Array ( [0] => 14662406 [id] => 14662406 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Středozem [uri] => Středozem [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Středozem je termín používaný v geografii pro označení mořského prostoru nacházejícího se mezi Evropou, Asii a Afrikou. Tato oblast je charakterizována teplým klimatem, bohatou flórou a faunou a je přirozeným domovem mnoha druhů zvířat a rostlin. Středozem také slouží jako důležitý region pro obchod a turismus. V tomto článku se dozvíte více o geografických rysůch, historii a kulturách středomořských zemí. [oai] => Středozem je termín používaný v geografii pro označení mořského prostoru nacházejícího se mezi Evropou, Asii a Afrikou. Tato oblast je charakterizována teplým klimatem, bohatou flórou a faunou a je přirozeným domovem mnoha druhů zvířat a rostlin. Středozem také slouží jako důležitý region pro obchod a turismus. V tomto článku se dozvíte více o geografických rysůch, historii a kulturách středomořských zemí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fiktivní zemi [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]]|druhý=oblasti kolem [[Středozemní moře|Středozemního moře]]|stránka=Středozemí}} [1] => [2] => [[Soubor:Sketch Map of Middle-earth.svg|náhled|Skica mapy Středozemě]] [3] => '''Středozem''' (v anglickém originále '''Middle-earth'''), někdy též '''Středozemě''', je fiktivní kontinent vytvořený spisovatelem [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkienem]]. Ve Středozemi, která je pouze jedním z kontinentů celého světa – [[Arda (Středozem)|Ardy]], se odehrává většina Tolkienových příběhů. Středozem je dle Tolkiena umístěna na naší [[Země|Zemi]] a je prapředchůdcem [[Euroasie]] a [[Afrika|Afriky]], přičemž konec [[Třetí věk|třetího věku]] autor klade do období před zhruba 6 tisíci lety. Do Středozemě je zasazen kompletní děj Tolkienovy nejznámější [[trilogie]] ''[[Pán prstenů]]'', ale též například celý příběh knihy ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky]]'' a velké části ''[[Silmarillion]]u'' či ''[[Nedokončené příběhy|Nedokončených příběhů]]''. [4] => [5] => Kromě knižních adaptací se prostředí Středozemě objevuje také ve [[film]]ech a [[Desková hra|deskových hrách]] či [[Počítačové hry|počítačových hrách]]. [6] => [7] => == Pojmenování == [8] => Tolkien se při pojmenování Středozemě (angl. ''Middle-earth'') inspiroval [[Severská mytologie|severskou mytologií]] a výrazy [[Střední angličtina|středověké angličtiny]]. Název Středozem je tak odvozen z bájného světa [[Midgard]]u a středoanglického výrazu ''Middel-erthe''.[[David Colbert|Colbert, David]]. ''Kouzelný svět Pána prstenů.'' Praha: 2002. [dále jen Colbert (2002)]. Str. 99. V konstrastu s [[Aman (Tolkien)|Amanem]], obývaným božskými bytostmi [[Valar]], pak Tolkien ve svých příbězích označuje Středozem rovněž jako '''Temné země''',[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Nedokončené příběhy.'' Praha: 2009. [dále jen Tolkien (2009)]. Str. 444. '''Bližší země''', '''Vnější země''', '''Velké země''' nebo [[Elfové (Středozem)|elfským]] výrazem '''Endor''' (čili ''Střední země'').[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Silmarillion.'' Praha: 2003. [dále jen Tolkien (2003)]. Str. 275. [9] => [10] => == Tolkienův svět == [11] => [[Soubor:Ardas geografi.GIF|náhled|250px|Zjednodušené schéma uspořádání známých částí [[Arda (Středozem)|Ardy]] – [[Aman (Tolkien)|Amanu]], [[Númenor]]u a '''Středozemě''', i s západním cípem [[Beleriand]]em]] [12] => {{Viz též|Arda (Středozem)}} [13] => Svět svých příběhů označuje Tolkien termínem [[Arda (Středozem)|Arda]]. Středozemí pak myslí pouze jeden z kontinentů Ardy. Dalšími jsou západněji položený [[Aman (Tolkien)|Aman]] a neznámé země východu a jihu Ardy, Rómenor a Hyarmenor. Středozem podle všeho představuje prapředchůdce dnešní [[Eurasie]] a [[Afrika|Afriky]].[[David Day|Day, David]]. ''Průvodce světem J. R. R. Tolkiena.'' Plzeň: 1995. [dále jen Day (1995)]. Str. 208. Děj románu ''Pán prstenů'' se měl dle autora odehrát zhruba 6 až 8 tisíc let před naší přítomností. [14] => {{citát|I imagine the gap (between the Fall of Barad-dûr and modern times) to be about 6000 years...