Array ( [0] => 14720304 [id] => 14720304 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sklípkani [uri] => Sklípkani [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sklípkani je český dokumentární film z roku 2020, který natočil režisér Marek Šimáček. Film mapuje osudy párů, kteří si v pražských sklepích vytvořili své domovy. Sklepové bydlení je v Praze poměrně běžné, i přestože často nevyhovuje předpisům a není oficiálně uznané. Film se zaměřuje na jednotlivé příběhy a způsob života lidí žijících ve sklípech, přičemž se dotýká témat jako sounáležitost, utajování a adaptaci na specifické podmínky prostoru. Sklípkani získal několik ocenění a byl připraven ve spolupráci s Českou televizí a produkční společností Negativ. [oai] => Sklípkani je český dokumentární film z roku 2020, který natočil režisér Marek Šimáček. Film mapuje osudy párů, kteří si v pražských sklepích vytvořili své domovy. Sklepové bydlení je v Praze poměrně běžné, i přestože často nevyhovuje předpisům a není oficiálně uznané. Film se zaměřuje na jednotlivé příběhy a způsob života lidí žijících ve sklípech, přičemž se dotýká témat jako sounáležitost, utajování a adaptaci na specifické podmínky prostoru. Sklípkani získal několik ocenění a byl připraven ve spolupráci s Českou televizí a produkční společností Negativ. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Sklípkani [2] => | obrázek = Tarantula IMG 9229g.JPG [3] => | popisek = Sklípkan ''Brachypelma hamorii'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[Živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata) [8] => | třída = [[pavoukovci]] (Arachnida) [9] => | řád = [[pavouci]] (Araneida) [10] => | podřád = sklípkani (Mygalomorphae) [11] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * ''Liphistiidae'' [14] => * ''Atypidae'' [15] => * ''Antrodiaetidae'' [16] => * ''Mecicobothriidae'' [17] => * ''Hexathelidae'' [18] => * ''Dipluridae'' [19] => * ''Cyrtaucheniidae'' [20] => * ''Ctenizidae'' [21] => * ''Idiopidae'' [22] => * ''Actinopodidae'' [23] => * ''Migidae'' [24] => * ''Nemesiidae'' [25] => * ''Microstigmatidae'' [26] => * ''Barychelidae'' [27] => * ''[[Sklípkanovití|Theraphosidae]]'' [28] => }} [29] => '''Sklípkani''' {{Cizojazyčně|la|''(Mygalomorphae)''}} jsou [[členovci]] třídy [[pavoukovci]] (Araneida). Patří k největším suchozemským [[bezobratlí|bezobratlým]] živočichům. Jsou to dokonalí lovci, kteří se během dlouhé doby své existence téměř nezměnili. Vyvinuli se pravděpodobně v období [[Křída|rané křídy]], asi před 120 miliony let.https://phys.org/news/2021-04-tarantula-ubiquity-cretaceous.html Běžně chovaní sklípkani patří do čeledi [[sklípkanovití]] (Theraphosidae). [30] => [31] => Sklípkanům se lidově říká nesprávně '''tarantule'''. Tento název přísluší původně pavoukům z čeledi [[slíďákovití]], které poprvé popsal [[Carl Linné|Carl von Linné]] a podle lokality výskytu v [[Itálie|jihoitalské]] provincii [[Provincie Taranto|Tarent]] je pojmenoval ''aranea tarantula''. Ovšem i cizojazyčné formy tohoto jména se v běžné řeči často přenášejí na zcela jiné druhy velkých pavouků. [32] => [33] => == Tělo == [34] => [[Soubor:Spider external anatomy.png|náhled|vlevo|Anatomie sklípkana]] [35] => Tělo sklípkanů se dělí na dvě části, [[hlavohruď]] a [[zadeček]]. Mají osm nohou, díky nimž se mohou rychle pohybovat. Převážně u sklípkanů čeledi ''Theraphosidae'' se na spodní straně chodidla nacházejí zvláštní chloupky, které jsou na konci rozštěpeny do mikroskopických chloupků. To jim umožňuje se pohybovat i po hladkých plochách, například šplhat po skle. Na hlavohrudi se nacházejí [[Chelicery|klepítka]] (chelicery), pomocí nichž kořist usmrtí vstříknutím jedu. Chelicery jsou tzv. ortognátně orientovány tzn., že se chelicery otevírají podélně s osou pavoukova těla. Vedle klepítek mají ještě [[makadla]] (pedipalpy), která slouží k opoře při běhu a k