Array ( [0] => 15494043 [id] => 15494043 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Soběslav [uri] => Soběslav [3] => Soběslav, náměstí (2018) 02.jpg [img] => Soběslav, náměstí (2018) 02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=jihočeském městě|druhý=rodném mužském jméně|stránka=Soběslav (jméno)}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Soběslav [3] => | obrázek = Mariánský sloup Soběslav.jpg [4] => | popisek = Mariánský sloup na náměstí Republiky, v pozadí děkanský kostel sv. Petra a Pavla [5] => | status = město [6] => | NUTS3 = CZ031 [7] => | obec s rozšířenou působností = Soběslav [8] => | pověřená obec = Soběslav [9] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [10] => | okres = Tábor [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | PSČ = 392 01 [13] => | počet částí obce = 5 [14] => | počet katastrálních území = 3 [15] => | počet ZSJ = 14 [16] => | adresa = nám. Republiky 59/1
392 01 Soběslav [17] => | web = http://www.musobeslav.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = infocentrum@musobeslav.cz [20] => | starosta aktuální k = 2023 [21] => | starosta = Ing. [[Jindřich Bláha]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [22] => }} [23] => '''Soběslav''' ({{Vjazyce2|de|''Sobieslau'' nebo ''Sobeslau''}}) je město v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží osmnáct kilometrů jižně od [[Tábor]]a na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovického potoka]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => Město je centrem [[Soběslavská Blata|Soběslavských blat]]. Leží na dálnici [[Dálnice D3|D3]] z Prahy do Českých Budějovic a [[Čtvrtý železniční koridor|čtvrtém železničním koridoru]]. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště. I přes necitlivé zásahy do historické zástavby rozlehlého náměstí na severní straně si Soběslav zachovala svůj středověký půdorys a centrum města je městskou památkovou zónou. [26] => [27] => == Historie == [28] => [[Soubor:Rožmberský hrad a věž Hláska.jpg|vlevo|náhled|Rožmberský hrad založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390. V roce 2010 prošel rekonstrukcí a dnes je v něm městská knihovna.]] [29] => [30] => Archeologické nálezy z okolí města a z blízkého hradiště [[Svákov]] dokládají, že toto místo a blízké okolí bylo osídleno již v [[pravěk]]u. První nepřímá písemná zmínka pochází z roku [[1293]], kdy hrad a okolní obec byla v původním majetku rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]]. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390. O čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král [[Václav IV.]] Od konce 14. století byla ve městě latinská škola.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Novotný [32] => | jméno = Miroslav a kolektiv [33] => | titul = Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti [34] => | vydavatel = Jihočeská univerzita [35] => | místo = V Českých Budějovicích [36] => | počet stran = [37] => | strany = 45–46 [38] => | isbn = 80-7040-883-9 [39] => | isbn2 = 978-80-7040-883-4 [40] => | oclc = 85714298 [41] => }} V průběhu [[Husitské války|husitských válek]] bylo město v letech 1421 a 1435 vypáleno. Ve dnech 3. a 4. května 1467 se v blízkosti Soběslavi udála bitva mezi rožmberskými vojsky, resp. vojsky tehdejších příznivců krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a vojsky [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], resp. [[Jednota zelenohorská|Jednoty zelenohorské]],{{Citace monografie [42] => | příjmení = Smrž [43] => | jméno = Emil [44] => | titul = Soběslavsko: Monografie okresu soběslavského [45] => | url = http://kramerius.cbvk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:46e0f82a-a445-11ec-b9ae-001b63bd97ba&q=Franti%C5%A1ek%20Roub%C3%ADk&fq=model_path:monograph* [46] => | místo = Soběslav [47] => | rok vydání = 1930 [48] => | strany = 76 [49] => }} která skončila porážkou vojsk [[Jan II. z Rožmberka|Jana z Rožmberka]].