Array ( [0] => 15494379 [id] => 15494379 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Smalltalk [uri] => Smalltalk [3] => Smalltalk80book.jpg [img] => Smalltalk80book.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - programovací jazyk [1] => | název = Smalltalk [2] => | logo = [3] => | paradigma = [[Objektově orientované programování|objektově orientovaný]] [4] => | vznik = [5] => | autor = [[Alan Kay]], [[Dan Ingalls]], [[Adele Goldberg]] [6] => | vývojář = [[Alan Kay]], [[Dan Ingalls]], [[Adele Goldberg]], [[Ted Kaehler]], [[Diana Merry]], [[Scott Wallace]], [[Peter Deutsch]] a [[Xerox|Xerox PARC]] [7] => | první oznámení = [8] => | první vydání = 1972 [9] => | poslední verze = Smalltalk-80 version 2 [10] => | datum poslední verze = 1980 [11] => | poslední testovací verze = [12] => | datum poslední testovací verze = [13] => | typování = [[Typový_systém#Siln.C3.A9_a_slab.C3.A9_typov.C3.A1n.C3.AD|silná]], [[Typový_systém#Dynamick.C3.A1_typov.C3.A1_kontrola|dynamická]] [14] => | implementace = [[Amber Smalltalk|Amber]], [[Dolphin Smalltalk]], [[Gemstone (databáze)|GemStone/S]], [[GNU Smalltalk]], [[Pharo]], Smalltalk/X, [[Squeak]], [[IBM VisualAge|VA Smalltalk]], [[VisualWorks]] [15] => | dialekty = [16] => | ovlivněno = [[Lisp]], [[Simula 67|Simula]], [[Euler (programovací jazyk)|Euler]], [[IMP (programovací jazyk)|IMP]], [[Planner (programovací jazyk)|Planner]], [[Logo (programovací jazyk)|Logo]], [[Sketchpad]], [[ARPANET|ARPAnet]], [[Burroughův systém|Burroughs B5000]], [[buňka]] [17] => | ovlivnil = [[AppleScript]], [[Lisp|Common Lisp Object System]], [[Dart (programovací jazyk)|Dart]], [[Dylan (programovací jazyk)|Dylan]], [[Erlang (programovací jazyk)|Erlang]], [[Etoys (programovací jazyk)|Etoys]], [[Falcon (programovací jazyk)|Falcon]], [[Go (programovací jazyk)|Go]], [[Groovy]], [[Io (programovací jazyk)|Io]], [[Ioke (programovací jazyk)|Ioke]], [[Java (programovací jazyk)|Java]], [[Lasso (programovací jazyk)|Lasso]], [[Lisaac]], [[Logtalk]], [[NewtonScript]], [[Object REXX]], [[Objective-C]], [[PHP|PHP 5]], [[Perl 6]], [[Python]], [[Ruby]], [[Scala (programovací jazyk)|Scala]], [[Scratch]], [[Self (programovací jazyk)|Self]] [18] => | operační systém = [[Multiplatformní software|multiplatformní]] [19] => | licence = [20] => | web = [21] => }} [22] => '''Smalltalk''' (výslovnost {{IPA2|ˈsmɔ:ltɔ:k}}) je [[interpret (software)|interpretovaný]], dynamicky a striktně typovaný, [[objektově orientované programování|čistě objektový]] [[programovací jazyk]], který v sedmdesátých letech [[20. století]] vyvinuli ve firmě [[Xerox PARC]] [[Alan Kay]], [[Dan Ingalls]], [[Ted Kaehler]] a [[Adele Goldberg]]. Inspiraci čerpali převážně z projektů [[Sketchpad]] a [[Simula 67|Simula]]. [23] => [24] => Přestože se nejedná o nejrozšířenější jazyk pro psaní podnikových aplikací či výuku, je dodnes hojně používán. Právě komunita kolem Smalltalku vyvinula [[extrémní programování]], systém testování programu SUnit (jeho známější verze [[JUnit]] se hojně využívá v Javě), [[Refaktorování|refaktoring]] a [[návrhový vzor|návrhové vzory]]. [25] => [26] => Původní implementace jazyka měla velmi vysoké pořizovací náklady, což bránilo většímu rozšíření mezi amatéry. V současné době se stávají populární jeho [[svobodný software|svobodné]] implementace, např. [[Squeak]], nebo [[Pharo]]. [27] => [28] => == Historie == [29] => Smalltalk vyvinula skupina výzkumníků kolem [[Alan Kay|Alana Kaye]] ve výzkumném centru [[Xerox Palo Alto Research Center]]. Alan Kay navrhl většinu raných verzí Smalltalku, Adele Goldberg napsala většinu dokumentace a Dan Ingalls většinu raných verzí implementoval. První verzi, známou jako Smalltalk-71, vytvořil Alan Kay během několika rán jako sázku, že programovací jazyk založený na myšlence zasílání zpráv, inspirovaném jazykem Simula, lze napsat na „jediné stránce [[zdrojový kód|kódu]]“. Pozdější variantu, která už byla