rozmnožování. Na konci těchto makadel mají samečci tzv. samčí bulby, ve kterých samci přenášejí sperma, když hledají samici a chtějí se s ní spářit. Na zadečku se nacházejí čtyři [[snovací bradavky]], pomocí nichž mohou tkát [[Pavučina|pavučiny]]. Sklípkani netkají sítě, [[pavučina|pavučinu]] používají například při [[rozmnožování]], k vytvoření [[kokon]]u nebo při svlékání. Dále mají mnozí sklípkani na zadečku žahavé chloupky, které slouží k obraně. [36] => [37] => == Nohy == [38] => [[Soubor:Noha sklipkana.jpg|náhled|vlevo|Stavba nohy]] [39] => [40] => Sklípkan má celkem 6 párů končetin: [41] => * '''První pár''' je přeměněn na klepítka (chelicery). V nich je umístěna jedová žláza. [42] => * '''Druhý pár''' je přeměněn na makadla (pedipalpy). Slouží k uchycování a ke žvýkání potravy, je to také pomocné pářicí ústrojí u samečků. [43] => * '''Třetí až šestý pár''' končetin slouží k pohybu, jsou složeny z osmi článků (coxa, trochanter, femur, patella, tibia, metatarsus, tarsus, tarsální drápek) a poslední dva nesou zpravidla na spodní straně zvláštní chloupky (scopulae). (viz [[#Tělo|Tělo]]) [44] => [45] => == Způsob života == [46] => Sklípkani se dělí podle způsobu života na stromové, zemní a podzemní druhy. '''Stromoví sklípkani''' žijí hlavně v [[prales]]ích, kde přebývají v korunách stromů a kde si také stavějí hnízda. '''Zemní sklípkani''' se skrývají v úkrytech na zemi, například pod kameny čí kousky dřeva, a opouští je při hledání potravy. '''Podzemní sklípkani''' žijí ve zvláštních chodbičkách tvaru trubice, jež jsou vystlány pavučinou. Samičky těchto druhů tráví skoro celý život v úkrytu a živí se hmyzem, který se ocitne v blízkosti vchodu do jejich nory. [47] => [48] => == Potrava == [49] => [[Soubor:House cricket cvrcek domaci.jpg|náhled|vpravo|Potrava sklípkana]] [50] => Menší, převážně pouštní druhy se živí [[hmyz]]em či jinými [[pavoukovci]]. Větší druhy loví hmyz, ale také ještěrky, malé hady, hlodavce, stromové druhy také ptačí mláďata. Sklípkan probodne svou kořist klepítky a vstříkne do těla jed, čímž ji ochromí. Kořist sežere tak, že ji do těla vstříkne trávicí [[enzym]]y a pozře již rozloženou potravu v tekutém stavu. Zbytky kořisti, které sklípkan nedokáže rozložit (kosti, kůže), jsou zformované do takřka pravidelné „kuličky“ a odhozeny. V případě, že jsou sklípkani chováni v zajetí v teráriu je zajímavostí, že tyto „kuličky“ zpravidla nosí na jedno místo v teráriu. [51] => [52] => == Obrana == [53] => Sklípkani mají několik obranných [[Vojenská taktika|taktik]]. [54] => [55] => === Obranné postavení s kousnutím === [56] => Většina sklípkanů používá k obraně právě tuto metodu. Nejprve zaujme obranné postavení - vzpřímí hlavohruď a roztáhne klepítka. Pokud tím nepřítele neodradí, bleskurychle se na něho vrhne a silně jej udeří. Pokud ani to nezapůsobí, vrhne se na nepřítele podruhé a tentokrát již s jedovatým kousnutím. Pro člověka je kousnutí sice velmi bolestivé, ale ne smrtelně nebezpečné. Nejnebezpečnější jsou rody z Asie a Afriky, které jsou i zdraví nebezpečné. Ostatní sklípkani mají jed člověku neškodný. [57] => [58] => === Uvolnění žahavých chloupků === [59] => Tento způsob obrany mají většinou jen sklípkani z [[Amerika|Ameriky]]. Pokud je pavouk v nebezpečí, nastaví proti útočníkovi zadeček a rychlými pohyby zadních nohou z něj stírá chloupky, které se uvolňují do vzduchu k útočníkovi.