|The Letters of J.R.R. Tolkien, č. 211, ([[1958]]){{Citace elektronické monografie|titul= Middle-earth. The Mortal Lands of Arda | url =http://www.glyphweb.com/arda/m/middleearth.html | jazyk = en | vydavatel = | datum vydání = | datum přístupu = 19.08.2014}}}} [15] => [16] => Jedním z motivů, které Tolkiena vedly k stvoření vlastního literárního světa, do nějž později zasadil většinu svých příběhů, bylo vytváření vlastních písem a jazyků. [[Filolog]] Tolkien vymyslel umělé jazyky [[Elfové (Středozem)|elfů]] quenijštinu a [[Sindarština|sindarštinu]], [[númenorejština|jazyk]] [[Lidé (Středozem)|lidí]] z ostrova [[Númenor]]u, [[Trpaslíci (Středozem)|trpasličí]] tajnou řeč [[Khuzdul]] či [[Černá řeč|Černou řeč]] užívanou [[Skřeti (Středozem)|skřety]]. Kromě jazyků stvořil i písma [[tengwar]] a certar. Autentičnost svým jazykům dodal psaním příběhů a tvorbou komplexní [[Dějiny Ardy|historie]] svého světa.Vorlová, Veronika. ''Volnočasové aktivity inspirované [17] => dílem J. R. R. Tolkiena v kontextu sebepojetí mladých lidí.'' Brno: 2006. Str. 16 - 17. [18] => [19] => == Historie == [20] => {{Viz též|Historie Středozemě}} [21] => [[Soubor:Varda Elentári.jpg|náhled|[[Varda]] tvořící hvězdy]] [22] => Historií Středozemě v její celistvosti se zabývá především kniha ''[[Silmarillion]]''. Podle ní [[Eru Ilúvatar]] na počátku na základě [[Hudba Ainur|Hudby Ainur]] stvořil Ëa, což znamená ''svět, který jest,'' a uvnitř tohoto vesmíru byla stvořena [[Arda (Středozem)|Arda]], tedy Země. Mnozí z [[Ainur]] se v tomto světě usídlili. Velcí z nich, zvaní [[Valar]], se snažili nový svět uspořádat, ale proti nim povstal temnotě propadlý [[Melkor]], nejmocnější z Ainur, který jejich práci vytrvale ničil a kazil. Na počátku Ardu osvětlovaly pouze slabé hvězdy a proto Valar vybudovali na severu a jihu Středozemě obrovské lampy [[Illuin]] a [[Ormal]]. Melkor je však nenadále napadl a zničil, čímž skončily Roky lamp. [23] => [24] => Valar opustili Středozem a vybudovali nový domov [[Valinor]] v [[Aman (Tolkien)|Amanu]] na západě světa. Zde [[Yavanna]] vytvořila [[Dva stromy]], [[Telperion]] a [[Laurelin]]. Osvětlovaly Valinor, ale protože Středozem tonula v temnotě, zavěsila [[Varda]] na oblohu nové, jasnější hvězdy. U jezera [[Cuiviénen]]u pak procitly první Ilúvatarovy děti – [[elfové (Středozem)|elfové]]. Valar na jejich ochranu napadli a zajali Melkora a poté je pozvali do Valinoru. Elfové, kteří do Valinoru dospěli, tam dosáhli vrcholu svého poznání a vytvořili mnohá velkolepá díla. Nejproslulejším se staly [[Fëanor]]ovy klenoty [[silmaril]]y, které uchovávaly světlo Dvou stromů. Zajatý Melkor však byl po čase z milosti Valar propuštěn a začal mezi elfy šířit pomluvy a lži. Když byl odhalen, uprchl, ale vrátil se, zahubil Stromy, zabil Fëanorova otce [[Finwë]]ho, ukradl silmarily a uprchl do Středozemě. Tak skončily Roky Stromů. [25] => [26] => Fëanor nazval Melkora Morgothem, což znamená ''černý nepřítel světa'', a spolu se svými [[Fëanorovi synové|syny]] složil přísahu, [27] => že dostane silmarily za každou cenu zpátky. Odvedl proti vůli Valar a za [[Zabíjení rodných|použití násilí]] mnoho elfů z Valinoru. Valar vytvořili z posledního plodu Stromů Slunce a z posledního květu Měsíc, zavěsili je na nebe a pomocí kouzel Valinor skryli. Tak započaly Roky Slunce, rychlejší a kratší než roky Stromů. S prvním východem Slunce započal [[první věk]] a na východě Středozemě se probudili první [[Lidé (Středozem)|lidé]]. Fëanor dorazil do [[Beleriand]]u na západě Středozemě a zahájil válku proti Morgothovi. Elfové přes počáteční úspěchy začali prohrávat a Morgoth postupně zničil všechna elfí království. Nakonec se však [[Eärendil]]ovi, potomku elfů i lidí, díky jedinému silmarilu, který byl odejmut Morgothovi, podařilo doplout do Valinoru a požádat Valar o pomoc. Ve [[Válka hněvu|válce hněvu]] byl Morgoth poražen, zajat a uvržen do vnějšího prázdna. Beleriand byl válkou zničen a většina z něj se potopila na dno moře. [28] => [29] => Na počátku [[Druhý věk|druhého věku]] dostali elfové možnost vrátit se do Valinoru a lidem, kteří vzdorovali Morgothovi, [30] => byl darován ostrov [[Númenor]] mezi Středozemí a Amanem. Dostali velké dary poznání, ale bylo jim zapovězeno plavit se směrem k Amanu. Ve Středozemi povstal Morgothův služebník [[Sauron]], pomohl tamním elfům vykovat [[Prsteny moci]], ale sám tajně vytvořil [[Jeden prsten]], který všechny ovládal. Elfové své prsteny ukryli a nastala [[Válka elfů se Sauronem|válka]]. Elfům pomohli Númenorejci, kteří Saurona zajali, ale on postupně ovládl krále [[Ar-Pharazôn]]a, podporoval jeho pýchu a lstivě jej přiměl k útoku na Aman. Když však númenorejské vojsko přistálo na jeho březích, Valar předali vládu nad světem Ilúvatarovi. Ten zakřivil tvar světa do koule a oddělil Aman od Středozemě. Král a celé jeho vojsko zmizelo pohřbeno pod padajícími horami a celý Númenor se potopil do hlubin. [31] => [[Elendil]] a část věrných