Array ( [0] => 15522420 [id] => 15522420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sitár [uri] => Sitár [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|komentář=neencyklopedický styl článku}} [1] => [[Soubor:Sitar_full.jpg|vpravo|okraj|náhled|Miraj sitár]] [2] => '''Sitár''' ({{Vjazyce2|hi|सितार}}, {{Vjazyce2|ta|சித்தார்}}, {{Vjazyce2|te|సితార్}}, {{Vjazyce2|ur|ستار}}) je [[Chordofon|mnohostrunný]] [[drnkací nástroj|drnkací]] [[hudební nástroj]] z rodiny [[loutna|louten]], populární v severní [[Indie|Indii]], typický představitel nástrojů hindustánské hudby. Klasickým doprovodným nástrojem je dvojice bubnů [[tabla]] případně [[strunný nástroj]] [[tampura]]. Podobným nástrojem odvozeným od sitáru avšak s basovějším zvukem je [[surbahar]]. [3] => [4] => == Popis == [5] => Sitár má rezonanční skříň vyrobenou ze skořepiny tykve a dlouhý dutý [[Krk (hudba)|krk]]. Měří 1,2 až 1,35 m a dřevěné součásti pozůstávají nejčastěji z tunu (Cedrela tuna) nebo z [[teak]]u (Tectona grandis). Má 19 až 24 pohyblivých obloukových [[pražec (hudba)|pražců]] a obvykle 4 melodické kovové [[struna|struny]], 3 (vzácně 4) bzučivé (bordunové) struny čikarí ke zdůraznění rytmu a vibrace a 11 až 13 (ojediněle 9, 10, 14 nebo 15) kovových rezonančních [[struna|strun]] probíhajících pod [[pražec (hudba)|pražci]]. Studentské nástroje bývají tradičně zcela bez těchto [[struna|strun]]. Prohnuté [[pražec (hudba)|pražce]] jsou připojeny provázky napjatými kolem krku, což umožňuje pražci hýbat dle potřeby. Spolu s dlouhým dutým krkem a rezonančními [[struna]]mi ''taraf'' produkuje sitár velmi bohatý zvuk s komplexní harmonickou rezonancí a [[Alikvotní tón|alikvótními tóny]]. [6] => [7] => == Historie == [8] => [9] => === Vytvoření nástroje === [10] => Historie tohoto nástroje je opředena mnoha mýty a nejasnostmi. Došlo k nim mimo jiné kvůli špatné interpretaci zdrojů. Jedna z hypotéz, že nástroj vznikl na základě několikasetletého používání perských louten typu [[saz]]u a '''setaru''' na dvoře moghulských vládců se taktéž ukázala jako mylná. Jisté je, že v osmnáctém století existovalo několik vývojových větví tohoto nástroje. Víceméně dnešní podobu sitár získal během devatenáctého století díky kalkatským dílnám a umělcům. Ke konci 19. století byly k nástroji přidány rezonanční struny. Zlatou érou sitáru se stalo až století dvacáté. [11] => [12] => === Původ dnešní podoby === [13] => Zásadní vliv na vytvoření sitáru jak ho známe dnes měla dílna '''Kanai Lal''' v Kalkatě. Nejpodstatnější změny v konstrukci a designu má na svědomí jediný člověk z této dílny - '''Šrí Nitjánanda Dás Adhikari '''. Většinu jeho inovací můžeme dnes vidět na téměř každém sitáru, přitom se jedná o změny povedené teprve přibližně v třicátých až čtyřicátých letech dvacátého století. [14] => * změnil tvar krku z hranatého na konvexní na který se lépe hraje [15] => * krk také navíc rozšířil pro lepší možnosti vytahování strun na pražcích [16] => * vytvořil moderní styl pražce nejprve s dírkami, později s kolmými zářezy na okrajích místo s podélnými paralelně probíhajícími rýhami (styl Ganga-Jamuna používaný ještě ve dvacátých letech) a začal je dělat s menším prohnutím pro lepší hratelnost [17] => * změnil proporce jawari a její tvarování a přidal vyřezávanou lištu na okrajích [18] => * modifikoval můstek na kterém spočívá jawari a docílil tak lepší kvality zvuku [19] => * zavedl používáni dolaďovacího panelu pro basové struny (dnes zřídka, většina hráčů často používá jen první případně druhou strunu) [20] => * navrhl mnoho tvarů pro manky - ladící korálky [21] => * jako první použil stojky pro rezonanční struny umístěné hned za korálkou, ze které vycházejí z krku [22] => * vytvořil moderně používaný langot s podlouhlými výběžky pro uchycení strun [23] => * navrhl moderní tvary kolíků a jejich zdobení (dřív byly všechny ploché, i ty pro hlavní struny) [24] => * na záda thumby přidal k pěti vyřezávaným listům ještě šestý [25] => * jako první začal s vyřezáváním složitých ozdob(džalfů) na rezonanční desce [26] => * poprvé začal používat vykládání celuloidem a vyrýval do něj květinové a jiné motivy [27] => * vynalezl a sestrojil různé nástroje pro vyřezávání dřeva a zejména pak celuloidu [28] => * podobné změny dělal i na [[surbahar]]u, esrádži a dilrubě [29] => * vymyslel a sestrojil zařízení pro vrtání krku rudra víny [30] => [31] => Nový styl se rozšířil po celé Kalkatě a do dnešních dob po celé [[Indie|Indii]]. Díky úspěchům jeho vlastní dílny došlo k tomu, že většina ostatních výrobců začala kvůli oblíbenosti vyrábět převážně jen tento styl. A tak se postupem času stalo, že z dříve variabilního nástroje máme dnes v porovnání s dobou před Nitjánandou v podstatě uniformní nástroj. I to se ale dnes vzhledem k rozmachu výroby retro nástrojů začíná měnit zase nazpátek. [32] => [33] => [[Soubor:sitar parts.jpg|vlevo|okraj|náhled|Části sitáru]] [34] => [[Soubor:Jak přivázat pražec.jpg|vpravo|okraj|náhled|Jak přivázat pražec]] [35] => [36] => == Části == [37] => ''viz obrázek vlevo'' [38] => * '''tabali''' (tabkhandi) vypouklá rezonanční deska nástroje, většinou z tunu (Cedrela tuna) nebo z [[teak]]u [39] => * '''dándi''' (dánd, danda) dutý [[Krk (hudba)|krk]], ze stejných materiálů jako rezonanční deska [40] => * '''kadu ka thumba''' rezonanční komora-[[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnice]] nástroje