Array ( [0] => 14742985 [id] => 14742985 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Schistosomóza [uri] => Schistosomóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Schistosoma mansoni egg 4841 lores.jpg|náhled|Vajíčko ''Schistosoma mansoni'']] [1] => '''Schistosomóza''' (dříve též '''bilharzióza''', {{Vjazyce2|en|schistosomosis}} nebo {{Cizojazyčně|en|schistosomiasis}}) je významné parazitární onemocnění člověka a zvířat způsobené krevními [[motolice]]mi rodu [[Schistosoma]] (krevnička). Onemocnění bývá ve formě střevní, jaterní a urogenitální. Jedná se o nejvýznamnější infekční onemocnění lidí [[červ|helmintického]] původu na světě. Celosvětově je infikováno přes 200 miliónů lidí a dalších 600 miliónů je vystaveno riziku nákazySedlák, K., Tomšíčková, M. 2006. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. Scientia, Praha, 168 pp., {{ISBN|80-86960-07-2}}.. Onemocnění se vyskytuje v 76 zemích, přičemž více než 80 % nakažených lidí pochází ze subsaharské AfrikySchistosomiasis - disease information. Dostupné z: http://www.who.int/tdr/diseases/schisto/diseaseinfo.htm.. [2] => [3] => == Historie nemoci == [4] => Původci onemocnění byli identifikováni v egyptských mumiích starých více než 5000 let. Schistosomóza je známá rovněž ze starověké Číny. Původce – krevničku – poprvé popsal v roce [[1851]] mladý německý lékař [[Theodor Bilharz]], jenž pracoval v Káhirské nemocnici. Podle něj se proto onemocnění původně jmenovalo '''bilharzióza'''. Nicméně dávno před jeho popisem existují záznamy o této nemoci pocházející ze starověkého Egypta – Ebersův, Berlínský, Hearstův i Londýnský papyrushttp://www.who.int a http://www.cdc.gov. Tyto záznamy potvrdil bakteriolog [[Marc Armand Ruffer]] roku [[1909]], kdy jako první nalezl četná zkamenělá vajíčka schistosom ve dvou mumiích z [[XX. dynastie]] (1200–1075 př. n. l.). Dnes už ale také víme, že část případů těžké chudokrevnosti u Egypťanů bylo nutné připsat i na vrub jiného červa, střevního parazita [[Měchovec lidský|měchovce lidského]] (dvanácterníkového), ''Ancylostoma duodenale''. Červ byl obecně v zemi [[faraón]]ů hlavním symbolem nemoci a věřilo se, že vzniká ze zkažených [[Tělesné šťávy|tělesných šťáv]]. Vedle utrpení místního obyvatelstva měnila močová schistosomóza smělé dobyvatelské plány římských legií i Napoleonova expedičního sboru, umírali na ni misionáři, cestovatelé a dobrodruzi, angličtí vojáci v [[Búrské války|búrské válce]] a spousty dalších.Pollak, K., 1973. Medicína dávných civilizací. Orbis, Praha [5] => [6] => == Původce == [7] => {{Podrobně|Schistosoma}} [8] => Onemocnění způsobují parazitičtí helminti (červi) patřící do kmene Platyhelmithes, třídy Trematoda, čeledi Schistosomatidae a rodu Schistosoma ([[krevnička]]). Jedná se tedy o motolice, které se lokalizují v [[Céva|cévách]], respektive v [[žíla (biologie)|žilách]]. Proto se také nazývají „krevní motolice“. Jejich vývojový cyklus zahrnuje mezihostitele – vodního [[Plži|plže]] rodů ''[[Bulinus]]'' a ''[[Biomphalaria]]''. U člověka se vyskytuje celkem pět druhů schistosom s různým geografickým rozšířením a lokalizací v člověku: [9] => * ''[[Schistosoma mansoni|S. mansoni]]'' – střevní a jaterní schistosomóza; [10] => * ''[[Schistosoma haematobium|S. haematobium]]'' – močová schistosomóza; [11] => * ''[[Schistosoma japonicum|S. japonicum]]'' – jaterní a střevní schistosomóza; [12] => * ''[[Schistosoma mekongi|S. mekongi]]'' – střevní schistosomóza; [13] => * ''[[Schistosoma intercalatum|S. intercalatum]]'' – střevní schistosomóza. [14] => [15] => Člověk je hlavním [[hostitel]]em i [[Rezervoár (veterinářství)|rezervoárem]] těchto pěti druhů. Kromě těchto druhů se může člověk nakazit i dalšími druhy běžně parazitujícími u jiných savců. Například se může člověk nakazit druhy ''S. bovis'' a ''S. mattheei'', jež se vyskytují u skotu a jiných přežvýkavců. [16] => [17] => == Rozšíření == [18] => [[Soubor:Bilharziose.png|350px|náhled|Rozšíření schistosomózy ve světě (červeně).]] [19] => Schistosomóza se u lidí vyskytuje v tropickém a subtropické pásu Afriky, Asie a Ameriky. [20] => * ''S. mansoni'': západní a centrální Afrika, Střední Východ a Arabský poloostrov, s africkými otroky byla introdukována do Jižní Ameriky, kde se značně rozšířila (zejména Brazílie, Venezuela, Karibská oblast) [21] => * ''S. haematobium'': Egypt a celá severní Afrika, částečně i jižní střední Afrika, Arabský poloostrov, Střední Východ [22] => * ''S. japonicum'': Čína, Filipíny, Korejský poloostrov, Indonésie, dříve i Japonsko (poslední případ 1977, oficiální eradikace 1996) [23] => * ''S. mekongi'': Kambodža, Laos [24] => * ''S. intercalatum'': subsaharská Afrika [25] => [26] => == Zdroj infekce a přenos == [27] => Zdrojem infekce lidských druhů