skutečně využívána pro výzkum, dnes známe jako Smalltalk-72, avšak její syntaxe i způsob provádění byly stále velmi odlišné od verzí používaných dnes. [30] => [31] => Smalltalk-80 byla první verze, která opustila PARC, nejprve jako Smalltalk-80 Version 1, ji dostali na přezkoumání a otestování některé vybrané společnosti ([[Hewlett-Packard]], [[Apple Computer]], [[Tektronix]] a [[Digital Equipment Corporation]]) a univerzity ([[Berkeley]]). Smalltalk-80 Version 2 už byla vydaná jako tzv. ''image soubor'' a specifikace [[virtuální stroj|virtuálního stroje]]. [32] => [33] => V současné době jsou velmi populární komerční VisualAge Smalltalk od [[IBM]], [[svobodný software]] [[Squeak]], který má velmi aktivní komunitu vývojářů, včetně mnohých vývojářů původního Smalltalku, a konečně [[překladač]] GNU Smalltalk od [[GNU]], distribuovaný pod licencí [[GNU General Public License|GPL]], jehož vývoj však poslední dobou stagnoval. [34] => [35] => == Objektově orientované programování == [36] => Všechny datové typy jsou Objekt (tak tomu není např. u jazyků [[Java (programovací jazyk)|Java]] nebo [[C++]], které navíc rozlišují primitivní typy), dokonce i blok kódu je objekt. Programátor může měnit chování jakékoli třídy objektů. Může dokonce zaměnit i hodnoty ''true'' a ''false'', pokud to považuje za vhodné. [37] => [38] => Objekt ve Smalltalku umí přesně tři věci: [39] => * Udržet stav (reference na další objekty) [40] => * Obdržet zprávu od jiného objektu nebo od sebe [41] => * V rámci zpracování přijaté zprávy může zaslat zprávu sobě nebo jinému objektu [42] => [43] => Stav objektu je ostatním objektům skryt. Ostatní objekty se však na stav mohou dotazovat zasíláním zpráv. [44] => [45] => == Syntaxe == [46] => Syntaxe jazyka je velmi snadná. Smalltalk má jen těchto pět vyhrazených klíčových slov: true, false, nil, self a super. Jediné vestavěné jazykové konstrukce jsou: zasílání zpráv, přiřazení proměnné, návrat hodnoty z metody a syntaxe literálů pro některé objekty. Vše ostatní, včetně řídicích struktur pro zpracování [[Skok (informatika)|podmínek]] a [[cyklus (informatika)|cyklů]], je jimi tvořeno. [47] => [48] => === Literály === [49] => Následující příklady uvádějí nejpoužívanější objekty, které se ve Smalltalku mohou zapsat jako literál. [50] => [51] => ==== Čísla ==== [52] => [53] => 42 [54] => -42 [55] => 123.45 [56] => 1.2345e2 [57] => 2r10010010 [58] => 16rA000 [59] => Poslední dva příklady jsou čísla ve [[dvojková soustava|dvojkové]] a [[Šestnáctková soustava|šestnáctkové]] [[číselná soustava|číselné soustavě]], kde ''r'' značí základ soustavy (podle anglického slova ''radix'' [ˈreidiks]). Samozřejmě jsou možné i jiné soustavy, například 36rSMALLTALK je platný zápis čísla s hodnotou 80738163270632 ([[Desítková soustava|desítkově]]). [60] => [61] => ==== Znaky ==== [62] => Zápisu znaků předchází znak [[dolar]]u. Příklad: [63] => $A [64] => [65] => [66] => ==== Řetězce ==== [67] => Řetězce jsou uzavřeny mezi [[apostrof]]y. Pro vložení apostrofu se tento zdvojuje. [68] => 'hello world' [69] => 'Scarlet O''Hara' [70] => Dva řetězce jsou si rovny, pokud mají stejné všechny znaky, přestože mají různou adresu v [[elektronická paměť|paměti]] počítače. [71] => [72] => ==== Symboly ==== [73] => Symboly jsou posloupnost znaků, podobně jako řetězce, ale Smalltalk zaručuje, že neexistují dva shodné symboly, které jsou zároveň rozdílné objekty. Pro tuto vlastnost se symboly velmi jednoduše porovnávají, a jsou tedy často používané jako názvy zpráv (viz níže). [74] => [75] => Před zápisem symbolu se uvádí znak # [76] => #foo [77] => [78] => [79] => ==== Pole ==== [80] => Například pole čtyř typů integer: [81] => #(1 2 3 4) [82] => [83] => [84] => ==== Bloky programu ==== [85] => [86] => [ "nějaké příkazy" ] [87] => [88] => [89] => === Deklarace názvů proměnných === [90] => Proměnné se deklarují na začátku bloku, obalené znaky svislé čáry: | [91] => | index