Array ( [0] => 14876677 [id] => 14876677 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Selkupové [uri] => Selkupové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Selkupové jsou domorodým národem, který žije na severu Sibiře v oblasti mezi Obem a Jenisejem. Tato etnická skupina je známá svým tradičním způsobem života, který zahrnuje lov, rybolov a sběr plodů. Selkupové mají také svou vlastní kulturu a jazyk, který je blízce příbuzný jazyku vepsovskému. Historicky byli Selkupové kočovným národem, který žil v malých skupinkách a putování prováděli pomocí lodí a saní tažených soby. Jejich způsob života se však v průběhu 20. století změnil kvůli kolonizaci a industrializaci oblasti. Selkupové byli silně ovlivněni ruskou kulturou a ideologií, což se projevuje ve změnách jejich tradičních zvyků a způsobu života. Mnoho Selkupů se přestěhovalo do měst a začali pracovat v průmyslu nebo v zemědělství. Toto odloučení od jejich přirozeného prostředí mělo významný dopad na jejich kulturu a sociální strukturu. Selkupové jsou dnes menšinou vlastní svému území a čelí mnoha výzvám, jako je ztráta tradičních dovedností, strukturovaný způsob života a ochrana životního prostředí. Existují však i iniciativy, které se snaží obnovit a udržovat jejich kulturu a tradiční způsob života. Celkově lze říci, že Selkupové jsou unikátní kmen s bohatou historií a kulturou, který se snaží přizpůsobit modernímu světu, aniž by ztratili svou identitu. [oai] => Selkupové jsou domorodým národem, který žije na severu Sibiře v oblasti mezi Obem a Jenisejem. Tato etnická skupina je známá svým tradičním způsobem života, který zahrnuje lov, rybolov a sběr plodů. Selkupové mají také svou vlastní kulturu a jazyk, který je blízce příbuzný jazyku vepsovskému. Historicky byli Selkupové kočovným národem, který žil v malých skupinkách a putování prováděli pomocí lodí a saní tažených soby. Jejich způsob života se však v průběhu 20. století změnil kvůli kolonizaci a industrializaci oblasti. Selkupové byli silně ovlivněni ruskou kulturou a ideologií, což se projevuje ve změnách jejich tradičních zvyků a způsobu života. Mnoho Selkupů se přestěhovalo do měst a začali pracovat v průmyslu nebo v zemědělství. Toto odloučení od jejich přirozeného prostředí mělo významný dopad na jejich kulturu a sociální strukturu. Selkupové jsou dnes menšinou vlastní svému území a čelí mnoha výzvám, jako je ztráta tradičních dovedností, strukturovaný způsob života a ochrana životního prostředí. Existují však i iniciativy, které se snaží obnovit a udržovat jejich kulturu a tradiční způsob života. Celkově lze říci, že Selkupové jsou unikátní kmen s bohatou historií a kulturou, který se snaží přizpůsobit modernímu světu, aniž by ztratili svou identitu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Selkupové [2] => | obrázek = Selkup man.jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = 4 249 (2002) {{Citace elektronické monografie [5] => | titul = Всероссийская перепись населения 2002 года. Коренные малочисленные народы Российской Федерации. Размещение населения коренных малочисленных народов по территориям преимущественного проживания КМН [6] => | url = http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_13_01.xls [7] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [8] => | datum vydání = 2002 [9] => | datum přístupu = 2010-08-22 [10] => | jazyk = rusky [11] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060108025003/http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_13_01.xls [12] => | datum archivace = 2006-01-08 [13] => | nedostupné = ano [14] => }} [15] => | regiony = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [16] => | jazyky = [[ruština]], [[selkupština]] [17] => | náboženství = [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[Šamanismus]] [18] => | příbuzní = [[Něnci]], [[Nganasanové]] [19] => }} [20] => [[Soubor:Flag of Selkup people.svg|náhled|vpravo|Vlajka Selkupů]] [21] => [[Soubor:Uralské jazyky.png|náhled|300px|jazyková mapa znázorňující rozšíření [[Uralské jazyky|uralských jazyků]] (včetně [[Selkupština|selkupštiny]])]] [22] => [23] => '''Selkupové''' ({{Vjazyce2|ru|''Селькупы''}}, [[Selkupština|selkupsky]] ''сёль'куп''; ''söl'kup'' – ''söl'' znamená země, ''kup'' člověk), též '''[[Osťáci|Osťáko]]-[[Samojedi]]''', jsou národ čítající přibližně 4 300 příslušníků žijících na [[západ]]ní [[Sibiř]]i podél řeky [[Taz (řeka)|Taz]] a na středním toku [[Ob]]u a [[Jenisej]]e, tedy v [[Ťumeňská oblast|Ťumenské oblasti]] ([[Jamalo-něnecký autonomní okruh]]), [[Tomská oblast|Tomské oblasti]] a v [[Krasnojarský kraj|Krasnojarském kraji]].{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = THE SELKUPS [25] => | url = http://www.eki.ee/books/redbook/selkups.shtmlp [26] => | datum přístupu = 2010-08-09 [27] => | vydavatel = The Red Book of the Peoples of the Russian Empire [28] => | jazyk = anglicky [29] => }}{{Nedostupný zdroj}} [30] => [31] => == Antropologie == [32] => Selkupové jsou [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] rasy, avšak mongoloidní rysy jsou méně nápadné než u severních [[Samojedi|Samojedů]] ([[Něnci]]). Jsou menšího vzrůstu (do 160 cm) a mají krátkou lebku. Oči i vlasy mají tmavé. Na rozdíl od ostatních [[Samojedi|Samojedů]] jsou [[Vousy|vousatí]]. [33] => [34] => == Jazyk == [35] => {{Podrobně|Selkupština}} [36] => [[Selkupština]] náleží do [[Uralská jazyková rodina|uralské jazykové rodiny]], do jižní větve [[Samojedské jazyky|samojedských]] jazyků. Je to jediný živý jazyk z jižních samojedských jazyků. Má tři [[dialekt]]y: severní (tazovský), rozšířený podél řek [[Taz (řeka)|Taz]] a [[Jenisej]], centrální (tymský) podél řek [[Tym (přítok Obu)|Tym]], [[Vasjugan]] a [[Vach]] a jižní (ketský) kolem řek [[Ket]] a [[Ob]]. [37] => [38] => == Historie == [39] => Předci [[Samojedi|Samojedů]] obývali oblast severozápadně od [[pohoří]] [[Ural]] a během [[1. tisíciletí př. n. l.]] začali migrovat na [[východ]] a [[jihovýchod]].{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení = Joronen [41] => | jméno = Osmo [42] => | titul = The Samoyed and Ugric People [43] => | url = http://uralica.com/finmaps.htm [44] => | datum přístupu = 2010-08-09 [45] => | vydavatel = Historical Maps of Finno-Ugric People (1935) [46] => | jazyk = anglicky [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100823073133/http://uralica.com/finmaps.htm [48] => | datum archivace = 2010-08-23 [49] => | nedostupné = ano [50] => }} [51] => [52] => Od [[15. století]] se dostali Selkupové, a jiné národy žijící v jejich blízkosti ([[Něnci]], [[Mansové]], [[Chantové]]) pod vládou [[Tataři|tatarského]] [[Sibiřský chanát|Sibiřského chanátu]] a byli nuceni odvádět [[daně]] (většinou v podobě [[Kožešina|kožešin]]). V roce [[1598]] skončila [[nadvláda]] Tatarů a Selkupové přešli a celé území bývalého chanátu přešlo pod nadvládu [[Ruské carství|Ruského carství]]. Ani Selkupové se nevyhnuli ruským výběrčím daní a byli podmaněni [[Rusové|Rusy]]. [[Sebevražda]] byla často lepší než život v [[Otrokářství|otroctví]]. [53] => [54] => [[Christianizace]] Selkupů začala v [[18. století]]. Větší pozornost byla však věnována jejich [[Rusifikace|rusifikaci]] než [[náboženství]]. Selkupové dostávali ruská jména. Jejich náboženství však nebylo tolik ovlivněno – tradiční [[šamanismus]] byl donedávna praktikován. Ruští [[kozáci]] nazývali tento domorodý lid podle pestrého oblečení z kožek drobné lesní zvěře a ptáků ''Strakatou hordou.''