zhotovená ze skořepiny tykve (kvalitnější nástroje mají tykev pouze zalakovanou, běžné natřenou krycí barvou pro zakrytí jejích nedostatků, tmelení, prasklin, sádrování a broušení) [41] => * '''lakadi ka thumba''' (thumbi) přídatná rezonanční komora-[[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnice]] našroubovávaná ze zadní části [[Krk (hudba)|krku]] pomocí závitu, používá se pro zesílení zvuku basových [[struna|strun]] a slouží i jako optické vyvážení nástroje. Kvalitní přídatná thumba je ze skořepiny tykve (jako ta hlavní), ne soustružená ze dřeva. Pokud je příliš malá nebo z nekvalitní tykve nemá její použití nemá v podstatě význam. Sitáry stylu Vilayat Khan (VK sitar) thumbi nikdy nemají, ačkoliv tak tomu nebývalo vždy. [42] => * '''gullu''' dřevěná spojovací část mezi [[Krk (hudba)|krkem]] a [[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnicí]] [43] => * '''patri''' (patta) vyřezávané lístky sloužící jak pro ozdobu, tak pro ještě lepší spoj krku, resp. gullu a [[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnice]], zdobené různými styly tradiční řezby (angur patta, hemraj, pushpa, mayura, gulab, pata...) [44] => * '''džalf''' ozdobný vyřezávaný [[ornament]] na rezonanční desce, na starých nástrojích pouze jednoduchý (nebo zcela chybějící), ne tak zdobný jako dnes ponejvíce používaný kalkatský květinový typ [45] => * '''parda''' posuvný prohnutý kovový pražec zhotovený z [[mosaz]]i, [[ocel]]i nebo občas z [[ocel]]i, míra jeho prohnutí má vliv na hratelnost nástroje (lepší jsou méně ohnuté) [46] => * '''bada ghorádž''' můstek ze dřeva nesoucí kobylku pro hrací [[struna|struny]], někdy jako jeden kus s kobylkou, nožky musí přesně sedět na vypouklé tabali [47] => * '''čota ghorádž''' (táraf ka ghoraj) nožky ze dřeva nesoucí kobylku pro rezonanční [[struna|struny]] [48] => * '''tár džavarí'''(dživarí) speciálně tvarovaná kobylka pro hrací struny, vyrobená z parohu, [[eben]]u, ''delrinu'' nebo jiných kompozitních materiálů, u méně kvalitních nástrojů z velbloudí [[kost]]i, zodpovědná za charakteristický zvuk nástroje. Na její povrch se v trojúhelníku napravo od první a nejlépe i druhé struny nanáší grafit jako mazadlo (zvyšuje trvanlivost džawari). Kobylka se dle materiálu a intenzity hraní musí v určitých časových intervalech upravovat. Někdy je zhotoveno více zářezů pro první a duhou strunu - některé pro cvičení, jiné pro vystupování. Jinou možností šetření jejího povrchu je vložení kousku filmové pásky pod první strunu během cvičení. [49] => [[Soubor:Sitar_jawari.jpg|vpravo|okraj|náhled|Detail džavari a nanesení grafitové vrstvy]] [50] => [[Soubor:Sitar_mogara.jpg|vpravo|okraj|náhled|Čikarí mogara a táraf mogara]] [51] => [[Soubor:Sitar_alamba.jpg|vpravo|okraj|náhled|Álamba - háček pro basové struny]] [52] => * '''tarab džavarí''' (taraf dživarí) kobylka pro rezonanční [[struna|struny]], nejdelší struna má být odsazená [53] => * '''tár''' [[struna]] [54] => * '''badž tár''' dosl. "zpívající struna", první hrací [[struna]] [55] => * '''čikarí'''(džhala tár) horní tři (někdy tři) bzučivé (bordunové) [[struna|struny]] pro zdůraznění rytmu [56] => * '''tárab tár''' (táraf tár) rezonanční [[struna]] probíhající pod pražci [57] => * '''tárdáni mogara''' kovové, rohovinové, [[eben]]ové nebo kostěně špalíčky určené pro uchycení [[struna|struny]] na spodní straně nástroje [58] => * '''čikarí mogara''' (lavang, laung) dvojice kostěných, rohovinových, [[eben]]ových nebo mosazných válečků sloužících jako nultý pražec pro čikarí, vsazeny do [[Krk (hudba)|krku]] nástroje [59] => * '''tárab mogara''' (tarif mogara, phulia) kostěné, parohové, [[eben]]ové, rohovinové nebo mosazné korálky případně dlouhá páska s otvory, kterými vycházejí z dutiny [[Krk (hudba)|krku]] rezonanční [[struna|struny]] [60] => * '''kuntí''' (kilak, kan) ladící kolík, s hlavičkou jednoduchého kulovitého tvaru, se spirálovitou nebo lotosovou řezbou či v jiném vzácnějším tvaru, u kvalitních nástrojů z tmavého rosewood (kala sheeshyam), vzácně z velmi tvrdého a trvanlivého dřeva ''khir'' [61] => * '''badž tár kunti''' ladící kolík první hrací [[struna|struny]] [62] => * '''čikarí kuntí''' ladící kolík pro rytmické bzučivé (bordunové) [[struna|struny]], na rukojeti různé inleje [63] => * '''tár gahan''' kostěný, parohový, ebenový nebo rohovinový plátek s dírkami a prořezy navádějící prvních pět hlavních [[struna|strun]] na ořech, nultý pražec [64] => * '''méru''' (ára) ořech, nultý pražec, z [[kost]]i, ebenu, parohu nebo rohoviny ozdobený řezbou hlavy různých zvířat, nejčastěji hlavou ptačí [65] => * '''ard patri''' (ára patri, ára patta) souhrnný název pro méru a tár gahan [66] => * '''manka''' korálky z [[kost]]i, parohu, [[eben]]u nebo jiných materiálů (na méně kvalitních nástrojích z plastu) sloužící pro jemné doladění, většinou umístěné pro první a druhou [[struna|strunu]] dole pod kobylkou (korálka pro první strunu bývá na kvalitních nástrojích podložena korkem pro lepší pevnost), pro třetí a čtvrtou [[struna|strunu]] nahoře za tár gahanem [67] => * '''langot''' (langort, phunti) část zhotovená u kvalitních nástrojů z [[eben]]u nebo parohu, u levných z [[Kovy|kovu]], zejména mosazi (výjimka jsou některé nástroje od zn. Hiren Roy nebo z Miraje), nesoucí tárdáni mogary a sloužící pro ukotvení [[struna|strun]] [68] => '''Není ve schématu vyznačeno:''' [69] => * '''ptá''' rezonanční