[http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/deti-lovi-nejvetsiho-pavouka-na-svete Děti loví největšího pavouka na světě], BBC Tyto chloupky při kontaktu s kůží způsobují svědění a pálení; jejich vdechnutí je ještě nebezpečnější. Chloupky se sklípkanovi obnovují při dalším svleku. [60] => [61] => === Ostřikování výkaly === [62] => Při tomto druhu obrany pavouk nadzvedne zadeček a ostříkne útočníka proudem trusu. Tuto taktiku však používají jen zřídka. [63] => [64] => == Zajímavosti == [65] => * Největším sklípkanem je [[sklípkan největší]] (''Theraphosa blondii''), který má tělo dlouhé 12 cm a rozpětí nohou dosahuje až 30 cm. [66] => * Ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] žije několik druhů pavouků, kteří jsou blízkými příbuznými sklípkanů (patří do stejného podřádu). Jsou to sklípkánci rodu ''[[Atypus]]'' patřící do čeledi Atypidae. [67] => * Přímo z čeledi Theraphosidae (sklípkani) se v Evropě vyskytuje rod [[Chaetopelma]], jehož výskyt je potvrzen například na území [[Řecko|Řecka]] a [[Kypr]]u. [68] => * Samičky některých druhů se mohou dožít až 25 let. Samci sklípkanů se obvykle dožívají okolo dvou až tří let po dosažení pohlavní dospělosti. [69] => * Všechny tři druhy sklípkánků vyskytující se v Česku jsou zařazeny na [[Červený seznam IUCN|červený seznam]].{{Citace elektronického periodika|periodikum = Biologia|příjmení = Řezáč|jméno = Milan|příjmení2 = Kůrka|jméno2 = Antonín|příjmení3 = Růžička|jméno3 = Vlastimil|spoluautoři = HENEBERG Petr:|titul = Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according [70] => to evidence-based national conservation priorities.|url = http://www.degruyter.com/view/j/biolog.2015.70.issue-5/biolog-2015-0079/biolog-2015-0079.xml?format=INT|doi = 10.1515/biolog-2015-0079|rok vydání = 2015|strany = 645–666|ročník = 70|číslo = 5|jazyk = EN}} [71] => [72] => == Sklípkani jako „živoucí fosilie“ == [73] => Při zkoumání zkamenělých pozůstatků zvířat ([[Fosilie|fosilií]]) je možné vypozorovat zpětné klíče k jejich kmenovému vývoji. První odkazy na fosilní příbuzné dnešních sklípkanů byly objeveny v úlomcích jantaru ze středního devonu v [[Severní Amerika|Severní Americe]], a jsou tedy staré téměř 350 milionů let. Před 310 až 240 miliony let, v tzv. karbonu, patřili sklípkani k nejhojnějším druhům pavouků vůbec. Teprve ode dvou milionů let př. n. l., od třetihor, žili také ve střední Evropě. Protože se sklípkani během milionů let tělesně skoro vůbec nezměnili, jsou po právu označováni jako „živoucí fosilie“. [74] => [75] => == Historie výzkumu sklípkanů == [76] => Poprvé byla stavba těla sklípkana popsána roku 1646 německým badatelem Macgravem. Jednalo se o popis těla brazilského sklípkana, chovaného již tehdy v zajetí. K rozvoji vědeckého popisu sklípkanů došlo až v 18. století, avšak popsaných druhů bylo poměrně málo. Velký rozmach ve výzkumu sklípkanů nastal v 19. století. Popsáno bylo celkem 292 druhů. Z roku 1863 pochází první písemná zmínka týkající se vylučování enzymů při mimotělním trávení, popsaná u zástupců z podčeledi ''Aviculariinae'' anglickým badatelem Batesem. K nejznámějším badatelům tehdejší doby se dále řadí například Pocock, Koch, Thorell, Ausserer a další. Z nedávné doby nelze opomenout ani Smitha, Lucase, Wirtha, Valeria, Schmidta nebo Ravena. K prvním, kteří přispěli svými poznatky o sklípkanech z České republiky, patří například I. Šklíba a v dále i R. Dřímal, V. Honsa, T. Jeřábek, F. Kovařík a další. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * KLÁTIL, Lubomír: Sklípkani rodu Brachypelma [85] => * KOVAŘÍK, František: Svět sklípkanů [86] => * WIRTH, von Volker: Sklípkani [87] => * KLÁTIL, Lubomír: Sklípkani, krasavci s chlupatýma nohama [88] => * Klátil, L.: Sklípkani rodu brachypelma, abeceda teraristy. Robimaus, Rudná u Prahy, 2008. 64 stran. {{ISBN|978-80-903357-5-2}} [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Commonscat}} [92] => [93] => {{Taxonbar|from=Q12081}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:Sklípkani| ]] [] => )
good wiki

Sklípkani

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pavoukovci','členovci','hlavohruď','rozmnožování','Soubor:Noha sklipkana.jpg','snovací bradavky','makadla','Pavučina','zadeček','Chelicery','Soubor:Spider external anatomy.png','Fosilie'

Chelicery

Členovci

Fosilie

Hlavohruď

Makadla

Pavoukovci

Pavučina

Rozmnožování

Zadeček