{{Citace monografie [55] => | příjmení = Metělskij [56] => | jméno = Georgij [57] => | titul = Na Jamalu končí země [58] => | vydání = 1 [59] => | vydavatel = NPL - Nakladatelství politické literatury [60] => | místo = Praha [61] => | rok vydání = 1963 [62] => | počet stran = 236 [63] => | strany = 97 [64] => }} [65] => [66] => Ve 30. letech [[20. století]] byli Selkupové nuceni vládou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] se usadit ve [[Vesnice|vesnicích]] a [[kolchoz]]ech. Jejich tradiční náboženství ([[šamanismus]]) bylo zakázáno a [[Dítě|děti]] byly posílány do [[Internátní škola|internátních škol]]. To u dětí vedlo k odcizení z jejich tradičního [[Životní prostředí|životního prostředí]] a jejich [[Kultura|kultury]].{{Citace elektronické monografie [67] => | příjmení = Alexander [68] => | jméno = Bryan [69] => | příjmení2 = Alexander [70] => | jméno2 = Cherry [71] => | titul = The Selkups [72] => | url = http://www.arcticphoto.co.uk/selkups.asp [73] => | datum vydání = 2009 [74] => | datum přístupu = 2010-08-09 [75] => | vydavatel = Arcticphoto - Facts [76] => | jazyk = anglicky [77] => }} [78] => [79] => == Náboženství == [80] => Ačkoli se dnes většina Selkupů v současnosti hlásí k [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]], původním náboženstvím byl [[šamanismus]]. Hlavními funkcemi šamana (''tetypy'') bylo [[Léčba|léčit]] nemocné, předpovídat úspěšnost [[lov]]u a připravit obětiny dobrým duchů. [[Šaman]]ův oděv se skládá z pláště pošitého [[Kovy|kovovými]] ozdobami a obrazy zvířat-pomocníků (například [[hadi]], [[Ještěrkovití|ještěrky]], [[ptáci]] a jiná [[Živočichové|zvířata]]), kovové [[Čelenka|čelenky]]. Šamani používali ke svým obřadům [[šamanský buben]] či různé kouzelné [[písně]].{{Citace elektronické monografie [81] => | příjmení = Golovnyov [82] => | jméno = A. [83] => | titul = Selkup [84] => | url = http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Selkup.html [85] => | datum přístupu = 2010-08-10 [86] => | vydavatel = Countries and their cultures [87] => | jazyk = anglicky [88] => }} [89] => [90] => Selkupové uctívali [[duch]]y přírody – [[les]]ů, [[Voda|vody]] a také duchy předků. Jejich obrazy byly ukládány v malých posvátných přístřešcích v lese kde jim lidé zanechávali obětiny v podobě zvířat, [[Potravina|jídla]] a [[Domácí potřeby|domácích potřeb]]. Tyto posvátné přístřešky také sloužily jako speciální zdroj pomoci – v těžkých časech si zde Selkupové uložené věci vypůjčili. Ty později vrátili. [91] => [92] => == Tradiční způsob života == [93] => Selkupové byli tradičně polokočovní či usedlí [[Lovec|lovci]] a [[rybář]]i. U řeky [[Ob]] hlavně rybařili ([[Plotice obecná|plotice]], [[štika]], [[jeseter]]). U řek [[Tym (přítok Obu)|Tym]] a [[Taz (řeka)|Taz]] se naopak živili lovem lesní zvěře ([[Los evropský|los]], [[rosomák]], [[sobol]], [[Veverka|veverky]]). Podle vzoru [[Něnci|Něnců]] a [[Evenkové|Evenků]] se severní Selkupové navíc živili kočovným chovem [[Sob polární|sobů]]. Jedno [[stádo]] čítalo přibližně 10–30 sobů. Jižní Selkupové se kromě lovu a rybolovu také živili i [[zemědělství]]m – pěstováním [[tabák]]u (''çope'') a [[ječmen]]e (''laaria''). Kromě lovu, rybolovu, chovu sobů a zemědělství si Selkupové obstarávali potravu [[Sběrač|sběrem]] lesních plodů – bobulí, ořechů a různých kořenů a hlíz. [94] => [95] => === Obydlí === [96] => Selkupští kočovní pastevci sobů žili tradičně v kónických stanech – [[čum]]ech. Ty se dají snadno rozložit i složit, proto byly praktické pro kočující pastevce. Jsou tvořeny kuželovitou konstrukcí z dřevěných tyčí nebo úzkých [[Kmen (botanika)|kmenů]] které se přikryjí plachtou či [[kůže]]mi v [[Zima|zimě]], nebo stromovou [[Borka|kůrou]] v [[Léto|létě]]. Uprostřed stanu je [[ohniště]], postele jsou ze suchých větví a rohoží které se přikryjí [[kožešina]]mi. Usedlí Selkupové žijí v obydlích zvaná ''karamo'' – dřevěné chýše z části zabudované v zemi (hlavně ve strmých kopcích), a v [[Zemnice|zemnicích]] (''poi-mot'') ve tvaru čtyřbokého [[Komolý jehlan|komolého jehlanu]] ze stromových kmenů pokrytých stromovou kůrou.