deska připevněná na dutém [[Krk (hudba)|krku]], ze které vycházejí rezonanční [[struna|struny]] [70] => * '''álamba''' dvojitý drátěný háček připevněný bavlněnou nití k šestnáctému až dvacátému pražci, sloužící pro zachycení a tím vyřazení z provozu basových [[struna|strun]] při rychlém hraní, někdy bývá těchto háčků více, například až tři ([[Ravi Šankar|Ravi Shankar]]) [71] => * '''tánt''' (bandhan) splétaná nit (na kvalitních nástrojích z šafránového hedvábí příp. synt. hedvábí, nazýv. ''múnga''), kterou je pražec pevně připevněn ke [[Krk (hudba)|krku]], na levné nástroje se používá [[nylon]], resp. vlasec [72] => * '''čidra''' zářez v kovovém [[pražec (hudba)|pražci]] za který je tento přivázán ke [[Krk (hudba)|krku]] nástroje [73] => * '''mauktíka''' perlička z kosti nebo parohu na špičce rukojeti kolíků [74] => * '''bindu''' (tíka) ozdoba vložená do rukojeti kolíku pro rezonanční [[struna|struny]], často celuloid, mosaz, perleť [75] => * '''nigráha''' (damana) opěrka pro palec drnkací ruky, umístěné na spoji těla s [[Krk (hudba)|krkem]], z [[kost]]i, [[eben]]u nebo parohu, na levných nástrojích z pásové výroby z plastu, slouží i pro dodatečné zpevnění spoje krku a desky [76] => * '''sthána''' dřevěná nebo kostěná nožka na horním konci količníku směřující doprava dolů, která zabraňuje převrácení jednotumbového sitáru, je li odložen na podlaze [77] => [78] => == Hra na sitár == [79] => [80] => === Ladění === [81] => Ladění není snadná věc, obyčejně se říká, že první dva nebo i tři roky se člověk učí opravdu správně ladit. Existují desítky typů ladění. Navíc záleží na škole, ke které hráč patří. Původní ladění se dnes používá zřídka, neuslyšíme jej ani na vystoupeních takových jmen jako je [[Ravi Šankar|Ravi Shankar]], natož u všech ze zástupu západních hráčů. [82] => [83] => Krajně důležitou záležitostí je pevnost prvního kolíku (jelikož první struna je nejvíce vystavena tlaku a navíc vytahování), daná jak provedením jeho zasunovací části, která musí být dostatečně drsná, tak provedením otvoru v krku. Struna se nejprve naladí kolíkem a pak přitlačí k tělu nástroje. Tím se postupně dosáhne napětí, kdy už struna drží a lze ji bez problémů vytahovat během hraní. Jemné doladění se provádí pomocí ladících korálků manka (viz obrázek vpravo), a to běžně i několikrát během hraní. [84] => [85] => Nejčastější ladění (styl kaharádž - pančam) je: [86] => [[Soubor:Sitar_manka.jpg|vpravo|okraj|náhled|Ladící korálky]] [87] => * 1) '''badž tár''' ma (F#) [88] => * 2) '''džora tár''' Sa (nižší C#) [89] => * 3) '''larádž taár''' Pa nízká (nižší G#) [90] => * 4) '''kharádž tar''' Sa nízká (C# o oktávu níže) [91] => * 5) '''pančam tar''' Pa (G#) (*tuto strunu Ravi Šankar na svém nástroji nepoužíval) [92] => * 6) '''čikarí - badí''' Sa střední (horní C#) [93] => * 7) '''čikarí - čotí (papihá)''' Sa vysoká (C# o dvě oktávy výše) [94] => * '''táraf tár''' rezonanční [[struna|struny]] - podle [[rága|rágy]], která se hraje (pro široké použití Sa, Ni, Sa, Re, Ga, Ma, Pa, Pa, Dha, Ni, Sa, Re, Ga) [95] => * Sitár stylu "Gandhar Pančam", používaný školou Imdadkhani Ustada Vilayata Khana má hlubší z basových [[struna|strun]] ''kharádž'' nahrazenu obyčejnou čikarí [[struna|strunou]] laděnou na tón Ga. [96] => * [[Surbahar]] je laděný celkově o kvartu níže [97] => [98] => [[Soubor:Pozice při hře na sitar.jpg|vlevo|okraj|náhled|Pozice při hře na sitár]] [99] => [[Soubor:Jak udělat mizrab.jpg|vpravo|okraj|náhled|Jak udělat mizrab]] [100] => [101] => === Technika hry === [102] => Při hře se sedí výhradně na zemi nebo zvýšeném pódiu. Hudebník drží sitár v úhlu 45 stupňů (ženy více svisle) vsedě na klenbě levé nohy podstrčené pod nohou pravou, jejíž chodidlo spočívá nalevo nebo na zemi. Nástroj nesmí být ani příliš u těla, ani příliš daleko. Správná pozice je stěžejní jak pro hru tak pro uchování zdraví zad. Pravou rukou drnká hudebník na [[struna|struny]] v místě pod posledním pražcem speciálním drátěným [[trsátko|plektrem]] zvaným '''mizrab''' (nebo mizraf, mezrab, šákma atp.), nasazeným na pravém ukazováčku. Palec při tom v podstatě nepřetržitě opírá o hranu krku. (Někteří hráči si pravou ruku opírající se při hře o [[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnicí]] podkládají látkou kvůli potu.) Levou rukou manipuluje se [[struna]]mi tlakem prstů, přičemž používá nejvíce ukazováček, dále prostředníček, velmi zřídka prsteníček - pouze jedná li se o poslední tón ve vzestupné řadě a i tak ne vždy. Vytahováním po pražci dolů hraje ozdoby, například tzv. ''mínd'' odpovídající glissandu, jehož pomocí lze hrát několik tónů na jednom pražci a je základním prvkem hry na nástroj. Na malíčku pravé ruky mívají hráči dlouhý nehet sloužící pro rozeznění rezonančních [[struna|strun]] v typické tónové kaskádě (totéž se někdy provádí palcem) nebo pro úhozy na hlavní struny. Pro leváky platí samozřejmě vše na opačných rukou. [103] => [104] => === Základy etiky hry === [105] => * nástroj se nikdy nepřekračuje [106] => * vždy se má hrát naboso (za ponožky či dokonce boty by vás nikdo v Indii určitě nepochválil, spíš si odplivl, každopádně na západě -tedy i u nás- běžná praxe) [107] => * trčit plosku pravé nohy směrem na posluchače se považuje za urážku (udělat něco podobného před božstvy v chrámu pravděpodobně vás vyvedou - mířením nohy na někoho se dává najevo po čem člověk šlape), navíc