schistosom jsou infikovaní lidé a primáti, kteří kontaminují vodu stolicí a močí. V případě, že je ve vodním zdroji přítomen vhodný mezihostitel, může probíhat vývojový cyklus motolic a z plžů se po určité době uvolňují [[furkocerkarie]]. Ty plavou ve vodě a hledají vhodného hostitele. Člověk se nakazí jakýmkoliv kontaktem s vodou obsahující plovoucí furkocerkarie. Koupání v oblastech s endemickým výskytem je tudíž velmi nebezpečné. Člověk se může nakazit i při brodění bažinou, rýžovými poli apod. [28] => [29] => == Patogeneze a klinické příznaky == [30] => Průběh onemocnění a klinické příznaky závisí na intenzitě napadení (množství proniknuvších furkocerkarií), fázi infekce, imunitním stavu člověka a na tom, který orgán je postižen. Vlastní patogenním činitelem způsobujícím obraz nemoci nejsou samotní červi, nýbrž jimi nakladená vajíčka, které při své cestě ven z organismu poškozují tkáně a vyvolávají imunitní odpověď v podobě specifických zánětů. [31] => [32] => V prvním invazivním stádiu nemoci se v místě průniku cerkarií do kůže objevuje asi po 48 hodinách ohraničená dermatitida (zánět kůže). Za 2-7 týdnů po infekci cerkáriemi se vyvíjí akutní schistosomóza (hyperergická reakce, Katayama’s fever) trvající po několik týdnů. Akutní schistosomóza souvisí s tím, že samičky motolic začínají klást vajíčka do tkání hostitele. Projevuje se horečkami, kašlem, bolestmi břicha, průjmem, hepatosplenomegálií (zvětšení jater a sleziny) a eosinofilií. Po několika měsících přechází v chronickou schistosomózu. Konkrétní příznaky a postižení orgánů pak závisí na druhu schistosomy. [33] => [34] => === Močová schistosomóza === [35] => U močové schistosomózy (též urogenitální) způsobené ''S. haematobium'' je hlavním příznakem krev v moči a zánět močového měchýře. Motolice jsou usazeny v žilách močového měchýře a při průchodu vajíček z cévního řečiště jsou poškozovány tkáně močového ústrojí. Ve stěně močového měchýře postupně dochází k fibróze až kalcifikaci. Důsledkem fibrózy je potom selhávání ledvin a další s tím spojené komplikace. Další možnou komplikací je vznik nádorů močového měchýře. [36] => [37] => === Střevní schistosomóza === [38] => Je způsobená druhy ''S. mansoni'', ''S. japonicum'', ''S. mekongi'' a je provázena hlenohnisavými krvavými průjmy, bolestmi břicha a zánětem střev. Ukládání vajíček ve stěně střeva vede k tvorbě granulační tkáně a vzniku pseudopolypů. To může vést až k totálnímu ucpání střev. Vajíčka pronikající do jater způsobují cirhózu jater. [39] => [40] => === Jaterní schistosomóza === [41] => Samičky motolic (''S. japonicum'', ''S. mansoni'') se usazují v žilní síti jater a vajíčka tak porušují jaterní tkáň a z toho plynou veškeré příznaky. Dochází k zvětšení jater, [[jaterní cirhóza|jaterní cirhóze]]. Narušení jaterní funkce se manifestuje vznikem [[edém]]ů (typický je ascites = vodnatelnost v břišní dutině) a [[Chudokrevnost|anémie]]. [42] => [43] => == Terapie a prevence == [44] => Lékem volby všech druhů schistosomóz je '''[[praziquantel]]'''. U ''S. mansoni'' se rovněž používá [[oxamnichin]]. U močové schistosomózy se osvědčil i [[nitridazol]]. [45] => [46] => == Reference == [47] => [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{Commonscat}} [51] => * '''česky''' [52] => ** [http://www.vesmir.cz/clanek/krevnicky-napadaji-cloveka-i-v-cechach Krevničky napadají člověka i Čechách] [53] => ** [http://www.lf3.cuni.cz/mikrobiologie/parazitologie/kolarova/schist/ Přednáška o schistosomóze] [54] => ** [http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2003/01/03.pdf Schistosomóza močového traktu] [55] => ** [http://www.solen.cz/savepdfs/int/2003/02/03.pdf Riziko importu schistosomózy] [56] => [57] => * '''anglicky''' [58] => ** [http://www.who.int/tdr/diseases/schisto/diseaseinfo.htm Informace WHO] [59] => ** [http://www.patient.co.uk/showdoc/40000487/ Schistosomiasis] {{Wayback|url=http://www.patient.co.uk/showdoc/40000487/ |date=20070927173306 }} [60] => {{Autoritní data}} [61] => [62] => {{Portály|Medicína}} [63] => [64] => [[Kategorie:Lékařská parazitologie]] [65] => [[Kategorie:Parazitární onemocnění]] [66] => [[Kategorie:Zoonózy]] [67] => [[Kategorie:Motolice]] [] => )
good wiki

Schistosomóza

Vajíčko Schistosoma mansoni Schistosomóza (dříve též bilharzióza, nebo ) je významné parazitární onemocnění člověka a zvířat způsobené krevními motolicemi rodu Schistosoma (krevnička). Onemocnění bývá ve formě střevní, jaterní a urogenitální.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Schistosoma mansoni egg 4841 lores.jpg','1909','jaterní cirhóza','Soubor:Bilharziose.png','hostitel','Schistosoma mekongi','Biomphalaria','Schistosoma haematobium','Schistosoma','Plži','červ','1851'

1851

1909

Červ

Hostitel

Plži

Schistosoma