{{Citace monografie [50] => | příjmení = Palacký [51] => | jméno = František [52] => | titul = Dějiny národu českého, díl IV. [53] => | vydání = Sedmnácté souborné vydání, v Ottově nakladatelství první [54] => | místo = Praha [55] => | rok vydání = 2017 [56] => | svazek edice = IV. [57] => | strany = 462 [58] => | typ svazku = díl [59] => | isbn = 978-80-7451-576-7 [60] => | isbn2 = 80-7451-576-1 [61] => | oclc = 982100364 [62] => }} [63] => [64] => V 16. století byla Soběslav sídelním městem [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka z Rožmberka]] a jedním z nejvýznamnějších měst [[Rožmberské dominium|rožmberského dominia.]] Představovala hospodářské centrum [[Jižní Čechy|jižních Čech]] s vazbami na [[Bavorsko]] a [[Rakousko]]. Tato nejvýznamnější etapa v historii města je patrná v četných historických stavbách na území města dodnes. [65] => [66] => Ve městě byla založena Rožmberská škola ''(gymnasium illustre),'' které Petr Vok v závěti odkázal významnou Rožmberskou knihovnu. Pro potřeby této školy byly v letech 1611 až 1612 upraveny prostory v křídle soběslavského hradu. Jan Jiří ze Švamberka ji začal v roce 1612. Škola byla otevřena v roce 1614 a byli pro ni získáni kvalitní učitelé ze Slezska. Žáci za studium neměli platit a škola měla sloužit především k „poznání čisté pravdy Boží podle sv. Písem a pravé víry křesťanské dle konfesí české z roku 1575.“VESELÁ, Lenka. ''Knihy na dvoře Rožmberků''. Praha: Knihovna Akademie věd ČR ; Scriptorium, 2005. 359 s. {{ISBN|80-86675-06-8}}, {{ISBN|80-86197-60-3}}. Škola se však setkávala s nepřízní [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]], která usilovala, aby nadace spojená se vznikem školy byla převedena na ni. Přes počáteční nadějný rozjezd školy vedla porážka [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] k jejímu zániku.BOK, Václav. Literatura a literární kultura spjatá s rodem Rožmberků. In: FUČÍKOVÁ, Eliška; GAŽI, Martin; LAVIČKA, Roman. ''Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami''. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. Dále jen ''Literatura a literární kultura spjatá s rodem Rožmberků''. {{ISBN|978-80-85033-31-1}}. S. 262–263. Stejně tak nedošlo k přenesení Rožmberské knihovny.{{Citace monografie [67] => | příjmení = Kavka [68] => | jméno = František [69] => | odkaz na autora = František Kavka [70] => | titul = Zlatý věk Růží [71] => | url = https://archive.org/details/zlatvkru0075ikus0000kavk [72] => | vydání = 1 [73] => | vydavatel = Nakladatelství České Budějovice [74] => | rok vydání = 1966 [75] => | strany = [https://archive.org/details/zlatvkru0075ikus0000kavk/page/170 170]–171 [76] => }} [77] => [78] => Po smrti [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka z Rožmberka]] získali město [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]. [[Jan Jiří ze Švamberka]] se stal poručníkem místního gymnázia a pro výuku povolal učitele z německého luteránského prostřední, známé je jména rektora školy, kterým se stal Michael Gehler a jména dvou učitelů (Melchior Agricola a Benjamin Ursinus). [79] => [80] => V roce 1611 město odolalo [[Vpád pasovských|vpádu pasovských]].{{Citace monografie [81] => | příjmení = Pánek [82] => | jméno = Jaroslav [83] => | odkaz na autora = Jaroslav Pánek [84] => | titul = Poslední Rožmberkové: velmoži české renesance [85] => | vydání = 1 [86] => | vydavatel = Panorama [87] => | místo = Praha [88] => | strany = 334 [89] => | isbn = 80-7038-006-3 [90] => | isbn2 = 978-80-7038-006-2 [91] => | oclc = 24173651 [92] => }} Město znovu utrpělo za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] i za [[Napoleonské války|válek napoleonských]]. Pošta zde byla zřízena dne 9. ledna 1850. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] (KFJB) z [[České Velenice|Českých Velenic]] do [[Praha|Prahy]]. Roku 1900 měla Soběslav 442 domů a 3800 obyvatel, byly zde tkalcovny hedvábí, pivovar a další.''Ottův slovník naučný'', heslo Soběslav. [93] => [94] => Po vzniku Československa vznikla v Soběslavi společnost Lada, která se stala významným světovým výrobcem šicích strojů. V období socialismu v Soběslavi vzniklo nebo mělo sídlo několik, dodnes působících významných celorepublikových firem jako Rašelina Soběslav nebo nábytkářský závod [[Jitona]]. [95] => [96] => == Obecní správa a politika == [97] => === Části města === [98] => * [[Chlebov]] [99] => * [[Nedvědice (Soběslav)|Nedvědice]] [100] => * [[Soběslav I]] [101] => * [[Soběslav II]] (Veselské Předměstí) [102] => * [[Soběslav III]] (Táborské Předměstí) [103] => [104] => Součástí města jsou také osady a samoty Veselka, Na Cihelně, U Vodičků, Valcha, Špačkův Mlýn, Na Brousku, Na Lázních, Na Pískách a Ve Lhotách. [105] => [106] => === Zastupitelstvo a starosta === [107] => Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|komunálních volbách v roce 2022]] pokračuje ve funkci dlouholetého starosty města Jindřich Bláha (ODS), místostarostou je Pavel Lintner. [108] => [109] => == Doprava == [110] => Podél východního okraje města vede [[dálnice D3]]. Samotné město stojí na křižovatce silnic [[Silnice II/3|II/3]] a [[Silnice II/135|II/135]]. Městem vede [[železniční trať Praha – České Budějovice]], na které se nachází [[Soběslav (nádraží)|stanice Soběslav]]. [111] => [112] => == Kultura a sport == [113] => V Soběslavi se koná tradičních několik kulturních akcí. Na počátku července je město dějištěm komorního festivalu klasické hudby [[Setkání s hudbou v Soběslavi]]{{Citace elektronického periodika [114] => | titul = Setkaní s hudbou [115] => | periodikum = www.setkanishudbou.cz [116] => | url = https://www.setkanishudbou.cz/ [117] => | datum přístupu = 2021-03-17 [118] => }}, každý třetí červencový víkend je soběslavské náměstí centrem festivalu dechových hudeb [[Kubešova Soběslav]]{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = 26. Mezinárodní festival dechovýh hudeb – 17. – 18. července 2021 [120] => | url = https://www.kubesovasobeslav.cz/ [121] => | datum přístupu = 2021-03-17 [122] => }}, což je jedna z největších a nejvýznamnějších přehlídek dechových orchestrů v České republice. [123] => [124] => V Soběslavi má dlouholetou tradici ochotnické divadlo, na které měl v jeho počátcích vliv [[Edmund Chvalovský]], herec, dramatika a režisér [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze a dlouholetý host v Soběslavi. Další soběslavský host, [[Otakar Ostrčil]], zkomponoval ve městě symfonickou báseň ''Léto, Křížovou cestu,'' a především jeho nejvýznamnější filharmonické dílo ''Honzovo království.'' [125] => [126] => === Kulturní a sportovní zařízení === [127] => * [[Společenské centrum Soběslavska]] – zrekonstruovaný multifunkční prostor využívaný jako populární kino a kongresové centrum (první digitální kino v okrese Tábor). Autorem přestavby je architekt Jaromír Kročák. [128] => * [[Městská knihovna Soběslav]] – je umístěna ve zrekonstruovaném severním křídle hradního paláce. Autorem přestavby je architekt Jaromír Kročák. [129] => * Sportovní areál – fotbalový stadion, zimní stadion s celoročním provozem, tenisová hala, posilovna a multifunkční sportovní plocha. [130] => * Městské koupaliště, vybudované v roce 2011, venkovní plavecký bazén s brouzdalištěm, tobogány a divokou řekou. [131] => * [[Nový rybník u Soběslavi|Nový rybník]] – přírodní rezervace, v okolí je altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba). [132] => [133] => == Pamětihodnosti == [134] => [[Soubor:Soběslav, kostel sv. Víta, v pozadí věž kostela sv. Petra a Pavla.jpg|náhled|Kostel svatého Víta]] [135] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Soběslavi}} [136] => [137] => * Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Soběslav)|kostel svatých Petra a Pavla]] na centrálním náměstí Republiky, založený kolem 1280, rozšířen po roce 1380 a zaklenut v letech 1486–1501. Dvojlodní síňová stavba se sklípkovou klenbou na dva štíhlé osmiboké sloupy a s barokními bočními kaplemi. Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od [[Bedřich Kamarýt|Bedřicha Kamarýta]], na bočním oltáři socha Madony z roku 1492. Barokní chórové lavice a cínová křtitelnice z roku 1501. 