Array ( [0] => 15536482 [id] => 15536482 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Smíchov [uri] => Smíchov [3] => Vltava River Smichov and Petrin as seen from Vysehrad.jpg [img] => Vltava River Smichov and Petrin as seen from Vysehrad.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Smíchov [3] => | městská část = [[Praha 5]] [4] => | správní obvod = [[Praha 5]] [5] => | obvod = [[Praha 5]] [6] => | rozloha = 7,05 [7] => | počet ZSJ = 25 [8] => | PSČ = [9] => | mapa = Praha KÚ Smíchov.png [10] => | obec = [[Praha]] [11] => }} [12] => '''Smíchov''' ({{Vjazyce2|de|''Smichow''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v [[Praha|Praze]] na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], náležející do městské části [[Praha 5]]. Na severu sousedí s [[Malá Strana|Malou Stranou]], na jihu s [[Hlubočepy]], na jihozápadě s [[Radlice]]mi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s [[Motol]]em. [[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]] ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smíchovem a [[Košíře]]mi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Vyšehrad]] a [[Podolí (Praha)|Podolí]]. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov [[Císařská louka]] (naproti [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)|Podolí]]) a [[Dětský ostrov]]. V letech [[1903]]–[[1921]] byl Smíchov [[město|městem]], od roku 1838 měl status [[předměstí]]. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také [[Košíře]], které se později osamostatnily. [13] => [14] => == Historický přehled == [15] => [[Soubor:Flag of Prague 5.svg|vlevo|náhled|Vlajka Prahy 5, identická s vlajkou Smíchova]] [16] => [[Soubor:Vltava River Smichov and Petrin as seen from Vysehrad.jpg|náhled|vlevo|Smíchov, rozložený na levém břehu [[Vltava|Vltavy]] jižně od [[Petřín]]a, při pohledu z [[Vyšehrad]]u]][[Soubor:Smichov.png|náhled|vlevo|Panoramatický pohled na část Smíchova v roce 1872, uprostřed Porgesova kartounka]] [17] => [18] => === Název === [19] => Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[pověst]]í se na smíchovském břehu Vltavy (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. [[Hájkova kronika]] k roku [[814]] uvádí, že nařídil kníže [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v lese sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou radost, že se silně [[smích|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov (''Smijchow'').[https://www.digitale-sammlungen.de/en/view/bsb10934558?page=104,105] Hájkova kronika, rok 814 Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]] (roku 1430http://www.starysmichov.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008040035 - Smíchov v legendách a kronikách českých), podle kterého se pak území nazývá. Teorii, že by šlo u slovanský „Smíchův majetek“,[https://ndk.cz/view/uuid:1ce42260-db17-11e2-9923-005056827e52?page=uuid:f06ef1d0-e97e-11e2-9439-005056825209] Zeměpisná jména Československa, slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje odporuje fakt, že polské obce Śmiechów či Śmiechowo, získaly svůj polský název až ve 20. století přepisem z německých názvů, a také obec [[Gadzowice]] (česky „Smíchovy“) byla původně ''Smidesdorf''. [20] => [21] => Podle jedné hypotézy došlo ve 14. století k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu ovcí, koz a dobytka v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván ''pochovníkem koz''. [22] => [23] => Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování [[Karel IV.