slabika | [92] => Tento příklad deklaruje dvě proměnné pojmenované ''index'' a ''slabika''. Typy proměnných se nedeklarují, vše je objekt. [93] => [94] => === Přiřazení proměnné === [95] => Podobně jako v [[Pascal (programovací jazyk)|Pascalu]], proměnné se přiřazují syntaxí := [96] => slabika:= 'la' [97] => [98] => [99] => === Zprávy === [100] => Zasílání zpráv je základní stavební kamen Smalltalku. Následující příklad zašle číslu „42“ zprávu „factorial“ pro výpočet [[faktoriál]]u. [101] => 42 factorial [102] => V tomto případě je objekt „42“ tzv. ''příjemce zprávy'' a název „factorial“ je tzv. ''selektor zprávy''. Příjemce odpoví na zaslání zprávy navrácením hodnoty. Ta může být například uložena do proměnné: [103] => cislo:= 42 factorial [104] => Zpráva „factorial“ je příklad tzv. '''unární zprávy''' neboť je zahrnut jen jeden objekt – ''příjemce''. Pokud mají mít zprávy jako ''argumenty'' další objekty, provádí se to takto: [105] => 2 raisedTo: 4 [106] => Zpráva může mít i více argumentů: [107] => 'hello world' indexOf: $l startingAt: 6 [108] => [109] => [110] => === Výrazy === [111] => Výraz může zahrnovat více zaslání zpráv. V tom případě se zpracovávají v následujícím pořadí: unární zprávy, binární zprávy, ostatní zprávy. [112] => 3 factorial + 4 factorial between: 10 and: 100 [113] => se zpracuje takto: [114] => ((3 factorial) + (4 factorial)) between: 10 and: 100 [115] => Výsledná hodnota příkladu je '''true'''. [116] => [117] => Protože Smalltalk nezachovává prioritu operátorů, výraz: [118] => 3 + 4 * 5 [119] => se implicitně zpracuje jako: [120] => (3 + 4) * 5 [121] => Následující příklad vytvoří novou instanci okna a uloží ji do proměnné window, které pak zašle dvě zprávy. [122] => | window | [123] => window := Window new. [124] => window label: 'Hello'. [125] => window open. [126] => Pokud takto více výrazů pracuje se stejným příjemcem, je možné použít tzv. ''kaskádu'', která se odděluje znakem středník, čímž již není potřeba proměnné z posledního příkladu: [127] => Window new label: 'Hello'; open [128] => [129] => [130] => === Blok kódu === [131] => Blok se uzavírá do hranatých závorek. [132] => [: "parametry" | "příkazy" ] [133] => Kde ''parametry'' je seznam názvů proměnných, které kód přijímá. Například kód pro přičtení hodnoty čísla 1 vypadá následovně: [134] => [:x | x + 1] [135] => Jedná se o jakousi funkci s parametrem. Říká se jí také [[lambda funkce]], [[anonymní funkce]] či (nepřesně) [[closure]], popřípadě [[anonymní objekt]]. Podobný typ funkce je běžný ve [[funkcionální programování|funkcionálním programování]] v jazycích jako [[Lisp]], [[Scheme]] či [[Python]]. [136] => [137] => Tento kód je možné spustit zasláním zprávy s parametrem. [138] => [139] => Zavedením těchto bloků ve Smalltalku je možné zapsat i složitější programy velmi přehledně. Například kód, který vybere ze seznamu jen kladná čísla, by se v ostatních jazycích psal pomocí [[řídicí struktura#Cyklus|cyklů]]. Ve Smalltalku je mnohem přehlednější: [140] => novySeznamKladnychCisel := seznamCisel select: [:jednaHodnota | jednaHodnota isPositive] [141] => [142] => [143] => == Řídicí struktury == [144] => [[Řídicí struktura|Řídicí struktury]] nejsou součástí syntaxe jazyka, namísto toho jsou implementovány jako zprávy zasílané objektům. Například ''podmínka'' je implementována jako zaslání zprávy ifTrue: objektu Boolean, kde argumentem je blok kódu, který se spustí, pokud se jedná o objekt '''true'''. [145] => result := a > b [146] => ifTrue: [ 'promenna a ma vetsi hodnotu' ] [147] => ifFalse: [ 'promenna a ma mensi hodnotu' ] [148] => Programátoři často používají bloky kódu k vytváření nových řídicích struktur, například: [149] => | mujText souhlasky | [150] => mujText := 'This is a string'. [151] => samohlasky := mujText select: [:pismenko | pismenko isVowel]. [152] => Na poslední řádce příkladu přijímá textový objekt mujText zaslanou zprávu ''select:'' s parametrem, kterým je v tomto případě blok kódu. Textový objekt v reakci na zprávu ''select:'' prochází všechny znaky v textu a spouští blok předaný jako parametr. Výsledkem spuštění bloku [:pismenko | pismenko isVowel] je buď '''true''' (v případě, že se jedná o samohlásku) nebo '''false''' v opačném případě. Pokud byl výsledek '''true''', je zkoumaný znak vložen do kolekce, která se nakonec uloží do proměnné samohlasky. [153] => [154] => Protože je metoda select: definována ve třídě Collection, může se použít i takto [155] => | obdelniky bod | [156] => obdelniky := OrderedCollection [157] => with: (Rectangle left: 0 right: 10 top: 100 bottom: 200) [158] => with: (Rectangle left: 10 right: 10 top: 110 bottom: 210). [159] => bod := Point x: 20 y: 20. [160] => kolize := obdelniky select: [:obdelnik | obdelnik containsPoint: bod]. [161] => [162] => [163] => == Třídy == [164] => Takto vypadá definice třídy: [165] => Object subclass: #MessagePublisher [166] => instanceVariableNames: '' [167] => classVariableNames: '' [168] => poolDictionaries: '' [169] => category: 'Smalltalk Examples' [170] => [171] => [172] => === Metody === [173] => Když se objektu zašle zpráva, vyvolá se metoda. Následují kód definuje metodu napsat a tím také definuje, co se stane, když se objektu zašle zpráva ''napsat''. [174] => napsat Transcript show: 'Hello, World!' [175] => Všimněte si, že objekt vyhledá metodu podle zprávy za běhu programu (zatímco mnoho jazyků toto vyhodnocuje v době překladu). [176] => [177] => === Instance třídy === [178] => Následující kód [179] => PisatelZpravy new [180] => vytváří (vrací) novou instanci třídy PisatelZpravy. Většinou se takový objekt uloží do proměnné: [181] => pisatel := PisatelZpravy new [182] => Toto není nutné vždy, je také možné zaslat zprávu objektu, který nebyl uložen do proměnné. Takovému objektu se říká „anonymní objekt“: [183] => PisatelZpravy new napsat [184] => [185] => [186] => == Příklad == [187] => Klasický příklad [[Hello World]] je možné zapsat takto: [188] => Transcript show: 'Hello, world!'. [189] => Objektu Transcript se posílá zpráva ''show:'' s parametrem 'Hello, world!'. Vyvolání metody ''show:'' vypíše na konzoli řetězec, který se předal jako parametr. [190] => [191] => Pozor: okno Transcript se musí nejdřív otevřít, než je mu možné tuto zprávu poslat. [192] => [193] => == Reference == [194] => [195] => {{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení = Kay [197] => | jméno = Alan [198] => | autor2 = Stefan Ram [199] => | titul = E-Mail of 2003-07-23 [200] => | url = http://userpage.fu-berlin.de/~ram/pub/pub_jf47ht81Ht/doc_kay_oop_en [201] => | vydavatel = Stefan Ram [202] => | místo = [[Berlín]] [203] => | datum vydání = 2003-07-23 [204] => | datum aktualizace = [205] => | datum přístupu = 2017-11-01 [206] => | jazyk = en [207] => }} [208] => [209] => [210] => == Externí odkazy == [211] => * {{Commonscat}} [212] => * {{cs}} [http://www.root.cz/serialy/squeak-navrat-do-budoucnosti/ Squeak: návrat do budoucnosti] – seriál na [[Root.cz]] [213] => [214] => {{Programovací jazyky}} [215] => {{Autoritní data}} [216] => [217] => [[Kategorie:Programovací jazyky]] [218] => [[Kategorie:Anglická slova a fráze]] [219] => [[Kategorie:Objektově orientované programovací jazyky]] [] => )
good wiki

Smalltalk

Smalltalk (výslovnost ) je interpretovaný, dynamicky a striktně typovaný, čistě objektový programovací jazyk, který v sedmdesátých letech 20. století vyvinuli ve firmě Xerox PARC Alan Kay, Dan Ingalls, Ted Kaehler a Adele Goldberg.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alan Kay','Dan Ingalls','Adele Goldberg','Squeak','Lisp','Simula 67','svobodný software','Python','Ted Kaehler','Java (programovací jazyk)','Sketchpad','Pharo'

Lisp

Pharo

Python

Sketchpad

Squeak

Squeak je objektově orientovaný programovací jazyk a integrované vývojové prostředí (IDE) vyvinuté v projektu Squeak.