Númenorejců přežili a dopluli na křídlech bouře do Středozemě, kde založili království [[Gondor]] a [[Arnor]]. Duch Saurona však přežil také a přemístil se do [[Mordor]]u, kde opět nabyl sil, a napadl je. Díky [[Poslední spojenectví elfů a lidí|Poslednímu spojenectví elfů a lidí]] jej však porazili a [[Isildur]], syn [[Elendil]]ův, mu Jeden prsten odťal z ruky. [32] => [33] => [[Soubor:Araniart - Elves leave Middle-earth.jpg|náhled|vlevo|Elfové na cestě ze Středozemě]] [34] => Ve [[Třetí věk|třetím věku]] moc elfů dále slábla a slábly také lidské říše Arnor a Gondor. Valar poslali na pomoc národům Středozemě své tajné vyslance, [[Čaroděj (Středozem)|čaroděje]], jedním z nich byl [[Gandalf]]. Jeden prsten se ztratil, nikdo nevěděl, že se jej zmocnil [[hobit|půlčík]] [[Sméagol]], který se s ním, znetvořen stovkami let k nepoznání jako tvor jménem Glum, skrýval v jeskyních [[Mlžné hory|Mlžných hor]]. Prsten se náhodou podařilo získat [[Bilbo Pytlík|Bilbovi Pytlíkovi]] na jeho výpravě s trpaslíky proti [[Draci (Středozem)|drakovi]] [[Šmak]]ovi. Této výpravě se věnuje kniha ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit]]'', období po ní pak pokračování ''[[Pán prstenů]]''. Po Bilbově návratu Jeden prsten přešel na jeho synovce [[Frodo Pytlík|Froda Pytlíka]]. Sauron se ale nakonec o nálezu Prstenu dověděl také a poslal své [[nazgûl]]y, aby jej získal zpět. Frodo přijal úkol Prsten zničit v [[Hora osudu|Ohňové hoře]] v Mordoru, centru moci Saurona, aby Sauron už nikdy nemohl povstat. Ve [[Společenstvo Prstenu (postavy)|Společenstvu]], které jej na jeho úkolu provázelo, byly zastoupeny všechny svobodné národy Středozemě. Nastala [[válka o Prsten]], kde klíčovou roli hrál Gandalf a kde tajným cílem svobodných národů bylo především odvrátit pozornost od Froda. Nakonec se Prsten podařilo dopravit na místo, kde mohl být zničen, přesto se jej podařilo zničit jedině díky Glumovi, který se jej násilím zmocnil, ale sám s ním padl do Ohně. [35] => [36] => S počátkem [[Čtvrtý věk|čtvrtého věku]] nastal pro elfy ve Středozemi čas odcházení na západ. Podobně jako elfové i [[Trpaslíci (Středozem)|trpaslíci]] postupně mizeli z historie lidí. Většina Morgothových stvůr byla vyhubena a [[Skřeti (Středozem)|skřeti]] ani ostatní jeho služebníci již nikdy nepovstali. Příběhy z dřívějších věků se pomalu stávaly legendami, až se soudilo, že jsou vymyšlené, a potomci Númenorejců zapomněli na svůj původ. [37] => [38] => == Geografie == [39] => Většina příběhů Tolkienova legendária se odehrává v severozápadním cípu Středozemě a proto je také tato oblast nejlépe popsána. K orientaci slouží též autorovi mapy Středozemě v ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobitovi]]'', ''[[Pán prstenů|Pánu prstenů]]'' či mapa [[Beleriand]]u v ''[[Silmarillion]]u''. [40] => [41] => Z příběhu je zřejmé, že v počátcích chtěli Valar budující Ardu a v rámci ní také Středozem stvořit symetrickou, avšak jejich plány byly od samého počátku mařeny [[Melkor]]em. Nejvíce souměrnost světa utrpěla při pádu obrovských lamp Illuin a Ormal, kdy se jak se píše v Silmarillionu ''hroutily země a vzdouvala moře''.Tolkien (2003). Str. 28. Podruhé se vzhled Středozemě výrazně změnil při dlouhém a bolestném obléhání první Melkorovy pevnosti [[Utumno|Utumna]]. Vody moře mezi Amanem a Endorem se tehdy zakously do pevniny a na jihu Středozemě tak vzniknul Velký záliv. Nápor moře tehdy utvořil i [[Balarská zátoka|Balarskou zátoku]] nacházející se pak do konce prvního věku jižně od zemí Beleriandu.Tolkien (2003). Str. 40. Další velkou změnu tvaru Středozemě přinesl konec prvního věku, kdy při dobytí [[Angband]]u došlo k rozervání většiny Beleriandu, který se posléze potopil na mořské dno. Zřejmě naposledy se vzhled Tolkienova světa výrazně změnil při zkáze ostrova [[Númenor]]u. Země neumírajících Aman a [[Tol Eressëa]] byly tehdy vyjmuty z nově zakulacené Ardy a navždy byly odstraněny z dosahu lidí.Tolkien (2003). Str. 217 - 218. [42] => [43] => === Oblasti Středozemě === [44] => [[Soubor:Ered mithrin.jpg|náhled|200px|[[Ered Mithrin|Šedé hory]] nacházející se na severu známé části Středozemě]] [45] => '''[[Beleriand]]''' byl nejzápadnějším územím Středozemě. Jednalo se o oblasti nacházející se západně od [[Ered Luin]] v okolí Balarské zátoky. Zde se odehrála velká část podstatných událostí prvního věku. Po zkáze a potopení většiny Beleriandu se skončením [[Válka hněvu|války hněvu]] z něj ve druhém věku zbyla již jen uzká pobřežní oblast za Modrými horami známá jako [[Lindon]]. [46] => [47] => '''[[Calenardhon]]''', bývalá provincie [[Gondor]]u, se rozkládá mezi [[Mlžné hory|Mlžnými horami]] na severu a [[Ered Nimrais]] na jihu. Na východě tvoří hranici Calenardhonu pohoří Emyn Muil a řeka [[Anduina]]. Za severovýchodní hranici je považován Fangornský les a řeka Lipava vlévající se do Anduiny. Jediným snadným přístupem do země je ze západu v místech mezi Mlžnými a Bílými horami, které je známé jako Rohanská brána. Rohanskou bránu střežily dvě velké gondorské pevnosti: [[Angrenost]] (známý jako Železný pas) a [[Aglarond]] (známý jako Helmův žleb). Calenardhon byl ve třetím věku již natolik vylidněn, že jej správce [[Cirion]] předal Rohirům – pánům koní. Ti zde založili město [[Edoras]] a království [[Rohan]]. Angrenost byl později předán čaroději [[Saruman]]ovi. [48] => [49] => [[Soubor:Enedwaith.jpg|náhled|vlevo|Oblast [[Enedwaith]]]] [50] => '''[[Eriador]]''' je rozlehlou oblastí sevřenou ze západu Modrými a z východu [[Mlžné hory|Mlžnými horami]]. Na sever od Eriadoru ležel nehostinný a věčně zamrzlý kraj Forodwaith. Ve středu Eriadoru se nacházely Soumračné vrchy s jezerem Nenuial a [[Kraj (Středozem)|Kraj]]. Hlavními řekami Eriadoru byly Mšená (Mitheitel), Bouřná (Bruinen), Brandyvína (Baranduina) a Luna (Lhûn). Na velké části Eriadoru se ve třetím věku rozkládalo království Dúnadanů [[Arnor]]. [51] => [52] => '''Forodwaith''' (sindarsky ''Severní národ'') nazýván též ''Ledová spoušť'' je nejsevernější známou oblastí Středozemě. Nacházel se na sever od Mlžných, Šedých a [[Ered Engrin|Železných hor]]. Na západě je zakončen poloostrovem Forochel a Ledovou zátokou. Věčně zamrzlý Forodwaith je znám jako sídlo ledových [[Draci (Středozem)|draků]]. Místní lid, Forodwaithové (podle kterých dostala země jméno), se přizpůsobil zdejší zimě. Ve třetím věku byl tamější národ ''Sněžných lidí'' znám jako Lossothové. [53] => [54] => '''[[Gondor]]''' (sindarsky ''Kamenná země'') je království rozkládající se na pobřeží Belfalaské zátoky. Přirozenou severní hranici země tvořily Bílé hory. Východní hranici se sousedním Mordorem tvořily Hory Stínu. Ke Gondoru bývalo počítáno rovněž sporné území Harondor a severněji položený [[Calenardhon]] (pozdější Rohan). Ve válce o prsten se však pod náporem nepřátel Gondorští stáhli až za Velkou řeku [[Anduina|Anduinu]]. Dalšími gondorskými řekami pramenícími v Bílých horách byli Černokořán (Morthonda), Ringló, Gilrain, Erui nebo Sirith. [55] => [56] => '''[[Harad]]''' (sindarsky ''Jih'') je nejjižnější ze známých částí Středozemě. Rozlehlé a pro muže ze západu neprobádané končiny Haradu pokrývaly pouště a velké lesy. Harad obývaly barbarské kmeny nazývané souhrnně ''Haradwaith'', které pravidelně napadaly severněji položené království Gondor. Typickou zbraní Haradských byla obrovská válečná zvířata podobná slonům, známá jako [[mûmak|mûmaci]].Day (1995). Str. 91. [57] => [58] => '''Chand''' je oblast ležící jihovýchodně od Mordoru za horami Ephel Dúath. Na jihu přecházel Chand v Harad, na severovýchodě v Rhûn. Zdejší divocí bojovníci v Gondoru známí jako Varjagové se často spojovali s Východňany a Haradskými v boji proti mužům ze západu. Na Sauronově straně stáli muži z Chandu také ve válce o prsten.Day (1995). Str. 106. [59] => [60] => '''[[Mordor]]''' (sindarsky ''Černá země'') je nehostinná oblast ležící jižně od Rhovanionu a východně od Gondoru. Ze severu, západu a jihu byl Mordor sevřen vysokými štíty pohoří Ered Lithui a Ephel Dúath. Centrem nepřítelovy země byla severovýchodní část Mordoru, kde se tyčila ohnivá [[Hora osudu]] i Sauronova opevněná věž [[Barad-dûr]]. Okolní zpustošený a sopečný kraj byl znám jako [[Gorgoroth]]. Jižní část Mordoru pak zabírala rozlehlá pláň [[Nurn]] okolo jezera [[Núrnen]]. [61] => [62] => '''[[Rhovanion]]''' čili ''Divočina'' je polodivoké území nacházející se v okolí [[Temný hvozd|Temného hvozdu]]. Jeho západní hranici tvořily [[Mlžné hory|Mlžné]] a severní [[Ered Mithrin|Šedé hory]]. Jižní ani východní hranice Rhovanionu nebyla pevně stanovena, avšak do Divočiny býval počítán také les [[Lothlórien]] a Hnědé země na východ od Anduiny. Na východě přecházela Divočina v oblasti Rhûnu. Značnou část Rhovanionu tvořilo údolí Anduiny, do níž se vlévaly Kosatcová řeka, Stříberka a Entva. Další velkou řekou Divočiny je Bystrá řeka Celduina, tekoucí do jezera Rhûn. Kromě tří velkých lesů – Temného hvozdu, Lothlórienu a Fangornu se zde nacházely také tři bažinaté oblasti – Kosatcová pole, Mrtvé močály a Ústí Entvy. Hnědé země mezi Temným Hvozdem a Popelavými horami byly kdysi zahradou [[Ent]]ek, ty však odsud před válkou prchly. [63] => [64] => '''[[Rhûn]]''' (sindarsky ''Východ'') jsou rozlehlá území nacházející se na východ od známých části Středozemě. Na mapách tvoří bílá místa s výjimkou stejnojmenného jezera nacházejícího se severovýchodně od Popelavých hor. Rhûn byl odjakživa obýván lidmi, kteří ctili a poslouchali Temného pána Saurona. Národy Rhûnu jako Balchotové či Vozatajové ve třetím věku mnohokrát válčily s Gondorským královstvím. Také ve válce o prsten stál Rhûn na Sauronově straně. [65] => [66] => === Státy === [67] => {{viz též|Seznam států Středozemě}} [68] => Abecední seznam států ve Středozemi od [[Probuzení elfů]] do počátku Panování lidí. [69] => [70] => {| [71] => | valign="top" | [72] => * [[Arnor]] [73] => * [[Arthedain]] [74] => * [[Belegost]] [75] => * [[Brethil]] [76] => * [[Cardolan]] [77] => * [[Dol (Středozem)|Dol]] [78] => | valign="top" | [79] => * [[Dor-Cúathol]] [80] => * [[Dor-lómin]] [81] => * [[Doriath]] [82] => * [[Dorthonion]] [83] => * [[Éothéod]] [84] => * [[Erebor]] (Osamělá hora) [85] => | valign="top" | [86] => * [[Eregion]] (Cesmínie) [87] => * [[Falas]] [88] => * [[Gondolin]] [89] => * [[Gondor]] [90] => * [[Himlad]] [91] => * [[Hithlum]] [92] => | valign="top" | [93] => * [[Roklinka|Imladris]] (Roklinka) [94] => * [[Khazad-dûm]] [95] => * [[Kraj (Středozem)|Kraj]] [96] => * [[Ladros]] [97] => * [[Lindon]] [98] => * [[Lothlórien]] [99] => | valign="top" | [100] => * [[Maedhrosova marka]] [101] => * [[Maglorova brána]] [102] => * [[Meddědovecká zem]] [103] => * [[Mordor]] [104] => * [[Nargothrondská říše]] [105] => * [[Nevrast]] [106] => | valign="top" | [107] => * [[Nogrod]] [108] => * [[Ossiriand]] [109] => * [[Rhudaur]] [110] => * [[Rohan]] [111] => * [[Temný hvozd|Severní Temný hvozd]] [112] => * [[Sirion]]ské přístavy [113] => | valign="top" | [114] => * [[Thargelion]] [115] => * [[Tol Sirion]] [116] => * [[Železné hory (Středozemě)|Železné hory]] [117] => * [[Železný pas]] [118] => |} [119] => [120] => === Vodstvo === [121] => [[Soubor:Duilwen.jpg|náhled|Ossiriandská řeka Duilwen]] [122] => Severozápad Středozemě je poměrně hustě zavodněn. V zatopeném Beleriandu byly nejdelšími řekami [[Sirion]] s přítokem Narog, a Gelion. Sirion pramenil v Eithel Sirionu na západních svazích Hor Stínu. Sirion se vléval do moře deltou, kde se později usadili elfové. Karen Wynn Fonstadová odhadla délku Sirionu na zhruba 628 kilometrů (390 mil). Narog pramenil v Ivrinských tůních a protékal Nargothrondskou říší, aby nakonec potkal Sirion ve Vrbové zemi.Hlavní řekou východního [[Beleriand]]u je [[Gelion]], pramenící na Himringu jako Malý Gelion, či v Modrých horách jako Větší Gelion. Šest přítoků Gelionu (Ascar, Thalos, Legolin, Brilthor, Duilwen a Adurant) tvořilo hranice [[Ossiriand]]u. [123] => [124] => Po [[Válka hněvu|válce hněvu]] si řeka Lhun našla nové koryto a vytvořila Lhunský záliv. [[Baranduina]] vytéká ze Soumračného jezera a vlévá se do Vnitřního moře. Jejím přítokem je začarovaná řeka Opletnice, která se do ní vlévá u Koneckřoví. Řeka Mšená pramení v Obrovištích a společně s Bouřnou vytváří řeku Šeravu. Ta se ve Vodním kraji labutí stéká s Hraniční řekou. Řeka Želíz pramení pod Methedrasem a protéká Nan Curunírem. Jejím přítokem je Adorn. Nejdelší řekou severozápadního [[Endor]]u je [[Anduina]], po pádu [[Númenor]]u dlouhá 2 234 kilometrů. Vzniká soutokem Sivé a Táhličky. Jejími přítoky jsou Kosatcová řeka, Stříberka, Lipava a Entva (s přítoky Sněžnou a Hraničním potokem). Řekami Gondoru jsou Lefnui, Černokořán, Ringló, Gilrain, Sernui a Poros. Na východě byly důležitými řekami i Celduina a Carnen. [125] => [126] => ==== Jezero Cuiviénen ==== [127] => Cuiviénen (''Jezero probuzení'') bylo [[jezero]] na východě Středozemě. U tohoto jezera se poprvé probudili [[Elfové (Středozem)|elfové]] a pohlédli na pradávné [[hvězda|hvězdy]]. Později sem přišel [[Oromë]] a pozval elfy do [[Valinor]]u. Když byl svět předělán, už nikdy k němu nebylo návratu, ale mezi elfy se říkalo, že u jezera bývaly [[kořen]]y [[Illuin]]u. [128] => [129] => == Obyvatelstvo == [130] => Obyvatele Středozemě v Tolkienových příbězích tvoří Ilúvatarovy děti (prvorození [[Elfové (Středozem)|elfové]] a druhorození [[Lidé (Středozem)|lidé]]), [[trpaslíci (Středozem)|trpaslíci]], [[hobit]]i, [[Skřeti (Středozem)|skřeti]] (spolu s dalšími Melkorovými stvůrami) a [[Maiar]]. [131] => [132] => === Maiar === [133] => {{viz též|Maiar}} [134] => [[Soubor:Radagast the Brown, Weta Exhibit, Seoul, South Korea (15153582065).jpg|náhled|Radagast Hnědý]] [135] => Nejmocnějšími z ras obývajících Středozem po porážce Melkora a odchodu [[Valar]] do