68 metrů vysoká městská kostelní věž z roku 1487 je dnes symbolem Soběslavi. Kostel s věží je významnou sakrální památkou. [138] => * Rozlehlé [[náměstí Republiky (Soběslav)|náměstí Republiky]] leží uprostřed historické části města, v původním středověkém půdorysu. Nachází se zde nejvýznamnější památky města. Střed zdobí starodávná [[kamenná kašna (Soběslav)|kamenná kašna]] se sochou sv. Floriana, patrona města. Poblíž kašny, s pohledem na Smrčkův dům, stojí [[Mariánský sloup (Soběslav)|Mariánský sloup]] s korintskou hlavicí a pozlacenou kamennou sochou Panny Marie. Pochází z roku 1713. Náměstí bylo v roce 2019 zrekonstruováno. [139] => * Gotický [[Kostel svatého Víta (Soběslav)|kostel svatého Víta]], založený kolem 1380, je síňové dvojlodí, sklenuté na dva štíhlé sloupy, s pětiboce zakončeným presbytářem s vnějšími opěráky a štíhlou vížkou na střeše. Kostel roku 1712 vyhořel a byl zrušen, obnoven v letech 1936–1938. V současnosti je to jedna z nejcennějších památek české gotiky z doby [[Václav IV.|Václava IV.]] [140] => * [[Soběslav (hrad)|Soběslavský hrad]] založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390 [[Jindřich III. z Rožmberka|Jindřichem z Rožmberka]] představoval důležité obranné místo středověkého města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska se sklepením, kde byl roku 1394 vězněn český král [[Václav IV.]] Po husitských válkách hrad zpustl.{{Zdroj?}} [[Petr Vok z Rožmberka]] v závěti odkázal městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu, k čemž ale nikdy nedošlo. V roce 1706 byl hrad proměněn na pivovar a pak sýpku. Jižní křídlo hradu je využíváno jako městské divadlo. Ve starém gotickém paláci vznikla moderní [[Městská knihovna Soběslav|veřejná knihovna]], umístěna v samostatném moderním skeletu. Autorem přestavby je architekt Jaromír Kročák. Stavba získala za svou unikátní realizaci několik architektonických cen. [141] => * [[Smrčkův dům]] na náměstí (č. 107) z roku 1565 se dvěma obloučkovými štíty. Dnes je zde umístěno modernizované národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat. Expozice získala v roce 2018 cenu Gloria musaealis. [142] => * [[Dům Petra Voka]] (Rožmberský dům), renesanční patrová budova z 15. století, barokně upravená. Byl přestavěn ze dvou špulířských domů, které koupil Petr Vok z Rožmberka od Václava Špulíře z Jiter pro své přechodné sídlo. V Rožmberském domě pobývala i Zuzana Vojířová. Dnes je zde umístěno přírodopisné muzeum s expozicí věnovanou Rožmberkům. [143] => * Bývalý hřbitovní [[kostel svatého Marka (Soběslav)|kostel sv. Marka]], raně barokní stavba se šindelovou střechou, založená roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. Jednotné vnitřní zařízení je raně barokní, stejně jako několik kamenných náhrobků a dva malované epitafy ze 17. století. V současné době je zde soběslavská galerie a svatební síň. [144] => * Zrekonstruovaná [[Stará radnice (Soběslav)|Stará radnice]] na náměstí z konce 15. století se dvěma barokními štíty, v přízemí je informační centrum města, v patře zasedací sál zastupitelstva města a obřadní síň.E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' III, str. 380–383. [145] => * Raně středověké hradiště [[Svákov]] vzniklo na v místech staršího osídlení v [[Starší doba železná na území Česka|době halštatské]]. Zaniklo na přelomu devátého a desátého století a dochovaly se z něj mohutné pozůstatky opevnění. Poblíž hradiště stojí [[Kaple Panny Marie Bolestné (Soběslav)|kaple Bolestné Panny Marie]] se studánkou a [[Svákov (rozhledna)|rozhledna Svákov]]. [146] => [147] => == Osobnosti == [148] => * [[Rudolf Bergr]] (* 1934), architekt [149] => * [[Josef Bertl]] (1866–1955), architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze [150] => * [[Jan Bezděk]] (1858–1915), mykolog, pedagog, botanik [151] => * [[Otakar Bílek]] (1932–2016), vedoucí režisér [[Český rozhlas v Českých Budějovicích|Českého rozhlasu v