolíků. Nultý pražec pro struny se nazývá '''méru''' (nebo ára), k němu je na boku připevněna bzučivá kobylka (podobná [[sitár]]ové) zvaná '''džavarí''' pro struny ''jod''. Obojí je vyrobeno z [[kost]]i, parohu, [[eben]]u nebo [[mosaz]]i. Hmatník je vypouklá ocelová deska bez jakýchkoli [[pražec (hudba)|pražců]], přesné tóny musí tedy hráč dle cviku nahmátnout jako na houslích či podobných nástrojích. Z ocelového hmatníku navíc při horní hraně vychází rezonanční struny. Kobylka z [[kost]]i, parohu nebo [[eben]]u je umístěna na bláně z kozí kůže, která slouží místo rezonanční desky. [[struna|Struny]] jsou z oceli a bronzu. Trsátko je trojúhelníkové, vybroušené ze slupky kokosového ořechu, [[eben]]u nebo [[kost]]i a nazývá se ''džava''. [17] => [18] => == Technika hry == [19] => [[Soubor:Bhattacharya Sarod.jpg|náhled|vpravo|200px|Sudheshna Bhattacharya, hráčka na sarod]] [20] => Herní pozice je dost podobná kytarové, ale při hře se vždy sedí na zemi. Hru značně stěžuje absence [[pražec (hudba)|pražců]]. [[struna|Struny]] musí být přitlačovány až na hmatník pomocí prstů nebo mezery mezi bříškem prstu a nehtem. Tím se od sebe v podstatě liší dva základní styly hry, přičemž používání bříšek prstů je pro začátečníka méně bolestivé a dnes také hojněji používané. Faktem ale je, že oba styly mačkání strun jsou různé co do kvality zvuku, který struna vydává. Při moderní technice je zvuk tupější, při klasické více zvonivý. [21] => [22] => == Světoví výrobci == [23] => * '''Hemen''' - bezkonkurenčně nejlepší světový výrobce, produkce ukončena po smrti majitele roku 2011 [24] => * [https://web.archive.org/web/20150930013438/http://hirenroysitar.com/ Hiren Roy] - výrobce sídlící v Kalkatě [25] => * [http://www.rikhiram.com Sanjay Rikhi Ram] - výrobce s vysokou prestiží (a nejvyššími cenami) sídlící v [[Dillí]], na západě slavný díky [[George Harrison|Georgi Harrisonovi]] - koupil si zde první sitár [26] => * [http://www.monojkrsardar.com Manoj Kumar Sardar] - Kalkata [27] => * [https://web.archive.org/web/20180307062218/http://radheymusic.com/ Radhey Shyam Sharma] - Váránasí a Kalkata [28] => [29] => == Hráči == [30] => [[Soubor:Dia7275_Ali_Akbar_Khan.jpg|náhled|vpravo|300px|Ali Akbar Khan]] [31] => [32] => === Mistři nástroje === [33] => * Allaudin Khan (1880-1972) [34] => * Hafiz Ali Khan (1888-1972) [35] => * Ali Akbar Khan (nar. 1922) [36] => * Aashish Khan (nar. 1939) [37] => * Amjad Ali Khan (nar. 1945) [38] => * Radhika Mohan Maitra (1917-1981) [39] => * Buddhadev Das Gupta (nar. 1933) [40] => * Vasant Rai (1942-1985) [41] => [42] => === Mladí hráči === [43] => * Alam Khan, Anirban Dasgupta, Amaan Ali Bangash, Ayaan Ali Bangash, Aditya Verma, Arnab Chakrabarty, Asad Qizilbaksh, Avijit Ghosh, Basant Kabra, Biswajit Roy Chowdhury, Debanjan Bhattacharya, Devjyoti Bose, K. Sridhar, Kalyan Mukherjee, Partho Sarodi, Pradeep Barot, Prattyush Banerjee, Professor Narendranath Dhar, Mukesh Sharma, Rajan Kulkarni, Vikash Maharaj, Puspen Dey, Rajeeb Chakraborty, Rajeev Taranath, Ranajit Sengupta, Suro Ranjan, Tejendra Majumdar, Wajahat Khan, Wali Ahmad Roufi [44] => [45] => == Odkazy == [46] => [47] => === Související články === [48] => * [[sitár]] [49] => * [[rága]] [50] => * [[surbahar]] [51] => * [[tampura]] [52] => * [[tabla]] [53] => * [[mridanga]] [54] => * [[pakhavadž]] [55] => * [[ghatam]] [56] => [57] => === Externí odkazy === [58] => * {{Commonscat}} [59] => * [https://web.archive.org/web/20110808052009/http://sarod.magnify.net/] [60] => * [http://www.musicalnirvana.com/instruments/sarod.html http://www.musicalnirvana.com/instruments/sarod.html] popis sarodu [61] => * [http://www.silverbushmusic.com/sarodtuning.html http://www.silverbushmusic.com/sarodtuning.html] {{Wayback|url=http://www.silverbushmusic.com/sarodtuning.html |date=20070824160617 }} informace o nástroji, např. ladění [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => {{Portály|Hudba}} [65] => [66] => [[Kategorie:Indické hudební nástroje]] [67] => [[Kategorie:Drnkací nástroje]] [] => )
good wiki

Sarod

Sarod Sarod ( z perštiny dosl. "krásný zvuk") je bezpražcový mnohostrunný drnkací hudební nástroj z rodiny louten, spolu se sitárem jeden z nejpopulárnějších nástrojů severní Indie, typický představitel hindustánské hudby.

More about us

About

Je vyroben ze dřeva, obvykle z druhu jalovce, a na svém povrchu má kovové struny, které produkují bohatý a hluboký zvuk. Sarod se vyznačuje jedinečným tónem, který dokáže skvěle vyjádřit širokou škálu emocí, od radosti až po melancholii. Tento nástroj je oblíbený mezi mnoha hudebníky, kteří ho používají jak při sólových vystoupeních, tak i v rámci hudebních ansámblů. Hráči na sarod se často obohacují o různé techniky a styly, což přispívá k neustálému vývoji a obohacení indické hudební tradice. Sarod se často představuje na koncertních pódiích po celém světě, čímž přispívá k šíření indické kultury a hudby. Sarod se také stal symbolem spojení mezi tradičními a moderními hudebními přístupy. Mnoho umělců experimentuje s jeho zvukem v různých hudebních žánrech, což dokazuje jeho univerzálnost a schopnost inspirovat nové generace hudebníků. Díky svému jedinečnému stylu a bohaté hudební kultuře, která ho obklopuje, je sarod nástrojem, který nadále okouzluje posluchače po celém světě a přispívá k pozitivnímu vnímání různorodosti hudebních tradic.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sitár','kost','eben','pražec (hudba)','Chordofon','tampura','tabla','surbahar','struna','drnkací nástroj','Kategorie:Indické hudební nástroje','Soubor:Sarod 001.jpg'