Amanu, byli nižší z [[Ainur]] – [[Maiar]]. Kromě nejznámějšího Melkorova služebníka [[Sauron]]a, který záhy povstal jako druhý [[Temný pán]], přebývali ve [[Třetí věk|třetím věku]] ve Středozemi také další z Maiar vyslaní Valar na pomoc elfům a lidem. Byli to Curumo ([[Saruman]]), Olórin ([[Gandalf]]), Aiwendil ([[Radagast]]) a takzvaní [[Modří čarodějové]] Alatar a Pallando, kteří působili na dalekém východě. Mezi Maiar se řadili rovněž [[doriath]]ská královna [[Melian]], [[Moria (Středozem)|morijský]] [[balrog]] a s velkou pravděpodobností také [[Tom Bombadil]].Day (1995). Str. 221. [136] => [137] => === Elfové === [138] => {{viz též|Elfové (Středozem)}} [139] => Ilúvatarovi Prvorození přišli na svět již za dob [[Dva stromy|Dvou stromů]]. Jsou popisováni jako nejmoudřejší a nejsličnější z ras obývajících Středozem. Jejich ruce navíc stvořily nejvýznamnější z mocných klenotů Ardy [[silmarily]] a [[prsteny moci]], o něž se vedly krvavé války po většinu prvních tří věků slunce. Velká část elfů ([[Quendi]]) ve Středozemi pocházela z lidu [[Sindar]], [[Nandor]] (Lesní elfové) či [[Avari]]. Vyhnanci ([[Noldor]]) povětšinou nadobro opustili Endor po zkáze Beleriandu. Ve třetím věku jich tak ve Středozemi žilo už jen velmi málo. Jejich domovy byly skrytá [[Roklinka]] a přímořský [[Lindon]]. Po definitivní porážce Saurona s počátkem [[Čtvrtý věk|čtvrtého věku]] došlo k rychlému vyblednutí posledních elfských království ve Středozemi a většina doposud zůstávajících Eldar se přesunula přes moře na západ. [140] => [141] => === Trpaslíci === [142] => {{viz též|Trpaslíci (Středozem)}} [143] => Trpaslíci, kteří se nepočítají mezi [[Ilúvatar]]ovy děti, byli stvořeni jako první z živých bytostí nedočkavým kovářem [[Aulë]]m. Z Ilúvatarovy vůle však bylo jejich sedm praotců uspáno a probuzeno až teprve po procitnutí prvních elfů. Pracovitá, houževnatá a žárlivá povaha trpaslíků podobně jako jejich vzhled vyplývají z Aulëho díla. Trpaslíci podobně jako jejich stvořitel milovali práci s kamenem a kovy. Svá sídla budovali v hlubokých horských masívech. Mezi nejznámější z nich patřily [[Belegost]] a [[Nogrod]] v [[Ered Luin]], [[Osamělá hora]] či sídliště v [[Železné hory (Středozemě)|Železných horách]] a [[Aglarond]]u. Nejslavnějším trpasličím sídlem však zůstala [[Khazad-dûm]], která byla po svém zpustnutí na konci třetího věku známa jako [[Moria (Středozem)|Morie]]. Osud trpaslíků ve čtvrtém věku je kvůli jejich velmi pomalému množení nejistý. [144] => [145] => === Enti === [146] => {{viz též|Enti}} [147] => Pastýři stromů známí jako Enti či Onodrim byli vytvořeni na počátku věků z přání Aulëho manželky [[Yavanna|Yavanny]]. Ta se oprávněně obávala, že Ilúvatarovy děti a trpaslíci nebudou brát ohledy na její výtvory olvar (rostliny) a kelvar (zvířata). Na obranu rostlin proto Valar na počátku věků oživili některé stromy, v nichž elfové brzy probudili touhu mluvit. Pomalou zkázu entů přineslo masivní kácení lesů Númenorejci ve druhém věku a ztráta entek, které se neznámo kam zatoulaly během války [[Poslední spojenectví elfů a lidí|Posledního spojenectví]]. Poslední stárnoucí a pomalu vymírající enti tak na konci třetího věku přežili pouze v lese [[Fangorn]]u. [148] => [149] => === Lidé === [150] => {{viz též|Lidé (Středozem)}} [151] => Druhorození, které elfové nazývali Atani, se probudili na východě Středozemě s počátkem prvního věku Slunce. Byli stvořeni smrtelní, méně pohlední a slabší než elfové. Lidé byli navíc mnohem více náchylnější k oklamání či zastrašení. Proto většina z nich brzy uvěřila Morgothovým emisarům, kteří je objevili jako první. Někteří však před temnotou prchali na západ k moři, kde se přidali k elfským knížatům bojujícím zde proti [[Angband]]u v [[Beleriandské války|beleriandských válkách]]. Ti byli známi jako [[Edain]]. Po zkáze Beleriandu získali přeživší Edain jako odměnu ostrov [[Númenor]]. Númenorejci se stali nejlepšími námořníky a na svých lodích prozkoumali a osídlili mnoho přímořských oblastí Středozemě. Poté, co Sauron obrátil většinu Númenorejců ke zlu, však došlo ke zkáze celého ostrova. Zachránili se pouze věrní přátelé elfů, kteří odpluli do Středozemě. Tam založili království [[Arnor]] a [[Gondor]], načež ve válce posledního spojenectví porazili navrátivšího se Saurona. Ve třetím věku byli lidé již zdaleka nejmocnější rasou a tvořili většinu obyvatel Středozemě. Nejvyššími lidmi byli [[Dúnadané]] a Černí Númenorejci obývající [[Umbar]]. Příbuzní Prvního domu Edain žili převážně v [[Eriador]]u. Mezi příbuzné Druhého domu se počítali Vrchovci a lidé z [[Hůrka (Středozem)|Hůrky]]. Z největšího Třetího domu pocházeli lidé z [[Rhovanion]]u – [[Medděd]]ovci, [[Rohirové]] a lid z [[Dol (Středozem)|Dolu]]. Ledoví lidé známí jako Lossothové obývali zamrzlý sever Středozemě. Na dalekém východě a jihu Středozemě v zemích [[Harad]]u [[Rhûn]]u žili lidé v temnotě a vždy ochotně sloužili Sauronovi. Z těchto zemí pocházely divošské národy, které Gondorští nazývali Vozatajové, Balchothové či Varjagové. Po vítězství Svobodných národů ve [[Válka o Prsten|válce o prsten]] došlo k definitivní porážce Saurona a ustanovení [[Obnovené království|Obnoveného království]]. Čtvrtý věk je charakteristický odchodem zbytku elfů a počátkem panování lidí. [152] => [153] => === Hobiti === [154] => {{viz též|Hobit}} [155] => Hobiti, zvaní pro svůj malý vzrůst půlčíci, jsou patrně odrůdou lidí. O jejich historii se z Tolkienova díla ví jen velmi málo. Předpokládá se, že jejich pravlast se nacházela západně od Velké řeky [[Anduina|Anduiny]]. Před šířícím se zlem se na počátku 2. tisíciletí třetího věku přesunuli přes [[Mlžné hory]] do Eriadoru a usadili se v oblasti později známé jako [[Kraj (Středozem)|Kraj]]. Po zániku Arnoru žili hobiti téměř nerušeni okolním světem až do vypuknutí války o prsten, v níž byl Kraj poničen služebníky [[Čaroděj (Středozem)|čaroděje]] [[Saruman]]a. Nejznámějšími hobity jsou [[Bilbo Pytlík|Bilbo]] a [[Frodo Pytlík]], kteří představují hlavní postavy Tolkienových děl ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit aneb cesta tam a zase zpátky]]'' a ''[[Pán prstenů]]''. [156] => [157] => === Skřeti a další Melkorovy stvůry === [158] => {{viz též|Skřeti (Středozem)}} [159] => Plemeno skřetů bylo patrně stvořeno prvním Temným pánem Morgothem ze zajatých elfů, kteří byli pomalým mučením v pevnosti [[Utumno|Utumnu]] obráceni k temnotě. Skřeti se velice rychle množili a vždy tvořili významnou část vojsk Morgotha i jeho nástupce Saurona. Podobně jako trpaslíci primárně obývali především jeskyně a tunely vybudované v horách, neboť se zprvu velmi báli světla. Ve [[Třetí věk|třetím věku]] existovaly největší skřetí komunity v Mlžných horách a Nepřítelově zemi Mordoru. Ve válce o prsten užíval skřetí vojáky také čaroděj Saruman, který je patrně křížil se zlými lidmi. Mezi další stvůry, které byly rovněž stvořeny Melkorem, patřili [[Draci (Středozem)|draci]], [[Zlobr|zlobři]]Day (1995). Str. 251 - 253., [[vrrci]]Day (1995). Str. 244., [[Vlkodlak|vlkodlaci]]Day (1995). Str. 241 - 242. a [[Upír (nemrtvý)|upíři]]Day (1995). Str. 230.. Po zničení Jednoho prstenu a definitivní porážce Saurona byli všichni tvorové do té doby ovládaní Sauronovou vůlí pobiti nebo se rozprchli neznámo kam.[[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkien, John Ronald Reuel]]. ''Návrat krále'' Praha: 2002. [dále jen Tolkien Návrat krále (2002)]. Str. 200. [160] => [161] => == Knihy == [162] => * ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit aneb cesta tam a zase zpátky]]'' ([[1937]]) [163] => * ''[[Společenstvo Prstenu|Společenstvo prstenu]]'' ([[1954]]) – první část trilogie ''[[Pán prstenů]]'' [164] => * ''[[Dvě věže]]'' ([[1954]]) – druhá část trilogie ''Pán prstenů'' [165] => * ''[[Návrat krále]]'' ([[1955]]) – třetí část trilogie ''Pán prstenů'' [166] => * ''[[Příhody Toma Bombadila]]'' ([[1962]]) [167] => * ''Cesta jde pořád dál a dál'' ([[1967]]) [168] => [169] => Posmrtně dopracoval Tolkienovy nevydané knihy jeho syn [[Christopher Tolkien|Christopher]]. [170] => [171] => * ''[[Silmarillion]]'' ([[1977]]) [172] => * ''[[Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě]]'' ([[1980]]) [173] => * ''The Letters of J. R. R. Tolkien'' ([[1981]], vydáno Christopherem společně s Humphrey Carpenterem) [174] => * ''[[The History of Middle-earth]]'' ([[1983]] – [[1996]]) [175] => * ''[[Húrinovy děti]]'' ([[2007]]) [176] => * ''[[Beren a Lúthien]]'' ([[2017]]) [177] => * ''[[Pád Gondolinu]]'' ([[2018]]) [178] => [179] => == Adaptace == [180] => Tolkienovy příběhy byly vícekrát filmově zpracovány. Kniha ''[[Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky|Hobit]]'' byla poprvé zfilmována jako krátký animovaný film [[režisér]]em [[Gene Deitch]]em v roce [[1966]]. Výtvarníkem tohoto filmu byl [[Adolf Born]]. V roce [[1977]] byl v [[Spojené státy americké|USA]] ve společnosti Rankin/Bass Productions, Inc. natočen 78 minutový animovaný film The Hobbit. O filmové zpracování Bilbova putování se v roce [[1985]] pokusili [[Sovětský svaz|sovětští]] a v roce [[1993]] rovněž [[Finsko|finští]] autoři. Jako filmovou trilogii obsahující díly ''[[Hobit: Neočekávaná cesta|Neočekávaná cesta]]'', ''[[Hobit: Šmakova dračí poušť|Šmakova dračí poušť]]'' a ''[[Hobit: Bitva pěti armád|Bitva pěti armád]]'' točenou v letech [[2012]] až [[2014]] pojal Tolkienovu předlohu režisér [[Peter Jackson]]. [181] => [182] => Tolkienova [[trilogie]] ''[[Pán prstenů]]'' byla poprvé [[Pán prstenů (film, 1978)|zfilmována]] režisérem [[Ralph Bakshi|Ralphem Bakshim]] v roce [[1978]]. Na Bakshiho film v roce [[1980]] navázalo studio Rankin/Bass, které vydalo 98 minutový animovaný film ''The Return of the King''. Jako [[Pán prstenů (filmová trilogie)|filmovou trilogii]] ''Pána prstenů'' dotočil v letech [[2001]] až [[2003]] režisér Peter Jackson. [183] => [184] => == Odkazy == [185] => [186] => === Reference === [187] => [188] => [189] => === Literatura === [190] => * {{Citace monografie | příjmení = Colbert | jméno = David | odkaz na autora = | titul = Kouzelný svět Pána prstenů | odkaz na titul = | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7257-961-4 | kapitola = | strany = 195 | jazyk = česky}} [191] => * {{Citace monografie | příjmení = Day | jméno = David | odkaz na autora = | titul = Průvodce světem J. R. R. Tolkiena | odkaz na titul = | vydavatel = Mustang | místo = Plzeň | rok = 1995 | isbn = 80-85831-59-7 | kapitola = | strany = 269 | jazyk = česky}} [192] => * {{Citace monografie | příjmení = Chocholoušková | jméno = Helena | odkaz na autora = | titul = Od Knihy ztracených pověstí k Silmarillionu : celoživotní téma J.R.R. Tolkiena | odkaz na titul = | vydavatel = Straky na vrbě | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-86428-53-2 | kapitola = | strany = 127 | jazyk = česky}} [193] => * {{Citace monografie | příjmení = Krause | jméno = Arnulf | odkaz na autora = | titul = Skutečná Středozemě : Tolkienova mytologie a její středověké kořeny | odkaz na titul = | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2013 | isbn = 978-80-247-4489-6 | kapitola = | strany = 224 | jazyk = česky}} [194] => * {{Citace monografie | příjmení = Tolkien | jméno = John Ronald Reuel | odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien | překladatelé = Stanislava Pošustová | editoři = Christopher Tolkien | titul = Silmarillion [195] => | odkaz na titul = Silmarillion | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1992 | isbn = 80-204-0336-1 | ref = Ref-Silmarillion}} [196] => * {{Citace monografie | příjmení = Tolkien | jméno = John Ronald Reuel | odkaz na autora = | titul = Pán Prstenů - Návrat krále | odkaz na titul = Návrat krále | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha [197] => | rok = 1993 | isbn = 80-204-0373-6 | kapitola = | strany = | jazyk = }} [198] => * {{Citace monografie | příjmení = Tolkien | jméno = John Ronald Reuel | odkaz na autora = | překladatelé = Stanislava Pošustová-Menšíková | editoři = Christopher Tolkien | titul = Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě | odkaz na titul = Nedokončené příběhy | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-257-0193-5 | ref = Ref-Nedokončené příběhy}} [199] => [200] => === Související články === [201] => * [[Arda (Středozem)]] [202] => * [[John Ronald Reuel Tolkien]] [203] => [204] => === Externí odkazy === [205] => * {{Commonscat}} [206] => * {{Commons|Middle-earth}} [207] => * [http://www.tolkien.cz Tolkien.cz – Společnost přátel díla pana J. R. R. Tolkiena] [208] => * [http://www.angrenost.cz Angrenost.cz] – encyklopedie Středozemě, mapy, letopisy [209] => * [https://web.archive.org/web/20041213112751/http://www.fantasyplanet.cz/eporedax/ Mindon Eporedax] [210] => * [https://web.archive.org/web/20070405073120/http://ardapedia.panprstenov.com/wiki/Hlavn%C3%A1_str%C3%A1nka Ardapedia] [211] => * [http://imladris.7x.cz/ Imladris.cz] {{Wayback|url=http://imladris.7x.cz/ |date=20120110094951 }} – fan web [212] => * [http://www.glyphweb.com/arda/m/middleearth.html The Encyklopedia of Arda] – anglická encyklopedie Středozemě [213] => [214] => {{Autoritní data}} [215] => {{Portály|Tolkien}} [216] => [217] => [[Kategorie:Středozem| ]] [218] => [[Kategorie:J. R. R. Tolkien]] [219] => [[Kategorie:Fiktivní světy]] [220] => [[Kategorie:Fikční světy]] [] => )
good wiki

Středozem

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pán prstenů','Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky','Mlžné hory','Númenor','Gondor','Silmarillion','Třetí věk','Beleriand','Elfové (Středozem)','Anduina','Arda (Středozem)','Arnor'

Anduina

Arnor

Beleriand

Gondor

Númenor

Númenor je fiktivní ostrov vytvořený britským spisovatelem J.

Silmarillion