se tak nedá správně sedět ani hrát a hráč si kazí záda [108] => * nikdy se také nehraje zároveň na další nástroj (ve stylu banjo a harmonika s držákem) [109] => * žvýkání, kouření a pití během hry je rovněž nepřijatelné [110] => [111] => === Pojmy === [112] => * '''Gat''': fixní melodická část rágy s předepsaným rytmem, kterou hudebník dále rozvíjí, ''vilambit gat'' je pomalá komposice, ''drut gat'' rychlá [113] => * '''Tán''': hudební fráze volně zařazená do kompozice [[rága|rágy]], střídá se s gatem [114] => * '''Álap''': úvodní pomalá improvizační část rágy bez rytmu, ve které hráč představí základní tóny rágy a hlavní hudební figury, nejvíce se projeví zdatnost a přesnost hráče. Oproti klasické hře dnes zkracovaná část, klasicky však i jako samostatné vystoupení. [115] => * '''Džod''' (nebo džor): navazuje na alap. Taktéž improvizační část avšak stojící na střídání gatu a tánu, již v rytmu bez daného taktu [116] => * '''Džhala''': rychlá improvizační pasáž která většinou uzavírá rágu, typické jsou rychlé kombinace úhozů na hlavní hrací strunu a rytmické struny ''čikarí'' [117] => * '''Dhun''' kompozice založená na lidové melodii [118] => * '''Álankára''' melodické kompozice, často hrané jako cvičení [119] => * '''Vakra''' sousled tónů z různých oktáv hraných cik cak, často pro procvičování rychlosti a přesnosti levé ruky [120] => * '''Tíhai''' závěrečná figura složená ze tří a více sousledných tónu zopakovaná několikrát na konci kompozice [121] => * '''Gráha''' tón, kterým začíná kompozice [122] => * '''Nyása''' tón, kterým končí kompozice [123] => * '''Svára''': nota, tón [[rága|rágy]] [124] => * '''Ačal svára''': nota, která se nemění, je to '''Sa'''dja(C) nebo '''Pa'''nčam(G) Všechny ostatní noty mohou být změněny o půltón. (komal nebo tivra svára) [125] => * '''Šuddha svára''': pozice noty, která může být snížena o půltón. O půltón se mohou snížit pouze čtyři noty : '''Ri'''šava(D), '''Gá'''ndhárá (E), '''Dha'''ivata(A) a '''Ni'''šada(H). [126] => * '''Vikrta svára''': noty, které jsou sníženy, nebo zvýšeny o půltón. Snížené mají před svým názvem uvedeno '''komal'''(Komal Re, Komal Ga, Komal Dha a Komal Ni). Zvýšena může být pouze jedna nota ve stupnici a tou je '''Ma'''dhyama. Pokud je zvýšena o půltón má před názvem uvedeno '''tívra''' (Tívra Ma) [127] => * '''Saptak''': tóny v rozsahu jedné oktávy (Sa, Komal Re, Re.....Komal Ni, Ni) [128] => * '''Sthána''': oktáva v určité výšce, většinou se rozeznávají tři oktávy: spodní ('''Mandra Sthána'''), střední ('''Maddhya Sthána''') a horní ('''Tára Sthána''') [129] => * '''Aróha''': vzestupná sekvence [[tón]]ů [[rága|rágy]] [130] => * '''Avaróha''': sestupná sekvence [[tón]]ů [[rága|rágy]] [131] => * '''Svarúpa''' (nebo Pakkad): základní fráze, melodie protínající celou kompozici [132] => * '''Džáti''': počet [[nota|not]] v [[rága|ráze]] ve vzestupném směru a sestupném směru [133] => Pět not: '''audava''' [134] => Šest not: '''sadava''' [135] => Sedm not: '''sampurna''' [136] => Například má-li rága pět [[tón]]ů ve vzestupném směru a sedm v sestupném její jati je audava-sampurna [137] => * '''Vádí''': základní a nejdůležitější [[nota]] [[rága|rágy]], někdy označovaná jako "král" [138] => * '''Samvádí''': druhá nejdůležitější [[nota]] [[rága|rágy]], někdy označovaná jako "královna", většinou leží o čtyři až pět tónů od vádí [139] => * '''Bháva''' a '''rása''': [[harmonie]] mezi vádí a samvádí, nálada a emoce způsobené poslechem [[rága|rágy]] u posluchače [140] => (devět rás: šringar - láska, rudra - hrozba, hasya - radost, vibhatsaya - zklamání, víra - hrdinství, karuná - soucit, bhayanak - nejistota, adabhúta - zvědavost, šantha - uklidnění) [141] => * '''Tírobháva''' krátká kompozice z tónů rágy zakrývající pro menší okamžik ústřední náladu rágy pro estetický efekt [142] => * '''Džugalbandhi''' duet, dva hráči se sólovými nástroji v jednom vystoupení [143] => [144] => == Typy nástroje == [145] => [146] => === Velikosti === [147] => * '''dětská''' (začátečnická): šířka rezonanční desky do 27 cm, délka do jednoho metru [148] => * '''střední''': šířka rezonanční desky od 27 cm do 32 cm, délka do 120 cm - většina sitárů exportovaných na západ [149] => * '''plná''': šířka rezonanční desky od 32 cm do 40 cm, délka okolo 127 cm [150] => * '''cestovní''': vynález firmy Sanjay Rikhi Ram, šířka rezonanční desky od 30 cm do 35 cm, délka kolem jednoho metru [151] => * '''suvenýry''': kolem půl metru (někdy až cca 90 cm), často malý počet rezon. strun, velmi úzké pražce a v podstatě nemožná hra, jen k dekoraci, zboží nabízené v ethnoshopech (často za cenu, za kterou se dá koupit pěkný funkční sitár) [152] => [153] => === Modifikace === [154] => [[Soubor:Sur2.jpg|vpravo|okraj|náhled|[[Surbahar]]]] [155] => * studentské nástroje '''bez rezonančních [[struna|strun]]''' (dnes vzácně vyráběné, málokdo je ochotný skromně začít s nástrojem jen se sedmi strunami, jak tomu bývalo za minulých dob - například Ravi Šankar tak ještě začínal) [156] => * '''cestovní''' (někdy označován klubový) sitár s [[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnicí]] vydlabanou ze dřeva namísto tykve, často s integrovaným snímačem [157] => * cestovní sitár s plochou [[Ozvučnice (hudební nástroj)|ozvučnicí]] evropského typu a kytarovou mechanikou pro prvních pět [[struna|strun]], často s integrovaným snímačem [158] => * '''''chromatický'' sitár''' má 