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = Šelomovna [98] => | jméno = Taťjána [99] => | titul = Селькупы [100] => | url = http://www.hrono.ru/etnosy/selkupy.html [101] => | datum vydání = 2000 [102] => | datum přístupu = 2010-08-10 [103] => | vydavatel = Chronos [104] => | jazyk = rusky [105] => }} [106] => [107] => === Transport === [108] => [[Sáně]] tažené [[Pes domácí|psy]], [[Sob polární|soby]] a [[lyže]] jsou tradiční [[Zima|zimní]] [[Dopravní prostředek|dopravní prostředky]]. V létě se Selkupové přepravovali na řece pomocí vydlabaných [[člun]]ů a větších [[Loď|lodí]] (''Ilimki'') ve kterých se mohlo jak stát tak i sedět a mohly unést 8–10 lidí. Dnes jsou běžné moderní dopravní prostředky jako [[Motorový člun|motorové čluny]] a [[Sněžný skútr|sněžné skútry]]. [109] => [110] => == Folklór == [111] => [112] => === Ústní tradice === [113] => Pro selkupský [[folklór]] jsou příznačná zejména vyprávění – ''tentyl'' a ''čaptä'' – [[Pohádka|pohádky]] o [[bohatýr]]ech kteří vítězí nad zlými duchy nebo trestají nespravedlnost mezi lidmi. [114] => [115] => Takovýmto bohatýrem je například ''Iča'', kterého v jedné selkupské pohádce chytí duch lesa (''mačil' loz'') a chce ho sníst. Avšak [[hrnec]] ve kterém chtěl Iču vařit byl příliš malý a tak se duch vydal pro větší. Mezi tím Iča zabil duchovy dcery a s [[popel]]em z [[ohniště]] se ukryl na [[strom]]. Když se duch vrátil rozzlobil se a začal Iču hledat. Našel ho na stromě a chtěl strom pokácet ale zvířata mu ukradla [[Sekera|sekeru]]. Iča se nabídl že mu sám skočí do úst. Duchovi se tento nápad líbil a tak co nejvíce otevřel ústa a čekal pod stromem. Iča mu do obličeje nasypal popel z ohniště a tak ho oslepil. Iča ducha zabil a chtěl jej spálit. Jak duch hořel z ohně vyletovaly jiskry které se proměňovaly v [[komár]]y. Takto se podle Selkupů zrodili komáři. [116] => Jiný příběh o Ičovi vzdáleně připomíná [[Hans Christian Andersen|Andersenovu]] pohádku ''Mikula a Mikulka''. Bohatýr opakovaně přechytračil hamižného a závistivého náčelníka (selkupsky ''kok'') Korseho. Korse se rozzlobil a nechal Iču svázat do surové kůže, v níž ho potom chtěl utopit. Když Iča ležel v kůži na břehu řeky, přijel tam ruský kupec. Iča mu řekl, že uvnitř kůže sbírá mince, a kupec ho vytáhl ven, aby se potom do kůže sám nasoukal. Když přišel Korse Iču utopit, nepoznal, nepoznal, že v kůži je někdo jiný a hodil kupce do řeky. Když se Korse dozvěděl, že Iča získal majetek (přivlastnil si kupcovo zboží), začal mu opět závidět. iča mu namluvil, že bohatství našel na dně řeky, Korse chtěl také přijít k majetku v řece, ale utonul.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Voskobojnikov [118] => | jméno = M.G. [119] => | příjmení2 = Menovščikov [120] => | jméno2 = G.A. [121] => | titul = Pohádky sibiřských lovců [122] => | vydavatel = Gosudarstvennoje izdatělstvo chudožestvenoj literatury [123] => | místo = Moskva - Leningrad [124] => | rok = 1951 [125] => | strany = 403 [126] => }} [127] => [128] => Dalším selkupským bohatýrem - šibalem, který přemáhá své nepřátele důvtipem a lstí, je Kengersel. Podle pohádek měl létající kánoi a porazil obry. [129] => [130] => === Hudební tradice === [131] => Z [[Hudební nástroj|hudebních nástrojů]] u jižních Selkupů (také [[Chantové|Chantů]] a [[Mansové|Mansů]]) existuje [[brumle]] vyrobená s jelení [[kost]]i či [[paroží]], a sedmistrunná [[harfa]] (nazývaná ''labuť'', ''jeřáb'' či ''husa'') – ''toorsapl juche'', jejíž dřevěné tělo připomíná