|Karla IV]]. K roku 1383 je doložen kostel sv. Jakuba.Josef Böhm, Monografie města Smíchova. Praha 1882, s. 9 Roku 1386 došlo k [[Pozemek|rozparcelování]] zdejších pozemků a vznikla osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402[https://books.google.cz/books?id=RUiQlkTaQVoC&pg=RA3-PA42#v=onepage&q&f=false] Časopis Českého Musea, 1849 (některé zdroje uvádějí roky 1406http://smichov.blog.cz/1105/vznik-smiechova-kartouzskeho {{Wayback|url=http://smichov.blog.cz/1105/vznik-smiechova-kartouzskeho |date=20120523052443 }} - Vznik "Smiechova kartouzského" (2.kapitola) či až 1421[http://books.google.co.uk/books?id=fqsOAAAAQAAJ&dq=%22gladiatoris%20in%20Smiechow%22&pg=PA270#v=onepage&q=%22gladiatoris%20in%20Smiechow%22&f=false] - Dějepis města Prahy, str. 270, [https://ndk.cz/view/uuid:d35a5a90-8dd3-11e8-9588-5ef3fc9bb22f?page=uuid:7c430b60-9bb3-11e8-9b22-5ef3fc9ae867] – ''gladiatoris in Smiechow'', ''hortus humuleti cum vineola, qui situs est in Smiechow''). [24] => [25] => === Nejstarší historie === [26] => Na území dnešního Smíchova je osídlení doloženo od středověku archeologickými nálezy i písemnými prameny od 13. století. ''[[Zbraslavská kronika]]'' popisuje stavbu krásného paláce z dřevěných kmenů mezi vrchem [[Petřín]]em a břehem [[Vltava|Vltavy]] pro korunovační obřad a hostinu [[Václav II.|Václava II.]] roku 1297, který bývá ztotožňován se Smíchovem. Od poloviny 14. století získalo pozemky na území Smíchova několik [[církev]]ních institucí. Dvůr zde vlastnil od roku 1341 král [[Jan Lucemburský]] a založil při něm [[Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)|kartuziánský klášter]] s [[Kostel Panny Marie (Smíchov)|kostelem Panny Marie]], lokalizovaný dnes od ulic [[Kartouzská (Praha)|Kartouzské]] a [[Štefánikova (Praha)|Štefánikovy]] až po křižovatku u [[Anděl (Praha)|Anděla]]. [27] => [28] => Dvůr na úpatí Petřína vlastnil také [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[Klášter Plasy|klášter v Plasích]]. Tehdy – nejen na klášterních pozemcích – začaly vznikat [[vinice]] a [[chmelnice]]. Farní [[kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí)|kostel svatého Filipa a Jakuba]] s [[Hřbitov Malvazinky|přilehlým hřbitovem]] sloužil osadě Smíchov od doby gotické až do 19. století, kdy byl stržen a v letech [[1894]] až [[1896]] nahrazen novým, [[Novorománský sloh|novorománským]] [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Malvazinky)|kostelem stejného zasvěcení]], podle plánů architekta [[Adolf Duchoň|Adolfa Duchoně]]. [29] => [30] => === Středověk a novověk === [31] => Za [[Husitství|husitských nepokojů]] byl [[Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)|kartuziánský klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z roku 1497 byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 [[Korec (jednotka)|korců]] ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část. [32] => [33] => Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s letohrádkem zde měli také [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Na [[Antonín Birkhardt|Birkhardtově]] panoramatické vedutě ostřelování Prahy pruskou armádou z roku 1757 je Smíchov nedotčen, má dvě desítky staveb. Kromě kostela sv. Jakuba a vodních mlýnů vyniká jen [[Portheimka|Dientzenhoferův letohrádek]] při Schwarzenberské silnici.[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8E08D4F4B68611DF820F00166F1163D4&scan=1#scan1/ Archiv hl. m. Prahy, Sbírka vedut, kolorovaná mědirytina A. Birkhardta podle předlohy J.J. Dietzlera] [34] => [35] => Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé [[Manufaktura|manufaktury]] a roku 1816 [[Porgesova kartounka]]. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský [[Manchester]]. Patentem krále [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V.]] byl 15. ledna 1838 Smíchov povýšen na [[předměstí]]. Roku 1852 sem [[Ringhofferovi|František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o [[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský.{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Fabini [37] => | jméno = Pavel [38] => | titul = Smíchov v éře Ringhofferů [39] => | periodikum = [40] => | vydavatel = [41] => | url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/09/23/smichov-v-ere-ringhofferu/ [42] => | datum vydání = [43] => | datum přístupu = 27.4.2018 [44] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180428012116/https://www.ipetka.cz/index.php/2017/09/23/smichov-v-ere-ringhofferu/ [45] => | datum archivace = 2018-04-28 [46] => }} [[Ringhofferovy závody|Ringhofferovka]] později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v odvětví strojní výroby. U příležitosti výročí 200 let od narození Františka II. Ringhoffera proběhla na Smíchově v galerii Portheimka výstava nazvaná ''Ringhofferové''. Autor Pavel Fabini zde zachytil vývoj rodového podnikání Ringhofferů a jejich politické a kulturní aktivity. [47] => [48] => [[Soubor:Staropramen2.jpg|náhled|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]|350x350pixelů|vlevo]]Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval po celý zbytek 19. století a až do počátku 80. let 20. století. Svého zástupce měl Smíchov na [[Český zemský sněm|Českém zemského sněmu]], ale také na [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] ve Vídni, kam volil společně s [[Karlín]]em až do volební reformy z roku 1907.{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = Fabini [50] => | jméno = Pavel [51] => | titul = Parlamentní volby na Smíchově. 110 let od souboje Klofáče s Neumannem [52] => | periodikum = [53] => | vydavatel = [54] => | url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/11/17/parlamentni-volby-na-smichove-110-let-od-souboje-kloface-s-neumannem/ [55] => | datum vydání = [56] => | datum přístupu = 27.4.2018 [57] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180428012114/https://www.ipetka.cz/index.php/2017/11/17/parlamentni-volby-na-smichove-110-let-od-souboje-kloface-s-neumannem/ [58] => | datum archivace = 2018-04-28 [59] => }} [60] => [61] => === Od 20. století po současnost === [62] => Teprve 22. února 1903 byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na [[město]] a 21. ledna 1904 byl Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku 1922 připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI. [63] => [64] => V roce 1968 měl být na hranici smíchovského katastru zbudován monumentální pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] v ose Vítězné ulice na Újezdě, realizaci vítězného projektu však zabránil vpád sovětských okupačních vojsk ve středu 21. srpna 1968. Smíchov byl dlouhá léta převážně [[Dělník|dělnickou]] čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména [[pivovar Staropramen]] a [[ČKD Dopravní systémy|ČKD Tatra]] (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do [[Zličín]]a). [65] => [66] => Demolicemi pro výstavbu [[Metro v Praze|metra]] v letech 1979–1983 a proražením [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století byly postupně rušeny továrny a průmyslové objekty a zejména v okolí křižovatky a pěší zóny [[Anděl (Praha)|Anděl]] vznikla řada obchodních a administrativních center v novostavbách. Původní plán [[Asanace a přestavba Smíchova|přestavby Smíchova]] se nicméně průběžně vyvíjel a ve své původní podobě nebyl uskutečněn. V roce 2001 zde bylo postaveno obchodní a kulturní centrum [[Nový Smíchov]], vzniklo na místě zrušeného areálu [[ČKD Dopravní systémy|ČKD Tatra]] a stavebních proluk po výstavbě [[B (linka metra v Praze)|linky „B“]] pražského metra. Rok předtím byla postavena kancelářská budova [[Zlatý Anděl]] od úspěšného francouzského architekta [[Jean Nouvel|Jeana Nouvela]]. [67] => [68] => == Pamětihodnosti == [69] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek na Smíchově}} [70] => [[Soubor:Smíchov kostel sv. Václava čelo.jpg|náhled|[[Kostel svatého Václava (Smíchov)|Kostel svatého Václava]] na Smíchově]] [71] => [[Soubor:Praha, Smíchov, křižovatka Anděl.JPG|náhled|[[Anděl (Praha)|Křižovatka u Anděla]], proměněná v pěší zónu, je živým srdcem Smíchova]] [72] => [73] => * [[Portheimka]] – barokní letohrádek rodiny architekta [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dienzenhofera]], upravený pro rodinu [[Porgesové z Portheimu|Porgesů z Portheimu]] [74] => * [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|Kostel sv. Václava]] – novorenesanční, postavil v letech 1881–1885 architekt [[Antonín Viktor Barvitius|Antonín Barvitius]], který navrhl také vnitřní zařízení [75] => * [[Bertramka]] – vila [[Josefína Dušková|manželů Duškových]], v níž na konci 18. století pobýval [[Wolfgang Amadeus Mozart]] [76] => * [[Park Sacré Coeur]] někdejšího kláštera [77] => * [[Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)|Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie]] s [[Kostel Panny Marie (Smíchov)|kostelem Panny Marie]] [78] => * [[Konvent dam Srdce Ježíšova (Smíchov)|Konvent dam Srdce Ježíšova]] u [[Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Smíchov)|kostela Sacré Coeur]] [79] => * [[Řeholní dům sester Karla Boromejského|Klášter sv. Karla Boromejského]] s [[Kaple Nejsvětějšího srdce Páně (Smíchov)|kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně]] [80] => * [[Klášter svatého Gabriela (Praha)|Benediktinské opatství]] [[Beuronská benediktinská kongregace|beuronských benediktinek]] u [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Smíchov)|kostela (Zvěstování Panny Marie) sv. Gabriela]] [81] => * [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Smíchov)|kostel (Zvěstování Panny Marie) sv. Gabriela]] [82] => * [[Ringhofferova vila]] [83] => * [[kostel Nejsvětější Trojice (Smíchov)|Kostel Nejsvětější Trojice]] (U Nesypky) – klasicistní kostelík [[Malostranský hřbitov|Malostranského hřbitova]] [84] => * [[Chrám svatého archanděla Michaela (Petřín)|Karpatský chrám sv. Archanděla Michaela]] – dřevěný kostel ve slohu [[Selské baroko|lidového baroka]] převezený z [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] (roku 2020 vyhořel) [85] => * [[Klamovka (Praha)|Klamovka]] – klasicistní letohrádek s romantickými památníky [86] => * [[Letohrádek Kinských]] a domek [[Švýcárna (Praha)|Švýcárna]] se zahradou [87] => * [[Národní dům na Smíchově]] – secesní stavba z let 1906–1908 architekta [[Alois Čenský|Aloise Čenského]] [88] => * [[Smíchovská tržnice]] – secesní stavba z let 1906–1909 architekta [[Alois Čenský|Aloise Čenského]] [89] => * [[Švandovo divadlo na Smíchově]] [90] => * [[Malostranský hřbitov]] se sochou [[Leopold Leonhard Raymund z Thun-Hohensteinu|Leopolda L. R. hraběte z Thun-Hohenštejna]], [[Seznam pasovských biskupů|pasovského biskupa]] [91] => * [[Nový židovský hřbitov na Smíchově]] [92] => * [[Smíchovská synagoga]] [93] => * [[Medvědí kašna]] – barokní dílo sochaře [[Jeroným Kohl|Jeronýma Kohla]] [94] => * [[Zdymadlo Smíchov]] – plavební komora mezi [[Dětský ostrov|Dětským ostrovem]] a Smíchovským nábřežím, technická památka [95] => * [[Praha-Smíchov (nádraží)|Smíchovské nádraží]] [96] => [97] => Na Smíchově sídlí tyto [[spolek|spolky]]: [98] => * [[Klub přátel starého Smíchova]] [99] => * [[Klub deskových her Paluba]] [100] => * [[Děti sídlištní recese]] [101] => [102] => === Další stavby === [103] => * [[Plynárna Smíchov]] [104] => * [[Smíchovská vodárna]] [105] => * [[Vodojem a čerpací stanice Václavka]] [106] => [107] => == Kultura == [108] => Kromě Kulturního domu Smíchov se ve čtvrti nacházejí dvě pobočky [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny]]. Jedna u sadů Na skalce a druhá na [[Náměstí 14. října]]. [109] => [110] => Záběry ze Smíchova použil ve svém klipu "Procházka Smíchovem" písničkář Dan Vertígo, který tři roky žil u Arbesova náměstí. [111] => [112] => == [https://www.youtube.com/watch?v=yug_dYo6o_o&list=PLXh9wlOfQOwcnaf8KuLhyoOCADUDfJtpU Doprava] == [113] => [[Soubor:Praha Smichov traffic.jpg|náhled|Kolejiště severně od [[Praha-Smíchov (nádraží)|Nádraží Praha-Smíchov]] a část ulice [[Radlická]], pod níž vedou tunely [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] na Smíchově]] [114] => Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských [[Železniční stanice|nádraží]], dnes [[Praha-Smíchov (nádraží)|Nádraží Praha-Smíchov]]. [[Lávka přes nádraží Praha-Smíchov|Lávka přes nádraží]] spojuje části Smíchova rozdělené nádražím. [115] => [116] => Malé [[autobusové nádraží]] se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]], jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na [[Písek (město)|Písek]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Plzeň]], [[Rokycany]], [[Strakonice]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] atd.). [[Pražská integrovaná doprava|Příměstské spoje]] odjíždějí od Smíchovského nádraží. [117] => [118] => Středisky [[Městská hromadná doprava|MHD]] na Smíchově jsou dvě stanice [[metro v Praze|metra]] trasy B – [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] a [[Anděl (stanice metra)|Anděl]] a její výstup [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]. U [[Anděl (Praha)|Anděla]] se také kříží [[Tramvajová doprava v Praze|tramvajové tratě]] [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]]–[[Anděl (Praha)|Anděl]]–[[Hlubočepy]]–[[Tramvajová trať Hlubočepy – Sídliště Barrandov|estakáda na]] [[Barrandov]] v severojižním směru a [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]]–Anděl–[[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]]–[[Tramvajová smyčka Kotlářka|Kotlářka]]–[[Sídliště Řepy]] ve východozápadním. Smíchovské nádraží a následující Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihozápad a zčásti jihovýchod (přes [[Barrandovský most]]) Prahy. [119] => [120] => Kdysi na Smíchově jezdívaly i [[trolejbus]]y, trolejbusová trať byla vedena z [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] přes [[Jiráskův most]] na Smíchov, odtud pak dále do [[Jinonice|Jinonic]]. [121] => [122] => Nedaleko od Anděla ústí také dva na sebe navazující [[tunel]]y [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] – [[Strahovský tunel]] a [[tunel Mrázovka]]. [123] => [124] => == Sousední čtvrti == [125] => * [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] [126] => * [[Malá Strana]] [127] => * [[Vyšehrad]] [128] => * [[Podolí (Praha)|Podolí]] [129] => * [[Hlubočepy]] [130] => * [[Barrandov]] [131] => * [[Radlice]] [132] => * [[Košíře]] [133] => [134] => == Galerie == [135] => [136] => Soubor:Nad Výšinkou street, east part, Praha.jpg|Vila v ulici Nad Výšinkou [137] => Soubor:Praha-Plzenska do centra.jpg|[[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]] směrem od centra na úrovni [[Bertramka|Bertramky]] [138] => Soubor:Klamovka park, middle part, Praha.jpg|Park Klamovka [139] => Soubor:Nad Palatou street, middle part, Praha.jpg|Bytové domy v ulici Nad Palatou [140] => Soubor:Smíchov Ústřední tržnice 3.jpg|[[Smíchovská tržnice|Ústřední tržnice]], sídlo pobočky Městské knihovny [141] => Soubor:Smíchov Národní dům 1.jpg|[[Národní dům na Smíchově]] [142] => Soubor:Smíchov Neptunova fontána.jpg|[[Medvědí kašna]] [143] => Soubor:Smíchov Svornosti MSD.jpg|Moderní kancelářská budova [144] => Soubor:Praha-Smíchov Krajský úřad Středočeského kraje 3.jpg|Budova [[Krajský úřad Středočeského kraje|krajského úřadu]] [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] [145] => [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Literatura === [153] => * [https://web.archive.org/web/20070521013927/http://www.100letsmichova.cz/index.php?ido=8&idm= 100 let Smíchova] [154] => * {{Citace monografie|příjmení=Boehm|jméno=Josef Georg|titul=Monografie města Smíchova|url=https://eknihovna.maxzone.eu/monografie_mesta_smichova.html|vydavatel=Rada města Smíchova|místo=Praha|rok=1882}} [155] => * {{Citace monografie|příjmení=Böhm|jméno=Josef Georg|titul=Malý popis města Smíchova pro potřebu veřejných úřadů, soukromých kancelářů a závodů, průmyslníků, obchodníků atd|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:CC267EA0-CAC0-11DE-9220-0030487BE43A?page=uuid:8fb18bd0-cac1-11de-b7da-0030487be43a|vydavatel=Rada města Smíchova|místo=Praha|rok=1881}} [156] => * JANOVSKÝ, Julius: Smíchov v Arbesově době. Praha 1946 [157] => * {{Citace monografie [158] => | příjmení = Jungmann [159] => | jméno = Jan [160] => | odkaz na autora = Jan Jungmann [161] => | titul = Smíchov: město za Újezdskou branou [162] => | vydání = 3 [163] => | vydavatel = Muzeum hlavního města Prahy [164] => | místo = [Praha] [165] => | rok vydání = 2008 [166] => | počet stran = 235 [167] => | isbn = 978-80-85394-62-7 [168] => }} [169] => * {{Citace