24 pražců uspořádaných kytarovým způsobem (v podstatě se jedná o původní styl uspořádání ''Ačal Thát'' jako na ''rudra víně'' ze kterého bylo dnešní uspořádání vytvořeno vynecháním některých pražců (komal Re, komal Dha) za vzniku tzv. ''Čhal Thát'' sitáru) [159] => * '''profesionální''' nástroje vyráběné vzhledově někdy pouze v jednom či dvou tónech dřeva bez dalších ozdob ale s mnoha dalšími funkčními prvky [160] => * vzácně vyráběný sitár s '''osmi hlavními strunami''' ve stylu [[Nikhil Banerjee|Nikhila Banerjeeho]]. [161] => [162] => == Výroba nástroje == [163] => [164] => === Tradiční postup === [165] => Postup: [166] => * výběr velikosti, kvality a typu tykve a dřeva pro nástroj podle požadavků zákazníka [167] => * řez tykve a tvarování gulu podle jejích rozměrů [168] => * dlabání krku a desky pro krk [169] => * přesné dokončení gulu a připojení tykve pomocí pryskyřice a bambusových hřebíků [170] => * tvarování tabali pomocí dlát, škrabek a hoblíčků [171] => * spojení krku s gulu a tumbou pomocí tří dřevěných kolíků (dnes často použití šroubů) [172] => * připevnění tabali [173] => * vyřezávání ozdob do dřeva, vykládání celuloidem (dnes opět také ebenem) [174] => * rytí celuloidu a vyplňování rytiny barevným voskem [175] => * seškrabání přebytečného vosku a jemné obroušení celého nástroje [176] => * lakování a leštění, po zaschnutí seškrabání šelaku z celuloidových ozdob [177] => * připevnění opěrek pro palec pravé ruky [178] => * navrtání a umístění pěti hlavních kolíků, tár gahanu a méru, langotu, natažení horních pěti strun s mankami [179] => * přibližné opracování jawari, naladění správných poloh tónů a navázání pražců na tato místa [180] => * podle pražců navrtání zbývajících dvou hlavních kolíků a kolíků pro rezonanční struny, umístění korálek pro výstup rezonančních strun, umístění stojek pro čikarí [181] => * natažení rezonančních strun, výroba a umístění jejich jawari [182] => * připevnění značky výrobce a jemné dolaďování jawari [183] => V tradičních dílnách se používají výlučně ruční nástroje (kromě hrubého opracování kolíků). Dnes se však již začínají běžně používat elektrické vrtačky, brusky, talkové pistole na polyuretanový lak místo ručního šelakování a podobně. [184] => [185] => === Dnešní situace === [186] => Dnes je výroba sitárů masovou záležitostí, po celé [[Indie|Indii]] jsou stovky dílen, nejvíc jich pak je okolo Bombaje, Kalkaty, v Dillí a v Miraji. S velkým počtem vyráběných sitárů samozřejmě roste také počet nekvalitních kusů. Důležitý fakt je, že většina dílen dnes už ani nestaví svá vlastní těla a funguje tak spíš jako stanice pro aplikaci kolíků, laku a ozdob. Většina těl se dělá v Kalkatě, kde se prodávají po stovkách. Vzhledem k velkému odbytu na západě se hodně výrobců snaží na nástrojích šetřit. Takové výrobky pozná zákazník podle různých detailů, které se na kvalitním nástroji rozhodně neobjeví. Jelikož je nabídka dostatečně velká, je dobré se rozmyslet, za co chce člověk dát svoje peníze. Známky levné a hlavně rychlé výroby viditelné okem jsou: [187] => * v prvé řadě tumba natřená krycí barvou, což je většinou udělané kvůli zakrytí nejrůznějších prasklin, děr, hrbolů vyplněných sádrou či směsí pilin a lepidla, kvalitní tumba je pouze nalakovaná a je vidět kresba skořepiny tykve [188] => * jakékoliv viditelné použití šroubu, například na langotu nebo držáku horní tumby (výjimka jsou opět některé kusy od Hiren Roy nebo z Miraje) [189] => * hrubě opracované nožky můstku pod jawari (mohou kazit zvuk) [190] => * lak na hlavičkách kolíků přesahující až na dřík (někdy až dovnitř krku - kolík nedrží) [191] => * lak místy ponechaný na celuloidových inlejích [192] => * tlustostěnná horní tumba vysoustružená ze dřeva (špatný zvuk) [193] => * bublinky, vynechaná místa a oděrky na laku nebo nerovnoměrný hrbatý lak [194] => * jakékoliv tmelení dřeva nebo větší suky v něm [195] => * nekvalitně nebo nadvakrát vrtané díry pro kolíky [196] => * kolíky z různých dřev (projeví se na barvě) nebo z měkkého či natrouchnivělého dřeva [197] => * kolíky pro rezonanční struny navrtané tak, že kolidují s nití pražce, když jej chce hráč umístit do správné polohy [198] => [199] => === Světoví výrobci === [200] => Následující seznam uvádí výrobce [[hudební nástroj|nástrojů]] vysoké kvality. Většinou se jedná o firmy s dlouhou rodinnou tradicí a někdy téměř stoletou zkušeností. Sitáry i jiné [[hudební nástroj|nástroje]] od těchto firem (zejména výše zmíněných) používá většina profesionálních hráčů. [201] => [202] => Kromě uvedených existuje samozřejmě celá řada dalších výrobců produkující [[hudební nástroj|nástroje]] různé kvality, obyčejně však nízké. Mnoho takových firem sídlí i s dílnami v hlavním městě [[Dillí]] a využívají turistů ze západu coby odbytiště [[hudební nástroj|nástrojů]], které jsou s to plnit spíše funkci suvenýru nebo dekorace. Lze se však setkat i s nástroji vysoké kvality bez označení výrobce (typické pro dílny ve vesnici Miraj, kterých je zde nejméně tucet) a naopak také s [[hudební nástroj|nástroji]] označenými slavnou značkou, avšak nevalné kvality. [203] => [204] => Některé dílny navíc záměrně doplňují své nekvalitní výrobky značkami známých výrobců, případně zkomoleninami názvu slavné firmy, což je u nás známá praxe například u padělků značkového oblečení vyráběných v asijských zemích. Tak se můžeme setkat se