tvarem [[Ptáci|ptáka]] s dlouhým [[krk]]em. {{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení = Brento [133] => | jméno = Tamara Nikolajevna [134] => | titul = Hudební nástroje Jamalu [135] => | url = http://gublibrary.ru/pub/mus_instr/musinstr.htm [136] => | datum vydání = 2005-2009 [137] => | datum přístupu = 2010-08-10 [138] => | vydavatel = Gubkinská knihovna [139] => | jazyk = rusky [140] => }} U severních Selkupů je znám pouze [[šamanský buben]] používaný k šamanským obřadům (i jižními Selkupy). {{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = Vasiljev [142] => | jméno = V.I. [143] => | titul = Národy Ruska - Selkupové [144] => | url = http://www.narodru.ru/article1261.html [145] => | datum přístupu = 2010-08-10 [146] => | vydavatel = národyru.ru [147] => | jazyk = rusky [148] => }} [149] => [150] => === Tradiční odívání === [151] => V [[Zima|zimě]] nosili Selkupové oděvy z [[kůže]] a [[Kožešina|kožešiny]], [[Léto|letní]] oblečení bylo z kůží [[Ryby|ryb]] nebo z [[Plátno|plátna]] utkaného z [[Kopřiva|kopřivových]] vláken. Zimní oděv se skládá z kožešinové párky (''par''), na kterou [[muž]]i oblékali [[Sob polární|sobí]] plášť (''sokky''), kožených bot (''pemy'') a čepice (''uky'') z sobí, [[Liška (šelma)|liščí]] či [[Veverka|veverčí]] kožešiny. [[Žena|Ženy]] si také často pokrývaly hlavu šátkem. Oděvy byly velmi málo zdobené. Muži nosili pouze [[Opasek|pásek]] z kůže zdobený [[Kovy|kovovými]] destičkami na kterém visel [[nůž]] se zdobenou pochvou. {{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Селькупы [153] => | url = http://www.finnougoria.ru/community/folk/17/index.php?SECTION_ID=355 [154] => | datum přístupu = 2010-08-10 [155] => | vydavatel = finnougria [156] => | jazyk = rusky [157] => }} [158] => [159] => === Tradiční kuchyně === [160] => Hlavní potravinou tradiční selkupské kuchyně bylo [[Ryby|rybí]] maso, ale také [[Zvěřina (maso)|zvěřina]], jako [[Los evropský|los]] či [[jelen]]i, a [[ptáci]]: [[Husa|husy]], [[Kachna|kachny]], [[Tetřívek|tetřívci]] a [[Koroptev polní|koroptve]]. Ryby byly obvykle jezeny syrové, nakrájené na plátky a usušené ([[jukola]]) či usušené a rozdrcené (''pors''). Ryby se často také nasolily. Pokud nebyla sůl, vykopala se díra do země, kam se ryby naskládaly a na ně se položily [[Jahoda|jahody]] či [[Borůvka (plod)|borůvky]]. Poté se ryby nechaly [[Kvašení|zkvasit]]. V [[19. století]] se k Selkupům žijícím u řek [[Ob]] a [[Ket]] dostal od [[Rusové|Rusů]] [[chléb]] a [[čaj]]. V severnějších regionech nahrazovali čaj vývarem ze [[zimolez]]u. [161] => [162] => == Odkazy == [163] => [164] => === Reference === [165] => [166] => [167] => === Externí odkazy === [168] => * {{Commonscat}} [169] => * [http://www.arcticphoto.co.uk/results.asp Fotografie severních Selkupů] {{Wayback|url=http://www.arcticphoto.co.uk/results.asp |date=20100926045938 }} [170] => * [http://farm3.static.flickr.com/2557/4077112357_1279e14e58_o.jpg Fotografie selkupského šamanského kabátu] [171] => * [http://gublibrary.ru/pub/mus_instr/64.jpg Fotografie selkupské harfy] [172] => [173] => {{Malé národy Severu}} [174] => {{Uralské národy}} [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Rusko|}} [177] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [178] => [[Kategorie:Novověcí kočovníci]] [179] => [[Kategorie:Samojedské národy]] [180] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [181] => [[Kategorie:Něnecký autonomní okruh]] [182] => [[Kategorie:Jamalo-něnecký autonomní okruh]] [] => )
good wiki

Selkupové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ob','Něnci','Samojedi','Zima','Sob polární','šamanismus','Taz (řeka)','Los evropský','Mansové','ohniště','Chantové','Ryby'

Chantové

Něnci

Ob

Ohniště

Ryby

Šamanismus

Samojedi

Zima