periodika [170] => | příjmení = Novotný [171] => | jméno = Michal [172] => | titul = kolonie Společnosti pro stavbu dělnických obydlí v Praze - Smíchov, Bubny [173] => | periodikum = Průzkumy památek [174] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek (časopis) [175] => | rok vydání = 2014 [176] => | měsíc vydání = [177] => | ročník = XXI [178] => | číslo = 1 [179] => | strany = 137–148 [180] => | url = [181] => | issn = 1212-1487 [182] => }} [183] => * {{Citace monografie|příjmení=Pauly|jméno=Jan Křtitel|titul=Památník města Smíchova|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:4F073A40-79B8-11DD-B9AE-000D606F5DC6?page=uuid:34d507f0-79b9-11dd-a0d0-000d606f5dc6|vydavatel=vl.n.|místo=Praha|rok=1898}} [184] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|9788020024695}} [185] => * ROUBALÍK Stanislav: ''Starý Smíchov''. Praha 1948 [186] => * {{Citace monografie|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899}} [187] => * {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf Šubert|ilustrátoři=[[Karel Liebscher]]|titul=Čechy|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:662b5fe0-5ef5-11dd-811b-000d606f5dc6|vydavatel=Otto|místo=Praha|rok=[po r. 1880]|kapitola=Smíchov|svazek=3|url kapitoly=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:6ef07860-5ef3-11dd-bc3d-000d606f5dc6?page=uuid:23ebef40-62cf-11dd-99e2-000d606f5dc6|stránky=407-423}} [188] => * {{Citace monografie|příjmení=Úpický|jméno=Antonín Lóder|titul=Smíchov : Předměstí král. hlavního města Prahy : S nástinem polohopisným|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:9102B1E0-F51A-11DC-AA8D-000D606F5DC6?page=uuid:B919BA40-F51D-11DC-A69C-000D606F5DC6|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1875}} [189] => * {{Citace monografie [190] => | příjmení = Wunš [191] => | jméno = Rudolf [192] => | odkaz na autora = [193] => | titul = Okres smíchovský a jeho správa [194] => | url = https://eknihovna.maxzone.eu/okres_smichovsky_a_jeho_sprava.html [195] => | vydavatel = [196] => | místo = Smíchov [197] => | rok vydání = 1879 [198] => | vydání = [199] => | počet stran = 192 [200] => | kapitola = [201] => | strany = [202] => | isbn = [203] => | jazyk = [204] => }} [205] => * {{Citace monografie|příjmení=Zoubek|jméno=František Jan|titul=Smíchovské upomínky historické|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:55208160-f598-11dc-9928-000d606f5dc6?page=uuid:b522e7b0-f598-11dc-bd3b-000d606f5dc6|vydavatel=Obec Smíchovská|místo=Smíchov|rok=1875}} [206] => [207] => === Související články === [208] => * [[Pivovar Staropramen]] [209] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru na Smíchově]] [210] => [211] => === Externí odkazy === [212] => * {{commonscat}} [213] => * {{KM|729051|Smíchov}} [214] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=9fe25bbfce6046768de616f4291504a6 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-21] [215] => [216] => {{Město Praha}} [217] => {{Autoritní data}} [218] => {{Portály|Praha}} [219] => [220] => [[Kategorie:Smíchov| ]] [221] => [[Kategorie:Praha 5]] [222] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [223] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [224] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [225] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Praze]] [226] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )
good wiki

Smíchov

Smíchov je městská čtvrť a katastrální území v Praze na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5. Na severu sousedí s Malou Stranou, na jihu s Hlubočepy, na jihozápadě s Radlicemi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anděl (Praha)','Praha 5','Vyšehrad','Podolí (Praha)','Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)','Nové Město (Praha)','Hlubočepy','Košíře','Plzeňská (Praha)','Medvědí kašna','Národní dům na Smíchově','předměstí'

Hlubočepy

Košíře

Předměstí

Vyšehrad

Vyšehrad je starobylé opevněné sídlo nacházející se na stejnojmenném kopci na pravém břehu Vltavy v Praze.