sitárem nesoucím označení Sanj'''e'''y Rikhi Ram (originál je Sanj'''a'''y Rikhi Ram), Radhey S'''_'''yam Sharma (originál je Radhey S'''h'''yam Sharma), apod. Jiným příkladem je firma BI'''B'''A z [[Dillí]], záměrně používající podobný název jako kvalitní značka Bi'''n'''a, avšak naproti ní vyrábějící [[hudební nástroj|nástroje]], které je zbytečné s originály vůbec srovnávat. Samostatným tématem by pak mohlo být falšování nástrojů Hiren Roy a Kanai Lal ze šedesátých let. Tyto strategie nicméně na zákazníky, zejména ty ze západu, fungují. [205] => [206] => * '''Hiren Roy''' - dříve velmi kvalitní výrobce sídlící v Kalkatě, v minulosti nástroje dílna byla velmi proslavená, vyráběli nástroje i pro [[Ravi Šankar|Raviho Shankara]], [[Nikhil Banerjee|Nikhila Banerjeeho]], Vilayata Khana a další. Dnes dílnu vede Barun Roy - syn Hirena Roye. [207] => * '''Rikhi Ram''' - výrobce s vysokou prestiží (a několikanásobně vyššími cenami než jakýkoliv jiný) sídlící v [[Dillí]], na západě slavný díky [[George Harrison|Georgi Harrisonovi]] - koupil si zde první sitár, vrcholné kvality výrobce dosahoval zejména v 60. letech. Původní dílna je dnes rozdělena do dvou, každou vede jeden ze synů slavného otce.[http://www.rikhiram.com/ Rikhi Ram] [208] => * '''Radhey Shyam Sharma''' - vysoce kvalitní výrobce z Váránasí, avšak i na západní poměry dost drahý.{{Citace elektronického periodika |titul=Radhey Shyam Sharma |url=http://www.radheymusic.com/ |datum přístupu=2019-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180307062218/http://radheymusic.com/ |datum archivace=2018-03-07 |nedostupné=ano }} [209] => * '''Karasek Sound''' - zakázkové nástroje vysoké kvality, vyráběné z prvotřídních materiálů v USA[http://www.karaseksound.com/] [210] => * '''Monoj Kumar Sardar''' - Kalkata[http://www.monojkrsardar.com Monoj Kumar Sardar] - v minulosti kvalitní nástroje, dnes však používají místo tradičního šelaku polyuretan [211] => * '''Jayanta Sengupta''' - Kalkata, nástroje blížící se kvalitě Hiren Roy [212] => * '''P and Brothers''' - Kalkata, nástroje podobného designu a kvality jako Hiren Roy [213] => * '''Kanai Lal''' - ve svojí době nejlepší dostupné nástroje (a snad i nejlepší v historii), produkce ukončena roku 2007. V současné době však pracuje nová dílna používající stejné jméno (...), obchodníky někdy označována jako New Kanai Lal, její nástroje však nejsou již tak kvalitní jako původní značka [214] => * '''Hemen''' - vysoce kvalitní nástroje, většinou o něco větší než standard, již nejsou k disposici, majitel zemřel roku 2011 [215] => [216] => == Časté otázky == [217] => '''Jaký je rozdíl mezi sitárem z tunu a [[teak]]u?''' [218] => Zásadním rozdílem může být cena, [[teak]]ové sitáry bývají dražší. V podstatě se dá ale říct, že existuje samozřejmě natolik kvalitní tun, který může zvukem předčit průměrný [[teak]]. Zásadní roli hraje, jedná li se o [[teak]] z Barmy, který je nejkvalitnější (a dnes téměř nedostupný), o dobrý [[teak]] ze severu či [[teak]] z centrálních provincií, tzv. CP [[teak]]. Z hlediska trvanlivosti vede také [[teak]], vydrží i přes sto let ve stejné kvalitě, u tunu je to při běžné intensitě hraní maximálně třicet až čtyřicet let. Výhodou tunu ale bezesporu zůstává jeho jasný plný zvuk hned od začátku hraní. U [[teak]]ového sitáru si můžeme na plný tón počkat třeba tři až pět let a některé se naplno nerozehrají nikdy. [219] => [220] => '''Co je to styl [[Ravi Šankar|Ravi Shankar]] (RS) a co styl Vilayat Khan (VK)?''' [221] => Pojmy souvisí jak s designem nástroje tak s použitým uspořádáním [[struna|strun]] a typem jawari. Styl [[Ravi Šankar|Ravi Shankar]] představuje obecně známý a nejvíc vyráběný sitár zdobného vzhledu, s lotosovými kolíky pro hlavní [[struna|struny]], bohatým vyřezáváním na desce i zádech a s vyrývanými celuloidovými rámečky. RS sitáry mívají různě velkou horní tumbu, poměrně širokou rezonanční desku a otevřenou jawari (khula thát jawari), což znamená, že tón je velice plný s velkou rezonancí a dlouhým dozvukem. RS sitáry používají celou sadu basových [[struna|strun]] (tento styl strunění se nazývá '''Kharaj-Pancham''') a mají zpravidla 13 rezonančních strun, ačkoliv RS sám nepoužíval pátou strunu a jeho sitáry byly tedy šestistruné. Sitáry stylu Vilayat Khan mívají většinou strohý design, jednoduché kolíky, nemívají horní thumbu ani celuloidové rámečky, spíše detaily z umělé perleti. Vyřezávání je strohé nebo je nástroj zcela hladký. Co se jawari týče je zavřená (band thát jawari), vydává jemnější a poněkud tupější tón, ne s tak rezonujícím zvukem. Struny jsou uspořádány jinak, než na RS sitáru, rezonančních je jen 11 nebo 12. Strunění se nazývá '''Gandhar-Pancham''' a spodní basová [[struna]] Sa (čtvrtá hrací) je nahrazena strunou laděnou na Ga. Druhá [[struna]] se většinou nepoužívá vůbec, případně je na místě třetí struny. Samozřejmě existuje celá řada výjimek a kombinací, například nástroje designově vyhlížející jako VK sitár a používající strunění Kharaj-Pancham případně strunění bez struny larádž, zato se čtyřmi strunami čikarí, nazývané Kashi (podle města Váránasí, kde se používá. [222] => [223] => '''Co je to styl [[Nikhil Banerjee]] (NB)?''' [224] => Sitár ve stylu [[Nikhil Banerjee|Nikhila Banerjeeho]] je otázka sama pro sebe. Jednoduše řečeno se jedná o vzácně vyráběný typ nástroje s osmi hlavními [[struna]]mi a jawari