Českých Budějovicích]], moderátor, publicista, profesor [[Konzervatoř, České Budějovice|konzervatoře]] [152] => * [[Karel Bodlák]] (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik [153] => * [[Jaroslav Brodský]] (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista [154] => * [[Radomír Čihák]] (1928–2016), profesor anatomie [[Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy|Fakulty všeobecného lékařství]], později [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. lékařské fakulty]] Univerzity Karlovy v Praze [155] => * [[Emilie Fryšová]] (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga [156] => * [[Jaromír Hořejš]] (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny [157] => * [[Edmund Chvalovský]] (1869–1934), herec, dramatik, režisér [[Národní divadlo|Národního divadla]], od roku 1906 žil v Soběslavi, kde silně ovlivnil místní divadelní život [158] => * [[František Ježek (národní socialista)|František Ježek]] (1884–1925), politik [159] => * [[Helena Johnová]] (1884–1962), česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. [160] => * [[František Kotlaba]] (1927–2020), botanik a mykolog, vědecký pracovník Národního muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista [161] => * [[Jiří Laburda]] (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog[http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=62&chci_kategorii=3 Jiří Laburda – životopis skladatele] [162] => * [[Rudolf Ludmila]] (1872–1953), malíř, kreslič a pedagog [163] => * [[Karel Lustig]] (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný [164] => * [[Otakar Ostrčil]] (1879–1935), pedagog, hudební skladatel a dirigent, dlouholetý letní host Soběslavi – mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra roku 1934 v Brně) [165] => * [[Jan Papoušek ze Soběslavi]] (1392?– 1455), rektor Karlovy univerzity [166] => * [[Antonín Skočdopole]] (1828–1919), pedagog, katolický kněz, národní buditel [167] => * [[Pavel Smrž]] (1927–1983), soběslavský rodák, botanik, zakladatel novodobé Severočeské botanické zahrady v Liberci [168] => * [[František Josef Studnička]] (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma [[Tycho Brahe|Tychona Brahe]] (1546–1601) [169] => * [[Jaroslav Svákovský]] (1847–1923), vl. jm. Alois Josef Hofman, středoškolský profesor, překladatel knih pro mládež [170] => * [[Vladimír Svoboda]] (1871–1955), akademický malíř a pedagog [171] => * [[Karel Špaček (poslanec Říšské rady)|Karel Špaček]] (1838–1898), právník a politik, poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [172] => * [[Václav Špaček ze Starburgu]] (1840–1912), podnikatel, velkostatkář, císařský rada; zakladatel rodu Špačků ze Starburgu [173] => * [[Donát Šajner]] (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice [174] => * [[Jaroslav Taudy]], AFC (1909–1999), plukovník [[Royal Air Force|RAF]], stíhací pilot Britského královského letectva [175] => * [[Ladislav Tikal]] (1905–1980), československý gymnasta, olympionik [176] => * [[Miroslav Valenta]] (1912–1933), básník [177] => * [[Rudolf Veselý]] (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista [178] => [179] => == Partnerská města == [180] => * {{Flagicon|SVK}} [[Sabinov]], Slovensko [181] => [182] => == Galerie == [183] => [184] => Soubor:Knihy-sklo002.jpg|Soběslavský hrad [185] => Soubor:Soběslav, kostel sv. Marka.jpg|Kostel sv. Marka [186] => Soubor:Soběslav, Rožmberský dům (01).jpg|Rožmberský dům [187] => Soubor:Soběslav - bazén.jpg|Městské koupaliště [188] => Soubor:Rozhledna Svákov.jpg|Rozhledna Svákov [189] => Soubor:Městská věž a kostel sv. Petra a Pavla.jpg|Městská věž a děkanský kostel sv. Petra a Pavla na náměstí Republiky [190] => Soubor:Soběslav, bridge of Petra Voka street 01.jpg|Prvorepublikový silniční most přes [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovický potok]] [191] => Soubor:Soběslav okres Tábor. (014).jpg|Kostel sv. Marka, dnes městská galerie [192] => [193] => [194] => == Odkazy == [195] => === Reference === [196] => [197] => {{Citace elektronického periodika [198] => | příjmení = Pospíšilová [199] => | jméno = Lenka [200] => | titul = Soběslavský starosta se nemění [201] => | periodikum = Deník [202] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [203] => | datum vydání = 2014-11-09 [204] => | datum přístupu = 2014-11-09 [205] => | url = http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/sobeslavsky-starosta-se-nemeni-20141108-lf3g.html [206] => }} [207] => {{Citace monografie [208] => | příjmení = Čtverák [209] => | jméno = Vladimír [210] => | příjmení2 = Lutovský [211] => | jméno2 = Michal [212] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [213] => | příjmení3 = Slabina [214] => | jméno3 = Miloslav [215] => | příjmení4 = Smejtek [216] => | jméno4 = Lubor [217] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [218] => | vydavatel = Libri [219] => | místo = Praha [220] => | rok = 2003 [221] => | počet stran = 432 [222] => | isbn = 80-7277-173-6 [223] => | kapitola = Soběslav [224] => | strany = 287–288 [225] => }} [226] => {{Citace elektronického periodika [227] => | titul = Rožmberská knihovna byla na svou dobu zcela ojedinělá [228] => | url = https://www.rozhlas.cz/radio_cesko/kultura/_zprava/rozmberska-knihovna-byla-na-svou-dobu-zcela-ojedinela--866718 [229] => | periodikum = www.rozhlas.cz [230] => | datum přístupu = 2019-11-08 [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191108230355/https://www.rozhlas.cz/radio_cesko/kultura/_zprava/rozmberska-knihovna-byla-na-svou-dobu-zcela-ojedinela--866718 [232] => | datum archivace = 2019-11-08 [233] => | nedostupné = ano [234] => }} [235] => {{Citace monografie [236] => | příjmení = Votoček [237] => | jméno = Emil [238] => | titul = Monografie československých známek, Díl XIV [239] => | místo = Praha [240] => | rok vydání = 1978 [241] => | strany = 171 [242] => }} [243] => {{Citace elektronického periodika [244] => | titul = Šicí stroje LADA – tradiční šicí stroje české výroby [245] => | periodikum = ladasicistroje.cz [246] => | url = https://www.ladasicistroje.cz/HISTORIE-a1_0.htm [247] => | datum přístupu = 2019-11-29 [248] => }} [249] => [256] => {{Citace elektronického periodika [257] => | titul = Blatské muzeum získalo za Život na Blatech a Kozácku druhé místo [258] => | url = https://www.kulturne.com/clanek/5649-blatske-muzeum-ziskalo-za-zivot-na-blatech-a-kozacku-druhe-misto [259] => | periodikum = www.kulturne.com [260] => | datum přístupu = 2019-10-24 [261] => }} [262] => {{Citace elektronického periodika [263] => | titul = Kino Soběslav – program a vstupenky online [264] => | url = http://www.kinosobeslav.cz [265] => | periodikum = www.kinosobeslav.cz [266] => | datum přístupu = 2019-10-24 [267] => }} [268] => [269] => [270] => === Externí odkazy === [271] => * {{Commonscat}} [272] => * {{Wikislovník|heslo=Soběslav}} [273] => * {{Oficiální web}} [274] => * {{RÚIAN}} [275] => [276] => {{Město Soběslav}} [277] => {{Okres Tábor}} [278] => {{Autoritní data}} [279] => {{Portály|Česko|Geografie}} [280] => [281] => [[Kategorie:Soběslav| ]] [282] => [[Kategorie:Města v okrese Tábor]] [283] => [[Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině]] [284] => [[Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi]] [285] => [[Kategorie:Sídla na Lužnici]] [286] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [287] => [[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] [288] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [289] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [290] => [[Kategorie:Soběslavsko]] [] => )
good wiki

Soběslav

Soběslav je město v Jihočeském kraji. Leží osmnáct kilometrů jižně od Tábora na soutoku Lužnice a Černovického potoka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Václav IV.','Petr Vok z Rožmberka','Edmund Chvalovský','Černovický potok (přítok Lužnice)','Svákov','Městská knihovna Soběslav','Otakar Ostrčil','Jihočeský kraj','Národní divadlo','Jitona','Soběslav I','Smrčkův dům'

Jitona

Svákov