takříkajíc napůl cesty mezi stylem RS a VK, takzvaná polootevřená jawari (maddhya thát jawari). [[Nikhil Banerjee]] byl pravděpodobně první, nebo jeden z prvních, kdo takový sitár používal (uspořádáním osmi hlavních kolíků zcela jistě). Designem téměř totožný se stylem RS. Důležitým prvkem je přítomnost dolaďovacího panelu u nultého pražce pro umožnění časté hry melodií na basových [[struna|strunách]], která je typická právě pro [[Nikhil Banerjee|Nikhila Banerjeeho]]. Dalším charakteristickým rysem je přítomnost neobvykle velké horní tumby a značně rozšířeného krku. Dá se říct, že styl NB se začíná objevovat víc až v minulých letech. [225] => [226] => '''Proč mají někteří hráči před jménem Pandit a jiní Ustad?''' [227] => Jedná se o tituly udělené profesionálním hráčům na základě jimi dosažené úrovně. Rozdíl je v tom, k jaké náboženské tradici se umělec hlásí. Hráči následující védskou tradici nosí titul Pandit, muslimové titul Ustad. Tituly jsou tedy rovnocenné, ne jeden nad druhým ve stylu vojenských hodností. [228] => [229] => == Sitár na západě == [230] => V západní kultuře se sitár stal populární '''na konci 50. let''' díky Pt. [[Ravi Šankar|Ravimu Šankarovi]] a dalším hráčům, jako byl například [[Nikhil Banerdží]]. [[The Beatles|Beatle]] [[George Harrison]] bral od Raviho Šankara lekce a sitár použil v několika skladbách, jako například ve ''Within You Without You'' nebo ''Norwegian Wood''. Sitár používaly i jiné kapely, ze všech jmenujme alespoň Briana Jonese z [[The Rolling Stones|Rolling Stones]]. Celkově vzato si sitár postupem času vydobyl pevnou pozici a zajistil časté používání i na Západě. Za posledních padesát let narostl počet sitárů na světě z desítek a stovek kusů na stovky tisíc kusů. S rostoucí poptávkou samozřejmě vzrůstá také rozkolísanost kvality prodávaných nástrojů. Co se cen týče jsou na Západě i pětkrát vyšší než pořizovací cena stejné kvality v Indii, velký podíl má na tom pochopitelně cena dopravy, clo, daň apod. [231] => [232] => Prvním hráčem na sitár byl u nás v šedesátých letech Aleš Wotruba, žijící dnes ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde získal vysokoškolský titul a působí jako psycholog a muzikoterapeut. V roce 1967 podnikl roční cestu po Indii, po návratu emigroval. V 80. letech v Československu používal sitár např. kytarista [[Emil Pospíšil]], který se doprovázel na syntezátor a občas vystupoval s jinými muzikanty (Vladimír Merta, Karel Plíhal...). Do roku 1990 bylo v ČSSR snad jen několik málo kusů, dnes lze jejich počet odhadnout na řádově stovky kusů od základní kvality až po virtuózní nástroje. Ze současných českých hráčů, kteří hru na sitár ovládají a věnují se jí více než patnáct let lze jmenovat Jiřího Dohnala, Jiřího Muchu{{Citace elektronického periodika |titul=Jiří Mucha |url=http://www.jirka-mucha.com/ |datum přístupu=2009-07-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110208142113/http://www.jirka-mucha.com/ |datum archivace=2011-02-08 |nedostupné=ano }}, Vladimíra Nikulina nebo Ladislava Broma{{Citace elektronického periodika |titul=Ladislav Brom |url=http://www.sitar-music.cz/ |datum přístupu=2009-07-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100219231631/http://www.sitar-music.cz/ |datum archivace=2010-02-19 |nedostupné=ano }}. [233] => [234] => Od začátku, kdy na sitár začínali hrát lidé jako George Harrison vzbuzovala tato skutečnost rozpaky u klasických interpretů, jako například již výše zmíněného Raviho Šankara?. Klasický nástroj a představitel indické kultury jako takové se měl stát pomůckou pro ozvláštnění hudby [[hippies]]. Pro některé tradicionalisticky založené hráče z Indie i jiných zemí to byla vpravdě „noční můra“. Sám Harrison se však později Šankarovi několikrát omluvil za to, jakým způsobem použil sitár například ve zmíněné písni ''Norwegian Wood''. Indickým hudebníkům šlo a jde stále hlavně o to, že hráči ze Západu, kteří velmi často neumí nástroj ani správně naladit, natož aby ovládali alespoň základní techniku ''míndu'', rozšiřují tímto jednáním mezi veřejností nesprávnou představu o zvuku nástroje a nástroji jako takovém. O etice hry a správné sedací pozici ani nemluvě. Tím pracují proti snaze ostatních, kteří chtějí nástroj a jeho zvuk prezentovat ostatním v co možná nejvyšší kvalitě. [235] => [236] => Zásadním faktem zůstává, že stejně jako jiné věci je sitár částí určité kultury a souvisí s životním stylem. Zcela vytržený ze svého prostředí a importovaný na západ se stává často jen doplňkem pro hudební produkci alternativních kapel určeným pro oslnění diváka. Mnoho hráčů navíc spoléhá na fakt, že dost lidí nástroj ještě nezná a tak jim mohou servírovat výkony jakékoliv úrovně a dosáhnou kýženého efektu. Nutno podotknout, že často ani není možné vystoupení nazvat „hrou na sitár“. V původním kontextu je vztah nástroj-hráč a celkový způsob jeho použití zcela odlišný. Sami Indové říkají, že chce li člověk nástroj úplně pochopit a ocenit, musel by strávit 20 let studiem, 20 let vystupováním a 20 let vyučováním a i tak to není jisté. To je samozřejmě míra, jakou si dnes v naší společnosti nedokážeme nikdo představit a tak často někteří hudebníci začnou se sitárem vystupovat (v lepším případě) již po roce cvičení či letmém pochycení základů systému ladění. Přesto se našlo a najde ještě i dnes dost opravdových ''sitáríjů'' – lidí, kteří nástroj celoživotně studují, předávají ostatním, je součástí jejich každodenního života a hru opravdu ovládají. Opravdový ''sitáríja'' hraje proto, aby pozvedl posluchače, ne aby ho oslnil. Pt. Nikhil Banerdží k tomu řekl: „Můj vztah k hudbě je velice hluboký. A nedělám kompromisy. (Indická) hudba je založena na spiritualitě a byla vytvořena a předávána pro poznání nejvyšší pravdy. Hudebník je zde proto, aby pozvedl mysl a duši posluchače a přiblížil ji k této pravdě. To je historie a význam (indické) hudby.“ [237] => [238] => == Významní hráči == [239] => [240] => === Indie === [241] => [[Sanjey Bandopadhyay]], [[Nikhil Banerjee]], [[Indrajit Banerjee]], [[Shankar Abhyankar]], [[Anupama Bhagwat]], [[Krishna Mohan Bhatt]], [[Anuj Bhatt]], [[Ankit Bhatt]], [[Deepshankar Bhattcharjee]], [[Ramprapanna Bhattacharya]], [[Amit Chatterjee]], [[Anjan Chattopadhyay]], [[Priyanath Chattopadhyay]], [[Bharati Chokshi]], [[Shambhu Das]], [[Rohan Dasgupta]], [[Rash Behari Datta]], [[Sanjay Deshpande]], [[Annapurna Devi]], [[Reenat Fauzia]], [[Jivendra Narayan Goswami]], [[Sanjay Guha]], [[Al Gromer Khan]], [[Premadasa Hegoda]], [[Rajeev Janardan]], [[Samson Kehimkar]], [[Kirit Khan]], [[Chhote Rahimat Khan]], [[Enayat Khan]], [[Hidayat Khan]], [[Imdad Khan]], [[Imrat Khan]], [[Irshad Khan]], [[Nishat Khan]], [[Shafaatullah Khan]], [[Shujaat Husain Khan]], [[Vilayat Khan]], [[Wahid Khan]], [[Srinivas Koumounduri]], [[Niladri Kumar]], [[Manju Mehta]], [[Shivanath Mishra]], [[Ganesh Mohan]], [[Bimalendu Mukherjee]], [[Budhaditya Mukherjee]], [[Manilal Nag]], [[Shahid Parvez]], [[Rohini Prasad]], [[Prasanna]], [[Subhendra Rao]], [[Chandrakant Sardeshmukh]], [[Kartik Seshadri]], [[Anoushka Shankar]], [[Kamala Shankar]], [[Ravi Šankar|Ravi Shankar]], [[Subhendra Shankar]], [[Ajit Singh]], [[Harvinder Singh]], [[Sanjeeb Sircar]], [[Baluji Srivastav]], [[Anand Vyas]] [242] => [243] => === Západ === [244] => [[Josh Benett]], [[Peter Davidian]], [[Nicolas Delaigue]], [[George Harrison]], [[Prem Joshua]], [[Brian Jones]], [[Paul Livingstone]], [[Brigitte Menon]], [[Andrew Mendelson]], [[Tomasz Osiecki]], [[James Pomerantz]], [[Shawn Phillips]], [[Edward Powell]], [[Vladimír Ugodin]], [[Collin Walcott]] [245] => [246] => === Česko === [247] => Historie sitáru v Česku se datuje do sedmdesátých let. Pokusů o hru byla celá řada, ale zoufale chyběly nástroje (bez rozdílu kvality) i informace o technice hry. Jedna z prvních nahrávek, kde se sitár uplatnil, byla v roce 1973 písnička ''Balonové létání'' od skupiny [[Saze (hudební skupina)|Saze]] (hrál Jiří Burian). Pravděpodobně nejdále se ve svých pokusech dostal [[Emil Pospíšil]] - výborný muzikant - který propojil hru na sitár se zpěvem na doprovodem jdoucím ze syntezátoru. Vytvořil unikátní skladby, které určitě stojí za poslech i dnes. V devadesátých letech začal hrát a vystupovat Jiří Dohnal, Ladislav Brom, Jiří Mazánek a [[Jirka Mucha]]. Jiří Dohnal absolvoval studia sitáru v indickém [[Udajpur]]u a [[Džajpur]]u a později v [[Austrálie|Austrálii]]. Nahrál řadu nahrávek a jeho hudba byla použita k několika dokumentům. Dohnalova hudba je stejně jako Pospíšilova originálním vyjádřením, které si nehraje na indickou hudbu ale nespadá plně ani do kategorie hudby evropské. Ladislav Brom taktéž absolvoval stáže hry na sitár v Indii a vystupuje s indickou klasickou hudbou. Brom má na svém kontě také několik nahrávek. Vladimíru Nikulinovi se dostalo velmi dobrého vedení Amitavy Chaterjeeho. V novém miléniu hráčů značně přibylo. Uveďme mimo jiné jména jako Jakub Čapka, Jan Dvořák, Karel Cvrk, Aleš Wotruba a Pavel Jindřich. Velkým přínosem je dlouhodobý pobyt geniálního hudebníka Amitavy Chaterjeeho v ČR. Chaterjee je virtuózním jazzovým kytaristou přední světové scény a jedinečným sitárovým hráčem. [248] => [249] => == Odkazy == [250] => [251] => === Reference === [252] => [253] => [254] => === Související články === [255] => * [[rága]] [256] => * [[surbahar]] [257] => * [[sarod]] [258] => * [[tampura]] [259] => * [[tabla]] [260] => * [[mridanga]] [261] => * [[pakhavadž]] [262] => * [[ghatam]] [263] => [264] => === Externí odkazy === [265] => * {{Commonscat}} [266] => * [http://kksongs.org/ragamala.html Rágy a notace] - anglicky [267] => * [http://www.chandrakantha.com/articles/indian_music/sitar.html Chandrakantha] {{Wayback|url=http://www.chandrakantha.com/articles/indian_music/sitar.html |date=20160308213602 }} - Stránky o sitáru - česky/anglicky [268] => * [https://web.archive.org/web/20090328002536/http://sitarsetc.com/knowledge.htm Sitarsetc] - Zacházení s nástrojem a jeho údržba [269] => [270] => {{Autoritní data}} [271] => {{Portály|Hudba}} [272] => [273] => [[Kategorie:Indické hudební nástroje]] [274] => [[Kategorie:Drnkací nástroje]] [] => )
good wiki

Sitár

Miraj sitár Sitár je mnohostrunný drnkací hudební nástroj z rodiny louten, populární v severní Indii, typický představitel nástrojů hindustánské hudby. Klasickým doprovodným nástrojem je dvojice bubnů tabla případně strunný nástroj tampura.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'struna','teak','Krk (hudba)','rága','eben','Ozvučnice (hudební nástroj)','hudební nástroj','Nikhil Banerjee','Ravi Šankar','pražec (hudba)','kost','nota'

Eben

Kost

Nota

Rága

Rága je v karnatické a hindustánské hudbě základní hudební koncept, který představuje specifickou melodickou strukturu a náladu.

Struna